JÍLOVÉ U PRAHY - I. ČÁST


Jílové u Prahy má historicky věrné synonymum – zlato, to se tu těžilo od dob předhusitských; s těžbou se skončilo v roce 1968, kdy byl zdejší důl uzavřen pro svoji nerentabilnost

Magické kouzlo zlata přitahovalo do Jílového nejen dobrodruhy, ale i umělce, jeden z nejslavnějších barokních malířů Petr Brandl dokonce špatnými investicemi upadl do chudoby a zemřel v zapomnění; šálivé zlaté horečce tu podlehl i šarlatán Edward Kelly; koupil tu pozemky a prahl po nalezení zlaté žíly


Jílové (německy Eule) patří mezi nejdéle obydlené oblasti naší země. Nejstarší předměty dokazující osídlení krajiny jsou staré téměř čtvrt milionu let. K jejich objevu došlo v blízkosti soutoku Sázavy s Vltavou.

Pohled z rozhledny Pepř směrem k Brdům
Pohled z rozhledny Pepř směrem k Brdům

S naprostou přesností lze ale tvrdit, že historii Jílového ovlivňuje od samého začátku zlato a jeho dobývání. Na začátku hornické minulosti bylo několik osad, které se časem spojily v jedno město. K tomu došlo nejpozději v polovině 13. století. Tyto osady založil lokátor Eberhard při kolonizaci Posázaví.

Na první písemnou zprávu v souvislosti s Jílovým si musíme ale počkat do roku 1331. Autorem je Oldřich Zajíc z Valdeka. Jenže už o jednadvacet let dřív hovoří zápis v nejstarší knize Starého Města pražského o jistém Konradu Stadlerovi z Jílového. Ten v roce 1310 podle zmiňované listiny přijal staroměstské městské právo.

Ještě zajímavější zápis týkající se Jílového se dá najít v kronice Františka Pražského. Ten uvádí, že v druhé třetině 13. století získal král Václav I. od horníků z Jílového ohromnou hroudu zlata. Věcnou správnost tohoto zápisu v kronice později potvrdily i další generace historiků.

Žampašský viadukt je unikátní technický železniční most
Žampašský viadukt je unikátní technický železniční most

Jílové bylo hlavně za doby Karla IV. velmi protěžovaným a zvýhodňovaným sídlem. Taky proč ne, když do pokladnice království proudilo ze zdejších zlatých dolů značné bohatství. Nemůžeme se proto divit, že sám císař povýšil Jílové roku 1350 na královské město a tím mu připadla řada výhod a práv. Už od doby Jana Lucemburského se zde razily zlaté dukáty a Karel IV. v této činnosti pokračoval.

Moc dalšího se však o životě ve městě z této doby nedozvíme, protože řada tehdejších dokumentů skončila v ohni častých požárů, které pustošily město.

Nejvýznamnější kapitola těžby zlata v Jílovém se uzavírá s husitskými válkami. Samotní husité v roce 1422 město vyplenili, pobořili a zapálili. Řada tehdejších zlatonosných šachet a štol zůstala zaplavena vodou.

Párisův mlýn v Jílovém dnes připomíná spíše středověkou tvrz
Párisův mlýn v Jílovém dnes připomíná spíše středověkou tvrz

K velmi mírnému oživení dolování dochází za éry panování Vladislava Jagellonského, kdy jsou chátrajícímu městu nejen vráceny některá privilegia, ale dokonce se vrací do některých důlních šachet znovu pověstný zvuk hornických nástrojů. Ale ne na dlouho. Roku 1567 jsou totiž zdejší doly zničeny znovu ohněm. Padnou na kolena, ale dokáží se zvednout a zmátořit. Obnova je však zdlouhavá a náročná. K návratu k původnímu objemu těžby drahého kovu dojde až s rokem 1689.

Konec 16. století přilákal do Jílového věhlasného alchymistu a asi i šarlatána Edwarda Kellyho. Ten se dostal do přízně císaře Rudolfa II. a dokázal z toho těžit. Kellyho lákalo zlaté bohatství města, a tak zde koupil řadu budov s výhledem na lukrativní zisk zlatého kujného nerostu. Jedním z domů byl i pověstný místní dům Mince, který dnes slouží jako regionální muzeum.

