Zámek Veltrusy a filmaři to jde velmi dobře k sobě, na této louce se natáčely záběry pohád

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Středočeský kraj tvoří prstenec okresů kolem Prahy; zvláštností tohoto největšího kraje je skutečnost, že nemá vlastní krajské město – to všechno zařizuje metropole; okresy Praha-východ a Praha-západ jsou jedinými českými okresy, kde je stále víc dětí než seniorů

 

Žádný jiný kraj se nemůže pochlubit tak velkým množstvím národních kulturních památek jako kraj Středočeský; je jich třicet osm a stačí si vybrat – Kokořín, Karlštejn, Křivoklát, Průhonice, řadu kostelů po celém území a nebo do seznamu UNESCO zapsané historické centrum hornického města Kutná Hora

Středočeský kraj je zvláštní útvar nacházející se přesně uprostřed českých zemí. Jedná se o jediný český vyšší územně správní celek, který má prstencový tvar, protože jeho střed vyplňuje Hlavní město Praha. Zároveň patří ke třem celkům, které nemají hranici překrývající se se státní hranicí. Ty další dva jsou kraj Vysočina a Hlavní město Praha. Jedná se však o největší a nejlidnatější kraj České republiky. První místa v obou kategoriích si vysloužil za rozlohu 10 928 kilometrů čtverečních a 1 398 000 obyvatel. V hustotě zalidnění mu patří až 10. místo mezi čtrnácti českým kraji, a to kvůli hodnotě 104 obyvatele na kilometr čtvereční. Daleko lépe je na tom v kolonce bohatství, kdy HDP vykazuje hodnotu 552 miliard Kč, a to stačí na 2. místo v tabulce českých krajů. Největší zajímavost však přichází v otázce krajského města. To Středočeský kraj vlastně nemá, protože jeho správním sídlem je samotná metropole, která však tvoří vlastní celek nazvaný Hlavní město Praha.

Středočeský kraj je také s průměrným věkem 41,3 let nejmladším regionem České republiky a jedinými okresy v celé České republice, kde převažují početně mladší 14 let nad nad seniory jsou Praha-východ a Praha-západ.

Nádvoří zámku v Nelahozevsi.jpg

Středočeský kraj hraničí nejdelší hranicí na severovýchodní straně s Ústeckým krajem. Na západě přiléhá k Plzeňskému kraji a na jihu k Jihočeskému kraji. Jihovýchodní strana je hranicí s krajem Vysočina. Východní stranu tvoří poměrně krátké hranice s Pardubickým a Královéhradeckým krajem. Na severu přiléhá Středočeský kraj k Libereckému kraji. S jediným krajem, který leží na území historické plochy Čech a Středočeský kraj s ním nehraničí je kraj Karlovarský.

Ve Středočeském kraji najdeme dvanáct okresů, což je ze všech českých okresů nejvyšší počet. Leží zde okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. K vidění je zde i největší počet měst ze všech českých krajů – napočítáme jich 84.

Málokdo by přiznal, že ho na Středočeském kraji láká unikátnost a výjimečné divy přírody. Přesto odborníci nejvyšší národní ochranu přisoudili 35 přírodním památkám a rezervacím.

Jedná se o místa, kde se nacházejí unikátní druhy rostlin. Mezi těmito místy hraje prim Medník, který je jediným nalezištěm rostliny Kandík psí zub v České republice. Neméně výjimečným je pak Bílichovické údolí, kde je extrémní výskyt Kýchavice černé. K dalším podobným místům patří Pochválovská stráň a Cikánský dolík. Holý vrch získal tuto ochranu za výskyt Lýkovce vonného, Radouč kvůli Devaterce poléhavé, lokalita V jezírkách za Vstavač bahenní a Rybníček u Hořan je jediné místo v Česku, kde roste Rdestice hustolistá.

Skalní a krasové útvary jsou příčinou ochrany v lokalitách Černá rokle, Větrušická rokle, Klonk, Kotýz, Zlatý kůň, Koda, Karlštejn nebo Drbákov – Albertovy skály. Velká Pleš si zaslouží ochranu právě za otevřené pleše a doubravy. Přírodu Křivoklátska pak chrání lokality Vůznice a Týřov. Slatinná krajina je důvodem ochrany v Polabské čerňavě, Klokočce, Hrabanovské čerňavě, Rečkově a Slatinné louce u Velenky. Paleontologie je příčinou národní ochrany v Kaňku a lužní les v Libickém luhu. Do úplného výčtu pak chybějí ještě tato místa s národní ochranou: Voděradské bučiny, Mladá, Dlouhopolsko, Kopičácký rybník, Kněžičky, Čtvrtě, Žehuňský rybník, Hadce u Želivky a Ve Studeném.

