MĚSTA OKRESU MLADÁ BOLESLAV:
Osu okresu Mladá Boleslav tvoří řeka Jizera, která zajišťovala obyvatelům obživu, zemědělství závlahu a průmyslu levnou vodní sílu; dnes se hnacím ekonomickým motorem okresu stala automobilka Škoda
Za nejcennější stavební památku okresu Mladá Boleslav odborníci považují zámek v Mnichově Hradišti; návštěvníci mají možnost si tu prohlédnout jednu z největších českých sbírek delftské fajáns, míšeňského, čínského nebo japonského porcelánu
Okres Mladá Boleslav zaujme oválným tvarem, který je situovaný ve směru sever jih a je ozdoben nepatrným špičatým výběžkem ve své nejjižnější části.
Právě tady na špičce hraničí Mladoboleslavsko s dalšími okresy Středočeského kraje, jedná se o okresy Praha-východ a Nymburk. Celou západní hranicí okres přiléhá k dalšímu okresu Středočeského kraje – Mělnickému. Hranice mladoboleslavského okresu se ve své severní části dotýkají tří okresů Libereckého kraje, a to České Lípy, Liberce a Semil. Nejvýchodnější oblasti Mladoboleslavska jsou spojeny hranicí s okresem Jičín v Královéhradeckém kraji.
Jedná se o třetí největší z dvanácti okresů Středočeského kraje. Přesto mu v žebříčku 77 českých okresů patří až 37. místo. Jeho rozloha je 1023 kilometrů čtverečních. V počtu obyvatel skončil mezi středočeskými okresy až na čtvrtém místě; polepšuje si však v celorepublikovém žebříčku a končí na 26. místě. Žije tu 124 tisíc obyvatel. Prostým podělením předcházejících hodnot dostaneme průměrnou hustotu obyvatelstva. Ta v případě okresu Mladá Boleslav činí 121 obyvatel na kilometr čtvereční a řadí okres na 35. místo v žebříčku českých okresů.
Okres Mladá Boleslav je možné zjednodušeně popsat tak, že čím severněji pojedeme, tím vyšších nadmořských výšek budeme dosahovat. Do geografie okresu na severovýchodě totiž zasahují výběžky Českého ráje. Tam najdeme i nejvyšší bod okresu, kterým je Mužský s výškou 463 metrů nad mořem. Podobně vysoké vrcholy najdeme ale i v severovýchodním okraji okresu, kam dosedá ojedinělými kopečky oblast Ralské pahorkatiny, která je známá jako Kokořínsko nebo Máchův kraj. Zbytek okresu ale hlavně tvoří nízká úrodná tabule s nižší nadmořskou výškou, která se geomorfologicky nazývá Jizerská tabule. Nejnižší bod okresu najdeme při výtoku Jizery z okresního katastru před obcí Káraný, kde naměříme výšku 170 metrů nad mořem. Jde fakticky o poslední metry toku řeky Jizery, která se nedlouho poté vlévá do Labe.
Zemědělsky je Mladoboleslavsko přínosným okresem, který využívá výhodné polohy v rovinách kolem řeky Jizery. Ty jsou vhodné k pěstování obilovin a cukrovky; ve velké míře tu najdeme i zeleninové plantáže, ovocné sady a chovají se tu hospodářská zvířata.
Velký je a v minulosti byl i průmyslový potenciál oblasti. Ten odjakživa využíval štědrou náruč přírody, která v podobě divoce tekoucí Jizery a menších potoků nabízela levnou vodní sílu připravenou ke zkrocení. Když k tomu přidáme potenciál pracovní síly, tak je zřejmé, že výsledkem tohoto spojení v minulosti byl vznik řady firem textilního, papírenského a kovodělného průmyslu Dnes je však lokalita hlavně centrem českého automobilového průmyslu s gigantickým závodem Škoda auto v okresním městě. Tento podnik dominantním způsobem ovlivňuje stabilitu ekonomiky nejen v regionu, ale významem zasahuje i do řady ekonomických ukazatelů celé České republiky. Díky automobilce se oblast Mladoboleslavska vytáhla na jednu z nejvíce ekonomicky vyspělých částí naší země, ale i střední Evropy.
V okrese Mladá Boleslav najdeme celkem osm sídlem se statutem města. Kromě okresního města mluvíme dále o Bakovu nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Benátkách nad Jizerou, Dobrovicích, Dolním Bousově, Kosmonosích a Mnichově Hradišti.
