Nejobsáhlejší sbírku sekerek v naší republice najdeme v Konici v Muzeu řemesel; tu největší v Česku pak nemůžeme přehlédnout přímo před místním zámkem
Konice získala městská privilegia až v roce 1970; město však muselo řešit podobnost svého znaku se znakem jiného českého města Semil; nápravu našel až heraldik Jiří Louda, který vymyslel Konici po sametové revoluci nový znak
Hned na začátek si musíme udělat jasno v tom, že Konice (německy Konitz) je jednotného čísla. Tedy ta Konice. Od toho se odvíjí další skloňování, bez Konice, ke Konici, vidím Konici, o Konici a s Konicí.
Pokud vás zajímá význam názvu, tak se lingvisté domnívají, že se jedná o označení stáje pro koně. Dnes v tomto městě žije 2 800 obyvatel. Vraťme se ale ještě zpět ke stájím, podle kterých Konice dostala své jméno. Město totiž leželo na důležité obchodní stezce, která spojovala Hanou se zbytkem Moravy. A právě tady si mohli jezdci vyměnit koně a nebo je tu nechat alespoň odpočinout.
O tom, kdy byla o Konici první zmínka, je naprosto jasno. Podle zprávy z 1. září 1200 se zde rozkládala tvrz, která chránila velmi důležitou obchodní stezku. Jedním z prvních důležitých majitelů zdejšího panství byl Adam z Choliny.
V roce 1491 Vladislav Jagellonský dává Konici tržní privilegium. Nejdéle zde však u moci zůstal rod pánů Kounických ze Švábenic, který zdejšímu kraji vládl 220 let. V roce 1618 Kouničtí ze Švábenic, ač sami katolíci, umožnili ve zdejším kostele podávat podobojí. Po jejich odchodu šel význam Konice prudce dolů; propad se zastavil až v roce 1699, kdy zdejší panství zakoupil olomoucký klášter v Hradisku.
Církevní hodnostáři začali hned pracovat na přestavbě kostela. Souběžně s tím byly zahájeny práce na výstavbě barokního zámku; v té době byla už totiž původní tvrz zřícená. V roce 1704 byla v Konici otevřena první hospoda, která zůstala osamocená až do roku 1851. V roce 1705 pak mizí z centra města z louky před zámkem rybník, místo něj tu postupně pod dohledem církve vyrůstá zahrada.
Jenže josefovské dekrety vedly ke zrušení řádu, a tak Konice čerstvě vystavěná zůstala i nadále bez majitele. Navíc v roce 1809 střed Konice vyhoří, a to včetně radnice.
V roce 1825 panství zakoupil brněnský továrník Karel Příza. Konice se dotkla i krvavá válka Rakouska a Pruska, tehdy sem Prusové zavlekli i choleru.
V roce 1889 dojede na zdejší nádraží první vlak. Na Vánoce 1922 byl zaveden do Konice elektrický proud, město se rozzářilo elektrickými lampami. O dva roky později byl do města zaveden telefon a objevilo se tu první kino. Rod Karla Přízy spravoval Konicko až do roku 1945. Za jeho vlády dosáhla Konice svého největšího rozkvětu co se týká počtu obyvatel. Ve městě jich žilo v roce 1880 téměř čtyři a půl tisíce, od té doby počet obyvatel klesá. Městem se Konice stala až v roce 1970.
Na zámku se nachází Muzeum řemesel, které disponuje nejpočetnější sbírkou sekerek v celé České republice. Kromě toho je před vchodem do místního muzea umístěna obrovská sekerka, která je uznána jako největší sekerka v naší zemi.
V roce 1846 přijíždí do obce Polomí malíř Josef Mánes. Je tu ubytován na náklady šlechtického rodu Taroucca. Má totiž namalovat portréty tohoto portugalského rodu. Mánes si ovšem zdejší kraj zamiloval natolik, že sem začal jezdit i z vlastní iniciativy. V obci Polomí se dokonce seznámil s mladou a extrémně půvabnou Antonií Annou Sléhovou. To byla komorná hraběnky Kristiny a Mánes začal portrétovat přímo i ji. Malíř pro Sléhovou také namaloval obraz Nejsvětější Trojice, který byl umístěn v kapličce v kamenné zídce v blízkosti statku, kde Sléhová žila. Obraz se ale z kapličky po čase ztratil; dnes neexistuje ani kamenná zeď a kaplička.
