KADAŇ

Světoví historici se přou, kde se v letech 631-2 uskutečnila jedna z nejdůležitějších evropských bitev u Wogastisburgu; podle mnohých je tím místem, kde kmeny kupce Sáma porazily Franky a umožnily vstup Slovanů do prostoru střední Evropy, hora Úhošť přímo nad Kadaní

Německá většina v Kadani nepřekousla vyhlášení Československa v roce 1918, ve velmi zjitřené a napjaté atmosféře bylo jen otázkou času, kdy vzplane sud s prachem; stalo se tak 4. března 1919, kdy kulometná palba zkropila kadaňské náměstí – na dlažbu padly desítky mrtvých těl

Kadaň (německy Kaaden) je bývalé královské a historicky cenné město (dnes sídlo městské památkové rezervace) v severozápadních Čechách s obrovským dopadem na formování zdejší historie. Vliv Kadaně je tak silný, že v jejím závěsu vznikla samostatná etnografická oblast Kadaňsko, která se velmi výrazně liší od zbytku Krušných hor.

Z Národní přírodní rezervace Úhošť je krásně vidět Kadaň

Z archeologických výzkumů je jasné, že oblast byla obydlena už odjakživa. Našly se stopy knovízské (1800 – 1300 př. n. l.), bylanské, halštatské (700 – 600 př. n. l.) a laténské kultury (400 př. n. l.). Tu přinesli do údolí řeky Ohře Keltové, po nich dorazily germánské kmeny, kterým oblast patřila až zhruba do roku 600 a pak docházelo k mísení s kmeny slovanskými.

První doložená a písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Přesto lovci mýtů zasouvají počátky historie Kadaně mnohem hlouběji do dávných časů. Legendární bitva mezi slovanskými kmeny kupce Sáma a franckými kmeny u Wogastisburgu se prokazatelně uskutečnila v roce 631 nebo 632. Věčnou otázkou však je, kde slavný Wogastisburg byl? Co historik, to téměř odlišný názor. Někteří badatelé se ale na umístění jednoznačně shodli. Prapor tohoto názoru nese hrdě historik druhé poloviny 19. století August Sedláček. Podle něj a jemu názorově blízkých kolegů se Wogastisburg prolíná s hradištěm na Úhošti, což je přímo nad Kadaní. Nikdy však archeologické nálezy tento názor nepotvrdily, ale ani nevyvrátily.

Přeskočme ale do konce 12. století. 23. dubna 1186 daruje kníže Bedřich zdejší ves řádu Johanitů – tedy řádu maltézských rytířů, který tu zakládá kadaňskou komendu. Ta vydrží téměř čtyři století a hned od počátku se jedná o raketový rozvoj území.

Žatecký barbakán držel kdysi ochrannou ruku před Žateckou bránou, teď už v Kadani stojí téměř dvě století sám

V krátké době je město povýšeno na královské, vyroste tu hrad i minoritský klášter. Může za to velmi příznivý postoj Přemysla Otakara II., který viděl v Kadani jeden z opěrných bodů ochrany severozápadní hranice. Zlaté období však v roce 1362 za vlády Karla IV. ukončí požár, který zcela zničil hrad i celé město. Císař si vědom důležitosti sídla okamžitě podporuje novou výstavbu, potvrzuje městská práva a přikazuje kadaňským, aby zakládali v okolí vinice.

Na jaře roku 1421 se zahalí Kadaň do husitských barev. Ne na dlouho. Už za půl roku vojáci II. křížové výpravy „napraví“ městu názory. Postupně se upevňuje ve městě moc rodu Lobkowiczů; vyvrcholením je pak od roku 1469 půl století trvající vláda hejtmana Jana Hasištejnského z Lobkowicz, která se stala pro město druhým zlatým obdobím.

26. června 1534 se stala Kadaň kulisou pro podepsání církevně-politické smlouvy zvané Kadaňský mír.

Jez vodního díla Kadaň v jehož těsné blízkosti se nachází historická štola na těžbu drahých kovů ze 16. století

Na konci 16. století jsou nedaleko od města objeveny velké zásoby seladonitu – takzvané zelené hlinky. Její tradice v Kadani přetrvá až téměř do II. světové války a na českém trhu se stává pojmem, zkrátka bez kadaňské hlinky nebyl žádný pořádný venkovní nátěr domu.

