DUBÍ


Dubí je město, kde se zrodil slavný porcelán cibulák; má tu muzeum, v něm uvidíte i jiné barevné variace než tu slavnou původní modrobílou

Nížina a vysoké hřbety Krušných hor tu mají k sobě tak blízko, že vám to přijde až nepředstavitelné; lázeňské sídlo vám dokáže nabídnout i pobyt v Benátkách, místní kostel totiž vznikl jako věrná replika slavného benátského chrámu Madona dell´Orto


Pokud se přeci jen raději pohybujete ve větších výškách, ani to není problém. Cínovec je místem přenádherných rašelinišť a kouzelné krajiny, která vám sice může připadat provrtaná jako ementál, ale stovkami rudných žil jen dokazuje jak bohatá je a jak těžké živobytí měli naši předkové v dávných dobách, kde v každé chalupě byl alespoň jeden horník. Dubí (německy Eichwald) je pohraniční město se zhruba 8 tisíci obyvateli.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí je sakrálním unikátem v České republice
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí je sakrálním unikátem v České republice

Dubí (německy Eichwald) je pohraniční město se zhruba 8 tisíci obyvateli.

O Dubí píší první kroniky, tedy krupské městské knihy, už v letech 1494-8, kdy se tu připomíná malá osada. V té přespávali horníci těžící cín.

Všude tu byly hluboké dubové hvozdy, podle kterých konec konců osada dostala jméno.

Záplava bodláků na Cínovci
Záplava bodláků na Cínovci

Dubí mělo tu výhodu, že na rozdíl od jiných panství nestřídalo tolik majitele. Nejprve patřilo rodu Vchynských, což byli tepličtí mocipáni, ale po zavraždění Viléma Vchynského spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu připadla oblast do rukou Jana Jiřího Marka Clary – Adrigena a tomuto rodu zůstalo Dubí až do roku 1945, kdy její členové uprchli před Rudou armádou.

Velkého rozvoje dosáhlo Dubí v 19. století – novým fenoménem se stává lázeňství.

Město je častým místem vycházek teplických lázeňských hostů, jedním z nich je hned třikrát Johann Wolfgang Goethe.

Zákoutí lázeňské kolonády a parku v Dubí
Zákoutí lázeňské kolonády a parku v Dubí

Další významný člověk, který několikrát navštívil lázně v Dubí, byl Jan Neruda. V té době se začínal proslavovat jako básník, ale jeho tvář lidé poznávali jen v Praze, tady jeho návštěvy proběhly bez povšimnutí veřejnosti. Přesto si dnes v Dubí připomínají právě Nerudova slova z jeho návštěvy v roce 1872: „Rudohoří stojí věru za procestování. Tak divoce romantická jsou temena a jeho okolí, tak zajímavé je jeho blahodárné léčivé úpatí, pravý zázrak.“

Člověkem, který se zasloužil o rozvoj celé oblasti je Anton Tschinkel. Ten zde roku 1864 zakládá továrnu na porcelán. A právě tady se zrodil světově proslulý cibulák.

To už tu ale dva roky stojí jeho první lázeňský dům; oficiálně se Dubí stává lázněmi až v roce 1872.

Rašelina se v lokalitě Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera těžila nejintenzivněji v 19. století
Rašelina se v lokalitě Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera těžila nejintenzivněji v 19. století

Počet návštěvníků je tak velký, že je dokonce 14. října 1895 zprovozněna tramvajová trať z Teplic, která zůstává v provozu až do února 1959.

V roce 1897 město postihly zničující povodně, které poškodily novou tramvajovou trať, vyvrátily mnoho stromů a poškodily řadu domů.

Oficiálně se stává Dubí městem v roce 1960; o šest let později získává dokonce statut lázeňského města. V 80. letech se Dubí potýká s obrovským nárůstem prostituce u blízkého hraničního přechodu, tato situace se zlepšuje až s otevřením dálnice D8.

Zimní nálada u Cínoveckého oka
Zimní nálada u Cínoveckého oka

Znakem města Dubí je svisle polcený štít. Levá strana je zlatá, pravá černá. Osově souměrný se středem je i obrys dubu i s kořeny, který vyplňuje celý znak. Je však v inverzních barvách. To znamená na zlaté části štítu je černý strom a na černé části zlatý.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Dubím prochází silnice první třídy číslo 8 a 27. Kromě toho je sem přivedena ještě silnice 253. Vzdálenosti Dubí z českých měst: Praha (96 km), Ústí nad Labem (26 km), Karlovy Vary (97 km), Plzeň (186 km), Liberec (120 km).

