DUBÍ


Dubí je město, kde se zrodil slavný porcelán cibulák; má tu muzeum, v něm uvidíte i jiné barevné variace než tu slavnou původní modrobílou

Nížina a vysoké hřbety Krušných hor tu mají k sobě tak blízko, že vám to přijde až nepředstavitelné; lázeňské sídlo vám dokáže nabídnout i pobyt v Benátkách, místní kostel totiž vznikl jako věrná replika slavného benátského chrámu Madona dell´Orto


Pokud se přeci jen raději pohybujete ve větších výškách, ani to není problém. Cínovec je místem přenádherných rašelinišť a kouzelné krajiny, která vám sice může připadat provrtaná jako ementál, ale stovkami rudných žil jen dokazuje jak bohatá je a jak těžké živobytí měli naši předkové v dávných dobách, kde v každé chalupě byl alespoň jeden horník. Dubí (německy Eichwald) je pohraniční město se zhruba 8 tisíci obyvateli.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí je sakrálním unikátem v České republice
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí je sakrálním unikátem v České republice

Dubí (německy Eichwald) je pohraniční město se zhruba 8 tisíci obyvateli.

O Dubí píší první kroniky, tedy krupské městské knihy, už v letech 1494-8, kdy se tu připomíná malá osada. V té přespávali horníci těžící cín.

Všude tu byly hluboké dubové hvozdy, podle kterých konec konců osada dostala jméno.

Záplava bodláků na Cínovci
Záplava bodláků na Cínovci

Dubí mělo tu výhodu, že na rozdíl od jiných panství nestřídalo tolik majitele. Nejprve patřilo rodu Vchynských, což byli tepličtí mocipáni, ale po zavraždění Viléma Vchynského spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu připadla oblast do rukou Jana Jiřího Marka Clary – Adrigena a tomuto rodu zůstalo Dubí až do roku 1945, kdy její členové uprchli před Rudou armádou.

Velkého rozvoje dosáhlo Dubí v 19. století – novým fenoménem se stává lázeňství.

Město je častým místem vycházek teplických lázeňských hostů, jedním z nich je hned třikrát Johann Wolfgang Goethe.

Zákoutí lázeňské kolonády a parku v Dubí
Zákoutí lázeňské kolonády a parku v Dubí

Další významný člověk, který několikrát navštívil lázně v Dubí, byl Jan Neruda. V té době se začínal proslavovat jako básník, ale jeho tvář lidé poznávali jen v Praze, tady jeho návštěvy proběhly bez povšimnutí veřejnosti. Přesto si dnes v Dubí připomínají právě Nerudova slova z jeho návštěvy v roce 1872: „Rudohoří stojí věru za procestování. Tak divoce romantická jsou temena a jeho okolí, tak zajímavé je jeho blahodárné léčivé úpatí, pravý zázrak.“

Člověkem, který se zasloužil o rozvoj celé oblasti je Anton Tschinkel. Ten zde roku 1864 zakládá továrnu na porcelán. A právě tady se zrodil světově proslulý cibulák.

To už tu ale dva roky stojí jeho první lázeňský dům; oficiálně se Dubí stává lázněmi až v roce 1872.

Rašelina se v lokalitě Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera těžila nejintenzivněji v 19. století
Rašelina se v lokalitě Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera těžila nejintenzivněji v 19. století

Počet návštěvníků je tak velký, že je dokonce 14. října 1895 zprovozněna tramvajová trať z Teplic, která zůstává v provozu až do února 1959.

V roce 1897 město postihly zničující povodně, které poškodily novou tramvajovou trať, vyvrátily mnoho stromů a poškodily řadu domů.

Oficiálně se stává Dubí městem v roce 1960; o šest let později získává dokonce statut lázeňského města. V 80. letech se Dubí potýká s obrovským nárůstem prostituce u blízkého hraničního přechodu, tato situace se zlepšuje až s otevřením dálnice D8.