Jen o pár let později jsou objevena velká ložiska kaolínu, který se začíná těžit stejně intenzivně jako hlinka. Kaolín se tu těží až do 30. let, a i když jeho kvalita není tak dobrá, aby se používal na porcelán, uplatnění najde v papírenství a výrobě užitkové keramiky.

Klid v Kadani nebyl ani během třicetileté války, kdy se ve vlnách městem střídaly nálady nadšené rekatolizace následované protestantským vzdorem. 14. října 1742 se Kadaň stává jedním z bojišť války o rakouské dědictví, ve které jsou Francouzi poraženi spojenými oddíly rakouskými a chorvatskými. O osm let později nařizuje Marie Terezie předělat zdejší hrad na kasárna a jak přestavba dopadla, přijede osobně zjistit 14. října 1779 Josef II.

Vznik, rozvoj a činnost františkánského kláštera v Kadani silně podporovali Lobkowiczové

V roce 1803 je zde otevřeno gymnázium a přesně o 101 let později je Kadaň napojena na takzvanou Doupovskou dráhu. Po vzniku Československa není Kadaň úplně klidným městem, protože velmi početná německá komunita dává jasně najevo svůj nesouhlas s novým státním uspořádáním. Neshody a šarvátky vygradují 4. března 1919 Kadaňským masakrem na náměstí.

Katova ulička v Kadani je údajně prý nejužší ulicí v celé zemi

Na prahu II. světové války se Kadaň stává součástí Sudet. Po válce je velká část obyvatelstva odsunuta a přicházejí osadníci z Vídně, Volyně, Slovenska nebo Rumunska. Mezi lety 1966-71 je vybudována Kadaňská přehrada a v tomto období dosahuje populace města svého maxima – 19 tisíc obyvatel.

Tento čas je také dobou budování tří obrovských elektráren, které se v katastru města nacházejí. Šlo o elektrárnu Prunéřov I, ke které pak v 80. letech přibyla nejmladší uhelná elektrárna Prunéřov II. Spolu tvoří dohromady největší a nejvýkonnější uhelnou elektrárnu v republice. Elektrárna Prunéřov I se může pyšnit komínem vysokým 200 metrů. V 60. a 70. letech byla budována elektrárna Tušimice I a II. První jmenovaná měla původně komín 196 metrů vysoký, který byl odstřelen 26. listopadu 2005. Druhá z elektráren dokonce měla jeden z nejvyšších komínů v zemi – měl výšku 300 metrů a byl postupně zbourán v roce 2012.

Přírodní památka Vinařský rybník

Lokalita pískovny v Roztylech nedaleko Nechranické přehrady je místem, kde se dají najít ametysty a jaspisy. Další zajímavé mineralogické místo je lom u obce Rokle. Tady není problém ve střední, takzvané bentonitové vrstvě, najít až dvoumetrové ukázky araukaritů. Kromě toho se tu nacházejí i medově zbarvené aragonity a kalcity.

Zdejším rodákem z roku 1350 je Mikuláš z Kadaně, středověký hodinář, bez něhož bychom v Praze nemohli obdivovat Staroměstský orloj. 7. května 1809 se v Kadani narodil Josef Wilhelm Löschner, který upsal svůj život lékařství a balneologii. Díky němu byla založena vůbec první katedra balneologie na světě, stalo se tak na vídeňské univerzitě. Později se věnoval hlavně dětskému lékařství, ale byl i osobním lékařem habsburského prince Rudolfa. Löschner umírá 19. dubna 1888 v nedalekém Velichově.

S městem spojil svůj život i meziválečný premiér a rodák ze Slánska Jan Malypetr, který zde studoval vyšší hospodářskou školu.

V Kadani se sice nenarodil, ale dlouhá léta tu vyrůstal a žil. Mluvíme o herci Josefu Dvořákovi (narozen 25. dubna 1942 v Horní Cerekvi na Vysočině), který propůjčil hlas kadaňskému maskotovi – Maxipsu Fíkovi. Ten podle autora Rudolfa Čechury žil se svoji kamarádkou Ájou v nedalekých Ahníkovicích. V nich však našel domov i sám autor Rudolf Čechura (1931-2014), dokud nebyly Ahníkovice kvůli těžbě uhlí srovnány se zemí.

