BOHUŠOVICE NAD OHŘÍ


Historický vývoj české gramatiky zaznamenal úspěchy na poli historickém; dějinný vývoj českého jazyka tak nepřímo historikům potvrdil teorii, že k založení osady Bohušovice nad Ohří došlo mezi 6. a 8. stoletím


Ženský premonstrátský klášter v Doksanech zakládá český královský manželský pár – Vladislav II. a Gertruda v roce 1144; i přes zčásti neutěšený technický stav klášterního komplexu v dnešní době patří krypta kostela Narození Panny Marie k nejcennějším památkám románského stavitelství v celé střední Evropě.


Historie Bohušovic nad Ohří sahá až do elementárních základů prvního osídlení Litoměřicka. Historické střípky jsou řídce rozsypány na velké dějinné ploše. Odrazy Bohušovic jsou pak stručně vepsány do nejčastěji zkoumaných historických pramenů ukrytých v Litoměřicích, Terezíně, Strahovském klášteře nebo arcibiskupském archívu v Olomouci.

V klášteře premonstrátek v Doksanech dnes najdeme řádové sestry z polského Krakova
V klášteře premonstrátek v Doksanech dnes najdeme řádové sestry z polského Krakova

Informací o prvopočátcích Bohušovicka je ale žalostně málo. A je velmi nepravděpodobné, že vůbec někdy budou doplněny. Důvod je prostý, archívy strahovské, břevnovské i olomoucké jsou v naší zemi stěžejní a při jejich dlouholetém studiu je známe do nejmenších podrobností. Objevit v nich novou podstatnou informaci je dnes už téměř nemožné.

Téměř vyloučeno je i rozšíření poznatků o historii Bohušovic přímo z městských zdrojů. V době třicetileté války byla totiž obec spálena na prach a veškerá dokumentace a historická fakta byla navždy nenávratně ztracena. S velkým časovým odstupem se začaly rodit Bohušovice nad Ohří v nové moderní podobě a od začátku je zatěžovala nemožnost propojení s historickou minulostí. Souvislý náčrt dějinného vývoje Bohušovic nad Ohří je proto obrovskou výzvou, ale často také jen odhadem a popisem možných historických vazeb s dávnými dobami.

Nejprve se pokusme najít dobu prvního osídlení lokality. Kraj v okolí současných Bohušovic, ve kterých dnes žije dva a půl tisíce obyvatel, začal poskytovat domov prvním lidem už v dávném starověku. První český kronikář Kosmas, jehož dílo je zasazeno do 9. století, zmiňuje župu slovanského kmene Lutomiriců. Jeho tehdejší lidé rozdělení na jednotlivé rodiny zakládali první osady. Ty dostávaly jméno stařešiny, jehož rodina osadu založila. Rodina Dobromíra založila Dobroměřice, Lutomíra Litoměřice a Bohušova rodina Bohušovice.

Zámek Vrbičany
Zámek Vrbičany

Gramatická koncovka -ice použitá při tvorbě názvu nově vznikajících osad je podle historických jazykovědců jedním ze znaků vývoje českého jazyka v dobách první české kolonizace – tedy v období mezi 6. a 8. stoletím. A právě tehdy musely vzniknout osadní základy všech českých měst a obcí s jmennou koncovkou -ice. Bohušovice nad Ohří ale měly ještě o malinko specifičtější jazykový vývoj. Způsobila ho vyvíjející se výslovnost češtiny. Ta v českých slovech postupně začala vypouštět hlásku „H“, pokud stála mezi dvěma samohláskami. Z Bohušovic se tak v běhu staletí staly Boušovice a tady je patrný rozdíl mezi českou a německou podobou jména města. Bohušovice nad Ohří mají německou podobu Bauschowitz an der Eger.

Jenže archeologické výzkumy 19. a 20. století posunou první osídlení ještě hlouběji do historie. Způsobí to nález meče v základech jednoho z domů. Verdikt historiků o době vzniku zbraně sune dobu prvního osídlení Bohušovic o několik století dál proti proudu času. Dnes je Bohušovický meč součástí sbírek pražského Národního muzea.

V dalších letech archeologické průzkumy odhalí stopy po osídlení oblasti v pravěku kulturou lidu šňůrové keramiky. Objeveno je i několik kostrových hrobů z římské doby a z éry stěhování národů. Doba prvního osídlení Bohušovic se tak přepisuje o dalších tisíc let proti času.

Přes jez Loužek můžete i přejít
Přes jez Loužek můžete i přejít

Poprvé se jméno vsi objevuje v písemné podobě v darovací listině Boleslava II. z roku 993, podle které patří Bohušovice pod správu pražského břevnovského kláštera.

Více pozornosti je vsi věnováno v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057. Tato listina řešící vznik církevní kapituly v Litoměřicích je vůbec nejstarší česky psanou listinou.

