KRYRY


Když budeme přijíždět do Kryr z jakékoliv strany, nikdy nemůžeme přehlédnout Schillerovu rozhlednu; tato královna mezi českými rozhlednami i po téměř 115 letech života patří mezi ty nejkrásnější

O soudržnosti obyvatel dřívějších časů by mohly vyprávět morové kameny; ty byly čtyři a nacházely se mezi městy Kryry a Vroutek; dnes zůstaly v polích už jen dva


Kryry (německy Kriegern) jsou velmi historickým sídlem v Ústeckém kraji. Nálezy prvního osídlení oblasti sahají až do 5. století našeho letopočtu. V okolí města Kryr však žili i pravěcí lovci mamutů, což potvrzují záznamy ve Vídeňském muzeu a v pražském Národním muzeu. Kryrsko bylo osídleno slovanským kmenem Lučanů, na což poukazuje řada vykopávek popelnicových pohřebišť. Křesťanství se v této oblasti začalo rozšiřovat na přelomu 10. a 11. století.

Pole a louky nad Libyní
Pole a louky nad Libyní

První písemná zmínka však pochází až z roku 1320. Kraji podle tehdejšího zápisu v Zemských deskách vládne šlechtic se jménem Albert de Krier. Už tehdy se uvádí, že název obce je odvozen od polského slova křičeti, kejhati, krákati. Albert de Krier byl také majitelem hradu, který zde stál na vršku. Tento hrad byl zbudován na začátku 14. století, ale už během křižácké výpravy proti Žatci byl v roce 1421 pobořen a srovnán se zemí. O hradu víme tolik, že byl čtvercového půdorysu, což se dá celkem spolehlivě vyčíst dodnes z jeho půdorysu, stejně tak, že byl chráněn dvojitým příkopem, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Dominovala mu kulatá věž, na jejichž zbytcích byla o mnoho století později vystavěna dnešní Schillerova rozhledna.

Křižácká výprava z roku 1421 měla pro Kryry nedozírné následky. Byly vyvražděni všichni obyvatelé české národnosti, do městečka přišli a kolonizovali ho Němci, a důsledky této události z I. třetiny 15. století se tak promítly mnohem později v otázce mnichovského diktátu. Ale pěkně popořadě.

Stebenský smírčí kříž patří k nejkrásnějším ukázkám svého druhu
Stebenský smírčí kříž patří k nejkrásnějším ukázkám svého druhu

V době po Bílé hoře se Kryry dostávají do rukou benediktinů a ještě více jsou utaženy nedobré podmínky pro život zdejších obyvatel. V roce 1664 Kryry zasáhne velký požár, kdy shoří dolní polovina obce od náměstí směrem k Očihovu. Část Kryr, která v té době lehla popelem, byla znovu postavena z bílého pískovce. V roce 1791 dochází k dalšímu velkému požáru, při kterém shoří opačná, stále z dřeva postavená část domů.

Nejen požáry však ničily Kryry, ale velkým nepřítelem zdejších obyvatel byla v historii oblasti hlavně velká voda. Ta přišla poprvé v roce 1762. Lidé si nestačili ani oddechnout a následovali další velké povodně v letech 1779, 1789 a 1795. Pokaždé byl stržen hlavní most v obci Kryry. I v 19. století pokračovalo zkoušení velkou vodou, což se projevilo v květnu 1852, březnu 1855, ale hlavně v květnu 1872, kdy se Blšanka rozlila do výše jednoho metru po náměstí v Kryrech.

Kryry dosáhly největšího počtu obyvatel na začátku 30. let 20. století, kdy zde žilo celkem 4500 obyvatel. Dnes má trvalé bydliště ve městě Kryry zhruba 2 300 lidí.

Hradiště na Vlčí hoře obývali lidé únětické kultury
Hradiště na Vlčí hoře obývali lidé únětické kultury

Pokud se vydáme do Kryr z Vroutku, tak si musíme všimnout na poli mezi oběma městy takzvaných morových kamenů. V dnešní době tu jsou už jen dva, dřív tu bývaly čtyři. Šlo o místo, kam lidé z Vroutku nosili lidem z Kryr jídlo, když byly Kryry zachváceny morem a celé město bylo v izolaci.

Milovníci mineralogie se určitě vyřádí na polích v blízkosti města Kryr. Dají se tu totiž najít úžasné ukázky zkamenělého dřeva – araukaritů.

Znakem města Kryr je zlatý štít, kde na černé šikmé haluzi sedí černý havran.

Zapadající slunce nad obcí Strojetice
Zapadající slunce nad obcí Strojetice

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Kryry je město rozdělené na dvě části. Prochází jimi dálnice D 6 a silnice I. třídy číslo 27. Střetávají se však mimo katastr Kryr. Vzdálenosti Kryr z českých měst: Praha (84 km), Ústí nad Labem (89 km), Karlovy Vary (54 km), Plzeň (65 km), Liberec (190 km).

Autobus: Autobusové spojení do Kryr je ze Žatce, Blatna, Podbořan, Jesenice a Kolešova.