I třicetiletá válka znamená velký úpadek města. V popelu skončila více než polovina ze 120 místních domů. A to nejen z důvodu, že horníci byli často vyznavači nekatolických náboženství. Nejinak tomu bylo i v Jílovém. Kvůli velké devastaci města tu proto dnes najdeme z nejstaršího období jen tři budovy – kostel svatého Vojtěcha, místní radnici a dům Mince.

Vyhlídka Třeštibok otvírá nádherný pohled do údolí Sázavy
Vyhlídka Třeštibok otvírá nádherný pohled do údolí Sázavy

Velká rekatolizační kampaň v pobělohorském období připadla na bedra během třicetileté války založenému zdejšímu minoritskému klášteru. Často násilný návrat obyvatelstva ke katolické víře byl dokončen v osmnáctém století. Klášter však nepřežije josefínské reformy, stejně jako zdejší loretánská kaple.

Toto století také přiláká do Jílového dva velké umělce své doby, aby zde investovali peníze s vidinou zúročení ve zdejších zlatých dolech. Malíři Kristiánu Lunovi se to podaří a jako důkaz vděku pak ze získaných financí sponzoruje výstavbu poutního areálu Panny Marie Vítězné na pražské Bílé Hoře.

Zcela odlišně dopadne malíř Petr Brandl, který investuje do zdejších zlatých dolů veškerý svůj majetek. Zažije hospodářské fiasko, krach, zadluží se a nedlouho poté umírá zcela zchudlý a opuštěný.

Na vyhlídce na Zvolské homoli
Na vyhlídce na Zvolské homoli

19. století stojí za rozvojem zdejšího města, ale není příznivé pro těžbu zlata, která se stává v podstatě minulostí. Horníci v podzemí narážejí na stále menší a nevýraznější ložiska a dochází k útlumu dobývání zlata z podzemí.

Důležitost a význam Jílového na poli společenském je pro změnu podpořen tím, že vzniká jílovský okres, pod který spadá téměř padesátka přilehlých obcí.

V roce 1891 nabídl místní obyvatel Leopold Čihák městu zdarma svoji soukromou sbírku trojrozměrných předmětů a starých listin. Má však podmínku, že město zřídí vlastní muzeum. Dojde k dohodě a vzniká tak jedna z nejucelenějších sbírek v oblasti regionálního muzejnictví.

Obec Měchenice se nachází na levém břehu Vltavy, vyhlídka na Měchenice je na břehu opačném
Obec Měchenice se nachází na levém břehu Vltavy, vyhlídka na Měchenice je na břehu opačném

V závěru 19. století dorazí i do Jílového železný oř. Nejprve je vybudováno železniční spojení mezi Čerčany a Modřany, které je později prodlouženo do Krhanic. Dva roky před koncem 19. století je otevřeno nádraží v Jílovém a po otevření Žampašského viaduktu v roce 1900 je dokončeno kompletně železniční spojení s Prahou.

Po II. světové válce se začíná psát poslední kapitola zlaté těžby v Jílovém. Státem kontrolovaná těžba, která už je vysoce nerentabilní, končí v roce 1968 uzavřením posledního dolu.

Dnes je téměř pětitisícové město Jílové pyšné na svoji dávnou hornickou minulost a zcela se jí přizpůsobuje zdejší podpora turistického ruchu.

Vstup do štoly svatého Antonína Paduánského
Vstup do štoly svatého Antonína Paduánského

Následky zlaté horečky jsou všudepatrné, a to i v okolí osady Žampach. Tady najdeme při nízké hladině Sázavy na břehu řeky zbytky starých mlecích kamenů určených k opracování zlatonosné rudy.

Na nízký stav Sázavy ale nemusíme čekat při obdivování Žampašského viaduktu. Ten je druhou nejvyšší kamennou mostní stavbou v Evropě. Unikátní svým provedením, způsobem výstavby, ale i dominancí v krajině je oblíbeným cílem návštěvníků, cestujících Posázavským Pacifikem, nebo profesionálních i amatérských fotografů.