Velká část z těchto osmi měst je jako korálky navlečená nejen na toku řeky Jizery, ale i na hlavní komunikaci okresu – dálnici D 10. Ta směřuje z Prahy do Liberce. Kvůli nadprůměrně husté zástavbě podél dálnice najdeme v okrese Mladá Boleslav nadprůměrně velké množství dálničních sjezdů. Jedná se o exity 17, 21, 27, 33, 39, 40, 44, 46, 53, 57 a 63. Do katastru okresu zasahují svými trasami i dvě silnice I. třídy. Silnice číslo 16 spojuje středočeský Řevničov s polským Královcem a silnice číslo 38 vede z Jestřebí v okrese Česká Lípa až na hranice s Rakouskem.
Nejdůležitější železniční trať má číslo 070. Spojuje hlavní město Prahu s oblastí Liberecka. Na ní navazují regionální tratě 071 směřující z Mladoboleslavska na Nymbursko a trať 080, která zajišťuje dopravní spojení do okresu Česká Lípa.
Naprosto klíčovou úlohu pro okres má řeka Jizera, která protéká okresním katastrem v podstatě od nejsevernějšího bodu k tomu nejjižnějšímu. Jizera je největší řekou severovýchodních Čech s poměrně velkou vodnatostí a průtokem. Na Mladoboleslavsku se k ní přidávají zprava dvě větší říčky. Nejprve u Mohelnice nad Jizerou řeka Mohelka, která z velké části protéká Libereckým krajem a v Bakově nad Jizerou napájí Jizeru říčka Bělá pramenící nedaleko Bělé pod Bezdězem. Levostranným přítokem Jizery je v tomto okrese Klenice. Ta pramení v Českém ráji v Královéhradeckém kraji, pak vtéká do okresu Mladá Boleslav, protéká Dolním Bousovem a s Jizerou se potká v Mladé Boleslavi. Oblast kolem Luštěnic odvodňuje ještě jeden významnější tok, a tím je říčka Vlkava. Ta pramení u obce Ledce; na konci své vodní poutě se ale nestává součástí Jizery, ale odtéká mimo katastr okresu a mezi Lysou nad Labem a Nymburkem se vlévá do Labe. Okres nabízí řadu dalších vodních ploch, ať už v podobě rybníků či jezer, které jsou často využívány hlavně k rekreačním účelům.
Na Mladoboleslavsku můžeme navštívit tři kulturní lokality, které významem dalece přesahují region, a proto získaly statut národní kulturní památky. V první řadě se jedná o zámek Mnichovo Hradiště. Tento zámek je vrcholným barokním dílem, které patřilo rodu Valdštejnů; navíc zámek nabízí extrémně bohaté sbírky porcelánu, unikátní historické divadlo, knihovnu a v kapli svaté Anny jsou uloženy ostatky slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Druhým objektem je turisticky naprosto opomíjený a přehlížený románský kostel ve Vinci. Jeho stavební sloh a výzdoba výrazně obohatily učebnice románského umění. Poslední národní kulturní památkou je Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi. Ta je ceněná kvůli zachování původního stavebního stavu i autentického vybavení, které navrhl v druhé polovině 19. století akademický architekt Jiří Kroha. Turisté mají v oblibě i další významné kostely oblasti, a to v Mohelnici či v Michalovicích. Velké návštěvnosti se těší i řada místních zámků a hradů. Jde o knížecí hrad v Mladé Boleslavi, zříceniny hradů ve Zvířeticích, Dražicích a Michalovicích a zámky v Kosmonosech, Benátkách nad Jizerou, Bezně, Vlčím Poli nebo Skalsku.
Architektonickým a historickým významem pak regionální hranice přesahují také dvě obce se zachovalou původní zástavbou. Kvůli tomu se zaslouženě staly vesnickými památkovými rezervacemi. Jde o obce Mužský a Víska v severní části okresu.
Okres Mladá Boleslav má na svém kontě i čtyři přírodní památky nejvyšší národní ochrany. Jedná se o lokality Klokočka, Mladá, Radouč a Rečkov. V oblasti Klokočka a Rečkov odborníci oceňují ukázky tamních slatinných luk a mokřadních olšin. V lokalitě Radouč jde o výjimečný výskyt teplomilných rostlin, mezi nimiž dominuje extrémně ohrožená a vzácná Devaterka poléhavá, která se tu vyskytuje na jediném místě v celé naší republice. Poslední je Národní přírodní památka Mladá, kde se cení komplexnost tamních travinných a křovinných ekosystémů včetně rostlinných i živočišných druhů.
Největším turistickým lákadlem však zůstávají oblasti v severní části okresu, kam zasahují CHKO Český ráj a Kokořínsko. Turisté vyhledávají hlavně Drábské světničky nebo například Jabkenickou oboru, která je úzce spjata s působením Bedřicha Smetany v oblasti.
