CHOMUTOV


Městská věž v Chomutově

Kdyby Jiří Popel z Lobkowicz uskutečnil svůj sen, nezchudl a neupadl v nemilosti u císaře, mohla být v Chomutově jedna z nejstarších středoevropských univerzit

Málokdo dnes ví, že Chomutov byl jedním z největších center v Čechách, kde se uskutečňovaly čarodějnické procesy; desítky nevinných obětí zde posílali na hořící hranice jak katolíci, tak i protestanté


Chomutov (německy Komotau) je dvaadvacátým největším českým městem, žije v něm 50 tisíc obyvatel. K prvnímu výraznějšímu osídlení Chomutova a okolí dochází v době stěhování národů, tedy ve 4. - 6. století. Oblast byla doménou Lučanů.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Pohled z vyhlídky Hradiště

První písemnou stopou je listina německých rytířů, kteří získávají 28. března 1252 oblast Chomutova darem do své správy. A hned začínají s výstavbou komendy a kostela svaté Kateřiny. Z té doby také pochází pořekadlo: „Všude lidé, v Chomutově Němci.“


K posílení obrany vzmáhajícího se města došlo ve druhé polovině 14. století, kdy byly dřevěné hradby nahrazeny dvojitými masivními zdmi. Součástí obranné strategie byly valy a široký příkop, který byl napuštěn vodou z náhonu a rybníku.


Spor mezi Václavem IV. a řádem německých rytířů vyvrcholí v roce 1410 po bitvě u Grünwaldu tím, že panovník řád vypoví ze země a zabaví mu veškerý majetek. V Chomutově tak zůstane zajištěné a dobře organizované německé město, které je jednou z hlavních katolických bašt.

Jezuitský areál v Chomutově je nejvýstavnější částí města
Jezuitský areál v Chomutově je nejvýstavnější částí města

To nemohl připustit Jan Žižka, a tak s vojskem dorazil 16. března 1421 k městským hradbám. Dva dny bylo město obléháno, pak husité vtrhli za brány a došlo k masakru 2 200 místních obyvatel. Zbyla necelá stovka a zcela vypálené město. V důsledku husitského útoku německou populaci rychle nahradila komunita česká; město se rychle zmátořilo, došlo k velkému stavebnímu rozvoji a Chomutov potvrdil pozici mezi důležitými městy českého severu.


Objevují se první cechy, v roce 1510 je založena první škola, ale rozvoj města zabrzdí požár ze 2. srpna 1525. Tehdy vyhořelo město, zámek, ale i knihovna humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkowicz.


Důležitým datem pro město je 24. říjen 1558, kdy je otevřen první zdejší důl Kryštof a huť na kamenec. O Chomutovu se moc neví, že byl ke konci 16. století častým dějištěm čarodějnických procesů, které prováděli nejen katolíci, ale i protestanté. V roce 1580 je ve městě založena jedna z prvních českých papíren.

Obilné pole u Střezova
Obilné pole u Střezova

Jiří Popel z Lobkowicz přivádí na chomutovské panství jezuity, kteří začínají stavět kolej. Zostřuje se rivalita mezi nimi a protestanty, která vyvrcholí povstáním. To je tvrdě potlačeno a teče protestantská krev. Sen Jiřího Popela z Lobkowicz o vybudování univerzity v Chomutově se nepodaří uskutečnit. Jednak proto, že u císaře upadl v nemilost a jednak proto, že přišel o veškerý svůj majetek a svobodu.


16. století končí pro Chomutov velkým požárem z 24. července 1598. Vznikl nepozorností mladé služebné, která rozpouštěla máslo. Během čtyř hodin město lehlo popelem. Ihned se ale začíná stavět nově a tentokrát s unikátními vodními rigoly uprostřed ulic. Vodní laguny mají mírný spád ke středu, kde se neustále drží voda. Šlo vlastně o jedno z prvních protipožárních opatření a užití požárního vodovodu v českých zemích.


Na začátku 17. století se vykupuje Chomutov z poddanství, stává se královským městem a městská rada plánuje velkorysou budoucnost; vyhlídky ale zakalí třicetiletá válka, která vrátí do města jezuity, přinese Chomutovu čtrnáctiměsíční obsazení švédskou armádou, mor a velký požár v závěru dlouhého válečného konfliktu. V té době si město stále drží pověst vzdělávacího centra, zdejší jezuitská kolej – gymnázium se stává pojmem, který ukončí až rozhodnutí Josefa II. o zrušení řádů. Gymnázium na nějaký čas převezmou dominikáni.

