JÍLOVÉ U PRAHY - II. ČÁST



Výhled z rozhledny Pepř na vystupující vrcholky Malého a Velkého Blaníku
Výhled z rozhledny Pepř na vystupující vrcholky Malého a Velkého Blaníku

★★★★ - Rozhledna Pepř, Jílové u Prahy:

Jde o telekomunikační věž, která dovoluje výstup do výšky 18 metrů na vyhlídkovou plošinu. Otevřena veřejnosti byla v roce 2007. Vidět je odsud nejen na krajinu Povltaví, ale při dobré viditelnosti spatříme i vrcholky Brd, Blaník či českou metropoli nebo dokonce i horu Říp. Spolek místních rodáků a přátel se snažil o vybudování rozhledny na stejném místě už v roce 1927. V té době však k realizaci stavby nedošlo.

Poloha: 49.8871708N, 14.4831906E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Obec (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (2,2 km)


GALERIE: ROZHLEDNA PEPŘ


Vyhlídka Boží skála, samotná skála je skryta v nedalekém lesíku
Vyhlídka Boží skála, samotná skála je skryta v nedalekém lesíku

★★★★ - Vyhlídka u Boží skály, Jílové u Prahy:

Samotná Boží skála se nachází v zalesněném pahorku blízko vyhlídky s houpačkou. Místo je oblíbenou lokalitou psychotroniků kvůli údajně silnému pozitivnímu záření, které tu vyzařuje z nitra země. Lokalita je celkově známá keltskou historii, a tak další řada specialistů na tyto vědy dává oblast do souvislosti s obětištěm Keltů.

Poloha: 49.8901847N, 14.5018431E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Čs. Armády (0,8 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,7 km)


Jeden ze dvou barokních křížů, které daly jméno místní vyhlídce u Jílového; povalené stavby znovu vztyčili místní obyvatelé
Jeden ze dvou barokních křížů, které daly jméno místní vyhlídce u Jílového; povalené stavby znovu vztyčili místní obyvatelé

★★★ - Vyhlídka u Dvou křížů, Jílové u Prahy:

Velmi romantické místo. Najdeme ho v blízkosti polní cesty, u které se nachází dvojice barokních kamenných křížů. Ty byly povaleny v dobách socialismu a obnovy se dočkaly až v posledních letech. Z vyhlídky je vidět údolí Sázavy, Neštětickou horu a svahy zdejší krajiny.

Poloha: 49.8795831N, 14.4885428E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,3 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (0,8 km)


GALERIE: VYHLÍDKA DVA KRÍŽE


Vstup do štoly Halíře
Vstup do štoly Halíře

★★★ - Štola Halíře, Pohoří:

Jde o štolu, která byla proražena v letech 1948-1950. Nerostný průzkum však nepřinesl očekávané výsledky, a tak se dál v ražení nepokračovalo. Regionální muzeum však pojalo tuto štolu jako ukázkovou, a tak je možné dnes vidět expozici místní zlaté těžby. Navíc nad štolou Halíře si lze prohlédnout krásně zachované mělké pinkové pásmo. Zdejší zlato je velmi jemnozrnné a dosahuje výtěžnosti 40 gramů na tunu zeminy.

Poloha: 49.8842958N, 14.5134161E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Borek (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,5 km)


Kostel svatého Vojtěcha je nejstarší budovou v Jílovém
Kostel svatého Vojtěcha je nejstarší budovou v Jílovém

★★★ - Kostel svatého Vojtěcha, Jílové u Prahy:

Nejstarší budova ve městě. Kostel pochází už z poloviny 13. století. To spadá do období, kdy bylo Jílové kolonizováno. Nejcennějším předmětem uvnitř kostela je pozdně gotická archa hlavního oltáře, která sem byla přenesena ze zrušeného kostela Na Zderaze v Praze. Součástí kostela byla původně i loreta. Ta však byla zrušena a zbyla z ní jen soška Loretánské černé madony s ježíškem, která byla přesunuta do interiéru kostela.

