ŽATEC


Žatec a hlavně za II. světové války fašisty postavené místní vojenské letiště sehrálo klíčovou úlohu v záchraně nově vzniklého státu Izrael v roce 1948; židovský stát byl odtud vyzbrojen letadly určenými k obraně

Do Žatce stále přijíždějí filmové štáby nejen z České republiky, ale doslova z celého světa; vznikla tu řada českých filmů a seriálů, ale i velké světové hity kinematografie; po žateckých ulicích se procházela řada hereckých hvězd první velikosti


Žatec (německy Saaz) je sice s 19 tisíci obyvateli největším městem okresu Louny, ale o post okresního města přišel před více než šedesáti lety.

Zákoutí historických uliček starého Žatce
Zákoutí historických uliček starého Žatce

Samotné okolí chmelařského centra má však mnohem starší historii. Poprvé zde existovalo lidské osídlení už v době halštatské, tedy v 8. století před naším letopočtem. Z té doby se mnoho hmatatelných důkazů nezachovalo.

Více informací už máme o zdejším opevněném hradišti. Zbytky nalezených stromů použitých na výstavbu hradeb prozradily podle dendrochronologického zkoumání, že byly nepopiratelně pokáceny mezi lety 925-937. Můžeme tedy s jistotou říci, že hradiště v Žatci vzniklo za doby knížete Boleslava I. Jen připomínáme, že tento muž je, i přes bratrovraždu spáchanou ve Staré Boleslavi na svém bratru Václavovi, chápán jako skutečný a opravdový zakladatel české státnosti.

Každopádně je jisté, že právě pod dřevěným hradem Žatec byl v červenci roku 950 podepsán mír ukončující čtrnáctiletou válku mezi Boleslavem I. a pozdějším prvním císařem Svaté říše římské Otou I. Sláva Žatce roste každým dnem a na začátku 11. století je už město významným členem hradské obranné linie.

Pohled od Tuchořic na zvlněný reliéf Českého středohoří
Pohled od Tuchořic na zvlněný reliéf Českého středohoří

První písemná zmínka o Žatci však pochází z doby, kdy se muselo město poraženecky sklonit. Píše se rok 1004 a Žatec obsazuje polský kníže Boleslav Chrabrý. Město zpět společnými silami získala vojska knížete Jaromíra a císaře Jindřicha II. A právě tuto událost pro pozdější generace lidstva poznamenal v kronice známý saský kronikář Dětmar z Merserburku.

V roce 1099 tráví na žateckém hradě vánoční svátky Břetislav II. s budoucím polským panovníkem Boleslavem III. Historici se domnívají, že právě tento rok byl datem vzniku kamenného žateckého hradu. Oslava vánoc tak měla podle odborníků korunovat výstavbu hradu. To je ale spíš odhad historiků, protože první písemné zmínky o kamenném hradě v Žatci, který už dávno nestojí, pocházejí až z roku 1404.

Do té doby se však stanou dvě důležité věcí. V první řadě je Žatec povýšen Přemyslem Otakarem II. na město. To se stane v roce 1265.

Zámek Stekník byl sídlem pánů z Ličkova
Zámek Stekník byl sídlem pánů z Ličkova

Druhá událost vypadá zpočátku velmi nevinně a nenápadně; místní městský notář Jan ze Žatce ve volných chvílích skládá a sestavuje slovo ke slovu a píše si jen tak trochu pro potěchu. V kulatém roce 1400 se odváží své nenápadné dílko nazvané Oráč z Čech (v originále Der Ackermann aus Böhmen) rozšířit mezi lid. Jenže během pár let získá útlý svazek na obrovské popularitě a rozšíření. Uznání kritiků pro nesmírnou uměleckou hodnotu přetrvává do dnešních dnů. Dílo dnes známé spíše jako Oráč a smrt se tak zařadí mezi pět vrcholů německé literatury celé lidské historie. A přitom tento nenápadný dvaatřicetikapitolový svazek vznikal jako tak nevinně.