Velká pověstná nenávist dokázala rozhořet spor mezi chlapci dvou zdejších obcí. Šlo o vsi Hrochov a Lipová. Vzájemná nenávist vyvrcholila v roce 1896, kdy se na polích mezi hrochovskou hospodou a kopcem Hanačka uskutečnila obrovská bitva spojená s házením kamenů. Hanlivě se mužům z Lipové ještě dlouhá desetiletí po incidentu říkávalo „kočičáci“ a nebo „kozlové“.
Nedaleké obce Bousín a Otínoves a městečko Drahany se v roce 1940 staly součástí takzvané Vyškovské střelnice. Lidé byli násilně vystěhováni ze svých domů. Po skončení německé okupace byla zničená obec Bousín i Otínoves znovu obnoveny. Občané obce Drahany se mohli vrátit domů jen zčásti; ti ostatní pak osídlili vesnici Libinu na Šumpersku.
V samotných Drahanech byl u kostela v roce 1984 nalezen poklad z období třicetileté války. Obsahoval 556 stříbrných mincí.
U Drahan a nedalekého Rozstání najdeme i jedny z nejvyšších větrných elektráren v České republice – dosahují výšky 150 metrů.
Na konci II. světové války v lesích okolo Lipové působili partyzáni ze skupiny Jermak. Němci je na konci války odchytli a jejich osud zůstal neznámý. Zachoval se ale partyzánský bunkr, ve kterém přežívali. Najdeme ho mezi Lipovským mlýnem a obcí Malé Hradisko. Je na úpatí stráně zvedající se z údolí říčky Okluky.
Dnes je v oblasti velmi oblíbenou vesnicí Ludmírov. Už tradičně se tu každý rok koná v srpnu Traktoriáda. To je závod traktůrků domácí výroby v členitém terénu.
První znak Konice se objevil už v roce 1446 a v mnohém byl podobný tomu dnešnímu. Kde se vzal ve znaku města jelen není dostatečně vysvětleno ani dnes. Postupně se znak mírně upravoval a na začátku 20. století dospěl téměř do totožné podobny se znakem východočeského města Semily. Radní Semil si toho všimli a kontaktovali v roce 1935 písemně radní Konice. K oddělení velké podobnosti mezi oběma znaky ale už nedošlo. Podobnosti znaků obou měst si pak všimlo až porevoluční vedení obou měst, a tak byl přední český heraldik Jiří Louda požádán o to, aby upravil znak Konice. Ten se dal do práce a vycházel z podoby znaku z 15. století. Současným znakem Konice je červený štít, ve kterém je zobrazen stříbrný jelen ve skoku. Jelen má zlatou zbroj, na jeho hrudi je modrý štítek se zlatou rozletitou střelou, která je erbem pánů Kounických ze Švábenic.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Konice leží přímo na střetu hlavních silnic s čísly 366, 373 a 448. Vzdálenosti Konice z českých měst: Praha (287 km), Olomouc (39 km), Ostrava (126 km), Zlín (102 km), Brno (83 km), Pardubice (114 km).
Autobus: Autobusové spojení do Konice je z Litovle, Prostějova, Olomouce, Jevíčka, Brodku u Konice, Březska, Horního Štěpánova, Kladek a Luké.
Vlak: Železniční trať přivádí do Konice vlaky z Prostějova, Dzbelu, Moravské Třebové, Olomouce a Chornice.
★★★★★ - Rozhledna Kopaninka, Bousín:
Jedna z nejnovějších českých rozhleden. Vytvořena je ze smrkových kmenů pocházejících z nedalekého Repešského žlebu a kámen je z lomu Luleč u Vyškova. Je vysoká 22 metrů a nahoru vás čeká celkem 83 schodů. Klíče od rozhledny se vyzvedávají v penzionu Lada. Nedaleko od rozhledny najdeme i takzvaný Honzíkův kříž. Ten zde byl umístěn na památku Jana Usnula, který zemřel při záchraně tonoucího pod jezem v roce 2011.