Poloha: 49.8939567N, 14.4931183E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Náměstí (150 m)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (2,1 km)


Kaple svatého Václava u léčivého pramene v Jílovém byla kdysi součástí zdejších proslulých Svatováclavských lázní
Kaple svatého Václava u léčivého pramene v Jílovém byla kdysi součástí zdejších proslulých Svatováclavských lázní

★★★ - Kaple svatého Václava, Jílové u Prahy:

Její historie je spojena s údajným zázrakem, ke kterému došlo někdy kolem roku 1710. Tehdy zdejší léčivá voda vrátila údajně zrak jílovskému měšťanovi Kollovi a ten z vděčnosti nechal vybudovat dřevěnou kapličku přímo nad zdejším pramenem. Za nedlouho zde stála už kaple kamenná. V těsně blízkosti pramene se nacházela i pískovcová socha svatého Václava, která je dnes ve sbírkách místního muzea. Zvon z jednolodní kaple byl během I. světové války zrekvírován.

Poloha: 49.8975947N, 14.4794792E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Hřbitov (250 m)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (3,2 km)


Léčivý a údajně zázračný pramen svatého Václava v Jílovém Rittsteina a byla vytvořena z oceli a laminátu
Léčivý a údajně zázračný pramen svatého Václava v Jílovém

★★★ - Svatováclavský pramen, Jílové u Prahy:

Díky jeho údajné léčivé síle vyrostly v Jílovém Svatováclavské lázně. Spouštěcím mechanismem výstavby byla pro obec Jílové záchrana zraku zdejšího občana. K výstavbě lázní došlo v 60. letech 18. století. Čtvercový lázeňský domek měl čtyři vany a kamna na ohřívání vody. Nejvíce zdejší pramen ale proslavil lékárník Karel Födiš, který na konci 18. století zveřejnil zprávu, podle které léčí zdejší voda nemoci oudů, jaterní, ledvinové, zimnici, dnu a choroby oční. Současné rozbory potvrzují, že zdejší voda obsahuje kyselinu uhličitou, sírany, chloridy, kysličník hlinitý, kalcium, sodík a draslík. Zajímavostí je pak skutečnost, že údajně byly léčivé účinky tohoto pramene známé už v dobách Karla IV.

Poloha: 49.8976122N, 14.4795039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Hřbitov (250 m)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (3,2 km)


Kostel Božího Těla na hřbitově v Jílovém
Kostel Božího Těla na hřbitově v Jílovém

★★★ - Kostel Božího Těla, Jílové u Prahy:

Na malém a velmi malebném hřbitově najdeme zdejší původně středověký kostel. Ten byl upraven v poslední části 17. století do současné podoby. Jde o jednolodní stavbu s kněžištěm půlkruhového tvaru.

Poloha: 49.8954183N, 14.4811192E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Hřbitov (100 m)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (3 km)


Lípa u Zlatého potoka
Lípa u Zlatého potoka

★★ - Lípa u Zlatého potoka, Jílové u Prahy:

Dvacet osm metrů vysoká lípa si jistě pamatuje zdejší snahy o rýžování zlata ve zdejším potoce. Vhodné podmínky s dostatkem vláhy ji umožnily vyrůst do téměř třiceti metrů do výšky. V obvodu kmene pak naměříme téměř šest metrů. Jedná se o krásný zdravý exemplář lípy srdčité.

Poloha: 49.8828967N, 14.4779403E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Obec (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (2,5 km)


Výhled z Kněží hory dnes už zarůstají vzrostlé stromy
Výhled z Kněží hory dnes už zarůstají vzrostlé stromy

★★ - Kněží hora, Pohoří:

Keltská svatyně. Alespoň to tvrdí řada archeologů a historiků. Konec konců 488 metrů vysoká hora s kamenným plochým vrcholem si o takové využití přímo říká. Na vrchol nás dovede odbočka červené turistické stezky. Zdejší výhled je však omezen poměrně vzrostlými stromy.

Poloha: 49.8818072N, 14.5316531E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Pohoří, Skalsko (1,9 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (2,9 km)


Lokalitu Obětních kamenů jako první pojmenovala archeoložka Olga Barvířová
Lokalitu Obětních kamenů jako první pojmenovala archeoložka Olga Barvířová

★★ - Obětní kameny, Pohoří:

Toto jméno pochází s největší pravděpodobností od místní archeoložky Olgy Barvířové. Ta v meziválečné éře mapovala historii Jílového a okolí. Ona první označila tyto kameny za obětní keltské kameny, a to vzhledem i k blízkosti největšího keltského oppida na našem území na Závisti. Skutečnost však nikdy nebyla podložena dalšími výzkumy.

