MĚSTA OKRESU LITOMĚŘICE

V okrese Litoměřice se setkává to nejkrásnější z české krajiny; své síly tu spojí údolí Labe, údolí Ohře, České středohoří, ale i sprašové prostředí Dolnooharské tabule, ze které vystupuje krásný a bájný vrch Říp

Pro turisty je Litoměřicko doslova bonboniérou; je tu celkem dvanáct kulturních a přírodních památek, které se mohou pyšnit nejvyšší národní ochranou, což je číslo pro v českých podmínkách unikátní; navíc s tamními proslulými zámeckými stavbami – Ploskovicemi a Libochovicemi se můžeme setkat při sledování řady historických filmů či kouzelných pohádek

Ploskovický zámek

Okres Litoměřice je po okrese Louny druhým největším okresem v Ústeckém kraji. Právě s lounským okresem hraničí Litoměřicko v západní a jihozápadní části. Severozápadní a severní hranici má okres společnou se třemi dalšími okresy Ústeckého kraje – s Teplicemi, Ústím nad Labem a Děčínem. Na východě přisedá okres Litoměřice k okresu Česká Lípa, který spadá do Libereckého kraje. Na jihu a jihovýchodě má Litoměřicko společnou hranici se Středočeským krajem, konkrétně s okresy Kladno a Mělník.

V celostátním hledisku patří v otázce velikosti okresu Litoměřice 37. místo, což je těsně před koncem první poloviny v peletonu českých okresů. Může za to rozloha 1032 kilometrů čtverečních.

 

V počtu obyvatel se tento okres dostal na 31. místo v žebříčku s více než 117 tisíci obyvatel. Kolem poloviny se pohybuje v tabulce okresů Litoměřicko i v průměrné hustotě obyvatel. V okrese toto číslo dosahuje hodnoty 113 obyvatel na kilometr čtvereční, což tento okres staví na 38. pozici. Podíl městského obyvatelstva dosahuje hodnoty 60 procent z počtu celkové populace.

Litoměřicko je jednou z nejdéle osídlených oblastí naší země. První lidé se zde usadili už před 200 000 lety. Nejstarší zemědělské kultury se zde usadily v době před pěti tisíci lety a domovem pro slovanské kmeny se oblast stala od 6. století našeho letopočtu. Podle slavné legendy je sem dovedla silueta krásné a pověstné hory Říp.

Součástí pevnosti v Terezíně je i budova

Geologicky je okres Litoměřice velice specifickým a různorodým, a to nejen z pohledu Ústeckého kraje, ale i celé republiky. Nejzásadnější část tvoří při severozápadní a severní hranici zhruba desetikilometrový pás, který spadá do Českého středohoří. Tady v centrální části tohoto pohoří, které tvoří znělcové a čedičové kupy najdeme také nejvyšší horu okresu Milešovku s výškou 837 metrů nad mořem.

 

Výjimku v geologickém složení Českého středohoří pak tvoří takzvané labské zúžení, tedy strmé kaňonovité zúžení nazývané Porta Bohemica. Tady se nacházejí tvrdé labské krystalické břidlice.

 

Směrem na jih jsou vršky Českého středohoří postupně překrývány říčními naplaveninami a spraší. Z postupně vznikající nížiny vystupují jen ty nejtvrdší a nejhouževnatější sopečné vrcholky, například Hazmburk. České středohoří tu přechází v druhou geologickou oblast – Dolnooharskou tabuli. Jedná se o Dolní Poohří, tedy údolí kolem řeky Ohře.

 

Jižně od Terezína začíná na Litoměřicku Česká tabule, která je naopak úrodným údolím řeky Labe. Čtvrtou specifickou geologickou částí Litoměřicka je Podřipsko, které se nachází v nejjižnější části okresu. Poslední pátou částí je Úštěcko, kde se setkávají vrcholy Českého středohoří a začínající Ralské pahorkatiny, která později pokračuje v Libereckém kraji.

 

Nejnižší místo litoměřického okresu leží ve výšce 143 metrů nad mořem a jedná se o místo výtoku řeky Labe z okresního katastru za obcí Prackovice nad Labem.

Okouzlující malý vrch Třešňovka se choul

Litoměřicko je nejúrodnější částí Ústeckého kraje. V jižní části se pěstuje obilí, kukuřice, ale hlavně zelenina. Jižní svahy Českého středohoří jsou zase ideální pro sadovnictví a najdeme tu velké plochy zvláště jablečných sadů. Kromě toho je okres i silným hráčem na poli vinařství a chmelařství.

Průmyslová střediska okresu jsou dvě – první z nich je zaměřeno na chemický průmysl a reprezentuje ho Lovochemie v Lovosicích. Tato obří chemička se zaměřuje na výrobu minerálních hnojiv. Druhým stěžejním podnikem okresu je papírna Mondi ve Štětí.

V okrese Litoměřice najdeme z hlediska republiky nadprůměrný počet jedenácti měst. Kromě okresního města to jsou ještě Bohušovice nad Ohří, Budyně nad Ohří, Hošťka, Libochovice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Štětí, Terezín, Třebenice a Úštěk.

Hlavní silniční komunikací je dálnice D8, která protíná okres z jihu na sever. Dálnice je pak doplněna poměrně hustou sítí silnic I. a II. třídy. Okresem vede i železniční koridor, po kterém vlaky uhánějí do Německa směrem k Berlínu a Hamburku. Kromě toho jsou města při řece Labi důležitými přístavy na labské vodní křižovatce.

Vrch Kubačka od Libochovan.jpg

Na výměře okresu Litoměřice se stékají dvě největší řeky okresu Labe a Ohře. Jejich soutok si můžeme prohlédnout mezi Litoměřicemi a Terezínem. Největší vodní plochou okresu je Žernosecké jezero. To je proslulé hlavně ideálními podmínkami pro vodní sporty, a to hlavně pro windsurfing. Pro rekreaci a pro koupání jsou věhlasné dvě další vodní lokality okresu - jezero Chmelař u Úštěku a zatopený lom u Dobřína. U něj najdeme i nejunikátnější a světově proslulou vodní plochu okresu Litoměřice – vodácký a veslařský kanál Račice. Toto místo už hostilo řadu mezinárodních soutěží ve vodním sportu.

Litoměřický okres je extrémně bohatý na turistická lákadla – a to jak přírodní, tak kulturní. Místo slov nechme mluvit čísla. V okrese je totiž neuvěřitelných dvanáct kulturních a přírodních památek a rezervací, které spadají pod nejvyšší národní ochranu. Tímto číslem se může pochlubit jen málokterý jiný český okres.

 

Do nejvyšší kategorie kulturních památek patří hora Říp s rotundou svatého Jiří, dále pak zámky v Ploskovicích a Libochovicích. Ty jsou i jedněmi z filmaři nejvyhledávanějších českých památek. Řada historických filmů či pohádek se natáčela právě v těchto lokacích. Další národní kulturní památkou je Malá pevnost a národní hřbitov v Terezíně. Pátou národní kulturní památkou je pak oltářní obraz Narození Panny Marie od Petra Brandla, který se nachází v kostele Narození Panny Marie v Doksanech.

 

O architektonické výjimečnosti okresu hovoří i skutečnost, že tu najdeme tři městské památkové rezervace. Litoměřice jsou mezi nimi, protože jejich církevní i světská minulost kráčí ruku v ruce se stavební výstavbou je velmi dlouhá a bohatá. Terezín mezi památkovými rezervacemi reprezentuje jedno z nejzachovalejších fortifikačních měst v České republice. Zcela specifickým městem mezi touto trojicí je pak Úštěk, jehož architektura nemá v České republice obdoby.

Za podobu zámku v Libochovicích vděčíme

Dobře si pak zapamatujme a rozhodně navštivme vesničku Starý Týn, která se nachází v těsné blízkosti Úštěku. Ta se stala pro své roubené vesnické stavby Vesnickou památkovou rezervací.