Někdy člověk žasne v jakých oborech se dokázali čeští lidé prosadit. Ti z malé vísky Petrov získali světovou proslulost výrobou březových košťat. Ta se tu vyráběla snad v každém stavení a faktoři je vykupovali a vyváželi daleko za hranice monarchie.

Ojedinělá květina Kandí psí zub se objevuje pouze v lokalitě Medník
Ojedinělá květina Kandí psí zub se objevuje pouze v lokalitě Medník

V nedalekém Vraném nad Vltavou prožil skoro třicet let svého života autor slavné písně Škoda lásky Jaromír Vejvoda.

Znak města Jílové je červený štít se stříbrným doprava situovaným dvouocasým českým lvem. Ten má na hlavě zlatou korunku. Nad štítem je korunované písmeno W, obojí je provedeno ve zlaté barvě.

Méně strmá a náročná cesta na vrchol Kamínku
Méně strmá a náročná cesta na vrchol Kamínku

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Jílové u Prahy leží na křižovatce silnic II. třídy číslo 104 a 105. Vzdálenosti Jílového u Prahy z českých měst: Praha (27 km), Ústí nad Labem (109 km), Karlovy Vary (149 km), Plzeň (108 km), České Budějovice (121 km), Pardubice (111 km), Hradec Králové (120 km), Jihlava (115 km), Liberec (128 km).

Autobus: Autobusové spojení do Jílového u Prahy je z Prahy, Neveklova, Petrova, Kamenice a Benešova.

Vlak: Vlakem se do Jílového u Prahy dostaneme do konečných stanic v Praze, Čerčanech a Týnci nad Sázavou.

Lokalita Národní kulturní památky Závist
Lokalita Národní kulturní památky Závist

★★★★ - Národní kulturní památka Hradiště Závist (Oppidum Závist), Dolní Břežany:

Všechny terénní útvary hradiště jsou vytvořeny takzvaným závistským přesmykem. Vytvořila se tak hluboká údolí a strmé srázy. Místo popsal už Václav Hájek z Libočan v roce 1541 v Kronice české. Hájek z Libočan na místo zasadil sídlo germánského krále Marboda. V roce 1681 si místa všiml a důkladně ho prozkoumal i Bohuslav Balbín. Ten se o něm zmiňoval jako o vysoké hoře s nesmírnými hromadami kamení, v nichž lze spatřit jednak stopy domů a hradeb běžících po skalách, jednak sklepy hluboko vykopané do přirozené skály, takže nikdo nemůže pochybovat, že na tomto místě stávalo znamenité město. Na nejvyšších místech oppida se nacházela samotná Akropole. Na ní byly prováděny archeologické práce od 50. let 20. století až do roku 1990. Následně byla však lokalita opuštěna a místo archeologických výzkumů se začalo devastovat, nejen vlivem člověka, návštěvníků, ale i zarůstáním přírodou. K zasypání odkrytých archeologických objevů vrstvou signální zeminy došlo až v roce 2015. Jedná se bezkonkurenčně největší keltské oppidum, které se nacházelo na našem území.

Poloha: 49.9623836N, 14.4085281E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,6 km)


Rozhledna Závist je dílem architekta Martina Rajniše
Rozhledna Závist je dílem architekta Martina Rajniše

★★★★ - Rozhledna Závist, Dolní Břežany:

Její výstavba byla dokončena v prosinci 2021. Stavba je dílem architekta Martina Rajniše. Rozhledna spojuje ocelové a dřevěné prvky. Sloupy jsou rozestavěny do trojúhelníku a jsou navzájem propojeny kulatinou a ocelovými táhly. Vyhlídková podesta se nachází ve výšce 24 metrů a vede na ní 128 schodů. Ty tvoří velké dubové točité schodiště.

