DOBŘICHOVICE


Osudy Dobřichovic byly odjakživa spojeny s tokem zdánlivě klidné Berounky; mnohokrát se vylila z břehů a přinesla starosti; v roce 2002 však byl její průtok 123krát vyšší než běžně a Dobřichovice byly zdevastovány

Na meteorologických mapách se však Dobřichovice objevily znovu o deset let později; tehdy vystoupala rtuť teploměru na absolutně rekordní číslo v historii teplotního měření na území našeho státu - v Dobřichovicích 20. srpna 2012 naměřili 40,4° Celsia


Dobřichovice (německy Dobřichowitz nebo Dobschichowitz) jsou městem ležícím na obou březích Berounky a přímo svým katastrem navazující na dvě sousední města Řevnice a Černošice.

Svatojánská lípa v Dobřichovicích
Svatojánská lípa v Dobřichovicích

Za první zmínkou o obci Dobřichovice se musíme vydat do 6. dubna roku 1253. A už z této první písemné informace se dozvídáme, že tehdejší panovník Václav I. potvrdil darování obce Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou.

A hned na úvod vidíme zásadní rozdíl ve vývoji Dobřichovic a jejich souseda Černošic. Zatímco sousedé v Černošicích si museli v průběhu staletí mnohokrát zvykat na změnu jména majitele panství, tak lidé z Dobřichovic zůstávali po celou dobu historie v držbě tohoto rytířského řádu. Výjimku tvořily velmi krátké časové úseky, ke kterým došlo za husitských válek a v době stavovského povstání v 17. století.

Jenže historie obce nezačala v polovině 13. století, jak by se dalo soudit z písemné zmínky, ale už mnohem dřív. To potvrdily archeologické výzkumy, které odhalily, že první osídlení oblasti pochází už z mladší doby kamenné.

Přírodní památka Černolické skály
Přírodní památka Černolické skály

Další důkazy osídlení oblasti před rokem 1253 podává zachovalá architektura, a to hlavně kostel svatých Martina a Prokopa v nedaleké obci Karlík. Ten vznikl už za vlády Přemysla Otakara I. ve 12. století.

Další důkaz podává dnes do tělesa kostela jako presbytář zakomponována původní románská rotunda, která tu samostatně stála už v 11. století. V té době zde už byli usazení slovanští osídlenci, kteří do kraje přišli pod vedením muže se jménem Dobřich. A podle jeho jména byla slovanská osada pojmenována.

Zkusme zavřít oči a představit si, jak ve zmiňované době lokalita vypadala. Uvnitř slovanského hradiště se nacházel opevněný hrádek samotného Dobřicha, po něm se ale nezachovaly žádné pozůstatky a v jeho těsné blízkosti se nacházela románská rotunda. To stále ale mluvíme o dnešní samostatné obci Karlík, která se nachází nad Dobřichovicemi.

Ukázka tradiční vilové zástavby v Dobřichovicích
Ukázka tradiční vilové zástavby v Dobřichovicích

Úkolem slovanského sídliště bylo střežit brod umožňující přechod Berounky a toto místo přechodu se nacházelo na místě dnešního jezu.

Vlastní brod pak střežila slovanská tvrz, na jejímž místě později v Dobřichovicích vyrostl zámek. Tak to fungovalo až do poloviny 13. století, kdy se Václav I. rozhodl, že už není třeba držet kontrolu nad brodem a celou oblast převedl pod správu Křížovníků.

Změna byla přijata lidmi bez problémů a čas plynul spokojeně dál. A to až do doby husitských válek, kdy vtrhli do Dobřichovic kališníci. Všeobecný hněv a nenávist vůči katolíkům se tentokrát obrátil proti rytířskému řádu a husité vyplenili, vypálili a rozbořili tvrz.

Suťové prostředí lokality Hřebeny
Suťové prostředí lokality Hřebeny

Panství začalo ve společenském vaakum rychle střídat jednoho majitele za druhým. Počátkem 16. století se však už Dobřichovice vracejí do správy řádového majetku. Obnova zničených staveb přichází hlavně pod vedením velmistra řádu Hynka Berky z Dubé, který ruiny povalené tvrze využil k výstavbě renesančního zámku. Ten byl využíván jako letní sídlo řádových velmistrů a kvůli jejich odpočinku vznikla u zámku panská zahrada, která se v posledních letech přeměnila v park, který najdeme u dnešní budovy obecního úřadu.