Poloha: 49.8759550N, 14.5255686E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Borek (2,1 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (2,2 km)


Zbytky Včelního hrádku
Zbytky Včelního hrádku

 - Zřícenina Včelní hrádek, Jílové u Prahy:

Zámeček si nechal v 18. století postavit rytíř Karel Josef z Bienenberka. Byl to hejtman Kouřimského kraje. Byl to jeden ze zakladatelů české archeologie, a tak není divu, že po zrušení sázavského kláštera sem byly převezeny některé sázavské umělecké památky, například oltářní obraz svatého Prokopa nebo barokní monstranci. Později začal Včelní hrádek měnit majitele a silně chátrat. Vše bylo dovršeno v 70. letech 20. století, kdy patřil místnímu družstvu. Tehdy došlo k definitivní devastaci. Současný vlastník přestavěl nejméně zničenou stáj na obytnou budovu.

Poloha: 49.8766711N, 14.4916681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,2 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (0,9 km)


Přírodní památka Skalsko je domovem vzácných vstavačových rostlin
Přírodní památka Skalsko je domovem vzácných vstavačových rostlin

 - Přírodní památka Skalsko, Pohoří:

Pokud přijdeme ve vhodný čas, naskytne se nám pohled na krásně rozkvetlou louku vzácných rostlinných druhů. Mezi ně musíme zařadit v první řadě Prstnatec májový a Vstavač perleťový. O něco dříve tu rozkvétá Kosatec sibiřský. Rostlinné zastoupení je však mnohem bohatší, a tak je louka velkým potěšením pro motýly. Těch tu najdeme velkou řadu druhů, ale kraluje mezi nimi vzácný Modrásek bahenní.

Poloha: 49.8960431N, 14.5370908E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Pohoří, Pohorka (350 m)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (4,3 km)


Bývalá vojenská nemocnice v Jílovém se pomalu rozpadá
Bývalá vojenská nemocnice v Jílovém se pomalu rozpadá

 - Bývalá záložní vojenská nemocnice, Jílové u Prahy:

Byla zkolaudována v roce 1968. Jedná se o jednu z dvanácti polotajných vojenských nemocnic, které vznikly v době po Karibské krizi. Nemocnice byla dokonale vybavena včetně několika chirurgických sálů pro případ války a jaderného napadení. Tato nemocnice v Jílovém ale nikdy nesloužila svému účelu a nebyl v ní nikdy ošetřen jeden jediný pacient. Dnes se lokalita rozpadá. Sešlo i z nápadu vybudovat zde muzeum zdravotnické techniky. Jen dočasně zde byly uskladněny historické sanitní vozy. S největší pravděpodobností čeká tento objekt demolice. Stejné nemocnice vyrostly také například v Holicích, Hředlích, Kaznějově, Mlékovicích, Ujkovicích nebo Zábřehu.

Poloha: 49.9002267N, 14.4970858E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Pražská (0,5 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (3 km)


GALERIE: OBRÁZKY Z JÍLOVÉHO


Výlet 4: Prohlídka královského hornického města Jílové a jeho nejbližšího okolí (pěší)


Start: Jílové u Prahy, Turistický rozcestník Jílové u Prahy - náměstí

Cíl: Jílové u Prahy, Turistický rozcestník Jílové u Prahy - náměstí

Délka trasy: 19 km

Časová náročnost: 6 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Zlato a Jílové – to je odvěké synonymum. My se na něj dnes podíváme trochu blíž, i když ty hlavní zásoby zlatého kovu dnes přeskočíme. Přesto vlastní malebné městečko Jílové dokáže nabídnout velkou dávku zajímavých míst a staveb. V první řadě je to místní kostel svatého Vojtěcha, neunikne nám ale ani Svatováclavská kaple se stejnojmenným pramenem. Málokdo totiž tuší, že Jílové u Prahy nebylo jen hornické, ale v dřívějších letech i lázeňské město, kde se ve zdejších lázních léčily hlavně nemoci očí. A do třetice nemůžeme v souvislosti s tímto městečkem zapomenout na keltskou minulost. Tajemství zdejších tajemných rituálů a obětí ještě dnes připomínají místa s názvy jako Obětní kameny, Boží skála či Kněží hora. I tyto lokality navštívíme. Neopomineme ale ani skutečnou zlatou historii. O ní se více dozvíme v otevřené štole Halíře.

