LIPNÍK NAD BEČVOU


Lipník nad Bečvou pro návštěvníky připravil dvě výjimečné stavby – nejstarší moravskou a druhou nejstarší synagogu v zemi; druhou stavbou je nejstarší střešní zahrada na světě na sever od Alp – najdeme ji na konírně místního zámku

Hrad Helfštýn dnes stojí rozkročen ve své velké výměře nad městem Lipník nad Bečvou a tvoří ikonickou dominantu kraje; nebylo tomu však pokaždé – byly naopak doby, kdy byl Helfštýn pro mnoho lidí noční můrou a mnohokrát mu hrozil v historii i zánik


Lipník nad Bečvou (německy Leipnik) vznikl při věhlasné Jantarové stezce a nemohla být vybrána snad ani lepší poloha. Jantarová stezka spojovala Středozemní moře s Baltem a proudily po ní davy kupců se svým zbožím.

Husitská věž na Helfštýně byla dobudována roku 2002 podle návrhu architekta Zdeňka Gardavského
Husitská věž na Helfštýně byla dobudována roku 2002 podle návrhu architekta Zdeňka Gardavského

I geograficky se jedná o zajímavé místo natlačené do údolí řeky Bečvy, do takzvané Moravské brány, která tvoří místo nenáročné pro přechod sedla mezi dvojicí kopcovitých území.

První zmínka o osadě pochází z roku 1238 a krátce po založení osady bylo nutné vybudovat strážní hrad, který by nejen osadu, ale i kupce na Jantarové stezce a volný obchodní styk chránil. Tím hradem se stal v roce 1266 nedaleký Drahotuš.

Pánem na něm byl Bohuš z Drahotuše, který lokalitu obdržel jako odměnu za dobré služby králi Přemyslu Otakaru II.

Ne všichni si ale získají území poctivou službou u krále; někteří se ho pokusí prostě ukrást a obsadit. To byl příklad loupeživého rytíře Fridúše z Linavy, který Lipnicko obsadil na začátku 14. století a nad městem začal budovat hrad Helfštýn.

Zámek ve Veselíčku dominuje francouzské zahradě
Zámek ve Veselíčku dominuje francouzské zahradě

Jenže proti tomuto protiprávnímu jednání velmi rychle vystoupil král Jan Lucemburský, který ho nejen z Helfštýna vyhnal, ale zároveň ho donutil hrad i pobořit.

Roku 1325 přechází panství do majetku Voka z Kravař. Tento šlechtic si lokalitu pobořeného Helfštýna natolik zamiloval a tak moc mu uhranula, že se rozhodl vybudovat na místě základy hradu nového. A pod jeho správu patří i Lipník nad Bečvou. Za vlády pánů z Kravař se město úspěšně rozrůstá a bohatne.

V době husitských válek se Lipník nad Bečvou postavil na stranu kališníků a nedotkly se ho žádné boje. Po období husitských nepokojů přechází do majetku pánů ze Sovince, kteří město dále zvelebují. V té době Lipník disponuje právem na vaření piva, vinným právem, ale mohou se tu konat i dva výroční trhy.

Jde o jedno z důležitých center střední Moravy. Jeho význam se ještě posílí v roce 1475, kdy panství kupuje Vilém z Pernštejna. Uskuteční tak svůj plán na vytvoření středomoravského silného hospodářského a obchodního dominia. Pod vládou Viléma z Pernštejna je tak oblast od Hranic, přes Lipník, Přerov, Prostějov až do Plumlova a Kojetína. Oblast se stává doslova hospodářskou velmocí, kde se velmi daří obyvatelům a výrazně se rozmáhají řemesla. Rozkvět zažívají cechy obuvnické, krejčovské, tkalcovské, pekařské, hrnčířské, zámečnické a kovářské.

