ŠUMPERK - I. ČÁST


Šumperk byl založen jako oblast s perspektivní hornickou budoucností; světový věhlas město získalo díky tkanině trip; do české historie však vstoupil jako místo, kde se rozhodlo o novém českém králi

Město vstoupilo do světových tabulek tím, že tu byl v roce 1967 vyroben první československý umělý diamant a naše země se stala teprve šestým státem, kde byla zvládnuta tato složitá technologie


Ve 13. století bylo sousední Slezsko už značně přelidněné a situace se musela řešit. Byly proto vysláni lokátoři, kteří měli zmapovat a hlavně osídlit oblast Jeseníků a podhůří. Někdy v období let 1269-1276 skupina lidí složena z lokátora a jeho 68 druhů zakládá město Šumperk (německy Mährish Schönberg); bližší datum založení dnes neznáme, protože zakládací listina města se nedochovala.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Zámecký park v Loučné nad Desnou je plný zajímavých dřevin

První písemná zmínka o městu ale pochází z roku 1281. Už v roce 1293 je na kraji města založen dominikánský klášter, ke kterému příslušela i jedna z dnešních perel města – kostel Zvěstování Panny Marie.

Motorem pohonu vývoje města v prvních staletích je těžba drahých kovů, proto Šumperk získává už v roce 1340 horní právo. Ve stejném roce se město dostává jako zástava do rukou rodu pánů z Lipé. V následujícím století se šumperský hrad stal sídlem Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který na 4. června 1490 svolal do města zástupce stavů markrabství moravského a knížectví slezského. Konal se tu Šumperský sněm. Ten měl vytyčit společný postup při politickém vývoji země po smrti krále Matyáše Hunyádyho (Korvína) a hledání nové korunované hlavy státu. Tehdy bylo rozhodnuto o tom, že nástupcem se stane Vladislav Jagellonský.

O čtyři roky později se v Šumperku stane v té době něco nevídaného. Měšťané vtrhnou do sídla Jiřího Tunkla staršího z Brníčka, který je znám velkým útiskem poddaných, a zcela rozlícení nespokojeností s jeho vládou ho fyzicky napadnou. Měšťané způsobili svému pánovi tak těžká zranění, že na jejich následky o několik dní později zemřel.

Obilné pole u Střezova
Barokní oltář svatého Jana Nepomuckého a čtrnácti svatých pomocníků v bývalém klášteře v Šumperku

Z hlediska hospodářského se v té době Šumperku velmi daří, těžba kovů je sice na velkém ústupu, ale velmi se rozvíjí řemeslná tradice a jsou zakládány nové cechy. Soukeníci uspějí s uznáním cechu v roce 1442, pláteníci o třicet let později.

Na začátku 16. století, přesně v roce 1507, přechází Šumperk do rukou rodu Žerotínů. O šest let později, 24. dubna 1513, ale město z velké části vyhoří. Petr ze Žerotína se však postará o to, že město je znovu doslova vzkříšeno a postaveno z popela, hrad se mění v renesanční zámek a je opraven ohněm poničený klášter i kostel. Město obejmou po celém obvodu hradby.

I za nimi se daří – hospodářská prosperita města jde nahoru, obyvatelstvo bohatne, což je překvapivě trnem v oku Janu a Petru mladšímu z rodu Žerotínů. S měšťany se dostávají do čím dál tím větších sporů ohledně finančních odvodů; dlouhá doba neschopnosti najít kompromis v této hospodářské válce skončí vítězstvím měšťanů, kteří prosadí to, že se Šumperk vykoupí z poddanství a stává se královským komorním městem; Žerotínové se stěhují natrvalo do Velkých Losin.

Bludovský zámek
Bludovský zámek

Radost a rozkvět Šumperka ale netrvá příliš dlouho. V letech 1571 a 1572 se provalí městem dvě morové epidemie, po kterých zůstane 1500 mrtvých. Stejná nemoc se prožene městem znovu v roce 1585 a zanechá za sebou přes 600 dřevěných křížů. Mnozí obyvatelé města vidí v morových epidemiích trest boží za vyhnání dominikánů z města v roce 1553. Z kláštera je v té době sklad soli a kožešin. Ani to však není konec všech trýzní. V roce 1591 předměstí spláchne obrovská povodeň, která se přivalila z Jeseníků a zanechala po sobě spoušť a 100 zmařených lidských životů.