 

A teď k těm památkám přírodním. Ty národní jsou v okrese čtyři – Borečský vrch, Dubí hora, Bílé stráně a Kleneč. Borečský vrch si toto postavení zasloužil díky svým ventarolám, tedy skalním průduchům, které jsou schopny ohřát procházející vzduch až o dvacet stupňů Celsia. Na Boreči se tak může stát, že v blízkosti těchto průduchů i v největší zimě bude teplá tráva a skoro pokvetou rostliny.

 

Lom na Dubí hoře u Úštěku nám pak nabízí unikátní ukázku bochnikovité odlučnosti čediče. Kleneč, malá vesnička pod horou Říp vstoupila mezi národní přírodní památky díky kouzelné rostlině Hvozdíku písečnému českému. Tento endemit se objevuje na světě pouze na jednom jediném místě. V posledních letech však těchto rostlin ubývá a je nutná ještě intenzivnější ochrana lokality.


Bílé Stráně jsou nádherným opukovým hřbetem, který se tyčí přímo na Litoměřicemi a je velmi ceněnou lokalitou výskytu vzácných orchidejí.

Rezervace s národní ochranou najdeme v okrese Litoměřice celkem tři. Nejvyšší vrchol Českého středohoří Milešovka je první z nich. Ochranu si Milešovka zasloužila za unikátní společenství lesů, stepí a skal. Ze stejného důvodu se na tento seznam dostala i rezervace Lovoš. Její svahy jsou navíc ještě přeplněny poměrně vzácnou šípákovou doubravou. Poslední národní rezervací je pak vrch Sedlo. Ten překvapuje kromě stepí a lesostepí také téměř pralesovitým lesem a hřbetem se skalami a sutěmi.

 

Kromě těchto památek ovšem nesmíme zapomenout na další turistická lákadla. Mezi ně rozhodně patří zámek v Roudnici nad Labem, vodní hrad v Budyni nad Ohří, ale i do daleka viditelná zřícenina hradu Hazmburk.

 

Doslova rájem je pak Litoměřicko pro milovníky mineralogie; kolem Třebenic se dají najít nádherné ukázky granátu, stejně jako u Podsedic. V okrese je ale i velké množství nalezišť dalších drahých kamenů, včetně zikronů a dokonce i diamantů. Milovníci dalekých rozhledů pak neodmítnou řadu nabídek od velkého počtu rozhleden a vyhlídek, které jsou situovány hlavně do Českého středohoří a do Labského kaňonu.

 

Když už mluvíme o těch výškách, tak nejvyšší stavbou okresu je komín papírenské firmy Mondi ve Štětí, který dosahuje výšky 155 metrů.

 

Nejsilnější vpád do žebříčku deseti největších stromů litoměřického okresu provedly už tradičně lípy. Ty jsou zastoupeny celkem pětkrát, v závěsu jsou ale čtyři duby a posledním členem elitní desítky je buk. Na třetím místě skončil největší dub oblasti – nazvaný Dub u Břehoryj. Má obvod kmene 650 centimetrů. Druhé místo patří Lípě v Třebívlicích, která se chlubí více než 670 centimetry v obvodu kmene. Zlatá medaile patří Lípě ve Lhotě, které můžete kolem jejího těla naměřit 720 centimetrů.

 

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Litoměřice (25 tisíc obyvatel); Roudnice nad Labem (13 tisíc obyvatel); Štětí (9 tisíc obyvatel); Lovosice (9 tisíc obyvatel) a Libochovice (4 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

 

Výlet 1: Pohádkový zámek Libochovice a tři výstupy pro odvážné na klenoty Českého středohoří (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Doksany, Turistický rozcestník Doksany - klášter

Cíl: Velemín, Turistický rozcestník Milešov

Délka moto trasy: 37,6 kilometrů

Délka pěší trasy: 13,3 kilometrů

Časová náročnost celého výletu: 11 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Velmi náročný výlet pro návštěvníky Českého středohoří, kteří nechtějí ztrácet čas pěšími přesuny mezi jednotlivými kopci, a tak zvolí přiblížení motorovým vozidlem. Doporučujeme skutečně jen těm, kteří zvládnou náročné výstupy. I když pochopitelně je možné si výlet rozdělit na dvě části. K těm třem náročným výstupovým pasážím patří návštěva zříceniny Hazmburk, Národní přírodní památky Boreč a Národní přírodní rezervace Milešovka. Na Boreči můžeme sledovat průduchové ventaroly, které regulují v nejvyšších polohách hory a na jejím úpatí zdejší teplotní klima. Jako bonus je připravena návštěva Národní kulturní památky Zámek Libochovice, která se stala místem, kde řada z filmových štábů natáčela televizní i filmové pohádky.

Vhodnost: Jedná se o velmi náročný výlet se třemi velkými výšlapy na vrcholy Českého středohoří. Jsou náročné, zvláště poslední výstup na Milešovku, takže tento výlet je skutečně v kompletní a celistvé podobě určen jen pro zdatné a vytrénované turisty.

Zastávky:

Doksany, Zámek Doksany – Doksany, Kostel Narození Panny Marie – Doksany, Národní kulturní památka Oltářní obraz Petra Brandla Narození Panny Marie – Doksany, Klášter premonstrátek – Doksany, Zámek v Doksanech - Doksany, Platan v Doksanech – Doksany, Jinan v Doksanech – Doksany, Buk v Doksanech – Libochovice, Národní kulturní památka Zámek v Libochovicích – Libochovice, Zámecká zahrada Libochovice – Klapý, Přírodní památka Hazmburk – Klapý, Zřícenina hradu Hazmburk – Velemín, Národní přírodní památka Boreč – Velemín, Národní přírodní rezervace Milešovka – Velemín, Rozhledna Milešovka

Základní verze:

Výlet začíná u turistického rozcestníku Doksany – klášter. Tady najdeme i parkoviště, které leží u silnice 608. Areál zdejšího poutního a církevního centra je sice oprýskaný a potřeboval by stavební úpravy, ale když vstoupíme dovnitř, dýchne na nás historie.

1. etapa: procházka po areálu kláštera Doksany:

Areál je zakrytý budovou bývalého klášterního pivovaru. V kostele Narození Panny Marie najdeme velmi cenný umělecký předmět. Je jím oltářní obraz Petra Brandla Narození Panny Marie, který je národní kulturní památkou a patří mezi hrstku obrazů, které jsou kryty unikátní národní ochranou. Ve zdejším klášteře dnes působí řeholní řád premonstrátek. Při procházce zahradou narazíme na tři památné a velikostí úctyhodné stromy. Jedná se o platan, buk a jinan. Procházka nezabere víc než hodinu času a nachodíme maximálně půl kilometru.

★★★★★ -  Kostel Narození Panny Marie, Doksany:

Klášterní kostel s románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera, česká kněžna Gertruda Babenberská. Trojlodní bazilika má příčnou loď a přilehlými kaplemi. V západním průčelí se nacházejí dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729. V interiéru je umístěn barokní hlavní oltář od F. Preisse z počátku 18. století. Vrcholem celého kostela je však hlavní oltářní obraz. Jedná se o obraz Petra Brandla Narození Panny Marie. 

Poloha: 50.4552842N, 14.1591958E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Klášter Premonstrátek, Doksany:

Budovy postihlo několik požárů a válečné ničení za husitů a třicetileté války. Od konce 17. století procházel barokní přestavbou, v roce 1752 byl nařízením Josefa II. zrušen. Nejdříve sloužil jako kasárna, později se stal majetkem šlechty a od roku 1948 připadl státu. Teprve v roce 1998 byl zásluhou polských sester obnoven řád. V současnosti si po domluvě prohlédneme nádherný barokní kostel s románským jádrem a kryptou. S klášterem je spojena i osobnost Anežky České.

Poloha: 50.4549047N, 14.1589717E

Parkoviště: v místě

★★ - Zámek v Doksanech, Doksany:

Klášter založený Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou Babenberskou krátce před rokem 1144 existoval do roku 1782. Poté se klášterní budovy přeměnily na zámek a hospodářské objekty. Kouzelná je procházka zámeckým či klášterním parkem s nádhernými stromy.

Poloha: 50.4550844N, 14.1596450E

Parkoviště: v místě

★★ - Jinan v Doksanech, Doksany:

Velký silný strom. V obvodu kmene má 363 centimetrů. Výšku má 16 metrů.

