KDYNĚ
Lamingenové, chcete-li Lomikarové, byli sice nepřátelé Chodů a hlavně Jana Sladkého Koziny, ale každopádně založili v roce 1678 v Kdyni textilní manufakturu, která se stala vůbec první českou továrnou a její věhlas překonal hranice; až do poloviny 19. století šlo vůbec o největší fabriku na západě Čech
Kdyně se vždy opírala jako o jistotu o hrad Rýzmberk, který ční na kopci nad městem ve výšce 665 metrů nad mořem. Hrad byl založen v letech 1260-1270 Děpoldem z Drslavic na popud Přemysla Otakara II. Důvod je nasnadě – bylo třeba střežit a pečovat o obchodní stezku, která se vinula Všerubským průsmykem na cestě do Bavor. A krátce poté, co vznikl na vrcholu kopce hrad, začala se psát i historie Kdyně
Udělejme malou odbočku ze světa historie a podívejme se, co to vlastně Kdyně znamená. Podle jazykových odborníků lze hledat původ slova ve staroslovanštině a znamená vlhké, mokré místo nebo mokřinu, což turisté a návštěvníci rádi ve zdejším kraji dosvědčí.
Do roku 1543 existuje původní Kdyně, od pozdější doby už Kdyně nová. Tu starou zcela strávil oheň, ale hlavně se město posunulo kvůli lepší poloze. Zatímco upadal význam stezky Všerubským průsmykem, rostla důležitost spojnice Domažlice – Klatovy a právě na ní bylo nové město vystavěno.
Městečko se dál úspěšně rozvíjí, žije hlavně ze cla uvaleného na víno, pivo a koně. V roce 1678 je v Kdyni založena textilní manufaktura. O její vznik se postaral rod Lamingenů a jedná se prokazatelně o nejstarší manufakturu v Čechách, která navazuje na zdejší tradici plátýnkářů. Továrna se rozvíjí neuvěřitelným způsobem. Začínají se tu zpracovávat vlněné látky, které získávají věhlas daleko za hranicemi a ve 30. letech 19. století dává manufaktura práci téměř 7 tisícům lidí. Ještě v roce 1853 je největší továrnou v západních Čechách, teprve pak se před ní postupně dostane Plzeňský pivovar a Škodovy závody. Městem se Kdyně stává v roce 1840, kdy získává veškerá městská práva včetně městského znaku.
Kdyně (německy Neu Gedein) je dnes druhým největším městem okresu Domažlice; žije zde 5 200 obyvatel.
Krásná krajina lákala k návštěvě mnohé spisovatele, malíře, sochaře. Navíc Kdyně byla jedním z nejvyhledávanějších míst pro letní byty v druhé polovině 19. století a v první třetině 20. století. Přispívala k tomu i zajímavá architektura dřevěných domů, která bohužel dnes už vzala za své. Jedna z návštěv ale měla přímo státnický rozměr. Při své cestě do Bavor se v nedalekém Koutu na Šumavě zastavil sám císař Karel IV. Psal se rok 1362.
S českým panovníkem, tentokrát Břetislavem I., je spojena i malá obec Brůdek v blízkosti Všerubského průsmyku. Ten tvoří logický přechod mezi Šumavou a Českým lesem, a proto se jedná o strategické místo. Právě tady Břetislav I. svedl bitvu s německým císařem Jindřichem III. Psal se rok 1040 a Češi tehdy slavili vítězství.
Další zajímavostí, kterou v učebnicích asi nenajdete, je nedaleká obec Mrákov. Ta původně nesla název Mrdákov. To bylo odvozeno od staročeského slova mrdat, což znamenalo kývat se či pohybovat se ze strany na stranu. Jenže časem si český jazyk osvojil pro toto sloveso zcela jiný význam. Je pochopitelné, že místním se to moc nelíbilo, a tak zažádali o změnu názvu. Ta byla 10. září 1892 provedena a od té doby je Mrdákov už jen Mrákovem.