V té době už několik let stojí ve městě první chmelnice; je datována do roku 1348. A že si vede město Žatec skvěle na celé čáře a ve všech odvětvích dokazuje i fakt, že v době výsadby první chmelnice mají žatečtí už třináct let Janem Lucemburským založenou městskou Latinskou školu, která má právo volit si své vlastní učitele a rektora. Jedná se vlastně o nejdůležitější školu království, dalo by se říci předstupeň slavné Karlovy univerzity, která je založena o třináct let později Karlem IV. v Praze.

Jenže ani to nezastaví Žatec a jeho ambicióznost v postupném šplhání na žebříčku významu českých měst.

Prudké erozní stěny PP Staňkovice jsou tvořeny převážně písky a jíly
Prudké erozní stěny PP Staňkovice jsou tvořeny převážně písky a jíly

Město se stává jednou z nejvýznamnějších bašt husitského hnutí. Přispěl k tomu i kněz Jan Želivský, který byl nejvýraznějším vyznavačem husitského chilliasmu, tedy názorového směru pohrávajícího si s otázkou zániku a konce světa a lidských dějin. Podle Želivského mělo jen pět měst odolat zkáze světa a Žatec k nim neodmyslitelně patřil. Do slavné pětky, která měla přežít zánik světa, vstoupil ještě s městem Slunce, jak byla nazývaná Plzeň, ale také se sousedními Louny, Klatovy a Slaným. Želivského názory se opíraly o událost z roku 1421, kdy Žatec odrazil útok druhé křížové výpravy, která chtěla potrestat odpadlíky od katolické církve. Po porážce křižáků, kteří chtěli ztrestat tou dobou už sedm let v papežské klatbě uvalený Žatec, se samotné město spojí se Slaným a Louny a pod vedením hejtmana Jakoubka z Vřesovic vzniká žatecko-lounský svaz. Do silného vlivu svazu se dostala i další významná česká města jako Bílina, Chomutov, Teplice, Duchcov, Litoměřice nebo Žlutice. Jenže od roku 1439 je patrný postupný rozpad svazu. Jedním z důvodů, a možná dokonce tím klíčovým, je skutečnost, že dvě hlavní významová centra svazu Louny a Žatec se snažila na sebe strhnout stále větší pozornost a zaujmout důležitější postavení, než mělo město konkurenční. Soupeření obou měst, které vlastně přetrvává v různých podobách do dnešní doby, vyklíčilo poprvé před 600 lety.

V 16. století je Žatec sídlem celého kraje a i nadále patří mezi nejdůležitější města českého království; podle sčítání z roku 1567 tu žije přes 5 tisíc obyvatel. Jen tak pro zajímavost - Praha v té době jen stěží napočítá ve svých domech 30 tisíc lidí. Význam tehdejšího Žatce si ale nejvíc uvědomíme, když si představíme, že by se velikost Žatce i dnes držela ve stejném poměru s velikostí Prahy. To by měl dnešní Žatec zhruba 280 tisíc obyvatel a s Ostravou by bojoval o pozici třetího největšího města republiky. Jenže dnes Žatec o tuto pozici nebojuje a co je toho příčinou? První velkou ranou je katastrofální povodeň, která postihla město v roce 1582. Při záplavě se utopilo více než 150 lidí, což představovalo tři procenta tehdejší populace. Opět rozsah tehdejší zkázy pochopíme spíše, když poměrná čísla převedeme do současné doby. Pokud by dnes do hlavního města přišla potopa stejných rozměrů, která by spláchla tři procenta obyvatel, tak by Praha po záplavě napočítala 45 tisíc obětí.

Z Radniční věže máte jako na dlani nejmenší chmelnici na světě
Z Radniční věže máne jako na dlani nejmenší chmelnici na světě

Druhou ranou s mnohem dlouhodobějšími dopady na budoucnost ale mělo připojení Žatce ke stavovskému povstání. Krátce před ním v roce 1619 navštěvuje Žatec sice zimní král Friedrich Falcký, nicméně 21. června 1621 se kulí po Staroměstském náměstí hlava Maxmiliána Hošťálka z Javořice – zdejšího žateckého purkmistra.

