MĚSTA OKRESU DĚČÍN

Stále se měnící malebná krajina okresu Děčín je ovlivněna geologickým Lužickým zlomem, který oddělil Labské pískovce od Šluknovské pahorkatiny; návdavkem pak přidal okouzlení z neodolatelných přírodních scenérií jako jsou soutěsky v Hřensku či ikonická Pravčická brána

Okres Děčín nabízí hrst naprosto výjimečných a unikátních lokalit; najdeme zde nejsevernější bod našeho státu, ale také nejníže položené místo na území Česka; uspokojení pak můžeme najít i na dosud velmi husté síti zázračných a poutních církevních míst

Okres Děčín je nejsevernějším okresem České republiky. Tvoří ho nejvýchodnější a nejsevernější místa Ústeckého kraje. Hraničí se dvěma okresy v Ústeckém kraji a s jedním v Libereckém. Nejdelší hranici má ale okres Děčín se Spolkovou republikou Německo. Naopak nejkratší hraniční čára ho spojuje s okresem Litoměřice. V západní části přiléhá okres Děčín k okresu Ústí nad Labem. Nejdelší vnitrostátní hranici má však tento okres s okresem Česká Lípa, který spadá do Libereckého kraje.

V tabulce rozlohy najdeme Děčínsko mezi sedmi okresy Ústeckého kraje na čtvrtém místě. Má zhruba 908 kilometrů čtvereční, což ho řadí do druhé poloviny českých okresů. Najdeme ho na 46. místě ze celkem 77 českých okresů.

Výrazně výš je v tabulce počtu obyvatel. Tady mu patří 24. místo. Může za to 129 tisíc obyvatel s trvalým pobytem. 24. místo mu patří i v žebříčku hustoty obyvatel. Žije tu téměř 142 obyvatel na kilometr čtvereční.

Velmi nesourodě působí okres z hlediska geomorfologického. Najdeme zde čtyři velmi odlišné krajinné celky, které v působivém vzájemném propojení vytvářejí na okrese Děčín jednu z nejmalebnějších českých krajin. Přesvědčte se o tom sami a udělejte se si do této části Česka výlet. Netušíte, jak nádherná místa se tam nacházejí.

Prvním výrazným krajinným celkem je Děčínská vrchovina, která je vlastně posledním nejvýchodnějším výběžkem Krušnohorského pásma na území našeho státu. Krajina si tu vzala na sebe podobu okouzlujících skalních věží a měst, proto zde vznikl Národní park České Švýcarsko, který nezastaví ani státní hranice, za kterou se mění v Národní park Saské Švýcarsko.

 

Děčínskou vrchovinu lze ještě rozdělit na podcelky Děčínské stěny, Růžovskou vrchovinu, Sněžnickou hornatinu a Jetřichovské stěny, kde najdeme i jednu z ikon české krajiny - Pravčickou bránu. Nejvyšším vrcholem je Děčínský sněžník se 724 metry, který mnoho lidí považuje za nejvyšší bod celého okresu, ale to je omyl.

Nejvyšší místo najdeme v sousedním geomorfologickém celku, v Lužických horách.

 

Tato oblast zabírá nejvýchodnější část okresu Děčín a postupně přechází do Libereckého kraje. Jedná se o malebnou krajinu, která je tvořena hlavně pískovci, do kterých vyvřely magmatické horniny, zvláště znělec a čedič, což zvyšuje atraktivitu celé krajiny.

 

A teď už můžeme správně pojmenovat nejvyšší bod děčínského okresu. Je jím Pěnkavčí vrch nacházející se v katastru obce Dolní Podluží. Má výšku 792 metrů a kartografové ho rozsekli mezi dva okresy – Děčín a Česká Lípa. Vrchol však sedí v okrese Děčín. Pěnkavčí vrch není příliš navštěvovaný, protože kvůli stromům neposkytuje výhledy do kraje.

Třetím geomorfologickým celkem je Šluknovská pahorkatina, která vyplňuje celý Šluknovský výběžek. Jedná se o jednu z nejstarších vyvřelin v celé střední Evropě. Šluknovská pahorkatina nedosahuje výšky Lužických hor, ale ani jejich malebnosti. Nejvyšší bod je vrch Hrazený s 608 metry nad mořem.

Posledním celkem, který nám ještě chybí do výčtu, je doznívající České středohoří, které v okrese Děčín končí východním okrajem. I když to není také stoprocentní pravda, protože jedním vrcholem (Medvědí hůrka) České středohoří uteklo ještě do okresu Česká Lípa. Masivy Českého středohoří, které se nacházejí na pravém břehu Labe se nazývají Verneřické středohoří a dělí se na čtyři podskupiny. Ústecké a Litoměřické středohoří už podle jména dávají najevo, že patří hlavně do jiných okresů, a tak na děčínský okres zůstaly dvě podskupiny. Bukovohorské středohoří má nejvyšší bod v Bukové hoře ve výšce 683 metrů a Benešovské středohoří, právě svým nejvyšším vrcholem Medvědí hůrkou dosáhlo i okresu Česká Lípa.

 

Rozdílnost čtyř vyjmenovaných částí okresu Děčín je možné pozorovat hlavně v okamžiku, kdy si uvědomíme přítomnost Lužického zlomu. Někdy se můžeme setkat s názvem Lužická poruchová zóna. Jedná se tektonickou linii dlouhou 110 kilometrů, která začíná v těsné blízkosti Drážďan a táhne se po severním okraji Labských pískovců a severní částí Lužických hor. Tady zlom odděluje Šluknovskou pahorkatinu a pak geologická porucha zamíří přes Ještědský hřbet až na Turnovsko, kde postupně zaniká.

 

Děčínskému okresu kromě nejsevernějšího bodu České republiky patří i místo, které můžeme nazvat nejnižším bodem země. Jde o lokalitu, kde řeka Labe v Hřensku opouští území státu. Naměříme zde výšku 115 metrů nad mořem. Je sice pravda, že v severočeském dole Bílina najdeme místo, kde byla naměřena výška pohybující se na hodnotách hladiny světového moře, ale toto místo nevzniklo přirozeně, ale mnohaletou prací obrovských těžebních rypadel.

 

Před chvílí zmiňované nejsevernější místo České republiky najdeme poměrně snadno. Pomohou nám i místní názvy. Musíme dojet do obce Severní, odtud se vydáme podél břehu Severního potoka. Ten nás dovede na úbočí Bukové hory, které se ale říká také Severní hora a tady najdeme pamětní kámen s přesně uvedenými geografickými souřadnicemi. Ty nám prozradí, že nejsevernější bod naší krajiny najdeme na tomto místě: 51.0556564 severní šírky a 14.3155125 východní délky.