Kulturních památek, které se zaštiťují nejvyšší národní ochranou má Středočeský kraj třicet osm. Jedná se o hrady a zříceniny Karlštejn, Točník, Žebrák, Křivoklát, Kokořín a Český Šternberk. Na seznamu jsou i zámky – Nový zámek Hořovice, Veltrusy, Mnichovo Hradiště, Žleby, Kačina, Konopiště a Březnice. Zámky v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi a Průhonicích spadají pod národní ochranu i s přilehlými parky. Mezi národní kulturní památky patří i řada kostelů ve Středočeském kraji: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi, Bazilika svatého Václava s kostelem svatého Klementa ve stejném městě, Kostel svatého Mikuláše ve Vinci, Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Chrám svatého Bartoloměje v Kolíně, Kostel svatého Jakuba Staršího v Jakubovi, Chrám Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami a poutní areál Svatý Jan pod Skálou, který zahrnuje kostel svatého Jana Křtitele, skalní kostel a jeskyni svatého Ivana. Seznam doplňují i tři historická hradiště: Přemyslovské hradiště Levý Hradec, Slovanské hradiště Budeč a Slovanské hradiště Slavníkovců v Liblici nad Cidlinou.

Mnohokrát opěvovaný zámek Mělník nad soutokem Labe a Vltavy.jpg
Zámek Plumlov (VP).JPG

Mezi národní kulturní památky patří i Sázavský klášter, hrobka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech a pietní areál starých Lidic vypálený nacisty. Národní ochranu si zasloužilo také Městské opevnění v Kouřimi a areál Vlašského dvora v Kutné Hoře. Mezi národní kulturní památky se dostaly také stavby z novější doby – jedná se o Sokolovnu v Rakovníku, Střední strojní průmyslovou školu v Mladé Boleslavi, Krematorium v Nymburku a Vodní elektrárna v Poděbradech. Nesmíme zapomenout ani na Soubor hornických památek v Březových Horách u Příbrami a výčet uzavřou dvě ceněná umělecká díla se statutem národní kulturní památky. Jedná se o Staroboleslavské palladium a sochu svatého Petra ze Slivice. Tu najdeme v Milíně na Příbramsku a jde o takzvané sochy Krásného stylu.

Městské památkové rezervace jsou ve Středočeském kraji dvě – Kolín a Kutná Hora. Těch vesnických je však deset. Jedná se o Dobrovíz v okrese Praha-západ, Třebíz v okrese Kladno, na Mělnicku jsou dokonce čtyři – Dobřeň, Nosálov, Nové Osinalice a Olešno. V okrese Mladá Boleslav najdeme vesnické památkové rezervace v Mužském a Vísce, na Nymbursku v Bošíně a v okrese Příbram v Drahenicích. Výčet zajímavých a chráněných lokalit doplňují i tři archeologické památkové rezervace – Levý Hradec v okrese Praha-západ, Slavníkovská Liblice v nymburském okrese a Libodřický mohylník v okrese Kolín. Na závěr jsme si nechali dvě chráněné krajiny, které vytvářejí naprosto neopakovatelný kolorit v českých poměrech. Nezaměnitelné krajiny podléhají ochraně na Berounsku, kde se jedná o Osovsko a na Kutnohorsku, kde mluvíme o krajinné památkové zóně Žehušicko.

Nesmíme ale zapomenout na nejvyšší uznání pro kulturní památky. Tím bylo v roce 1995 zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. To se ze středočeských památek povedlo pouze historickému jádru Kutné Hory. Jmenovitě se jedná o Chrám svaté Barbory, Vlašský dvůr, řadu historických domů v centru města, ale i Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, a to včetně přilehlé kostnice. Zajímavostí je, že například klenotu mezi českými hrady – Karlštejnu se zápis na seznam UNESCO nepodařil. Zajímavé však je, že v seznamu památek UNESCO najdeme i zámek a park v Průhonicích – ten se ovšem dostal na seznam v rámci zápisu Prahy na tento seznam, ačkoliv se Průhonice už nacházejí ve Středočeském kraji.

