ŠVIHOV
Švihov se může pochlubit jediným českým vodním hradem; jeho vodní obrana byla tak dokonalá, že ho nepokořilo ani slavné švédské vojsko za třicetileté války a nakonec se muselo spokojit s tím, že zapálilo „jen“ městečko v podhradí
Další oblíbenou destinací Švihovska je Americká zahrada v nedalekých Chudenicích. Založil ji Eugen Czernin, který jako milovník přírody vdechl život parku, kde vysázel stromy původem ze Severní Ameriky. Doplnil tak o další malebné místo obec, kterou si zamilovala řada slavných návštěvníků
Zmínku o vsi Švihov najdeme už v kronikách z roku 1245. V následujícím století nechal Vilém ze Švihova vybudovat uprostřed tvrz. Ta ale neměla dlouhého trvání, protože za husitských válek byla zničena. Půta Švihovský byl právě ten muž, kterému vděčíme za to, že tady dnešní kamenný hrad stojí. Že je mnohem pevnější než původní tvrz dokázal už za třicetileté války, kdy švédské vojsko odtáhlo s nepořízenou od hradu. Tak si Seveřani spravili chuť alespoň tím, že vypálili městečko Švihov.
O to nepochopitelněji lze chápat rozhodnutí císaře Ferdinanda III., který se hned po třicetileté válce rozhodl, že Švihov nechá zbourat. Ale už tehdy dokázali do hry vstoupit byrokrati. Tak dlouho se posunovaly termíny a musely se řešit obstrukce, až nakonec už nebyla síla poslat Švihov k zemi. Nicméně hrad chátral, protože už nebyl využíván jako šlechtické sídlo, ale sloužil jako hospodářská budova. Stavbu zachránil komunistický režim, který po roce 1948 začal s intenzivní rekonstrukcí.
Město Švihov bývá také chápáno také jako centrum židovské komunity na Klatovsku. Vzniklo tu velmi prosperující ghetto, které ale v roce 1773 lehlo popelem. Důvodem bylo hlavně to, že jak židovské domky, tak i synagoga byly postaveny ze dřeva. O deset let později zde byla postavena sice synagoga nová, ale v roce 1890 už kdysi nesmírně početná komunita Židů ve Švihově neexistuje.
Při povodních v roce 2002 byl Švihov nejpostiženějším městem západních Čech. Důvodem byl i fakt, že město je stále sevřeno původními hradbami, které vodu udržely a vyhnaly výšku Otavy až na hodnotu 5 metrů.
Neméně slavnou oblasti Švihovska je i městys Chudenice. Ten proslul slavným rodem Czerninů, ale hlavně jedním z nejkrásnějších krajinářských parku Evropy – Americkou zahradou. Krása tohoto místa a vstřícnost czerninské náruče přilákala do Chudenic mnoho slavných návštěvníků. Jeden slavný člověk se ale v Chudenicích v roce 1868 narodil. Byl to český libretista, režisér Národního divadla – Jaroslav Kvapil.
Chudenicko pro svoji výjimečnou malebnost bylo prohlášeno Chráněnou přírodní krajinou. Řadí se tak úředně k ne více než 15 nejkrásnějším krajinám České republiky.
_.jpg)
Znakem města Švihov (německy Schwihau), ve kterém dnes žije 1 700 obyvatel, je červený štít. Na něm je nízká hradební zeď, je stříbrná a z kvádrů budovaná. Vrcholí cimbuřím o pěti stínkách. Za zdí vynikají stříbrné čtyřhranné věže, každá s jedním oknem a cimbuřím o třech stínkách. Pod zdí je menší stříbrný, zlatě lemovaný štítek a na něm je zelený keřík vytržený i s kořeny, se třemi červenými pětilistými růžičkami se zlatými středy a zelenými kališními lístky. Zajímavostí ale je, že tento štítek přibyl na městský zrak až v na začátku 16. století.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Švihov najdeme na mezinárodní silnici E 53, do které ve městě vtéká silnice 184. Vzdálenosti Švihova z českých měst: Praha (122 km), Ústí nad Labem (208 km), Karlovy Vary (116 km), Plzeň (33 km), České Budějovice (118 km).
Autobus: Autobusové spojení do Švihova je z Klatov, Plzně, Křenic, Biřkova a Chudenic.
