LITOVEL

Nazvat Litovel Hanáckými Benátkami je velké klišé, nicméně neexistuje v naší republice město, kde by vzájemné spojení budov, obyvatel a řeky bylo tak provázané jako tady

Litovel se vždy pyšnila nejstarším moravským mostem, byl jím most Svatojánský. Jenže v roce 2014 našli archeologové ve městě ještě starší most. Vy ho ale neuvidíte, je totiž pečlivě skrytý pod dlažbou náměstí, a to i přesto, že je naprosto funkční a nepoškozený; přetíná tu Nečíz - jedno z ramen řeky Moravy

Litovel (německy Littau) je město s 9 900 obyvateli. V katastru širšího města zde vytvořila řeka Morava v průběhu dávných věků několik ramen. Od západu, kromě hlavního toku Moravy, vtéká do katastru Litovle ještě Zámecká Morava, Past, Zej, Pilová voda, Malá Voda, Mlýnský potok, Náhon, Dušní Morava, Třídvorka, Muzejní voda, Papírenská voda, Odrážka a Nečíz. Z toho šest ramen protéká přímo historickou částí města.

Silnice na Litovelsku

Poprvé se s názvem města v té podobě, v jaké ho známe dnes, setkáváme v roce 1391. Význam jména je jednoduchý – Lutova ves, kdo byl ale oním Lutem, není známo. A stejně jako krajské město Olomouc je i Litovel ženského rodu. To ovšem nemohou přenést přes srdce východní Moravané a hlavně Slezané, pro které zůstane Litovel navždycky rodu mužského a basta Fidel.

Daleko víc jasno je v otázce založení města. Tady se historici díky dendrochronologii shodli na poměrně úzkém rozptylu mezi lety 1252-56. Město založil přímo Přemysl Otakar II. Ale ani to není zcela správná odpověď, ves s názvem Litovel existovala už v polovině 12. století, jen byla na jiném místě.

V roce 1241 však pronikli Tataři až na Moravu, a proto dal Přemysl Otakar II. povel k přesunu města do dnešních kontur.

Doslova záplavy květů Čenesku medvědího patří neodmyslitelně k jaru v Litovském Pomoraví

V roce 1291 už dostává Litovel od krále Václava II. právo várečné a mílové a je povýšena na trhovou ves. Výnosem Jana Lucemburského se stává Litovel městem a je jí umožněna výstavba hradeb.

Když je město sevřeno pevným kamenným krunýřem, vstupuje do trojspolku s okolními městy Uničovem a Olomoucí. Z královského města se Litovel později stává městem šlechtickým, když ji získávají Boskovicové. Ti nadále rozvíjejí místní hospodářství a začínají v roce 1572 stavět novou radnici s 65 metrů vysokou věží.

Rozmach města zastavují až Švédové, kteří za třicetileté války dotáhli k městu a vyhodili do povětří hradby.

V roce 1724 je slavnostně odhalen na náměstí mariánský morový sloup, který je poděkováním za zažehnání morové epidemie.

Tvrz Černá věž v Drahanovicích

Dochází ale k rozporům v hanáckém trojspolku - Uničov a Olomouc se stále poněmčují, zatímco z Litovle se stává české středisko úrodné Hané. V roce 1899 ale i tady Němci vyhrávají místní volby.

20. století přináší do města velký rozvoj průmyslu, který se z původního zemědělského mění na lehký strojírenský. Bývalá Tesla Litovel, dnes její nástupce SEV Litovel, je jedním z nejvýznamnějších výrobců gramofonů na světě. A v posledních letech zájem o ně stále rapidně roste.

Přelom tisíciletí sesílá na Litovel dvě velké rány. Nejprve 7. července 1997 zaplaví celé město tisíciletá voda. Mnoho domů spadlo kvůli porušené statice. 9. června 2004 poničí město tornádo, které mělo dokonce stupeň F3. Zničilo řadu domů, strhlo desítky střech a zdecimovalo místní park.

Do litovelského gymnázia chodil Jan Opletal; od roku 1979 je před vchodem busta od sochaře Miloše Axmana

Milejší překvapení čeká na historiky a obyvatele města v roce 2014, kdy archeologové při práci na výkopech na náměstí Přemysla Otakara najdou nejstarší funkční kamenný most na Moravě. Stojí nad městským ramenem Nečíz, někteří odborníci řadí datum vzniku dokonce ještě před Karlův most v Praze. My ho ale neuvidíme, je totiž celý skrytý pod dlažbou náměstí. Musíme se tak spokojit při prohlídce jen s mostem Svatojánským, který by se ale do desítky nejstarších mostů v zemi spolehlivě vešel taky.

Litovel se stala 29. března 1900 rodištěm Heinricha (Jindřicha nebo Henryho) Kulky. Tento původem židovský architekt spolupracoval dlouhá léta s věhlasným Adolfem Loosem. Byl ovlivněn jeho tvorbou; včas rozpoznal nebezpečí nacistického rozpínání a emigroval do Anglie, kde na přímluvu Jana Masaryka získal novozélandské vízum a stal se hlavní postavou tamní architektonické moderny. Po válce se vrátil zpět, ale před nástupem komunistů znovu, a teď už natrvalo, odešel na Nový Zéland. Jednou z jeho nejvýznamnějších českých staveb je Kantorova vila v Jablonci nad Nisou a Lövenbachovy činžovní domy v Hradci Králové.

