top of page
Švihov přes vodní hladinu.jpg

ŠVIHOV

Švihov se může pochlubit jediným českým vodním hradem; jeho vodní obrana byla tak dokonalá, že ho nepokořilo ani slavné švédské vojsko za třicetileté války a nakonec se muselo spokojit s tím, že zapálilo „jen“ městečko v podhradí

 

Další oblíbenou destinací Švihovska je Americká zahrada v nedalekých Chudenicích. Založil ji Eugen Czernin, který jako milovník přírody vdechl život parku, kde vysázel stromy původem ze Severní Ameriky. Doplnil tak o další malebné místo obec, kterou si zamilovala řada slavných návštěvníků

Zmínku o vsi Švihov najdeme už v kronikách z roku 1245. V následujícím století nechal Vilém ze Švihova vybudovat uprostřed tvrz. Ta ale neměla dlouhého trvání, protože za husitských válek byla zničena. Půta Švihovský byl právě ten muž, kterému vděčíme za to, že tady dnešní kamenný hrad stojí. Že je mnohem pevnější než původní tvrz dokázal už za třicetileté války, kdy švédské vojsko odtáhlo s nepořízenou od hradu. Tak si Seveřani spravili chuť alespoň tím, že vypálili městečko Švihov.

X - Pohled_na_Chudenice_z_vyhlídku_U_Ob

O to nepochopitelněji lze chápat rozhodnutí císaře Ferdinanda III., který se hned po třicetileté válce rozhodl, že Švihov nechá zbourat. Ale už tehdy dokázali do hry vstoupit byrokrati. Tak dlouho se posunovaly termíny a musely se řešit obstrukce, až nakonec už nebyla síla poslat Švihov k zemi. Nicméně hrad chátral, protože už nebyl využíván jako šlechtické sídlo, ale sloužil jako hospodářská budova. Stavbu zachránil komunistický režim, který po roce 1948 začal s intenzivní rekonstrukcí.

Město Švihov bývá také chápáno také jako centrum židovské komunity na Klatovsku. Vzniklo tu velmi prosperující ghetto, které ale v roce 1773 lehlo popelem. Důvodem bylo hlavně to, že jak židovské domky, tak i synagoga byly postaveny ze dřeva. O deset let později zde byla postavena sice synagoga nová, ale v roce 1890 už kdysi nesmírně početná komunita Židů ve Švihově neexistuje.

 

Při povodních v roce 2002 byl Švihov nejpostiženějším městem západních Čech. Důvodem byl i fakt, že město je stále sevřeno původními hradbami, které vodu udržely a vyhnaly výšku Otavy až na hodnotu 5 metrů.

Neméně slavnou oblasti Švihovska je i městys Chudenice. Ten proslul slavným rodem Czerninů, ale hlavně jedním z nejkrásnějších krajinářských parku Evropy – Americkou zahradou. Krása tohoto místa a vstřícnost czerninské náruče přilákala do Chudenic mnoho slavných návštěvníků. Jeden slavný člověk se ale v Chudenicích v roce 1868 narodil. Byl to  český libretista, režisér Národního divadla – Jaroslav Kvapil.

Chudenicko pro svoji výjimečnou malebnost bylo prohlášeno Chráněnou přírodní krajinou. Řadí se tak úředně k ne více než 15 nejkrásnějším krajinám České republiky.

x - Na břehu řeky Úhlavy u Švihova (VP).

Znakem města Švihov (německy Schwihau), ve kterém dnes žije 1 700 obyvatel, je červený štít. Na něm je nízká hradební zeď, je stříbrná a z kvádrů budovaná. Vrcholí cimbuřím o pěti stínkách. Za zdí vynikají stříbrné čtyřhranné věže, každá s jedním oknem a cimbuřím o třech stínkách. Pod zdí je menší stříbrný, zlatě lemovaný štítek a na něm je zelený keřík vytržený i s kořeny, se třemi červenými pětilistými růžičkami se zlatými středy a zelenými kališními lístky. Zajímavostí ale je, že tento štítek přibyl na městský zrak až v na začátku 16. století.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Švihov najdeme na mezinárodní silnici E 53, do které ve městě vtéká silnice 184. Vzdálenosti Švihova z českých měst: Praha (122 km), Ústí nad Labem (208 km), Karlovy Vary (116 km), Plzeň (33 km), České Budějovice (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Švihova je z Klatov, Plzně, Křenic, Biřkova a Chudenic.