Poloha: 50.4544058N, 14.1587858E

Parkoviště: v místě

★★ - Platan v Doksanech, Doksany:

Jedná se o 25 metrů vysoký strom s obvodem kmene 401 centimetrů.

Poloha: 50.4546231N, 14.1594119E

Parkoviště: v místě

★★ -  Buk v Doksanech, Doksany:

Přenádherně rostlý Buk lesní červenolistý. Výška kmene je 26 metrů. Obvod kmene je 562 centimetrů.

Poloha: 50.4546189N, 14.1581550E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd do Libochovic:

Dál pojedeme po silnici 608 k Terezínu, ale hned za areálem kláštera odbočíme vlevo. Projedeme přes Brozany nad Ohří, přejedeme dálnici D8 a dorazíme do Chotěšova, kde zahneme vlevo na silnici 247. Po ní dojedeme do Radovesic, kde zahneme doprava na silnici číslo 246. Na kruhovém objezdu v Libochovicích jedeme rovně a dojedeme na náměstí, kde zastavíme přímo u zámku. Cesta je dlouhá necelých 12 kilometrů, počítejte se 13 minutami jízdy.

3. etapa: návštěva zámeckého parku a Národní kulturní památky zámek Libochovice:

Pro zámek je typická červená barva a barokní tvary. Ty spolu s upravenou francouzskou i anglickou částí zahrady jsou velmi oblíbenou lokalitou filmových štábů. Obzvláště společenské salony uvnitř zámku, které rozhodně stojí za návštěvu. Procházka bude pouze zhruba kilometrová a zabere 2 hodiny času i s návštěvou místního zámku.

Románská krypta v budově kláštera v Doksanech
Budova konventu patří v klášteře v Doksanech k nejzdobnějším budovám
Detail jednoho z unikátních stromů v klášterní zahradě v Doksanech

★★★★★ -  Národní kulturní památka Zámek Libochovice, Libochovice:

Zámek byl vybudován knížetem Gundakarem z Dittrichštejna. Stavbu zahájil v roce 1682 italský stavitel Antonio della Porta. O zdejší francouzskou zahradu se nemohl starat nikdo jiný než muž se jménem Jan Tulipán. Součástí zahrady je také oranžerie, fontány, ale u břehu řeky Ohře i školka okrasných a ovocných stromů. Na zámku se narodil v roce 17. prosince 1787 Jan Evangelista Purkyně. 

Poloha: 50.4051400N, 14.0438403E

Parkoviště: v místě

Libochovická zahrada byla údajně prvním místem v Čechách, kde se začalo s tvarováním ovocných stromů
Na hradě Hazmburku
Unikající vzduch z ventarol je na vrcholu Borečského vrchu jedním z důvodů proč byla lokalita prohlášena Národní přírodní památkou

4. etapa: přejezd do obce Klapý:

Pokračujeme až na konec náměstí, kde na křižovatce jedeme rovně. Na další křižovatce doprava a kolem místní železniční stanice vyjedeme z Libochovic po silnici číslo 237. Dorazíme do obce Klapý, kde v její přední části najdeme odstavné parkoviště, které leží na žluté turistické stezce. Přejezd je dlouhý jen 4,4 kilometry a zvládneme ho za 6 minut.

5. etapa: výstup na zříceninu Hazmburk:

Jdeme po žluté k rozcestníku Hazmburk – rozcestí. Odsud po červené stezce dojdeme na vrchol zříceniny. Osloví nás nádherné panoramatické výhledy. Cesta tam i zpět je dlouhá 3,8 kilometru a zabere 80 minut.

★★★★★- Zřícenina hradu Hazmburk (Klapý), Klapý:

Hrad byl v moci Zajíců od roku 1335 do roku 1558. Byl jednou z mála bašt katolické strany, která odolala nátlaku husitských vojsk. V roce 1586 je už ale Hazmburk uváděn jako pustý. Zřícenině dominují dvě věže – hranolová Bílá a válcová Černá. Podle pověstí jsou ve skále vytesány podzemní místnosti a zazděné chodby. 

Poloha: 50.4342200N, 14.0142975E

Parkoviště: v obci Klapý

6. etapa: přejezd do obce Boreč:

Pokračujeme po silnici číslo 237. Dojedeme až do Třebenic, kde na nás čeká křižovatka s hlavní silnicí I. třídy číslo 15. Na ní zahneme doleva, ale hned na konci města sjedeme vpravo směr Teplá a Vlastislav. Ve Vlastislavi zahneme vpravo a přes Sutom obkroužíme zleva Sutomský vrch. Za ním je odbočka vpravo na Boreč. Zahneme a pojedeme, dokud se nesetká silnice se zelenou turistickou stezkou. Zastavíme. Trať 14,2 kilometrů bude trvat 18 minut.

7. etapa: pěší výstup na vrchol Národní přírodní památky Boreč:

Po zelené jdeme k turistickému rozcestníku Boreč – pod vrcholem. Tady zelená stezka končí a začíná Naučná stezka Boreč. Po ní vyjdeme pravou větví na vrchol k rozcestníku Boreč – vrchol. Nezapomeňte si prohlédnout ventaroly a přes dvě vyhlídky sejdeme k rozcestníku Nad Režným Újezdem. Tady se opět naučná stezka větví na dvě části, jdeme doleva a dojdeme zpět k rozcestníku Boreč – Pod vrcholem. Napojíme se na zelenou stezku a dojdeme zpět k vozu. Okruh je dlouhý 2,5 kilometru a zabere hodinu času.

 

★★★★★ - Národní přírodní památka Borečský vrch, Velemín:

Přírodní památka byla vyhlášena na vrcholových partiích znělcového kopce. Místo je zajímavé geologií - masiv je protkán soustavou vnitřních puklin, ventarol. Ty umožňují sledovat velmi zajímavý meteorologický jev. Na vrchu Boreč (449 metrů nad mořem) najdeme i dvě vyhlídky, které nabízejí pohled na České středohoří.

Poloha: 50.5141111N, 13.9885475E

Parkoviště: na úpatí hory

8. etapa: přejezd do obce Milešov:

Vozem se vracíme na první křižovatku, kde se dáme doprava. Pokračujeme přes obec Březno až na křižovatku se silnicí I. třídy číslo 8 ve Velemíně. Na ni najedeme vlevo, ale na další křižovatce odbočíme znovu doleva a dojedeme do obce Milešov. Tady zastavíme u  rybníku, kde silnici kříží červená turistická stezka. Přejezd dlouhý 7,4 kilometru nám bude trvat 9 minut.

 

9. etapa: pěší výstup na Národní přírodní rezervaci a rozhlednu Milešovka:

Odsud po červené stezce stoupáme až k rozcestníku Milešovka – rozcestí. Tady se po modré stezce dostaneme k vlastnímu vrcholu. Cesta na vrchol i zpět je dlouhá 6 kilometrů a vyšlapeme ji za 2 hodiny a 30 minut.

★★★★ - Národní přírodní rezervace Milešovka, Velemín:

Rezervace se rozkládá ve vrcholových partiích nejvyšší hory Českého středohoří, Milešovka je vulkanická kupa se značným převýšením vůči okolí a specifickým mikroklimatem. Strmé svahy jsou pokryté sutí, na světlejších místech a skalních výchozech najdeme řadu chráněných rostlin.

Poloha: 50.5549050N, 13.9310911E

Parkoviště: v obcích pod Milešovkou

★★★★ - Rozhledna Milešovka, Velemín:

Výhledy z Milešovky měli v oblibě lázeňští hosté z Teplic i ostatní turisté již v 19. století. V roce 1825 nechal hostinský Antonín Weber postavit chýše s možností občerstvení. Dnešní podoba rozhledny pochází z roku 1904. O rok později zde také začala fungovat meteorologická observatoř. Z ochozu si užijte výhledy na České středohoří, Krušné, Lužické a Jizerské hory, Šumavu a také  Alpy.

