SUŠICE
Když se řekne Sušice, není v České republice člověk, který by si nevzpomněl na sirky nebo chcete-li zápalky; jejich historie se začala psát v roce 1839 a skončila převodem výroby ze strany vlastníků firmy do Indie v roce 2008
Znalci české krajiny považují Sušicko za jednu z nejkrásnějších lokalit České republiky; milovníci přírody tu najdou tisíce možností ke krásným výhledům a milovníci dobrodružství se mohou pokusit zkrotit a požádat o bohatství zlatonosnou Otavu, i když všichni o ní říkají, že už je lakomá
Oblast Sušice (německy Schüttenhofen) byla osídlena Kelty už v době halštatské, tedy zhruba v roce 450 před naším letopočtem. Osídlení zde však objevili archeologové i z dřívějších dob – tedy z doby kamenné a samozřejmě z dob pozdějších, tedy z éry římské a slovanské. V době Keltské bylo hradiště na hoře Sedlo, což dokazuje i nález zlatých keltských mincí, a to všechno vede k odvážné domněnce, že o místním zlatém bohatství věděli už právě Keltové.
Moderní dějiny města se ale začínají psát až v roce 1273 rozhodnutím krále Přemysla Otakara II. vybudovat tu město. Král měl na tom velký zájem, věděl, že místní řeka Otava se nenazývá zlatonosnou pro nic za nic. Jenže nejprve musel osadu vyrvat z bavorské nadvlády. Sušice se za jeho vlády stála královským městem a výsostné postavení posílil později ještě Karel IV., který město označil za nezastavitelné.
Po kolapsu hradu Prácheň u Horažďovic se plynule přesouvala vůdcovská úloha z Práchně právě na Sušici. Stejně jako sousední Klatovy se Sušice v dobách husitských postavily na stranu Žižky. Nejvíce se město vyznamenalo a zbohatlo v 16. století, kdy bylo důležitou zastávkou a bezpečnostní baštou na takzvané Zlaté stezce. Jenže zlato se vyčerpalo a se Sušicí to šlo poměrně z kopce.
Město nebylo tak zasaženo třicetiletou válkou jako právě sousední Klatovy, ale ani místní se nevyhnuli násilné rekatolizaci. Ta nebyla v Sušici vůbec jednoduchá, a tak se katolíci uchýlili k takzvané dragonádě. V praxi to znamenalo jediné, každý dům dostal svého ochránce katolické čistoty – tedy dragouna. Ten v domě bydlel, obyvatelé ho museli živit a on dozoroval čistotu katolického počínání. Když nebylo něco v pořádku, mohl rodinu trestat. To pochopitelně mělo za následek jediné, zlomení odporu místních obyvatel na straně jedné, na straně druhé pak odstěhování nepoddajných obyvatel do zahraničí.
Pro Sušici je letopočet 1839 téměř posvátným. Vojtěch Scheinost tu zakládá největší českou sirkárnu, která od roku 1903 nese název SOLO. Osmdesát pět procent výroby šlo tehdy na export a sušické sirky byly skutečně světovým pojmem. A to až do roku 2008, kdy byla ve městě vyrobena poslední sirka. Majitelé pak výrobu přesunuly do Indie, která se stala zápalkářskou velmocí. Areál výrobny SOLO chátrá a iniciativní sušické skupiny usilují o zapsání areálu fabriky mezi technické památky. A v Sušici si se sirkami už ani neškrtnete.