Znakem Kdyně je červený štít, uprostřed kterého vyrůstá zakotvená stříbrná kvádříková věž. Věž má vytaženou zlatou bránu. V horní části věže jsou dvě čtyřdílná okna. Konec stavby je zakončen cimbuřím se třemi štíhlými stínkami. Na každé ze stínek je stříbrná makovice. Za cimbuřím vystupuje černá stanová střecha, která je také zakončena stříbrnou makovicí. Z každé strany věž podpírá svými předními pařáty jeden jednoocasý stříbrný lev.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Do Kdyně se dostaneme po silnici 22, která se na kraji města spojuje se silnicí 184. Vzdálenosti Kdyně z českých měst: Praha (151 km), Ústí nad Labem (237 km), Karlovy Vary (139 km), Plzeň (62 km), České Budějovice (128 km).
Autobus: Autobusové spojení do Kdyně je z Koloveče, Všerub, Černíkova, Domažlic, Klatov, Mrákova, Pocinovic a Plzně.
Vlak: Železniční spoje do Kdyně vedou z Domažlic, Klatov a Janovic nad Úhlavou.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Zřícenina Rýzmberk, Kdyně:
Hrad Rýzmberk byl vždy spojován s nedalekou Kdyní. Stavba začala růst na kopci už ve 13. století díky Drslavicům a původně hrad střežil kupeckou stezku přes Všerubský průsmyk do německého Řezna. Pod hradem se choulila osada Kdyně a hrad neztrácel na důležitosti ani později, když už ho obývaly jiné rody – Janovští či Gutštejni. Velmi utrpěl za třicetileté války, ale i po ní byl velmi důležitý. V ruiny se proměnil až po dlouhé válce, kdy se jeho majiteli stali Lamingenové, nebo chcete-li Lomikarové. Oživení zbořeniny provedl až v 19. století šlechtický rod Stadionů, který ji nechal proměnit v romantickou zříceninu, včetně neogotické rozhledny. Na rozhlednu, která měří 18 metrů, se lze dostat už od roku 1848 a zásluhu na tom má Jan Filip Stadion.
Poloha: 49.4067394N, 13.0305106E
Parkoviště: pod hradem na parkovišti (0,6 km)
Autobusová zastávka: Kdyně, Podzámčí (0,7 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (3,7 km)
★★★ - Synagoga Kdyně, Kdyně:
Odborníci považují synagogu v Kdyni za třetí nejzachovalejší v západních Čechách. Postavena byla v letech 1862-3 v novorománském slohu. Po první světové válce v ní byli ubytování uprchlíci. Druhou světovou válku přečkala bez úhony jako skladiště materiálu. Po válce připadla církvi husitské, a ta si ji podržela až do doby porevoluční. Na začátku 90. let ji husitská církev prodala soukromému majiteli, který zde chtěl udělat pivnici. Velmi složitými cestami pak došlo k vykoupení synagogy městem. Budova je velmi významná z mnoha důvodů. Tím největším je fakt, že je dochována téměř v původním stavu. A to včetně výmaleb klenby a stropu pod galerií. Zachoval se i původní inventář. Jediné, co není původní jsou okenní rámy, zábradlí, pódia, lustry a svícny. Na kdyňské synagoze lze dokladovat stavební vývoj, protože tady je už modlitebna spojená se školou a bytem rabína. Ve sklepě jsou i dnes patrné stopy rituální lázně mikve, kterou napájel údajně omlazující a léčivý solnosirný pramen, který vyvěral z nedalekých kopců.