Zimní nálada u Cínoveckého oka
Zimní nálada u Cínoveckého oka

Znakem města Dubí je svisle polcený štít. Levá strana je zlatá, pravá černá. Osově souměrný se středem je i obrys dubu i s kořeny, který vyplňuje celý znak. Je však v inverzních barvách. To znamená na zlaté části štítu je černý strom a na černé části zlatý.

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Dubím prochází silnice první třídy číslo 8 a 27. Kromě toho je sem přivedena ještě silnice 253. Vzdálenosti Dubí z českých měst: Praha (96 km), Ústí nad Labem (26 km), Karlovy Vary (97 km), Plzeň (186 km), Liberec (120 km).

Autobus: Autobusové spojení Dubí je s Duchcovem, Košťany, Modlany, Chlumcem, Litvínovem a Teplicemi.

Vlak: Železnice do Dubí přivádí spoje z Moldavy, Mostu a Ústí nad Labem.

Přírodní rezervace U Jezera - Cínovecká rašeliniště
Přírodní rezervace U Jezera - Cínovecká rašeliniště

★★★★ - Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště, Košťany:

Oblast s výskytem rašeliniště vrcholového typu. Je ceněná hlavně pro výskyt ohrožených druhů rostlin a zvířat. Nejvzácnějším je Šicha černá.

Poloha: 50.7130147N, 13.7418497E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitiška (3,4 km)

Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (3,4 km)


GALERIE: RAŠELINIŠTĚ U JEZERA



★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Dubí:

Jedna z mála vzpomínek na starý Cínovec. Barokní kostel pochází z let 1729-32, uvnitř najdeme zajímavou rokokovou malbu kadaňského malíře V. Roitha. Dnes se tu bohoslužby konají jen příležitostně. Na přilehlém hřbitově je pohřbeno i 33 italských zajatců, kteří zemřeli za první světové války v místních cínoveckých dolech.

Poloha: 50.7327625N, 13.7762597E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (0,6 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,5 km)


Dlouhý rybník na Cínoveckém hřbetu
Dlouhý rybník na Cínoveckém hřbetu

★★★ - Dlouhý rybník, Dubí:

Koupání na hřebeni hor! Jedná se vlastně o umělou nádrž vybudovanou kolem roku 1787. Dlouhý rybník je 30 metrů široký, 300 metrů dlouhý. Zajímavostí je, že dno je kamenité a spojené červeným pískem, od kterého má načervenalou barvu i voda. Rybník nikdy, a to i v parném létě, nemá sinice. Součástí je i nudistická pláž.

Poloha: 50.7330297N, 13.7797275E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (0,9 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,8 km)


GALERIE: DLOUHÝ RYBNÍK


Kamenná slunce pod nejvyšší horou teplického okresu Pramenáčem
Kamenná slunce pod nejvyšší horou teplického okresu Pramenáčem

★★ - Kamenná slunce, Košťany:

Poblíž lesní cesty jsou roztroušeny skalní útvary, které připomínají slunce. Vznikly porušením horniny odstřelem skály při těžbě.

Poloha: 50.6974119N, 13.7311111E

Parkoviště: na parkovišti Vitiška (1,6 km)

Autobusová zastávka: Mikulov, chata Vitiška (2,6 km)

Vlaková zastávka: Mikulov v Krušných horách (2,6 km)


Z lokality západních rašelinišť na Cínoveckém hřbetu je krásně vidět věžička kostela Nanebevzetí Panny Marie na Zadním Cínovci
Z lokality západních rašelinišť na Cínoveckém hřbetu je krásně vidět věžička kostela Nanebevzetí Panny Marie na Zadním Cínovci

★★ - Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – západ, Dubí:

Západní část velkého rašeliniště je o něco menší, má 23 hektarů. I tady v současné době dochází k výrazné revitalizaci lokality, která by měla vrátit rašeliništím životaschopnost.

