HANUŠOVICE


Hanušovice vysvětlují měrou vrchovatou, co je takzvaná přemyslovská historická německá kolonizace; v druhé polovině 13. století přicházejí na popud Přemysla Otakara II. do příhraničních hvozdů, které jsou zatím bez jediné živé lidské bytosti, většinou němečtí lokátoři a zakládají osady – mezi nimi i Hanušovice

Město se nadechlo k obrovskému letu v polovině 19. století, když tu vznikly dvě nejmodernější textilky na území Rakouska; svým technickým vybavením se řadí dokonce k nejmodernějším budovám Evropy; zato v sousední obci Vysoká už tehdy bylo jasné, že právě v této vesničce se musejí hledat rodinná pouta jednoho z nejslavnější hudebních romantiků – Franze Schuberta


Hanušovice (německy Hannsdorf) je město ležící pod nejsevernějšími výběžky Hanušovické vrchoviny; k bydlišti se tu hlásí 3 000 obyvatel. Ve středověku byla oblast vklíněná mezi tehdy téměř nepřekonatelnými hřbety Hrubého Jeseníku, Kralického Sněžníku a Rychlebských hor.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Už se sklízí seno u Malé Moravy

Proto také dochází ke kolonizaci a prvnímu osídlení až v druhé polovině 13. století. Tuto kolonizaci vyvolal český král Přemysl Otakar II. a z hlediska historického šlo o německou kolonizaci. Němci se usídlovali v okolí měst Loket, Cheb, Trutnov, Klodsko, ale pomalu začínali vstupovat právě do středních poloh hor v oblasti Jeseníky.

A právě tady někdy kolem roku 1300 tři vyslaní lokátoři se jmény Hanuš, Žibřid a Walter založili na vhodných místech tři po sobě a v řadě téměř jdoucí vesnice. Ty byly pojmenovány právě po prvních mužích – Hanušova ves, Žibřidova ves a Walterova ves. Nemusíme ani připomínat, že časem se z nich staly dnešní Hanušovice, Žibřidovice a Valteřice, které byly součástí kolštejnského panství.

A jejich budoucí vývoj šel často ve všech ohledech stejným směrem. První prokazatelný zápis o Hanušovicích ale pochází až z 3. května 1325. V tento den rytíř Jan Wustehube daroval tehdejšímu největšímu klášteru celé oblasti českého Slezska deset vesnic, které měly za úkol klášter vyživovat. Jednou z nich byly i Hanušovice.

Chomutovské Kamencové jezero
Interiér kaple Nejsvětější Trojice ve Vysoké je dnes předělán na muzeum Franze Schuberta

Už roku 1351 zakládá tehdejší litomyšlské biskupství v Hanušovicích kostel a faru. Vesnice do sebe koncentruje všechno dění v oblasti a stává se druhým nejdůležitějším sídlem kolštejnského panství.

Největšího rozmachu dosahují Hanušovice v roce 1439; jenže už pár let poté se kraje velice citlivě dotknou česko-uherské války. Jeden válečný tábor reprezentuje a hájí pán z Kolštejna Hynek ze Zvole a proti němu stojí Jiří starší Tunkl z Braníčka a na Zábřeze. Boje jsou těžké; Hanušovice jsou vypáleny a z Vysokých Žibřidovic, ale i z Valteřic téměř všichni odešli a osady zpustly. Jejich zrození z popela pak přichází o jedno století později; v této době rozmachu se k Hanušovicím připojuje obec Holba, která sebou už tehdy nese tajemství výroby piva.

Radost ale nemá příliš dlouhého trvání, protože Evropou prochází strašák třicetileté války. Ta uvrhla do bídy a proti směru času tisíce obcí a měst celého starého kontinentu, Hanušovice se však oklepaly poměrně rychle a i díky stále sloužícímu farnímu kostelu platily za centrum Podjesenické oblasti.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Vodní kaskáda na divokém toku řeky Malé Moravy

Nesrovnatelnou posilovací vzpruhou je pak příchod technické revoluce v druhé polovině 19. století, kdy Hanušovice padnou do oka největšímu šumperskému podnikateli Eduardovi Oberleithnerovi. Ten se tu rozhodne vybudovat hned dvě moderní úpravny a přádelny lnu. Dnes se nám to zdá nepředstavitelné, ale v Hanušovicích byly postaveny budovy s vybavením, nad kterým užasle pokyvoval celý svět. Jednalo se vůbec o nejmodernější textilní fabriky v rakouském mocnářství. Technické zařízení pak z těchto továren dělalo jeden z nejmodernějších závodů bez ohledu na odvětví v celé Evropě.