Dostat se mezi desítku největších stromů okresu Mladá Boleslav je poměrně složité. Nachází se tu totiž řada stromových velikánů a úspěch v žebříčku desítky největších zaručí jen obvod kmene přesahující šest metrů. K zisku medailového umístění musí měření v prsní výšce stromu, tedy 130 centimetrů nad zemí, ukázat nejméně 750 centimetrů. Do první desítky se v okrese dostali jen zástupci dubů a lip. Duby mají mírnou převahou a jsou zastoupeny šesti stromy, lípy čtyřmi. Třetím největším stromem okresu je Dub u Pěčic, který má obvod kmene 747 centimetrů, na druhém místě skončila největší lípa okresu – Lípa v Bosni s obvodem kmene 795 centimetrů. Ještě o pět centimetrů objemnější je vítěz - Dub v Ujkovicích.
Pět největších měst podle počtu obyvatel: Mladá Boleslav (45 tisíc obyvatel); Mnichovo Hradiště (9 tisíc obyvatel); Benátky nad Jizerou (8 tisíc obyvatel); Kosmonosy (5 tisíc obyvatel) a Bakov nad Jizerou (5 tisíc obyvatel).
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
Výlet 1: Stopy husitské bitvy u Domažlic a s rybami pod vodou (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Domažlice, Turistický rozcestník Baldovské návrší
Cíl: Kdyně, Rozhledna Koráb
Délka moto trasy: 31 km
Délka pěší trasy: do 5 km
Časová náročnost celého výletu: 6 hodin (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se o celodenní pohodový výlet, který ukazuje místa ze severní části okresu Domažlice, která by měl každý navštívit.
Vhodnost: Téměř rovinatá cesta je vhodná pro všechny skupiny turistů. Pěší trasy nejsou náročné. Odměnou nám bude pestrost krajiny a krásná příroda kolem. Trochu do kopce to bude na Rýzmberk, ale co si budeme povídat jsou mnohem a mnohem vyšší kopce pro pěší turistiku.
Zastávky:
Luženičky, Pomník bitvy u Domažlic – Domažlice, Prohlídka historického centra města – Mrákov, Podvodní pozorovací kabina – Kout na Šumavě, Gloriet Klobouk – Kdyně, Zřícenina hradu Rýzmberk – Kdyně, Rozhledna Koráb
Základní verze:
Výlet začíná u turistického rozcestníku Baldovské návrší blízko města Domažlice. Dá se tu naprosto v klidu zaparkovat. Tady si prohlédneme pomník bitvy u Domažlic. Na místě si můžete všimnout největšího žulového husitského kalichu v Evropě. Protože právě tady se v roce 1431 konala slavná bitva u Domažlic.
★★★★ - Pomník bitvy u Domažlic, Luženičky:
Stráží místo, kde došlo 14. srpna 1431 k velké husitské bitvě. Pomník byl vztyčen až 84 let od položení základního kamene. Gigantický husitský pohár však působí v krajině poněkud nepatřičně a vztahuje na sebe zbytečně moc pozornosti. Pro člověka má Baldovské návrší větší význam jako místo s krásnými výhledy do okolní krajiny.
Poloha: 49.4617006N, 12.9160339E
Parkování: v místě
1. etapa: přejezd do Domažlic:
Od pomníku se vydáme autem směrem k obci Luženičky. V okamžiku, když sjedeme na první křižovatku, dáme se doleva. Po této silnici dojedeme až do Domažlic na světelnou křižovatku. Tady pojedeme rovně, přejedeme hlavní silnici a na konci ulice, ve které jsme, odbočíme doleva. Přijeli jsme na náměstí Míru v Domažlicích, zaparkujeme. Přejezd dlouhý 4 kilometry by vám neměl zabrat více než 6 minut.
2. etapa: pěší prohlídka Domažlic:
Na náměstí najdeme turistický rozcestník Domažlice – náměstí. Od něj se nejprve vydáme směrem dolů ulicí Chodskou. Před námi nesmíme přehlédnout místní Chodský hrad s vyhlídkovou věží. Určitě stojí za prohlídku, u hradu je i krásná zahrada. Pak se vrátíme na náměstí, prohlédneme si na opačné straně augustiniánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pak už můžeme obdivovat jednotlivé domy na náměstí. Neměli bychom zapomenout na kostel Narození Panny Marie, ke kterému patří pověstná Domažlická věž. Její naklonění je patrné pouhým okem. Na konci náměstí nás musí zaujmout i Dolejší brána, pak se vrátíme zpět k autu. Samotná procházka nebude delší než dva kilometry a rozhodně by vám i s prohlídkami lokalit neměla trvat déle než dvě hodiny.
