Šumperk byl založen jako oblast s perspektivní hornickou budoucností; světový věhlas město získalo díky tkanině trip; do české historie však vstoupil jako místo, kde se rozhodlo o novém českém králi
Město vstoupilo do světových tabulek tím, že tu byl v roce 1967 vyroben první československý umělý diamant a naše země se stala teprve šestým státem, kde byla zvládnuta tato složitá technologie
Ve 13. století bylo sousední Slezsko už značně přelidněné a situace se musela řešit. Byly proto vysláni lokátoři, kteří měli zmapovat a hlavně osídlit oblast Jeseníků a podhůří. Někdy v období let 1269-1276 skupina lidí složena z lokátora a jeho 68 druhů zakládá město Šumperk (německy Mährish Schönberg); bližší datum založení dnes neznáme, protože zakládací listina města se nedochovala.
První písemná zmínka o městu ale pochází z roku 1281. Už v roce 1293 je na kraji města založen dominikánský klášter, ke kterému příslušela i jedna z dnešních perel města – kostel Zvěstování Panny Marie.
Motorem pohonu vývoje města v prvních staletích je těžba drahých kovů, proto Šumperk získává už v roce 1340 horní právo. Ve stejném roce se město dostává jako zástava do rukou rodu pánů z Lipé. V následujícím století se šumperský hrad stal sídlem Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který na 4. června 1490 svolal do města zástupce stavů markrabství moravského a knížectví slezského. Konal se tu Šumperský sněm. Ten měl vytyčit společný postup při politickém vývoji země po smrti krále Matyáše Hunyádyho (Korvína) a hledání nové korunované hlavy státu. Tehdy bylo rozhodnuto o tom, že nástupcem se stane Vladislav Jagellonský.
O čtyři roky později se v Šumperku stane v té době něco nevídaného. Měšťané vtrhnou do sídla Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který je znám velkým útiskem poddaných, a zcela rozlícení nespokojeností s jeho vládou ho fyzicky napadnou. Měšťané způsobili svému pánovi tak těžká zranění, že na jejich následky o několik dní později zemřel.
Z hlediska hospodářského se v té době Šumperku velmi daří, těžba kovů je sice na velkém ústupu, ale velmi se rozvíjí řemeslná tradice a jsou zakládány nové cechy. Soukeníci uspějí s uznáním cechu v roce 1442, pláteníci o třicet let později.
Na začátku 16. století, přesně v roce 1507, přechází Šumperk do rukou rodu Žerotínů. O šest let později, 24. dubna 1513, ale město z velké části vyhoří. Petr ze Žerotína se však postará o to, že město je znovu doslova vzkříšeno a postaveno z popela, hrad se mění v renesanční zámek a je opraven ohněm poničený klášter i kostel. Město obejmou po celém obvodu hradby.
I za nimi se daří – hospodářská prosperita města jde nahoru, obyvatelstvo bohatne, což je překvapivě trnem v oku Janu a Petru mladšímu z rodu Žerotínů. S měšťany se dostávají do čím dál tím větších sporů ohledně finančních odvodů; dlouhá doba neschopnosti najít kompromis v této hospodářské válce skončí vítězstvím měšťanů, kteří prosadí to, že se Šumperk vykoupí z poddanství a stává se královským komorním městem; Žerotínové se stěhují natrvalo do Velkých Losin.
Radost a rozkvět Šumperka ale netrvá příliš dlouho. V letech 1571 a 1572 se provalí městem dvě morové epidemie, po kterých zůstane 1500 mrtvých. Stejná nemoc se prožene městem znovu v roce 1585 a zanechá za sebou přes 600 dřevěných křížů. Mnozí obyvatelé města vidí v morových epidemiích trest boží za vyhnání dominikánů z města v roce 1553. Z kláštera je v té době sklad soli a kožešin. Ani to však není konec všech trýzní. V roce 1591 předměstí spláchne obrovská povodeň, která se přivalila z Jeseníků a zanechala po sobě spoušť a 100 zmařených lidských životů.
Město ztrácí svoje královské výsady po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Stát na nesprávně straně se nevyplácí a trestat to mají noví majitelé panství – Lichtenštejnové, kteří v roce 1622 začínají s tvrdou rekatolizací oblasti.