Chomutovské Kamencové jezero
Chomutovské Kamencové jezero

V druhé polovině roku 1813 se schylovalo k jedné z rozhodujících bitev napoleonských válek – k bitvě u Lipska. Chomutov vstoupil do povědomí zbytku Evropy tím, že zde prošly voje snad všech důležitých armád a vojska ve městě zřídila velitelské štáby. Během čtyř dnů, od 21. do 24. srpna 1813 se ve městě objevil ruský car Mikuláš I., pruský král Fridrich Vilém III. a rakouský císař František I. Po odchodu armád zůstalo město doslova vyjedené, zpustošené a plné infekčních a pohlavních chorob. Navíc je tu zřízen lazaret pro dlouhodobě zraněné vojáky.


V souvislosti s jeho existencí zmíníme místního uměleckého řezbáře Josefa Antonína Tobera. Ten se rozhodl sestrojit přístroje, které by péči o nemocné ulehčovaly. Vymyslel a sestrojil 11 vlastních přístrojů, které v roce 1816 předložil pražské lékařské fakultě. Na lékaře zapůsobily, takže Tober se stal jejich výrobcem a zásoboval české, ale i rakouské nemocnice. Za přínos lékařství v roce 1827 získal čestnou medaili.


Kolem roku 1820 vzniká, s největší pravděpodobností samovolně, Kamencové jezero, v polovině 30. let 19. století jsou zbourány městské hradby a roku 1838 se Chomutov rozzáří veřejným osvětlením.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek

Rozhodující podmínkou pro velkolepý přerod Chomutova do éry průmyslu se stalo dovedení železnice do města. V letech 1870-1892 byly svedeny do města tři velké tratě a Chomutov získal nové spojení s Prahou, Ústím nad Labem, Chebem, Vejprty a Děčínem.


Město se před očima mění snad každý den. Vyrostl zde pivovar, prudce se rozvíjí Gelinkova papírna, vzniká továrna na cukrovinky, závod na výrobu kávových náhražek, Heroldova továrna na lití zvonů, pobočka stuttgartské firmy na výrobu dřevěných hodin, ale hlavně jeden z největších evropských průmyslových koncernů té doby – Německo-rakouské Mannesmennovy závody, ve kterých je roku 1891 vyrobena vůbec první ocelová bezešvá trubka na světě. Brzy buduje ve městě svoji pobočku i kladenská huť Poldi.


Rozpad rakouskouherského mocnářství a vznik Československého státu byl přijat v Chomutově velmi vlažně a německá většina prosazovala připojení Sudet k rozpadajícímu se rakouskému molochovi. Město se de facto stalo československým až po obsazení armádou 9. prosince 1918. Ve volbách do městského zastupitelstva v roce 1919 získali Češi jedno místo v 36tičlenném sboru. Jedno místo patřilo židům, zbytek získaly německé strany a starostou se stal Ernst Storch, německý nacionalistický pravičák.

Tak vidí zdejší náměstí 1. máje v Chomutově návštěvník Městské věže
Tak vidí zdejší náměstí 1. máje v Chomutově návštěvník Městské věže

Za jeho vlády dochází k velkému rozvoji města, k výstavbě bytů, občanské vybavenosti, ale velmi se vyostřují vztahy mezi Čechy a Němci. Po převratu v Německu v roce 1933 nemůže už Storch vykonávat starostenský post a na jeho místo nastupuje německý velkoobchodník Viktor Herbich.


V červenci 1938 se koná v Chomutově slavnost Svazu Němců v Čechách. Město je zaplaveno fanatickými stoupenci, kteří vítají Henleina a K. H. Franka. O pár týdnů později je už Chomutov součástí Sudet a rozhoří se II. světová válka. Její útrapy se městu dlouho vyhýbaly, a to až do roku 1945, kdy jsou uskutečněny dva velké nálety na město. První přijde 16. dubna, druhý o tři dny později. Je zcela zničeno silniční i železniční spojení s okolním světem. Chomutov je odříznutý. 4. května 1945 opouští město poslední nacističtí vojáci, ale i celé městské zastupitelstvo včetně starosty. Chomutov byl tak ušetřen zničujících osvobozeneckých bojů.


Poválečný vývoj přinesl znárodnění, rozvoj těžkého průmyslu, otevření dolů a výstavbu mnoha panelových sídlišť. Maxima dosáhl počet obyvatel Chomutova v roce 1991, kdy zde žilo 54 tisíc obyvatel. Nově postavené městské domy navázaly na domy v sousedním Jirkově a v souměstí žije 72 tisíc lidí.