★★★★★ - Domažlická věž, Domažlice:
Poznávací znamení města. Tato bílá kruhová věž vyrostla na náměstí na měkkém podloží, proto se v pozdějších letech odchýlila o 59 centimetrů ze své osy. Věž má 12 pater a při cestě nahoru za vyhlídkou nás čeká 194 schodů. V této zvonici najdeme tři zvony, jedná se o Zikmunda, Marii a Pavla.
Poloha: 49.4404950N, 12.9298111E
Parkování: v místě
★★★ - Augustiniánský klášter Domažlice, Domažlice:
Obutí Augustiniáni přišli do Domažlic díky českému králi Václavu II. a jeho manželce Gutě Habsburské. Ti tu společně v roce 1287 zřídili konvent. Přežil dva velké požáry, o první se postarali husité, ten druhý přišel s požárem města v roce 1747. Činnost řádu byla ukončena až v roce 1950. Nejzajímavějšími a nejzdobnějšími částmi je refektář s nástropními malbami od Františka Julia Luxe z poloviny 18. století.
Poloha: 49.4404300N, 12.9272806E
Parkování: v místě
★★★ - Chodský hrad s vyhlídkovou věží, Domažlice:
Vznikl v době založení města za vlády Přemysla Otakara II. Katastrofický požár z roku 1592 změnil hrad na nefunkční zříceninu, kterou nechalo město přestavět do barokní podoby o 200 let později. Z původní stavební dispozice zbyla jen obvodová zeď a válcová věž, která nabízí výhled do okolí.
Poloha: 49.4389881N, 12.9278264E
Parkování: v místě
★★★ - Dolejší brána, Domažlice:
Základ brány uzavírající náměstí je datován do 60. let 13. století. Původně byly součástí městského opevnění brány tři, do dnešní doby se zachovala jen tato jediná. Prošla velkou stavební úpravou na začátku 20. století.
Poloha: 49.4406069N, 12.9325283E
Parkování: v místě
3. etapa: přejezd do Mrákova:
Z domažlického náměstí vyjedeme u augustiniánského kláštera. Dorazíme na hlavní silnici, kde budou semafory a dáme se doprava. Po silnici 22 vyjedeme z města a těsně před Smolovským rybníkem odbočíme z hlavní silnice doprava. Projedeme následujícími obcemi Mrákov a Starý Klíčov a tady už nás místní značení jasně dovede k areálu Lomeček. Tady zaparkujeme. Přejezd dlouhý 8 kilometrů nám bude trvat zhruba 11 minut.
4. etapa: prohlídka lokality Lomeček a podvodní pozorovací kabiny:
Lomeček je úžasná přírodní a umělecká lokalita. Jedná se o lom, který ozdobila umělecká dřevěná díla, ale hlavně podvodní pozorovací kabina. Stačí zaplatit vstupné a žrádlo pro ryby, rozházet ho kolem kabiny a po žebříku sestoupit do hloubky několika metrů. Pak už jen pozorujeme okénkem pod hladinou velké ryby proplouvající kolem.
★★★ - Podvodní pozorovací kabina, Mrákov:
Areál Lomeček je nádherným odpočinkovým místem. Nejenže si tu můžeme prohlédnout galerii pod otevřeným nebem, kde narazíme na řadu zajímavých dřevěných skulptur, ale vrcholem návštěvy bude podvodní pozorovací kabina. Budeme si připadat jako v příbězích Julesa Verna. Po sestoupení po žebříku do několikametrové hloubky v kovovém batyskafu máme možnost v několika okéncích kolem sebe pozorovat ryby značně úctyhodných rozměrů.
Poloha: 49.3915628N, 12.9642414E
Parkoviště: v místě
5. etapa: přejezd do Koutu na Šumavě:
Z lokality Lomeček se budeme vracet na křižovatku mezi Starý Klíčov a Mrákov. Tady zahneme doprava a dojedeme do obce Kout na Šumavě. Jakmile přijedeme na křižovatku v této obci, dáme se doleva a musíme sledovat, kam mezi domy zahýbá žlutá turistická stezka. Po ní se vydáme, kam to až jen jde. Dá se dojet až přímo ke glorietu. Skončíme u zajímavé stavby, která nemá příliš velkou historickou hodnotu, ale pro domažlický okres je v podstatě ikonická. Navíc je tu krásný výhled do okolí. Přejezd dlouhý 6 kilometrů zvládnete za 10 minut.
★★★ - Památník husitské bitvy, Kout na Šumavě:
Romantická stavba připomíná události po husitské bitvě v roce 1431. K bitvě došlo 14. srpna 1431 a podle legend vzali křižáci tehdy do zaječích, už jen když slyšeli slavný chorál Kdož jsú boží bojovníci. Zda je to pravda nebo není, se můžeme jen domnívat. Asi také už nikdy nezjistíme, zda skutečně právě tady ztratil prchající kardinál Cesarini svůj klobouk. Jisté však je, že právě tady na motivy této pověsti nechal v roce 1824 Jan Filip František Josef Stadion postavit gloriet, který ztrátu klobouku a kardinálské důstojnosti připomíná.