Jak už jsme zmínili, Středočeský kraj tvoří prstenec kolem Prahy. Sever, severovýchod a východ kraje je rovinatý. Geomorfologicky náleží celá lokalita k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Rovinaté lokality kraje tvoří trojice útvarů zvaná Jizerská tabule, Česká tabule a Středolabská tabule. Na západě, jihu, jihovýchodě a jihozápadě však tyto roviny přecházejí do pahorkatin, které reprezentuje Sázavská pahorkatina v jihovýchodní části kraje, na jihu pak Vlašimská a Benešovská pahorkatina, na západě Rakovnická pahorkatina a Křivoklátská vrchovina a na jihozápadě mezi nimi se nacházejí Brdy. Tady najdeme i nejvyšší vrchol Středočeského kraje – vrch Tok s výškou 865 metrů nad mořem. Nejnižší bod kraje najdeme pak na břehu řeky Labe, když opouští Středočeský kraj v okrese Mělník.

Páteřními řekami kraje jsou Labe a Vltava, které se stékají u Mělníka. V katastru kraje však najdeme řadu dalších velmi významných řek. Západní část kraje odvodňuje z velké části Berounka, kterou se vlévá do řeky Vltavy, ale už v katastru hlavního města Prahy. Jihovýchodní část kraje obsluhují svými vodami řeka Sázava a Želivka. Severovýchod kraje naopak odvodňují řeky Jizera, která přitéká z Libereckého kraje a Cidlina, terá má pramen v Královéhradeckém kraji.

S řekou Vltavou je také spojena řada přehrad v takzvané Vltavské kaskádě. Jedná se o vodní díla Slapy, Orlík, Kamýk, Vrané a Štěchovice. Velmi důležitou je i vodní přehrada Švihov na Želivce, která má na starost pitnou vodu pro metropoli.

Středočeský kraj je ze všech českých krajů nejvíce důležitý pro labsko-vltavskou lodní cestu. Celé tři čtvrtiny její délky se nacházejí na území tohoto kraje.

Zemědělsky velmi úrodné je Polabí a Dolní Povltaví. Ve zdejším kraji se pěstuje hlavně pšenice, ječmen, cukrová řepa, v jihovýchodní a jižní části kraje pak brambory, ale také ovoce a zelenina. Sadovnictvím pak proslula oblast Českobrodska a Kolínska.

Zcela nejdůležitějším průmyslovým gigantem je automobilka Škoda v Mladé Boleslavi, která je podnikem evropského významu. Sekunduje jí pak výrobna malých vozidel TPCA v Kolíně. Chemický průmysl pak zastupuje gigant Spolana Neratovice. V Kladně, ale také v Příbrami ještě před několika lety hrál prim průmysl těžební a těžkého průmyslu, to se ale v posledních letech mění a lokality procházejí velmi významnou restrukturalizací. Silně zastoupen je i průmysl potravinářský, polygrafický a v jihovýchodní části kraje pak sklářský.

K turisticky nejnavštěvovanějším cílům patří bezesporu středočeské zámky a hrady. Ať už se jedná o Karlštejn, Křivoklát, Kokořín, Konopiště, Okoř, Lány, Mělník, Nelahozeves či Český Šternberk. V období dubna a května je velmi vyhledávaným cílem rozkvetlý rododendronový park u zámku v Průhonicích. Své kouzlo mají i Brdy, které byly do nedávna vojenským újezdem, kam nemohli lidé vkročit. V posledních letech se však oblast vrátila civilnímu užívání, a tak dochází k postupnému značení turistickými stezkami. Právě návštěvníci tu velmi oceňují zdejší neporušenou přírodu, která ovšem volá po velké opatrnosti, protože na území Brd se stále nachází řada nevybuchlé munice.

Turisticky velmi atraktivní jsou pak letoviska na březích řeky Vltavy, kde je také silně rozvinuté chataření a chalupaření.

Mnoho turistů míří i na jedno z nejvýznamnějších poutních míst naší země, a to na Svatou Horu u Příbrami.

Nesmíme zapomenout, že jedním z es v rukávu Středočeského kraje co se týká turistiky je bezesporu Kutná Hora zapsaná na seznam památek UNESCO.