Poloha: 49.9623483N, 14.4082244E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,6 km)


GALERIE: ZÁVIST


Vyhlídková dřevěná plošina na vrcholu Kamínku
Vyhlídková dřevěná plošina na vrcholu Kamínku

★★★★ - Vyhlídkové místo Kamínek, Zlatníky – Hodkovice:

Kamínek je uměle vytvořený vrchol. Vznikl navážením nepotřebné zeminy při stavbě pražského okruhu. Datum jeho vzniku je mezi lety 2009-2015. Původně v první třetině 20. století zde však byl lom na kámen, po kterém zbyla řada tůní užívaných ke koupání. V jedné z nich se v 60. letech utopily dvě dívenky, které chodily v Dolních Břežanech do školy. Vrchol vystupuje o 35 metrů do výše nad okolní krajinu. Každoročně se na vrchol koná cyklistický závod nazvaný Eliminátor Kamínek. Na vrcholu bylo zřízeno zvláštní výhledové místo. Je odsud nádherný kruhový výhled na Prahu a na nejbližší okolí.

Poloha: 49.9648933N, 14.4732800E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Zlatníky-Hodkovice, náves (1,1 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (6,5 km)


GALERIE: VYHLÍDKA KAMÍNEK


Arcibiskupský altán v Dolních Břežanech
Arcibiskupský altán v Dolních Břežanech

★★★ - Arcibiskupský altán, Dolní Břežany:

Je místo nad údolím řeky Vltavy. Od železniční zastávky Zbraslav sem vede velmi strmá cesta, jejíž zdolání však stojí za to. Na vrcholu najdeme zděný altán, od něhož je působivý pohled do údolí Vltavy, ale i na pražskou čtvrť Zbraslav. Uvnitř altánu se nachází veřejné ohniště.

Poloha: 49.9652211N, 14.4013389E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (0,9 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1 km)


GALERIE: ARCIBISKUSKÝ ALTÁN


K arcibiskupskému altánu nad řekou Vltavou nás směrem od Závisti dovede Břeková alej
K arcibiskupskému altánu nad řekou Vltavou nás směrem od Závisti dovede Břeková alej

★★★ - Břeková alej, Dolní Břežany:

Jedná se o stromořadí složené ze stromů Jeřáb břek. Ty jsou dovedeny k Arcibiskupskému altánu nad údolím řeky Vltavy. Hezké místo, které by mohlo být ještě výraznější, kdyby byly vysekány okolní náletové křoviny.

Poloha: 49.9649800N, 14.4034711E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (1 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (1,2 km)


PP Břežanské údolí při pohledu z rozhledny Závist
PP Břežanské údolí při pohledu z rozhledny Závist

★★★ - Přírodní památka Břežanské údolí, Dolní Břežany:

Nachází se na jižních svazích hradiště Závist. Důvodem ochrany je výskyt některých chráněných druhů živočišné říše – jde například o motýla Přástevníka kostivalového, Ještěrku zelenou nebo Mloka skvrnitého. Stejně tak tu ale najdeme i chráněné rostliny: Křivatec český, Třemdavu bílou nebo Hvozdík sivý.

Poloha: 49.9574308N, 14.4064469E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (2,8 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (2,8 km)


Výhled nad Károvským údolím
Výhled nad Károvským údolím

★★★ - Výhled nad Károvským údolím, Dolní Břežany:

Místo nabízí výhled do Károvského údolí. Tím protéká Lhotecký potok. Vyhlídka se nachází na vysokém ostrohu stranou značených tras. Dojdeme však po dobře udržované a turisty prošlapané neznačené cesty. Zhruba 200 metrů odsud se nachází další vyhlídka – Vyhlídka pod střelnicí. I ta nabízí pohled do Károvského údolí a zároveň i do Chlumského údolí.

Poloha: 49.9552997N, 14.4169386E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Nádraží Zbraslav (4,4 km)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,2 km)


Plastika Sladké sny v Dolních Břežanech je dílem Lukáše Rittsteina a byla vytvořena z oceli a laminátu
Plastika Sladké sny v Dolních Břežanech je dílem Lukáše Rittsteina a byla vytvořena z oceli a laminátu

★★ - Užitné umění v Dolních Břežanech, Dolní Břežany:

Uprostřed moderního centra v Dolních Břežanech se nachází řada zajímavých obytných budov, které tvoří srdce obce. V jejich blízkosti najdeme zajímavé artefakty předních českých výtvarníků, které podtrhují modernost centra Dolních Břežan.