Poloha: 49.4082006N, 12.9928431E
Parkoviště: v místě
.jpg)
6. etapa: přejezd k Rýzmberku:
Od glorietu sjedeme po žluté turistické stezce dolů na hlavní silnici obce, kde se dáme doleva. Podjedeme pod železniční tratí a přijedeme k hlavní silnici číslo 22, na kterou odbočíme ostřeji doprava. Po levé ruce budeme mít Novodvorský rybník a hned za ním odbočíme doleva. Po chvíli přijedeme do osady Starý Dvůr. Na jejím konci ve vidlici zahneme doleva a pomalu budeme objíždět kopec Rýzmberk. Dojedeme do obce Podzámčí, kde zahneme doprava a brzy budeme mít po pravé ruce parkoviště, kde zastavíme. Na přejezd dlouhý 5 kilometrů vám stačí 7 minut.
7. etapa: pěší výlet na hrad Rýzmberk:
Z parkoviště se po zelené turistické stezce vydáme nahoru na kopec Rýzmberk, kde najdeme zříceninu stejnojmenného hradu, ale hlavně rozhlednu, ze které se dá přehlédnout téměř celé Chodsko. Cesta nahoru i dolu je dlouhá 1,3 kilometru a zabere 30 minut.
_JPG.jpg)
★★★★ - Zřícenina Rýzmberk, Kdyně:
Hrad Rýzmberk byl vždy spojován s nedalekou Kdyní. Stavba začala růst na kopci už ve 13. století díky Drslavicům a původně měl hrad střežit kupeckou stezku, která se táhla přes Všerubský průsmyk do německého Řezna. Pod hradem se tehdy choulila osada Kdyně a hrad neztrácel na důležitosti ani později, když už ho obývaly jiné rody – Janovští či Gutštejni. Velmi utrpěl za třicetileté války, ale i po ní byl velmi důležitý. Jisté oživení zbořeniny provedl až v 19. století šlechtický rod Stadionů, který nechal proměnit lokalitu v romantickou zříceninu, včetně neogotické rozhledny. Na rozhlednu, která měří 18 metrů se lze tedy dostat už od roku 1848 a zásluhu na tom má Jan Filip Stadion.
Poloha: 49.4067394N, 13.0305106E
Parkoviště: pod hradem na parkovišti (0,6 km)
8. etapa: přejezd k rozhledně Koráb:
Z parkoviště budeme pokračovat dál směrem dolů do Kdyně. Sjedeme skoro až úplně dolů na náměstí, ale za místním kinem, jednu ulici před náměstí zahneme doleva. Je to ulice Vodní. Tou dojedeme na křižovatku, která je vlastně náměstím profesora Žákavce a tady pojedeme šikmo rovně. Touto ulicí, která se jmenuje Starokdyňská se necháme vyvézt z Kdyně. Budeme se velmi klikatit nahoru serpentinami a hned za nimi na křižovatce se dáme doprava. Po nějaké chvíli za zatáčkou bude odbočka doprava k rozhledně Koráb, kam odbočíme a vyjedeme nahoru. Přejezd dlouhý 8 kilometrů zvládneme za 13 minut. V hotelu požádejme o klíč na rozhlednu a vydejme se podívat na krásy Chodska.
★★★ - Rozhledna Koráb, Kdyně:
Pohled na Kdyni jako na dlani. Na Korábu vyrostla v roce 1992 50 metrů vysoká ocelová věž. Na její těleso byl navlečen dřevěný trojúhelníkový prstenec, který slouží jako vyhlídková plošina. Je ve výšce 29 metrů a otevře se krásný pohled na město pod námi, ale i na vrcholky Šumavy na jedné straně a Českého lesa na straně druhé.
Poloha: 49.3955406N, 13.0753358E
Parkoviště: v místě
Výlet 2: Výšlap na Čerchov, unikáty Čečovic a Horšovského Týna (motovýlet s pěšími procházkami)
Start: Čečovice, Kostel svatého Mikuláše
Cíl: Bělá nad Radbuzou, Barokní most
Délka moto trasy: 86 km
Délka pěší trasy: 12 km
Časová náročnost celého výletu: 9 hodin 45 minut (včetně prohlídky všech nabízených lokalit)
Popis: Jedná se skutečně o celodenní poměrně náročný výlet, který ukazuje místa ze severní části okresu Domažlice a jedny z nejkrásnějších míst Českého lesa.
