LITOVEL


Nazvat Litovel Hanáckými Benátkami je velké klišé, nicméně neexistuje v naší republice město, kde by vzájemné spojení budov, obyvatel a řeky bylo tak provázané jako tady

Litovel se vždy pyšnila nejstarším moravským mostem, byl jím most Svatojánský. Jenže v roce 2014 našli archeologové ve městě ještě starší most. Vy ho ale neuvidíte, je totiž pečlivě skrytý pod dlažbou náměstí, a to i přesto, že je naprosto funkční a nepoškozený; přetíná tu Nečíz - jedno z ramen řeky Moravy


Litovel (německy Littau) je město s 9 900 obyvateli. V katastru širšího města zde vytvořila řeka Morava v průběhu dávných věků několik ramen. Od západu, kromě hlavního toku Moravy, vtéká do katastru Litovle ještě Zámecká Morava, Past, Zej, Pilová voda, Malá Voda, Mlýnský potok, Náhon, Dušní Morava, Třídvorka, Muzejní voda, Papírenská voda, Odrážka a Nečíz. Z toho šest ramen protéká přímo historickou částí města.

Silnice na Litovelsku
Silnice na Litovelsku

Poprvé se s názvem města v té podobě, v jaké ho známe dnes, setkáváme v roce 1391. Význam jména je jednoduchý – Lutova ves, kdo byl ale oním Lutem, není známo. A stejně jako krajské město Olomouc je i Litovel ženského rodu. To ovšem nemohou přenést přes srdce východní Moravané a hlavně Slezané, pro které zůstane Litovel navždycky rodu mužského a basta Fidel.

Daleko víc jasno je v otázce založení města. Tady se historici díky dendrochronologii shodli na poměrně úzkém rozptylu mezi lety 1252-56. Město založil přímo Přemysl Otakar II. Ale ani to není zcela správná odpověď, ves s názvem Litovel existovala už v polovině 12. století, jen byla na jiném místě.

V roce 1241 však pronikli Tataři až na Moravu, a proto dal Přemysl Otakar II. povel k přesunu města do dnešních kontur.

Doslova záplavy květů Čenesku medvědího patří neodmyslitelně k jaru v Litovském Pomoraví
Doslova záplavy květů Čenesku medvědího patří neodmyslitelně k jaru v Litovském Pomoraví

V roce 1291 už dostává Litovel od krále Václava II. právo várečné a mílové a je povýšena na trhovou ves. Výnosem Jana Lucemburského se stává Litovel městem a je jí umožněna výstavba hradeb.

Když je město sevřeno pevným kamenným krunýřem, vstupuje do trojspolku s okolními městy Uničovem a Olomoucí. Z královského města se Litovel později stává městem šlechtickým, když ji získávají Boskovicové. Ti nadále rozvíjejí místní hospodářství a začínají v roce 1572 stavět novou radnici s 65 metrů vysokou věží.

Rozmach města zastavují až Švédové, kteří za třicetileté války dotáhli k městu a vyhodili do povětří hradby.

V roce 1724 je slavnostně odhalen na náměstí mariánský morový sloup, který je poděkováním za zažehnání morové epidemie.

Tvrz Černá věž v Drahanovicích
Tvrz Černá věž v Drahanovicích

Dochází ale k rozporům v hanáckém trojspolku - Uničov a Olomouc se stále poněmčují, zatímco z Litovle se stává české středisko úrodné Hané. V roce 1899 ale i tady Němci vyhrávají místní volby.

20. století přináší do města velký rozvoj průmyslu, který se z původního zemědělského mění na lehký strojírenský. Bývalá Tesla Litovel, dnes její nástupce SEV Litovel, je jedním z nejvýznamnějších výrobců gramofonů na světě. A v posledních letech zájem o ně stále rapidně roste.

Přelom tisíciletí sesílá na Litovel dvě velké rány. Nejprve 7. července 1997 zaplaví celé město tisíciletá voda. Mnoho domů spadlo kvůli porušené statice. 9. června 2004 poničí město tornádo, které mělo dokonce stupeň F3. Zničilo řadu domů, strhlo desítky střech a zdecimovalo místní park.