Poloha: 49.3904242N, 13.0369506E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kdyně, autobusové nádraží (0,5 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (1,2 km)
★★★ - Památník husitské bitvy, Kout na Šumavě:
Romantická stavba připomíná události, které se měly odehrát po husitské bitvě v roce 1431. K bitvě došlo 14. srpna 1431 a podle legend vzali křižáci do zaječích, už jen když slyšeli slavný chorál Kdož jsú boží bojovníci. Zda je to pravda nebo není, se můžeme dnes jen domnívat. Asi také už nikdy nezjistíme, zda právě tady ztratil prchající kardinál Cesarini svůj klobouk. Jisté však je, že právě tady na motivy této pověsti nechal v roce 1824 Jan Filip František Josef Stadion postavil gloriet, který ztrátu klobouku a kardinálské důstojnosti připomíná. V obci Kout na Šumavě najdete i bývalý zámeček, který je dnes zhyzděn nevhodnými úpravami.
Poloha: 49.408206N, 12.9928431E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Spáňov (1,1 km)
Vlaková zastávka: Spáňov (1,3 km)
★★★ - Rozhledna Koráb, Kdyně:
Pohled na Kdyni jako na dlani. Na Korábu vyrostla v roce 1992 50 metrů vysoká ocelová věž. Na její těleso byl navlečen dřevěný trojúhelníkový prstenec, který slouží jako vyhlídková plošina. Je ve výšce 29 metrů a otevře se krásný pohled na město ale i na vrcholky Šumavy na jedné a Českého lesa na straně druhé.
Poloha: 49.3955406N, 13.0753358E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kdyně, Chata Koráb, rozcestí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (4,3 km)
★★★ - Zřícenina hradu Nový Herštejn a Přírodní rezervace Herštýn, Němčice:
Torzo hradu leží na vysokém kopci. Založil ho Bušek II. z Velhartic v první polovině 14. století. Poměrně zachovalá zřícenina nabízí mohutnou obytnou věž se střílnami, vysoké hradby, ale i Panenskou věž. Hrad doplatil na to, že jeho tehdejší majitel – Jan Velhartický z Herštejna – byl organizátorem častých vojenských česko-bavorských půtek. Po jedné bitvě, kdy se štěstí přiklonilo na stranu Čechů, Bavoři jako odplatu hrad pobořili, takže začal pustnout a od poloviny 16. století už byl neobyvatelný. Nejvyšší partie kopce jsou součástí Přírodní rezervace Herštýn. Přínosem pro českou přírodu je výskyt více než 200 let starého, ničím a nikým nekorigovaného, vícepruhového listnatého lesa. Najdeme v něm buk, dub, lípu, javor, ale i jasan. Jednou z nejvzácnějších rostlin je Áron plamatý neboli Áron skvrnitý. A ještě upozornění na jazykovou záludnost. Zřícenina se jmenuje Herštejn, v tomto případě ještě Nový Herštejn. Přírodní rezervace, kterou je ale zřícenina součástí se jmenuje Herštýn. Pozor na to!
Poloha: 49.4146189N, 13.0657803E
Parkoviště: u rozcestníku Nový Herštejn – myslivna (320 m)
Autobusová zastávka: Němčice u Domažlic, Nový Herštejn, rozcestí (0,9 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (5,5 km)
GALERIE: NEPLEŤTE SI HERŠTÝN S HERŠTEJNEM
Strach o dcery
S hradem je spojena legenda, která vypráví o Janu z Velhartic. Ten měl tři krásné mladé dcery, o které se obával. Aby je ochránil, uvěřil snu, ve kterém je měl ukrýt do hradní věže. Po probuzení Jan z Velhartic udělal a kromě toho nechal do věže přesunout i vlastní zlatý poklad. Téměř okamžitě uskutečnili Bavoři útok na hrad a nápor byl veden hlavně na hradní věž, kterou se jim po nějaké době obléhání povedlo zbořit. Od té doby se rozvaliny hradu každou Květnou neděli prý rozestupují a zjevují se zde přízraky tří mladých dívek, které se se smutným výrazem procházejí podél rozbořených hradeb a vytratí se vždy v místech, kde leží Janův neobjevený ztracený poklad.