Vhodnost: Výstup na Čerchov je náročný, prohlídka Horšovského Týna a jeho krás je dlouhá. Doporučujeme výlet v této kompletní podobě jen poměrně zdatným cestovatelům a hlavně těm, kteří vstávají brzy, protože skutečně naplní celý den.
Zastávky:
Čečovice, Kostel svatého Mikuláše – Horšovský Týn, Městská památková rezervace a zámek – Újezd, Pomník Jana Sladkého Koziny – Klenčí pod Čerchovem, Pomník Jindřicha Šimona Baara – Pec, Vrch Čerchov – Bělá nad Radbuzou, Zaniklá obec Pleš – Bělá nad Radbuzou, Barokní most
Základní verze:
Výlet začíná v Čečovicích. To je nenápadná obec, ale s tak významnou a unikátní stavbou, že právem patří mezi pět nejcennějších míst celého kraje. Zdejší stavba kostela svatého Mikuláše není ani tajemná, ale je úžasná a neopakovatelná. Vyvolává řadu otázek. Například proč se v takto bezvýznamné obci objevil kostel, který nese rukopis největších stavebních mistrů své doby? Proč je v této obci kostel, který je klonem světoznámé katedrály v Řezně? Proč právě tady? Hledejme odpovědi a hlavně obdivujme.
★★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Mikuláše, Čečovice:
Postaven byl u bývalé tvrze pánů z Velhartic v letech 1340-1360. Je téměř jisté, že ho stavěli stejní mistři jako velkou gotickou katedrálu v německém Řeznu. S touto stavbou má mnoho společných prvků. Pro české stavební zvyky té doby je netradiční použití režných cihel s náročnými tesanými ozdobami. Odborníci se dokonce domnívají, že kamenné tesané prvky zbyly ze stavby v Řezně a byly dovezeny z Bavorska sem do Čečovic a tady zakomponovány do nové stavby. V posledních letech prošel vnitřek kostela náročnou rekonstrukcí, která pod dvanácti vápennými nátěry odhalila původní výzdobu.
Poloha: 49.5851000N, 13.0225089E
Parkoviště: v místě
1. etapa: přejezd do Horšovského Týna:
Z Čečovic se vydáme do sousední obce Bukovec. Na jejím začátku zahneme doprava a za Pocinovicemi najedeme na hlavní silnici číslo 193, která nás dovede do Horšovského Týna. Do města přijedeme ze severovýchodní strany, a tak nás silnice přímo povede přes střed centrálního náměstí Republiky, kde zastavíme. Přejezd dlouhý 12,3 kilometru nás bude stát 15 minut času.
2. etapa: pěší prohlídka Horšovského Týna:
Rozhodně si projděme náměstí s krásnými domy, ale nezapomeňme na hrad a zámek Horšovský Týn. Jedná se o unikátní stavbu, která má každému co nabídnout. Vybírat můžeme z takového množství okruhů, že bychom tu mohli prožít celý den. Pokud si budeme věřit, že zvládneme opravdu všechno, tak vyjděme z náměstí, projděme pod místním hradem a zámkem a doražme k místnímu zámeckému parku. Tady určitě stojí za zmínku památné stromy. Ten první Javor pod zámkem čeká hned u vchodu, další pak najdeme při cestě parkem vzhůru u letohrádku zvaného Vdovský dům a ti nejrychlejší mohou dojít až na konec parku, kde je vyhlídková věž s rozhledem na Horšovský Týn. Procházka by neměla zabrat větší kilometráž než čtyřkilometrovou a i s prohlídkou zámku počítejme na návštěvu Horšovského Týna tak dvě a půl hodiny.
★★★★★★ - Národní kulturní památka Zámek Horšovský Týn, Horšovský Týn:
Ojedinělé je tu spojení hradu, zámku, purkrabství a dalších přilehlých budov, ale také mísení jednotlivých stavebních slohů. Za zakladatele hradu je ve 13. století považován pražský biskup Jan III. z Dražic. Pražskému arcibiskupství stavba patřila až do husitských válek. Na pár let se pod církevní správu vrátil hrad za vlády Ladislava Pohrobka, ale Jiří z Poděbrad ho znovu z církevních pozemků vyvázal. V roce 1539 se stává majetkem Lobkowiczů. Jenže o osm let později hrad vyhoří, a tak se změní jeho podoba na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře je tato větev Lobkowiczů potrestána konfiskací majetku, a tak zámek připadá Trauttmansdorffům.
Poloha: 49.5296172N, 12.9423264E
Parkoviště: v místě
★★★ - Vyhlídková věž, Horšovský Týn:
Vznikla na základě bývalé gotické hlásky. Posledními stavebními úpravami prošla na přelomu 19. a 20. století. V té době bylo místo předěláno na výhlídkový prostor, který nabídne pohled na park a okolí města.