A čas se znovu pustil do svého poklidného toku, který lze přirovnat snad jen k líně plynoucím vlnám Berounky. Všechno se změnilo v období třicetileté války, která přinesla ze strany švédského vojska výpady proti katolickým institucím. Plameny založené vojáky ze země tří korunek pohltily renesanční zámek v roce 1631. Po konci náboženské války se ale pustil řád znovu do rekonstrukce silně poničené budovy.

Převor a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou Jiří Ignác Pospíchal pak nechal v roce 1679 vystavět jako součást zámeckého areálu velmi zdařilou kapli svatého Judy Tadeáše.

Řeka Berounka v Dobřichovicích
Řeka Berounka v Dobřichovicích

Jenže přesně 100 let po výstavbě zámecké kaple znovu zavládne nad zámeckými střechami zničující požár. To vede k další přestavbě, která je tentokrát vedena v pozdně barokní podobě a s malými úpravami vydržela až do dnešních dní.

Zrušení nevolnictví v roce 1781 a pozdější odstranění roboty v roce 1848 omezuje vliv členů rytířského řádu na tuto oblast, a tak dochází k postupnému rozprodeji polností místním rolníkům. Část řádových latifundií se mění i na parcely, které mají podpořit rozvoj stavební výstavby v oblasti.

To bude brzy potřeba, protože v roce 1863 jsou Dobřichovice připojeny na železniční trať spojující Prahu s Plzní. Roku 1872 však zažije obec do té doby největší historicky doloženou povodeň, která je srovnatelná s pětisetletou vodou. Místo velkého stavebního rozvoje tak do Dobřichovic dorazil zmar a totální destrukce původní zástavby.

Výhled z nejvyššího bodu Černolických skal
Výhled z nejvyššího bodu Černolických skal

Snad jako morální podpora má na místní působit povýšení obce na městys, ke kterému dojde čtyři roky po velké vodě. Podpis na povyšovací dekret připojil císař František Josef I. 31. května 1876.

A hned v následujících letech si skutečně Dobřichovice vyhlídne řada bohatých Pražanů, kteří zde začínají stejně jako v sousedních Černošicích stavět buď letní byty nebo přímo vily sloužící k trvalému bydlení. Invaze nových staveb je patrná hlavně v části Brunšov, která se nachází na pravém břehu Berounky.

Jenže v té době nespojuje břehy Berounky žádný most a přeprava je zajištěna pouze přívozy. Místní zastupitelé v tom vidí velký nedostatek obce, a tak je rozhodnuto o výstavbě prvního mostu, který překlene Berounku. K jeho slavnostnímu otevření dojde 15. července 1897.

Rybníček ve Všenorech na Všenorském potoce
Rybníček ve Všenorech na Všenorském potoce

To nastartuje další stavební rozvoj a noví obyvatelé hledají stavební parcely i na levém břehu řeky. Městys jim jde vstříc dalšími kroky - dochází k všeobecné elektrifikaci, vyrůstá nová školní budova, sokolovna a železnice je rozšířena o druhou kolej. Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou sice už dávno ztratil rozhodující vliv na vývoj Dobřichovic a okolí, ale stále je s krajem spojen a projevuje se to například tím, že právě na náklady řádu vzniká ve 30. letech 20. století v části Brunšov společný vodovod.

II. světová válka byla k Dobřichovicím poměrně milostivá a ušetřila je válečných destrukcí, všechno však chtěla vynahradit v té době znovu příroda a její rozmary. Ve válečném roce 1941 přichází další, tentokrát zimní povodeň a klid není ani po skončení války.

Další velká voda se prožene Dobřichovicemi v roce 1947. Lidé nechtějí už znovu zažít rozvodněnou Berounku, a tak je rozhodnuto o výstavbě protipovodňových hrází. V polovině 70. let zmizí z Dobřichovic starý přívoz a je nahrazen ocelovou lávkou pro pěší.

Vyhlídka Hvíždinec dostala jméno podle zvuku káňat
Vyhlídka Hvíždinec dostala jméno podle zvuku káňat

Léto roku 1981 opět zvedne hladinu Berounky, ale protipovodňové hráze prokáží účelnost a voda se po obci nerozlije.