Přirozeného lužního lesa řeky Ohře už moc nezbývá; tento malý kousek najdeme hned pod Nechranickou přehradou

Kadaňští jsou pyšní na zdejší Katovu uličku, která vede z Mírového náměstí do Sokolské ulice. Považují ji za nejužší ulici v republice. Její šířka je 66 centimetrů.

V sousedním Vilémově se 14. října 1912 narodil náš druhý nejúspěšnější fotbalový reprezentant a stříbrný z mistrovství světa 1934 – Vlastimil Kopecký. V roce 1939 ho italský list La Gazetta dello Sport nazval nejlepším krajním záložníkem Evropy.

Blízká obec Libědice získala titul nejsušší obce Česka. Ročně zde spadne jen 410 milimetrů srážek.

Znakem města Kadaně je modrý štít. Jeho nejspodnější část je kryta vodní modrou hladinou, nad kterou se vypíná do oblouku svedená stříbrná kvádrovaná hradba. Ta má uprostřed bránu s vytaženou černou mříží. Ve věži nad branou jsou dvě oblouková okna, nad nimi je řada pilastrů, nad kterými sedí dvě menší čtverhranná okna. Vrchol věže tvoří cimbuří se třemi stínkami, nad kterými je kolčí helm s červeno-stříbrnými přikrývadly a černým klenotem v podobě křídla. Po obou stranách středové věze se nacházejí dvě okrouhlé věže, každá nahoře se dvěma okny a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Krajní věže jsou přeloženy štítky. Vpravo je stříbrný s doleva obrácenou černou orlicí, vlevo je červený se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku.

Malebný vstup do jednoho z domů na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Kadani se střetávají hlavní silnice II. třídy číslo 568 a 224. V severní části města je vedena silnice I. třídy číslo 13, která spojuje Ústí nad Labem s Chebem. Vzdálenosti Kadaně z českých měst: Praha (106 km), Ústí nad Labem (81 km), Karlovy Vary (43 km), Plzeň (90 km), Liberec (163 km).

Autobus: Autobusy jezdí z Kadaně do Perštejna, Tušimic, Žatce, Prunéřova, Chomutova, Podbořan, Vejprt, Klášterce nad Orlicí a Jirkova.

Vlak: Kadaň leží na dvou oddělených tratích. Na koridoru leží stanice Kadaň – Prunéřov, odkud se vlakovými spoji dostaneme do Chomutova, Kadaně, Prahy, Chebu, Děčína, Klášterce nad Ohří, Ústí nad Labem, Karlových Varů, Mostu, Jirkova, Mariánských Lázní a Želiny. Z nádraží Kadaň pak máme ještě spojení s Hradcem u Kadaně.

Národní kulturní památka Františkánský klášter v Kadani

★★★★★ - Národní kulturní památka Františkánský klášter, Kadaň:

Klášter byl založen v roce 1473 Mikulášem II. z Lobkowicz. Základy kostela byly postaveny v blízkosti pramene léčivé vody. Klášter přestal sloužit až po roce 1950 po zásahu komunistické moci. Později byla budova využívaná jako archiv nebo depozitář. Dnes je zde základní umělecká škola a muzeum, které představuje sbírky mineralogie nebo geologie. Kromě toho je možné prohlédnout si ve zdejším parku smírčí kříže přemístěné ze zaniklých obcí Chomutovska.

Poloha: 50.3788097N, 13.2583478E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

Kostel Zvěstování Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků patří architekturou, oltáři a malbami k nejcennějším památkám Krušnohoří a Saska

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň:

Stavba byla vysvěcena v roce 1480. Za oblibou poutního místa stála z velké části legenda, podle které v místě dnešního oltáře stálo popraviště. Šlechtic, který zde měl být oběšen prosil skrze svaté pomocníky o odpuštění. Byl oběšen, ale i když na šibenici visel tři dny a tři noci, nezemřel. Šlechtic byl osvobozen, popraviště přemístěno a zde byla vybudována kaple. Naopak žena, která se čtrnácti pomocníkům rouhala byla potrestána a do hodiny porodila čtrnáct dětí. Tato legenda je zpodobněna na první kapličce. Obliba poutního místa byla kdysi obrovská, po josefínských reformách však začala klesat. Na místě lze najít náhrobky slavných příslušníků rodu – Václava Hasištejnského z Lobkowicz, Jana z Lobkowicz nebo Mikuláše II. z Lobkowicz.