Fenoménem, který nelze opomenout je pak zábavní park Mirakulum, který se nachází v Milovicích v areálu, který dříve okupovala sovětská armáda.

Pro turisty lákavými se stala i středočeská muzea. Ty nejvýznamnější najdeme v Mladé Boleslavi (ŠKODA muzeum), v Kutné Hoře (Muzeum českého stříbra) nebo Hornické muzeum v Příbrami.

Pro milovníky neposkvrněné přírody je zde pak CHKO Křivoklátsko, která patří na seznam biosférických rezervací nebo Český kras, kde v návštěvnosti dominují Koněpruské jeskyně či zatopený lom Amerika. Pozornost pak přitahuje bájná česká hora Blaník s legendárním ukrytým vojskem uvnitř a Kokořínsko-Máchův kraj s pověstnými pískovcovými útvary – například Pokličky či Čertovy hlavy.

Logickým centrem Středočeského kraje je mimo kraj ležící Praha. Kraj se pro metropoli stal významným zdrojem pracovních sil, potravin a doplňuje vhodně skladbu pražského průmyslu. Naopak Středočeský kraj nabízí Pražanům rekreační možnosti. Kraj je logicky také postižen zvýšenou hustotou dopravy, která se stahuje do hlavního města. Krajem proto procházejí trasy dálnic D1, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10 a D11. Do katastru Středočeského kraje pak zasahuje i část dálničního obchvatu kolem Prahy D0.

Deset největších měst Středočeského kraje: Kladno (69 tisíc obyvatel), Mladá Boleslav (45 tisíc obyvatel), Kolín (32 tisíc obyvatel), Příbram (32 tisíc obyvatel), Kutná Hora (21 tisíc obyvatel), Beroun (20 tisíc obyvatel), Mělník (20 tisíc obyvatel), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (19 tisíc obyvatel), Kralupy nad Vltavou (18 tisíc obyvatel) a Benešov (17 tisíc obyvatel).

Absolutní sever však patří samostatným Rychlebským horám. Na severozápadní straně pak hranici kraje tvoří Kralický Sněžník. V oblasti Šternberka patří do výměry kraje několik vrcholů Nízkého Jeseníku. Ty pak směrem na východ přecházejí do Oderských vrchů. Poslední vrchovinu najdeme v nejzápadnější výspě a jedná se o Drahanskou vrchovinu.

Střed kraje je velmi úrodný, jedná se o historicky zemědělský kraj Hané, kterému vévodí Hornomoravský úval, který je natažen od Litovle až ke Kroměříži. Od Přerova podél řek Bečvy a Odry se otevírá poměrně úzké údolí, kterému se říká Moravská brána. Nesmíme ale zapomenout na nejsevernější velmi zajímavé Vidnavské roviny, které pak sbíhají do velkých polských rovinných plání.

Rozdíl mezi oběma přečerpávacími nádržemi vodní elektrárny Dlouhé Stráně je 510,7 metrů
Jeskyně Na Pomezí.jpg

Klíčovou řekou je Morava, která pramení pod Kralickým Sněžníkem a Olomoucký kraj opouští za Kojetínem. Další významnou řekou, která odvodňuje východní část kraje je Bečva, Ta spojí své vody s vodami Moravy u Troubek.

K dalším důležitým řekám patří Haná, Hloučela, Romže, Šumice, Blata, Oskava, Moravská Sázava a Desná. Velkou část kraje odvodňuje se svými přítoky do Černého moře řeka Morava. Vody z nejsevernějších míst kraje jsou ale odváděny do Baltského moře.

Turisty nejnavštěvovanějším místem jsou Jeseníky, a to nejen kvůli turistice, ale i kvůli cyklistickému a lyžařskému sportu. Unikátní jsou cyklistické Rychlebské stezky, které si získaly věhlas už i mezi zahraničními cyklisty.

Vyhledávanými destinacemi jsou hrady a zámky – Šternberk, Bouzov, Helfštýn, Úsov, Jánský vrch v Javorníku, Plumlov, Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem, ale hlavně Velké Losiny.

V této obci, která proslula i obludnými čarodějnickými procesy v 17. století, je velkým tahákem také nejstarší fungující ruční manufaktura na výrobu papíru v Evropě. Obrovskou návštěvnost zažívá poutní místo na Svatém Kopečku nad Olomoucí.