Vlak: Železniční spojení do Švihova je z Klatov, Železné Rudy, Prahy a Plzně.
Hlavní turistické zajímavosti oblasti (legenda)
★★★★★ – místo, které musíte vidět, srovnatelné významem i krásou s nejcennějšími celorepublikovými památkami
★★★★ – přitažlivé místo, klíčové ve vztahu ke zdejší krajině a historii
★★★ – zajímavé místo, které vaši cestu obohatí
★★ – lákavé místo, které zpestří vaše putování
★ – méně významné místo, jen pro opravdové znalce dané specializace
★★★★★ - Národní přírodní památka Americká zahrada, Chudenice:
Naprosto unikátní soubor dřevin většinou ze severoamerického kontinentu. Vznikl v roce 1828 jako okrasný les pro návštěvníky zdejších lázní. Unikátních stromů jsou zde téměř čtyři stovky. Nad všemi ční ale svoji výjimečností tři – v první řadě Czerninova douglaska, která je nejstarším evropským stromem tohoto druhu, druhý je Dřín květnatý, který je největším jedincem svého druhu v České republice a pak Liliovník tulipánokvětý celolistý, který je jediným v naší zemi. Milovníci přírody Czerninové stáli také za vznikem Průhonického parku.
Poloha: 49.4614919N, 13.1582897E
Parkoviště: parkoviště (1,1 km)
Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)
Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)
★★★★★ - Czerninova douglaska, Chudenice:
Velice často se o tomto vzrostlém jedinci hovoří jako o Douglasce tisolisté. Někdy se můžete dočíst, že jde ale o Jedlovec tisolistý. Jde však o dva názvy stejného druhu. Nic to však nemění na tom, že patří k nejstarším stromům svého druhu na světě a ve zdejším prostředí dorostl do úctyhodných rozměrů. Obvod kmene je téměř 600 centimetrů a dosahuje výšky 35 metrů. Její stáří je více než 180 let a při zakládání místního arboreta byla dovezena na místo jako tříletá z lesnické školky z Flottbecku u Hamburku.
Poloha: 49.4617567N, 13.1584614E
Parkoviště: parkoviště (1,1 km)
Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (1,1 km)
Vlaková zastávka: Dehtín (12,8 km)
GALERIE: NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA AMERICKÁ ZAHRADA
★★★★ - Zámek Lázeň svatého Wolfganga, Chudenice:
Jedná se o lázeňskou budovu, které se s přibývajícím časem začalo říkat zámek. Budova vznikla v blízkosti pramene léčivé vody a nechal ji na konci 18. století postavit Jan Rudolf Czernin z Chudenic ve stylu empíru. Nicméně mocnou sílu zázračných a léčivých zdejších pramenů údajně odhalili a dobře znali už Keltové. Lázeňská budova později košatěla, milovníci přírody Czerninové založili anglický park a začali přijímat první hosty z řad aristokracie, ale i vědce a umělce. Dlouho tu například pobýval národní buditel Josef Dobrovský. Na zámku můžete vidět dokonce i některé prvotisky Dobrovského knih. Po 2. světové válce se z lokality stalo sanatorium pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. V roce 2009 se zámek vrátil Czernínům.
Poloha: 49.4568478N, 13.1639775E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Chudenice, zámek Lázeň (350 m)
Vlaková zastávka: Dehtín (11,6 km)
Chudenický areál
První stavba zde vyrostla v roce 1728. Postaral se o to František Josef hrabě Czernin z Chudenic na místě, kde vyvěral ze země léčivý pramen. Kaple pak byla včleněna na konci 18. století do novostavby kamenného lázeňského hostince. V té době tu vzniká taky pověstný anglický park a jeho vznik je ovlivněn vznikem slavného parku v Krásném Dvoře. V roce 1819 je budova lázní znovu rozšířena a oblast se s prvními pokoji otevírá i pro návštěvníky zdejších lázní. Ale ani to nestačilo dalšímu zájmu návštěvníků, a tak se lokalita rozšiřovala znovu v roce 1864 a naposled v roce 1906. Hosté jezdili do areálu až téměř do konce 20. století. Areál zámku s parkem získali v roce 2009 zpět Czerninové a od té doby probíhá náročná rekonstrukce jak zámku, tak i parku.
GALERIE: CHRÁNĚNÁ PŘÍRODNÍ KRAJINA CHUDENICKO