SOLO
Málokterý český podnik měl tak fenomenální tradici jako právě sušická fabrika na výrobu sirek – SOLO. Začátek tradice se datuje v roce 1844, kdy Bernard Fürth získal povolení k výrobě zápalek. Zájem o výrobky byl tak obrovský, že se pravidelně výroba rozšiřuje a přistavují se nové výrobní pavilony. Až do roku 1969 šlo převážně o ruční výrobu, pak se kupuje první automatická linka. V té době opouští brány závodu každý den dva miliony krabiček s více než 100 miliony sirek. Výroba i nadále rostla a o výrobky byl obrovský zájem v zahraničí. Vrcholu dosáhl v roce 2006, kdy se exportovalo 400 milionů krabiček zápalek ročně. V roce 2008 však byla výroba přesunuta do Indie a v Sušici si už ani neškrtnete. Kromě evropských zemí se zápalky vyvážely například do Afghánistánu, Austrálie, Beninu, Cejlonu, Etiopie, na Fidži, do Grenady, Haiti, Kataru, Keni, Senegalu, Tunisu, do USA, Velké Británie, Zambie, ale i do dalších a dalších zemí světa. Sirky se původně vyráběly tak, že pila rozřezala kmeny na špalky s předepsanou délkou a zbavila je kůry. Pak špalky putovaly do loupárny, kde nůž spirálově odloupl blánu v tloušťce zápalky. Strojové sekačky zde vyrobily takzvaný dřevěný drát. Vzduchotechnika pak malá dřívka odnesla k napouštění fosforečnanem amonným. Pak se dřívka sušila a přenesla do hladících bubnů, kde se vyhlazovala a zbavovala prachu. Přicházejí na řadu takzvané rovnačky, které je rovnají do plechových zásobníků. Ty se přisunují k automatkám, které vtlačí dřívka do nosných tyčí, kde se namočí do horkého parafinu a po usušení se namočí do lázně se zápalnou směsí. Pak sirky putují k plničce, která je srovná do krabiček. Na boční stěny se nanese škrtací hmota a sušícím tunelem dorazí až k balícím strojům.
Nedaleko Sušice se nacházejí Velhartice, které vstoupily z mnoha důvodů do dějin. V první řadě si musíme připomenout hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény v této obci. Tento kostel je plný smrtelného utrpení, řad mrtvých a nesmírného zoufalství. Na místě kostela měli údajně své pohřebiště už Keltové, v dobách raného křesťanství loupežníci u Velhartic přepadli obchodní karavanu, muže pobili, ženy se s dětmi skryly do dřevěného kostela, loupežníci ho však zamkli a zapálili. Pak byl na místě původního dřevěného svatostánku postaven kamenný kostel, který byl spojen s místním hradem podzemní chodbou, to bylo v dobách, kdy hrad vlastnil španělský šlechtic Martin de Hoeff Huerta. Ten velmi krvavým způsobem obracel na katolickou víru místní občany; mrtví, co se převrátit na jinou víru nezdařilo, končili na hřbitově. Stejně tak jak sudetští Němci po II. světové válce, kteří tu mají masový hrob. Zdejší kostel ve Velharticích byl údajně hlavní inspirací pro Karla Jaromíra Erbena při psaní balady Svatební košile. Pak se Velhartice proslavili díky chatě Jana Wericha, který tu trávil veškerý letní čas a pak si na Velhartice musí vzpomenout každý, kdo miluje film Světáci. Protože příběh tří fasádníků od Velhartic je naprosto nesmrtelný.
Za rodiště mají ve svých občanských průkazech zapsány Sušice následující lidé. Frontman skupin J.A.R. a Monkey Business Roman Holý, to se psal rok 1966, Libuše Márová, operní pěvkyně, jejíž hlas nemilovníci opery znají z přenádherné písničky Stáří, kde se spojila s Josefem Kemrem a Michaelem Kocábem, v jejím případě se jedná o rok narození 1943. A konečně narodil se tu mág a scénárista animovaných filmů – Břetislav Pojar. To byl tenkrát aktuální rok 1923. Ve městě žije přes 11 tisíc obyvatel.
Znakem Sušice je modrý štít, ve kterém je stříbrná kvádrovaná městská hradba s cimbuřím, která je lomená do oblouku a má uprostřed v patě štítu otevřenou bránu s vytaženou zlatou padací mříží a zlatými veřejemi. V bráně leží stříbrný dvojocasý lev se zlatou korunou na hlavě. Z hradby vystupují tři stříbrné kvádrové věže, které mají po jednom obdélníkovém okně a nahoře jsou zakončeny cimbuřím o třech stínkách s červenou valbovou střechou. Na každé střeše jsou dvě zlaté korouhvičky, vlající od sebe vždy ke krajům štítu.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: V Sušici se střetávají tři hlavní silnice – 169, 171 a 187. Vzdálenosti Sušice z českých měst: Praha (148 km), Ústí nad Labem (237 km), Karlovy Vary (155 km), Plzeň (73 km), České Budějovice (94 km).