Sametová revoluce přináší do Dobřichovic poněkud rozpačité pocity, protože se ukáží nedostatky, které zůstaly po čtyřiceti letech komunistické vlády. Neexistuje tu plynový rozvod, kanalizace postavená v rámci akce "Z" je fušersky provedená a vyžaduje náročnou přestavbu. Vodovod je ve zbídačelém stavu a poslední práce na něm uskutečnil rytířský řád ve 30. letech 20. století. Nevyhovující je elektrická i telefonní síť, obec má zdevastované chodníky i silnice.

Další finanční pohromou pro obecní pokladnu je pak nařízení z roku 1990, které přikazuje okamžité stržení silničního mostu přes Berounku; jeho stav dospěl totiž do stádia, že ho statici označili za extrémně nebezpečný, hrozící sesutím a bez možnosti oprav.

Z vyhlídky na Karlík je možné dohlédnout až do Dobřichovic
Z vyhlídky na Karlík je možné dohlédnout až do Dobřichovic

Most je stržen a vojáci přes Berounku vystaví jednosměrné pontonové provizorium.

Po třech letech přichází další rána - obecní část Karlík se rozhodne jít vlastní cestou a dojde k jejímu osamostatnění.

Obec Dobřichovice musí vlastním nákladem v roce 1996 vybudovat nový silniční obloukový most přes Berounku. Most je posazen na původní staré pilíře. Tím se dostává obecní pokladna do značných dluhů, ale ta největší pohroma přichází s rokem 2002. Tehdejší letní povodeň se stává nejhorší přírodní katastrofou, kterou zde místní historicky zažijí. Běžný srpnový průtok vody korytem Berounky obvykle dosahuje maximální hodnoty 15 kubíků. V povodňových dnech roku 2002 tu však hydrometeorologové naměří průtok 1850 kubíků, což je 123 x víc než v době klidné hladiny.

Brod přes Berounku u mostu v Dobřichovicích
Brod přes Berounku u mostu v Dobřichovicích

Zaplavena je víc než polovina domů v obci, řadu obyvatel musejí evakuovat až policisté a vojáci. Rozběsněný tok strhne lávku pro pěší postavenou v 70. letech, Dobřichovice jsou k nepoznání.

Obnovu z velké části uhradila finanční podpora z fondů Evropské unie a nevlídný osud se začal obracet k lepšímu. Od roku 2006 jsou Dobřichovice městem a postupně zkrášlují svou tvář.

Srpen deset let po tragických povodních přináší do Dobřichovic další unikátní událost. Zdejší meteorologická stanice naměří historicky nejvyšší dosaženou teplotu na území našeho státu. 20. srpna 2012 se rtuť teploměru v Dobřichovicích zastaví až na hodnotě 40,4° Celsia. Místní si výjimečnost události moc dobře uvědomili, a tak teplotě 40,4° Celsia postavili v Dobřichovicích pomník. Ten byl slavnostně odhalen 20. října 2013 a jeho tvůrcem je akademický sochař Petr Váňa.

V Brandisově hrobce odpočívají ostatky čtyř členů hraběcí rodiny
V Brandisově hrobce odpočívají ostatky čtyř členů hraběcí rodiny

Stejně jako okolní města těžící ze své blízkosti k metropoli, tak i Dobřichovice přilákaly řadu osobností, které si město zvolili za místo bydliště. Významnou pozici mezi nimi zaujímá Maurice Pellé. Tento francouzský generál byl účastníkem francouzské vojenské mise, která působila od roku 1919 ve službách nově vzniklého československého státu. Tady se stal náčelníkem československého Hlavního štábu branné moci a díky jemu se naše prvorepubliková armáda stala moderní evropskou armádou ale zároveň kvůli němu byla zavedena všeobecná vojenská služba. V Praze se francouzský generál zamiloval do neteře malířky Zdenky Braunové Járy a vzal si ji v dubnu 1921 za manželku. V Praze po něm byla po něm pojmenována v Dejvicích nejen ulice, ale i vila, která byla generálovi svěřena do užívání. V Dobřichovicích dnes najdeme další Pelléovu vilu, kterou manželé společně užívali. Manželské štěstí však nemělo dlouhého trvání. Dva roky po svatbě a po narození dcery Maryšky se začal generálův zdravotní stav prudce zhoršovat. Na jaře roku 1924 odjel na ozdravný pobyt na jihu Francie, kde však v Toulonu 16. března 1924 zemřel. Pochován je v pařížské Invalidovně.

