HROB


Na začátku 17. století vyrostl ve městě Hrob protestantský nenápadný kostel; jeho vypálení ale bylo tak významné, že přímo způsobilo vznik třicetileté války


Přesně na den 283 let po incidentu, který se stal počátkem jedné z nejděsivějších válek na starém kontinentě, byl v Hrobě položen základ nového protestantského kostela; ten se stal prvním secesním svatostánkem na českém území; dnes město bojuje o jeho záchranu, do kostela se zakousl čas a ruce nenechavých pobertů, kteří železné části pomalu přesunuli do sběrných surovin


Hrob (německy Klostergrab) je malé město se 2 000 obyvateli, které ale ovlivnilo světové dějiny tak jako málokteré jiné české město.

Domaslavický potok protékající Domaslavickým údolím
Domaslavický potok protékající Domaslavickým údolím

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, kdy tuto ves získal do majetku osecký klášter. Podle ústního podání, které bylo písemně zaznamenáno až mnohem později, se tradovalo, že první křesťanská modlitebna byla postavena na místě původní pohanské svatyně na dnešním Tržním náměstí už v roce 905.

Ve svých počátcích se obec jmenovala Hroby, ale neměla vůbec nic společného s místem pro ukládání mrtvých. Jméno získala po prospektorských rýhách v kopcích, kterými se zkoumalo podloží a hledaly se stříbrné rudy.

V roce 1341 byla do Hrobů přeložena dálková kupecká stezka. Ta původně vedla přes Osek, klášterní představitelé ale chtěli mít centrum Oseku klidné a k modlitbám uzpůsobilé. Podle historiků se stávají Hroby městem za vlády Karla IV.; privilegia jsou mu přidělena, protože se tu pod zemí ukrývá poměrně velké bohatství v podobě rud stříbra a dalších kovů.

PP Buky na Bouřňáku
PP Buky na Bouřňáku

V polovině 14. století dochází ke krizi hornictví v celé střední Evropě, a to vede i k úpadku města Hroby. K renesanci hornictví a dalšímu rozmachu dochází znovu až o sto let později, kdy Jiří z Poděbrad potvrzuje hornická privilegia města.

Do této doby jsou dějiny Hrobů ryze provinční záležitostí. Pak ale přichází okamžik, který z dějin města dělá dějiny celoevropské, neřkuli světové.

Tetřívek obecný si našel v lokalitě PR Grünwaldské vřesoviště své oblíbené tokaniště
Tetřívek obecný si našel v lokalitě PR Grünwaldské vřesoviště své oblíbené tokaniště

V horách nad Hrobem najdeme vesnici Moldava. Její název pochází ze starogermánského „milti ahwa“, což znamená Hojná voda. Moldava je místem, kde najdeme kořeny českého sklářství. První doklady o vzniku zdejší sklářské hutě jsou z roku 1392.

Dlouhá léta žili místní obyvatelé z těžby a prodeje rašeliny, která se dovážela i do teplických lázní. Je jen málo míst v republice, kde bychom našli tak neposkvrněnou přírodu jako na Moldavě. Seznam ohrožených rostlin a zvířat, které se zde vyskytují, by byl dlouhý na několik stran. V roce 1958 zde byl omylem zastřelen na dlouhá léta poslední Los evropský v českých zemích. Další exemplář byl viděn až v roce 1987.

Znakem města Hrob je svislý polcený štít. V pravé polovině je červený, v levé modrý. V pravém červeném poli je doleva obrácený stříbrný dvouocasý lev se zlatou zbrojí, jazykem a korunou. Na spodu levého modrého pole je černý otvor do šachty obklopený skalami přirozené barvy. Z otvoru vystupuje zlatá biskupská berla překřížená kladivy přirozených barev.

Železniční viadukt v Křižanově
Železniční viadukt v Křižanově

Dopravní obslužnost:

Auto: Hrobem prochází hlavní silnice číslo 27. Ta se tu setkává s další hlavní silnicí číslo 382. Vzdálenosti Hrobu z českých měst: Praha (101 km), Ústí nad Labem (31 km), Karlovy Vary (92 km), Liberec (126 km), Plzeň (128 km).

Autobus: Autobusové spojení do Hrobu je z Litvínova, Chlumce, Dubí, Oseku, Krupky, Teplic a Moldavy.

Vlak: Vlakové spojení je do Hrobu přivedeno z Moldavy, Mostu a Ústí nad Labem.

Základy protestantského kostela v Hrobu
Základy protestantského kostela v Hrobu

★★★★ - Základy protestantského kostela, Hrob:

Dějiště incidentu, který zahájil třicetiletou válku. Protestanti stavěli kostel dlouhé tři roky. Stejně dlouhou dobu pak sloužil svému účelu. 12. prosince 1617 byl katolickými silami vypálen a stržen. Konflikt se dál vyostřil, přerostl v pražskou defenestraci a ta spustila třicetiletou válku. V létě roku 1913 objevili protestanté na pozemku místního pivovaru základy původního kostela. Při jejich preparování byly nalezeny i lidské kosti, roztavený kov a řada střepů.