Město ztrácí svoje královské výsady po bitvě na Bílé hoře v roce 1620. Stát na nesprávně straně se nevyplácí a trestat to mají noví majitelé panství – Lichtenštejnové, kteří v roce 1622 začínají s tvrdou rekatolizací oblasti.

Třicetiletá válka se městu dlouho vyhýbala až do roku 1643, kdy do města vtrhla švédská vojska a Šumperk vyplenila. I na tuto ránu osudu našel brzy Šumperk východisko a poměrně brzy se vzpamatoval. Jenže další rána do zátylku pro město přišla v roce 1669, kdy došlo 7. května k velkému požáru města, z kterého bez poškození vyvázlo jen pár budov. Město hořelo čtyři dny. Ani to však ještě nebyl konec útrap 17. století, protože o deset let později se naplno v Šumperku rozhoří hranice, na kterých bolestivou a velmi trýznivou smrt najdou obvinění z čarodějnických procesů. Nejznámější osobou z 25 šumperských obětí je děkan Kryštof Lautner, který ale byl k zatčení, uvěznění a upálení vylákán do sousední Mohelnice; strůjce procesů Jindřich František Boblig z Edelstadtu se totiž obával nepokojů, které by v Šumperku mohlo obvinění oblíbeného děkana vyvolat. V Šumperku byla ale upálena například celá rodina Kašpara Sattlera, což byli nejbližší přátelé Kryštofa Lautnera a také Jindřich Pešek. Tento muž jako jediný zůstal nepokořenou obětí čarodějnických čistek, když ani při sebetrýznivějším mučení nepřiznal smyšlenou vinu; nelidskému mučení nakonec podlehl i děkan Lautner a spřažení s ďáblem přiznal.

Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Maršíkově
Dřevěný kostel svatého Michaela archanděla v Maršíkově

Úlevu a východisko z krize nachází Šumperk v 18. století v zemědělské produkci, která se pochopitelně vzhledem k přírodním podmínkám obrací hlavně k pěstování lnu a chování ovcí na vlnu. Textilní podnikání nabírá na intenzitě a dosahuje největšího rozkvětu v poslední čtvrtině 18. století, kdy se ze Šumperka stane jediné místo na světě, které může díky monopolu vyrábět tkaninu zvanou trip.

Chomutovské Kamencové jezero
Elektrárna Dlouhé Stráně začala být budována v roce 1978, do provozu byla uvedena po osmnácti letech

Textilní zlatá horečka té doby přiláká do města řadu podnikatelů o obchodníků z tohoto odvětví. Ve městě vyroste více než 20 velkých textilních továren a řada vídeňských obchodníků, například rodiny textilních magnátů Sieglů či Oberleithnerů, zde zakotví k trvalému pobytu. Brzy vydělané peníze dávají na odiv. Střed Šumperku začíná vzkvétat, bossové místních textilek si nechávají přestavovat či si nechají stavět domy od slavných architektů, například Theofila von Hansena či bratrů Drexlerových. Urbanistickou podobu hledá město v hlavním městě monarchie, a tak se v závěru 19. století vžije pro Šumperk označení Malá Vídeň.

V roce 1842 je založena ve městě první mechanická přádelna lnu a konopí na Moravě a první továrna na hedvábí vzniká v roce 1857. Šumperk se stává definitivně hlavním moravským centrem výroby plátna a hedvábí.

Rozmáhají se však i jiná odvětví. Nebývalý rozmach prožívají v druhé polovině 19. století také sklářské hutě. Tu v nedalekém Rapotíně kupuje vídeňský podnikatel Josef Schrelber a zřizuje zde výrobu jemného barevného skla, které je v té době naprostou nezvyklostí na celé Moravě. Velké odbytiště pro něj nachází v Anglii a v Americe. Následně se tato sklárna zaměří na výrobu osvětlovacího skla, protože v té době dochází k velkému rozmachu petrolejového osvětlení. Sklárna stojí i za několika rekordy z hlediska habsburské monarchie. Poprvé zde bylo vyrobeno sklo s leptanou výzdobou, vrstvené sklo s kalnou vnitřní vrstvou, tlačené sklo a poprvé zde byl při výrobě použit takzvaný falešný válec. Sklárna však nepřežila období porevoluční a v devadesátých letech minulého století zanikla.