Poloha: 49.4611606N, 16.8783575E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bousín, Repechy, rozcestí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (14,7 km)
★★★ - Přírodní rezervace Uhliska, Horní Štěpánov:
Jde o jedno z botanicky nejcennějších území celého okresu Prostějov. Uprostřed úrodných polí jsou k dispozici polopodmáčené a zcela podmáčené mokřady a rašeliništní louky. Najdeme zde kvést silně ohrožený Mečík střechovitý, Hořec hořepník nebo Zvonečník hlavatý.
Poloha: 49.5367078N, 16.7973164E
Parkoviště: nedaleko na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Horní Štěpánov, Točna (1,3 km)
Vlaková zastávka: Dzbel (11,4 km)
★★★ - Zdrojnice Punkvy, Protivanov: Jedná se o pramen řeky Luhy.
Ta je zdrojnicí Sloupského potoka a ten po soutoku s potokem Bílá voda nese název Punkva. Proto se toto místo považuje za pramen Punkvy, která protéká Moravským krasem. Místo je nádherně upraveno a pramen je velmi chutný a lahodný. V suchém období překvapí velká intenzita pramene.
Poloha: 49.4921289N, 16.7910442E
Parkoviště: nedaleko
Autobusová zastávka: Protivanov (3,7 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (14,8 km)
★★★ - Přírodní rezervace Lipovské upolínové louky, Lipová:
Jedna z nejdokonaleji zachovaných mokřadních luk v Drahanské vrchovině. Je hlavně domovem jedovaté, ale přenádherně žlutě zbarvené květiny Upolín nejvyšší. Na suchých trávnících lze výjimečně spatřit i chráněnou a kriticky ohroženou Kudlanku nábožnou.
Poloha: 49.5327081N, 16.8352256E
Parkoviště: nedaleko na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Lipová, Hrochov, U rybníka (2,6 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (8,3 km)
★★★ - Hrádek Lipová (Špacírštejn), Lipová:
Umělá zřícenina je prací jednoho muže. Stavba je postavena z nasucho skládaných kamenů. Postaral se o to v letech 2006-10 kamnář Procházka z nedaleké Lipové. Dominantou stavby je 3 metry vysoká kruhová věž.
Poloha: 49.5269431N, 16.8469897E
Parkoviště: na místě
Autobusová zastávka: Lipová, Na Příhoně (1,4 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (8,6 km)
★★★ - Přírodní památka U Žlíbku, Protivanov:
Domov jedné z nejvzácnějších rostlin v Čechách. Jedná se o endemitický druh Hořeček mnohotvarý český. Kdysi byl tento druh rozšířený v celém Českém masivu, dnes ho ale najdeme jen na zhruba 60 místech naší republiky. Potkáte ho i při hranicích s Rakouskem a v Bavorsku. Z Polska už zcela vymizel. Tato lokalita je jedna z nejnadějnějších u nás. V dobré roky tu vyrůstá až několik tisíc květů. Nádherné modrofialové květy se objevují od léta až do pozdního podzimu.
Poloha: 49.4734097N, 16.8141944E
Parkoviště: na kraji komunikace (cca 200 metrů)
Autobusová zastávka: Protivanov, Tábor Metra (200 m)
Vlaková zastávka: Strážisko (14,9 km)
★★ - Přírodní památka Návesní niva, Niva:
Naprosto unikání památka. Nachází se uprostřed vesnice. Místo návsi je zde mokřadní louka s řadou vzácných rostlinných zástupců. Vyhlášena byla v roce 1989 na ploše téměř jednoho hektaru. Jedním z druhů, proč je území chráněné, je výskyt orchideje Vstavače májového.
Poloha: 49.4409550N, 16.8559992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Niva, U Mlýna (90 m)
Vlaková zastávka: Strážisko (18 km)
★★ - Přírodní památka Skelná Huť, Protivanov:
Podmáčené, místy rašelinné louky v nivě potoku Luha. Ze vzácnějších druhů rostlin zde roste Všivec lesní.