Vhodnost: Stejně jak je pestrá nabídka témat tohoto výletu, tak stejně pestré bude i stoupání a klesání, které nám tento výlet přináší. Začneme ve vlastním městě Jílové, abychom pozvolna vystoupali k prvnímu vrcholu, který bude v blízkosti Svatováclavských koupelí, pak nás čeká mírný sestup, který se ale brzy obrátí ve zdolání druhého vrcholu u rozhledny Pepř. Odsud budeme sestupovat do nejnižšího místa s nadmořskou výškou 277 metrů, což je lokalita kolem nádraží v Jílové. Tady začneme pozvolna stoupat až na nejvyšší bod, kterým je Kněží hora s výškou 489 metrů. Pak nás čeká pomalý sestup do údolí k místnímu potoku a odsud se odrazíme a vyjdeme si znovu na Boží skálu. Poslední etapa výletu už povede v podstatě po rovině. Celkové převýšení je 512 metrů a výlet jsme zařadili do šesté zatěžkávací skupiny z deseti.


Zastávky:

Jílové u Prahy, Svatováclavský pramen a Svatováclavské lázně (1,2 km) – Jílové u Prahy, Kostel Božího Těla (1,5 km) – Jílové u Prahy, Lípa u Zlatého potoka (3,5 km) – Jílové u Prahy, Rozhledna Pepř (4,4 km) – Jílové u Prahy, Vyhlídka u Dvou křížů (5,5 km) – Jílové u Prahy, Zřícenina hradu Včelní hrádek (6 km) – Pohoří, Štola Halíře (8,4 km) – Pohoří, Obětní kameny (9,9 km) – Pohoří, Kněží hora (10,8 km) – Pohoří, Přírodní památka Skalsko (13 km) – Jílové u Prahy, Vyhlídka Boží skála a Boží skála (16,4 km) – Jílové u Prahy, Bývalá vojenská záložní nemocnice (18 km) – Jílové u Prahy, Kostel svatého Vojtěcha (18,9 km)

Z vyhlídky Třeštibok je krásně vidět na trať, po které jezdí Posázavský pacifik
Z vyhlídky Třeštibok je krásně vidět na trať, po které jezdí Posázavský pacifik

★★★★★ - Vyhlídka Třeštibok, Jílové u Prahy:

Nachází se na svahu kopce Zahrádka. Leží ve stejnojmenné přírodní památce. Místo u žluté turistické stezky nabízí ohromující pohled na kaňon řeky Sázavy a trať, která se podél ní vine a po které jezdí známý Posázavský Pacifik. Vidět jako na dlani je i protější vrch Medník, na kterém je naleziště kriticky ohrožené rostliny Kandík psí zub. Název získala skála podle vorařů, kteří bojovali se zdejšími nepříjemnými proudy. To se projevovalo tím, že mnoho vorů svým bokem narazilo do ostrých skal a právě tady se vzal název lokality. Zhruba 150 metrů odsud západním směrem se nachází další vyhlídka – Hadí skála. Ta však neleží přímo na turistické stezce a je nutné jít k ní po neznačené cestě. Obě vyhlídky jsou na rozdíl od ostatních částí Třeštiboku obnažené a objevují se zde prvohorní břidlice, které jsou nejstarším pevným materiálem na Zemi.

Poloha: 49.8769539N, 14.4520083E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Luka pod Medníkem (2,3 km)

Vlaková zastávka: Luka pod Medníkem (2,5 km)


Přírodní památka Třeštibok je domovem vzácného motýla Přástevníka kostivalového
Přírodní památka Třeštibok je domovem vzácného motýla Přástevníka kostivalového

★★★★ - Přírodní památka Třeštibok, Petrov u Prahy:

Památka je situována na prosluněné lesostepi nad řekou Sázavou. Důvodem ochrany je kolonie vzácného motýla Přástevníka kostivalového, který se tu vyskytuje. Tento motýl je vážně ohrožen v celé Evropě. Jedná se o výrazný a poměrně nápadně zbarvený motýlí druh. Místem prochází žlutá turistická stezka.

