KADAŇ



Světoví historici se přou, kde se v letech 631-2 uskutečnila jedna z nejdůležitějších evropských bitev u Wogastisburgu; podle mnohých je tím místem, kde kmeny kupce Sáma porazily Franky a umožnily vstup Slovanů do prostoru střední Evropy, hora Úhošť přímo nad Kadaní

Německá většina v Kadani nepřekousla vyhlášení Československa v roce 1918, ve velmi zjitřené a napjaté atmosféře bylo jen otázkou času, kdy vzplane sud s prachem; stalo se tak 4. března 1919, kdy kulometná palba zkropila kadaňské náměstí – na dlažbu padly desítky mrtvých těl


Kadaň (německy Kaaden) je bývalé královské a historicky cenné město (dnes sídlo městské památkové rezervace) v severozápadních Čechách s obrovským dopadem na formování zdejší historie. Vliv Kadaně je tak silný, že v jejím závěsu vznikla samostatná etnografická oblast Kadaňsko, která se velmi výrazně liší od zbytku Krušných hor.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Z Národní přírodní rezervace Úhošť je krásně vidět Kadaň

Z archeologických výzkumů je jasné, že oblast byla obydlena už odjakživa. Našly se stopy knovízské (1800 – 1300 př. n. l.), bylanské, halštatské (700 – 600 př. n. l.) a laténské kultury (400 př. n. l.). Tu přinesli do údolí řeky Ohře Keltové, po nich dorazily germánské kmeny, kterým oblast patřila až zhruba do roku 600 a pak docházelo k mísení s kmeny slovanskými.

První doložená a písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Přesto lovci mýtů zasouvají počátky historie Kadaně mnohem hlouběji do dávných časů. Legendární bitva mezi slovanskými kmeny kupce Sáma a franckými kmeny u Wogastisburgu se prokazatelně uskutečnila v roce 631 nebo 632. Věčnou otázkou však je, kde slavný Wogastisburg byl? Co historik, to téměř odlišný názor. Někteří badatelé se ale na umístění jednoznačně shodli. Prapor tohoto názoru nese hrdě historik druhé poloviny 19. století August Sedláček. Podle něj a jemu názorově blízkých kolegů se Wogastisburg prolíná s hradištěm na Úhošti, což je přímo nad Kadaní. Nikdy však archeologické nálezy tento názor nepotvrdily, ale ani nevyvrátily.

Přeskočme ale do konce 12. století. 23. dubna 1186 daruje kníže Bedřich zdejší ves řádu Johanitů – tedy řádu maltézských rytířů, který tu zakládá kadaňskou komendu. Ta vydrží téměř čtyři století a hned od počátku se jedná o raketový rozvoj území.

Obilné pole u Střezova
Žatecký barbakán držel kdysi ochrannou ruku před Žateckou bránou, teď už v Kadani stojí téměř dvě století sám

V krátké době je město povýšeno na královské, vyroste tu hrad i minoritský klášter. Může za to velmi příznivý postoj Přemysla Otakara II., který viděl v Kadani jeden z opěrných bodů ochrany severozápadní hranice. Zlaté období však v roce 1362 za vlády Karla IV. ukončí požár, který zcela zničil hrad i celé město. Císař si vědom důležitosti sídla okamžitě podporuje novou výstavbu, potvrzuje městská práva a přikazuje kadaňským, aby zakládali v okolí vinice.

Na jaře roku 1421 se zahalí Kadaň do husitských barev. Ne na dlouho. Už za půl roku vojáci II. křížové výpravy „napraví“ městu názory. Postupně se upevňuje ve městě moc rodu Lobkowiczů; vyvrcholením je pak od roku 1469 půl století trvající vláda hejtmana Jana Hasištejnského z Lobkowicz, která se stala pro město druhým zlatým obdobím.

26. června 1534 se stala Kadaň kulisou pro podepsání církevně-politické smlouvy zvané Kadaňský mír.

Chomutovské Kamencové jezero
Jez vodního díla Kadaň v jehož těsné blízkosti se nachází historická štola na těžbu drahých kovů ze 16. století

Na konci 16. století jsou nedaleko od města objeveny velké zásoby seladonitu – takzvané zelené hlinky. Její tradice v Kadani přetrvá až téměř do II. světové války a na českém trhu se stává pojmem, zkrátka bez kadaňské hlinky nebyl žádný pořádný venkovní nátěr domu.

Jen o pár let později jsou objevena velká ložiska kaolínu, který se začíná těžit stejně intenzivně jako hlinka. Kaolín se tu těží až do 30. let, a i když jeho kvalita není tak dobrá, aby se používal na porcelán, uplatnění najde v papírenství a výrobě užitkové keramiky.

Klid v Kadani nebyl ani během třicetileté války, kdy se ve vlnách městem střídaly nálady nadšené rekatolizace následované protestantským vzdorem. 14. října 1742 se Kadaň stává jedním z bojišť války o rakouské dědictví, ve které jsou Francouzi poraženi spojenými oddíly rakouskými a chorvatskými. O osm let později nařizuje Marie Terezie předělat zdejší hrad na kasárna a jak přestavba dopadla, přijede osobně zjistit 14. října 1779 Josef II.