Poloha: 49.4688444N, 16.8005364E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Protivanov, Tábor Metra (1,6 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (16,5 km)
★★ - Přírodní památka Louky pod skalami, Protivanov:
Velmi cenné chráněné území. V nejvyšších polohách Drahanské vrchoviny se zde dají najít ještě chráněné rostliny jako Všivec lesní, Prstnatec májový nebo Upolín nejvyšší.
Poloha: 49.4879733N, 16.8072097E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Protivanov (2,3 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (15 km)
★★ - Přírodní rezervace Skály, Protivanov:
Poslední větší přirozený bukový les v Drahanské vrchovině. Nádherné vzrostlé stromy doplňuje v lokalitě ještě smrk ztepilý a javor klen. Přesto tu buky různých velikostí hrají jednoznačný prim.
Poloha: 49.4908011N, 16.7954469E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Protivanov (3,5 km)
Vlaková zastávka: Strážisko (14,6 km)
★★ - Přírodní památka Pohorská louka, Horní Štěpánov:
Další z řady výjimečných mokřadních luk s rašelinnými bloky. Ze vzácných rostlin se tu vyskytuje Mečík střechovitý, Hladýš pruský nebo Zvonečník hlavatý. Dalším velmi vzácným obyvatelem zdejší přírodní památky je pták o malinko menší než koroptev – Chřástal polní, který se obzvláště za soumraku ozývá vytrvale a opakovaně svým Chřást chřást nebo Krex krex.
Poloha: 49.5602375N, 16.7571356E
Parkoviště: nedaleko
Autobusová zastávka: Horní Štěpánov, Pohora (430 m)
Vlaková zastávka: Dzbel (11 km)
★★ - Přírodní památka V Chaloupkách, Horní Štěpánov:
Jsou to rašelinné a prameništi louky, které najdeme v srdci Horního Štěpánova. K vzácným rostlinám, které zde můžete zahlédnout, patří hlavně Zvonečník hlavatý, Hladýš pruský nebo Hořeček mnohotvarý český.
Poloha: 49.5450594N, 16.7843694E
Parkoviště: nedaleko
Autobusová zastávka: Horní Štěpánov, Točna (0,9 km)
Vlaková zastávka: Dzbel (11 km)
★★ - Bukovská lípa, Buková:
V srdci obce najdeme památný strom. Jedná se o Lípu malolistou, která má do výšky 25 metrů. Obvod kmene činí přes 530 centimetrů. Najdeme ji přímo u silnice u místního Panského rybníka.
Poloha: 49.5093619N, 16.8315253E
Parkoviště: na místě
Autobusová zastávka: Buková (70 m)
Vlaková zastávka: Strážisko (10,3 km)
Výlet 1: Za krásnými rašeliništními loukami s rozkvetlými květinami v okolí Protivanova a Horního Štěpánova (horské kolo)
Start: Protivanov, turistický rozcestník Protivanov - bus
Cíl: Protivanov, turistický rozcestník Protivanov - bus
Délka trasy: 55,1 km
Časová náročnost: 4 hodiny 10 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet je určen hlavně pro ty, kteří moc rádi obdivují krásu přírody. Tady v okolí dvou obcí Protivanov a Horní Štěpánov se podíváme na zdejší mokřadní louky, které poskytují domov pro ohrožené a chráněné rostliny. Abychom si mohli vychutnat zdejší krasavice v květu, doporučujeme výlet naplánovat od května do srpna.
Vhodnost: Výlet má osmý bod z deseti v celkové škále náročnosti. Překonáme celkem 830 metrů, nejvyšším bodem je 729 metrů nad mořem, a to je lokalita Skalky. Nejníže naopak budeme v obci Lipová, a to ve výšce 553 metrů nad mořem.