Poloha: 50.3789772N, 13.2585678E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

GALERIE: KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE A ČTRNÁCTI SVATÝCH POMOCNÍKŮ, KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ A KLÁŠTERNÍ ZAHRADA V KADANI

Lávka Víta Brandy získala Grand Prix architektů 2010 a o rok později nominaci v prestižní evropské Mies van der Rohe Awards

★★★★★ - Lávka Víta Brandy, Kadaň:

Jméno získala po jejím architektovi, který v roce 2009 tragicky zemřel. Lávka je dlouhá 83 metrů a překonává výškový rozdíl mezi nábřežím a korunou Kadaňské vodní nádrže. Unikátní stavba získala v roce 2010 Grand Prix architektů a o rok později byla dokonce nominována na nejvyšší evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. Vítovi Brandovi se stala osudná jeho láska k paraglidingu; zemřel po pádu stroje na Písečný vrch v Českém středohoří.

Poloha: 50.3778122N, 13.2566861E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (420 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

Procházka kadaňskou Katovou uličkou je víc než romantická

★★★★★ - Katova ulička, Kadaň:

Jedna z nejužších českých uliček. Je široká jen 66 centimetrů. Její délka je 51 metrů. Sloužila jako rychlé spojení historické části města se Špitálním předměstím. K zajímavé lokalitě patří i malý domek – takzvaná Katovna, kde žil poslední zdejší kat Ignác Kayl. Dnes tu sídlí obchod s kořením a čajem. Určitě nepřehlédneme ani místní pranýř.

Poloha: 50.3767967N, 13.2720883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, 5. května, U Školního statku (440 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Kadaňský pranýř

Dnešní Mírové náměstí v Kadani se v roce 1919 stalo místem střetu mezi německými a českými obyvateli města; nepokoje si vyžádaly řadu mrtvých

★★★★ - Radnice a Radniční věž Kadaň, Kadaň:

Kadaňská radniční věž nemá v naší republice obdobu. Zcela dominuje a zatlačuje vlastní radnici do pozadí. Vlastní budova radnice vznikla už ve 14. století v budově tehdejší tržnice. Věž přibyla až ve století šestnáctém. Radniční věž má 53 metrů a 75 centimetrů a je nejvyšší kadaňskou budovou dodnes. Zajímavé je, že věž je celokamenná a nenajdete tam ani jedinou střešní tašku. V prvním patře se nachází radniční kaple. V druhém patře pak byla v minulosti městská šatlava. V třetím patře, které je v 25 metrech a nachází se ve výšce morového sloupu, se nachází závaží hodinového mechanismu. Dnes je tu také úschovna vlajek. Čtvrté patro je nepřístupné a nachází se tu hlavní hodinový mechanismus. Páté patro původně patřilo bytu věžného a najdeme tu i vyhlídkový ochoz, ze kterého uvidíme na nejbližší okolí.

Poloha: 50.3765214N, 13.2703906E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (260 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

Pohled na kadaňský hrad od řeky Ohře

★★★★ - Hrad Kadaň, Kadaň:

Založil ho Přemysl Otakar II. v roce 1260. O 490 let později Marie Terezie nařídila velkou přestavbu hradu. Po ní se změnila vnitřní dispozice a budova sloužila jako kasárna. Přesto se jedná o nejzachovalejší raně gotický hrad ve střední Evropě. Dnes tu najdeme knihovnu, kavárnu, obřadní síň, ale i pečovatelský dům. Na kadaňském hradě došlo v roce 1287 k prvnímu osobnímu setkání Václava II. s jeho ženou Gutou Habsburskou. V tu dobu byli ale oba už dva roky manželé.

Poloha: 50.3745903N, 13.2696142E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (450 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

GALERIE: KADAŇSKÝ HRAD

Opevnění Kadaně je středověké a je jedno z nejzachovalejších v zemi; zachovalo se hlavně v jihovýchodní části města, kde odděluje město od Ohře

★★★★ - Městské opevnění, Kadaň:

Kadaň má dodnes jedny z nejmohutnějších hradeb v zemi. Jak dokonalé musely tedy být v době svého vzniku? Do dnešní doby se dochovaly v překvapivě dobré kvalitě, a to i přesto, že pocházejí z druhé poloviny 13. století.