 

Okres Děčín má v Ústeckém kraji nejvyšší podíl lesní výměry. Děčínsko nehraje žádnou stěžejní úlohu v zemědělské politice státu, i když plocha zdejší zemědělské půdy rozhodně není nezanedbatelnou.

 

Obdobné je to i s průmyslovým využitím okresu. Najdeme tu řadu podniků, ale ty se nekoncentrují se do žádných velkých průmyslových zón, které by byly z pohledu státního průmyslu klíčové.

 

V katastru děčínského okresu leží čtrnáct měst. Což je na naše poměry extrémní číslo. Více měst najdeme už jen v okresech Karlovy Vary a Klatovy, kde jich je patnáct. Kromě samotného okresního města Děčín patří městská práva ještě Benešovu nad Ploučnicí, České Kamenici, Dolní Poustevně, Chřibské, Jílové, Jiříkovu, Krásné Lípě, Mikulášovicím, Rumburku, Šluknovu, Varnsdorfu, Velkému Šenovu a Verneřicím.

 

Hlavní komunikační tepny jsou zasazeny do údolí řeky Labe – jedná se o jeden z nejdůležitějších železničních koridorů, který spojuje Prahu s Drážďany, Berlínem a Hamburkem. U koryta řeky Labe najdeme i hlavní silnici I. třídy 62. Okres protínají pak ještě další dvě silnice I. třídy. Jde o silnici číslo 13, které se říká Krušnohorská magistrála a pod vrcholky hor vede z Karlových Varů do Liberce a odsud na sever přes Frýdlant do Polska. Poslední silnice I. třídy číslo 9 by v hodně daleké budoucnosti měla tvořit kostru dálnice D9. Ta tvoří společně s dálnicí D12 jedinou dvojici českých autostrád, ze které nebyl vystavěn zatím ani jediný metr. Futurology bude ale zajímat, že D9 povede, stejně jako dnešní silnice I. třídy číslo 9, z Prahy přes Mělník, Českou Lípu do okresu Děčín, kde dnes mezi Varnsdorfem a Rumburkem uhýbá doprava k hraničnímu přechodu s Německem, kde zatím na hraniční čáře končí.

 

Okres Děčín je logicky velkým a klíčovým centrem lodní říční dopravy. Po Labi se lodě dostávají nejen do Severního moře, ale díky výstavbě řady kanálů v Německu je možné vplout do mnoha evropských států, aniž by bylo nutno vplouvat na otevřené moře.

 

Není debaty o tom, že hydrologie okresu se točí kolem Labe, které zde opouští české území. Nesmíme ale zapomenout i na další významné řeky jako Ploučnice či Kamenice, které se spojují s největší českou řeku. Drtivou většinu území okresu odvodňuje Severní moře, ale vody z nejvýchodnější části okresu odvádějí potůčky a potoky, ale i řeka Mandava, která dvakrát nakoukne na naše území, přes Nisu a Odru do Baltského moře. Zajímavostí je poměrně málo známý fakt, že na hranicích s Německem ve městě Jiříkov narazíme na tok řeky Sprévy, která odtud nedaleko pramení. Pokud bychom pečlivě sledovali její tok, došli bychom až do Berlína.

 

Co ale na Děčínsku téměř chybí, jsou hladiny stojatých vod. Největší vodní nádrží je Velký rybník u Horního Podluží s významnou ornitologickou rezervací.

 

V okrese Děčín najdeme i zdánlivě extrémní a výjímečné množství hraničních přechodů. Je jich tu celkem dvacet dva. Tady je máme: Jílové-Sněžník/Rosenthal (turistický); Děčín/Bad Schandau (železniční); Hřensko/Schmilka (silniční); Hřensko/Reinhardtsdorf-Schöna (lodní); Mikulášovice/Hinterhermsdorf (turistický); Mikulášovice-Tanečnice/Sebnitz (turistický); Dolní Poustevna/Sebnitz (silniční); Dolní Poustevna/Sebnitz (železniční); Lobendava/Neustadt in Sachsen (turistický); Lobendava-Severní/Steinigtwolmsdorf (turistický); Lipová/Sohland (turistický); Šluknov-Rožany/Sohland (silniční); Jiříkov/Ebersbach (silniční); Jiříkov/Ebersbach (železniční); Jiříkov/Neugersdorf (silniční); Jiříkov/Neugersdorf - Hauptstraße (silniční); Rumburk/Neugersdorf (silniční); Rumburk/Seifhennersdorf (silniční); Varnsdorf/Seifhennersdorf - Warnsdorfer Straße (železniční); Varnsdorf/Seifhennersdorf (silniční); Varnsdorf/Großschönau (silniční); Varnsdorf/Großschönau (železniční); Dolní Podluží/Waltersdorf – Herrenwalde (turistický).

Turisticky je okres Děčín nevyčerpatelnou studnicí, kterou můžeme otevírat mnoho let a pořád se nedobereme jejího dna. Nejvíce pozornosti na sebe stahuje největší skalní brána na území České republiky. Jmenuje se Pravčická a leží v turisticky velmi přitažlivém a navštěvovaném Národním parku České Švýcarsko. Samotný pískovcový útvar byl prohlášen národní přírodní památkou a je se svými 25 metry výšky a 16 metry šířky i největší pískovcovou branou střední Evropy. Dnes už se bohužel nedá kráčet po vlastním pískovcovém tělese brány, ale při výletu si Pravčickou bránu můžeme prohlédnout ze všech stran a úhlů. Obrovským turistickým trhákem je pak splouvání Kamenice na řízených vorech mezi pískovcovými velikány v Hřensku.

Zcela unikátním a neopakovatelným místem je Národní přírodní památka Zlatý vrch. K jejímu objevu došlo až při otevírání lomu v roce 1870. Tehdy byly obnaženy až 18 metrů vysoké čedičové sloupce, které nemají svoji mohutností a rozměry konkurenci v celé republice. V minulých letech, když ještě nebylo území pod přírodní ochranou se sloupce rozlamovaly na části o délce 6 metrů a z nich se budovaly mořské hráze v Holandsku.

 

Přímo v katastru okresního města najdeme Národní přírodní památku Březinské tisy. Už podle názvu odhadneme, že se jedná o jeden z nejhojnějších výskytů vzácných stromů. Kromě toho je ale i tamní Bechlejovická skalní stěna významným paleontologickým nalezištěm s řadou vzácných zkamenělin.

 

Další národní přírodní rezervací, která přiláká každoročně tisíce návštěvníků je Kaňon Labe. Jedná se o hluboké skalní kaňonovité údolí naší největší řeky. Na jeho vrcholcích je vybudována řada vyhlídek. Pohled z nich je doslova omračující.

 

Skupinu nejvýznamnějších přírodních lokalit na Děčínsku uzavírá Národní přírodní rezervace Růžovský vrch. V tomto případě jde o nápadný dominantní čedičový kopec v jižní části Českého Švýcarska. Místo překypuje obrovskou biodiverzitou zdejšího života. Největší štěstí budeme mít, když na stráních Růžovského vrchu narazíme na velmi vzácnou houbu Lišku Friesovu.