Poloha: 49.5352997N, 12.9382708E
Parkoviště: na náměstí (1 km)
★★★ - Zámecký park, Horšovský Týn:
Poslední úprava parku pochází ze začátku 20. století. Na tomto místě ale můžeme vystopovat zahradu až do časů renesance. Dnes vzal park na sebe podobu krajinářského anglického parku. I když je areál zámku v Horšovském Týnu jedna z nejcennějších kulturních památek v Plzeňském kraji, zasloužily by si budovy uvnitř lepší péči. Kromě vyhlídkové věže tu najdeme loretánskou kapli a letohrádek Vdovský dům. V jeho blízkosti je jeden z památných stromů oblasti. Jmenuje se Javor u Vdovského domu a má v obvodu 527 centimetrů.
Poloha: 49.5332250N, 12.9405669E
Parkoviště: na náměstí (1 km)
★★★- Javor pod zámkem, Horšovský Týn:
Je součástí krajinářského parku, roste v nejjižnější části. Je vysoký 27 metrů a obvod kmene má 527 centimetrů. Najdeme ho u silnice číslo 197 v těsné blízkosti vstupu do zámeckého parku.
Poloha: 49.5290817N, 12.9415197E
Parkoviště: v místě
3. etapa: přejezd k památníku Jana Sladkého Koziny:
Z horšovskotýneckého náměstí sjedeme na křižovatku přimo pod zámkem, kde se dáme doleva. Přejedeme přes Radbuzu a přijedeme na stěžejní světelnou křižovatku ve městě. Tady zahneme doleva. Jsme na silnici číslo 26 a po ní dojedeme do obce Újezd Tady zahneme dovnitř obce, celou jí projedeme a kousek za obcí budou jasné ukazatele, které nás dovedou k vrchu Hrádek, na kterém je umístěn památník v podobě sochy Jana Sladkého Koziny. Přejezd je dlouhý 16 km a trvá 15 minut.
★★★ - Pomník Jana Sladkého Koziny, Újezd:
Socha vysoká 320 centimetrů hledí směrem na Plzeň, kde Kozina přišel o život. Pomník byl vztyčen v roce 1895. Návrh sousoší vznikl v ateliéru Františka Hoška a vytesal ho Čestmír Hošek.
Poloha: 49.4309439N, 12.8614994E
Parkování: v místě
4. etapa: přejezd k památníku Jindřicha Šimona Baara:
Od jednoho památníku se vydáme k druhému. Vrátíme se zpět k poslední křižovatce, tam se dáme doprava. Brzy přijedeme na křižovatku s hlavní silnicí 195, kde zatočíme doprava. Přijedeme do Trhanova, kde zahneme doleva a vjedeme do Chodova. Projedeme obcí a dojedeme na hlavní, kde se dáme doleva. Zanedlouho následuje výrazná zatáčka doprava a hned za ní parkoviště. Jsme u pomníku Jindřicha Šimona Baara. Dostaneme se tam za 10 minut a projedeme 7,5 kilometru.
★★★ - Baarův pomník, Klenčí pod Čerchovem:
Zamilované místo šumavského spisovatele. Sem si chodil odpočinout, načerpat sílu a inspiraci a potěšit se krásným pohledem do krajiny v lokalitě Výhledy. Dnes se už tak moc nepotěšíme, neudržované stromové porosty přerostly výšku, kde by nabídly výhledy, o které se nechtěl Jindřich Šimon Baar nechat připravit. Takže dnes můžeme obdivovat hlavně sochu spisovatele v nadživotní velikosti od sochaře Ladislava Šalouna.
Poloha: 49.4363119N, 12.8159086E
Parkování: v místě
5. etapa: přejezd do Capartic:
Po stejné silnici budeme pokračovat dál k obci Capartice, tady nemůžeme přehlédnout velké parkoviště, kde zastavíme. Cesta má jen jeden kilometr a bude nám trvat minutu.
6. etapa: pěší túra na Čerchov:
Půjdeme takzvanou cestou hraběte Jiřího ze Stadionů. Od parkoviště se jde červenou turistickou stezkou, a to až k rozcestníku Pod Čerchovem – rozcestí a pak ještě k rozcestníku Horizontálka – rozcestí. Tady zahneme vpravo po modré stezce, po čase se k nám přidá i zelená a dojdeme přes rozcestník Čerchov na samotný vrchol. Tady se necháme opájet výhledy a hlavně výstupem na Kurzovu věž. Výstup na Čerchov a sestup z něj je dlouhý, budeme mít v nohách dohromady 8 kilometrů a cesta potrvá 3 hodiny.