Poloha: 50.7273508N, 13.7812483E

Parkoviště: na místní komunikaci (300 m)

Autobusová zastávka: Cínovec, Pomezí (1 km)

Vlaková zastávka: Dubí (5,4 km)


Sněhová pokrývka leží na východní části rašeliniště na Cínoveckém hřbetu
Sněhová pokrývka leží na východní části rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

★★ - Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – východ, Dubí:

Území prošlo nedávno výraznou revitalizací. Byly přehrazeny odvodňovací kanály, které byly vybudovány v 70. a 80. letech, a tak se místní rašeliniště stále obnovuje. Rozloha východní plochy je 25 hektarů.

Poloha: 50.7320758N, 13.7932244E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (1,8 km)

Vlaková zastávka: Dubí (7,7 km)


GALERIE: CÍNOVECKÝ HŘBET


★★★ - Přírodní zajímavost Tři rybníčky, Dubí: (bez fotografie)

Místo bylo dřív lomem, dnes je revitalizováno. V hezkém prostředí tu vznikly tři horské rybníčky. Najdeme v nich křišťálově čistou vodu. Žijí zde vzácní obojživelníci jako je Čolek obecný a Čolek horský.

Poloha: 50.7114100N, 13.8198589E

Parkoviště: na parkovišti Komáří Vížka (3,6 km)

Autobusová zastávka: Krupka, Fojtovice, Komáří Vížka (3,6 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,6 km)

Kostelní železitý pramen na Zadním Cínovci
Kostelní železitý pramen na Zadním Cínovci

 - Kostelní železitý pramen, Dubí:

Minerální voda plná zdravých kovů. I když o přítomnosti železité minerálky místní lidé vědí, moc o místo nikdo nepečuje. Voda je však pitná a poskytne osvěží při slunečné túře.

Poloha: 50.7329222N, 13.7748222E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (0,5 km)

Vlaková zastávka: Dubí (6,4 km)


GALERIE: PŘEDNÍ CÍNOVEC


Pomník lidických žen na Cínovci
Pomník lidických žen na Cínovci

 - Pomník lidických žen na Cínovci, Dubí:

První, co viděly z Československa! Zde vstoupily 1. června 1945 na území našeho státu po několikaletém pobytu v koncentračních táborech ti, co se vraceli zpět. Bylo mezi nimi i 46 lidických žen z tábora v Ravensbrücku. Uvítala je kladenská vojenská posádka a legionáři. Tady se ženy dozvěděly, že Lidice byly vypáleny.

Poloha: 50.7328853N, 13.7689519E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (40 m)

Vlaková zastávka: Dubí (6,1 km)


Nový hraniční buk na Cínovci
Nový hraniční buk na Cínovci

 - Hraniční buk na Cínovci, Dubí:

Původní hraniční strom byl vysazen v roce 1537. Po II. světové válce začal odumírat a definitivní konec pro něj znamenal zásah blesku v 70. letech. V době úmrtí měl obvod kmene 6 metrů. Pod původním bukem obědval Napoleon Bonaparte, cínové číše a nádobí, ze kterého jedl a pil, bylo uloženo ve starém cínoveckém kostele. Později je však někdo z kostela ukradl.

Poloha: 50.7329733N, 13.7688308E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (40 m)

Vlaková zastávka: Dubí (6,1 km)


Pomník amerických letců na Cínovci
Pomník amerických letců na Cínovci

 - Pomník amerických letců na Cínovci, Dubí:

Jedna z mnoha připomínek tragédie světové války. Tento malý pomníček připomíná oběti letců 8. letecké armády, kteří zde zahynuli 19. dubna 1945 v takzvané Krušnohorské letecké bitvě. Tehdy byl sestřelen americký letoun Boeing B-17G Flying Fortess. Čtyři členové posádky uhořeli v letadla. Dva letci byly zajati a konce války se dočkali jako váleční zajatci. Tři americké letce ovšem našel zfanatizovaný dav sudetských Němců a zastřelil je. Jejich těla byla nalezená ledabyle zahrabaná do země až 21. října 1945 příslušníky finanční stráže na Cínovci. Jeden člen posádky byl prohlášen za nezvěstného a jeho ostatky se nikdy nenašly.