Poloha: 50.5548831N, 13.9312631E

Parkoviště: v obcích pod Milešovkou

Kletečná a Milešovka při pohledu ze zelených luk Českého středohoří
 

Výlet 2: Vyhlídkové místo Porta Bohemica, procházka Litoměřicemi a výšlap na Lovoš a okolní vrchy (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Malé Žernoseky, Turistický rozcestník Malé Žernoseky

Cíl: Litoměřice, parkoviště u zimního stadionu

Délka moto trasy: 23,9 kilometrů

Délka pěší trasy: 15,2 kilometrů

Časová náročnost celého výletu: 10:30 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Jde o poměrně náročný výlet, který nás zpočátku bude stát hodně námahy při výstupu na vyhlídku Porta Bohemica, Lovoš, Kamýk a Plešivec. Z Radobýlu si můžeme prohlédnout krásu Litoměřic i Lovosic. Zkrátka pokud se vydáme na výlet do Českého středohoří musíme počítat s mírnými či náročnějšími výšlapy vzhůru. Závěr výletu pak patří prohlídce historického centra Litoměřic.

Vhodnost: Jedná se o velmi náročný výlet se čtyřmi výšlapy na vrcholy Českého středohoří. Jsou náročné, takže tento výlet je skutečně v kompletní a celistvé podobě určen jen pro zdatné a vytrénované turisty.

Zastávky:

Prackovice nad Labem, Vyhlídkové místo Porta Bohemica – Velemín, Národní přírodní rezervace Lovoš – Velemín, Vyhlídkové místo u chaty na Lovoši – Lhotka nad Labem, Panenské kameny – Lhotka nad Labem, Vyhlídkové místo z Kybičky – Žalhostice, Přírodní rezervace Radobýl – Žalhostice, Vyhlídkové místo Radobýl – Kamýk, Zřícenina hradu Kamýk – Kamýk, Kaple Narození svatého Jana Křtitele – Kamýk, Duby u kapličky – Kamýk, Vyhlídka Kamýk – Kamýk, Suťové pole Kamýk v Přírodní památce Kamýk – Litoměřice, Katedrála svatého Štěpána – Litoměřice, Vyhlídková věž u katedrály – Litoměřice, Máchovy schody – Litoměřice, Parkány José Rizala – Litoměřice, Jezuitské schody – Litoměřice, Kostel Zvěstování Panny Marie – Litoměřice, Kostel Všech svatých a Kamenná vyhlídková věž – Litoměřice, Stará radnice – Litoměřice, Dům U Černého orla – Litoměřice, Vyhlídka Kalich – Litoměřice, Dům U Pěti panen – Litoměřice, Hrad Litoměřice – Litoměřice, Jezuitská hvězdárna

Základní verze:

Výlet začíná u rozcestníku Malé Žernoseky ve stejnojmenné obci. Odsud jdeme po zelené, která nás povede kolem zajímavé místní zvoničky až na vyhlídku Porta Bohemica. Místo skutečně stojí za prohlídku a vyhlídka z obrovské skály je unikátní. Stejnou cestou se vrátíme zpět. Pěší trasa oběma směry je dlouhá 4,4 kilometru a bude trvat 85 minut.

★★★★★ - Porta Bohemica, Libochovany:

Portu Bohemicu nalezneme mezi Velkými Žernoseky a Litochovicemi. Labe zde vytvořilo velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří. Nádherné panorama si vychutnáme z řady míst. Jedná se možná o nejkrásnější vyhlídku celého Českého středohoří.

Poloha: 50.5493369N, 14.0373367E

Parkoviště: na kraji lokality

Vyhlídka Porta Bohemica

1. etapa: přejezd pod horu Lovoš:

Od rozcestníku Malé Žernoseky sjedeme dolů na hlavní silnici, která se jmenuje Ústecká a najdeme autobusovou zastávku Malé Žernoseky. Zahneme doprava. Jedeme po této ulici a dostaneme se do katastru Lovosic. Přijedeme až k místu další autobusové zastávky, kde se nachází i železniční stanice Lovosice město a těsně před tím, než bychom měli podjet železniční trať, zahneme doprava a ulicí Lovošskou, kde vede i zelená turistická stezka dojedeme na konec ulice. Tady zastavíme. Přejezdová délka je 2,4 kilometru a zvládneme ji za 6 minut.

 

2. etapa: okruh na Národní přírodní rezervaci a horu Lovoš:

Odsud půjdeme po zelené stezce a dojdeme až k rozcestníku Lovoš – turistická chata, který se nachází na vrcholu 570 metrů vysoké hory. Zpět se budeme vracet po modré stezce, která s námi obkrouží vrchol Lovoše ze všech stran. Dojdeme k místu, kde se v sedle pod vrcholem nachází turistický přístřešek a vydáme se po Naučné stezce Lovoš na vedlejší vrchol Kybička k Panenským kamenům. Od nich sejdeme znovu do sedla s přístřeškem, dáme se doleva a brzy se napojíme na zelenou stezku, po které se vrátíme do ulice Lovošské k vozu. Okruh po ikonické hoře Českého středohoří je dlouhý 4,2 kilometru a ujdeme ho za hodinu a 40 minut.

Biotop NPR Lovoš
Pohled z hory Lovoš na Žernosecké jezero

★★★★★ - Národní přírodní rezervace Lovoš, Velemín:

Přírodní rezervace se rozkládá na vrcholových partiích Lovoše a Kybičky. Strmý čedičový kužel Lovoše je na jižním a jihozápadním svahu pokryt sutí, travnatými porosty stepního charakteru a lesostepí. Oblast je místem výskytu teplomilných rostlin a živočichů. Zbytek oblasti je porostlý listnatým lesem, ve kterém převažuje dub s příměsí habru. Vrcholem je výskyt Jeřábu českého. Tento endemit se nevyskytuje nikde jinde na světě. Na svazích Lovoše a Kybičky byl tento druh popsán v roce 1961.

Poloha: 50.5278528N, 14.0196569E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★★★ - Vrch Lovoš, Velemín:

Lovoš (570 m) je výraznou čedičovou horou vypínající se západně od Lovosic. Vrchol nabízí úchvatné výhledy do okolí a stojí na něm chata Klubu českých turistů. Zajímavostí určitě je, že i když je hlavní vrchol Lovoš z čediče (nefelinitu), vedlejší vrchol Kybička je trachytový.

Poloha: 50.5276125N, 14.0180200E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★★★ - Vrch Kybička, Lhotka nad Labem:

Nižší znělcový vrchol, nazývaný Kybička nebo také Malý Lovoš, je vysoký 489 metrů. Ze sedla mezi vrcholy vede na Kybičku naučná stezka.

Poloha: 50.5304278N, 14.0249269E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★ - Panenské kameny, Lhotka nad Labem:

Na vrcholku Malého Lovoše stojí tři trachytové věže, od kterých je výhled na Lovosice. Název věže získaly podle pověsti, ve které se tři panny vydaly na vrchol na jahody. Protože se dlouho nevracely a zmeškaly mši, zvolala jejich matka, ať tam za trest zkamení.

Poloha: 50.5291328N, 14.0236869E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★ - Památný kříž na Lovoši, Velemín:

Podle pověsti nechala kříž umístit Anna Starey jako poděkování za ochranu svých dětí, které se na vrcholu ocitly uprostřed velké bouře. Dnešní kříž není původní. V roce 1990 tu byl instalován nový, protože původní vzal za své po nájezdu vandalů. 

Poloha: 50.5277047N, 14.0181636E

Parkoviště: na kraji lokality

3. etapa: přejezd do Žalhostic:

Vracíme se na křižovatku u železniční trati. Na ní zahneme doprava a dojedeme na kruhový objezd, který přejedeme rovně a projedeme centrem Lovosic. U kostela svatého Václava nás čeká další kruhový objezd, kde se dáme vlevo a projedeme rovně přes další objezd. Mineme chemický komplex po levé ruce a i na kruháku u něj pojedeme rovně Na posledním kruháku zahneme vlevo a přejedeme přes Labe do Litoměřic. Tady se dáme na objezdu vlevo a přijedeme do Žalhostic, mineme železniční stanici a u kulturního domu zastavíme. Přejezd dlouhý 10,1 kilometru zabere 16 minut.