Úspěch výroby nenechal na sebe čekat a už v 70. letech 19. století jsou hanušovické přádelny a úpravny lnu největší textilní fabrikou na Moravě i v celém Slezsku a dávají práci 800 lidem z okolí. Ale ani další, jak bychom asi dnes řekli, investiční pobídky rozhodně nezůstaly za očekáváním.

V 60. letech 19. století vyrostla jedna z nejmodernějších tehdejších papíren, a to v nedalekém Jindřichově. Od roku 1874 si mohou narozeniny zdejšího piva Holba připomínat všichni milovníci tohoto nápoje, a že je jich je po celé republice několik tisíc nemusíme ani připomínat. Za vznikem pivovaru Holba stojí společnost šumperských průmyslníků.

Piaristický klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bílé Vodě
Zbytky domu předků hudebního skladatele Franze Schuberta

Možnost navýšit odbyt piva na mnohem vyšší hodnoty začíná umožňovat od roku 1873 přivedení železnice do města. Jde o trať spojující města Šternberk – Šumperk - Králíky. Hanušovice mají štěstí a jsou zároveň napojeny i k železničnímu spojení z Olomouce přes Bruntál do Jeseníku. Jedná se tak o jedinou železniční trať, která mezi vysokými a příkrými kopci překlenula v sedle Ramzová Jesenický hřbet.

K dalšímu rozvoji železniční sítě dochází v roce 1905, kdy je otevřena lokální neprůjezdná trať Hanušovice – Staré Město. Nová dopravní odbytiště způsobí to, že začátek 20. století je období překotného budování dalších závodů - koželužny, sodovkáren, ale i zemědělských závodů či kamenolomů.

Po vzniku Československého státu se oficiálně přičleňuje Holba k Hanušovicím a vzniká v roce 1923 městys. V roce 1930 zde žije skoro 3400 obyvatel, což je o tři stovky více než v současnosti.

Démanty rosy na listech
Démanty rosy na listech

Jizvou na historii Hanušovic je zřízení pobočky koncentračního tábora Gross Rosen přímo na pozemcích hanušovické věhlasné přádelny na len. Pracovalo tu 250 polských židovek.

Po skončení největšího světového konfliktu se Hanušovice brzy vracejí do vyjetých kolejí a pokračují v rozvoji. Dochází ke slučování s dalšími obcemi a v roce 1975 jsou oficiálně povýšeny na město.

O dva roky později získají i městský znak. Modrý štít je rozdělen na takzvanou hlavu a tělo. Hlava je horní, zhruba svojí šíří třetinový pruh, v tomto případě zlaté barvy. V něm je uprostřed modrý květ lnu a po obou stranách je jeden jehličnatý strom přírodních barev. Tělo znaku je modré; uprostřed je stříbrné ozubené kolo a pod ním dva zkřížené zlaté klasy s ozdobným vázáním.

Za zmínku ale stojí ještě pohovořit o nedaleké obci Vysoká. I když je tu skutečně jen hrstka obyvatel; všichni jsou hrdi, že právě do Vysoké míří kořeny z otcovy strany rakouského komponisty. I matka Franze Schuberta pocházela z moravsko-slezských hájů, tedy z velmi početné rodiny.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Hanušovice leží na spojnicích silnic II. třídy číslo 312, 369 a 446. Vzdálenosti Hanušovic z českých měst: Praha (213 km), Olomouc (73 km), Ostrava (172 km), Zlín (142 km), Brno (148 km), Pardubice (103 km).

Autobus: Autobusové spojení do Hanušovic je ze Šumperka, Malé Moravy, Králík, Starého Města, Jeseníku, Prahy a Litomyšle.