Jedinou národní kulturní památkou v okrese Děčín je komplex Horního a Dolního zámku v Benešově nad Ploučnicí. Je to jeden z nejvýznamnějších českých příkladů stavebního slohu saské renesance. O jejich výstavbu se v 16. století zasloužil míšeňský šlechtický protestantský rod Salhausenů.

Město Rumburk je často připomínáno v historických kontextech významné Rumburské vzpoury, ke které tam došlo v roce 1918. Ve městě si ale rozhodně musíme prohlédnout i zajímavou architekturu zdejší vesnické památkové rezervace, která je tvořena vlastně jedinou ulicí – Šmilovského.

 

Větrné mlýny najdeme hlavně v oblasti Českomoravské vrchoviny a Moravy. V Čechách je však zemí pro větrné mlýny zaslíbenou právě Děčínsko. Vhodné klimatické podmínky zde podnítily výstavbu řady těchto staveb. Ty nejznámější a nejzachovalejší najdeme v Arnolticích, na Františkově vrchu, v Janově, Mikulášovicích, Růžové, Světlíku a Varnsdorfu.

 

Ani jeden z nich ale nedosahuje výšky nejvyšší budovy okresu. Tou je komín firmy Termo v Děčíně s výškou 170,5 metrů.

 

Zatím dvakrát v historii zaměřili svoji pozornost na děčínský okres i architekti. Prvním objektem s titulem Stavba roku je plavecký bazén v okresním městě. Ten získal ocenění v roce 2002. O jedenáct let později byla stejnou cenou vyznamenána architektonická podoba Aparthotelu Lípa v Krásné Lípě.

 

O zbožnosti zdejších obyvatel podává přesvědčivý důkaz naprosto výjimečné množství církevních poutních míst, kterými se okres Děčín pyšní.

Tím nejvýznamnějším je Loretánská kaple Panny Marie při kapucínském klášteře v Rumburku. Proudy věřících toužily spatřit zdejší posvátný obraz černé Madony a přilehlé poutní Svaté sochy. Legendárním církevním místem je i přímo na hranicích stojící Bazilika Panny Marie Pomocnice ve Filipově. Místo proslulo takzvaným filipovským zázrakem, při kterém došlo ke vzkříšení na smrt nemocné ženy. Událost je poměrně mladá, a tak o ní existuje velké množství písemných dokladů. V tom je obrovský význam a přínos na rozdíl od mnoha starších a dnes nijak doložitelných zázraků. Filipovská bazilika je dodnes nejnavštěvovanějším poutním místem litoměřické diecéze a v počtu návštěvníků předčila dokonce i bohosudeckou baziliku.

Za dalším poutním předmětem, kterým je dřevěná socha zajatého Spasitele pak musíme do kostela svatého Jana Křtitele v Horních Habarticích. V Jiřetíně najdeme poutní Kapli Povýšení svatého Kříže; v českokamenické Kapli Narození pak uctívanou sochou Panny Marie. I samotné okresní město disponuje poutním místem. Jde o kapli Panny Marie Sněžné s obrazem Panny Marie. Za dalšími posvátnými místy musíme do Sněžné do kostela Panny Marie Sněžné, do Jedliky za kostelem svaté Anny a do Vilémova ke svatostánku Nanebevzetí Panny Marie. V Lobendavě pak v kapli svaté Anny pobírá církevní úctu pozdně gotická socha svaté Anny z počátku 16. století.

Pokud vás cesta zavede přímo do okresního města Děčín, tak nejnavštěvovanějšími cíli v této destinaci jsou místní zámek s jednou z nejkrásnějších českých zahrad – Růžovou. Rozhodně se ale nenechte obrat o vyhlídku z Pastýřské stěny, návštěvu zoologické zahrady a pokochejte se krásou a starobylostí městských mostů.

Do žebříčku deseti největších stromů okresu se dostalo na Děčínsku sedm lip a po jednom zástupci mají duby, jasany a topoly. Právě Topol u varnsdorfského nádraží s obvodem kmene 690 centimetrů stojí v čele památných stromů děčínského okresu. Stříbro i bronz berou lípy. Lípa v Jiříkově je stříbrná s obvodem kmene 650 centimetrů, o deset centimetrů méně má pak bronzová Lípa v Rychnově.

 

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Děčín (48 tisíc obyvatel); Varnsdorf (16 tisíc obyvatel); Rumburk (11 tisíc obyvatel); Šluknov (6 tisíc obyvatel) a Česká Kamenice (5 tisíc obyvatel).

Hlavní páteřní řekou oblasti je Labe. To činí z okresního města velký říční přístav tuzemské ale i mezinárodní dopravy. Druhou nejvýznamnější řekou je Bílina, která se v Ústí nad Labem vlévá do řeky Labe. Největší vodní plochou je jezero Milada, které patří mezi rekultivovaná jezera a vzniklo mezi Chabařovicemi a Trmicemi a patří k největším umělým vodním plochám v zemi. Dnes výhradně slouží sportu, rekreaci a rybaření. Největší hloubka jezera je 25 metrů a má plochu 252 hektarů.

V okrese Ústí nad Labem najdeme dva hraniční přechody: Breitenau/Krásný Les (dálniční) a Petrovice/Bahratal (silniční).

Pro turisty je okres o něco více skoupý na kulturní a přírodní památky a zajímavosti než ostatní. Rozhodně bychom ale při návštěvě neměli přehlédnout dominantní hrad Střekov, který se vyjímá na pravém břehu řeky Labe.

Jenže i levá stranase má čím pochlubit. Po směru toku se můžeme setkat se třemi zajímavými objekty. Jedná se o Národní přírodní památku Vrkoč, což je monumentální čedičový skalní výstup. Po něm následuje oblíbené výletní místo zdejších obyvatel – zámeček Větruše a za ní Mariánská skála.

NKP Kostel svatého Floriána v Ústí nad Labem je postaven ve stylu gotizující saské renesance

Kromě toho se v katastru okresního města nachází i Národní kulturní památka kostel svatého Floriána v části Krásné Březno. Ten vyniká jako skvělá ukázka saské renesance. Vše korunuje uvnitř kostela unikátní alabastrový oltář.

 

Návštěvníci často hledají v Ústí nad Labem takzvaný „křivý kostel“. Ten se správně nazývá kostel Nanebevzetí Panny Marie a byl za války v roce 1945 při bombardování spojenců zasažen; jeho věž se vychýlila o dva metry. Stal se tak kostelem s nejkřivější věží v České republice.

Milovníci skalních měst si nenechají uniknout prohlídku Tiských skal. Toto místo stojí ve stínu ostatních skalních měst v České republice, ale rozhodně se nemá čím zahanbit.