Vlak: Železniční spojení do Švihova je z Klatov, Železné Rudy, Prahy a Plzně.

Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)

 

★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami

★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii

★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí

★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování

– méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace

Vstupní_cesta_v_NPP_Americká_zahrada_v

★★★★★Národní přírodní památka Americká zahrada, Chudenice:

Naprosto unikátní soubor dřevin většinou ze severoamerického kontinentu. Vznikl v roce 1828 jako okrasný les pro návštěvníky zdejších lázní. Unikátních stromů jsou zde téměř čtyři stovky. Nad všemi ční ale svoji výjimečností tři – v první řadě Czerninova douglaska, která je nejstarším evropským stromem tohoto druhu, druhý je Dřín květnatý, který je největším jedincem svého druhu v České republice a pak Liliovník tulipánokvětý celolistý, který je jediným v naší zemi. Milovníci přírody Czerninové stáli také za vznikem Průhonického parku.

Poloha: 49.4614919N, 13.1582897E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)

Czerninova_douglaska_v_NPP_Americká_zah

★★★★★Czerninova douglaska, Chudenice:

Velice často se o tomto vzrostlém jedinci hovoří jako o Douglasce tisolisté. Někdy se můžete dočíst, že jde ale o Jedlovec tisolistý. Jde však o dva názvy stejného druhu. Nic to však nemění na tom, že patří k nejstarším stromům svého druhu na světě a ve zdejším prostředí dorostl do úctyhodných rozměrů. Obvod kmene je téměř 600 centimetrů a dosahuje výšky 35 metrů. Její stáří je více než 180 let a při zakládání místního arboreta byla dovezena na místo jako tříletá z lesnické školky z Flottbecku u Hamburku.

Poloha: 49.4617567N, 13.1584614E

Parkoviště: parkoviště (1,1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)

Kotva Švihov galerie 1

GALERIE: NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA AMERICKÁ ZAHRADA

x - Zámek Lázeň svatého Wolfganga Chuden

★★★★Zámek Lázeň svatého Wolfganga, Chudenice:

Jedná se o lázeňskou budovu, které se s přibývajícím časem začalo říkat zámek. Budova vznikla v blízkosti pramene léčivé vody a nechal ji na konci 18. století postavit Jan Rudolf Czernin z Chudenic ve stylu empíru. Nicméně mocnou sílu zázračných a léčivých zdejších pramenů údajně odhalili a dobře znali už Keltové. Lázeňská budova později košatěla, milovníci přírody Czerninové založili anglický park a začali přijímat první hosty z řad aristokracie, ale i vědce a umělce. Dlouho tu například pobýval národní buditel Josef Dobrovský. Na zámku můžete vidět dokonce i některé prvotisky Dobrovského knih. Po 2. světové válce se z lokality stalo sanatorium pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. V roce 2009 se zámek vrátil Czernínům.

Poloha: 49.4568478N, 13.1639775E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (350 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (11,6 km)

Chudenický areál

První stavba zde vyrostla v roce 1728. Postaral se o to František Josef hrabě Czernin z Chudenic na místě, kde vyvěral ze země léčivý pramen. Kaple pak byla včleněna na konci 18. století do novostavby kamenného lázeňského hostince. V té době tu vzniká taky pověstný anglický park a jeho vznik je ovlivněn vznikem slavného parku v Krásném Dvoře. V roce 1819 je budova lázní znovu rozšířena a oblast se s prvními pokoji otevírá i pro návštěvníky zdejších lázní. Ale ani to nestačilo dalšímu zájmu návštěvníků, a tak se lokalita rozšiřovala znovu v roce 1864 a naposled v roce 1906. Hosté jezdili do areálu až téměř do konce 20. století. Areál zámku s parkem získali v roce 2009 zpět Czerninové a od té doby probíhá náročná rekonstrukce jak zámku, tak i parku.