3. etapa: pěší výšlap na vrch Radobýl:

Tady nemůžeme přehlédnout žlutou stezku, po které dojdeme k turistickému rozcestníku Radobýl – odbočka. Odsud jdeme dál po slepé žluté až na samotný vrchol Radobýlu. Stejnou cestou sejdeme zpět. Na vrcholu se otevře nádherný pohled na Litoměřice, Lovosice, ale i Žernosecké jezero. Cesta pěšky oběma směry je dlouhá 3,2 kilometru a bude trvat 1 hodinu 20 minut.

★★★★★ - Vrch Radobýl, Žalhostice:

Hora je úzce spjata s Karlem Hynkem Máchou, který z vrcholu spatřil požár, který vypukl v Litoměřicích a vydal se na pomoc. Po dlouhém běhu a uřícení onemocněl a o pár dní později podlehl. Radobýl je čitelný díky vztyčenému kříži. Ten je od roku 1622, kdy se tu objevil poprvé, už osmým v pořadí.

Poloha: 50.5303636N, 14.0932800E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★★★ - Přírodní památka Radobýl, Žalhostice:

Památka zahrnuje jižní svah vulkanického čedičového kopce. Nejzajímavější je odkrytá lomová stěna, na které můžeme pozorovat nakloněné sloupce čediče. Při sesuvech půdy se vytvořila deset metrů dlouhá puklinová jeskyně. Místo je i velmi častým a hojným výskytem vzácných druhů motýlů.

Poloha: 50.5298250N, 14.0931492E

Parkoviště: na kraji lokality

4. etapa: přejezd do obce Kamýk:

Pokračujeme po silnici 261 a přes obec Velké Žernoseky dojedeme na křižovatku, kde vpravo odbočíme do Kamýku. Na malebném vesnickém náměstíčku zahneme doleva a vyjedeme na parkoviště u rozcestníku Kamýk – zřícenina. Přejezd dlouhý 6,2 kilometrů  bude trvat 9 minut.

Vyhlídka na Radobýlu je naprosto unikátním pohledem do jižní části Českého středohoří
Zřícenina hradu Kamýk v podzimním zabarvení

5. etapa: pěší výstup na zříceninu hradu Kamýk a později na suťové moře Přírodní památky Plešivec:

Odsud se vydáme na zříceninu hradu Kamýk. Pak se vrátíme zpět a další cesta povede po modré stezce na vrchol Přírodní památky Plešivec. Vystoupáme po suťovém moři, kde stále vede modrá turistická stezka a budeme se kochat pohledy, které jsou často pro návštěvníky Středohoří zapovězeny. Po cestě si všimneme zajímavých ledových jam. Celý okruh kolem hradu Kamýk ukončíme u turistického rozcestníku Kamýk – zřícenina. Celková trasa je dlouhá 2,7 kilometrů a zvládneme ji 65 minut.

★★★★ - Zřícenina hradu Kamýk, Kamýk:

Zbyly jen náznaky pětiboké věžovité budovy. K vidění jsou pak i obvodové hradby a navíc jižní hradní stěna se třemi okny. Každý návštěvník je okouzlen romantikou místa a výhledem na České středohoří.

Poloha: 50.5577381N, 14.0807236E

Parkoviště: v místě

Suťové pole v přírodní památce Plešivec
Pohled na Milešovku a Kletečnou z vrcholové partie hory Plešivec

★★★★★ - Přírodní památka Plešivec, Kamýk:

Oblast je pokryta sutěmi, ve kterých se tvoří ledové jámy. Sníh a zbytky ledu zde vydrží až do začátku léta. Dříve byl led užíván k chlazení domácností, v pivovarnictví nebo ho využívali zdejší vinaři. Podle pověsti se na led ze zdejších kopců nemohlo sáhnout před svatým Janem Křtitelem. Pokud to někdo udělal, byl kraj stižen velkou bouří. Dodnes se lidé bouřek přicházejících od Plešivce obávají – často přinášejí zničující krupobití. 

Poloha: 50.5653486N, 14.0896631E

Parkoviště: na kraji lokality

★★★★★ - Vyhlídka na vrchu Plešivec, Kamýk:

Nad Tlučeňským údolím se vypíná široký čedičový kužel, který nabízí turistům zajímavé zážitky. Nevšední zkušeností je rozhodně procházka po vrchní části suťového pole, kudy vede modrá značená stezka. Dbejte ale pozor při chůzi a velkou pozornost věnujte zvláště uvolněným kamenům. Chladný vzduch zde přetrvává i v době největších letních veder. Je to způsobeno tím, že v dutinách, ohraničených čedičovými balvany, se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění slehlými zvětralinami v dolní vanovité části suti nemůže proudit a unikat. Podobně pak pracují ventaroly na Borečském vrchu. Funkce ledových jam byla v minulosti narušena těžbou kamene.

Poloha: 50.5646236N, 14.0892328E

Parkoviště: na kraji lokality

6. etapa: přejezd do Litoměřic:

Nejprve sjedeme zpět na malebné náměstí v Kamýku, kde zahneme doleva. Dojedeme až do Litoměřic-Pokratice, zahneme doprava, přejedeme trať a dorazíme na kruhák. Tady se dáme doprava a na dalším objezdu sjedeme vlevo do ulice České armády. Ta nás dovede na Mariánské náměstí, odsud ulicí Zahradnickou sjedeme na parkoviště u zimního stadionu, zastavíme. Přejezd  dlouhý 5,2 kilometrů a zvládneme ho za 11 minut.

7. etapa: pěší okruh po Litoměřicích:

Z parkoviště se vydáme zpět ulicí Zahradnickou. Za budovou městské policie zahneme doprava a dojdeme na Rybářské náměstí a přes něj přijdeme na Dómské náměstí. Tady bude naší první zastávkou Katedrála svatého Štěpána s blízkou vyhlídkovou věží. Pak sestoupíme ulicí Machovou, projdeme kolem Biskupské rezidence, překřížíme rovně ulici Horní Dubina a dojdeme do ulice Jarošova. V tu chvíli budeme mít po pravé ruce lákadlo pro malé tzv. Malé Litoměřice. Dáme se doleva ulicí Jarošovou a před barokním vodním mlýnem zahneme doprava na Máchovy schody a vyjdeme nahoru. U sochy Karla Hynka Máchy zahneme doprava a půjdeme po Parkánech José Rizala a po městských hradbách. Po nich dojdeme k budově Jezuitské koleje na Jezuitské schody. Zahneme doleva a projdeme ulicí Jezuitskou ke kostelu Všech svatých. Zahneme vlevo na Mírové náměstí, kde si prohlédneme dva unikátní domy – Dům U Černého orla a Dům U Pěti panen. V rohu vyjdeme ulicí Lidickou a dojdeme k litoměřickému hradu, který obejdeme, abychom mohli spatřit Jezuitskou hvězdárnu. Odsud se ulici Křížovou a Mariánské náměstí dostaneme zpět k vozu. Okruh je 2,7 kilometru dlouhý a i s prohlídkami musíme počítat se zhruba 150 minutami. 

★★★★ - Katedrála svatého Štěpána, Litoměřice:

Vznik původního kostela se datuje k roku 1057. Není ale vyloučeno, že zde kostel stál už dřív. Kníže Spytihněv II. založil Kolegiátní kapitulu kostela svatého Štěpána a právě v tomto roce zde už byl kamenný kostel, který je v zakládacích listinách označen jako bazilika. Katedrála má délku 50 metrů, výšku 20,50 metrů a šířku v lodi i s kaplemi 22 metrů. Průčelí bylo navrženo se dvěma věžemi a ty byly sneseny do výše hlavní římsy a neznatelně začleněny do prospektu průčelí. Barokní katedrála, ani předchozí gotický chrám, neměly původně věž. Samostatnou věž mimo kostel začal stavět na začátku 18. století biskup Hugo hrabě Koenigsegg. 

Poloha: 50.5321183N, 14.1285131E

Parkoviště: v místě

★★★★★- Dům U Černého orla (Mírové náměstí 12/4), Litoměřice:

Jeden z nejvýznamnějších měšťanských domů v celé republice. Byl tu ubytován císař Maxmilián II. Stalo se tak 21 a 22. dubna 1575. V letech 1704-73 zde byla kasárna, později hostinec "Černý orel" a od roku 1853  úřad. Na průčelí byly v letech 1957-1958 objeveny rozsáhlé zbytky renesančních sgrafit, na kterých jsou zobrazeny biblické výjevy.