Zastávky:
Bousín, Rozhledna Kopaninka (4,5 km) – Niva, Přírodní památka Návesní Niva (7,6 km) – Protivanov, Přírodní památka U Žlíbku (14,3 km) – Protivanov, Přírodní památka Skelná Huť (15,5 km) – Protivanov, Přírodní památka Louky pod skalami (18,1 km) – Protivanov, Přírodní rezervace Skály (19,4 km) – Protivanov, Zdrojnice Punkvy – Pramen Luhy (20,1 km) - Horní Štěpánov, Přírodní rezervace Uhliska (30,7 km) – Horní Štěpánov, Přírodní památka V Chaloupkách (32,1 km) – Horní Štěpánov, Přírodní památka Pohorská louka (35,1 km) – Lipová, Přírodní rezervace Lipovské upolínové louky (43,7 km) – Lipová, Hrádek Lipová (Špacírštejn) (47,6 km) – Buková, Bukovská lípa (51,7 km)
★★★★ - Jeskyně Průchodnice, Ludmírov:
Zdejší vápencový skalní masiv je provrtán průchozími tunely. Celkem tu najdeme tři. Jeskyně je dlouhá 24 metrů a přímo přes ní prochází červená turistická stezka. Na vápencovém podloží se zde objevují chráněné druhy orchidejí nebo lilie. V lokalitě byly nalezeny zbytky pravěkého osídlení s kosterními pozůstatky čtvrtohorních zvířat.
Poloha: 49.6408472N, 16.8867603E
Parkoviště: na komunikaci (1 km)
Autobusová zastávka: Hvozd, U Mlýna (0,8 km)
Vlaková zastávka: Šubířov (7,7 km)
★★★ - Pramen Špraňku, Ludmírov:
Jedná se o počátek toku, který stojí za vznikem Javoříčských jeskyní. V posledních letech došlo k úpravě okolí pramene. Přesto je pramen Špraňku zdůrazněn a dá se snadno v lese najít.
Poloha: 49.6347500N, 16.8542772E
Parkoviště: nedaleko
Autobusová zastávka: Ludmírov, obchod (2,2 km)
Vlaková zastávka: Jesenec (4,5 km)
★★★ - Jeskyně ve Hvozdecké hoře, Hvozd:
Jeskyně byla objevena v roce 1920. Stalo se to při těžbě ve vápencovém lomu. Jeskyně má délku 31 metrů a nachází se v Přírodní památce Taramka. Ta je rozdělena na dva samostatné skalnaté kopce s vápnomilnou květnatou bučinou.
Poloha: 49.6452347N, 16.8977839E
Parkoviště: na místě
Autobusová zastávka: Hvozd, U Mlýna (350 m)
Vlaková zastávka: Šubířov (8,6 km)
★★ - Mokřad Ospělov, Ludmírov:
Opět se jedná o vykoupené území, které slouží přírodě. Výjimečnost této lokality spočívá v hojném výskytu vzácné Vachty trojlisté. Ta vytváří rozvolněné porosty podél severního okraje mokřadu. Na lokalitě ale vachta téměř nekvete, pokud se to ale podaří, jedná se o velmi výrazná nápadná bílá květenství. Její listy připomínají velké listy jetele a má velmi hořkou chuť. K dalším vzácným rostlinám patří Suchopýr úzkolistý, Kozlík dvoudomý nebo Pcháč potoční. Na lokalitě kvete také Prvosenka vyšší, její květy tu najdeme od března do dubna. V přírodě je ale daleko častější Prvosenka jarní. Dají se od sebe jednoduše rozeznat. Prvosenka vyšší má kalich přisedlý ke koruně, žluté květy s oranžovou skvrnou a nevoní. Prvosenka jarní má kalich nafouklý, pouze žluté květy, které jemně voní.
Poloha: 49.6622122N, 16.8603606E
Parkoviště: na místě
Autobusová zastávka: Ludmírov, Ospělov (350 m)
Vlaková zastávka: Šubířov (6,6 km)
★★ - Jeskyně svatého Mikuláše, Ludmírov:
Jeskyně dostala název podle data, kdy byla objevena. Stalo se tak podle míst, kde země dýchala a odtálý sníh prozrazoval otvory. V jeskyni byla objevena i krasová výzdoba v takzvaných Zuzančiných komínech. Objevování podzemních prostor pokračovalo dál, jenže další chodby byly objeveny už zcela zajílované a ten zničil veškerou krasovou výzdobu. V roce 2007 byla vytvořena pečlivá mapa celé lokality. Nedaleko je další jeskyně, Burianova.