Autobus: Autobusové spojení do Sušice je z Prahy, Klatov, Modravy, Nezdic na Šumavě, Dlouhé Vsi, Hartmanic, Kašperských Hor, Rabí, Českých Budějovic, Stach, Nalžovských Hor, Prášil, Velhartic, Nezamyslic, Soběšic, Plzně a Železné Rudy.
Vlak: Železniční trať přivádí do Sušice vlaky z Klatov a Horažďovic.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★ - Lípa nad Lešišovem, Mokrosuky:
Lípa, která vypadá jako z pohádkového tajemného lesa. Dutina je otevřená vysoko až do koruny a také rozpraskaná s otvory. Ty se ale postupně zacelují a dělají lípu ještě zajímavější. Kořenové náběhy, protože lípa stojí ve svahu nad kamennou zídkou, vytvářejí vlastně ještě prodloužení kmenu pod úroveň země. I s touto lípou jsou spojeny legendy. Místní obyvatelé se k ní vůbec večer nechtěli přibližovat, prý tu strašilo a objevovali se tu nadpřirozené úkazy. Byly to ale spíš pašeráci a loupežníci. Stáří stromu je zhruba 400 let. Obvod kmene se vzhledem k tomu, jak členitý je, těžko měří v prsní výšce. Výška stromu je 25 metrů.
Poloha: 49.2604825N, 13.4617014E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Mokrosuky (2 km)
Vlaková zastávka: Mokrosuky (2 km)
★★★ - Lípa u Zelených, Mokrosuky:
Jedná se o pohádkově vypadající rodový strom, který je spjatý s hospodářstvím Pavlíčkových. Mohutné kořenové náběhy přerostly už nízkou zídku kamenné terasy, strom tak vypadá, že stojí na špičkách. Kmen je dutý, dnes je v něm malá kaplička, za války se tu prý ukrývalo obilí. Na povrchu stromu jsou boule se spícími pupeny. Biologové navíc v roce 2004 nalezli na kořenových nábězích stromu plodnice vzácné václavky Armillaria mellea. Patří vůbec k největším stromům oblasti, za svůj obvod se stydět rozhodně nemusí – má více než 837 centimetrů, věk odhadují dendrologové na 550 let a lípa vyrostla do výšky 27 metrů. K lípě se také váže legenda, podle které se dcera jednoho z místních pánů zamilovala do obyčejného nevolníka. Otec ji vyhnal, ale brzy svého činu litoval, a tak začal svoji dceru všude hledat. Prochodil kraj a při jedné návštěvě ji zahlédl u této lípy, když přišel blíž, tak se rozplynula jako mlžné znamení. Pán ji tu nacházel a mohl se na svoji dceru dívat, ale nikdy se jí nemohl dotknout, protože se mu vždy rozplynula. Lípa je největším stromem okresu Klatovy.
Poloha: 49.2756217N, 13.4534936E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Mokrosuky (370 m)
Vlaková zastávka: Mokrosuky (1 km)
_JPG.jpg)
★★★ - Chrástovský dub, Velhartice:
Památný strom nemůžete přehlédnout, protože stojí jako krásný solitér uprostřed louky. V obvodu pasu se může chlubit číslem 580 centimetrů a dosahuje výšky 23 metrů, není ale v této oblasti jediný krasavec se žaludy.
Poloha: 49.2817236N, 13.3536097E
Parkování: na silnici v blízkosti
Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,6 km)
Vlaková zastávka: Nemilkov (0,9 km)
★★★ - Trsická lípa, Petrovice u Sušice:
Památný strom je krásně zakomponovaný do kamenné zídky v centru obce. Společně s křížkem, který najdeme hned vedle tvoří ozdobu místní návsi. Obvod stromu měří 750 centimetrů a je sedmým největším stromem v klatovském okrese.