Poloha: 50.7328750N, 13.7689236E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Cínovec, Clo (40 m)

Vlaková zastávka: Dubí (6,1 km)

Železniční stanice Dubí je jednou z mála úvraťových stanic u nás
Železniční stanice Dubí je jednou z mála úvraťových stanic u nás

 - Úvraťová železniční stanice Dubí, Dubí:

Byla zprovozněna v roce 1884. Důvodem byla nutnost spojení se Saskem, které se stalo velkým odběratelem místního hnědého uhlí. Z návrhů při výstavbě vyhrála takzvaná úvrať, to znamená, že vlak najede do jednoho místa, a pak couvá přes výhybku na jinou trať. Je to způsob oblíbený zvláště v horských oblastech, kde není dostatek místa na stavbu trati. Dnes tu vozy jezdí hlavně o víkendu.

Poloha: 50.6968936N, 13.7626867E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, železniční stanice (370 m)

Vlaková zastávka: v místě

Až uslyším hvízdání - železnice v blízkosti úvraťové stanice Dubí
Až uslyším hvízdání - železnice v blízkosti úvraťové stanice Dubí

GALERIE: ÚVRAŤ V DUBÍ

VIDEO: ÚVRAŤ V DUBÍ


Nejvyšší vrcholy Českého středohoří při pohledu z Cínovecké haldy
Nejvyšší vrcholy Českého středohoří při pohledu z Cínovecké haldy

 - Cínovecká halda, Dubí:

Místo, kde najdete i lithium. Halda představuje odpadní materiál z těžby, který obsahuje obrovské množství zajímavých minerálů, doslova pastva pro nadšence do kamenů. Místo je volně přístupné.

Poloha: 50.7221011N, 13.7762814E

Parkoviště: na místní komunikaci (150 m)

Autobusová zastávka: Cínovec, Pomezí (0,9 km)

Vlaková zastávka: Dubí (4 km)


GALERIE: CÍNOVECKÁ HALDA


Místo, kde se na Cínovci naposled těžilo
Místo, kde se na Cínovci naposled těžilo

 - Bývalý důl Cínovec II, Dubí:

Těžilo se tu jen deset let! Důl byl funkční v letech 1980-90, pak byla těžba zastavena. Je vyhlouben do hloubky 318 metrů.

Poloha: 50.6552458N, 14.0962636E

Parkoviště: na místní komunikaci (150 m)

Autobusová zastávka: Cínovec, Pomezí (0,9 km)

Vlaková zastávka: Dubí (4 km)

GALERIE: CÍNOVECKÉ OKO

GALERIE: CÍNOVECKÉ MOMENTY

Výlet 1: Vrcholová cesta po Cínoveckém hřbetu za krásami rašelinišť v okolí Cínovce (pěší)


Start: Dubí, Parkoviště u turistického rozcestníku Cínovecké slatě CZ/D

Cíl: Dubí, Parkoviště u turistického rozcestníku Cínovecké slatě CZ/D

Délka trasy: 21 km

Časová náročnost: 6:20 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Jedná se o výlet, který vede krajinou Krušných hor. Zaměřený je na přírodní zajímavosti a těžební činnost v okolí Cínovce. První část je vedena po náhorní plošině Krušných hor, od Cínovecké haldy přichází strmé klesání až k místní železniční stanici a pak následuje stejně strmé stoupání až ke Kamennému slunci. Odsud je zase výletní trasa vedena téměř po rovině. Celkové převýšení je 433 metrů. Nejvyšší bod 885 metrů nad mořem najdeme v lokalitě Kamenných sluncí pod Pramenáčem. Nejníže budeme na železniční stanici Dubí, a to ve výšce 549 metrů nad mořem. Výlet berte jako celodenní.