Vzpomínka na 164 lipnických židů, kteří byli deportováni do Terezína; hrůzy holocaustu přežili tři z nich
Vzpomínka na 164 lipnických židů, kteří byli deportováni do Terezína; hrůzy holocaustu přežili tři z nich

To všechno vytlačí Viléma z Pernštejna na pozici tehdy nejbohatšího, nejvýznamnějšího a nejvlivnějšího šlechtice celého království. Nabitý majetek je nutné chránit, a tak nejen Lipník posiluje vlastní bezpečnost výstavbou a zesílením městského opevnění.

Do této doby spadá zmínka o prvních židovských obyvatelích města. I když se Lipníku nevyhnuly pohromy v podobě moru, požáru či povodně, rozhodně to nezastavilo raketový hospodářský rozmach. V roce 1553 je Lipník prodán Půtovi z Ludanic, ale o 27 let později přechází sňatkem Kateřiny z Ludanic a Petra Voka do vlastnictví rodu Rožmberků.

Lipník má v českých zemích opravdu mimořádné postavení. Je moderním sídlem, kde pospolu žijí představitelé různých náboženských komunit – křesťané, židé nebo vyznavači českobratrské církve. Tato náboženská kosmopolitnost končí rokem 1593, kdy nastupují k vládě Bruntálští z Vrbna, ti začínají v katastru Lipníka protěžovat luteránství.

Radnice v Lipníku nad Bečvou
Radnice v Lipníku nad Bečvou

V roce 1609 vyroste v Lipníku renesanční zámek, který má tehdy jednu zvláštnost; navazují na něj bezprostředně dva kostely různých vyznání.

Jenže Jiří Bruntálský z Vrbna jako vyznavač luteránské církve stál ve stavovském povstání proti císaři a po bitvě na Bílé hoře skončil ve vězení, kde zemřel. Panství jako konfiskát získal kardinál František Dietrichštejn, Ten ho zapojil do takzvaného rodinného nezcizitelného majetku (fideikomis), kde zůstalo až do roku 1858. V tento rok zemřel rod Dietrichštejnů po meči.

Jenže v polovině 19. století už neměl Lipník takovou pověst, význam a váhu jako Lipník před třicetiletou válkou. Celoevropská válečná vřava srazila město na kolena, třetina domu byla zcela zničena, město se zmítalo nejen v politických, ale i hospodářských troskách a tím zbytkem, který z kdysi slavného Lipníku zbyl, se dva roky prohánělo morové prokletí. V době třicetileté války se snížil počet obyvatel města téměř o polovinu.

V údolí pod zříceninou Drahotuš najdeme historický kamenný most
V údolí pod zříceninou Drahotuš najdeme historický kamenný most

K obnově kdysi věhlasného středomoravského centra ale docházelo velmi pomalu nebo skoro vůbec. Na město dopadla další morová rána, a to v letech 1714-15. Zlepšovat se mírně začala situace až s výstavbou císařské silnice, která otevřela Lipník více světu na konci 18. století.

Ke kytici vzpomínek na hospodářskou dominanci v oblasti střední Moravy mohl Lipník nad Bečvou přičichnout v roce 1842, kdy tam dorazila Severní dráha císaře Ferdinanda. Tady se ale práce na železnici z nedostatku peněz v císařské pokladně na pět let zastavily. Lipník se sice stal konečnou stanicí, ale zároveň i jedním z největších překladišť zboží v celé rakouské monarchii. Existence obřího překladiště vyvolala nebývalý rozvoj řemesel, a to zvláště povoznictví nebo vznik trhů.

Z ostravského Přívozu byla do Lipníku přenesena velká dobytčí burza a hned vzápětí, vznikají významné trhy obilí, dřeva a vlny. V roce 1847 se ale vlaky rozjely až do Bohumína a hospodářská dominance se začala pomalu vytrácet.