Poloha: 50.5335075N, 14.1319714E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Dům Kalich s vyhlídkovou terasou (Mírové náměstí 15), Litoměřice:

Pozdně gotický dům z 1. poloviny 16. století byl renesančně přestavěn v letech 1570-80. Pro dům je typická vyhlídková věž v podobě kalicha, která připomíná tradici vinařství,

Poloha: 50.5336203N, 14.1314119E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Dům U Pěti Panen (Mírové náměstí 43/21), Litoměřice:

Původně gotická stavba byla v letech 1725-30 barokně přestavěna. Autorem přestavby byl stavitel Octavio Broggia. Údajně se jedná o vlastní dům tohoto stavitele, který zde žil a pracoval. Jedná se o jeden z nejkrásnějších domů v Litoměřicích.

Poloha: 50.5344608N, 14.1301758E

Parkoviště: v místě

★★★ - Kamenná věž, Litoměřice:

Roku 1341 za doby Jana Lucemburského vzniká čtyřpatrová věž. Je vysoká 54,3 metrů a je veřejnosti nepřístupná. V dobách ohrožení zde měli ve své dřevěné truhle uloženy cennosti měšťané. 

Poloha: 50.5335383N, 14.1331136E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice:

Významná památka barokní architektury postavená Octaviem Broggiem. V interiéru se nacházejí nástropní i nástěnné fresky.

Poloha: 50.5320750N, 14.1334581E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Stará radnice, Litoměřice:

V základu gotická budova pochází z roku 1397. Roku 1537 byla poškozena požárem  a přestavěna v renesančním slohu. Na nároží je umístěna kopie plastiky Rolanda. Podsochou se nachází železná maketa staré délkové míry - českého lokte,

Poloha: 50.5338872N, 14.1329806E

Parkoviště: v místě

★★★ - Jezuitská hvězdárna, Litoměřice:

Nejzachovalejší část městského opevnění s cimbuřím. V hranolové věži byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon - "Lusthaus", zvaný též "Jezuitská hvězdárna".

Poloha: 50.5357347N, 14.1285508E

Parkoviště: v místě

★★★ - Parkány José Rizala, Litoměřice:

Parkány jsou součástí hradeb a je z nich výhled na historickou část. Od roku 1996 jsou věnovány básníku, prozaiku, očnímu chirurgu a národnímu hrdinovi José Rizalovi. Při cestě po Evropě navštívil také Litoměřice.

Poloha: 50.5329603N, 14.1312300E

Parkoviště: v místě

Zvonice u chrámu svatého Štěpána v Litoměřicích je samostatně přístupnou vyhlídkovou věží
Sgrafitta na domě U Černého orla v Litoměřicích byla objevena až v 50. letech 20. století
Pohled z parkánů José Rizala v Litoměřicích na biskupství města a chrám svatého Štěpána
 

Výlet 3: Za českými kořeny na Říp, za hvozdíkem na Kleneč a za architekturou do Terezína (motovýlet s pěšími procházkami)

Start: Budyně nad Ohří, Vodní hrad Budyně nad Ohří

Cíl: Terezín, Náměstí ČSA

Délka moto trasy: 44,5 kilometrů

Délka pěší trasy: 10,4 kilometrů

Časová náročnost celého výletu: 10 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Tentokrát nás zavede motovýlet do nejjižnějších částí okresu Litoměřice. Na své si přijdou milovníci unikátních květin. Musíme však vyrazit na Národní přírodní památku Kleneč. Jen tam na celém světě najdeme unikátní Hvozdík písečný český. Pocit české státnosti nás ovane při výstupu na Říp, který je ikonickým místem pro každého Čecha. S tímto už z dálky viditelným kopcem je spojeny mýtické kořeny každého člena našeho národa. Na vrcholku se rozhlédneme ze tří zdejších vyhlídek a prohlédneme jednu z nejstarších staveb na našem území. Tou je rotunda svatých Jiřího a Václava. Historii necháme mluvit i v Terezíně; tentokrát to nebude povídání veselé. Raději se zaměříme na Terezín jako na pevnostní město. Kromě toho se těšte na návštěvu vodního hradu v Budyni nad Ohří a prohlídku nejkrásnějších míst Roudnice nad Labem.

Vhodnost: To co nachodíte v pěších etapách mezi motopřejezdy, by bylo v pohodě a po rovině. Pokud ovšem nevyrazíme na horu Říp. Tady nám dá zdejší převýšení opravdu zabrat, ale mějme na paměti, že na vrchol této hory musí vystoupat každý Čech alespoň jednou za svůj život.

Zastávky:

Budyně nad Ohří, Vodní hrad Budyně nad Ohří – Kleneč, Národní přírodní památka Kleneč – Krabčice, Lipová alej na úpatí památné hory Říp – Mnětěš, Mělnická vyhlídka – Mnětěš, Národní kulturní památka Hora Říp a Rotunda svatých Jiřího a Václava – Mněteš, Roudnická vyhlídka – Mnětěš, Místo odebrání kamene pro základy Národního divadla – Mnětěš, Pražská vyhlídka – Roudnice nad Labem, Zámek Roudnice nad Labem – Roudnice nad Labem, Kamenná věž Hláska – Roudnice nad Labem, Kostel Narození Panny Marie – Roudnice nad Labem, Rudný pramen – Terezín, Národní kulturní památka Malá pevnost – Terezín, Národní kulturní památka Národní hřbitov – Terezín, Kostel Vzkříšení Páně – Terezín, Základní kámen pevnosti Terezín – Terezín, Bývala budova velitelství koncentračního tábora – Terezín, Budova bývalé školy – Terezín, Bývalá budova protektorátní přesídlovací kanceláře

Základní verze:

Začínáme u Vodního hradu Budyně nad Ohří. Málokdo ví, že právě tento hrad je klíčovým způsobem spjat s alchymisty. Přesvědčí vás o tom výstavní expozici. Rozhodně stojí hrad za prohlídku, a to i kvůli řadě stavebních zajímavostí.

★★★★ - Vodní hrad Budyně nad Ohří, Budyně nad Ohří:

Původně tu stál přemyslovský dvorec. To se změnilo ve 2. pololetí 13. století, kdy byla raně gotická stavba postavena. V roce 1336 se majitelem hradu stal Zbyněk Zajíc z Valdeka a Hazmburka. Po třech stoletích se však rod musel s držením Budyně rozloučit. 

Poloha: 50.4047731N, 14.1237147E

Parkoviště: v místě

Hrad v Budyni nad Ohří

1. etapa: přejezd do Kleneče:

Z Budyně vyjedeme po silnici číslo 118 směrem na dálnici D8. Za městem na křižovatce ve vidlici zahneme vpravo na silnici 246. Pojedeme až na kruhový objezd, kde se dáme doprava na silnici 608 a po ní pojedeme do Staškova. Na konci Straškova před hřbitovem sjedeme z hlavní doleva, podjedeme D8 a dojedeme do Vražkova, kde odbočíme ve vidlici vlevo na Kleneč. Do této obce ale nedojedeme, protože těsně před ní zastavíme. Vpravo bude malý, nenápadný, ale výjimečný kopec. Přejezd na kraj obce Kleneč je dlouhý 16,8 kilometrů a bude trvat 18 minut.

2. etapa: návštěva unikátního místa NPP Kleneč:

Vydáme se neznačenou cestou na nenápadné a zalesněné návrší. Když projdeme řídkým lesem, objevíme mýtinu, kde se skrývá kvetoucí klenot oblasti Českého středohoří. Tady je jedno ze dvou míst na světě, kde roste malý karafiátek s názvem Hvozdík písečný český. K tomu, abychom ho viděli v květu, doporučujeme návštěvu od května do srpna. Procházka bude dlouhá maximálně 700 metrů a zabere 20 minut.

