HORNÍ JIŘETÍN


Horní Jiřetín je synonymum boje proti prolomení těžebních limitů; místní brojí proti dolu, který je obklopuje ze všech stran, i tak tu ale najdete řadu krásných míst, které stojí za návštěvu


Zdejší krajinu obdivoval Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven. To v nich ale ještě nestála obří rypadla. Oba muži byli okouzleni Jezeřským zámeckým parkem – arboretem, které patřilo mezi nejkrásnější parky Evropy. Honba za hnědým uhlím a radlice bagrů ale způsobily jeden z největších zločinů na přírodě v českých zemích. Běsnění nepřežil ani druhý největší dub Evropy – Albrechtický dědoušek. Jeho smrt přišla v noci z 5. na 6. srpna 1993, kdy byl třikrát úmyslně zapálen a vyhořel do kořenů


Horní Jiřetín (německy Obergeorgenthal, lidově Jörten) je město na úpatí Krušných hor s 2 200 obyvateli.

Předjaří před kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
Předjaří před kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně

S největší pravděpodobností ho založili v roce 1263 páni z Rýzmburku. Přemysl Otakar II. se musel rozhodnout pro jedno ze čtveřice měst ve zdejší lokalitě - Jiřetín, Ervěnice, Kopisty a Most – a tak začal prosazovat posledně jmenovaný a dovedl ho až k titulu královské město.

Třicetiletá válka s Jiřetínem, v té době už rozděleným na Horní a Dolní, pořádně zatočila; konec konců jako s většinou českých měst. A co nezničila válka, to zničil mor, který kráčel za válkou jako stín.

Majiteli panství se stali dílem Lobkowiczové a na druhé straně Jiřetínského potoka Valdštejnové.

Bývalá zámecká vodárna Jezeří patří k nejstarším vodohospodářským dílům na území Krušných hor
Bývalá zámecká vodárna Jezeří patří k nejstarším vodohospodářským dílům na území Krušných hor

V 19. století se tu začalo těžit uhlí. II. světová válka se téměř pět let vyhýbala Hornímu Jiřetínu až do spojeneckého náletu na Záluží v roce 1944. Tehdy řada bomb při náletu dopadla na jiřetínské domy.

Pohled z Horní vyhlídky do těžební jámy dolu ČSA
Pohled z Horní vyhlídky do těžební jámy dolu ČSA

Okolí Horního Jiřetína je paradoxně ale místem, kde se můžeme setkat s některými kriticky ohroženými rostlinami či zvířaty.

Zbytky Jezeřského arboreta jsou domovem Kovaříka fialového, který se na našem území už téměř nevyskytuje. Linduška úhorní je pták podobný vrabcovi, jehož populace se v Česku počítá maximálně do padesáti párů.

Kamenné bloky rozrušují kinetickou sílu Albrechtického potoka, než se ponoří do země
Kamenné bloky rozrušují kinetickou sílu Albrechtického potoka, než se ponoří do země

V posledních letech je opakovaně spatřen na výsypce za chemickými závody Záluží poblíž jezera Jiřetín II.

Na podobném místě, jen u jezera Propadlina, se několikrát objevila rostlina Lakušník Baudotův, která v podstatě v Čechách téměř neexistuje a její výskyt je extrémní zvláštností.

A konečně Kapraď hřebenitá, která byla několikrát objevena v okolí jezírek v blízkosti osady Černice. I ona je už v naší přírodě více méně výjimkou.

Poslední zbytky Jezeřského arboreta
Poslední zbytky Jezeřského arboreta

Nejvýznamnějšími rodáky Horního Jiřetína jsou hudební skladatel František Glaeser a Walter Womacka, jedení z nejvýznamnějších socialistickorealistických malířů v NDR.

Znakem Horního Jiřetína je modrý štít se zlatou hlavou. Uprostřed hlavy je umístěn hnědý slaměný úl, za nímž jsou zkřížené dva klasy přirozených barev. V pravé straně hlavy jsou černá zkřížená hornická kladiva, v levé straně černé ozubené kolo se čtyřmi špicemi. Zbytek štítu vyplňuje postava svatého Jiří ve zlatém brnění na stříbrném koni. Jiří drží okrouhlý štít v levici, v pravici pak kopí. Tím probodává zeleného draka, který se svíjí na zemi pod koněm. Štít obklopuje ozdobná obruba v barvě kamene, na horním okraji spočívá stříbrná zděná koruna s cimbuřím o pěti stínkách.

Protistřepinový kryt v Horním Jiřetíně
Protistřepinový kryt v Horním Jiřetíně

Dopravní obslužnost:

Auto: Město Horní Jiřetín je mimo jakékoliv hlavní silnice v oblasti. Nejblíž je silnice 27, která spojuje Most a Litvínov. Vzdálenosti Horního Jiřetína z českých měst: Praha (109 km), Ústí nad Labem (56 km), Karlovy Vary (79 km), Liberec (151 km), Plzeň (116 km).

Autobus: Autobusové spojení do Horního Jiřetína je z Litvínova a Záluží.

Vlak: Vlakové spojení není do Horního Jiřetína přivedeno.

Pohled na zámek Jezeří ze stejnojmenné vyhlídky
Pohled na zámek Jezeří ze stejnojmenné vyhlídky

★★★★★ - Vyhlídka Jezeří, Horní Jiřetín:

Vyhlídka nabízí neuvěřitelný pohled. V prvním plánu vidíte barokní zámek Jezeří a na zadním plánu se pohybují obrovská rypadla hnědouhelné pánve na dole Československé armády.