★★ - Stará přádelna, Kdyně:
Dnes z ní zbyla jen velká brána s ležícím korunovaným lvem na vršku. Tady byla rodem Lamingenů – Lomikarů založena nejstarší manufaktura v Čechách. Její začátky sahají do roku 1678, kdy vznikla dílna zastřešující místní plátýnkáře. Brzy se začala první skutečná česká továrna natolik rozrůstat, že pro ni pracovalo přes sedm a půl tisíce lidí. Až do poloviny 19. století se jednalo o největší fabriku v západních Čechách.
Poloha: 49.3903056N, 13.0392894E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kdyně, autobusové nádraží (250 m)
Vlaková zastávka: Kdyně (1 km)
★★ - Přírodní památka Hora, Němčice:
Místo výskytu Áronu východního. Lokalitu najdeme na stejnojmenném kopci, který je protiváhou kopce Koráb s rozhlednou. Áron zde může tvořit souvislé porosty.
Poloha: 49.4087536N, 13.0767425E
Parkoviště: na parkovišti na silnici (0,7 km)
Autobusová zastávka: Kdyně, Chata Koráb, rozcestí (0,7 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (6 km)
★★ - Stromořadí na Šibenici, Kdyně:
Překrásná krajinná dominanta v jihovýchodní části Kdyně. Jedenáct vzrostlých stromů dělá průvodce na cestě, kudy kráčeli lidé poslední cestou, než skončili v rukou kata. Alej je složená ze vzrostlých lip a jednoho jasanu ztepilého. V místě, kde stávala šibenice, je nádherný výhled do místní krajiny.
Poloha: 49.3879706N, 13.0529339E
Parkoviště: v obci Brnířov (0,5 km)
Autobusová zastávka: Brnířov (0,6 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (2,1 km)
★ - Jasan u Starého Dvora, Kout na Šumavě:
Na dohled hradu Rýzmberk se nachází v zatáčce Jasan u Starého Dvora. Velikostí je srovnatelný s největšími českými jasany. Má v pase více než 540 centimetrů. Ovšem v blízkosti najdeme velké množství památných a chráněných stromů – lip i dubů. Všechny hravě překonávají 500 centimetrů. Stromy v Koutě na Šumavě opanovaly žebříček největších stromů okresu. Dub v třešňovém rovci je druhým největším v okrese, trojice Starodvorských dubů obsadila třetí, páté a desáté místo; Dub nad Spáleným rybníkem skončil na šestém a Lípa u Krysálů na devátém místě.
Poloha: 49.4087317N, 13.0164050E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kout na Šumavě (1,3 km)
Vlaková zastávka: Kout na Šumavě (2,4 km)
Výlet 1: Skutečně dokola a kolem Kdyně (pěší)
Start: Kdyně, Turistický rozcestník Kdyně – náměstí
Cíl: Kdyně, Turistický rozcestník Kdyně – náměstí
Délka trasy: 26,3 km
Časová náročnost: 8 hodin 45 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet obkrouží kolem půvabného pošumavského městečka Kdyně. Obejdeme ho skutečně ze všech stran. V nejvyšším bodě budeme na vrcholu hory Koráb, kde naměříme výšku 772 metrů, naopak nejníže budeme ve 418 metrech nad mořem, a to při přechodu hlavní silnice 22. Celkově vystoupáme i sestoupíme 827 metrů.
Vhodnost: Výlet rozhodně považujte za celodenní a náročný. Důvodem je jeho velká délka a časté a příkré stoupání. Cesta je však pohodová a velmi příjemná. Zařazujeme ho do osmé kategorie náročnosti.