Třicetiletá válka s osudy města silně zahýbala. Význam Žatce pomalu klesá, ekonomická síla města, ale i jeho obyvatel prudce padá a mnoho občanů je donuceno nebo raději volí odchod do jiné části Čech či přímo emigraci za hranice. Město nedokáže dlouho odolávat přílivu německých kolonizátorů, důležitá rozhodnutí se začínají dělat v jiných městech, a tak Žatec upne pozornost na chmel a pivovarnictví.

Už v roce 1767 jsou zde v provozu čtyři pivovary a 20 sladoven; při reformě v roce 1788 si Žatec sice ještě udrží pozici krajského sídla, ale ve stejném roce je část města sežehnuta obrovským požárem, který zničí 284 domů, tedy celou třetinu všech stavení.

Pohled na Žateckou pánev od obce Lipno
Pohled na Žateckou pánev od obce Lipno

Nicméně pivu a chmelu se stále daří, a tak je otevřen v prostorách bývalého žateckého hradu v roce 1801 měšťanský pivovar, který tu vydrží do dnešních dní. V roce 1827 překlene řeku Ohři první český řetězový most a o šest let později je založen spolek na ochranu kvality zdejšího chmele. Přesto v reformě státní správy v roce 1850 neobhájí Žatec pozici krajského města a klesá o stupeň níž a je nově jen sídlem okresního hejtmanství. Potvrzení Žatce jako hlavního města chmelových šištic přichází s rokem 1860, kdy vzniká oficiální chmelový trh.

Přeskočme teď až do roku 1929 a podívejme se na událost, která rozhýbala na dlouho šeptandu zdejšího společenského klimatu. Právě v tomto roce zažil Žatec neopakovatelné vystoupení slavného francouzského souboru Folies Bergere, jehož hlavní hvězdou byla čokoládová krasavice Josephine Baker. Půvabná 23letá černoška tančící v pověstné legendární banánové sukýnce naprosto okouzlila žateckou veřejnost. Zda chtěli žatečtí pěstitelé chmele po jejím vystoupení chmelové štoky raději strhat a zasadit místo nich plantáže banánů nevíme, jisté však je, že o vystoupení rebelky se ještě dlouho hovořilo.

O rok později má Žatec při sčítání obyvatel 18 tisíc občanů, tedy jen o málo méně než má dnes; drtivá většina z nich je však německé národnosti. Blíží se mračna II. světové války, která odtrhnou Žatec od Čech a připojí ho k Sudetské říši.

Pohled přes kašnu na náměstí Svobody v Žatci
Pohled přes kašnu na náměstí Svobody v Žatci

Ještě před tím je však v roce 1937 na Chmelařském náměstí objeven poklad nedozírné hodnoty. Při stavebních úpravách dělníci narazí na tříkilogramový poklad složený ze zlatých a stříbrných mincí, hřiven a šperků. Skládal se z 357 českých denárů, dvou stříbrných křížků, dvou zlatých prstenů, stříbrných perel, náušnic a záušnic z drahých kovů a z několika svazků stříbrného drátu. Poklad byl nakonec uchráněn před Němci v Praze; do vnitrozemí musela ale prchnout i hrstka zde žijících českých obyvatel.

Za II. světové války bylo u Žatce vybudováno německou armádou vojenské letiště, kde se prováděly testy tajných zbraní fašistů. Nejpřesněji je popsána událost z podzimu 1944, kdy na poli nedaleko Výškova, který leží severně od Postoloprt, přistál stroj s kolmým startem a podobný létajícímu talíři – z něho vystoupili dva němečtí piloti.

Na konci II. světové války se město stalo cílem náletu, při kterém bylo zničeno nádraží. Tou dobou se Žatec změnil v jeden velký válečný lazaret pro zraněné německé vojáky. Řada členů wermachtu zvolila Žatec za svou skrýš před postupující Rudou armádou.