Kotva Švihov galerie 2

GALERIE: CHRÁNĚNÁ PŘÍRODNÍ KRAJINA CHUDENICKO

Rozhledna_Bolfánek_je_jediné,_co_zbylo

★★★★ - Rozhledna Bolfánek, Chudenice:

Její jméno vzniklo zkomolením názvu původního kostela, který byl věnován sv. Wolfgangovi. Kdy se zde objevila první stavba není známo, jisté je, že místo bylo uctíváno už v 10. století. Kostel zpustnul ve století 18. století a později bylo rozhodnuto, že zvonice kostela bude předělána na rozhlednu, která nabízí unikátní výhledy na Šumavu, ale i Brdy. Prý se za dobrého počasí před vašima očima zjeví i vrcholky Alp. K samotné rozhledně přisedá šlépějová kaple sv. Wolfganga. Ta je unikátní tím, že v holé skále lze spatřit otisky choditel a otlaky biskupské berle. Po kamenných schodech se dá sestoupit dolů pod skálu, která je tu puklá. Podle lidové pověsti se říká, že pokud se skála rozestoupí tak, že mezerou projde těhotná žena, dojde k zániku světa. Pod rozhlednou byla také postavena poustevna, kterou kdysi obývali poustevníci třetího řádu Františkánů. Po zániku kostela byla poustevna upravena na hájovnu a dnes zde najdete restauraci.

Poloha: 49.4595883N, 13.1626242E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

Kdo byl svatý Wolfgang?

Šlo o řezenského biskupa, který měl velký podíl na založení pražského biskupství v roce 973. Na zpáteční cestě do Řezna se zastavil tady a žehnal místnímu lidu a krajině. První písemná zmínka o sakrální stavbě v tomto místě ale pochází až z roku 1664. V roce 1722 byl podle architekta Františka Maxmiliána Kaňky postaven kostel. Později však vinou josefovských dekretů kostel zanikl a začal chátrat. Na začátku 19. století bylo rozhodnuto o jeho zboření. Zůstala zachována jenom kostelní věž, která ale přišla o svůj barokní vzhled a vznikla z ní 45 metrů vysoká rozhledna. O přestavbu se postaral tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.

X - Lázeňská lípa v Chudenicích.jpg

★★★ - Lázeňská lípa, Chudenice:

Jeden z nejkrásnějších českých stromů s přenádherným habitusem. Její vzrostlý kmen najdeme v těsné blízkosti zámeckolázeňské budovy. V obvodu kmene Lípy velkolisté naměříme 600 centimetrů a výšku 22 metrů.

Poloha: 49.4571822N, 13.1645447E

Parkoviště: parkoviště (0,5 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (0,5 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,7 km)

Lázeňská lípa v Chudeníně

Jedná se o jednu z nejkrásnějších lip a vůbec jeden z nejkrásnějších stromů Plzeňského kraje, ale i celé České republiky. Je stará 200 let. Obvod kmene už přesáhl 600 centimetrů a lípa je vysoká přes 22 metrů. Jedná se o jeden z velmi významných estetických jedinců Lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). Její velmi zajímavý kmen a zvláštně rostlé větve přidávají stromu na výjimečnosti. Lípu nechal u vývěru léčivého a zázračného pramene postavit hrabě Jan Rudolf Černín. Do té doby také spadá začátek výstavby zdejšího krajinářského anglického parku.

x - Kostel_svatého_Jana_Křtitele_Chude

★★★Kostel svatého Jana Křtitele, Chudenice:

Nejcennější památka obce Chudenice. Pochází z 1. poloviny 14. století, ale jeho základ je mnohem starší. Nejcennějším prvkem je gotický oltář, který vytvořil v roce 1515 Mistr chudenínského oltáře. Podobně cennou je ale také votivní obraz Snímání z kříže, který pochází původně z hradní kaple ve Švihově.

Poloha: 49.4675183N, 13.1740286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, náměstí (175 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (10,1 km)

x - Dub_v_Lučici.jpg

★★★ - Dub v Lučici, Chudenice:

Památný strom najdeme ve vsi Lučice přímo v jejím středu. U hlavní silnice stojí velikán s obvodem kmene 470 centimetrů a výškou 22 metrů. Určitě nepřehlédněme v těsné blízkosti roubený vesnický dům u Žižků. Pochází z první poloviny 17. století a je nejstarším roubeným vesnickým domem v Čechách.

Poloha: 49.4525872N, 13.1623711E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chudenice, Lučice (130 m)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,1 km)

x - 500_let_starý_chudenický_tis.jpg

★★500 let starý tis, Chudenice:

V blízkosti zdejší rozhledny roste velmi vitální samičí tis červený. Jeho stáří je velmi těžko určitelné. Jisté je, že má 14 metrů do výšky a obvod kmene je 250 centimetrů, což je na jinak útlé kmeny tisů extrémní hodnota.