A zmíníme tři zajímavá místa spojená s dávnou historii. V roce 1813 se kousek od okresního města uskutečnila jedna z napoleonských bitev – bitva u Chlumce. Ta byla dozvukem jednoho z největších střetů té doby – bitvy u Drážďan. Velké množství památníků a hmatatelných památek na válečný střet přispělo k tomu, že oblast Přestanova, Chlumce a Varvažova byla ustavena jako jedna z mála Krajinnou památkovou rezervací.

 

V centru válečného dění bylo Ústecko i mnohem dříve. U dnešního jezera Milada se odehrála v roce 1426 památná husitská bitva Na Běháni.

NPR Vrkoč je ceněna hlavně kvůli ukázce sloupcové odlučnosti čediče uspořádané do podoby obráceného vějíře

Poslední místo, které bychom neměli přehlédnout jsou Stadice. Odsud, z malé vesničky v údolí řeky Bíliny, pocházel Přemysl, zakladatel Přemyslovské české vladařské dynastie. A takzvané Královské pole, kde byl Libušinými posly zastižen při orbě s voly, společně s pomníkem Přemysla Oráče jsou lokalitami, které byly vyhlášeny Národní kulturní památkou.

 

Historie v Ústí nad Labem spíš ukazovala v průběhu dějin odvrácenou tvář, a to včetně jednoho z největších pogromů německého obyvatelstva. Smrt ve vodách Labe krátce po válce našlo několik desítek povětšinou nevinných lidí.

Milovníkům lidové architektury není neznámá vesnička Zubrnice. Zdejší skanzen je velmi navštěvovaný a je vyhlášen vesnickou památkovou rezervací.

Nejvyšší budova okresu na sebe vzala podobu komína elektrárny Trmice. Ten se drápe do výšky 216 metrů a byl dostaven v roce 1976.

Vstup do areálu hradní zříceniny Blansko

Žebříček deseti největších stromů okresu Ústí nad Labem se skládá ze šesti lip, jednoho dubu, jednoho buku, jednoho jasanu a jednoho modřínu. Medaile si však rozebraly pouze lípy. Třetí je Lípa v Petrovicích s obvodem kmene 598 centimetrů, o místo výš se nachází Arnultovická lípa s 610 centimetry a zlato patří Maškovické lípě v dnes už zaniklé obci Český Bukov. Ta žebříček vede rozdílem několika tříd s obvodem kmene 933 centimetrů.

Pět největších sídel podle počtu obyvatel: Ústí nad Labem (93 tisíc obyvatel); Chlumec (4 tisíc obyvatel); Trmice (3 tisíce obyvatel); Chabařovice (3 tisíc obyvatel) a Velké Březno (2 tisíce obyvatel).

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

 

Výlet 1: Pohled na řeku Labe ze všech úhlů (motovýlet s pěšími procházkami):

 

Start: Tisá, turistický rozcestník Tisá

Cíl: Dolní Zálezly, vyhlídka Mlynářův kámen

Délka moto trasy: 50,4 kilometry

Délka pěší trasy: zhruba 7,5 kilometrů

Časová náročnost celého výletu: 9 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: Na tento výlet si musíme rezervovat celý den. Zjistíte totiž, že při pozorování krajiny z jednotlivých vyhlídek čas utíká neuvěřitelně rychle. Právě na vyhlídky je výlet zaměřen. Pokud se vám tolik času nedostává, není problém jakoukoliv destinaci z programu vypustit. Další variantou je u prohlídek Tiských stěn zvolit jen jednu větev místní naučné stezky.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. V pěších pochodech se nepřekonávají žádná velká převýšení. Výlet ale kvůli cestě v Tiských skalách nelze doporučit pro maminky s kočárky ani pro vozíčkáře. Na druhou stranu musíte počítat s tím, že z Větruše vás děti nebudou chtít pustit.

Zastávky:

Tisá, Tiské stěny - Povrly, Zřícenina hradu Blansko – Chuderov, Pekelský vodopád – Chuderov, Fričova vyhlídka – Ústí nad Labem, Hrad Střekov – Ústí nad Labem, Větruše – Dolní Zálezly, Vyhlídka Mlynářův kámen

Základní verze:

Startujeme v obci Tisá, u turistického rozcestníku se stejným názvem v blízkosti tamního kostela sv. Anny.

1. etapa: pěší okruh Tiskými stěnami:

Odsud nás červená stezka dovede na rozcestník Tiské stěny – skalní náměstí. Zahneme doprava a necháme se vézt červenou stezkou až dojdeme k místu, kde se červená spojí s Naučnou stezkou Tiské stěny, tady zahneme doleva a projdeme si druhou část prvního okruhu Velkými stěnami. Cesta nás vrátí zpět k rozcestníku Tiské stěny – skalní náměstí. Tady přestoupíme na menší okruh, který nás vrátí zpět na skalní náměstí, odsud se znovu vrátíme po červené k autu. Oba okruhy mají délku 3,2 kilometru a čistou chůzí bez přílišného zastavování nám zaberou 1 hodinu 20 minut. Pro zkrácení lze použít jen jeden okruh ze dvou nabízených.

Pod zříceninou Blansko narazíme na stejn

★★★★★ - Tiské stěny, Tisá:

Zažijete tady pocit souznění s přírodou a pískovcovými obry. Nad obcí Tisá se tyčí černošedé stěny, které je možné projít ve dvou větvích naučné stezky. Lokalita je naprosto úžasná pro lezení po pískovcových skalách, proto je lezci velmi vyhledávaná. V posledních letech se v Tiských stěnách usadil i chráněný Sokol stěhovaný.

Poloha: 50.7877781N, 14.0320697E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Tiské stěny – turistická chata

2. etapa: přejezd do Blanska:

Z Tisé sjedeme po silnici číslo 528 až do Libouchce, kde na křižovatce ostřeji zatočíme doleva na silnici I. třídy číslo 13. Musíme hlídat doprava odbočku směrem na Čermnou, tam odbočíme. Obcí projedeme, v Mnichově se dáme doleva a projedeme obcí Lipová. Přijedeme do Slavošova, kde zatočíme doprava a dorazíme na kraj obce Mírkov, kde odbočíme znovu doprava. To už bude silnice kopírovat i zelenou turistickou stezku. V okamžiku, kdy bude tato stezka odbočovat ze silnice doleva a uvidíme turistický rozcestník Blansko – rozcestí, tak zastavíme. Přejezdová vzdálenost je 22 minut a ujedeme při ní 16 kilometrů.

Údolí Pekelského potoka, které pod přepadem skrývá Pekelský vodopád

3. etapa: pěší výstup na zříceninu hradu Blansko:

Dáme se po zelené stezce nahoru přes rozcestník Hrad Blansko – zřícenina až na vrchol. Stejnou cestou pak sejdeme i dolů. Cesta tam i zpět bude trvat zhruba 23 minut a je dlouhá přesně jeden kilometr.