Poloha: 49.8777494N, 14.4511975E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Luka pod Medníkem (2,4 km)

Vlaková zastávka: Luka pod Medníkem (2,6 km)


GALERIE: TŘEŠTIBOK


Detailní pohled na  oblouky kamenného Žampašského viaduktu
Detailní pohled na oblouky kamenného Žampašského viaduktu

★★★★ - Žampašský viadukt, Jílové u Prahy:

Ohromující stavba nad roklí Kocour. Tento žulový most se sedmi oblouky je nejvyšším kamenným železničním mostem v naší zemi. Podle některých zdrojů mu dokonce patří prvenství i v celoevropském měřítku. Jiné zdroje řadí na první místo švýcarský Landwasserviadukt. Žampašský most má sedm oblouků, je zahnutý a dosahuje v nejvyšším bodě výšku 41 metrů a 73 centimetrů. Celková délka je 109 metrů a šířka v koruně mostu je 577 centimetrů. Na stavbě se podíleli zahraniční, hlavně italští dělníci. První vlak zde projel 1. května roku 1900. Pokud bychom chtěli most porovnávat třeba s pražským Nuselským mostem, tak tento je jen o jeden jediný metr nižší. Téměř okamžitě na Žampašský most navazuje první Jílovský tunel. Ten byl otevřen o devatenáct let dříve, než samotný most, ale zůstal jalový bez železniční trati. Tunel je dlouhý 96 metrů.

Poloha: 49.8730644N, 14.4877692E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,7 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,6 km)


GALERIE: VIADUKT ŽAMPACH


Štola svatého Josefa v Kocourské rokli
Štola svatého Josefa v Kocourské rokli

★★★★ - Štola svatého Josefa, Jílové u Prahy:

Tato štola je přístupná a je zde umístěna expozice o zdejší těžbě zlata. Navštívit můžeme zhruba 200 metrů chodeb. Celý systém se nazývá Kocourské žilné zlaté pásmo. S největší pravděpodobností tato štola vznikla ještě v předhusitské době. Po husitských válkách se však od těžby odstoupilo. Nejstarší záznam o štole najdeme v důlní mapě z roku 1830.Znovu se zde však zlatá ruda těžila ještě v 18. století. O něco jižněji od Štoly svatého Josefa se nachází ve svahu další zlatá štola, která je uzavřena mříží. V její blízkosti najdeme i svatojosefskou studánku.

Poloha: 49.8744936N, 14.4843106E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,4 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,9 km)


GALERIE: ŠTOLA SVATÉHO JOSEFA


Štola svatého Antonína Paduánského se sochou světce
Štola svatého Antonína Paduánského se sochou světce

★★★★ - Štola svatého Antonína Paduánského, Jílové u Prahy:

V této štole se těžilo zlato. Historie zdejší štoly, která se nachází v údolí Studeneckého potoka, je téměř totožná jako historie štoly svatého Josefa. Pochází ještě z předhusitského období. K renesanci těžby došlo v polovině 18. století. I tady je možná prohlídka uvnitř skály. Je mnohem náročnější, než u štoly svatého Josefa. Expozice je tu totiž ve dvou patrech a rozdíly mezi patry musí návštěvníci překonat po hornických žebřících.

Poloha: 49.8740900N, 14.4855603E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,8 km)


GALERIE: PADUÁNSKÁ ŠTOLA


U břehu řeky Sázavy najdeme štolu Václav
U břehu řeky Sázavy najdeme štolu Václav

★★★★ - Štola Václav, Jílové u Prahy:

Důlní dílo bylo zasazeno do skály u řeky Sázavy až v roce 1828. Je tedy mnohem mladší, než ostatní štoly v oblasti. Nicméně už předtím v lokalitě existovaly starší štoly. Tato však má trochu jiný specifický důvod vzniku. Měla hlavně odvodňovat důl Pepř. Přesto se věřilo, že i tady se najdou zlaté rudné žíly, jenže jejich výtěžnost byla tak malá, že se v druhé polovině 19. století od průzkumů odstoupilo. K obnovení průzkumných prací došlo s nástupem fašismu v roce 1939 a průzkumy pokračovaly až do roku 1968, kdy bylo toto ložisko definitivně opuštěno. Dnes má štola hlavně odvodňovací funkci a po dohodě je přístupná.