Poloha: 50.3750547N, 13.2724242E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (280 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,6 km)

Pohled na kadaňské hradby

Žatecký barbakán ještě dnes okouzluje jako součást kadaňských hradeb

★★★★ - Žatecký barbakán, Kadaň:

Barbakán byl ochranou Žatecké brány. Stál před ní, a tak útočníci nemohli cílit na citlivou bránu, protože odstřelování čelil kulatý barbakán. K jeho výstavbě došlo v roce 1458. Žatecká brána, kterou barbakán střežil, byla stržena v roce 1832.

Poloha: 50.3751669N, 13.2727014E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (240 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,5 km)

Svatá (Mikulovická) brána oddělovala od sebe Staré a Nové kadaňské město

★★★★ - Mikulovická brána, Kadaň:

Klíčová stavba historického opevnění. V minulosti měla předhradí. To bylo velmi náročnou stavbou. Skládalo se ze dvou vzájemně nezávislých bran spojených kruhovou baštou. Je prokázáno, že právě touto branou projela řada panovníků. Václav II. dokonce třikrát, dvakrát tu projel Karel IV. a Ferdinand I. Jednou tu jel Maxmilián II., Josef II. a Václav IV. V průjezdu brány je výklenek, ve kterém byla původně gotická socha Černé Matky Boží, která je dnes v chomutovském muzeu.

Poloha: 50.3770106N, 13.2684633E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (90 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,9 km)

Pohled z vyhlídky na Svatém vrchu na část Kadaně Strážiště

★★★★ - Přírodní památka Svatý kopeček u Kadaně, Kadaň:

Jedná se o výslunné západní skalnaté svahy. Právě z těchto skal je krásný výhled směrem západním směrem do údolí řeky Ohře na Klášterec nad Ohří. Vyskytují se tu vzácné rostliny jako Koniklec luční český či Bělozářka liliovitá. Když budeme pozorní, všimneme si na skalách a písčitých místech řady malých trychtýřků – to jsou místa úkrytu a pasti larev mravkoleva.

Poloha: 50.3816556N, 13.2574769E

Parkoviště: na parkovišti pod lokalitou (cca 800 m)

Autobusová zastávka: Kadaň, Strážiště (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň (1,8 km)

GALERIE: SVATÝ KOPEČEK U KADANĚ

Interiér hlavního kadaňského kostela Povýšení svatého Kříže

★★★★ - Kostel Povýšení svatého Kříže, Kadaň:

Hlavní sakrální stavba města. Vznikla ve druhé polovině 13. století. Husité kostel velmi poškodili a v pozdějších letech několikrát vyhořel. Poslední přestavba se uskutečnila v letech 1747-55 a konzultace stavebníci vedli s architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

Poloha: 50.3758522N, 13.2717286E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (390 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Křížová cesta v Kadani s názvem Sedm pádů Kristových prošla na začátku našeho tisíciletí náročnou rekonstrukcí

★★★ - Křížová cesta, Kadaň:

Cesta představuje Sedm pádů Kristových. Nese podobu sedmi pískovcových výklenků ve Smetanových sadech spojujících Mikulovickou bránu s františkánským klášterem. Křížová cesta byla vybudována v letech 1694-99. Nahradila původní dřevěné kapličky. Poloha: 50.3781578N, 13.2636636E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Jungmannova, U Parku (220 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,3 km)

Kdo by věřil, že Bystřický můstek zajišťoval dopravní spojení Kadaně s okolním světem; patří k nejstarším českým mostům - vznikl před rokem 1474

★★★ - Bystřický můstek, Kadaň:

Jedna z nejstarších českých mostních staveb. Během let zcela ztratil opodstatnění, protože Bystřický potok, nad kterým byl rozkročen, je přesunut o 20 metrů východněji. Poloha: 50.3740433N, 13.2748500E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (250 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,5 km)

V Minoritské baště v Kadani se můžete seznámit s vývojem zbraní od vrhací sekery Franků až po zbraně II. světové války

★★★ - Minoritská bašta, Kadaň:

Minoritská bašta se nachází v severovýchodní části města. Dnes zde můžete spatřit ukázky historických zbraní.