Poslední léta života prožili v Dobřichovicích i spisovatelé Ludvík Vaculík a Alex Koenigsmark. Mezi současnými obyvateli Dobřichovic je hudebník a bavič Ivan Mládek nebo investigativní novinář Josef Klíma. V nedaleké Řitce má adresu zpěvačka Helena Vondráčková, herec Roman Vojtek a v Líšnici si dům postavil tenista Tomáš Berdych.

Osamocená obec Karlík proslula ve světě kamenolomy. V nich se stále těží naprosto unikátní barevná varianta mramoru. Extrémně žádaný mramor z Karlíka je černý s jemným tkanivem zlatých nitek.

Cesta mramoru v Dobřichovicích ukazuje nejzdařilejší díla mezinárodního sochařského sympozia
Cesta mramoru v Dobřichovicích ukazuje nejzdařilejší díla mezinárodního sochařského sympozia

Prestižní rekreační oblastí se už od poloviny 19. století stala obec Jíloviště. Každý kdo něco znamenal si zde pořídil letní byt, a to včetně dvou pražských primátorů - Karla Baxy a Pavla Zenkla. Ve 30. letech 20. století se v Jílovišti pohybuje ještě mnohem slavnější osoba - ruská básnířka a jedna z největších literátek 20. století Marina Cvetajevová. Ve stejné době ale žije na Jílovišti žena, která se ale proslaví mnohem později. Své dětství a mládí tu prožívala slavná česká divadelní herečka, rodačka z nedaleké obce Horní Mokropsy, Blanka Vikusová.

A když mluvíme o Jílovišti, rozhodně nesmíme zapomenout na dnes už věhlasný automobilový závod do vrchu, který startuje už od roku 1908 na Zbraslavi a právě v Jílovišti má svůj cíl.

Na jih od Jíloviště leží obec Trnová, která se pyšní zámkem, jehož osudy jsou velmi zajímavé. V budově vyrostla v roce 1789 první zemědělská škola v Čechách.

Kostel svatého Václava ve Všenorech
Kostel svatého Václava ve Všenorech

Později zámek odkoupil Václav Škroup, což byl bratr Františka Škroupa, autora nápěvu naší hymny. Ten do Trnové rád jezdil a procházel se po zdejším kraji. Obzvláště si zamiloval vyhlídku Kazatelna. Údajně právě tady přišel na nápěv písně Kde domov můj. Později byla vyhlídka přejmenována na Škroupovu vyhlídku. Ostatky členů Škroupovy rodiny jsou uloženy v kapli zdejšího kostela svatého Ducha.

Roku 1860 budovu kupuje Čeněk Daněk, který krátce před tím založil s Kolbenem v Karlíně ČKD. Na začátku 20. století zámek vlastní Václav Schloger a v té době ho v Trnové často navštěvuje pěvkyně Ema Destinnová. Dnes zámek patří bývalému ministrovi Ivanu Pilipovi a jeho ženě Lucii.

Ve světě fotbalového sportu působí jako fenomén klub SK Černolice, který byl založen v roce 1933. I když v obci žije sotva 400 obyvatel, podařilo se zdejším činovníkům zajistit do sestavy celku tak zvučná jména jako Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada nebo Ladislav Vízek. S jejich pomocí to dotáhl SK Černolice až do krajského přeboru.

Rozhledna Červená hlína se vypíná na stejnojmenném kopci nad obcí Černolice
Rozhledna Červená hlína se vypíná na stejnojmenném kopci nad obcí Černolice

Znakem města Dobřichovice je stříbrno-modrý vertikálně polcený štít. Vlevo v modrém poli se nachází polovina zlatého slunce, vpravo se nachází ve stříbrném poli červený osmihrotý kříž a pod ním červená šesticípá hvězda.

Pohled na boční stěnu pohřební kaple svatého Jana Křtitele ve Všenorech, která je pohřební kaplí rodiny Nolčů
Pohled na boční stěnu pohřební kaple svatého Jana Křtitele ve Všenorech, která je pohřební kaplí rodiny Nolčů

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Dobřichovice leží na silnici II. třídy číslo 115. Vzdálenosti Dobřichovic z českých měst: Praha (24 km), Ústí nad Labem (106 km), Karlovy Vary (130 km), Plzeň (76 km), České Budějovice (136 km), Pardubice (127 km), Hradec Králové (133 km), Jihlava (139 km), Liberec (131 km).