 

Bohatý je Olomoucký kraj i na jeskyně – máme možnost navštívit Javořičské, Mladečské a jeskyně Na Špičáku a Na Pomezí. Nesmíme zapomenout na nejhlubší zatopenou propast světa - Hranickou. Měřící robot zatím sestoupil do hloubky 473,5 metrů. Skutečná hloubka však zatím nebyla změřena a podle odborníků může dosahovat i několika kilometrů.

 

Neopakovatelným přírodním místem, a to zvláště na jaře je Litovelské Pomoraví. Tisíce příznivců získaly lázně ve Slatinicích, Teplicích nad Bečvou, Bludově ale hlavně v Jeseníku. Mimořádnou oblibu zvláště u rodin získaly termální lázně ve Velkých Losinách.

 

Věhlasu a spousty příznivců v krajském městě dosáhla zdejší ZOO, ale obzvlášť každoročně pořádaný květinový festival Flora Olomouc. Významné jsou i židovské památky – hřbitovy v Úsově či Lošticích a synagogy v Hranicích a Lošticích.

Přirozeným centrem kraje je Olomouc, kde sídlí i druhá nejstarší univerzita na našem území Univerzita Palackého, která byla založena v roce 1573.

 

Velká část hospodářských a průmyslových podniků je situovaná do velkých měst, kde opět prim hraje Olomouc. V kraji je zastoupen hlavně strojírenský a kovodělný průmysl, ale i průmysl zaměřený na elektrické a optické přístroje a stavební materiály.

 

K největším závodům počítáme Moravské železárny Olomouc, Sigmu Lutín, Moru Moravii Olomouc, Prechezu Přerov, Siemens Mohelnici a Přerovské strojírny. Velmi úrodná oblast Hané stojí za rozvojem zdejšího potravinářského průmyslu. V této oblasti patří k tahounům ekonomiky OLMA Olomouc, Solné mlýny Olomouc, Nestlé – Zora Olomouc a Adriana Litovel. Stavebniny vyrábějí hranické závody Tondach a Cement.

 

Deset největších měst Olomouckého kraje: Olomouc (100 tisíc obyvatel), Prostějov (44 tisíc obyvatel), Přerov (43 tisíc obyvatel), Šumperk (26 tisíc obyvatel), Hranice (18 tisíc obyvatel), Zábřeh (14 tisíc obyvatel), Šternberk (13 tisíc obyvatel), Uničov (11 tisíc obyvatel), Jeseník (11 tisíc obyvatel) a Litovel (10 tisíc obyvatel).

Věhlasná Šternberská Madona.jpg

GALERIE: 100 NEJKRÁSNĚJŠÍCH MÍST OLOMOUCKÉHO KRAJE 

 

Seznam připravených výletů v Olomouckém kraji:

(v závorce je uvedený čas zdolání celé trasy bez prohlídky lokalit a stupeň náročnosti, od nejnižší 1. po nejvyšší 10.)

Okres Jeseník:

 1. Dědictví vratislavských biskupů a nádherné Jeskyně na Pomezí (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:30

 2. Lázně Jeseník, Jeskyně Na Špičáku a okouzlující mechové jezírko na Rejvízu (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:00

 3. Po stopách vratislavských biskupů od Račího údolí až k zámku Jánský vršek (pěší) – čas:3:30, stupeň 2

 4. Nejsevernější částí Rychlebských hor s výstupem na rozhlednu Borůvková hora (pěší) – čas: 6:15, stupeň 7

 5. Nejsevernějším výběžkem celé Moravy (horské kolo) – čas: 2:55, stupeň 6

 6. Po stopách Vincenze Priessnitze a za neskonalým bohatstvím Lázní Jeseník (pěší) – čas: 5:05, stupeň 4

 7. Za dalším bohatstvím jesenických pramenů po stezce s názvem Živá voda (pěší) – čas:5:10, stupeň 4

 8. Zaměřeno na historii Jeseníku, Křížový vrch, rozhlednu Zlatý Chlum, košíky plné hub a na naleziště almandinu (pěší) – čas:5:20, stupeň 5

 9. Procházka s krásnými vyhlídkami kolem hory Krajník a Jehlan s nalezištěm nádherných drúz křišťálu (pěší) – čas: 4:40, stupeň 5