Poloha: 49.9647169N, 14.4584992E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dolní Břežany, náměstí (170 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,4 km)


GALERIE: UŽITNÉ UMĚNÍ


Zámek v Dolních Břežanech vlastní pražské arcibiskupství
Zámek v Dolních Břežanech vlastní pražské arcibiskupství

★★★ - Zámek Dolní Břežany, Dolní Břežany:

Renesanční zámek pochází z doby kolem roku 1600. Ještě před tím zde však stávala tvrz. Na počátku 18. století koupil objekt Ferdinand hrabě Khünburg a od té doby je ve vlastnictví pražského arcibiskupství. Na konci 19. století byla k budově přistavěna kaple svaté Máří Magdalény. Dokonce tu krátce po vzniku nového československého státu sídlilo i italské velvyslanectví. Po znárodnění zde však byla třeba ubytovna pro tzv. červené barety, kteří potlačovaly studentské nepokoje v roce 1989. Arcibiskupství v současnosti objekt pronajalo a vznikl zde čtyřhvězdičkový hotel. Veřejnosti tak zůstal uzavřen zdejší zámecký park a přístup k pramenu svatého Vojtěcha, který se v parku nachází.

Poloha: 49.9627114N, 14.4571808E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Obecní úřad (200 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,2 km)


Keltský park v Dolních Břežanech
Keltský park v Dolních Břežanech

 - Keltský park Dolní Břežany, Dolní Břežany:

Odpočinkové místo vzniklo na místě původního smetiště. Vytvořil ho zahradní architekt Zdeněk Sendler, který se nechal inspirovat keltskými oppidy, která se nacházejí v těsné blízkosti Dolních Břežan. Lokalitu doplňují kamenné kvádry, dřevěné trámy nebo keltský kříž.

Poloha: 49.9648875N, 14.4563000E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Dolní Břežany, náměstí (420 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (5,4 km)


GALERIE: KELTSKÝ PARK


Studánka Jaromířka v Dolních Břežanech
Studánka Jaromířka v Dolních Břežanech

 - Studánka Jaromířka, Dolní Břežany:

Upravené a hezké místo na západním okraji obce. Tato studánka byla hlavní zdrojnicí vody pro nedaleké pradávné hradiště Dolní Břežany. Studánka je zdrojnicí krátkého potoka stékajícího do Břežanského potoka.

Poloha: 49.9619167N, 14.4443889E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Hradišťátko (320 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,2 km)


Pozůstatky hradební hrany v hradišti Dolní Břežany
Pozůstatky hradební hrany v hradišti Dolní Břežany

 - Hradiště Dolní Břežany, Dolní Břežany:

V historii bylo nazýváno též zdrobnělinou Hradišťátko, a to vzhledem k blízkosti mnohem většího hradiště na Závisti. Toto přemyslovské hradiště bylo vybudováno jako opora vlády knížete Boleslava I. a jeho syna Boleslava II. na samém konci 10. století. Jeho úloha byla velmi prostá. Hradiště mělo hlídat bezpečnost v Břežanském údolí, ale také vybírat poplatky, řekněme clo. Velikost hradiště nepřesáhla dva hektary a nacházelo se na strmých kopcích nad údolím Břežanského potoka. Dnes se zachovaly jen ostré obvodové hrany svědčící o hranici původního hradiště.

Poloha: 49.9628117N, 14.4448858E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Dolní Břežany, Hradišťátko (230 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zbraslav (4,3 km)


GALERIE: OBRÁZKY Z BŘEŽAN


Výlet 1: Největší keltské oppidum v Česku – Závist, přes Dolní Břežany na Kamínek a zpět přes vyhlídky Břežanského údolí (pěší)


Start: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice

Cíl: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice

Délka trasy: 17,5 km

Časová náročnost: 5 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Závist, ale i Dolní Břežany – ta místa jsou spojená s historií a tajemstvím keltských hradišť. A právě pro milovníky keltské mystiky a tajemna je připraven tento výlet. S keltskou historií se setkáme nejen na keltském oppidu Závist, které je mimochodem vůbec největší v republice, ale také přímo v Dolních Břežanech na tamním hradišti a v Keltském parku. A když k tomu připočítáme milovníky krásných výhledů, kteří si přijdou taky každopádně na své, tak se skupina případných nadšenců do tohoto výletu značně rozšiřuje. K tomu přičtěte ještě krásnou krajinu a můžeme vyrazit.