 

★★★★ - Zřícenina hradu Blansko (Blanknštejn), Povrly:

Místo vstupného se platí kamenem. Velmi dobře zachovalé zbytky hradu s krásným výhledem. Objekt byl dostaven v roce 1401 a patřil Václavu z Vartenberka. Sláva začala upadat hned po husitských válkách, zkáza byla dovršena v době třicetileté války. Dnes ho nadšenci opravují, proto prosí každého, aby vzal s sebou jeden kámen na opravu zdiva.

Poloha: 50.6975250N, 14.0991500E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Blansko – rozcestí (0,5 km)

 

4. etapa: přejezd do Mlýniště:

Autem se vrátíme do Mírkova, obcí projedeme a za ní jedeme ve vidlici doprava. Projedeme kolem bývalé skalní kaple a okolo sídliště Skalka dojedeme do Neštěmic, kde zatočíme doleva, ale hned na následné křižovatce doprava. Z Neštěmic povede cesta nahoru do Žežic, kde na křižovatce zahneme doleva a po silnici, kterou dopráví žlutá turistická stezka projedeme osadou Mlýniště. Na jejím konci musíme dávat pozor, kde odbočuje doleva neznačená cesta, nehledá se to lehko, a tam zastavíme. Přejezd dlouhý 7,7 kilometru nám zabere 11 minut.

 

5. etapa: pěší procházka k Pekelskému vodopádu a k Fričově vyhlídce:

Odsud se vydáme po neznačené cestičce k Pekelskému vodopádu, který je jen pár metrů od silnice, pak po cestě půjdeme podél místního Pekelského potoka až na místo, kde se neznačená cesta spojí se žlutou turistickou stezkou. Na ní zahneme ostře doprava a půjdeme po ní. Dřív než vejdeme na silnici budeme mít po levé ruce Fričovu vyhlídku. Pak po žluté stezce a silnici dojdeme k autu. Celá pěší procházka je dlouhá 1,4 kilometru a zabere 30 minut.

★★ -  Pekelský vodopád, Chuderov:

Jeden z nejkrásnějších vodopád v okolí města. Jeho další výhodou, že je snadno přístupný. Měří 7 metrů a přepadá přes čedičový práh. Patří také k těm více vodnatelným, takže u něj zpravidla není nebezpečí vyschnutí.

Poloha: 50.6786086N, 14.0750806E

Parkoviště: v místě

 

★★ - Fričova vyhlídka, Chuderov:

Nabízí pohled na Krásné Březno. Uvidíte ale nejen tuto městskou část, ale i labské stráně, Mariánskou skálu či vrch Rovný nad Trmicemi.

Poloha: 50.6753950N, 14.0758372E

Parkoviště: v místě

6. etapa: přejezd na Střekov:​

Sjedeme dolů až na křižovatku v Krásném Březně, kde zahneme doprava. Brzy přijedeme na křižovatku s ulicí Drážďanskou, kde zahneme doprava, projedeme kolem spodní brány místní ZOO, podjedeme železniční koridor a na světelné křižovatce pojedeme doprava. Za křižovatkou najedeme na Mariánský most, za ním doprava a přes kruhový objezd stále rovně. Přijedeme na nábřeží, podjedeme koleje, projedeme kolem střekovských zdymadel, kolem hradní skály, ale hned za ní se dáme doleva a ulicí Na Zacházce vyjedeme na parkoviště. Přejezd bude trvat 14 minut a je dlouhý 7,7 kilometru. Kromě seznámení se s historií a prohlídkou hradu je to ideální místo na pozorování krajiny Českého středohoří, jako na dlani tu máme i lodní provoz na Labi včetně prohlídky Masarykových zdymadel. A také jde o úžasnou mineralogickou lokalitu, kde se nacházejí zeolity, natrolit, chabazit, philipsit, analcim, klinochlor.

 

★★★★★ - Hrad Střekov, Ústí nad Labem:

Jak z Wagnerových oper. Hrad nechal postavit na strmé skále ve 14. století Jan Lucemburský a pyšný Střekov tu hlídal Labe a přístup do Českého království. Osudnou se mu stala třicetiletá válka a švédská vojska, která ho pobořila a od té doby už je hrad opuštěn. Jeho silueta přilákala mnohé umělce, pro ně bylo inspirující v jeho zdech pohybovat. Místo navštívil Karel Hynek Mácha, Richard Wagner nebo Johann Wolfgang Goethe. Zpozornět bychom měli v otázkách nočních prohlídek, ty jsou totiž unikátní. 

Poloha: 50.6395919N, 14.0509772E

Parkoviště: v místě

★★ - Masarykovo zdymadlo a Plavební komora Střekov, Ústí nad Labem:

Vodní dílo bylo budováno v letech 1923 – 1936. Zahrnuje dvě plavební komory, jez, hydroelektrárnu, která má tři vertikální Kaplanovy turbíny. Součástí je i unikátní rybí přechod.

Poloha: 50.6386014N, 14.0472697E

Parkoviště: v místě na Litoměřické ulici

Fričova vyhlídka na Krásné Březno.jpg
Silueta hradu Střekov je symbolickým obr

7. etapa: přejezd na Větruši:

Vrátíme se zpět stejnou cestou až na kruhový objezd, kde zatočíme doleva, projedeme po mostě Edvarda Beneše a odbočíme z něj doprava. Hned na nábřeží odbočíme znovu doprava, most podjedeme a pojedeme po nábřeží. Před železničním mostem na světlech odbočíme doprava, projedeme přes kruhový objezd rovně a najedeme na víceproudou komunikaci. U křižovatky s ulicí Hostovickou se v podstatě na křižovatce obrátíme do protipruhu a budeme se vracet zpět do centra stejnou trasou. Brzy ale odbočíme do ulice Fibichova a tou dojedeme až nahoru na parkoviště k Větruši. Přejezdová trasa je dlouhá 7 kilometrů a její zdolání nám zabere 12 minut. Větruše nabízí obrovské množství možností na relaxaci. Stačí se jen dívat do kraje z krásné vyhlídky, můžete vylézt na místní rozhlednu, kochat se krásou zámečku z konce 19. století, navštívit blízké středověké popraviště, pohrát si v přírodním či zrcadlovém bludišti, kdo miluje vyhlídky udělá pár kroků k Humboldtově vyhlídce, milovníci přírody naopak nebudou šetřit kroky a dojdou až k unikátnímu místu sloupcového oddělování čediče na Národní přírodní památce Vrkoč, kterou hlídá Vaňovský vodopád. A to nemluvím o dětech, které určitě budou chtít okusit místní lanovku.