Třicetiletá válka se městu dlouho vyhýbala až do roku 1643, kdy do města vtrhla švédská vojska a Šumperk vyplenila. I na tuto ránu osudu našel brzy Šumperk východisko a poměrně brzy se vzpamatoval. Jenže další rána do zátylku pro město přišla v roce 1669, kdy došlo 7. května k velkému požáru města, z kterého bez poškození vyvázlo jen pár budov. Město hořelo čtyři dny. Ani to však ještě nebyl konec útrap 17. století, protože o deset let později se naplno v Šumperku rozhoří hranice, na kterých bolestivou a velmi trýznivou smrt najdou obvinění z čarodějnických procesů. Nejznámější osobou z 25 šumperských obětí je děkan Kryštof Lautner, který ale byl k zatčení, uvěznění a upálení vylákán do sousední Mohelnice; strůjce procesů Jindřich František Boblig z Edelstadtu se totiž obával nepokojů, které by v Šumperku mohlo obvinění oblíbeného děkana vyvolat. V Šumperku byla ale upálena například celá rodina Kašpara Sattlera, což byli nejbližší přátelé Kryštofa Lautnera a také Jindřich Pešek. Tento muž jako jediný zůstal nepokořenou obětí čarodějnických čistek, když ani při sebetrýznivějším mučení nepřiznal smyšlenou vinu; nelidskému mučení nakonec podlehl i děkan Lautner a spřažení s ďáblem přiznal.
Úlevu a východisko z krize nachází Šumperk v 18. století v zemědělské produkci, která se pochopitelně vzhledem k přírodním podmínkám obrací hlavně k pěstování lnu a chování ovcí na vlnu. Textilní podnikání nabírá na intenzitě a dosahuje největšího rozkvětu v poslední čtvrtině 18. století, kdy se ze Šumperka stane jediné místo na světě, které může díky monopolu vyrábět tkaninu zvanou trip.
Textilní zlatá horečka té doby přiláká do města řadu podnikatelů o obchodníků z tohoto odvětví. Ve městě vyroste více než 20 velkých textilních továren a řada vídeňských obchodníků, například rodiny textilních magnátů Sieglů či Oberleithnerů, zde zakotví k trvalému pobytu. Brzy vydělané peníze dávají na odiv. Střed Šumperku začíná vzkvétat, bossové místních textilek si nechávají přestavovat či si nechají stavět domy od slavných architektů, například Theofila von Hansena či bratrů Drexlerových. Urbanistickou podobu hledá město v hlavním městě monarchie, a tak se v závěru 19. století vžije pro Šumperk označení Malá Vídeň.
V roce 1842 je založena ve městě první mechanická přádelna lnu a konopí na Moravě a první továrna na hedvábí vzniká v roce 1857. Šumperk se stává definitivně hlavním moravským centrem výroby plátna a hedvábí.
Rozmáhají se však i jiná odvětví. Nebývalý rozmach prožívají v druhé polovině 19. století také sklářské hutě. Tu v nedalekém Rapotíně kupuje vídeňský podnikatel Josef Schrelber a zřizuje zde výrobu jemného barevného skla, které je v té době naprostou nezvyklostí na celé Moravě. Velké odbytiště pro něj nachází v Anglii a v Americe. Následně se tato sklárna zaměří na výrobu osvětlovacího skla, protože v té době dochází k velkému rozmachu petrolejového osvětlení. Sklárna stojí i za několika rekordy z hlediska habsburské monarchie. Poprvé zde bylo vyrobeno sklo s leptanou výzdobou, vrstvené sklo s kalnou vnitřní vrstvou, tlačené sklo a poprvé zde byl při výrobě použit takzvaný falešný válec. Sklárna však nepřežila období porevoluční a v devadesátých letech minulého století zanikla.
Ale zpět do vlastního Šumperku. V roce 1871 je město připojeno na železniční trať a místní obyvatelé mohou cestovat mezi městy Zábřeh – Sobotín.
Na konci roku 1946 po vysídlení německého obyvatelstva tu zůstává jen 686 obyvatel, což je šokující údaj oproti sčítání lidu v roce 1900, kdy ve městě žilo 11 636 obyvatel. Do Šumperka jsou sváženi noví usedlíci z českého vnitrozemí i zahraničí a dochází k hospodářskému úpadku oblasti.
V roce 1967 se podaří v Šumperku nevídaná věc. Je zde vyroben první československý umělý diamant a naše země se tak stává teprve šestým státem světa, který tuto náročnou technologií zvládl.