Kostel svatého Václava v Novém Sedle je naprosto neopakovatelný v celé České republice
Kostel svatého Václava v Novém Sedle je naprosto neopakovatelný v celé České republice

Žatecké letiště ještě několikrát později sehrálo klíčovou úlohu v českých dějinách. Ta nejdůležitější událost, která dokázala ovlivnit dokonce i světové dějiny, se odehrála v létě roku 1948. Tehdy bylo ze zdejšího letiště posláno v útrobách velkých letadel v rámci akce Žatec – Haifa do nově vzniklého státu Izrael 24 kusů letadel Avia S-199 rozebraných na jednotlivé části. V Izraeli čeští mechanici složili v rekordním čase stroje zpět do celistvé podoby, aby sloužily k obraně hranic nové země. Židovský stát také ve stejném roce zakoupil od soukromých majitelů v USA čtyři létající pevnosti Boeing-17G, které byly v demilitarizovaném stavu. Jeden ze strojů byl ale zadržen při mezipřistání na Azorských ostrovech, zbývající tři se ale dostaly na letiště v Žatci. Tady byla letadla v rekordně krátkém čase vyzbrojena a převedena do bojeschopného stavu. Ze Žatce přes mezipřistání v Itálii odletěla pod pilotáží anglických a amerických pilotů na pomoc Izraeli, kde byla nasazena také na odvetné bombardování Káhiry.

Vojenské letiště z II. světové války pak využívala i socialistická armáda Československé republiky a dislokovala zde letku, která chránila západní hranici. V 60. letech zde také došlo k jedinému přímému souboji českých letců s americkými imperialistickými piloty, kteří na dvou strojích Typhoon ze západoněmecké letecké základny narušili československý vzdušný prostor. Češi na letadlech Mig-15 střelbou poškodili jeden z amerických letounů, ten však stačil přeletět zpět hranice a nouzově přistát.

Ze žatecké letecké školy pocházel Oldřich Pelčák, který byl společně s Vladimírem Remkem připravován jako první člen neamerické a nesovětské kosmické posádky. V předletových testech byl ale v roce 1978 vybrán na cestu do vesmíru Vladimír Remek.

Na české poměry ojedinělá rokoková brána na zámku v Ličkově
Na české poměry ojedinělá rokoková brána na zámku v Ličkově

Letiště bylo pyšné i na výkony dalšího pilota – Václava Vaška. Ten jako první na světě kromě ruských a ukrajinských pilotů dokázal s nadzvukovým letounem prvek nejvyšší letecké akrobacie zvaný zvon. Při tomto prvku stoupá letadlo vzhůru po dokonalé vertikální čáře. Síly působící na letadlo dostanou stroj do vratké polohy, kdy pilot může ještě ovlivnit, zda si vybere pád vpřed nebo pád vzad. Dnes na místě bývalého vojenského letiště Žatec vznikla průmyslová zóna Triangl, která v posledních letech výrazně snížila nezaměstnanost v oblasti.

V roce 1960 Žatec prohrává při reformě státní správy další důležitý boj a ztrácí i pozici okresního města; tím se stávají Louny. Nevraživost obou měst dosahuje vrcholu. Žatečtí obviňují Lounské, že jim zadržují finance a jejich město a zvláště historické památky chátrají.

Situaci zlepší alespoň v roce 1961 skutečnost, že je Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V listopadu 2013 podal Žatec nominační listinu na zapsání do seznamu památek světového dědictví UNESCO; město usiluje o zápis památek s chmelařskou tématikou.

Synagoga v Žatci
Synagoga v Žatci

I nadále zůstává Žatecko spojeno hlavně s chmelovou produkcí. Ta přináší i pár zajímavých žateckých rekordů. V místním Chmelařském institutu najdeme nejmenší pivovar na světě; jedná se o pokusný pivovar, kde se na různých odrůdách chmele zkouší jejich způsobilost pro vaření piva. Je všeobecně známo, že malá chmelnice na náměstí Svobody přímo v centru města je oficiálně nejmenší chmelnicí na světě. Město Žatec ale naopak disponuje největším světovým skladem chmele.