Autobus: Autobusové spojení Dubí je s Duchcovem, Košťany, Modlany, Chlumcem, Litvínovem a Teplicemi.

Vlak: Železnice do Dubí přivádí spoje z Moldavy, Mostu a Ústí nad Labem.

Přírodní rezervace U Jezera - Cínovecká rašeliniště
Přírodní rezervace U Jezera - Cínovecká rašeliniště

★★★★ - Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště, Košťany:

Oblast s výskytem rašeliniště vrcholového typu. Je ceněná hlavně pro výskyt ohrožených druhů rostlin a zvířat. Nejvzácnějším je Šicha černá.

Poloha: 50.7130147N, 13.7418497E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitiška (3,4 km)

Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (3,4 km)


GALERIE: RAŠELINIŠTĚ U JEZERA



★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Dubí:

Jedna z mála vzpomínek na starý Cínovec. Barokní kostel pochází z let 1729-32, uvnitř najdeme zajímavou rokokovou malbu kadaňského malíře V. Roitha. Dnes se tu bohoslužby konají jen příležitostně. Na přilehlém hřbitově je pohřbeno i 33 italských zajatců, kteří zemřeli za první světové války v místních cínoveckých dolech.

Poloha: 50.7327625N, 13.7762597E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (0,6 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,5 km)


Dlouhý rybník na Cínoveckém hřbetu
Dlouhý rybník na Cínoveckém hřbetu

★★★ - Dlouhý rybník, Dubí:

Koupání na hřebeni hor! Jedná se vlastně o umělou nádrž vybudovanou kolem roku 1787. Dlouhý rybník je 30 metrů široký, 300 metrů dlouhý. Zajímavostí je, že dno je kamenité a spojené červeným pískem, od kterého má načervenalou barvu i voda. Rybník nikdy, a to i v parném létě, nemá sinice. Součástí je i nudistická pláž.

Poloha: 50.7330297N, 13.7797275E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (0,9 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,8 km)


GALERIE: DLOUHÝ RYBNÍK


Kamenná slunce pod nejvyšší horou teplického okresu Pramenáčem
Kamenná slunce pod nejvyšší horou teplického okresu Pramenáčem

★★ - Kamenná slunce, Košťany:

Poblíž lesní cesty jsou roztroušeny skalní útvary, které připomínají slunce. Vznikly porušením horniny odstřelem skály při těžbě.

Poloha: 50.6974119N, 13.7311111E

Parkoviště: na parkovišti Vitiška (1,6 km)

Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitiška (2,6 km)

Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (2,6 km)


Z lokality západních rašelinišť na Cínoveckém hřbetu je krásně vidět věžička kostela Nanebevzetí Panny Marie na Zadním Cínovci
Z lokality západních rašelinišť na Cínoveckém hřbetu je krásně vidět věžička kostela Nanebevzetí Panny Marie na Zadním Cínovci

★★ - Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – západ, Dubí:

Západní část velkého rašeliniště je o něco menší, má 23 hektarů. I tady v současné době dochází k výrazné revitalizaci lokality, která by měla vrátit rašeliništím životaschopnost.

Poloha: 50.7273508N, 13.7812483E

Parkoviště: na místní komunikaci (300 m)

Autobusová zastávka: Cínovec, Pomezí (1 km)

Vlaková zastávka: Dubí (5,4 km)


Sněhová pokrývka leží na východní části rašeliniště na Cínoveckém hřbetu
Sněhová pokrývka leží na východní části rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

★★ - Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – východ, Dubí:

Území prošlo nedávno výraznou revitalizací. Byly přehrazeny odvodňovací kanály, které byly vybudovány v 70. a 80. letech, a tak se místní rašeliniště stále obnovuje. Rozloha východní plochy je 25 hektarů.

Poloha: 50.7320758N, 13.7932244E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (1,8 km)

Vlaková zastávka: Dubí (7,7 km)


GALERIE: CÍNOVECKÝ HŘBET


★★★ - Přírodní zajímavost Tři rybníčky, Dubí: (bez fotografie)

Místo bylo dřív lomem, dnes je revitalizováno. V hezkém prostředí tu vznikly tři horské rybníčky. Najdeme v nich křišťálově čistou vodu. Žijí zde vzácní obojživelníci jako je Čolek obecný a Čolek horský.

Poloha: 50.7114100N, 13.8198589E

Parkoviště: na parkovišti Komáří Vížka (3,6 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří Vížka (3,6 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,6 km)