Poloha: 50.3780506N, 13.2723989E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, 5. května, U Školního statku (320 m)

Vlaková zastávka: Kadaň (0,7 km)

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je nejstarší stavbou Kadaně

★★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Kadaň:

Prokazatelně nejstarší kadaňská stavba. První zmínka pochází z roku 1183. Kostel v historii několikrát vyhořel. Přímo navazoval na sousední špitál, který pochází z 15. století. Později byl přestaven v klasicistním stylu, dnes je ale v krajně dezolátním stavu a bortí se. Poloha: 50.3742619N, 13.2737778E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (170 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (450 m)

Želinský kostel svatého Vavřince pochází z 1. třetiny 13. století

★★★ - Kostel svatého Vavřince v Želině, Rokle:

Kostel vznikl podle odborníků v první třetině 13. století. Jeho důležitost podtrhuje skutečnost, že faráře jmenoval dokonce sám Karel IV. V kostele se nachází velmi cenná románská křtitelnice. Původně zde byly i dva velmi cenné umělecké předměty – Oltář svaté Barbory a Želinský oltář, oba z 16. století. Ty byly ale ještě před požárem převezeny do chomutovského muzea. Nedaleko od kostela se nachází pramen svatého Vavřince s léčivou vodou.

Poloha: 50.3657097N, 13.2839539E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Rokle, Želina, Rozcestí (0,7 km)

Vlaková zastávka: Želina (310 m)

Pohled na území Přírodní památky Želinský meandr

★★★ - Přírodní památka Želinský meandr, Kadaň:

Vzpomínka na původní podobu Ohře. Ve středním toku už nikde jinde původní podobu řeky nenajdeme. Tady je řeka velmi hluboce zaříznuta do skalních břehů. Vyskytují se zde vzácní ptáci například Kormorán velký; rostlinní obyvatelé jsou ještě pestřejší, protože se tu nachází řada odlišných biotopů. Například říční náplavy, ale i nížinné vřesoviště, pahorkatiny, skaliska, kostřavová niva, droliny nebo jasanovoolšové luhy. Místo zároveň umožňuje krásné vyhlídky do kraje.

Poloha: 50.3678203N, 13.3249094E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Tušimice, Sempra (0,9 km)

Vlaková zastávka: Hradec u Kadaně (7,9 km)

GALERIE: ŽELINSKÝ MEANDR

Na kadaňském náměstí najdeme netradiční kašnu - jmenuje se Šlikovský rybník a okraj tvoří balustráda pocházející ze zdejšího hradu

★★★ - Kašna Šlikovský rybník, Kadaň:

Netradiční řešení městské kašny. Má čtvercový půdorys a bývá nazývána Šlikovský rybník. Kašnu lemuje ozdobná balustráda s barokními vázami. Právě balustráda s vázami pochází z původní klášterní zámecké zahrady.

Poloha: 50.3758767N, 13.2707325E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Komenského, Tržnice (350 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,7 km)

Plastiku Kadaňský orloj jako poctu Mikuláši z Kadaně vytvořil sochař Karel Meloun; Mikuláš z Kadaně byl tvůrcem pražského orloje

★★★ - Kadaňský orloj, Kadaň:

Pocta místnímu rodákovi. Byl jím Mikuláš z Kadaně, který se zde narodil v roce 1350. Středověký hodinář od 70. let 14. století působil v Praze jako královský hodinář. V roce 1410 sestrojil podle výpočtů profesora astronomie Jana Šindela slavný Staroměstský orloj. Mikuláš z Kadaně zemřel v letech 1419-20 ve věku 69 nebo 70 let. Autorem zdejšího pomníku je sochař Karel Meloun. Původně se autorství pražského orloje přisuzovalo Mistru Hanušovi.

Poloha: 50.3741822N, 13.2699764E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, U Mostu (0,5 km)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (0,8 km)

Rozhledna Svatý vrch v Kadani

★★★ - Rozhledna Svatý vrch, Kadaň:

Jde spíš o vyhlídkový altán s železným schodištěm a krytým ochozem. Je vysoký 9 metrů a je vidět řeka Ohře, Krušné i Doupovské hory. Stojí na kopci nad Kadaní ve výšce 402 metrů. Původně se vrch nazýval Strážiště či Hutberg. S výstavbou kláštera se přejmenoval na Svatý vrch.

Poloha: 50.3840436N, 13.2577406E

Parkoviště: na parkovišti pod lokalitou (cca 800 m)

Autobusová zastávka: Kadaň, Strážiště (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň (2 km)

Kadaňská hrušeň má velmi nezvyklý habitus