Vhodnost: Trasa je vedena po turistických stezkách nebo minimálně frekventovaných silnicích. Povrch cest je dobrý. Každopádně i k dálce trati vyžaduje výlet jistou dávku fyzické zdatnosti. Zařazen je ve čtvrté skupině náročnosti.

Zastávky:

Dubí, Pomník amerických letců, Pomník lidických žen a Hraniční buk (1,5 km) – Dubí, Kostelní železitý pramen (1,9 km) – Dubí, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2 km) – Dubí, Dlouhý rybník (2,3 km) – Dubí, Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – východ (3,4 km) – Dubí, Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu – západ (5,8 km) – Dubí, Bývalý důl Cínovec II a Cínovecká halda (6,5 km) - Dubí, Úvraťová železniční stanice (10,8 km) – Košťany, Kamenná slunce (15,5 km) – Košťany, Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště – jižní část (18,4 km) – Košťany, Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště – severní část (20,1 km)

Některé části kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí jsou mnohem staršího data; byly totiž přivezeny z Itálie ze skutečných a zrušených gotických kostelů
Některé části kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí jsou mnohem staršího data; byly totiž přivezeny z Itálie ze skutečných a zrušených gotických kostelů

★★★★ - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Dubí:

Přenádherný novogotický kostel je věrnou kopii svatostánku Madonna dell´Orto v Benátkách. Byl vystaven v letech 1898-1906 a byly použit bílý a červený mramor dovezený přímo z Itálie. Odsud také pocházejí některé gotické prvky, které byly součástí rušených benátských kostelů. Ve 33 metrů vysoké boční jižní věži se nachází zvon z roku 1925 a na střeše je vyobrazen dvojitý benátský kříž. V roce 1929 byly do krypty kostela převezeny ostatky členů šlechtického rodu Clary – Aldringen.

Poloha: 50.6841281N, 13.7871031E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, kostel (250 m)

Vlaková zastávka: Dubí (2,8 km)

GALERIE: BENÁTSKÝ KOSTEL

VIDEO: BENÁTSKÝ KOSTEL


S kamennými moři se v Krušných horách moc nepotkáte, to u Dubí je ale okouzlující
S kamennými moři se v Krušných horách moc nepotkáte, to u Dubí je ale okouzlující

★★★★ - Kamenné moře, Dubí:

Jde o evropsky významnou lokalitu. Kamenná moře nejsou pro oblast Krušných hor obvyklá. Mnohem častěji se objevují v Českém středohoří, na Šumavě a nebo Českomoravské vrchovině. Jedná se o přenádherné místo, ale čtyři hvězdičky dostává kvůli obtížnému přístupu.

Poloha: 50.6819969N, 13.7637019E

Parkoviště: v Dubí u nádraží (3,7 km)

Autobusová zastávka: Dubí, železniční stanice (4 km)

Vlaková zastávka: Dubí (3,7 km)


GALERIE: KAMENNÉ MOŘE DUBÍ


Porcelán s cibulákovým vzorem vznikl v Dubí - je pochopitelné, že mu tady na sídlišti Družba postavili pomník
Porcelán s cibulákovým vzorem vznikl v Dubí - je pochopitelné, že mu tady na sídlišti Družba postavili pomník

★★★ - Porcelánový pomník, Dubí:

Netradiční pomník zdobí místní sídliště Družba. To tu vyrostlo v letech 1973-4. Na jeho počest vyrostl tento pomník, o který se postarala místní porcelánka.