Poloha: 49.8707197N, 14.4842814E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (2,2 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,9 km)



Pikovická jehla s projíždějícím vlakem
Pikovická jehla s projíždějícím vlakem

★★★★ - Skalní útvar Pikovická jehla, Petrov:

Jde o samostatně stojící skalní útvar, který se stal solitérním při výstavbě železniční trati. 20 metrů vysoká věž je v současnosti objížděna vlaky. Na její vrchol se dostanou pouze horolezci. Ti vztyčili na její špičce dřevěný kříž. Jedná se o kultovní místo Sázavského údolí. Zvláštní důraz na její spatření pak kladou cestující Posázavským pacifikem.

Poloha: 49.8766761N, 14.4428381E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Hradištko, Pikovice, Most (1,4 km)

Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (1,1 km)


GALERIE: PIKOVICKÁ JEHLA


Žampašský viadukt ze strany od Žampašské vyhlídky
Žampašský viadukt ze strany od Žampašské vyhlídky

★★★ - Žampašská vyhlídka, Kamenný Přívoz:

Výhled je v osadě Žampach. Z místa je krásný výhled nejen na řeku Sázavu, ale i na unikátní Žampašský viadukt. Z vyhlídky je vidět i bývalý mlýn Žampach, který leží na opačném břehu řeky. Tento mlýn sloužil jako puchýrna, tedy na propírání a roztloukání zlaté rudy. Tento mlýn fungoval jako puchýrna od 16. do 19. století. Pak byl přestavěn na český mlýn a strojní mlýn. Mlynářská tradice skončila s počátkem 20. století, kdy zde vznikla továrna na obvazovou vatu.

Poloha: 49.8702419N, 14.4884603E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kamenný Přívoz, Hostěradice, Domov důchodců (1,5 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (4,2 km)


Párisův mlýn zažil největší slávu v roce 1925, kdy se tu natáčel film Lucerna
Párisův mlýn zažil největší slávu v roce 1925, kdy se tu natáčel film Lucerna

★★★ - Párisův mlýn, Jílové u Prahy:

Jeden z pamětníků krásné mlynářské doby. Mlýn vznikl už v 17. století a byl původně znám jako Brejlovský mlýn. Mlelo se zde až do roku 1951. Největší slávu však budova zažila v roce 1925, kdy se tu natáčel film Lucerna. Současný majitel však mlýn obléká do jiného hávu a přistupuje k němu jako ke středověké tvrzi.

Poloha: 49.8756914N, 14.5012486E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Borek (0,6 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (0,7 km)


GALERIE: PÁRISŮV MLÝN


Jedna z kaskád vodopádu Kocourské rokle
Jedna z kaskád vodopádu Kocourské rokle

★★ - Vodopády Kocourské rokle, Jílové u Prahy:

Jde spíš o jednotlivé kaskády Studeneckého potoka. Ty se nacházejí v jeho nejspodnější části těsně před samotným ústím do Sázavy. Jde o jednotlivé vodní prahy, které jsou dobře patrné i ze silnice procházející právě údolím Kocourské rokle. Na místě můžeme najít také řadu odvodňovacích šachet zdejší štol, které se jeví a jsou většinou prezentovány jako místní studánky.

Poloha: 49.8731947N, 14.4869275E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Studené, Závod (1,6 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (1,7 km)


★★ - Hostěradické vodopády, Kamenný Přívoz: (bez fotografie)

Kolem Hostěradského potoka vede červená turistická stezka. V okamžiku, kdy se začíná tato stezka odpojovat od potoka, začínají Hostěradické vodopády. Mají několik pater. Nejvyšší je druhé a poslední před ústím do potoka. Každá z těchto kaskád má tři metry na výšku. Celkový průtok vody je průměrně deset litrů za sekundu. Jsou to malebné vodopády, které za malou odbočku z červené stezky rozhodně stojí, ale to pouze v případě, že nepřicházíte v období skoupém na srážky.