Hora Vozka je kvůli svorovým skalám na vrcholku snadno čitelná už z velké dálky
Hora Vozka je kvůli svorovým skalám na vrcholku snadno čitelná už z velké dálky

Ale zpět do vlastního Šumperku. V roce 1871 je město připojeno na železniční trať a místní obyvatelé mohou cestovat mezi městy Zábřeh – Sobotín.

Na konci roku 1946 po vysídlení německého obyvatelstva tu zůstává jen 686 obyvatel, což je šokující údaj oproti sčítání lidu v roce 1900, kdy ve městě žilo 11 636 obyvatel. Do Šumperka jsou sváženi noví usedlíci z českého vnitrozemí i zahraničí a dochází k hospodářskému úpadku oblasti.

V roce 1967 se podaří v Šumperku nevídaná věc. Je zde vyroben první československý umělý diamant a naše země se tak stává teprve šestým státem světa, který tuto náročnou technologií zvládl.

Krásně členitá louka v blízkosti PP Pfarrerb
Krásně členitá louka v blízkosti PP Pfarrerb

25. února 1969 sedá na vlak student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. Je mu devatenáct, míří do Prahy. Jeho cílem však není prohlédnout si hlavní město, ale přinést oběť nejvyšší. Na protest proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí upálí.

25. října 1994 se pak Šumperk stál dějištěm záměrného požáru, který se do dnešních dnů nepodařilo vyšetřit. Popelem tehdy lehlo celé šumperské divadlo. Vyšetřováním se zjistilo, že oheň byl založen na třech místech, ale žhář nebyl nikdy dopaden.

Dnes žije Šumperk například jedním z největších festivalů bluesové hudby u nás. Festival Blues Alive se koná ve městě každý rok v listopadu.

V současné době žije v Šumperku zhruba 26 tisíc lidí, což je ve srovnání s rokem 1990, kdy tu mělo adresu 37 tisíc lidí, dost výrazný propad.

Lázeňský a hotelový komplex Zámek Sobotín
Lázeňský a hotelový komplex Zámek Sobotín

V Šumperku se narodil 19. srpna 1981 Jan Hudec, kanadsko-český alpský lyžař. Jeho rodiče s ním v roce 1982 emigrovali na jachtě z Jugoslávie do Itálie. V barvách Kanady získal Hudec bronz v Super-G na olympijských hrách v roce 2014 v Soči a stříbrnou medaili ve sjezdu na mistrovství světa ve švédském Äre v roce 2007. V roce 2017 změnil kanadskou reprezentaci za českou.

Šumperk je rodištěm dvou olympijských vítězů. Jedním z nich je hokejista a člen týmu z Nagana Jiří Dopita, který se tu narodil 2. prosince 1968; druhým je Aleš Valenta, lyžařský akrobatický skokan trojitého salta s pěti vruty z olympijských her v Salt Lake City. Jeho datum narození je 6. února 1973.

Ze Šumperka pak pochází členové kapely O5&Radeček. Silná je i herecká základna, která se v Šumperku narodila. Jedná se o Simonu Babčákovou (narozená 21. února 1973), Martina Fingera (narozen 16. prosince 1970) nebo Ondřeje Sokola (narozený 16. října 1971). Šumperk a datum narození 16. května 1949 jsou také nezbytnou součástí života písničkáře Pepy Nose, kterého proslavila hlavně písnička Země je kulatá.

Červenohorské sedlo zalité ranním sluncem
Červenohorské sedlo zalité ranním sluncem

Nejzápadnější část šumperské oblasti – Ruda nad Moravou byla osídlena už v dávných dobách. Svědčí o tom nález hadcového kladívka z doby kamenné a také nález římských mincí z let 96-117 n. l. To dosvědčuje, že právě přes Rudu nad Moravou vedla takzvaná Jantarová stezka, která spojovala Olomouc s Baltským mořem.