10. Extrémní projížďka okolím lázeňského města Lipová (horské kolo) – čas: 4:10, stupeň 10 plus

11. Emotivní výlet Chráněnou krajinnou oblastní Jeseníky (horské kolo) – čas: 2:00, stupeň 6

12. Za vodopády Keprnického potoka a za úžasnými výhledy ze západního Hrubého Jeseníku (pěší) – čas: 6:25, stupeň 7

13. Vidnavským pohraničím po rychlebských cyklostezkách přes okouzlující lokalitu Venušiných misek (horské kolo) – čas: 2:15, stupeň 3

14. Po stopách těžby zlata, mědi a dalších rud ve Zlatých Horách (pěší) – čas: 7:30, stupeň 7

15. Krajinou za vápennou a mramorovou historií oblasti kolem Mikulovic (horské kolo) – čas:3:35, stupeň 9

16. Krásným okolím Rejvízu s návštěvou kouzelného Velkého mechového jezírka (pěší) – čas: 7:05, stupeň 5

17. Za vyhlídkami z Boží hory na panorama Rychlebských hor a mineralogickými lokalitami (pěší) – čas: 5:30; stupeň 4

18. Cesta za nejkrásnějšími vodopády Jesenicka a obřím dřevěným nábytkem (horské kolo) – čas: 2:30; stupeň 5

Okres Olomouc:

19. Hrad Bouzov, nádhera arboreta Bílá Lhota a památka UNESCO v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:45

20. Mladečské jeskyně, hrad Šternberk a secesní perla Vila Primavesi v Olomouci (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:00

21. Bohabojnost Svatého Kopečku, Pramen Odry a výlet ke dvěma kyselkám (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 8:00

22. Kouzlo Nečízu a dalších ramen Moravy přímo v historickém centru Litovle nebo v panenské přírodě v okolí města (pěší)  – čas: 4:55; stupeň 1

23. Ohromující Mladečské jeskyně, neopakovatelná krása arboreta v Bílé Lhotě a zázraky Řimických vyvěraček (pěší)  – čas: 4:20; stupeň 3

24. Zevrubná projížďka po neporušených rozkvetlých lokalitách Litovelského Pomoraví (silniční i horské kolo)  – čas: 2:50; stupeň 2

25. Krápníky Javoříčských jeskyní, romantická až strašidelná nádhera hradu Bouzov, ale i další tajemství (pěší)  – čas: 7:20; stupeň 5

26. Projížďka Terezským údolím s návštěvou zámku Náměšť na Hané, léčivých studánek a Cholinské madony (horské kolo) – čas: 2:05; stupeň 3

27. Ochutnávání sirných pramenů v lázních Slatinice a procházka po přírodním ráji Malého Kosíře (pěší)  – čas: 3:25; stupeň 2

28. Opuštěnou krajinou po hraně vojenského újezdu Libavá k poutnímu místu svaté Anny ve Staré Vodě (horské kolo) – čas: 2:25; stupeň 6

29. Po stopách generála Laudona v bitvách u Domašova a Guntramovic (horské kolo) – čas: 3:15; stupeň 5

30. Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – západní část (pěší) - čas: 1:05; stupeň 1 

31. Nejcennější památky a zajímavá místa historického centra Olomouce – východní část (pěší) - čas: 1:10; stupeň 1 

32. Odpočinková procházka po zelených olomouckých parcích (pěší) - čas: 1:45; stupeň 1 

33. Projížďka pro milovníky vojenské historie po olomouckém fortnovém věnci (silniční i horské kolo) - čas: 3:50; stupeň 3 

34. Jarní rozkvetlý výlet po nejjižnější části Litovelského Pomoraví (pěší) - čas: 4:45; stupeň 2 

35. Na cestě od  konikleců a kouzelných orchidejí vstavačů k velkolepému poutnímu kostelu v Dubu nad Moravou (pěší) - čas: 6:40; stupeň 4

36. Údolím Bystřice za hledáním Teplé díry (horské kolo) - čas: 3:15; stupeň 8 

37. Cesta z Klášterního Hradiska historickou poutní alejí až na Svatý Kopeček (pěší) - čas: 3:15; stupeň 1 

38. Okolím Šternberka za Šternberskou madonou, Těšíkovskou kyselkou, Paseckým vodopádem a arboretem (horské kolo) - čas:4:25; stupeň 8 