Náměstí v Lipníku nad Bečvou s uměleckou plastikou Tilia; jde o dílo Alfreda Habermana
Náměstí v Lipníku nad Bečvou s uměleckou plastikou Tilia; jde o dílo Alfreda Habermana

Získané peníze se začaly projevovat na tváři města; to nabídlo nově klasicistní podobu, což uspíšil ještě požár Lipníku v roce 1858. Ve stejném roce přechází panství do vlastnictví tří dědiček majetku Dietrichštejnů. Jednou z nich je i hraběnka Antoinetta z Althannů, která hrad Helfštýn drží až do konce II. světové války, kdy je jí zabaven.

Vraťme se ale zpět do 19. století a podívejme se, jak se stávalo z Lipníku průmyslové město. První výrazná továrna, která zde vyrostla, byla soukenická továrna J. B. Ziaka v roce 1802; přibývají stejně jako v ostatních městech potravinářské firmy – továrna na likéry, cukrovar, v roce 1874 Hanácká vývozní sladovna a o pět let později továrna na svíčky, mýdlo a sodu. V roce 1892 vzniká v Lipníku nad Bečvou továrna na korkové zátky a poslední známou továrnou je od roku 1908 Kupecká akciová sirkárna. Z té v pozdějších letech vznikne pobočka sušického podniku SOLO.

Boje druhé světové války Lipník nad Bečvou obešly, ale do podoby města velmi necitlivě následně zasáhla socialistická výstavba, a to zvláště v oblasti Osecké ulice.

Pocta poslední sirce, tak se jmenuje umělecké dílo, které zdobí jeden z kruhových objezdů v Lipníku nad Bečvou
Pocta poslední sirce, tak se jmenuje umělecké dílo, které zdobí jeden z kruhových objezdů v Lipníku nad Bečvou

V Lipníku nad Bečvou rozhodně nesmíme přehlédnout dvě naprosto výjimečné památky, které patří k českým unikátům. První z nich je bývalá synagoga, dnes kostel Církve československé husitské. Ta byla vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století a je druhá nejstarší v republice. Starší je už jen Staronová synagoga v Praze. Architektonickým vrcholem lipnické synagogy je gotická síťová klenba s cihlovými žebry ve stylu pozdní vladislavské gotiky. Za zmínku stojí určitě i tloušťka severní zdi synagogy, ta je úctyhodných 170 centimetrů.

Druhou naprosto neopakovatelnou stavbou v rámci celé České republiky je střešní zahrada na konírně místního zámku. Ta je na sever od Alp vůbec nejstarší na celém světě. Dodnes se jí snaží zahradníci osazovat podle původních plánů z doby, kdy v poslední třetině 19. století vznikala.

Vrcholu populace se dočkal Lipník nad Bečvou na začátku 90. let 20. století, kdy na chvíli překročil počet jeho obyvatel deset tisíc, dnes tu žije zhruba osm tisíc obyvatel.

Budova bývalé synagogy, která je druhou nejstarší v republice, v Lipníku nad Bečvou
Budova bývalé synagogy, která je druhou nejstarší v republice, v Lipníku nad Bečvou

Lipník nad Bečvou se stal 6. května 1832 rodištěm Jana Neffa. Jednalo se o šlechetného vlastence, mecenáše českého školství a zakladatele českého obchodnictví. Podporoval řadu českých umělců včetně Antonína Dvořáka, který v jeho rodině učil hudbu. Neff zakládal obchodní spolek Merkur, Živnobanku nebo První Pražskou záložnu a jeho životní osudy tvořily kostru postavy Jana Borna v románové pentalogii Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu. Právě spisovatelé Vladimír a Ondřej Neffovi jsou potomci tohoto lipnického rodáka.