Vlak: Železnice vás do Vroutku přiveze z cílových stanice Plzeň, Most a Blatno u Jesenice.

Už zdaleka na sebe přitahuje Schillerova rozhledna svoji pozornost
Už zdaleka na sebe přitahuje Schillerova rozhledna svoji pozornost

★★★★★ - Schillerova rozhledna, Kryry:

Rozhledna stávala na místě bývalého hradu Kozihrady. Byla postavena v letech 1905-06 u příležitosti stého výročí úmrtí Friedricha Schillera, podle něhož dostala své jméno. V přízemí také můžete vidět jeho pamětní síň. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů. Je odsud nádherně vidět na Krušné a Doupovské hory, ale i na vrcholky Českého Středohoří. Bývalý Kozí hrad nebo Kozihrad, který zde stával byl postaven na začátku 14. století Albrechtem z Ervěnic. Jenže už na přelomu 14. a 15. století se dostal do majetku pánů z Janovic, kteří jej velmi rychle opustili. Později zde byla postavena místo hradu šibenice.

Poloha: 50.1722061N, 13.4299494E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kryry, Náměstí (1 km)

Vlaková zastávka: Kryry (1,1 km)

Havraní kámen v blízkosti Schillerovy rozhledny
Havraní kámen v blízkosti Schillerovy rozhledny

GALERIE: SCHILLEROVA ROZHLEDNA

VIDEO: SCHILLEROVA ROZHLEDNA



Podle legendy dokud bude Petrohradský dub stále zelený, bude v Čechách nespravedlnost
Podle legendy dokud bude Petrohradský dub stále zelený, bude v Čechách nespravedlnost

★★★★ - Dub v Petrohradě, Petrohrad:

Druhý největší dub v České republice. Říká se mu také Dub Petra Bezruče, i když ten tu nikdy v životě nebyl a strom neviděl a nebo také Selský dub. Dosahuje obvodu kmene 900 centimetrů. Překonává ho pouze Žižkův dub na Třebíčsku, který ale rozhodně není v tak dobrém zdravotním stavu. Věk stromu se odhaduje na 900 let. Podle legendy, která koluje krajem, se pod stromem scházeli rychtáři blízkých vesnic v době selského povstání v roce 1680. Po prohře sedláků předpověděli, že dokud se bude tento strom zelenat bude v Čechách nespravedlnost. Dub v Petrohradě je také největším stromem okresu Louny.

Poloha: 50.1217519N, 13.4350403E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Petrohrad (1,3 km)

Vlaková zastávka: Stebno (2 km)


GALERIE: PETROHRADSKÝ DUB


Hradiště na Vlčí hoře
Hradiště na Vlčí hoře

★★★ - Hradiště na Vlčí hoře, Petrohrad:

Nalezená keramika prozradila, že se zde nacházelo hradiště už v době lidí únětické kultury, větěřovské skupiny a středodunajské mohylové kultury. Lokalita se nachází ze třech stran nad strmými srázy a je přístupna pouze jednou stranou.

Poloha: 50.1309850N, 13.4853531E

Parkoviště: na parkovišti u silnice (0,5 km)

Autobusová zastávka: Jesenice, Chotěšov (2,2 km)

Vlaková zastávka: Petrohrad (5,1 km)


GALERIE: VLČÍ HORA


Zámek v Petrohradě využívá už přes půl století psychiatrická léčebna
Zámek v Petrohradě využívá už přes půl století psychiatrická léčebna

★★★ - Zámek Petrohrad, Petrohrad:

Původně byl šlechtickým sídlem zdejšího panství gotický hrad nad vesnicí. Později si nechal Jaroslav Libštejnský z Kolovrat postavit renesanční zámek. Nejvýraznější prvek renesanční stavby v podobě dvoupatrové věže s polopatrem v průčelí zámku zůstal zachován. Na věži z roku 1572 najdeme velmi atraktivní cimbuří v podobě takzvaných vlašťovčích ocásků. Dvě třetiny majetku ale byly pánům z Kolovrat zabaveny, když se zúčastnili členové rodu stavovského povstání. Celé panství pak následně v roce 1622 kupuje Heřman Černín z Chudenic. Úpravy budovy pokračují v barokním stylu pod vedením slavného Giovanniho Alliprandiho. V roce 1796 vzniká uvnitř kaple svatého Wolfganga. V roce 1860 za Karla Evžena Černína se začíná se stavbou západního křídla, to je ukončeno pavilonem, ze kterého se vychází přímo do anglického parku, který je v té době založen. Jako poslední se na budově objevila v roce 1895 věžička s hodinami. Při té příležitosti bylo opraveno celé renesanční křídlo. V roce 1915 zámek vyhořel, ale Černínové ho opravili. V roce 1945 jim byl zabaven a byla zde zřízena psychiatrická klinika, která je zde dodnes.

Poloha: 50.1264397N, 13.4427661E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Petrohrad (400 m)

Vlaková zastávka: Petrohrad (1,4 km)

Pomník Černínů v anglickém parku zámku v Petrohradě
Pomník Černínů v anglickém parku zámku v Petrohradě

GALERIE: ZÁMEK PETROHRAD