Poloha: 49.2180244N, 13.4583739E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Trsice, rozcestí (0,8 km)
Vlaková zastávka: Sušice (9,4 km)
★★ - Kněžický klen, Petrovice u Sušice:
Je součástí zahrady zámku Kněžice. Tento secesní zámeček s malým parkem vznikl sice už v 18. století, ale secesní přestavba vtiskla charakteristickou podobu budově až v roce 1907. Návrh zpracoval Leopold Bauer z Vídně. Od roku 1955 zde byl domov seniorů, po rekonstrukci v roce 2004 zámek sloužil jako luxusní hotel pro dánskou klientelu, ale ani to dlouho nevydrželo. Dnes je tu soukromé bydlení. Kněžický klen je sice v areálu zámku, ale hned v blízkosti plotu, takže na něj krásně vidíte ze silnice. Jedná se o jeden z javorových obrů u nás, narostl do obvodu kmene 730 centimetrů. Je desátým největším stromem v okrese Klatovy.
Poloha: 49.2227364N, 13.4398600E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, náves (370 m)
Vlaková zastávka: Sušice (10,9 km)
★★ - Lípa u Valdmanů ve Svojšicích, Petrovice u Sušice:
Jeden z mnoha krásných rodových stromů na Klatovsku. V obvodu kmene měří 650 centimetrů a najdeme ji za plotem rodinného domu. Stojí ale hned za ním, takže je na ní dobře vidět. Není jediným památným stromem ve Svojšicích. Kousek u kostela najdeme o něco méně vyvinutější kamarádku Svojšickou lípu.
Poloha: 49.2433922N, 13.4538747E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Částkov (1 km)
Vlaková zastávka: Hrádek (5,9 km)
Svojšický kostel svatého Jana Křtitele
Farní kostel, původně dedikovaný svatému Martinovi, se připomíná v knihách už ve 3. čtvrtině 13. století. Uvnitř se nachází několik náhrobních desek zdejší šlechty. Na hřbitově byl v roce 1867 pohřben Jan Kaška, český herec z Tylovy družiny.
★★ - Lípa u Chalupských, Hlavňovice:
Další z krásných rodových stromů Klatovska.Najdeme ho ve vsi Javoříčko na jejím jižním okraji. Obvod kmene památné lípy je 580 centimetrů a kmen je zajímavý tím, že se až poměrně vysoko začíná větvit.
Poloha: 49.2205169N, 13.3726492E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Hlavňovice, Zámyšl (1 km)
Vlaková zastávka: Kolinec (13,7 km)
★★ - Sluhovská lípa ve Sluhově, Kolinec:
Lípa velkolistá zdobí náves v malé vsi Sluhov. Je vysoká zhruba 20 metrů, obvod kmene je 830 centimetrů a na stromu jsou krásné kořenové náběhy. Patří ji druhé místo v žebříčku největších stromů okresu Klatovy.
Poloha: 49.3109428N, 13.3863514E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Kolinec, Mlázovy (1,8 km)
Vlaková zastávka: Malonice (3,1 km)
★★ - Hrádecká lípa a socha sv. Jana Nepomuckého, Hrádek:
Nádherně vzrostlý strom, světcova socha a lavička umožňují úžasný pohled do krajiny. Jde o nádherné malebné odpočinkové místo, když se na chvíli posadíte, přestanete tady vnímat čas. Strom má výšku 23 metrů a obvod kmene je necelých 500 centimetrů.
Poloha: 49.2505939N, 13.5128631E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Hrádek, Odolenov (1,2 km)
Vlaková zastávka: Hrádek u Sušice (2,2 km)
★ - Nemilkovský dub, Velhartice: (bez fotografie)
Na protější straně silnice od Chrástovského dubu stojí další velký dubový obr. Je stejně objemný, ale dorostl ještě o tři metry výše. Je stejně hezký, ale není tak viditelný. Stojí totiž na louce jen pár metrů od lesa a na jeho pozadí jsou další stromy. Není tak solitérní.
Poloha: 49.2787228N, 13.3513714E
Parkování: na silnici v blízkosti
Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Nemilkov (1 km)
★ - Malonická lípa, Kolinec:
Jedná se o stařičkou lípu, která měří 796 centimetrů. Není ale v takové zdravotní kondici jako Lípa na návsi. Kmen i hlavní větve jsou už duté a hrozí zhroucením. Korunu drží čtyři mladší větve, strom by potřeboval velkou sanaci. Této lípě se také občas říká Žižkova. Podle legend zde husité kovali své koně. V současné době se jedná o třetí největší strom okresu.