Poloha: 50.6775392N, 13.7917647E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, městský úřad (220 m)

Vlaková zastávka: Dubí (3,7 km)


GALERIE: CIBULÁKOVÝ POMNÍK

GALERIE: PŘEČTĚTE SI CIBULÁK


Dubský lesní pramen
Dubský lesní pramen

★★★ - Dubský lesní pramen, Dubí:

Nejedná se o pramen léčivé vody. Jde o normální pramen pitné vody, který je však součástí místních lázeňských procházkových okruhů. Ke zvelebení jeho okolí došlo v roce 2012, kdy byla vybudována nová naučná stezka.

Poloha: 50.6901167N, 13.7811000E

Parkoviště: na místní komunikaci v Budově (250 m)

Autobusová zastávka: Dubí, lázně (1 km)

Vlaková zastávka: Dubí (2,2 km)


Kamenný stůl v Mstišově má neuvěřitelnou tradici, porady místních obyvatel jsou u něj zmiňovány už v roce 1595
Kamenný stůl v Mstišově má neuvěřitelnou tradici, porady místních obyvatel jsou u něj zmiňovány už v roce 1595

★★ - Kamenný stůl v Mstišově, Dubí:

Jeden z kamenných stolů, který se nachází v okolí Dubí. Tento má rozměry 150 x 100 centimetrů a je zmiňován v literatuře už v roce 1595. Podle pověsti ke stolu zasedali místní obyvatelé k poradám.

Poloha: 50.6650597N, 13.7810286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, Mstišov, náměstí (v místě)

Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (4,4 km)


Tereziny lázně v Dubí
Tereziny lázně v Dubí

★★ - Tereziny lázně, Dubí:

Rokem jedna zdejších lázní je rok 1862. To je v Dubí postaven první lázeňský dům. Dnes se zde léčí nervové choroby, stavy po mozkových příhodách a chorobách mozku, obrna, nemoci z povolání a poúrazové stavy. K častým lázeňským hostům patřili v minulosti herec Oldřich Nový, spisovatel Jan Neruda či dirigent Václav Talich.

Poloha: 50.6860653N, 13.7839147E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, lázně (152 m)

Vlaková zastávka: Dubí (2,5 km)


Spokojení obyvatelé obory Mstišov
Spokojení obyvatelé obory Mstišov

★★ - Obora Mstišov, Dubí:

Oboru založil na počátku 18. století František Karel Clary – Aldringen. Je celoročně přístupná. A zvláště malí návštěvníci zde ocení daňky, srnce, jeleny, muflony, divoká prasata a japonské sika jeleny.

Poloha: 50.6689017N, 13.7702278E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, Mstišov, Dvojhradí (v místě)

Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (3,4 km)


Z většího skonkanského můstku v Dubí se dokonce dochovalo i odraziště; skokani na lyžích zde závodili ještě i v 60. letech
Z většího skonkanského můstku v Dubí se dokonce dochovalo i odraziště; skokani na lyžích zde závodili ještě i v 60. letech

 - Pozůstatky skokanských můstků, Dubí:

Skokanské můstky v Dubí vznikly už za první republiky. Ve druhé polovině 50. let byly můstky prodlouženy a bylo upraveno doskočiště, mohlo se tu skákat až 50 metrů. To umožňovalo pořádat krajské i mezinárodní závody. Jenže v 60. letech se závody ruší kvůli nedostatku sněhu a později zanikly. Dnes jsou patrné dojezdové dráhy a základ delšího z můstků.

Poloha: 50.6836036N, 13.7923997E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, kostel (1,3 km)

Vlaková zastávka: Dubí (3,9 km)


Nerudova studánka v Dubí - Běhánkách nesvědčí jen o návštěvě slavného spisovatele v lázeňském městě, ale dokazuje i obrovský průtok vodního zdroje
Nerudova studánka v Dubí - Běhánkách nesvědčí jen o návštěvě slavného spisovatele v lázeňském městě, ale dokazuje i obrovský průtok vodního zdroje

 - Nerudova studánka, Dubí:

Jde o kamennou kašnu vytesanou z jednoho kusu kamene. Voda je do ní přivedena částečně zapuštěným potrubím. Vlastní rezervoár vody je o několik metrů výše. Voda údajně není pitná.