25. února 1969 sedá na vlak student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Je mu devatenáct, míří do Prahy. Jeho cílem však není prohlédnout si hlavní město, ale přinést oběť nejvyšší. Na protest proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí upálí.
25. října 1994 se pak Šumperk stál dějištěm záměrného požáru, který se do dnešních dnů nepodařilo vyšetřit. Popelem tehdy lehlo celé šumperské divadlo. Vyšetřováním se zjistilo, že oheň byl založen na třech místech, ale žhář nebyl nikdy dopaden.
Dnes žije Šumperk například jedním z největších festivalů bluesové hudby u nás. Festival Blues Alive se koná ve městě každý rok v listopadu.
V současné době žije v Šumperku zhruba 26 tisíc lidí, což je ve srovnání s rokem 1990, kdy tu mělo adresu 37 tisíc lidí, dost výrazný propad.
V Šumperku se narodil 19. srpna 1981 Jan Hudec, kanadsko-český alpský lyžař. Jeho rodiče s ním v roce 1982 emigrovali na jachtě z Jugoslávie do Itálie. V barvách Kanady získal Hudec bronz v Super-G na olympijských hrách v roce 2014 v Soči a stříbrnou medaili ve sjezdu na mistrovství světa ve švédském Äre v roce 2007. V roce 2017 změnil kanadskou reprezentaci za českou.
Šumperk je rodištěm dvou olympijských vítězů. Jedním z nich je hokejista a člen týmu z Nagana Jiří Dopita, který se tu narodil 2. prosince 1968; druhým je Aleš Valenta, lyžařský akrobatický skokan trojitého salta s pěti vruty z olympijských her v Salt Lake City. Jeho datum narození je 6. února 1973.
Ze Šumperka pak pochází členové kapely O5&Radeček. Silná je i herecká základna, která se v Šumperku narodila. Jedná se o Simonu Babčákovou (narozená 21. února 1973), Martina Fingera (narozen 16. prosince 1970) nebo Ondřeje Sokola (narozený 16. října 1971). Šumperk a datum narození 16. května 1949 jsou také nezbytnou součástí života písničkáře Pepy Nose, kterého proslavila hlavně písnička Země je kulatá.
Nejzápadnější část šumperské oblasti – Ruda nad Moravou byla osídlena už v dávných dobách. Svědčí o tom nález hadcového kladívka z doby kamenné a také nález římských mincí z let 96-117 n. l. To dosvědčuje, že právě přes Rudu nad Moravou vedla takzvaná Jantarová stezka, která spojovala Olomouc s Baltským mořem.
Nedaleko od Šumperka najdeme obec Loučnou nad Desnou. Ta proslula zcela unikátní stavbou, a tou je horní nádrž přečerpávací vodní stanice Dlouhé Stráně. Do hory vytesaná vodní nádrž s uvnitř ve skále schovanou vodní elektrárnou patří ke skutečným technickým divům a nejnavštěvovanějším místům České republiky.
Málokdo také ví, že právě v Loučné nad Desnou se 5. ledna 1931 narodil jeden ze současných nejlepších klavírních virtuosů světa Alfred Brendel.
Další obcí blízko Šumperka jsou Vernířovice, kde najdeme nejen největší lípu Jeseníků a také odsud pocházela žebračka Marina Schuchová, která vyjmutím hostie z úst při mši v sobotínském kostele způsobila čarodějnické procesy, na jejichž konci byla řada upálených obětí.
Obec Nový Malín na jihu šumperského okresu má velmi netradiční historii.
Adolf Kašpar – známý ilustrátor a malíř začátku 20. století se narodil v Bludově nedaleko Šumperku 27. prosince 1877.
Další z obcí oblasti Vikýřovice nabízí k návštěvě jedno z nejméně tradičních muzeí v naší zemi – muzeum silnic.
V malé obci Chromeč se narodil Josef Drásal. Jméno vám asi nic neřekne, daleko známější byl totiž jako Hanácký obr.