Ve městě se narodil i František Venclovský. Narodil se 25. dubna 1932 a původně to vypadalo, že bude přínosem pro svět boxu. Po těžkém zranění krční páteře ale musel toto sportovní odvětví opustit a na radu lékařů začal s otužováním a plaváním, které se změnilo ve Venclovského velkou lásku – dálkové plavání. Odsud byl už jen krůček k tomu, aby se pokusil o překonání kanálu La Manche. Žádost o povolení k přeplavání kanálu směřoval na československé úřady už v roce 1964; vyhověnu mu však bylo až v roce 1970. První pokus skončil nezdarem; důvodem byla nepřízeň počasí, sportovcova nevolnost, ale hlavně Venclovského vyčerpání. O rok později se však pokus povedl a 30. července 1971 zazněla po výstupu z vody z Venclovského úst dnes už slavná věta: „Já sú tak ščastné...“. František Venclovský se vrátil na břeh kanálu mezi Velkou Británii a Francii ještě jednou a opět ho úspěšně 30. srpna 1975 přeplaval.

25. října 1947 se narodil v Lipníku nad Bečvou český herec Jan Kanyza. Herecké kariéře se věnoval do roku 2007, kdy s herectvím skončil; tehdy byl označen za spolupracovníka StB. Tuto skutečnost Kanyza dodnes odmítá a od zveřejnění kauzy se věnuje jen své další lásce – malování.

Meditační zahradu v Lipníku nad Bečvou najdeme za farním kostelem svatého Jakuba a Renesanční zvonicí
Meditační zahradu v Lipníku nad Bečvou najdeme za farním kostelem svatého Jakuba a Renesanční zvonicí

V oblasti kromě Antonína Dvořáka působil i druhý velikán české hudby – Bedřich Smetana. Ten jezdil do Týna ke své sestře na letní odpočinek. V roce 1854 tu však zemřela Smetanova dvouletá dcera Gabriela na tyfus.

S Lipníkem nad Bečvou je na jeden rok spojen i objevitel genetiky Johann Gregor Mandel. Šlo o školní rok 1833-34, kdy tu navštěvoval Piaristickou kolej. Bylo to 22 let před tím, než začal se svými pověstnými genetickými pokusy s hrachem.

Zajímavým místem je lom v obci Výkleky. Nejenže se jedná o jedno z nejkrásnějších míst ke koupání na Přerovsku, ale velmi si ho oblíbili i potápěči. Voda je průzračně čistá s viditelností do hloubky až 5 metrů. Co však dělá lokalitu neopakovatelnou, je bohatá populace Medúzky sladkovodní. Ty vznikají z polypů, když teplota tamní vody dlouhodobě přesáhne 20° Celsia. V extrémně teplých létech se tu vyskytuje masové množství těchto třícentimetrových vodních živočichů.

Památný strom Sušická lípa
Památný strom Sušická lípa

Znakem Lipníku nad Bečvou je červený štít, ve kterém ze zeleného trojvrší vyrůstá doprava hledící stříbrný dvouocasý lev ve skoku, se zlatou korunou, jazykem a zbrojí.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Katastrem Lipníku nad Bečvou procházejí a střetávají se tu dvě dálnice – D1 a D 35. Najdeme tu exity 294 a 296 na D1 a 298 na D 35. Kromě toho městem prochází silnice číslo 47 a silnice II. třídy číslo 434 a 437. Vzdálenosti Lipníka nad Bečvou z českých měst: Praha (269 km), Olomouc (29 km), Ostrava (69 km), Zlín (47 km), Brno (94 km), Pardubice (163 km).

Autobus: Autobusové spojení do Lipníku nad Bečvou je z Přerova, Týnu nad Bečvou, Lazníků, Hranic, Bohuslávek, Olomouce, Velkého Týnce a Bystřice nad Hostýnem.

Vlak: Lipník nad Bečvou leží na hlavním českém železničním koridoru. Nabídka měst, se kterými je město spojené vlakovými spoji, je tedy velká. Do Lipníka nad Bečvou nás dovezou železniční spoje z těchto cílových měst: Přerov, Bohumín, Olomouc, Vsetín, Praha, Horní Lideč, Lúky pod Makytou a Hranice na Moravě.