Poloha: 49.6343297N, 16.8706214E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Ludmírov, obchod (1,5 km)
Vlaková zastávka: Jesenec (3,6 km)
★★ - Přírodní rezervace Rudka, Ludmírov:
Rezervace je založena na vápenitém podloží, které v sobě skrývá i několik zajímavých jeskyní. Jinak jde o nejzachovalejší květnatou bučinu na Prostějovsku. Mezi chráněné rostliny patří Okrotice bílá, Korálice trojklaná, Kruštík širokolistý a Orlíček planý. Každopádně se tu ale v jeskyních najdou kriticky ohrožené druhy netopýrů – Netopýr vousatý, Vrápenec malý, Netopýr ušatý, Netopýr řasnatý, Netopýr černý, Netopýr brvitý, Netopýr velkouchý a Netopýr vodní.
Poloha: 49.6327014N, 16.8705811E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Ludmírov, obchod (1,5 km)
Vlaková zastávka: Jesenec (3,6 km)
★★ - Mokřad Bělá, Kladky:
Místo, kde lze spatřit unikátní bulty. Což jsou mohutné a pozoruhodné velké trsy chráněných ostřic. Jinak se jedná o soubor suchých a slatinných luk, který je domovem kromě ostřic i pro ocúny, hořečky, ale i celoevropsky chráněné motýly – Ohniváčka černočárného, Modráska bahenního nebo Modráska očkovaného.
Poloha: 49.6290447N, 16.8262764E
Parkoviště: na kraji komunikace (0,8 km)
Autobusová zastávka: Kladky, Bělá, tábor (1 km)
Vlaková zastávka: Šubířov (0,9 km)
Výlet 2: Výlet za kouzly nitra země – jeskyněmi v Zábřežské vrchovině a k prameni Špraňku (pěší)
Start: Kladky, turistický rozcestník Kladky - bus
Cíl: Kladky, turistický rozcestník Kladky – bus
Délka trasy: 21,4 km
Časová náročnost: 6:55 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet je určen pro milovníky kamenné krásy a pramenů, které tryskají z hloubky Země.
Vhodnost: Výlet je středně náročný (pátý bod z deseti); při jeho překonávání nás čeká výškový rozdíl 569 metrů. Výlet je ale rozkývaný, to znamená, že stoupání po místních kopcích střídá klesání a stále dokola. Nejvyšším bodem výletu je 573 metrů nad mořem, což je místo, kam dorazíme krátce po návštěvě Přírodní rezervace Rudka. Nejnižší bod je naopak 435 metrů nad mořem, který na nás čeká u jeskyně ve Hvozdecké hoře.
Zastávky:
Ludmírov, Mokřad Ospělov (2,7 km) – Hvozd, Jeskyně ve Hvozdecké hoře (6,9 km) – Ludmírov, Jeskyně Průchodnice (8 km) – Ludmírov, Přírodní památka Rudka (9,9 km) - Ludmírov, Jeskyně svatého Mikuláše (10 km) – Ludmírov, Pramen Špraňku (11,7 km) – Kladky, Mokřad Bělá (17,6 km)
★★★★★ - Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Jednově, Suchdol:
Významné poutní místo olomoucké arcidiecéze. Kostel i poutní místo vděčí za svůj vznik studánce zvané Svatá voda. Díky její vodě docházelo k zázračným uzdravením. Pramen vyvěrá přímo před hlavním oltářem, ale je vyveden mimo kostel do vodní kaple u silnice. Místo se stalo brzy cílem poutí mnoha lidí, kteří sem putovali i ze vzdálených končin. Proto zde vyrostla nejdříve kaple, a to v roce 1766 a později v roce 1810 ji pak nahradil kostel. Na farním pozemku byla nedávno vybudována Mariánská zahrada jako místo pro ztišení, meditaci i odpočinek v pěkném prostředí.
Poloha: 49.5455672N, 16.8789133E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Suchdol, Jednov (200 m)
Vlaková zastávka: Strážisko (3,9 km)