Do litovelského gymnázia chodil Jan Opletal; od roku 1979 je před vchodem busta od sochaře Miloše Axmana
Do litovelského gymnázia chodil Jan Opletal; od roku 1979 je před vchodem busta od sochaře Miloše Axmana

Milejší překvapení čeká na historiky a obyvatele města v roce 2014, kdy archeologové při práci na výkopech na náměstí Přemysla Otakara najdou nejstarší funkční kamenný most na Moravě. Stojí nad městským ramenem Nečíz, někteří odborníci řadí datum vzniku dokonce ještě před Karlův most v Praze. My ho ale neuvidíme, je totiž celý skrytý pod dlažbou náměstí. Musíme se tak spokojit při prohlídce jen s mostem Svatojánským, který by se ale do desítky nejstarších mostů v zemi spolehlivě vešel taky.

Litovel se stala 29. března 1900 rodištěm Heinricha (Jindřicha nebo Henryho) Kulky. Tento původem židovský architekt spolupracoval dlouhá léta s věhlasným Adolfem Loosem. Byl ovlivněn jeho tvorbou; včas rozpoznal nebezpečí nacistického rozpínání a emigroval do Anglie, kde na přímluvu Jana Masaryka získal novozélandské vízum a stal se hlavní postavou tamní architektonické moderny. Po válce se vrátil zpět, ale před nástupem komunistů znovu, a teď už natrvalo, odešel na Nový Zéland. Jednou z jeho nejvýznamnějších českých staveb je Kantorova vila v Jablonci nad Nisou a Lövenbachovy činžovní domy v Hradci Králové.

V městské části Nasobůrky se 2. září 1937 narodil Bohumil Eliáš starší. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších sklářských umělců v naší zemi. Po světě měl desítky výstav a byl považován za jednu z klíčových postav světového výtvarného umění v oboru ateliérové sklo. Jeho plodný život uzavřela smrt v roce 2005.

Kostel svatého Jiří v Náklu je zakončen klasickým hanáckým zastřešením
Kostel svatého Jiří v Náklu je zakončen klasickým hanáckým zastřešením

Velmi zajímavou postavou, která se v Litovli narodila, byla jedna z největších chorvatských hereček Marie Růžičková – Strozzi.

Krása Zlatého salonku na zámku v Náměšti na Hané
Krása Zlatého salonku na zámku v Náměšti na Hané

Pokud mluvíme o Litovli, musíme zmínit ještě dvě osobnosti, které jsou s městem úzce spojené, byť se tu nenarodily. Známý český zápasník Gustav Frištenský zde prožil posledních 40 let života a zasadil se o rozvoj místního sportu.

Žákem zdejšího gymnázia byl Jan Opletal, kterého v roce 1938 zavraždili nacisté na studentské demonstraci.

Kdo by chtěl ochutnat nějaké místní speciality, či vyznamenané a prověřené dobroty, měl by zamířit do litovelské městské části Tři Dvory. Tady se nachází výrobna těstovin značky Adriana, která je vyznamenána značkou kvality KLASA. Ve stejné části města najdeme i sýrárnu Brazzale Moravia, jejíž sýr Gran Moravia je také držitelem ceny KLASA. Jen tak pro zajímavost právě firma Brazzale Moravia je největším světovým producentem sýrů parmezanového typu. Titul KLASA patří také konzervovaným výrobkům z firmy Alibona. A k dalším tradičním a typickým potravinářským výrobkům patří ještě pivo Litovel.

Hrad Bouzov je oblíbenou filmařskou lokalitou
Hrad Bouzov je oblíbenou filmařskou lokalitou

V obci Haňovice nedaleko Litovele najdeme zemědělské družstvo Doubrava. Je to až k nevíře, ale skutečně se jedná o jediné zemědělské družstvo v České republice, které pěstuje cherry rajčata. Sklízí se tu dvě odrůdy – Angelle, které je trhané samostatně a Juanita, která se trhá na trsu. Produkce je postavena na obnovitelných zdrojích, takže o vyhřívání se stará bioplynová stanice a zálivku obstarává dešťová voda. Ostatní cherry rajčata v naší republice jsou z dovozu.

V obci Vilémov se narodil 1. září 1871 František Kollmann, člověk, který dokázal chytit příležitost za pačesy. Zbohatl, a to přímo neuvěřitelně, na výrobě různých medikamentů – například masti na uchování a růst vlasů a také na prostředku Salviol, který byl univerzálním lékem proti bolesti. Stal se velmi zámožným a zakoupil v Litovli jeden z nejdražších domů, ze kterého zřídil lékárnu.

V Náměšti na Hané se narodil v roce 1931 jeden z největších moravských herců a divadelních pedagogů Ladislav Lakomý.