Poloha: 49.8676306N, 14.4971389E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kamenný Přívoz, Hostěradice, Domov důchodců (0,7 km)

Vlaková zastávka: Jílové u Prahy (3,8 km)


Pohled na Pikovický tunel na železniční trati nacházející se v Přírodní rezervaci Třeštibok
Pohled na Pikovický tunel na železniční trati nacházející se v Přírodní rezervaci Třeštibok

★★ - Pikovický tunel, Jílové u Prahy:

Tunel byl proražen v roce 1881. Společně se sedmi dalšími tunely je nezbytnou součástí železniční romantiky, kterou nabízí trať zvaná jako Posázavský Pacifik. Tato dopravní stavba patří k těm nejkratším, má délku jen 50 metrů. Za II. světové války tu vlaky nejezdily a v tunelu se nacházela podzemní továrna Omega I, kde se vyráběly kompresory k leteckým motorům Daimler-Benz.

Poloha: 49.8757897N, 14.4522622E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Jílové u Prahy, Luka pod Medníkem (2,3 km)

Vlaková zastávka: Luka pod Medníkem (2,5 km)


Výlet 5: V hlavní roli zlato – návštěva zlatonosných štol v Jílovém, ikonická skála Pikovická jehla a nezapomenutelná Třeštibocká vyhlídka (pěší)


Start: Petrov, Železniční stanice Petrov u Prahy

Cíl: Jílové u Prahy, Železniční stanice Jílové u Prahy

Délka trasy: 18,1 km

Časová náročnost: 5:55 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Další z výletu, který není okružní. Začneme na jiném místě, než skončíme. Nicméně obě místa leží na stejné železniční trati. V hlavní roli tohoto výletu bude rokle Kocour, což je místo, které je nejvíce spojeno se zlatonosnými žílami v Jílovém. To bude také důvod, proč navštívíme tři přístupné a otevřené štoly jílovského zlatonosného revíru. Myslíme ale i na milovníky technických památek. Pro ně je připravena návštěva jednoho z nejkrásnějších českých mostů – Žampašského viaduktu. A abychom zachovali co největší pestrost v nabízených lokacích, tak na nás čeká ikonická Pikovická skalní jehla, která po odstřelu skály zůstala stát osamocená nad tokem Sázavy. Kromě toho nás čeká jedna z nejzajímavějších, nejkrásnějších, ale zároveň nejvíce opomíjených sázavských vyhlídek – vyhlídka Třeštibok.

Vhodnost: Nejníže se budeme nacházet u břehů Sázavy, když se vydáme na prohlídku Pikovické jehly. To budeme jen ve výšce 202 metrů nad mořem. Pak nás čeká poměrně velmi ostré stoupání na vyhlídku Třeštibok a stejnojmennou přírodní památku. Ale ani to nebude nejvyšší místo výletu. Po mírném sestupu do Luk pod Medníkem se naše kroky zase obrátí směrem do stoupání. Tentokrát bude sice mírnější, ale v lokalitě Na výhledu dosáhneme nejvyššího bodu – 382 metrů nad mořem. Pak už jen prudce sestoupíme. To je první polovina výletu. Ta druhá se bude téměř celá odehrávat v naprosto rovinatém prostředí a neměla by nám činit žádné problémy. Celkové převýšení je 554 metrů a výlet je zařazen v šestém náročnostním koši.


Zastávky:

Petrov, Skalní útvar Pikovická jehla (1,1 km) – Jílové u Prahy, Vyhlídka Hadí skála (3,9 km) – Jílové u Prahy, Přírodní památka Třeštibok (4,1 km) – Jílové u Prahy, Vyhlídka Třeštibok (4,3 km) – Jílové u Prahy, Pramen svatého Prokopa (8,2 km) – Jílové u Prahy, Štola svatého Josefa (8,6 km) – Jílové u Prahy, Štola svatého Antonína Paduánského (8,7 km) – Jílové u Prahy, Žampašský viadukt (8,9 km) – Jílové u Prahy, Štola Václav (9,4 km) – Kamenný Přívoz, Žampašská vyhlídka (13,4 km) – Kamenný Přívoz, Hostěradické vodopády (14,3 km) – Jílové u Prahy, Párisův mlýn (17,5 km)


0 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

JESENICE

ZBIROH

ROKYCANY