Poloha: 50.6799542N, 13.8061575E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Běhánky, Dubská (60 m)

Vlaková zastávka: Dubí (4,7 km)


I část města Dubí - Běhánky má svůj kamenný stůl, nemá ale takovou tradici jako ten v Mstišově
I část města Dubí - Běhánky má svůj kamenný stůl, nemá ale takovou tradici jako ten v Mstišově

 - Kamenný stůl, Běhánky, Dubí:

Jeden ze dvou kamenných stolů v okolí. Tento ale není původní, kámen byl nalezen v lese a byl na místo dovezen a instalován po vzoru stolu mstišovského.

Poloha: 50.6799894N, 13.8062519E

Parkoviště: na místní komunikaci

Autobusová zastávka: Dubí, Běhánky, Dubská (60 m)

Vlaková zastávka: Dubí (4,7 km)


Slavná téměř rozpadlá Tschinkelova vila z druhé poloviny 19. století stojí smutně nad městem Dubí; kromě slavného zakladatele porcelánky v ní sídlila i dětská psychiatrie, kde se experimentovalo s LSD
Slavná téměř rozpadlá Tschinkelova vila z druhé poloviny 19. století stojí smutně nad městem Dubí; kromě slavného zakladatele porcelánky v ní sídlila i dětská psychiatrie, kde se experimentovalo s LSD

 - Tschinkelova vila, Dubí:

Vila pochází z let 1864-5. Patřila významnému továrníkovi Antonínu Tschinkelovi. I když tento muž stál za velkým rozkvětem Dubí, zasáhla ho obchodní osobní krize a jeho akcie zkrachovaly. Po válce sloužila jako ozdravovna pro nemocné tuberkulózou. Později tu byla dětská psychiatrická léčebna, kde se experimentovalo s LSD na léčbu. Dnes budova patří bývalému starostovi Moldavy Jaroslavu Pokovi a neutěšeně chátrá.

Poloha: 50.6773111N, 13.7901444E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, městský úřad (320 m)

Vlaková zastávka: Dubí (4 km)


Křížové kameny měly vytyčovat základy salaše, kterou si nad Dubím chtěl postavit místní podnikatel Tschinkel, dnes už zbyly na svahu nad městem jen tři
Křížové kameny měly vytyčovat základy salaše, kterou si nad Dubím chtěl postavit místní podnikatel Tschinkel, dnes už zbyly na svahu nad městem jen tři

 - Křížové kameny, Dubí:

Vytyčují prostor, kde měla vyrůst salaš pro návštěvníky lázní. Za tímto projektem stál továrník Anton Tschinkel; měla se zde podávat opékaná zvěřina z okolních lesů a místní zdravotní likéry. Ke stavbě se přikročilo v roce 1884, ale hospodářská krize realizaci zastavila.

Poloha: 50.6834244N, 13.7838506E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, lázně (350 m)

Vlaková zastávka: Dubí (2,9 km)


Bobová dráha je dnes v terénu sotva rozpoznatelná; konec konců s její stavbou se začalo už na začátku 20. století a postaral se o to šlechtický rod Clary-Aldringen
Bobová dráha je dnes v terénu sotva rozpoznatelná; konec konců s její stavbou se začalo už na začátku 20. století a postaral se o to šlechtický rod Clary-Aldringen

 - Bývalá bobová dráha:

Svého času jedna z nejvýznamnějších českých drah. Její začátky se datují dokonce už na začátku 20. století za vlády šlechtického rodu Clary – Aldringenů. Byla oblíbeným místem nejen návštěvníků, ale i místních. Konala se tu řada sportovních soutěží. Nejvýznamnějším závodem bylo mistrovství republiky sáňkařů v roce 1959. Dnes najdeme už jen terénní nerovnosti v krajině.