Masarykovo zdymadlo pod Střekovem
Oblíbené místo výletů - rozhledna a zámeček
Pohled do nitra přírodního bludiště na Větruši

★★★ - Zámek a rozhledna Větruše, Ústí nad Labem:

Lokalita prožívá dobu své největší slávy. Na místě byl už v 19. století velmi oblíbený zájezdní hostinec. Zámeček byl vybudován až roku 1897 architektem Alwinem Köhlerem za podpory Ústeckého horského spolku. To se ovšem celý kopec jmenoval Soudný vrch. Objekt však od konce 60. let 20. století chátral a po revoluci mu dokonce hrozila likvidace, protože 13. července roku 2000 objekt celý vyhořel a zřítila se hlavní věž. Dnes je v místě hotel a stylová restaurace. Na věž se můžeme jít podívat jako na rozhlednu.

Poloha: 50.6551953N, 14.0395861E

Parkoviště: v místě

 

★★- Přírodní a zrcadlové bludiště Větruše, Ústí nad Labem:

Zkouška  orientačního smyslu. Tak lze mluvit o  bludišti ze zelených tújí, které se rozkládá na ploše 1250 metrů čtverečních. Zrcadlové bludiště zmate 26 zrcadly, z nichž 12 je pokřivených.

Poloha: 50.6544875N, 14.0384836E

Parkoviště: v místě

 

★★★★ - Humboldtova vyhlídka, Ústí nad Labem:

Německý cestoval České středohoří miloval. A proto si Alexander von Humboldt oblíbil toto místo. Je odtud nádherně vidět Střekov. Na místo se dostaneme po neznačené cestě odbočkou z Naučné stezky Větruše – Vrkoč. Na místě si můžeme odpočinout na lavičce.

Poloha: 50.6491939N, 14.0370408E

Parkoviště: na místní komunikaci (220 metrů)

 

★★★★★ - Národní přírodní památka Vrkoč, Ústí nad Labem:

Na dvouhektarou přírodní památku se přišlo v roce 1850 při stavbě železnice Praha – Drážďany. Byla tu těžena hornina na stavbu trati, ale díky staviteli Negrelimu a geologovi Hibschovi bylo výjimečné místo dokazující typickou sloupcovou odlučnost čediče zachováno. V roce 2007 byl na vrcholu Vrkoče vztyčen kovový kříž, který nahradil původní dřevěný. Ten se zde objevil údajně na památku smrtelného zranění malého chlapce, který z Vrkoče spadl v roce 1952.

Poloha: 50.6311447N, 14.0462464E

Parkoviště: v místě

 

★★★★ - Vaňovský vodopád, Ústí nad Labem:

Jeden z nejkrásnějších, ale hlavně největších vodopádů nejen Českého Středohoří ale i celé republiky dosahuje výšky 26 metrů. Přepadávající voda v zimě často mrzne v ledový sloup.

Poloha: 50.6302844N, 14.0412672E

Parkoviště: v části Vaňov (0,9 km)

 

★★★★ - Vyhlídka Vrkoč, Ústí nad Labem:

Pobyt na unikátním skalnatém hřbetu otevře pohled nejen na celé krajské město, ale i na Střekov, zdymadla a dlouhé údolí řeky Labe.

Poloha: 50.6308708N, 14.0451392E

Parkoviště: v místě

8. etapa: přejezd do Dolních Zálezel:

Z Větruše se vydáme na poslední etapu zpět dolů Fibichovou ulicí a na hlavní komunikaci zahneme doprava. Vracíme se po stejné silnici, kterou jsme před tím příjeli. Dojedeme až na světelnou křižovatku na nábřeží Labe, kde se dáme doprava. Po nábřeží projedeme kolem Střekova, můžeme si zezdola prohlédnout Národní přírodní památku Vrkoč a přes Vaňov dojedeme do Dolních Zálezel. Tady na úrovni železniční stanice odbočíme z hlavní silnice doprava a pak na druhé křižovatce odbočíme doprava, podjedeme hlavní železniční koridor a projedeme kolem zvoničky a kaple sv. Anny. Za ní zahneme doleva do ulice Moravanská a dojedeme k místnímu hřbitovu, kde se ve vidlici dáme doleva do ulice Stupkova louka. Dojedeme až tam, kde zelená stezka bude z této ulice odbočovat doleva. Tady zastavíme. Poslední přejezd je dlouhý 12,2 kilometru a bude nám trvat 17 minut.

9. etapa: pěší procházka na vyhlídku Mlynářův kámen:

Odtud se vydáme po zelené stezce, která nás přes rozcestník Mlynářův kříž – odbočka přivede na samotnou vyhlídku Mlynářův kámen. Cesta tam i zpět je dlouhá 1,9 kilometru a zabere nám 40 minut.

 

★★★★★ - Vyhlídka Mlynářův kámen, Dolní Zálezly:

Na svahu Dubického kopce na vrcholu čedičové skály se nachází vyhlídka. Dojít se k ní musí přes dvě železné lávky. Na místě je vztyčen kříž, který připomíná hrdiny I. světové války. Z vyhlídky vidíme do daleka na tok řeky Labe, České Středohoří a obec Dolní Zálezly.

Poloha: 50.5961228N, 14.0314422E

Parkoviště: v obci Dolní Zálezly (0,9 km)

Kříž na vyhlídce Mlynářův kámen
 

Výlet 2: Ve šlépějích Přemysla Oráče, přes výhledy z Mariánské skály do skanzenu v Zubrnici (motovýlet s pěšími procházkami):

 

Start: Stadice, Turistický rozcestník Stadice - památník

Cíl: Velké Březno, Horní Zámek Velké Březno

Délka moto trasy: 55,2 kilometry

Délka pěší trasy: zhruba 3,3 kilometrů

Časová náročnost celého výletu: 8 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)

Popis: V tomto výletu je poskládaná velice pestrá a různorodá kytice. Na své si přijdou milovníci historie a legend. Ty potěší hlavně návštěva Stadic a putování ve šlépějích Přemysla Oráče. Skupina lidí milujících nádherné a netradiční výhledy bude potěšena návštěvou Mariánské skály, kde si přijdou na své i milovníci mineralogie. Zastávka v Krásném Březně u Národní přírodní památky Kostel svatého Floriána potěší všechny milovníky renesance a uměleckých předmětů. Obdivovatelé Českého středohoří si přijdou na své na vyhlídce na Vysokém Ostrém a na rozhledně na Lucemburkově kopci. A o své se mohou přihlásit milovníci lidové architektury – pro ně je připravena návštěva skanzenu v Zubrnici.

Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Nejsou zde dlouhé a úmorné cesty. Jen výstup na vyhlídku Vysoký Ostrý může být v určitých chvílích nepříjemný.