Vlak: Železniční trať do Hanušovic vás doveze přímou linkou ze Staré Města pod Sněžníkem, Šumperku, Jeseníku, Zábřehu na Moravě, Lipové, Olomouce a Ústí nad Orlicí.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Výhled z Voštinové skály

★★★★ - Voštinová skála a vyhlídka, Bratrušov:

Skála je složena z horniny pegmatitu a ruly. Zavede nás k ní žlutě značená turistická cesta. Z paseky pod Voštinovou skálou je pěkný výhled na obec Bratrušov a její okolí.

Poloha: 50.0105939N, 16.9716383E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rejchartice, u mostu (2,1 km)

Vlaková zastávka: Vikýřovice - Lesní (7,6 km)


GALERIE: VÝHLEDY Z VOŠTINOVÉ SKÁLY


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
Kostel svatých Petra a Pavla v Bohdíkově má kvůli původnímu bažinatému podloží věž na opačné straně
Rozhledna Biskupská kupa
Erb Josefa Jana Adama z Lichtenštejna na kostele

★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Bohdíkov:

Barokní stavba s půlkruhovým závěrem a kvadratickou věží z 18. století. Tu nechal postavit kníže Josef Jan Adam Lichtenštejn, což dokládá i erb nad vchodem. Věž je postavena netradičně na opačné straně, kvůli močálům, které se nacházely na pozemku.

Poloha: 50.0098067N, 16.9048650E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bohdíkov, Alojzov, Olpa (3,4 km)

Vlaková zastávka: Komňátka (700 m)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Pollnerova hrušeň v Bratroušově

★★★ - Pollnerova hrušeň, Bratrušov:

Pravděpodobně jedna z největších planých hrušní v České republice je stará přes 250 let. Pojmenována je po dávných vlastnících pozemku Pollnerových. Obvod kmene 370 cm.

Poloha: 50.0082033N, 16.9396225E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bratrušov, obchod (1 km)

Vlaková zastávka: Komňátka (4,4 km)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Kaple svatých mučedníků Jana a Pavla v Potůčníku

★★ - Kaple svatých mučedníků Jana a Pavla v Potůčníku, Hanušovice:

Pochází z roku 1839. Po německém odsunu na konci II. světové války se o kapličku nikdo nestaral a začala chátrat. V roce 1991 započaly opravy objektu, roku 1997 byl kostelík opět vysvěcen. V roce 2007 zásahem blesku vyhořela celá střecha včetně krovu. V současné době byla zahájena znovu rekonstrukce kaple.

Poloha: 50.0645764N, 16.9754939E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hanušovice, Potůčník, závod (2,7 km)

Vlaková zastávka: Hanušovice (2,8 km)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Kam se podíváte v Rejcharticích všude anděl

★★ - Andělská louka, Rejchartice:

Louka posetá dřevěnými sochami andělů. Andělé se zrodili na sochařských sympoziích, která se v Rejcharticích konají od roku 2013. Ty nejzdařilejší exponáty se pak stanou ozdobou samotné Andělské louky a nebo Andělské stezky u Šumperka. Tradiční dobou, kdy se konají Andělária, je třetí víkend v červenci.

Poloha: 50.0275447N, 16.9785167E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rejchartice, restaurace (120 m)

Vlaková zastávka: Rapotín (7,1 km)


GALERIE: ANDĚLÉ Z REJCHARTIC


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Posledním majitelem na Novém hradě byl Jiří Tunkl z Brníčka

★★ - Zřícenina hradu Nový hrad, Kopřivná:

Zřícenina hradu patří k lokalitě, která byla jedním z největších hradních komplexů na Moravě. Hrad vzniká už na počátku 14. století jako malý hrádek Furchtenberk. Až později byl přestavěn na mohutný hrad. Název vznikl při oddělení území od hradu Bludova, proti němuž byl neopotřebovaný, proto Nový Hrad. Stavba chránila důležitou obchodní stezku a vystřídala několik majitelů, z nichž poslední byl Jiří Tunkl z Brníčka. Ke konci 15. století byl zničen při česko-uherských válkách. Dodnes se dochovaly věže, brány i bašty, hradební obranné zdi.

Poloha: 50.0403544N, 16.9197472E