V následujících letech dochází k častým změnám majitelů obce. Dokonce jsou Bohušovice rozděleny panskou hranicí a každá část vesnice má jiného správce. Roku 1384 je obec začleněna pod správu nedalekého Doksanského kláštera. Tato změna přináší posílení moci církve a i výstavbu kostela svatého Prokopa.

Za husitských válek podporují Bohušovice stoupence kališníků. Vliv na vývoj obce ztrácí klášter v Doksanech v roce 1460, kdy Zikmund Lucemburský zastavuje Bohušovice nad Ohří Vilému z Kounic a na Kamýku; brzy však nastává změna, kdy se majitelem stává šlechtický rod Kaplířů ze Sulevic. Pak následuje velmi dlouhé období soudních sporů, které končí vítězstvím kláštera v Doksanech a obec se vrací pod jeho správu.

V Přírodní památce Písčiny u Oleška můžete narazit na řadu vzácných motýlů
V Přírodní památce Písčiny u Oleška můžete narazit na řadu vzácných motýlů

V rámci třicetileté války vstoupí do Bohušovic nad Ohří v roce 1631 poprvé saská vojska a vesnici vyplení, zpustoší a zapálí. Pak přicházejí v roce 1634 vojska švédská, která udělají s Bohušovicemi to samé – tedy obec vypálí, zpustoší a okradou. Stejně tvrdě se Švédové zachovají i v letech 1638, 1639 a naposled v roce 1643. Po tomto posledním požáru nestojí v rozvaleninách Bohušovic jediný dům vcelku a obec je mrtvá. Mezi sutinami se zabydlí bída a apatie. K částečné obnově dojde jen u budovy kostela.

Nové Bohušovice vstávají z popela velmi pomalu na konci 17. století. V roce 1710 zde stojí jen čtyři chalupy, mlýn a přívoz. Nový kostel je vysvěcen až o osm let později. V roce 1756 projdou Bohušovicemi znovu armádní šiky. Tentokrát jde o pruské vojáky, kteří Bohušovice ožebračí a poničí při pochodu k místu první bitvy sedmileté války u Lovosic.

Rakouské císařství se bojí dalších útoků ze strany Pruska, a tak císař Josef II. rozhoduje o výstavbě Terezínské pevnosti. Tato monstrózní stavba a jedna z největších světových staveb té doby zásadně mění tvář Bohušovic nad Ohří a hlavně krajině kolem. Po dobu deseti let výstavby sice přibývají nová pracovní místa, ale po dostavbě v roce 1790 už vypadá krajina k nepoznání. Dominuje jí obrovská stavba z více než 200 milionů cihel a i řeka Ohře musela kvůli pevnosti změnit tok; bylo prokopáno nové koryto o délce 3,5 kilometrů mezi Bohušovicemi a Terezínem. Pevnost však nikdy nenajde válečné využití.

Nádraží v Bohušovicích nad Ohří, které proslulo jako přestupní stanice pro Židy do Terezína
Nádraží v Bohušovicích nad Ohří, které proslulo jako přestupní stanice pro Židy do Terezína

Roku 1845 se obcí prožene devastující povodeň, která se za dalších sedmnáct let vrátí znovu. Ovšem hned tři roky po první katastrofálních záplavách bojují Bohušovice v roce 1848 s opačným živlem. Boj je to tvrdý a ohnivé plameny spálí a zničí celou jižní část obce.

Tou dobou tu ale už probíhá čilý ruch na vyměřování a následné stavbě Pražskodrážďanské železnice. Roku 1848 je postaven přes Ohři devítiobloukový železniční most z kamene v empírovém stylu. 1. června 1850 na slavnostně vyzdobené a novotou vonící bohušovické nádraží přijíždí první parní vlak.

Rychlejší spojení se světem působí blahodárně na rozvoj místního podnikání. První se chopí příležitosti podnikatelé v cukrovarnictví a v roce 1870 je zde otevřen jeden z 250 tehdejších cukrovarů na území dnešní České republiky. V současnosti jich v zemi funguje už jen sedm. Kolem Bohušovic vyrůstají řepná pole a druhou nejpěstovanější plodinou se stává ječmen. Roku 1900 je tu otevřen pivovar a o dva roky poté i parní mlékárna.

Rozvoj Bohušovic se odrazí i na udělení statutu města, ke kterému dojde 30. března 1920. Bohušovice se z něj však moc dlouho neradují, během II. světové války je titul nacisty odebrán a městský prapor může na budově radnice zavlát znovu až 6. října 1998. Nacisté stojí také za výstavbou železniční vlečky z bohušovického nádraží do Hlavní pevnosti Terezín. Po ní zajíždějí do Terezína transporty přivážející židovské obyvatele nejen z celého Československa, ale i z mnoha evropských zemích. Stejnou železnicí jsou vypravovaný transporty do vyhlazovacích židovských táborů ve východní Evropě.