Poloha: 50.6948703N, 13.7786875E

Parkoviště: na místní komunikaci (0,5 km)

Autobusová zastávka: Dubí, lázně (1,4 km)

Vlaková zastávka: Dubí (2,4 km)


To je vše, co zbylo po loveckém zámečku Mstišov po požáru v roce 2018; majitel se však dohodl s památkáři, že budova bude zcela rekonstruována
To je vše, co zbylo po loveckém zámečku Mstišov po požáru v roce 2018; majitel se však dohodl s památkáři, že budova bude zcela rekonstruována

 - Lovecký zámeček Dvojhradí, Dubí:

Zámeček v čínském stylu u obory nechal postavit František Karel Clary-Aldringen pro svoji manželku Marii Terezii Kuniglovou. Jenže té v kraji neřekl nikdo jinak než Tupferle. A tak se stejně začalo říkat i místnímu zámečku. Jenže časem došlo ke zkomolení na Tuppelburg a otrockým překladem do češtiny vznikl zavádějící název Dvojhradí. Zámek měl podobu osmiboké jednopatrové budovy obehnané vodním příkopem. Od každé stěny osmiboké stavby vybíhalo do krajiny osm alejí. Zámeček se stal častým cílem lázeňských návštěvníků, zavítal jsem ale i Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven. V roce 2018 zámeček vyhořel. Původně se zdálo, že řádění ohně bylo nenahraditelné, po čase se ale majitel objektu domluvil s památkáři, že dojde k vybudování co nejvěrnější kopie.

Poloha: 50.6693208N, 13.7689967E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dubí, Mstišov, Dvojhradí (v místě)

Vlaková zastávka: Střelná v Krušných horách (3,4 km)

GALERIE: OBRÁZKY Z CEST PO DUBÍ

GALERIE: PŘÍRODA DUBÍ

Výlet 2: Procházka lázeňským městem Dubí s návštěvou Kostela Neposkvrněného početí Panny Marie (pěší)


Start: Dubí, Muzeum porcelánu

Cíl: Dubí, Muzeum porcelánu

Délka trasy: 15,4 km

Časová náročnost: 4:50 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Okruh, který je zaměřen na lázeňskou tradici a tradici výroby porcelánu v tomto podkrušnohorském městě. Procházka vede klidným prostředím, i když několikrát přetíná hlavní páteřní silnici města – silnici I. třídy číslo 8. Na cestě se pravidelně střídají mírná stoupání a mírná klesání. Nejvyšším místem je lokalita Kamenného moře, tady jsme ve výšce 526 metrů nad mořem. Pak následuje prudký sestup do Mstišova na úroveň 289 metrů nad mořem, pak se do Dubí zase mírně stoupá. Výlet považujte, zvláště při návštěvě Muzea porcelánu za celodenní.

Vhodnost: Cestu zvládnou všechny věkové kategorie. Celkové převýšení je 402 metrů. Pokud ji skutečně věnujete celý den, není problém tempo ještě zvolnit a udělat si z cesty opravdovou pohodovou procházku. Výlet je zařazen ve třetí náročnostní skupině z deseti.


Zastávky:

Dubí, Nerudova studánka (1,2 km) – Kamenný stůl, Běhánky, Dubí (1,3 km) - Dubí, Pozůstatky skokanských můstků (2,4 km) - Dubí, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (3,6 km) – Dubí, Tereziny lázně (4 km) – Dubí, Dubský lesní pramen (4,8 km) – Dubí, Křížové kameny (6,1 km) – Dubí, Kamenné moře (9,1 km) – Dubí, Obora Mstišov a Lovecký zámeček Dvojhradí (11 km) – Dubí, Kamenný stůl (12,3 km) – Dubí, Tschinkelova vila (14,5 km) – Dubí, Porcelánový pomník (14,9 km)



21 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

VELVARY

UNHOŠŤ