Zastávky:
Kdyně, Stará přádelna (0,05 km) – Kdyně, Stromořadí na Šibenici (1,1 km) - Kdyně, Rozhledna Koráb (4,7 km) – Němčice, Přírodní památka Hora (6,6 km) – Němčice, Zřícenina hradu Nový Herštejn a Přírodní rezervace Herštýn (8,7 km) – Kdyně, Zřícenina hradu Rýzmberk (12,4 km) – Kout na Šumavě, Jasan u Starého Dvora (14,9 km) – Kout na Šumavě, Gloriet Klobouk (17,1 km) – Kdyně, Synagoga (25,9 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Poutní kostel svaté Anny na Tanaberku a Tanaberské lípy, Všeruby:
Ojedinělá sakrální stavba v západních Čechách. Její počátky lze vystopovat v souvislosti s podivnou září, která se tu objevovala na začátku 18. století a uzdravila řadu lidí z okolí, ale i přespolní návštěvníky. Dokonce přijela z Prahy komise, která události prošetřovala. V roce 1712 tu proto z popudu klatovských jezuitů vyrostl poutní chrám, který je dílem stavitele Marca Antonia Gilmettiho. V těsné blízkosti najdeme i osm památných Tanaberských lip, které dnes svoji mohutností zakrývají pohled na samotný kostel. Místo si velmi oblíbila při pobytu ve Všerubech i spisovatelka Božena Němcová. Spřátelila se s místním páterem Václavem Sládečkem, který se stal předlohou pro postavu kněze Augustina v povídce Pohorská vesnice.
Poloha: 49.3555897N, 13.0130214E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Všeruby, Hájek (1,2 km)
Vlaková zastávka: Kdyně (4,7 km)
Poutní místo Tanaberk
Jeho historie se začala odvíjet 25. července 1703, kdy tudy procházel všerubský varhaník František Pajer. Topil se v depresích, když uviděl zářící oblaka a trudnomyslnost zmizela. Z vděčnosti zde vybudoval dřevěnou kapli. Tu po deseti letech nahradil zděný kostel se třemi velkými věžemi. Roku 1865 kostel po úderu blesku vyhořel, zbyly obvodové zdi. Zachránit se podařilo jen poutní svatý obraz svaté Anny. Kostel nebyl obnoven v plné velikosti, rodina Stadionů nechala vystavět už jen jednu věž a původní kopulovitou střechu nahradila střecha stanová. Na konci 19. století odkoupila lokalitu domažlická pobočka Klubu českých turistů. Po II. světové válce sloužilo místo pohraničníkům, od konce šedesátých let se na Tanaberk začali vracet turisté, věřící a poutníci.
Tanaberské třešně
Dnes v době globalizace bohužel nevnímáme dávné krajové a místní speciality, které znamenaly pojem, byly vizitkou nejvyšší spotřební kvality a prvotřídního zboží. V dnešní době nám zůstávají v paměti třeba jen olomoucké tvarůžky či pardubický perník. Svého času byly doslova pojmem tanaberské třešně. Těm dávali místní sadaři velkou péči a lásku na svazích této hory. Ve zdejším poměrně chladném podnebí vyžadovaly třešně zvláštní péči: na jaře bylo nutné chránit křehké bílé květy před mrazem rozděláváním ohňů v sadech; po odkvětu museli sadaři na suchém podloží často stromy zalévat, aby se nalily a vytvořily sladké chudé plody. Dnes se dají ještě staré původní, ale stále plodící stromy, najít na svazích hory Tanaberk. Povětšinou jsou už zarostlé do lesní vegetace.
GALERIE: POUTNÍ MÍSTO TANABERK
★★★★ - Křížová cesta, Pocínovice:
Malebná křížová cesta nás z Pocínovic dovede na vrchol Dobrá voda. Zdejší voda je podle místních nejen dobrá, ale také zázračná a léčivá. Vždyť proto zde bylo odjakživa poutní místo. Původně stála nad pramenem jen dřevěná kaple, která shořela v roce 1908, a tak tu vyrostla zděná kaple Panny Marie Lurdské. Najdeme tu i Kapli Bolestné Matky Boží, která byla postavena v roce 1873. Křížová cesta má čtrnáct zastavení. Deset z nich najdete v lipové aleji, čtyři ve smrkovém lese.
Poloha: 49.3532017N, 13.1357497E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pocinovice (1,5 km)
Vlaková zastávka: Pocinovice (1,8 km)
GALERIE: ODPUŠTĚNÍ V POCINOVICÍCH