Ražba druhého nejdelšího tunelu v České republice - Březenského se o dva roky protáhla, protože v průběhu stavby došlo k sedmdesátimetrovému závalu
Ražba druhého nejdelšího tunelu v České republice - Březenského se o dva roky protáhla, došlo k závalu

K okolí Chomutova jsou jako rovnítko připojovány zajímavé archeologické nálezy. U obce Nezabylice bylo v roce 2010 objeveno germánské pohřebiště z doby římské. Na třech hektarech bylo objeveno 75 hrobů. Za výjimečný je považován nález kostrového hrobu s velmi kvalitní pohřební výbavou z římské říše. V Droužkovicích pak byla nalezena plastika psa s beraní hlavou, zlatý prsten a zlomky attických keramických nádob. Ty dokládají obchodní propojení Krušných hor s antickým Středomořím.


Těsně u Chomutova hledejme druhý nejdelší železniční tunel naší země. Jmenuje se Březenský, leží na trati Žatec – Chomutov a je dlouhý 1758 metrů. Blízko Března se také nachází stejnojmenná výsypka, která leží mezi elektrárnou Tušimice a obcí Březno. Na jejím místě byly obce Tušimice, Čachovice a Libouš. Jedná se o výsypku o rozloze asi 1300 hektarů a rekultivace budou dokončeny v roce 2030.


A teď k význačným rodákům. V Chomutově se 22. září 1844 narodil rakouský polárník Gustav Matouš Brosch, který byl účastníkem expedice, která objevila Zemi Františka Josefa. Brosch pojmenoval jeden z výběžků nově objevené pevniny Chomutovský mys.

Česko-německo-švýcarská herečka Ruth-Maria Kubitschek se narodila do rodiny majitele dolů v Chomutově 2. srpna 1931. V roce 2013 získala za postavu ve filmu Slečna Ella cenu Jupiter pro nejlepší německou herečku. Čeští diváci ji ale spíše znají z filmu Old Shatterhand nebo příběhů Rosamünde Pilcher.

Pohled z rozhledny na Skřivánčím vrchu na nově vznikající domy v obci Zelená
Pohled z rozhledny na Skřivánčím vrchu na nově vznikající domy v obci Zelená

6. listopadu 1945 se ve městě narodil básník a spisovatel Jiří Žáček, 24. července 1946 tanečník, herec, režisér a sólista baletu Národního divadla v Praze Vlastimil Harapes. Chomutov je rodným městem pro českého herce, gayaktivistu a prezidenta Herecké asociace Jiřího Hromadu. Došlo k tomu 14. června 1958. Město bylo 3. října 1946 místem narození i pro muzikanta a skladatele přirovnávaného tvorbou k Petru Hapkovi – Jiřího Bulise. Bohužel jeho život se předčasně uzavřel v roce 1993 při autonehodě na dálnici u Olomouce.


Chomutov dal světu 24. listopadu 1975 také jednoho z českých ministrů spravedlnosti, Jiřího Pospíšila. 23. března 1976 se zde narodil neúspěšný prezidentský kandidát lékař Marek Hilšer. Bronzová medailistka z mistrovství světa v plavání v Istanbulu znakařka Simona Baumrtová se v Chomutově narodila 24. srpna 1991.


Znakem města je modrý štít, nad kterým je umístěna zlatá koruna. Na štítu je zobrazena stříbrná cihlová hradební zeď zakončená cimbuřím se šesti stínkami. V hradební zdi je otevřená brána se zlatými dveřmi s černými veřejemi a polospuštěnou zlatou mříží. Pod branou je umístěn červený štít se stříbrným českým dvouocasým lvem. Nad hradbami vystupují dvě stříbrné kvádrové věže. Každá má jedno okno a jsou zakončeny stříbrným cimbuřím se třemi stínkami a stanovými červenými střechami se stříbrnou makovicí.

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Chomutov leží na dálnici D7. Ke sjezdu do města využijte exity 75, 78 a 82. V padesátitisícovém městě se k dálnici přidává ještě silnice I. třídy číslo 13 a silnice 568 a 607. Vzdálenosti Chomutova z českých měst: Praha (97 km), Ústí nad Labem (66 km), Karlovy Vary (56 km), Liberec (150 km), Plzeň (103 km).

Autobus: Autobusové spojení do Chomutova je z Prahy, Jirkova, Údlic, Vejprt, Kalku, Litvínova, Žatce, Podbořan, Boleboře, Velemyšlevsi, Hory Svatého Šebestiána, Vysoké Pece, Kadaně, Chban a Žerotína.

Vlak: Chomutov leží na hlavním severočeském železničním koridoru. Ze zdejšího nádraží můžete odjet na výlet třeba do Prahy, Vejprt, Mostu, Lužné u Rakovníka, Děčína, Jirkova, Kadaně-Prunéřova, Ústí nad Labem nebo Chebu.