★★★★★ - Národní přírodní památka Kleneč, Kleneč:

Přírodní památka se rozkládá na západně orientovaném svahu nad říčkou Čepel. Otevřené části oblasti jsou porostlé pískomilnými trávníky s psinečkem a paličkovcem. Roste zde endemický druh Hvozdík písečný český, který se přirozeně vyskytuje pouze na této lokalitě. Nicméně k udržení jeho populace je nutné okolí pravidelně upravovat.

Poloha: 50.3888194N, 14.2565356E

Parkoviště: na komunikaci na kraji lokality

Ikonická podoba Řípu jak ji vidíme i s obcí Ctiněves
Pohled z Mělnické vyhlídky na Řípu nabízí výhled na města Štětí a Mělník

3. etapa: přejezd do obce Rovné:

Až se zasytíte krásou hvozdíku, vydáme se zpět stejnou silnicí. Ve Vražkově zahneme na křižovatce doleva a dorazíme do další obce Rovné. Tady v centru na návsi či na přilehlých parkovištích zastavíme. Délka přesunu 5,7 kilometrů a zvládneme ho za 6 minut.

4. etapa: pěší výšlap na Říp:

Výstup na ikonickou horu Říp by měl prý za svůj život alespoň jednou uskutečnit každý obyvatel země. Z Rovné jdeme po červené a modré turistické stezce. Cesta chráněnou lipovou alejí je příjemná a nic nenasvědčuje tomu, že za chvíli přijde strmé a nepříjemné stoupání. Po cestě si můžeme odpočinout na Mělnické vyhlídce. Ta je první z vyhlídek, které jsou pojmenovány po městech, která jsou vidět. S červenou a modrou stezkou se na rozloučíme u rozcestníku Říp – turistická chata. Zahneme doprava a prohlédneme si rotundu svatých Jiřího a Vojtěcha. Vydáme se za rotundu stezkami k Roudnické vyhlídce a k místu, kde byl vyjmut z hory Říp jeden ze základních kamenů Národního divadla. Pak se vrátíme k rotundě a ní jdeme po modré, červené a žluté stezce dolů přes Pražskou vyhlídku k rozcestníku Rozcestí pod Řípem. Opustíme barvy všech tras, zahneme vpravo a po naučné stezce obejdeme Říp k aleji, kterou jsme přišli od Rovné. Vrátíme se stejným stromořadím. Okruh po Řípu má 5,2 kilometru a trvá 1 hodinu a 50 minut.

★★★- Lipová alej na úpatí památné hory Říp, Krabčice:

Alej se skládá ze 143 stromů. 26 jich je Lip velkolistých, 117 Lip srdčitých. Stromořadí vede z obce Rovné až po úbočí posvátné hory.

Poloha: 50.3947175N, 14.2922861E

Parkoviště: v místě

★★★★★ - Mělnická vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Nejníže položená Řípská vyhlídka. Nejvíce viditelný je Mělník se siluetou zámku a přilehlého kostela svatých Petra a Pavla. Další dominantní stavbou, je elektrárna Horních Počaply. Nepřehlédnutelná je papírna Štětí. Při dobrých podmínkách uvidíme Kozákov, Bezděz a Ještěd.

Poloha: 50.3880167N, 14.2920750E

Parkoviště: na úpatí hory

★★★★★ - Národní kulturní památka Rotunda svatých Jiří a Vojtěcha, Mnetěš:

Stavba na nejvyšším místě hory Říp ve výšce 459 metrů nad mořem. Byla postavena v roce 1126 za posvěcení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Rotunda vznikla na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem. Stavba byla budována jako rotunda poloválcovitou apsidou a připojenou válcovou věží.  V 19. a 20. století prodělala rotunda mnohé dílčí opravy a rekonstrukce.

Poloha: 50.3864386N, 14.2895042E

Parkoviště: na úpatí hory

★★★★★- Roudnická vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Zde se prý zastavil praotec Čech se svým lidem. Tady pronesl pověstnou větu: „Toto je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem a strdím oplývající!“ Z vyhlídky spatříme řeku Labe i města Roudnice nad Labem, Lovosice a Litoměřice. V dálce rozpoznáme vrchy Kletečná, Hazmburk, Milešovka nebo Lovoš. Nedaleko od vyhlídky je vrch Sovice. Až tam byl podle legendy slyšet hlas Jana Husa, když na Roudnické vyhlídce kázal.

Poloha: 50.3892367N, 14.2879272E

Parkoviště: na úpatí hory

★★ - Místo odebrání základního kamene pro Národní divadlo, Mnětěš:

Odtud je jeden z devatenácti základních kamenů Národního divadla. Kameny byly slavnostně položeny 16. května 1868.

Poloha: 50.3890322N, 14.2894853E

Parkoviště: na úpatí hory

★★★★★ - Pražská vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Najdeme ji na jižní straně hory. Za dobrého počasí spatříme Kralupy nad Vltavou, Veltrusy, Nelahozeves, ale i továrnu v Neratovicích. U této vyhlídky vystupuje nad povrch nejvíce kamenného profilu Řípu. 

Poloha: 50.3841569N, 14.2886556E

Parkoviště: na úpatí hory

5. etapa: přejezd do Roudnice nad Labem:

Z obce Rovné pokračujeme po silnici do Krabčic, kde najedeme doleva na silnici číslo 246. Ta nás dovede do Roudnice nad Labem na tři kruhové objezdy nedaleko za sebou. Na všech odbočíme doprava a sjedeme tak na hlavní náměstí v Roudnici nad Labem, které se jmenuje Karlovo. Tady zastavíme. Cesta od ikonické hory Říp je dlouhá 6,2 kilometru a zvládneme ji za 9 minut.

Obnovená rotunda svatého Jiřího na vrcholu hory Říp
Z Roudnické vyhlídky na Řípu spatříme úrodné lány Polabí

6. etapa: prohlídka Roudnice nad Labem:

V Roudnici nejprve půjdeme na Lobkowiczský zámek, který je dominantní stavbou viditelnou z náměstí. Je to jedna z největších staveb v České republice. Až si zámek prohlédneme, vydáme se přes náměstí nejkrásnější roudnickou uličkou Varhanovou. Dojdeme ke kamenné věži Hláska, odkud je hezký pozhled do kraje. Pak se vrátíme. Případně lze navštívit pod Hláskou kostel Narození Panny Marie a Rudný pramen. Podle něj získala Roudnice jméno. V poslední době je ale často vyschlý. Procházka městem nezabere více než 1 kilometr a 40 minut.

★★★★- Zámek Roudnice nad Labem, Roudnice nad Labem:

Lobkowiczký barokní zámek je čtvrtý největší v České republice. Byl postaven na místě románského hradu. Zásadní přestavbou prošel za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz. Ještě před tím byl hrad oblíbeným místem pro letní odpočinek pražských biskupů a zde údajně byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze. Původně byl zámek sídlem rodové lobkowiczké knihovny a rukopisů, ale i věhlasné lobkowiczké obrazárny. Jenže interiéry se 180 místnostmi za II. světové války využívali nacistié, po válce naše armáda. Ta zde zřídila Vojenskou konzervatoř.
Poloha: 50.4256369N, 14.2616203E

Parkoviště: v místě

Zámek v Roudnici nad Labem
Kamenná věž Hláska v Roudnici nad Labem

★★★★ - Kamenná věž Hláska, Roudnice nad Labem:

Věž sloužila k obraně, k hlášení ponocného nebo k hlídání požárů. Jejím dalším využítím bylo zřízení vodojemu pro místní kašnu, dnes je využívána jako rozhledna. Je to jediný dochovaný pozůstatek původního opevnění  Roudnice. Vznikla z iniciativy arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi po roce 1378. Tehdy ale měla ještě dřevěnou podobu. .

Poloha: 50.4250950N, 14.2638106E

Parkoviště: v místě

★★★ - Kostel Narození Panny Marie s areálem augustiniánského kláštera, Roudnice nad Labem:

Kostel byl vybudován spolu s klášterem  ve 14. století na místě původního románského kostela. Základní kámen položil v roce 1333 arcibiskup Jan IV. z Dražic. V 15. století byl poškozen husity a později několika požáry. 