Rozkvetlé zákoutí v litovelských Smetanových sadech
Rozkvetlé zákoutí v litovelských Smetanových sadech

S Náměští je spojena událost, ke které došlo ve dnech 10. - 12. srpna 1973. Měl se tu konat I. Hanácký Folk a Country Festival. Prodáno bylo přes 20 tisíc vstupenek, jenže normalizační pohlaváři se rozhodli, že festival zakážou. Tisíce diváků rozháněli policisté státní i tajní. Na památku této nepochopitelné události složil Jaroslav Hutka písničku Krásný je vzduch, která později sloužila jako hymna festivalu. Později ji Hutka šířil pod názvem Náměšť.

Znakem města Litovel je modrý štít, ve kterém jsou zobrazené dvě stříbrné ryby. Jsou vzpřímené a břichy přivrácené. Vlevo je štika a vpravo kapr.

Lužní lesy kolem řeky Moravy zatím nabízejí dostatek vláhy, a to i v Přírodní památce Za Mlýnem
Lužní lesy kolem řeky Moravy zatím nabízejí dostatek vláhy, a to i v Přírodní památce Za Mlýnem

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Litovel leží přímo na dálnici D35 a v katastru města jsou sjezdy 248 a 253. Dále je do města dovedena trojice hlavních silnic 449, 447 a 635. Vzdálenosti Litovle z českých měst: Praha (298 km), Olomouc (20 km), Ostrava (120 km), Zlín (87 km), Brno (95 km), Pardubice (121 km).

Autobus: Autobusové spojení do Litovle je z Olomouce, Uničova, Konic, Šternberka, Mladče, Mohelnice, Slatinic, Bouzova, Brna, Jeseníka, Luké, Nákla, Kladek a Malé Morávky.

Vlak: Železniční trať přivádí do Litovle vlaky z Červenky, Senice na Hané a Prostějova. Hlavní železniční koridor prochází jen pár kilometrů odsud sousední obcí Červenka.

Svatojánský most v Litovli
Svatojánský most v Litovli

★★★★ - Svatojánský most, Litovel:

Byl dostavěn v roce 1592. Patří k nejstarším mostům Česka. Stojí na šesti pilířích a je dlouhý 55 metrů. Uprostřed je socha svatého Jana Nepomuckého. Po povodních v roce 1997 prošel velkou rekonstrukcí. Chodníky byly zvenčí přesunuty dovnitř a uvnitř byly dva jízdní pruhy zkorigovány na jeden.

Poloha: 49.7051700N, 17.0763508E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Žerotínova (390 m)

Železniční zastávka: Litovel město (0,8 km)


Radnice v Litovli
Radnice v Litovli

★★★ - Radnice s radniční věží, Litovel:

Radnice pochází z doby pozdní gotiky, a to i přestože byla několikrát přestavena renesančně i barokně. Rameno Moravy Nečíz protéká přímo pod 65,4 metrů vysokou a velmi štíhlou radniční věží. K vyhlídkovému ochozu vás dovede 174 schodů. Nahoře měl byt i hlásný.

Poloha: 49.7014892N, 17.0749400E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,6 km)

Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)


Chudobínský zámek
Chudobínský zámek

★★★ - Zámek Chudobín, Litovel:

Budova Nového zámku vznikla v roce 1847 v pseudorenesančním stylu. Nárožní strany zdobí čtyři věžičky okrouhlého tvaru. Zámek prostřídal mnohé majitele, dnes zajímavá stavba chátrá. U zámku najdeme krásný, ale neudržovaný anglický park.

Poloha: 49.6875828N, 17.0326200E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (310 m)

Železniční zastávka: Chudobín (1,2 km)


GALERIE: ZÁMEK A PARK V CHUDOBÍNĚ


Rozlévající se ramena Moravy zajišťují Přírodní památce Hvězda dostatek vláhy
Rozlévající se ramena Moravy zajišťují Přírodní památce Hvězda dostatek vláhy

★★★  Přírodní památka Hvězda, Litovel:

Bažinaté louky a lužní les. Tak to je vizitka této přírodní památky. Okouzlující tu jsou husté porosty keře Brslenu evropského, které se tu chlubí krásnými barevnými květy a ještě barevnějšími plody. Můžete tu spatřit také vzácné Modrásky bahenní. Na lokalitu bezprostředně navazuje další přírodní památka – Malá Voda. Jde tady hlavně o rameno řeky Moravy, kde ideálně přežívá Bobr evropský a Vydra říční.

Poloha: 49.6999261N, 17.0694589E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (320 m)

Železniční zastávka: Litovel město (230 m)


Národní přírodní rezervace Vrapač