Poloha: 49.2902208N, 13.3797383E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Kolinec, Malonice (170 m)
Vlaková zastávka: Malonice (1,6 km)
★★ - Lípa na návsi v Malonicích, Kolinec:
Dominantní lípa roste na návsi v Malonicích. Obvod jejího kmene je celkem 781 centimetrů. Její habitus je velmi okázalý, ale i přes svoji velikost není největším stromem v Malonicích. Ani v celém klatovském okrese nedosáhla na medaili. Končí na čtvrtém místě.
Poloha: 49.2880322N, 13.3767128E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Kolinec, Malonice (250 m)
Vlaková zastávka: Malonice (1,9 km)
★ - Kojšická lípa, Petrovice u Sušice: (vpravo)
Strom najdeme v malé obci Kojšice. Obvod kmene měří 670 centimetrů a koruna šplhá do výšky 22 metrů.
Poloha: 49.2037981N, 13.4512850E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Petrovice u Sušice, Jiřičná (0,6 km)
Vlaková zastávka: Sušice (11,9 km)
GALERIE: NEJKRÁSNĚJŠÍ STROMY POŠUMAVÍ
Výlet 1: Za nejkrásnějšími stromy v okolí Sušic (horské kolo)
Start: Kolinec, Turistický rozcestník Kolinec – železniční stanice
Cíl: Kolinec, Turistický rozcestník Kolinec – železniční stanice
Délka trasy: 52,6 km
Časová náročnost: 4:25 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet je projížďkou po nejkrásnějších a největších stromech okolí Sušic. Klatovsko, potažmo Sušicko, je totiž místem v republice s jednou z největších koncentrací chráněných velkých a výjimečných stromů. Výškově překonáme oběma směry celkem 1 160 metrů. Nejvyšším bodem výletu je 801 metrů nad mořem, které překonáme v blízkosti Lípy U Chalupských. Nejnižším bodem výletu je 484 metrů nad mořem, které máme v místě přechodu řeky Ostružné v Hrádku.
Vhodnost: Výlet je jeden z nejnáročnějších, které nabízíme. Zvládnout v původní podobě ho doporučujeme jen trénovaným cyklistům. Každý, kdo chce vidět nejkrásnější stromy, může si výlet ale rozdělit klidně na etapy. Výlet je zařazen na vrcholném desátém stupni náročnosti.
Zastávky:
Kolinec, Sluhovská lípa ve Sluhově (5,5 km) – Kolinec, Malonická lípa v Malonicích (9 km) – Kolinec, Lípa na návsi v Malonicích (9,4 km) – Velhartice, Chrástovský dub (11,9 km) – Velhartice, Nemilkovský dub (12 km) – Hlavňovice, Lípa U Chalupských v Javoříčku (20,1 km) – Petrovice u Sušice, Kněžický klen (26,7 km) – Petrovice u Sušice, Kojšická lípa (29,5 km) – Petrovice u Sušice, Trsická lípa (31,9 km) – Petrovice u Sušice, Lípa U Valdmanů ve Svojšicích (35,6 km) – Hrádek, Hrádecká lípa se sochou svatého Jana Nepomuckého (41,5 km) – Mokrosuky, Lípa nad Lešišovem (46,5 km) – Mokrosuky, Lípa U Zelených (48,9 km)
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★ - Kaple svatého Anděla Strážce, Sušice:
Místu se říká i Andělíček. Správný název je Vrch Anděla Strážce a právě tady stejně jako anděl můžete pohlížet dolů na město, ale i na dalekou krajinu. Jedná se o oblíbené místo turistů, ale i procházek místních. Způsobů, jak se dostat nahoru je hned několik. Téměř pohodlně to jde po silnici, druhou variantou je široké schodiště, po kterém dřív putovalo ke kapli procesí a třetí je místní křížová cesta. Je zajímavá, celokovaná, vede od údolí řeky Otavy a vy jen musíte dávat pozor, abyste jednotlivá zastavení křížové cesty nepropásli. Jsou totiž nenápadná a s kamenným podložím často splývají.