Nedaleko od Šumperka najdeme obec Loučnou nad Desnou. Ta proslula zcela unikátní stavbou, a tou je horní nádrž přečerpávací vodní stanice Dlouhé Stráně. Do hory vytesaná vodní nádrž s uvnitř ve skále schovanou vodní elektrárnou patří ke skutečným technickým divům a nejnavštěvovanějším místům České republiky.

Málokdo také ví, že právě v Loučné nad Desnou se 5. ledna 1931 narodil jeden ze současných nejlepších klavírních virtuosů světa Alfred Brendel.

Hrobka rodiny Kleinů v Sobotíně
Hrobka rodiny Kleinů v Sobotíně

Další obcí blízko Šumperka jsou Vernířovice, kde najdeme nejen největší lípu Jeseníků a také odsud pocházela žebračka Marina Schuchová, která vyjmutím hostie z úst při mši v sobotínském kostele způsobila čarodějnické procesy, na jejichž konci byla řada upálených obětí.

Obec Nový Malín na jihu šumperského okresu má velmi netradiční historii.

Historické domy v centru Šumperka
Historické domy v centru Šumperka

Adolf Kašpar – známý ilustrátor a malíř začátku 20. století se narodil v Bludově nedaleko Šumperku 27. prosince 1877.

Další z obcí oblasti Vikýřovice nabízí k návštěvě jedno z nejméně tradičních muzeí v naší zemi – muzeum silnic.

V malé obci Chromeč se narodil Josef Drásal. Jméno vám asi nic neřekne, daleko známější byl totiž jako Hanácký obr.

Hřeben Bukového kopce
Hřeben Bukového kopce

Znakem Šumperka je červený štít. V jeho dolní části je modrá skála, z nichž vyrůstají dvě stříbrné kvádrované věže s cimbuřím o třech stínkách, na každé věži je zlaté písmeno F. Věže spojuje krátká hradba ze stříbrných kvádrů s otevřenou bránou, v níž je vytažená stříbrná mříž o čtyřech hrotech. Nad branou je zlato-modře polcený štítek, v pravém poli je půlka doprava hledící černé orlice, v levém poli pak stříbrný jelení paroh se šesti doprava směřujícími růžky.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Šumperkem prochází silnice I. třídy číslo 11. Uprostřed města ji přetíná silnice číslo 446. Vzdálenosti Šumperku z českých měst: Praha (231 km), Olomouc (63 km), Ostrava (163 km), Zlín (157 km), Brno (138 km), Pardubice (126 km).

Autobus: Autobusové spojení do Šumperku vede z Libiny, Leštiny, Sobotína, Bušína, Hanušovic, Oskavy, Zábřehu, Rejchartic, Hraběšic, Olšan, Velkých Losin, Rudy nad Moravou, Cotkytle, Mohelnice, Jeseníku, Bludova, Brníčka, Kamenné, Svinova, Brna, Jindřichova, Malé Moravy, Klopiny a Dlouhomilova.

Vlak: Železnice do Šumperka přivádí spoje s Koutů nad Desnou, Nezamyslic, Jeseníku, Olomouce, Zábřehu, Uničova, Velkých Losin, Brna, Hanušovic a Sobotína.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Dnes je kostel Zvěstování Panně Marii v Šumperku využíván jen ke koncertům

★★★★ - Kostel Zvěstování Panně Marii a komplex bývalého dominikánského kláštera, Šumperk:

Bývalý dominikánský klášter s kostelem Zvěstování Panně Marii tvoří nejvýznamnější památku města a nejkrásnější dominantu historické části Šumperka. Jeho dnešní barokní podoba je výsledkem rekonstrukce po požáru v roce 1669. Je majetkem města Šumperka ve správě Vlastivědného muzea v Šumperku. V kostele jsou pořádány hlavně koncerty a výstavy

Poloha: 49.9651311N, 16.9725261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Šumperk, Štefánikova, Centrum (150 m)

Vlaková zastávka: Šumperk (1,1 km)

Unikátní kopie Kříže z Bard Hersfeldu je darem německého lázeňského města Šumperku