Znakem Šumperka je červený štít. V jeho dolní části je modrá skála, z nichž vyrůstají dvě stříbrné kvádrované věže s cimbuřím o třech stínkách, na každé věži je zlaté písmeno F. Věže spojuje krátká hradba ze stříbrných kvádrů s otevřenou bránou, v níž je vytažená stříbrná mříž o čtyřech hrotech. Nad branou je zlato-modře polcený štítek, v pravém poli je půlka doprava hledící černé orlice, v levém poli pak stříbrný jelení paroh se šesti doprava směřujícími růžky.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Šumperkem prochází silnice I. třídy číslo 11. Uprostřed města ji přetíná silnice číslo 446. Vzdálenosti Šumperku z českých měst: Praha (231 km), Olomouc (63 km), Ostrava (163 km), Zlín (157 km), Brno (138 km), Pardubice (126 km).
Autobus: Autobusové spojení do Šumperku vede z Libiny, Leštiny, Sobotína, Bušína, Hanušovic, Oskavy, Zábřehu, Rejchartic, Hraběšic, Olšan, Velkých Losin, Rudy nad Moravou, Cotkytle, Mohelnice, Jeseníku, Bludova, Brníčka, Kamenné, Svinova, Brna, Jindřichova, Malé Moravy, Klopiny a Dlouhomilova.
Vlak: Železnice do Šumperka přivádí spoje s Koutů nad Desnou, Nezamyslic, Jeseníku, Olomouce, Zábřehu, Uničova, Velkých Losin, Brna, Hanušovic a Sobotína.
★★★★ - Kostel Zvěstování Panně Marii a komplex bývalého dominikánského kláštera, Šumperk:
Bývalý dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panně Marii tvoří nejvýznamnější památku města a nejkrásnější dominantu historické části Šumperka. Jeho dnešní barokní podoba je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1669. Je majetkem města Šumperka ve správě Vlastivědného muzea v Šumperku. V kostele jsou pořádány hlavně koncerty a výstavy
Poloha: 49.9651311N, 16.9725261E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Centrum (150 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,1 km)
GALERIE: BÝVALÝ DOMINIKÁNSKÝ KLÁŠTER
★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Šumperk:
Byl založen ve 13. století. Ani jemu se nevyhnulo kokrhání červeného kohouta, a to hned dvakrát – v roce 1513 a 1669. Zvláštností je, že mohutná hranolová věž původně nepatřila svatostánku, ale města, které zde ukládalo důležité dokumenty a cennosti. Za zmínku stojí určitě i dva kamenné přístavky, které ukrývají dvě kopie slavných obrazů. Pozornosti nemůže uniknout kopie slavné Poslední večeře Leonarda da Vinci. Pro šumperský kostel ji vytvořila dvojice místních malířů Ringelhahn a Wurian.
Poloha: 49.9643797N, 16.9701694E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (190 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)
★★ - Radnice Šumperk, Šumperk:
Budova radnice byla postavena ve stylu saské neorenesance v letech 1909 - 1911. Stojí na místě původní gotické radnice. Součástí spodní části radnice pod schody je i malebná rokoková fontána.
Poloha: 49.9653378N, 16.9704967E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)
★★ - Plastika Venuše z Capuy, Šumperk:
Socha Venuše vznikla pravděpodobně v 80. letech 19. stol. V roce 2010 byla rekonstruována a je ozdobou vstupní haly radnice. Původně stála zřejmě v parku u zámku Třemešek, od 50. do 70. let 20. století ji kolemjdoucí mohli obdivovat v sadech 1. máje. Poloha: 49.9652808N, 16.9705125E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)
★★ - Vila Aloise Scholze, Šumperk:
Počátkem 70. let 19. století nechal Alois Scholze vybudovat v Šumperku reprezentativní rezidenci pro svoji rodinu, která dnes slouží jako budova Vlastivědného muzea. Dnes se pro stavbu více používá název "Pavlínin dvůr", po jedné z dalších majitelek sídla. Budovu najdeme na ulici 17. listopadu.
Poloha: 49.9651989N, 16.9792628E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Autobusové nádraží (220 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (0,6 km)
★ - Rodinný dům typu V Františka Štěpáníka, Šumperk:
Vilu vyprojektoval v polovině 60. let Josef Vaněk (1932-1999), s typickým balkónem obráceným do ulice. Domů tohoto typu bylo postaveno několik tisíc a je znám pod lidovým názvem "Šumperák". Jenže pouze tento jediný v šumperské Terezínské ulici měl pořadové číslo jedna.
Poloha: 49.9668119N, 16.9759531E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Revoluční, Obchodní dům (160 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (0,9 km)
★ - Dům rodiny Primavesi, Šumperk:
Dům bohaté podnikatelské rodiny Primavesi, znovu navržený vídeňskými architekty. Budovu s překvapivě střídmými tvary najdeme v Lautnerově ulici.