Vznik, rozvoj a činnost františkánského kláštera v Kadani silně podporovali Lobkowiczové; k nejvýznamnějším podporovatelům patřili Jan Hasištejnský, jeho bratr Bohuslav; v době renesance pak Jan Popel z Lobkowicz
Vznik, rozvoj a činnost františkánského kláštera v Kadani silně podporovali Lobkowiczové

V roce 1803 je zde otevřeno gymnázium a přesně o 101 let později je Kadaň napojena na takzvanou Doupovskou dráhu. Po vzniku Československa není Kadaň úplně klidným městem, protože velmi početná německá komunita dává jasně najevo svůj nesouhlas s novým státním uspořádáním. Neshody a šarvátky vygradují 4. března 1919 Kadaňským masakrem na náměstí.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Katova ulička v Kadani je údajně prý nejužší ulicí v celé zemi

Na prahu II. světové války se Kadaň stává součástí Sudet. Po válce je velká část obyvatelstva odsunuta a přicházejí osadníci z Vídně, Volyně, Slovenska nebo Rumunska. Mezi lety 1966-71 je vybudována Kadaňská přehrada a v tomto období dosahuje populace města svého maxima – 19 tisíc obyvatel.

Tento čas je také dobou budování tří obrovských elektráren, které se v katastru města nacházejí. Šlo o elektrárnu Prunéřov I, ke které pak v 80. letech přibyla nejmladší uhelná elektrárna Prunéřov II. Spolu tvoří dohromady největší a nejvýkonnější uhelnou elektrárnu v republice. Elektrárna Prunéřov I se může pyšnit komínem vysokým 200 metrů. V 60. a 70. letech byla budována elektrárna Tušimice I a II. První jmenovaná měla původně komín 196 metrů vysoký, který byl odstřelen 26. listopadu 2005. Druhá z elektráren dokonce měla jeden z nejvyšších komínů v zemi – měl výšku 300 metrů a byl postupně zbourán v roce 2012.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Přírodní památka Vinařský rybník

Lokalita pískovny v Roztylech nedaleko Nechranické přehrady je místem, kde se dají najít ametysty a jaspisy. Další zajímavé mineralogické místo je lom u obce Rokle. Tady není problém ve střední, takzvané bentonitové vrstvě, najít až dvoumetrové ukázky araukaritů. Kromě toho se tu nacházejí i medově zbarvené aragonity a kalcity.

Zdejším rodákem z roku 1350 je Mikuláš z Kadaně, středověký hodinář, bez něhož bychom v Praze nemohli obdivovat Staroměstský orloj. 7. května 1809 se v Kadani narodil Josef Wilhelm Löschner, který upsal svůj život lékařství a balneologii. Díky němu byla založena vůbec první katedra balneologie na světě, stalo se tak na vídeňské univerzitě. Později se věnoval hlavně dětskému lékařství, ale byl i osobním lékařem habsburského prince Rudolfa. Löschner umírá 19. dubna 1888 v nedalekém Velichově.

S městem spojil svůj život i meziválečný premiér a rodák ze Slánska Jan Malypetr, který zde studoval vyšší hospodářskou školu.

V Kadani se sice nenarodil, ale dlouhá léta tu vyrůstal a žil. Mluvíme o herci Josefu Dvořákovi (narozen 25. dubna 1942 v Horní Cerekvi na Vysočině), který propůjčil hlas kadaňskému maskotovi – Maxipsu Fíkovi. Ten podle autora Rudolfa Čechury žil se svoji kamarádkou Ájou v nedalekých Ahníkovicích. V nich však našel domov i sám autor Rudolf Čechura (1931-2014), dokud nebyly Ahníkovice kvůli těžbě uhlí srovnány se zemí.

Tak vidí zdejší náměstí 1. máje v Chomutově návštěvník Městské věže
Přirozeného lužního lesa řeky Ohře už moc nezbývá; tento malý kousek najdeme hned pod Nechranickou přehradou

Kadaňští jsou pyšní na zdejší Katovu uličku, která vede z Mírového náměstí do Sokolské ulice. Považují ji za nejužší ulici v republice. Její šířka je 66 centimetrů.

V sousedním Vilémově se 14. října 1912 narodil náš druhý nejúspěšnější fotbalový reprezentant a stříbrný z mistrovství světa 1934 – Vlastimil Kopecký. V roce 1939 ho italský list La Gazetta dello Sport nazval nejlepším krajním záložníkem Evropy.

Blízká obec Libědice získala titul nejsušší obce Česka. Ročně zde spadne jen 410 milimetrů srážek.