Poloha: 49.2350739N, 13.5270789E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, U nemocnice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)
★★★★ - Rozhledna Svatobor, Sušice: (vlevo)
Kamenná rozhledna tu stojí od roku 1934. Již před tím tu ale byla jiná stavba, která se ale zřítila. Vyhlídkový ochoz najdeme ve výšce 28 metrů nad zemí a je z něj vidět na hřebeny Plesné, Ždánidla a nebo Boubína.
Poloha: 49.2354864N, 13.4874331E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, Pravdova (3,1 km)
Vlaková zastávka: Sušice (5 km)
★★★★ - Krásná vyhlídka, Sušice: (dole)
O tom, abyste se přesvědčili, že název je víc než trefný, tak musíte vystoupat na horu Kalovy, která se nachází ve výšce 727 metrů nad mořem. Odsud se vám naskytne nádherný pohled na Sušici, Svatobor, pohoří Velkého Javora či na Jezerní horu.
Poloha: 49.2309997N, 13.5436375E
Parkování: na kraji města Sušice (1,2 km)
Autobusová zastávka: Sušice, U nemocnice (1,6 km)
Vlaková zastávka: Sušice (4,5 km)
★★★★ - Vesnická památková rezervace Dobršín, Dobršín:
Dobršín si udržuje původní podobu natolik dobře, že památkáři pod zákonnou ochranu dali téměř celou obec. Půdorys rezervace má středověký charakter. Zdejší náves je pak obklopena usedlostmi z 18. a 19. století, které jako hlavní stavební materiál používaly dřevo a zdivo.
Poloha: 49.2614189N, 13.5612806E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Dobršín, rozcestí (420 m)
Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)
★★★ - Kapucínský klášter, Sušice:
Kapucíni zahájili svoji činnost v Sušici v roce 1655. Tehdy tu byl otevřen klášter podle projektu Antonia z Pordenone. Součástí kláštera je i Kostel svatého Felixe. Klášter tu působil do roku 1950, pak byla činnost na 43 let přerušena, protože se dovnitř nastěhovala armáda.
Poloha: 49.2287747N, 13.5218942E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, Dlouhoveská (220 m)
Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)
★★★ - Kostel svatého Václava, Sušice:
Jedná se o nejstarší církevní stavbu v Sušici a zároveň největší chrám. Kostel byl založen v první polovině 14. století jako trojlodní gotická bazilika. Původní stavební dispozice stavby ale byla úplně jiná. Kostel měl dvě obrovské věže, o které postupně přišel při sušických požárech.
Poloha: 49.2295178N, 13.5193619E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, nábřeží (260 m)
Vlaková zastávka: Sušice (2,7 km)
★★★ - Vyhlídkové místo Stará vodárna, Sušice:
Vodojem Faustinka pochází z roku 1901. Má podobu válcové budovy s několika obdélníkovými průhledy a my odsud vidíme nejen na město, ale i na tok řeky Otavy.
Poloha: 49.2289183N, 13.5062689E
Parkování: pod svahem (420 m)
Autobusová zastávka: Sušice, Lerchova (1,3 km)
Vlaková zastávka: Sušice (3,9 km)
★★★ - Starý židovský hřbitov, Sušice:
Najdeme jej v ulici Příkopy. Je velmi vkusně opraven a my se dostaneme k hlavní bráně, odkud máme přehled přes celou poměrně malou výměru hřbitova. Byl založen v roce 1626 a nejstarší náhrobek pochází z roku 1708. Podoba náhrobků odpovídá pošumavským zvyklostem – květinovým motivům, motivům hvězd a nebo tří hvězd.
Poloha: 49.2293353N, 13.5175917E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, U Hřiště (240 m)
Vlaková zastávka: Sušice (2,9 km)
★ - Volšovská lípa, Sušice:
Roste na nádvoří bývalého Volšovského zámku. Obvod krasavice měří 654 centimetrů a výška je 21 metrů.
Poloha: 49.2152758N, 13.4895961E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Sušice, Volšovy (150 m)
Vlaková zastávka: Sušice (6 km)
GALERIE: POHLEDY NA SUŠICI