Zastávky:

Řehlovice, Národní kulturní památka Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče – Řehlovice, Královský pramen a Královská lípa ve Stadicích - Ústí nad Labem, Mariánská skála – Ústí nad Labem, Národní kulturní památka kostel svatého Floriána – Ústí nad Labem, Vyhlídka na vrcholu Vysoký Ostrý – Malečov, Rozhledna Lucemburkův kopec – Zubrnice, Skanzen lidové architektury – Velké Březno, Horní zámek ve Velkém Březně

Národní kulturní památka Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích
Lípa u Královského pramene ve Stadicích stojí nad  zázračným pramenem

Základní verze:

Zahajujeme v obci, kde podle legendy vznikla česká vládnoucí dynastie Přemyslovců. Odsud pocházel Přemysl Oráč, kterého nalezl kůň kněžny Libuše. 

 

★★★★★ - Národní kulturní památka Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče, Řehlovice:

Pomník postavil v roce 1841 kníže Ervín Nostic podle návrhu architekta Františka Jiřího Staumanna. Na mohutném kvádru vidíme reliéfy Josefa Maxe. Jeden zobrazuje příchod poslů k Přemyslovi a druhý vítání Přemysla kněžnou Libuší na Vyšehradě. Na vrcholu pomníku se nachází pluh Přemysla Oráče. Součástí národní kulturní památky je i královské pole, ze kterého byl Přemysl povolán. To ve středověku svými rozměry sloužilo jako základ české polní míry. 

Poloha: 50.6145214N, 13.9632642E

Parkoviště: v místě

1. etapa: přesun ke Královské lípě a Královskému prameni:

Čeká nás krátký přesun k další přemyslovské legendě. Pojedeme po silnici 258 směrem do Trmic, ale ujedeme pár metrů a u autobusové zastávky sjedeme ze silnice doleva přes koleje do centra Stadic. Pojedeme až k řece Bílině, přejedeme ji po barokním mostě a hned za ním zahneme vpravo na cyklistickou stezku. Po ní dojedeme za chviličku ke Královskému prameni a Královské lípě. Přejezd zabere 2 minuty; je dlouhý jen 1,2 kilometru.

★★★ - Lípa u Královského pramene ve Stadicích, Řehlovice:

Jeden z největších stromů okresu Ústí nad Labem. Jedná se o Lípu velkolistou. V obvodu měří téměř 550 centimetrů. Dává stín Královskému prameni.

Poloha: 50.6200053N, 13.9718069E

Parkoviště: v místě

★★★ - Královský pramen ve Stadicích, Řehlovice:

Legendární místo české historie. U tohoto pramene dával Přemysl Oráč pít svým volům. Voda tu dnes vytéká z chrliče v podobě lví hlavy.

Poloha: 50.6199914N, 13.9719581E

Parkoviště: v místě

2. etapa: přejezd na Mariánskou skálu:

Od Královského pramene se vracíme až k pomníku Přemysla Oráče. Projedeme kolem a hned za ním podjedeme dálniční mosty. Za druhým zahneme doprava a vjedeme na D8 směrem na Německo. Na dálnici budeme krátce; sjíždíme z exitu 69 v Trmicích. Na kruhovém objezdu jedeme vpravo a po silnici pokračujeme do centra Ústí nad Labem. Po několikanásobném podjetí železnic přijedeme na kruhový objezd, kde se dáme vpravo, znovu podjedeme železnici a na světlech zahneme vlevo. Podjedeme most Edvarda Beneše, za ním odbočíme na světlech vlevo. Znovu podjedeme trať a za čerpací stanicí na světlech zahneme vpravo. Zhruba po 100 metrech těsně před dalšími světly sjedeme z hlavní silnice mírně vpravo do nenápadné uličky. Ta nás postupně po poměrně neudržovaném povrchu vyveze až k budově místní střelnice, kterou budeme mít po pravé ruce. Tady zastavíme. Přejezd je dlouhý 12,6 kilometrů a zvládneme ho za 15 minut.

3. etapa: krátká procházka po Mariánské skále:

Pokračujeme po této cestě dál pěšky. Po 120 metrech zahneme vpravo na neznačenou cestu a velmi mírně stoupáme na vlastní vrchol Mariánské skály. Nejprve uvidíme okolo malé staré lůmky a na samotném vrcholu spatříme obrovský průmyslový mariánský skalní lom. Projdeme kolem něj a dorazíme na krásnou vyhlídku, která umožňuje omračující výhledy nejen na centrum Ústí nad Labem a blízké kopce Českého středohoří, ale i neotřelý pohled na Mariánský most přímo z výšky nad ním. Stejnou cestou se vracíme zpět. Procházka po vrcholku Mariánské skály není delší než 1,5 kilometru a stačí na ni 30 minut.

★★★★ - Mariánská skála, Ústí nad Labem:

Kamenná krása v centru města. V samotném srdci stojí tato skála, která je výrazným nalezištěm minerálů. Tady je seznam těch, které tu mineralogové objevili: analcim, andradit, apatit, apofylit, aragonit, augit, biotit, dolomit, fluorit, gismondin, gonnardit, glossulár, hainit, hauyn, hematit, hibschit (katoit), chabazit, kaersutit, kalcit, limonit, mezolit, natrolit, nosean, opál (hyalit), phillipsit, pyrhotin, pyrit, sanidin, skolecit, sodarit, thomsonit, titanit, tridymit, wad, wollastonit. Stejně bohaté naleziště najdeme i na opačné straně Labe, jmenuje se Kramolna. Obě skály tvoří takzvanou Ústeckou bránu, mezi kterou byl postaven Mariánský most. Na Mariánské skále je dodnes činný lom na těžbu kamene.

Poloha: 50.6618700N, 14.0518008E

Parkoviště: v ulici Dobětická (0,6 km)

 

★★★★ - Mariánský most, Ústí nad Labem:

Perla místní architektury. Mariánský most byl otevřen v roce 1998. Jeho výstavba trvala 5 let a stála 750 milionů korun. Dva pylony mostu jsou vysoké 60 metrů, mostovka je dlouhá 179 metrů a z každého pylonu vede 15 ocelových lan.

Poloha: 50.6603189N, 14.0535192E

4. etapa: přejezd do Krásného Března a prohlídka kostela svatého Floriána:

Stejnou cestou se budeme vracet dolů z Mariánské skály. Najedeme opatrně na hlavní silnici před světelnou křižovatkou a na hned na následných světlech zahneme doleva a kolem čerpací stanice a pod železniční tratí přijedeme na křižovatku na nábřeží Labe. Dáme se doleva, projedeme kolem najížděcích ramp Mariánského mostu rovně a na světelené křižovatce za mostem zahneme doleva a podjedeme znovu železnici. Projedeme kolem místní zoologické zahrady a zhruba kilometr za ní odbočíme doleva do ulice Na Sklípku. Po mírné zatáčce vpravo se po naší pravé ruce představí perla saské renesance. Jedná se o Národní kulturní památku kostel svatého Floriána, která čeká na naší prohlídku. Přejezd dlouhý 4,7 kilometrů zvládneme za 11 minut.