39. Obhlídka Uničova ze sedla bicyklu a následná projížďka Hornomoravským úvalem (silniční i horské kolo) - čas: 2:40; stupeň 1 

40. Severozápadní výspou olomouckého okresu s vrchařskou prémii na skalním útvaru Bradlo (horské kolo) - čas: 3:15; stupeň 5 

41. Víkendový výlet k prameni řeky Odry a za tragickými událostmi konce 2. světové války v obci Zákřov (horské kolo) - čas: 3:30; stupeň 5 

Okres Prostějov:

42. Ikonický Velký Kosíř, zámek a park Čechy pod Kosířem, letovisko Strážisko (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 9:00

43. Vrchol moravského baroka, stavby Prostějova, relax v lázních Skalka (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 8:00

44. Za krásnými mokřadními loukami s rozkvetlými květinami v okolí Protivanova a Horního Štěpánova (horské kolo) – čas: 4:10; stupeň 8

45. Výlet za kouzly, která pro nás dokáže připravit země – jeskyněmi v Zábřežské vrchovině a k prameni Špraňku (pěší) – čas: 6:55; stupeň 5

46. Poklidná projížďka kolem města Konice a bývalého letoviska slavných a významných lidí Strážiska (horská kola)- čas: 3:15; stupeň 6

47. Přírodní park Velký Kosíř s fosilními lomy, rozhledna Velký Kosíř a zámecký areál v Čechách pod Kosířem (pěší) – čas: 6:45; stupeň 3

48. Procházka Rakovským údolím mezi Zábřežskou a Drahanskou vrchovinou (pěší) – čas: 7:45; stupeň 5

49. Zklidňující výlet kolem říčky Hané (silniční nebo horské kolo) – čas: 3:25; stupeň 4

50. Za ojedinělými rostlinnými nálezy a pyšnou krásou zdejšího zámku v okolí města Plumlova (pěší) – čas: 6:20, stupeň 3

51. Seznamovací výlet s nejzajímavějšími místy města Prostějov (pěší) – čas: 4:30; stupeň 1

52. Klidnou krajinou Kopaniny za bývalou slávou Otaslavic a jejich dvou hradů (pěší) – čas: 6:25; stupeň 4

53. Výlet na kole k léčivým pramenům v obci Skalka a za krásou Hrdibořických rybníků (silniční i horské kolo) – čas: 2:40; stupeň 3

Okres Přerov:

54. Zbrašovské jeskyně, Hranická propast, Lázně Teplice nad Bečvou, Helfštýn (motovýlet s pěšími procházkami) - čas: 8:50 

55. Památky Přerova, nejvyšší česká zámecká věž na zámku Tovačov a dějiště Bitvy u Tovačova (motovýlet s pěšími procházkami) - čas: 7:40 

56. Podél lužních lesů řeky Bečvy a za návštěvou větrných mlýnů v Moravské bráně (silniční i horské kolo) – čas: 3:15; stupeň 4

57. Perly a zvláštnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda a k tomu ještě další technické zajímavosti západně od Hranic (pěší) – čas: 6:50; stupeň 3

58. Hranický kras - Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranická propast a minerální prameny v Teplicích nad Bečvou (pěší) – čas: 4:30; stupeň 3

59. Krátká procházka historickým centrem Hranic (pěší) – čas: 0:55; stupeň 1

60. Procházka hanáckou krajinou kolem Kojetína přes unikátní vodní díla (pěší) – čas: 6:20; stupeň 2

61. Nejstarší střešní zahrada světa na sever od Alp v Lipníku nad Bečvou a prohlídka hradu Helfštýna (pěší) – čas: 6:15; stupeň 3

62. Nejjižnější vršky Oderských hor, Moravská brána a údolí řeky Bečvy (horská kola) – čas: 4:40; stupeň 7

63. Oderskými vrchy kolem Potštátu s návštěvou tamního skalního města (pěší) – čas: 7:30; stupeň 6

64. Po stopách lovců mamutů na okraji města Přerova (pěší) – čas: 6:20, stupeň 3

65. Rozkrývání krás a zajímavostí města Přerova, včetně návštěvy lužního lesa Bečvy (pěší) – čas: 5:40; stupeň 1

66. Na cestách mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou (horské kolo) – čas: 4:20; stupeň 5

67. Za nejvyšší zámeckou věží, lužním lesem Moravy, krajinou jezer, rybníků a bitvy u Tovačova (pěší) – čas: 7:10, stupeň 3