★★★★ - Kurzova věž, Pec:
Rozhledna leží na nejvyšším vrcholu Českého lesa na Čerchově ve výšce 1 042 metrů. Byla to tehdy velká slavnost, když se v roce 1894 otevírala na vrcholu první dřevěná rozhledna. Byla jen 17 metrů vysoká, zazněla píseň Kde domov můj, hrabě ze Stadionů, který se o výstavbu nejvíce finančně zasloužil, připravil pohoštění. Z Domažlic do České Kubice byl vypraven zvláštní vlak. Tehdy se věž nejmenovala Kurzova, ale Dr. Vilém Kurz přednesl dojemnou úvodní řeč. Rozhledna se jmenuje Kurzova až od 16. července 1905, kdy byla na stejném místě otevřena zděná, o šest metrů vyšší věž. Ta původní dřevěná za deset let v šumavském povětří vzala za své. I na tu druhou přispěl velký přítel zdejšího lidu hrabě Stadion. V roce 1938 však padla do rukou německé armády, která ji zkonfiskovala a udělala z ní strážní věž. Po válce sem mohli lidé chodit jen do roku 1950, protože pak ji pro změnu zkonfiskovala československá armáda. Ta zde vybudovala výcvikové středisko SNB a postavila odposlechovou věž, halu s radary a další vojenské objekty. Klubu českých turistů se vrátila až v roce 1999.
Poloha: 49.3832553N, 12.7840169E
Parkování: na parkovišti v Caparticích (4,4 km)
7. etapa: přejezd k zaniklé obci Pleš:
Z parkoviště budeme pokračovat dál po silnici 189 směrem ke státní hranici. Těsně před čárou v obcí Lísková zahneme doprava. Projedeme Nemaničky, Nemanice a Novosedly. Za nimi budou dvě vidlice, na první se dáme doprava, na druhé doleva. Tato silnice nás přes obec Rybník přivede téměř na kraj obce Nový Dvůr, tady bude odbočka, kde velmi ostře odbočíme doleva na silnici, po které vede modrá turistická stezka. Dorazíme do Karlovy Hutě, kde se na křižovatce dáme doprava. Za chvíli budeme na další křižovatce, kde se dáme společně s modrou a zelenou doleva a přes bývalou usedlost Waldorf dojedeme do bývalé obce na hraniční čáře, která se jmenuje Pleš. Dnes tato obec pomalu ožívá. Dojedete-li až na úplný konec obce, tak budeme mít jen pár kroků k tajemnému a nádhernému místu – pozůstatkům kostela sv. Jana Křtitele kolem místního hřbitova. Přejezd od Čerchova je dlouhý 36 kilometrů a bude trvat 50 minut.
★★★★ - Pozůstatky kostela svatého Jana Křtitele na Pleši, Bělá nad Radbuzou:
Pleš byla jedna z největších obcí v okrese Domažlice, ve 30. letech v ní žilo tisíc obyvatel. Těsné sousedství státní hranice ale podepsalo nad obcí ortel. Ze 124 domů zbyl jediný. Po revoluci byl obnoven alespoň v zachovalých základech místní kostel svatého Jana Křtitele společně s hroby, na které nikdo z blízkých nemohl přes čtyřicet let přijít. Dnes místo vyzařuje neuvěřitelného génia loci, který se mísí s hořkými pocity, které museli cítit lidé vystěhovaní z lokality.
Poloha: 49.5454900N, 12.6027586E
Parkoviště: v místě
8. etapa: přejezd do Bělé nad Radbuzou:
Stejnou cestou se budeme vracet zpět. Až přijedeme na křižovatku, kde bychom odbočovali doprava po modré a zelené do Karlovy Hutě, tak pojedeme rovně. Přijedeme vlastně hned na silnici 197, na kterou vjedeme rovně. Silnice nás dovede do Bělé nad Radbuzou. Tady přejedeme řeku Radbuzu a pak dáváme pozor, protože budeme zahýbat doleva a dojedeme k historicky velmi cennému baroknímu mostu přes řeku. Přejezd z Pleše do Bělé nad Radbuzou trvá 18 minut a my při tomu ujedete 13 kilometrů.
★★★★ - Barokní most se sochami svatých, Bělá nad Radbuzou:
Nejcennější stavební památka ve městě. Most byl postaven na začátku 18. století. Nad řekou Radbuzou se vypíná osm oblouků a šest pilířů. Na nich stojí sochy svatých. Jedná se o archanděla Michaela, svatého Jana Nepomuckého, svatého Antonína Paduánského, Pannu Marii Neposkvrněnou, svatého Václava a svatého Erazima. Do roku 1995 po mostě jezdila běžná doprava, dnes slouží jen pro cyklisty a chodce.
Poloha: 49.5905203N, 12.7176444E
Parkoviště: v místě