Poloha: 49.4601528N, 13.1624203E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

x - Palackého skála v Chudenicích.jpg

★★ - Palackého skála, Chudenice:

Nevelkou skalku najdeme těsně vedle rozhledny. Z hlediska geologického se jedná o bezvýznamný skalní výstup. Zajímavý je ale tím, že údajně tu svůj proslov k místnímu lidu přednesl otec národa František Palacký. Stalo se tak v roce 1848, kdy byl na lázeňském zámku v Chudenicích ubytován. Důvodem projevu bylo zrušení roboty, ke kterému právě v tento den došlo.

Poloha: 49.4592256N, 13.1617658E

Parkoviště: parkoviště (1 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (12,5 km)

 - Nemilkovský dub, Velhartice: (bez fotografie)

Na protější straně silnice od Chrástovského dubu stojí další velký dubový obr. Je stejně objemný, ale dorostl ještě o tři metry výše. Je stejně hezký, ale není tak viditelný. Stojí totiž na louce jen pár metrů od lesa a na jeho pozadí jsou další stromy. Není tak solitérní.

Poloha: 49.2787228N, 13.3513714E

Parkování: na silnici v blízkosti

Autobusová zastávka: Velhartice, Nemilkov, železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Nemilkov (1 km)

X - Kuchyňka v Chocomyšli.jpg

★★ - Kuchyňka, Chochomyšl:

Kuchyň v přírodě nechali zřídit Czernínové proto, aby hosté jejich panství měli možnost občerstvení v přírodě. Mohlo se tu vařit, péct, smažit, hostům prostě nesmělo vyhládnout. Byla využívána hlavně v době lesních honů. Spolu s Kvapilovými jezírky jsou tyto památky z této lokality vysunuty do okresu Domažlice.

Poloha: 49.4616314N, 13.1523903E

Parkoviště: parkoviště (1,3 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,3 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (13,7 km)

Kozí povstání z roku 1735

Na tomto místě došlo k unikátnímu protestu poddaných, který vyvolala svým dekretem hraběnka Isabela Czerninová. Důvodem vzniku dekretu byla skutečnost, že na lesním porostu chudenického areálu vznikaly nenahraditelné škody tím, že se tu pásla kozí stáda. To se nelíbilo místním lidem, a tak se slavnostně oblečený průvod poddaných mužů i žen s kozami na řemíncích vydal právě ke Kuchyňce. Isabela Czerninová později dekret odvolala a nikoho netrestala.

x - U_Kvapilova_jezírka_v_Chudenicích_

★★ - Kvapilova jezírka, Chochomyšl:

Tady se Jaroslavu Kvapilovi zjevila na hladině Rusalka. Dala tak podnět k napsání libreta této slavné opery. V té době byla ale ještě hladina Kvapilových jezírek pokryta lekníny a rákosím. Zajímavostí je, že sám autor hudby Antonín Dvořák našel inspiraci k napsání díla u stejně malebného jezírka v blízkosti Příbrami.

Poloha: 49.4622167N, 13.1539447E

Parkoviště: parkoviště (1,2 km)

Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,2 km)

Vlaková zastávka: Dehtín (13,3 km)

Místo, kde vzniklo libreto k Rusalce

Libretista Jaroslav Kvapil to přiznal v dopise z 11. listopadu 1940, který adresoval spisovateli J. F. Urbanovi. V něm psal: „...a pokud jde o Váš dotaz, jaké místo mi tanulo na mysli jako dějiště Rusalky, tož bych připomněl malé – možno-li tak nazvat jezírko na lesní louce ve Žďáru, kde za mých mladých let bývalo i koupaliště, později odstraněné, a kde na hladině bylo plno leknínů. Na té louce a u té vody jsem za studentských let rád dlíval a z toho prostředí pošly i mé prvé básně...“ Přesto se libreto Rusalky neprosazovalo příliš snadno. Jaroslav Kvapil ho nabídl předtím J. B. Foerstrovi, Karlu Kovařovicovi nebo Josefu Sukovi; všichni do jednoho ho však odmítli. Rozhodl až inzerát, který nechal v denním tisku otisknout Antonín Dvořák s tím, že hledá libreto. Premiéra se pak konala v Národním divadle 31. března 1901. Jaroslav Kvapil je nejznámějším chudenickým rodákem. Narodil se zde 25. září 1868 na starém chudenické