Okres Šumperk:

68. Židovský hřbitov v Lošticích a řada výhledů na jižní stráně Jeseníků (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 9:15

69. Krása Velkých Losin, parky v údolí Desné a výhledy z Bukovky a Třech kamenů (motovýlet s pěšími procházkami) – čas: 10:00

70. Rozhledna Stříbrná Twiggy, historie Branné a dokonalost Dlouhých Strání (motovýlet s pěšími procházkami – čas 10:45

71. Hanušovickou pahorkatinou za krásami krajiny jižně od Hanušovic (horské kolo) – čas: 3:15; stupeň 8

72. Za několika horskými vodopády ve stopách předků Franze Schuberta (horské kolo) – čas: 4:45; stupeň 10 plus

73. Z Loštic vonících tvarůžky do mírného kopce k hájence Lišky Bystroušky (pěší i horské kolo) – čas: 6:15; stupeň 3

74. Z centra tvarůžků Loštic kolem Třebůvky k Moravě a zpět přes jeden z nejkrásnějších židovských hřbitovů (pěší) – čas: 4:50; stupeň 2

75. Centrem Mohelnice, přes místa čarodějnických procesů, kolem hradu Mírov a Moravičanského jezera (pěší) – čas: 6:40; stupeň 2

76. Zámek Kolštejn, okolí Branné a těžko uvěřitelné skalní útvary Pasák (pěší) – čas: 5:40; stupeň 5

77. Kolem Starého Města přes Adamovské údolí a hřeben Holého vrchu (pěší) – čas: 6:30; stupeň 5

78. Kličkovaná v orchidejových loukách směrem na vyhlídku Tři kameny (pěší) – čas: 9:15; stupeň 9

79. Ze Štítů údolím říčky Březné za krásou lokality Hoštejn (horské kolo) – čas: 3:35; stupeň 6

80. Putování za prvním Šumperákem a prohlídka Malé Vídně (pěší) – čas: 1:05; stupeň 1

81. Výšlapy za vyhlídkami na sever od Šumperka (pěší) – čas: 7:30; stupeň 6

82. Sobotínsko – kraj kamenné krásy a impozantních staveb průmyslových dynastií (pěší) – čas: 5:10; stupeň 4

83. Unikáty Velkých Losin a okolí – zámek, ruční papírna a dva dřevěné kostely (pěší) – čas: 5:30; stupeň 3

84. Hřebenová túra z Červenohorského sedla ke skalám Vozka (pěší) – čas: 5:30; stupeň 6

85. Cyklistická výzva vzhůru k přečerpávací vodní nádrži Dlouhé Stráně (horské kolo) – čas: 4:35; stupeň 10

86. Nahoru na Břidličnou horu a přes Ztracené skály ke kapli v Klepáčově (pěší) – čas: 8:05; stupeň 9

87. Kamenné vyhlídky v lokalitě Skřítek, zřícenina Rabštejn a vodopády Oskavy (pěší) – čas: 8:05; stupeň 6

88. Bludovský okruh krajem mlynáře Huberta Habermanna (pěší) – čas: 5:40; stupeň 4

89. Minimalistická procházka po zajímavých místech Loučné nad Desnou (pěší) – čas: 1:00, stupeň 1

90. Po Hladové cestě za zajímavými vodopády Jeseníků (pěší) – čas: 8:10, stupeň 8

91. Kouzlo vodopádů, údolí Hučivé Desné a vyhlídka nad Vřesovou studánkou (pěší) – čas: 8:25, stupeň 9

92. Malebnost městečka Úsov, včetně židovských památek a nádherné tvary meziválečné vily v Háji u Třeštiny (pěší) – čas: 5:05, stupeň 1

93. Po stopách dobrodruha Jana Eskymo Welzla v Zábřeze a jeho nejbližším okolí (pěší) – čas 4:15; stupeň 2

94. Kolem zříceniny Brníčko po nejjižnějších kopečcích Hanušovické vrchoviny východně od Zábřehu (horské kolo) – čas: 3:55; stupeň 7