Poloha: 50.6575367N, 13.7229953E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrob (350 m)

Vlaková zastávka: Hrob (0,6 km)


Výjimečný kostel Vzkříšení v Hrobě
Výjimečný kostel Vzkříšení v Hrobě

★★★★ - Evangelický kostel Vzkříšení, Hrob:

Základní kámen kostela byl položen 12. prosince 1900, přesně 283 let po vypálení bývalého protestantského kostela. Budova je postavena ve stylu německé secese architektonickým ateliérem Schlling und Gräbner. Byl to jejich první počin na území naší země a vůbec první secesní kostel v České republice. Bohoslužby Německé evangelické církve se tu však konaly jen do roku 1945.

Poloha: 50.6593189N, 13.7261511E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrob (340 m)

Vlaková zastávka: Hrob (0,6 km)

GALERIE: KOSTEL VZKŘÍŠENÍ











Lokalita Grünwaldského vřesoviště
Lokalita Grünwaldského vřesoviště

★★★★ - Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště, Moldava:

Vrchovištní rašeliniště rozvodnicového typu je oblíbenou lokalitou zmijí, pozor na to. Ve výšce kolem 850 metrů přežívají jen kleče a rašelinní květena. Vřesoviště jako hnízdiště využívá kriticky ohrožený Tetřívek obecný. Zdárně se tu uchytila i kriticky ohrožená rostlina Vítod douškolistý.

Poloha: 50.6955228N, 13.6580364E

Parkoviště: na nejbližší komunikaci (1,8 km)

Autobusová zastávka: Moldava, rozcestník Fláje (3,3 km)

Vlaková zastávka: Mikulov – Nové Město (4,4 km)


GALERIE: GRÜNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ


Domaslavický potok v předjaří
Domaslavický potok v předjaří

★★★ - Přírodní památka Domaslavické údolí, Hrob:

Na zdejších prudkých svazích zůstala zachována původní svahová bučina s častými prameništi. Celé údolí je protknuté žílami s vysokým obsahem stříbra. Vyskytují se tady polymetalické žíly s vysokým obsahem stříbra. K nejvzácnějším obyvatelům Domaslavického údolí patří chránění netopýři – velký, vousatý, severní a Brandtův.

Poloha: 50.6664039N, 13.6757536E

Parkoviště: na kraji obce Křižanov, při vstupu do údolí

Autobusová zastávka: Hrob, Křižanov (3,5 km)

Vlaková zastávka: Horní háj (4,1 km)


GALERIE: DOMASLAVICKÉ ÚDOLÍ


Železniční most Hrob
Železniční most Hrob

★★ -  Železniční most, Hrob:

Technická památka pomáhá vlakům od roku 1883 překonat údolí Bouřlivce. Stavbě předcházel návrh architekta Jana Bydžovského. Trať je vedena ve výšce 34 metrů nad hladinou potoka a celý most dosahuje délky 150 metrů. Jedná se o trojpolový most s ocelovou příhradovou konstrukcí, nesenou dvěma kamennými pilíři. Extrémně strmé svahy údolí jsou opatřeny pro větší bezpečí kamenným záhozem.

Poloha: 50.6636031N, 13.7297344E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrob, Mlýny, závod (170 m)

Vlaková zastávka: Hrob (1,1 km)


Hrátky přírody s kmeny v PP Buky na Bouřňáku
Hrátky přírody s kmeny v PP Buky na Bouřňáku

★★ - Přírodní památka Buky na Bouřňáku, Moldava:

Za vznikem památky stojí sníh, mráz a ostrý vítr. To všechno tvarovalo tamní stromy do zajímavých a velmi bizarních tvarů. Buky v nehostinných podmínkách rostou mnohem pomaleji, a tak připomínají spíše odrostlejší bonsaje.

Poloha: 50.6867828N, 13.7039033E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Moldava, Nové Město (0,8 km)

Vlaková zastávka: Mikulov – Nové Město (2,1 km)


GALERIE: BUKY NA BOUŘŇÁKU


Železniční viadukt v Křižanově
Železniční viadukt v Křižanově

★★ - Železniční most Křížanov, Hrob:

Nad Křížanovickým potokem tu most stojí už od roku 1870. Valené klenební oblouky jsou složeny z větších kvádrů. Pilíře se mírně nahoru zužují po vysazenou římsu. Most je technickou památkou od roku 1958. Je dlouhý 117 metrů a nad údolím ční do výšky 33 metrů.

Poloha: 50.6537069N, 13.7134908E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hrob, Křižanov (380 m)

Vlaková zastávka: Hrob (1,5 km)