Poloha: 50.4266028N, 14.2568183E

Parkoviště: v místě

★★★- Rudný pramen, Roudnice nad Labem:

Pramen stojí za názvem města Roudnice nad Labem (Rúdník, Rúdnica). Najdeme ho ve výklenku zdi augustiniánského kláštera. Silně železitou vodu není rozhodně doporučeno pít. Pramen po bombardování Roudnice 9.5.1945 přestal vyvěrat ze zdi kostela a vytékal ve dvoře restaurace U Vágnerů. V roce 1983 se dva bratři kláštera rozhodli vodu přivést zpět na původní místo. Voda je velice železitá a kdyby se neodstraňoval nános železa, pramen by se ucpal.

Poloha: 50.4266853N, 14.2574150E

Parkoviště: v místě

7. etapa: přejezd do Terezína:

Z Karlova náměstí v Roudnici vyjedeme zpět směrem k prvnímu kruhovému objezdu. Na něm odbočíme doprava. Po čase dojedeme k druhému, tím projedeme rovně a krátce na to vyjedeme z Roudnice. Hned za městem na vidlici zahneme vlevo a v přímém směru jedeme přes Rohatce ke kolejím u stanice Oleško. Koleje přejedeme, ale na kraji Oleška zahneme doleva a dojedeme na křižovatku s hlavní silnicí 608. Odbočíme vpravo, za chvíli dorazíme do Terezína. První zastávkou bude parkovišti před řekou Ohře v místech, kde bude po pravé ruce Malá pevnost. Přejezd je dlouhý 14,7 kilometrů a trvá 17 minut.

8. etapa: prohlídka Malé pevnosti v Terezíně:

Od parkoviště se vydáme Principovou alejí k branám nechvalně proslulé Malé pevnosti. Dnes se jedná o národní kulturní památku, ale ve válečných letech šlo o nechvalně proslulou věznici pražského gestapa. Nezapomeňme ani na procházku po Národní kulturní památce Národní hřbitov. Tomu dominují obrovské plastiky Davidovy hvězdy a křesťanského kříže. Procházka po Malé pevnosti je dlouhá zhruba 1,5 kilometru a ujdeme ji za 40 minut.

★★★★★ - Národní kulturní památka Malá pevnost, Terezín:

Malá pevnost se nachází na pravém břehu Ohře. Již od svých začátků sloužila především jako věznice. Za první světové války sehrála malá pevnost smutnou roli žaláře pro odpůrce rakousko-uherského imperialismu a války. V těsné blízkosti Terezína byl zřízen největší zajatecký tábor na našem území. V té době tu byl vězněn srbský nacionalista Gavrilo Princip, který 28. června 1914 spáchal v Sarajevu atentát na Františka Ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chotkovou.

Poloha: 50.5144839N, 14.1654453E

Parkoviště: na parkovišti

★★★★★ - Národní kulturní památka Národní hřbitov, Terezín:

Národní hřbitov je v těsné blízkosti Malé pevností. Byl založen po druhé světové válce na popud pozůstalých obětí z Malé pevnosti a byl budován v letech 19451958. Hřbitov má trojúhelníkový tvar a nachází se mezi jižní stranou západní přístupové cesty k hlavní bráně Malé pevnosti a severní stranou bývalé silnice z Prahy do Teplic, na východě je ohrazen pevnostním příkopem Malé pevnosti. Hřbitov je tvořen 2 386 kostrovými a urnovými hroby, kde jsou pohřbeny oběti nacistického režimu z Malé pevnosti a dále oběti z terezínského ghetta a Koncentračního tábora Litoměřice.

Poloha: 50.5129289N, 14.1630539E

Parkoviště: na parkovišti

9. etapa: přejezd na náměstí v Terezíně:

Z parkoviště jedeme do centra pevnostního města Terezín. Přejedeme přes Ohři a za mostem hlavní zatočí doprava a hned vlevo. Projíždíme přes zdi pevnosti a vpravo vidíme první domy. Tady na první možné odbočce zahneme doleva a najdeme parkování. Úsek 1  kilometr dlouhý ujedeme za 2 minuty.

10. etapa: procházka pevností Terezín:

Na Terezíně je stále co objevovat. Historie, kterou psali během II. světové války v tomto městě nacisté, byla děsivá. Pojďme se  na Terezín podívat očima Josefa II. Všimněme si  vojenských bulvárů,  geometrické přísnosti a přesnosti. Dokonalé mohutné valy, obrovské budovy kasáren, ale i kostel s monstrózními dveřmi udělali z Terezína jeden ze skvostů pevnostní architektury. Pojďme na procházku terezínskými ulicemi. Zajímavosti čekají na každém rohu. Maximálně 2 km dlouhá procházka nezabere víc než 45 minut času.

★★★★ - Kostel Vzkříšení Páně, Terezín:

Jednolodní kostel postavený v empírovém slohu. Původně šlo o vojenský posádkový kostel. Výjimečné jsou velkorysé a velkolepé vchodové dveře. Sloužily ke slavnostnímu vstupu, běžně se používaly boční.

Poloha: 50.5109986N, 14.1509883E

Parkoviště: v místě

★★★★ - Základní kámen pevnosti Terezín, Terezín:

Najdeme ho na pevnostní budově Kavalír 4. Latinský text na pamětní desce říká: „Josef II., rozmnožitel říše, otec vlasti, položil 10. října 1780 základní kámen k tomuto věčnému dílu. Příkladu prozíravého vládce následovali polní maršálek Mauritius Lacy, nejvyší vojenský ženijní ředitel a správce stavby pevnosti Karel Pellegrini a ostatní přítomní.“

Poloha: 50.5091528N, 14.1465678E

Parkoviště: v místě

★★★- Bývalá budova velitelství koncentračního tábora, Terezín:

Budova byla zatížena během války černým praporem SS. Ten symbolizoval velitelství tábora SS Lagerkomanndatur. Ve sklepeních jsou dodnes zachovány cely vězení, které tu nacisté vybudovali. 

Poloha: 50.5098483N, 14.1497175E

Parkoviště: v místě

★★★- Budova bývalé školy, Terezín:

Nechvalně proslulá budova. Uvnitř byl jeden z dětských domovů v terezínském ghettu. Zde byli chlapci, kterým bylo 10 až 15 let. Prošly tu tisíce dětí. Jen málokteré se však dožilo konce války. Jejich cesta většinou končila ve vyhlazovacím táboře. V budově školy se vydával časopis Vedem.

Poloha: 50.5119203N, 14.1496178E

Parkoviště: v místě

★★★- Bývalá budova protektorátní přesídlovací kanceláře, Terezín:

Kancelář zde sídlila od března do června 1942. Úřad hlídal vystěhování Čechů z Terezína. Poslední občan odešel v červnu 1942 a hned od července fungoval Terezín už jen jako koncentrační tábor. V něm byli  Židé z Čech, Moravy, Slovenska, Německa, Rakouska, Holandska, Dánska, Maďarska a dalších evropských zemí. Zajímavostí stavby je dodnes zachovaný hebrejský nápis na půdě budovy, který říká, že tam se scházeli vězni k židovským bohoslužbám. Dnes je v areálu budovy Dům se zvláštním režimem, který tu zřídilo pro své klienty město Praha.

Poloha: 50.5100694N, 14.1490497E

Parkoviště: v místě

Brána do Malé pevnosti v Terezíně, která je národní kulturní památkou
Národnímu hřbitovu v Terezíně dominuje na jedné straně židovská hvězda, na druhé pak najdeme velký dřevěný křesťanský kříž
Budova kostela Vzkříšení Páně v Terezíně vyniká obrovskými vzletnými dveřmi, vedle kterých je člověk skutečně ztracený
 
Pohled z parkánů José Rizala v Litoměřicích na biskupství města a chrám svatého Štěpána
Pohled z parkánů José Rizala v Litoměřicích na biskupství města a chrám svatého Štěpána
Pohled z parkánů José Rizala v Litoměřicích na biskupství města a chrám svatého Štěpána
Pohled z parkánů José Rizala v Litoměřicích na biskupství města a chrám svatého Štěpána

Jsem odstavec. Klikněte zde pro přidávání a úpravu vlastního textu. Je to snadné.