Znakem města Kadaně je modrý štít. Jeho nejspodnější část je kryta vodní modrou hladinou, nad kterou se vypíná do oblouku svedená stříbrná kvádrovaná hradba. Ta má uprostřed bránu s vytaženou černou mříží. Ve věži nad branou jsou dvě oblouková okna, nad nimi je řada pilastrů, nad kterými sedí dvě menší čtverhranná okna. Vrchol věže tvoří cimbuří se třemi stínkami, nad kterými je kolčí helm s červeno-stříbrnými přikrývadly a černým klenotem v podobě křídla. Po obou stranách středové věze se nacházejí dvě okrouhlé věže, každá nahoře se dvěma okny a červenou kuželovou střechou zakončenou zlatou makovicí. Krajní věže jsou přeloženy štítky. Vpravo je stříbrný s doleva obrácenou černou orlicí, vlevo je červený se stříbrným dvouocasým lvem ve skoku.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Malebný vstup do jednoho z domů na nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Kadani se střetávají hlavní silnice II. třídy číslo 568 a 224. V severní části města je vedena silnice I. třídy číslo 13, která spojuje Ústí nad Labem s Chebem. Vzdálenosti Kadaně z českých měst: Praha (106 km), Ústí nad Labem (81 km), Karlovy Vary (43 km), Plzeň (90 km), Liberec (163 km).

Autobus: Autobusy jezdí z Kadaně do Perštejna, Tušimic, Žatce, Prunéřova, Chomutova, Podbořan, Vejprt, Klášterce nad Orlicí a Jirkova.

Vlak: Kadaň leží na dvou oddělených tratích. Na koridoru leží stanice Kadaň – Prunéřov, odkud se vlakovými spoji dostaneme do Chomutova, Kadaně, Prahy, Chebu, Děčína, Klášterce nad Ohří, Ústí nad Labem, Karlových Varů, Mostu, Jirkova, Mariánských Lázní a Želiny. Z nádraží Kadaň pak máme ještě spojení s Hradcem u Kadaně.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Národní kulturní památka Františkánský klášter v Kadani

★★★★★ - Národní kulturní památka Františkánský klášter, Kadaň:

Klášter byl založen v roce 1473 Mikulášem II. z Lobkowicz. Základy kostela byly postaveny v blízkosti pramene léčivé vody. Klášter přestal sloužit až po roce 1950 po zásahu komunistické moci. Později byla budova využívaná jako archiv nebo depozitář. Dnes je zde základní umělecká škola a muzeum, které představuje sbírky mineralogie nebo geologie. Kromě toho je možné prohlédnout si ve zdejším parku smírčí kříže přemístěné ze zaniklých obcí Chomutovska.

Poloha: 50.3788097N, 13.2583478E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
Kostel Zvěstování Panny Marie a čtrnácti svatých pomocníků patří architekturou, oltáři a malbami k nejcennějším památkám Krušnohoří a Saska

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, Kadaň:

Stavba byla vysvěcena v roce 1480. Za oblibou poutního místa stála z velké části legenda, podle které v místě dnešního oltáře stálo popraviště. Šlechtic, který zde měl být oběšen prosil skrze svaté pomocníky o odpuštění. Byl oběšen, ale i když na šibenici visel tři dny a tři noci, nezemřel. Šlechtic byl osvobozen, popraviště přemístěno a zde byla vybudována kaple. Naopak žena, která se čtrnácti pomocníkům rouhala byla potrestána a do hodiny porodila čtrnáct dětí. Tato legenda je zpodobněna na první kapličce. Obliba poutního místa byla kdysi obrovská, po josefínských reformách však začala klesat. Na místě lze najít náhrobky slavných příslušníků rodu – Václava Hasištejnského z Lobkowicz, Jana z Lobkowicz nebo Mikuláše II. z Lobkowicz.

Poloha: 50.3789772N, 13.2585678E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (200 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)

GALERIE: KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE A ČTRNÁCTI SVATÝCH POMOCNÍKŮ, KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ A KLÁŠTERNÍ ZAHRADA V KADANI


Městská věž v Chomutově se sloupem Nejsvětější Trojice
Lávka Víta Brandy získala Grand Prix architektů 2010 a o rok později nominaci v prestižní evropské Mies van der Rohe Awards

★★★★★ - Lávka Víta Brandy, Kadaň:

Jméno získala po jejím architektovi, který v roce 2009 tragicky zemřel. Lávka je dlouhá 83 metrů a překonává výškový rozdíl mezi nábřežím a korunou Kadaňské vodní nádrže. Unikátní stavba získala v roce 2010 Grand Prix architektů a o rok později byla dokonce nominována na nejvyšší evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. Vítovi Brandovi se stala osudná jeho láska k paraglidingu; zemřel po pádu stroje na Písečný vrch v Českém středohoří.

Poloha: 50.3778122N, 13.2566861E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kadaň, Františkánský klášter (420 m)

Vlaková zastávka: Kadaň předměstí (1,8 km)


Jezuitský areál v Chomutově
Procházka kadaňskou Katovou uličkou je víc než romantická

★★★★★ - Katova ulička, Kadaň:

Jedna z nejužších českých uliček. Je široká jen 66 centimetrů. Její délka je 51 metrů. Sloužila jako rychlé spojení historické části města se Špitálním předměstím. K zajímavé lokalitě patří i malý domek – takzvaná Katovna, kde žil poslední zdejší kat Ignác Kayl. Dnes tu sídlí obchod s kořením a čajem. Určitě nepřehlédneme ani místní pranýř.