Velmi netradiční pohled na Mariánský most v Ústí nad Labem; viděno z Mariánské vyhlídky na Mariánské skále
Lomová stěna na Mariánské skále a vyhlídka na Labe v Krásném Březně

★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Floriána, Ústí nad Labem:

Alabastrová nádhera saské renesance. Kostel nechal postavit na přelomu 16. a 17. století Rudolf III. z Bünau jako soukromou kapli. Stalo se tak ve stylu u nás málo zastoupené gotizující saské renesance. V interiéru je hlavním a nejcennějším objektem renesanční oltář s alabastrovými výjevy ze života Ježíše Krista z roku 1604. Unikátem je pak i pozdně gotická síťová žebrová klenba uvnitř kostelní lodi.

Poloha: 50.6667408N, 14.0814211E

Parkoviště: v místě

Národní kulturní památka Kostel svatého Floriána v Krásném Březně v Ústí nad Labem

5. etapa: přejezd pod Vysoký Ostrý:

Znovu se budeme vracet stejnou cestou. Kolem zoologické zahrady dojedeme až na křižovatku pod železniční tratí, kde se dáme doprava směrem k Mariánskému mostu. Tentokrát ale najedeme na jeho středové naváděcí rampy. Nahoře zahneme doleva a najedeme na most. Na konci Mariánského mostu se ve vidlici držíme vlevo a přes sídliště Kamenný vrch dojedeme k místnímu krematoriu, kde uhneme doleva a pomalu vyjíždíme z krajského města. Na první křižovatce odbočíme doprava do obce Nová Ves. Obcí projedeme téměř v přímém směru. V poslední části obce povede po silnici červená turistická stezka. Té se držte po celou dobu. Pokračujeme dál po postupně se zhoršující silnici až k turistickému rozcestníku Pod Vysokým Ostrým. Od posledních domů v Nové Vsi je tento rozcestník zhruba 1700 metrů daleko. U něj pak zastavíme. Cesta z Krásného Března až do těchto míst je dlouhá 8,5 kilometru a bude trvat 16 minut.

6. etapa: výstup na Vysoký Ostrý:

Odsud už nemůžeme zabloudit. Od turistického rozcestníku půjdeme po červené turistické stezce až na samotný vrchol s krásnou vyhlídkou. Dávejte pozor v lokalitě kvůli vývratům a polomům chybí v krátkých úsecích turistické značení. Výstup není nejjednodušší, ale je zvládnutelný. Cesta oběma směry bude dlouhá 1,3 kilometru a bude trvat 35 minut.

★★★★★ - Vyhlídka a vrchol Vysoký Ostrý, Ústí nad Labem:

Klenot pohledů na Labe ve výšce 587 metrů. Nahoře čeká upravená vyhlídková plošina, která nabídne pohled na Portu Bohemicu, České středohoří, ale i Krušné hory. Posledních pár metrů zdoláme po kamenných schodech.

Poloha: 50.6363842N, 14.0801519E

Parkoviště: na komunikaci u rozcestníku Pod Vysokým Ostrým (0,6 km)

7. etapa: přejezd k rozhledně Lucemburkův kopec a jeji prohlídka:

Od turistického rozcestníku Pod Vysokým Ostrým se vracíme zpět stejnou cestou přes Novou Ves až na křižovatku za touto vsí. Zahneme vpravo a projedeme Kojeticemi a Malečovem. Tady se budeme držet dál směrem na Tašov. Tam ale až nedojedeme. Přehlédnout se nedá po levé ruce malý cvičný vlek s parkovací plochou, kde zastavíme. Přejezd zvládneme za 15 minut. Jeho délka je 8,9 kilometrů. K nepřehlédnutí je i rozhledna Lucemburkův kopec. Z parkoviště je to k ní opravdu jen pár kroků.

★★★★ - Rozhledna Lucemburkův kopec, Malečov:

Nadšenci otevřeli rozhlednu v květnu 2020. Jedná se o stavbu se železobetonovými základy o výšce 14,3 metrů. Nachází se v nadmořské výšce 564 metrů nad mořem. Z vyhlídky je možné spatřit Tiské stěny, Děčínský sněžník, ale i třeba Ještěd nebo Říp, ale i vrch Ládví v Praze.

Poloha: 50.6234069N, 14.1359481E

Parkoviště: na místní komunikaci

8. etapa: přejezd do Zubrnice a prohlídka místního skanzenu:

Cesta pokračuje na Tašov, kde odbočíme v centru obce doleva. Silniční značení nás přes řadu malých vesniček dovede za chvíli do Zubrnice. Na kraji obce přejedeme koleje a budeme dojíždět na místní náves. Po pravé straně sídlí zdejší Muzeum v přírodě. My ale musíme ještě najet na křižovatce doprava na silnici s číslem 260. Hned vpravo bude parkoviště, kde zastavíme. Skanzen v Zubrnici zachycuje dávný život obyvatel Českého středohoří. Přejezd ke skanzenu nám zabere 18 minut a je dlouhý 12,2 kilometru.

Rozhledna Lucemburkův kopec

★★★★ - Soubor lidové architektury, Zubrnice:

Skanzen mapuje život v Českém středohoří od 19. do 20. století. Zubrnický skanzen patří k nejmladším v republice. Mezi unikáty patří malý vodní mlýn na horní pohon, ale hlavně potažní parní lokomobila, která se užívala jako zemědělský stroj. Skanzen pořádá řadu tematických akcí k jednotlivým obdobím roku.

Parkoviště: v místě

Zámeček ve Velkém Březně byl postaven v polovině 19. století pro Karla Chotka

9. etapa: přejezd do Velkého Března:

Otočíme vůz a po silnici 260 pojedeme přes Zubrnici do Malého Března. Na křižovatce se silnicí číslo 261 zahneme doleva směrem na Ústí nad Labem. Přijedeme do Velkého Března. U pivovaru zahneme vlevo a přejedeme trať. Kousek za ní je parkoviště, kde zastavíme. Na místo dorazíme po cestě dlouhé 7,5 kilometru za 10 minut. Nacházíme se u krásného empírového zámku rodu Chotků. Ten nabízí expozici věnovanou tomuto rodu. Rozhodně si ale nenechte ujít krásu zdejšího zámeckého parku.

★★★★ - Horní zámek, Velké Březno:

Empírová vizitka rodiny Chotků. Zámek byl postaven v letech 1842-5 pro bývalého purkrabího Karla Chotka. Zámek často navštěvoval skladatel Ferencz Liszt.

Poloha: 50.6624894N, 14.1385872E

Parkoviště: na místní komunikaci (200 m)