Poloha: 49.9619586N, 16.9740336E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Lékařský dům (200 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (0,8 km)
★ - Socha císaře Josefa II., Šumperk:
Litinová socha císaře a reformátora Josefa II. Původně socha stávala na nádvoří šumperského zámku, po různých peripetiích byla umístěna na Hlavní třídě.
Poloha: 49.9656389N, 16.9750189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Centrum (160 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (0,8 km)
★ - Lavička vzkazů, Šumperk:
Socha matky s dítětem na lavičce s citáty a vzkazy. Dílo pochází z tvůrčí dílny Ley Vivot, rodačky z Temenice a je umístěno v blízkosti radnice na náměstí Míru.
Poloha: 49.9655333N, 16.9706411E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Náměstí Republiky (270 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,2 km)
★ - Pomník čarodějnických procesů, Šumperk:
Ten šumperský najdete v Reisově ulici. Na pomníku jsou jména 23 obětí zdejších procesů. Mezi nimi figuruje rodina Satlerova a hospodyně Voglicková, což jsou jedny z hlavních postav reálného příběhu popsaného v knize a filmu Kladivo na čarodějnice. Poloha: 49.9802683N, 16.9775244E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Reisova (400 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (2,5 km)
★ - Seidlovy schody, Šumperk:
V roce 1783 si textilní podnikatel Ignaz Seidel nechal postavit novorenesanční palác v Hanácké ulici. A na své náklady dal zbudovat i schody pro veřejnost, vedoucí do parčíku. Pojmenoval je po své ženě Marii - schodům se tedy říká jak Mariiny, tak i Seidlovy schody.
Poloha: 49.9645158N, 16.9694614E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (250 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)
★ - Buk příběhů, Šumperk:
Buk příběhů patří mezi významné stromy na Šumpersku. V roce 2012 byl přihlášen do soutěže Strom roku. Buk lesní červenolistý se nachází na stupňovité školní zahradě. Jeho stáří se odhaduje na 110 let.
Poloha: 49.9645689N, 16.9691258E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Šumperk, Mototechna (250 m)
Vlaková zastávka: Šumperk (1,3 km)
Výlet 1: Putování za prvním Šumperákem a prohlídka Malé Vídně (pěší)
Start: Šumperk, Turistický rozcestník Šumperk – železniční stanice, bus
Cíl: Šumperk, Turistický rozcestník Šumperk – železniční stanice, bus
Délka trasy: 3,8 km
Časová náročnost: 1:05 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Možná se vám název výletu zdá poněkud nelogický a zvláštní, ale těm o trochu starším je jasné, o co jde. Šumperák byl velmi oblíbený rodinný dům v době socialismu. Po republice takových Šumperáků vyrostly tisíce a tisíce. My si dnes dojdeme k tomu úplně prvnímu v celé tehdejší Československé socialistické republice. Pochopitelně, že výlet centrem okresního města je zaměřen hlavně na architektonické a historické památky, které daly Šumperku přízvisko Malá Vídeň.
Vhodnost: Výlet v první řadě ocení příznivci památek, historie města a hlavně ti, kteří se při procházce rádi podívají i do výkladů obchodů. Klasický městský výlet je v první skupině náročnosti. Celkové převýšení je pouhých 12 metrů, a tak nemá cenu zmiňovat se ani o nejvyšším a nejnižším bodě.
Zastávky:
Šumperk, Dům rodiny Primavesi (1 km) – Šumperk, Kostel svatého Jana Křtitele (1,5 km) – Šumperk, Buk příběhů (1,55 km) – Šumperk, Seidlovy (Mariiny) schody (1,6 km) – Šumperk, Radnice Šumperk (1,8 km) – Šumperk, Plastika Venuše z Capuy (1,85 km) – Šumperk, Plastika Lavička vzkazů (1,9 km) – Šumperk, Kostel Zvěstování Panny Marie s bývalým klášterem (2,1 km) – Šumperk, Pomník císaře Josefa II. (2,3 km) – Šumperk, Rodinný dům typu V Františka Štěpáníka (2,6 km) – Šumperk, Vila Aloise Scholze (2,9 km) – Šumperk, Vila Roberta Siegla (3,2 km)