Poloha: 50.5554233N, 13.5025553E

Parkoviště: v místě (400 m)

Autobusová zastávka: Černice (3,8 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (9,3 km)


Údolí Albrechtického potoka je jedním z nejméně průmyslem a turismem postižených údolí Krušných hor
Údolí Albrechtického potoka je jedním z nejméně průmyslem a turismem postižených údolí Krušných hor

★★★★ - Údolí Albrechtického potoka, Horní Jiřetín:

Jde o jedno z nejméně postižených míst Krušných hor. Údolí se nachází vzdušnou čarou jen zhruba 500 metrů od okraje hnědouhelného revíru, ale rozhodně by to nikdo neřekl. Údolí je velmi a obtížně přístupné. Je lemováno vysokými skalami, nevede tu žádná turisticky značená stezka a převažují tu původní vzrostlé bukové porosty.

Poloha: 50.5614392N, 13.5111897E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Černíce (1,4 km)

Autobusová zastávka: Černíce (1,8 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (10,4 km)


GALERIE: ALBRECHTICKÝ POTOK


Zámek Jezeří
Zámek Jezeří

★★★★ - Zámek Jezeří, Horní Jiřetín:

Barokní zámek hledí do nitra hnědouhelné pánve. Není známo, kdy se začínají psát počátky hradu, kolem roku 1550 byl ale přestaven do renesanční podoby. V roce 1646 ale vyhořel. Ferdinand Vilém z Lobkovic mu nechal vtisknout při opravě barokní podobu. Dobu největší slávy zažil na přelomu 18. a 19. století. To vzniklo divadlo, byla založena myslivecká kapela a častým hostem byl Johann Wolfgang Goethe. Premiéru tu měla dokonce i Beethovenova symfonie Eroica. Od 50. let začal zámek překážet rozvoji hnědouhelné pánve a jen kvůli revoluci v roce 1989 byl zachráněn. Jinak bychom už na jeho místě sledovali možná obří rypadlo. Místní zámecká kaple Panny Marie Bolestné byla poutním místem, protože zde nalezneme údajně část Ježíšovy trnové koruny.

Poloha: 50.5540892N, 13.5049089E

Parkoviště: v místě (400 m)

Autobusová zastávka: Černice (3,6 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (9,6 km)


GALERIE: ZÁMEK JEZEŘÍ


Na vrcholu Národní přírodní rezervace Jezerka
Na vrcholu Národní přírodní rezervace Jezerka

★★★ - Národní přírodní rezervace Jezerka, Horní Jiřetín:

Více než 250 let starý bukový les. Odborníci ho považují za nejstarší na území celých Krušných hor. Lokalita je ale cenná i z hlediska geologického, objevují se tady zajímavé geologické útvary vznikající zpravidla mrazovým zvětráváním skal.

Poloha: 50.5460231N, 13.4797736E

Parkoviště: pod hradem Jezeří (3 km)

Autobusová zastávka: Černice (6,2 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (11,3 km)


GALERIE: REZERVACE JEZERKA


Železniční most Hrob
Skalní výchoz na vrcholu Jezerky mohl kdysi sloužit jako součást hradu Starý Žeberk, který tu stál

★★★ -  Zřícenina hradu Starý Žeberk, Horní Jiřetín:

Památkou na něj jsou už jen terénní nesrovnalosti. Podle historiků vznikl v první polovině 13. století a pustým se stal po sto letech existence. Z vrcholu je nádherný výhled do krajiny na Mostecko a dál do vnitrozemí včetně Českého středohoří nebo hory Říp.

Poloha: 50.5465425N, 13.4829447E

Parkoviště: pod hradem Jezeří (2,8 km)

Autobusová zastávka: Černice (6 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (11,2 km)


GALERIE: STARÝ ŽEBERK


Na těchto schodech Dolní vyhlídky začíná cesta, kterou Němci trefně pojmenovali Zweiter Zickzackweg (Druhá cik-cak cesta)
Na těchto schodech Dolní vyhlídky začíná cesta, kterou Němci trefně pojmenovali Zweiter Zickzackweg (Druhá cik-cak cesta)

★★★ - Nebeské schody (Poustevnické skály), Horní Jiřetín:

Na německých mapách má pěšina roztomilý název: Zweiter Zickzackweg, což znamená Druhá cik-cak stezka. Nebeské schody by měly spojovat Horní a Dolní vyhlídku. Dnes je tu však více méně velmi nepříjemný terén pro chůzi. Navíc se jedná o extrémní převýšení, údajně nejhorší v celých Krušných horách. Dřív obě vyhlídky poskytovaly nádherný výhled do údolí. Dolní je použitelná k výhledu jen v zimě, kdy na stromech není listí. Stále úžasný výhled je z Horní vyhlídky, kdy můžete dohlédnout na podkrušnohorskou kotlinu, České středohoří nebo města hnědouhelné pánve. Ovšem vyšplhat na vyhlídky ze spodní obce Černice a nikoliv sejít z vrchní cesty je výzva pro každého turistu.

Poloha: 50.5730664N, 13.5185244E

Parkoviště: pod zámkem Jezeří (6,2 km)

Autobusová zastávka: Černice (7,7 km)

Vlaková zastávka: Kyjice (13,6 km)

GALERIE: POUSTEVNICKÉ SKÁLY