Vhodnost: Výlet není úplně snadný, zvláště ve své první fázi. Tady nás totiž z nejnižšího bodu ve výšce 196 metrů nad mořem hned na svém začátku čeká poměrně infarktový výstup k Arcibiskupskému altánu a na Závist, která se nachází ve výšce 388 metrů nad mořem. Pak už se jde téměř po rovině s malým sestupem do údolí a následným zpětným výstupem na planinu. Obrat je na vyhlídkovém místě Kamínek, které je potřeba překonat také poměrně výrazné stoupání na navážkový kopec. V případě vyhlídkové místa Kamínek je možné zvolit méně náročnou a strmou výstupovou cestu okolo vrchu, která nepatrně délku výletu prodlouží. Pro ty, kteří nechtějí šlapat zpět do Zbraslavi, je možné výlet po menších úpravách ukončit hned v Dolních Břežanech. V původní podobě má celkové převýšení 365 metrů a je zařazen ve čtvrtém náročnostním stupni. Ještě jednou pozor na úvodní stoupání. Není dobré ho absolvovat i vzhledem ke kloubům a šlachám nerozehřátí.


Zastávky:

Dolní Břežany, Arcibiskupský altán (0,9 km) – Dolní Břežany, Břeková alej (1 km) – Dolní Břežany, Rozhledna Závist (1,6 km) – Dolní Břežany, Národní kulturní památka Oppidum Závist (1,7 km) – Dolní Břežany, Přírodní památka Břežanské údolí (2,5 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo nad Károvským údolím (4,9 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo nad střelnicí (5,1 km) – Dolní Břežany, Zámek Dolní Břežany (8,5 km) – Dolní Břežany, Vyhlídkové místo Kamínek (10,1 km) – Dolní Břežany, Socha Hyeny (11,4 km) – Dolní Břežany, Plastika Sladké sny (11,5 km) – Dolní Břežany, Socha Corpus Angelicus (11,6 km) – Dolní Břežany, Plastika Hvězdy (11,7 km) – Dolní Břežany, Keramické křeslo (11,8 km) – Dolní Břežany, Keltský park (12,1 km) – Dolní Břežany, Hradiště Dolní Břežany (13,3 km) – Dolní Břežany, Studánka Jaromířka (13,5 km)

Typický biotop Přírodní rezervace Zvolská homole
Typický biotop Přírodní rezervace Zvolská homole

★★★★ - Přírodní rezervace Zvolská homole, Zvole:

Místo je součástí jedné z nejcennějších lokalit Vltavského údolí. Důvodem ochrany jsou zdejší skalní stepi, lesostepi a dubové porosty, které se staly domovem řady ohrožených rostlin a živočichů. Nejvzácnější rostlinou, kterou přilákaly zdejší kyselé skály, je Prorostlík prutnatý, který se tu vyskytuje ve svém nejsevernějším možném evropském výskytu.

Poloha: 49.9413228N, 14.3976608E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Vrané nad Vltavou, Železniční stanice (1,6 km)

Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,9 km)


Vyhlídka u hradiště Zvolská homole
Vyhlídka u hradiště Zvolská homole

★★★★ - Vyhlídka u hradiště na Zvolské homoli, Zvole:

Toto místo se nachází v lokalitě, na které dřív stál stožár elektrického vedení. Ten tu zůstal zachován do dnešního dne. Lokalita vyniká svými starohorními nerosty, mezi kterými dominují jílovité břidlice, prachovce a droby. Jedná se o kyselé nerosty. Vyhlídka nabízí zcela ucelený výhled do krajiny a zabírá rozsahem oblast od Zbraslavi až po Vrané nad Vltavou.

Poloha: 49.9442339N, 14.3982831E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Zvole, Škola (2,1 km)

Vlaková zastávka: Dolní Břežany - Jarov (0,5 km)


GALERIE: VYHLÍDKA U HRADIŠTĚ