Tvrz v Brozanech nad Ohří
Tvrz v Brozanech nad Ohří

Jižně od Bohušovic nad Ohří leží Doksany. Obec proslula nejen jako sídlo jedné z páteřních českých klimatologických observatoří a profesionálních meteorologických stanic, ale hlavně ženským premonstrátským klášterem. Ten byl založen v roce 1144 Vladislavem II. a jeho ženou Gertrudou v románském slohu. V následujících stoletích se klášter rozšiřuje a na přelomu 17. a 18. století je barokně přestavěn. Jeho nejcennější částí je klášterní kostel Narození Panny Marie. Zvláště jeho krypta je jednou z nejdokonalejší a nejcelistvějších ukázek románského stavitelství ve středoevropském prostoru vůbec. Hlavní oltářní obraz Narození Panny Marie od Petra Brandla je národní kulturní památkou České republiky.

V 60. letech 20. století byl na Litoměřicku prováděn hydrogeologický průzkum České křídové pánve. U obce Brňany byl navrtán v hloubce bezmála tisíc metrů v permokarbonských sedimentech extrémně silný zdroj silně mineralizované uhličito-chlorido-sodné kyselky s bonusovými vysokými rozpuštěnými hodnotami stroncia, barya a lithia. Podle podrobné analýzy provedené v roce 1967 voda obsahovala téměř 60 g rozpuštěných minerálních látek v litru vody. Ke komerčnímu využití pramene této léčivé kyselky však nikdy nedošlo.

Znak města Bohušovice nad Ohří má podobu modrého štítu. V jeho patě je stříbrné dvouříčí a nad ním do poloviny štítu sahá stříbrný kvádrovaný most o dvou obloucích, které vrcholí čtyřmi stínkami. Nad mostem vyrůstá vztyčený stříbrný dvouocasý lev se zlatou zbrojí, jazykem a korunou. Lev drží v tlapách zlatou ostrev o třech sucích.

Pohled na Kostel svatého Gotharda v Brozanech nad Ohří
Pohled na Kostel svatého Gotharda v Brozanech nad Ohří

Dopravní obslužnost:

Auto: Katastrem města Bohušovice nad Ohří prochází hlavní silnice číslo 608. Neprochází však samotnými Bohušovicemi, ale jen částí města zvanou Hrdly. Vzdálenosti Bohušovic nad Ohří z českých měst: Praha (59 km), Ústí nad Labem (25 km), Karlovy Vary (118 km), Plzeň (133 km), Liberec (91 km).

Autobus: Autobusové spojení do Bohušovic nad Ohří je z Litoměřic, Mšeného-lázní, Libochovic a Lovečkovic.

Vlak: Železnice procházející Bohušovicemi nad Ohří tvoří jeden z nejdůležitějších železničních koridorů v Česku, který spojuje Prahu s německými městy Drážďany, Berlín a Hamburk. Mezinárodní rychlíky zde ale nezastavují. Toto je seznam konečných stanic tratí, odkud vás do Bohušovic nad Ohří dovezou přímé železniční spoje: Praha, Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem, Děčín a Hněvice.

Pohled na klášterní kostel v Doksanech
Pohled na klášterní kostel v Doksanech

★★★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Doksany:

Klášterní kostel s románskou kryptou, v níž byla pohřbena zakladatelka kláštera, česká kněžna Gertruda Babenberská, byl přestavěn v letech 1710-20 z románského kostela z počátku 13. století. Trojlodní bazilika má příčnou loď a přilehlými kaplemi. V západním průčelí se nacházejí dvě čtyřboké věže, které byly zvýšené v roce 1729 a při závěru obdélného presbytáře věž z roku 1718. V interiéru je umístěn barokní hlavní oltář od F. Preisse z počátku 18. století. Vrcholem celého kostela je však hlavní oltářní obraz. Jedná se o obraz Petra Brandla Narození Panny Marie. Tento obraz je samostatnou národní kulturní památkou.

Poloha: 50.4552842N, 14.1591958E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Doksany, Zámek (180 m)

Vlaková zastávka: Hrdly (3,8 km)

Pohled do kostela Narození Panny Marie v Doksanech
Pohled do kostela Narození Panny Marie v Doksanech

GALERIE: KLÁŠTERNÍ KOSTEL


Střechy kláštera v Doksanech
Střechy kláštera v Doksanech

★★★★ - Klášter Premonstrátek, Doksany:

Klášter premonstrátek založil Vladislav II. společně se svojí manželkou Gertrudou v roce 1144. Budovy postihlo několik požárů a válečné ničení za husitů a třicetileté války. Od konce 17. století procházel barokní přestavbou, v roce 1752 byl nařízením Josefa II. zrušen. Nejdříve sloužil jako kasárna, později se stal majetkem šlechty a od roku 1948 připadl státu. Teprve v roce 1998 zde byl zásluhou polských sester obnoven řád. V současnosti si po domluvě s duchovním správcem farnosti prohlédneme nádherný barokní kostel Narození Panny Marie s románským jádrem a kryptou. S klášterem v Doksanech je spojena i osobnost Anežky České.