Žatecko je největší chmelovou oblastí České republiky, která zasahuje do čtyř okresů – Louny, Rakovník, Kladno a Chomutov. Dřív se zelené zlato pěstovalo ještě v okresech Plzeň-sever a Rokycany. Všeobecně je Žatecko nejsušší oblastí České republiky; kde se projevují důsledky srážkového stínu vrhaného Krušnými a Doupovskými horami.

Ve městě je i druhá největší česká židovská synagoga. Právě židovské památky, ale i ne příliš zachovalé historické jádro láká stále do Žatce řadu filmových štábů z celého světa. Žatec je jedním z nejčastěji filmaři využívaným městem. Točily se tu tak věhlasné snímky jako Yentl, Bídníci, Oliver Twist, Mladý Indiana Jones, Doktor Živago, Edith Piaf, Králíček Jojo, ve kterých vystupovala řada světových hereckých hvězd. Z českých produkcí zde exteriéry našly seriály Náměstíčko, Náves, Příkopy, Nemocnice na kraji města, Já, Mattoni nebo Hořící keř či filmy Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí, Holky z Porcelánu nebo Starci na chmelu.

Libočanská brána tvoří součást fortifikace města Žatce
Libočanská brána tvoří součást fortifikace města Žatce

Žatec je rodištěm ženy, která na v 80. a 90. letech doslova okouzlila českou veřejnost prahnoucí po zdravém životním stylu. 27. září 1907 se tu narodila nejslavnější bylinkářka světa Maria Treben. 21. září 1960 je datum narození olympijského vítěze Miroslava Vargy. Žatecký rodák si vystřílel zlatou medaili ve střelbě na 50 metrů na olympiádě v Soulu. I svět kultury má mezi žateckými rodáky zastoupení – 8. červenec 1959 je datum narození zpěváka Petra Kotvalda a 6. února 1965 se tu narodil držitel studentského Oscara režisér Jan Svěrák.

Znakem Žatce je modrý štít, ve kterém je stříbrná kvádříková zeď s devíti stínkami. Pod prostřední trojicí stínek se nachází ve zdi stříbrná brána s polozvednutou zlatou mříží. Nad branou se zvedá nízká jednopatrová stříbrná věž se dvěma černými obdélníkovými okny. Po obou stranách malé věže vyrůstají ze zdi stříbrné štíhlé a vysoké věže, které mají v horní části po jednom černém obdélníkovém okně. Vrchní partie těchto věží jsou rozšířené a tady najdeme na každé věži dvě černá obdélníková okna vedle sebe. Všechny tři věže jsou zakončeny červenou lichoběžníkovou střechou, každá je se dvěma zlatými makovicemi a z nich vycházejícími zlatými prapory vlajícími do levé strany. Mezi dvěma vyššími věžemi a nad třetí nižší je položen uprostřed malý červený štítek. Na něm je stříbrný český dvouocasý lev se stříbrnou korunou zachycený ve skoku vpravo.

Druhý největší český menhir - Zakletý mnich
Druhý největší český menhir - Zakletý mnich

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Jen pár kilometrů od Žatce vede dálnice D7. K návštěvě města je nejlépe využít exit 66. Do samotného města je přivedena silnice I. třídy číslo 27 a silnice druhé třídy čísel 250, 225 a 227. Vzdálenosti Žatce z českých měst: Praha (86 km), Ústí nad Labem (66 km), Karlovy Vary (70 km), Plzeň (81 km), Liberec (191 km).

Autobus: Autobusové spojení do Žatce je z Kadaně, Lubence, Loun, Radonic, Mostu, Chomutova, Velemyšlevse, Měcholup, Podbořan, Žiželic, Blatna, Prahy, Postoloprt, Tuchořic, Nového Sedla, Výškova a Jáchymova.

Vlak: Na žatecké vlakové nádraží nás dovezou vlaky z Rakovníka, Mostu, Jirkova, Plzně, Lužné u Rakovníka, Deštnice a Blatna u Jesenice.

Rokoková brána zámku v Ličkově
Rokoková brána zámku v Líčkově