V městské části Nasobůrky se 2. září 1937 narodil Bohumil Eliáš starší. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších sklářských umělců v naší zemi. Po světě měl desítky výstav a byl považován za jednu z klíčových postav světového výtvarného umění v oboru ateliérové sklo. Jeho plodný život uzavřela smrt v roce 2005.

Kostel svatého Jiří v Náklu je zakončen klasickým hanáckým zastřešením

Velmi zajímavou postavou, která se v Litovli narodila, byla jedna z největších chorvatských hereček Marie Růžičková – Strozzi.

Krása Zlatého salonku na zámku v Náměšti na Hané

Pokud mluvíme o Litovli, musíme zmínit ještě dvě osobnosti, které jsou s městem úzce spojené, byť se tu nenarodily. Známý český zápasník Gustav Frištenský zde prožil posledních 40 let života a zasadil se o rozvoj místního sportu.

Žákem zdejšího gymnázia byl Jan Opletal, kterého v roce 1938 zavraždili nacisté na studentské demonstraci.

Kdo by chtěl ochutnat nějaké místní speciality, či vyznamenané a prověřené dobroty, měl by zamířit do litovelské městské části Tři Dvory. Tady se nachází výrobna těstovin značky Adriana, která je vyznamenána značkou kvality KLASA. Ve stejné části města najdeme i sýrárnu Brazzale Moravia, jejíž sýr Gran Moravia je také držitelem ceny KLASA. Jen tak pro zajímavost právě firma Brazzale Moravia je největším světovým producentem sýrů parmezanového typu. Titul KLASA patří také konzervovaným výrobkům z firmy Alibona. A k dalším tradičním a typickým potravinářským výrobkům patří ještě pivo Litovel.

Hrad Bouzov je oblíbenou filmařskou lokalitou

V obci Haňovice nedaleko Litovele najdeme zemědělské družstvo Doubrava. Je to až k nevíře, ale skutečně se jedná o jediné zemědělské družstvo v České republice, které pěstuje cherry rajčata. Sklízí se tu dvě odrůdy – Angelle, které je trhané samostatně a Juanita, která se trhá na trsu. Produkce je postavena na obnovitelných zdrojích, takže o vyhřívání se stará bioplynová stanice a zálivku obstarává dešťová voda. Ostatní cherry rajčata v naší republice jsou z dovozu.

V obci Vilémov se narodil 1. září 1871 František Kollmann, člověk, který dokázal chytit příležitost za pačesy. Zbohatl, a to přímo neuvěřitelně, na výrobě různých medikamentů – například masti na uchování a růst vlasů a také na prostředku Salviol, který byl univerzálním lékem proti bolesti. Stal se velmi zámožným a zakoupil v Litovli jeden z nejdražších domů, ze kterého zřídil lékárnu.

V Náměšti na Hané se narodil v roce 1931 jeden z největších moravských herců a divadelních pedagogů Ladislav Lakomý.

Rozkvetlé zákoutí v litovelských Smetanových sadech

S Náměští je spojena událost, ke které došlo ve dnech 10. - 12. srpna 1973. Měl se tu konat I. Hanácký Folk a Country Festival. Prodáno bylo přes 20 tisíc vstupenek, jenže normalizační pohlaváři se rozhodli, že festival zakážou. Tisíce diváků rozháněli policisté státní i tajní. Na památku této nepochopitelné události složil Jaroslav Hutka písničku Krásný je vzduch, která později sloužila jako hymna festivalu. Později ji Hutka šířil pod názvem Náměšť.

Znakem města Litovel je modrý štít, ve kterém jsou zobrazené dvě stříbrné ryby. Jsou vzpřímené a břichy přivrácené. Vlevo je štika a vpravo kapr.

Lužní lesy kolem řeky Moravy zatím nabízejí dostatek vláhy, a to i v Přírodní památce Za Mlýnem

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Litovel leží přímo na dálnici D35 a v katastru města jsou sjezdy 248 a 253. Dále je do města dovedena trojice hlavních silnic 449, 447 a 635. Vzdálenosti Litovle z českých měst: Praha (298 km), Olomouc (20 km), Ostrava (120 km), Zlín (87 km), Brno (95 km), Pardubice (121 km).

Autobus: Autobusové spojení do Litovle je z Olomouce, Uničova, Konic, Šternberka, Mladče, Mohelnice, Slatinic, Bouzova, Brna, Jeseníka, Luké, Nákla, Kladek a Malé Morávky.

Vlak: Železniční trať přivádí do Litovle vlaky z Červenky, Senice na Hané a Prostějova. Hlavní železniční koridor prochází jen pár kilometrů odsud sousední obcí Červenka.

Svatojánský most v Litovli

★★★★ - Svatojánský most, Litovel:

Byl dostavěn v roce 1592. Patří k nejstarším mostům Česka. Stojí na šesti pilířích a je dlouhý 55 metrů. Uprostřed je socha svatého Jana Nepomuckého. Po povodních v roce 1997 prošel velkou rekonstrukcí. Chodníky byly zvenčí přesunuty dovnitř a uvnitř byly dva jízdní pruhy zkorigovány na jeden.

Poloha: 49.7051700N, 17.0763508E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Žerotínova (390 m)

Železniční zastávka: Litovel město (0,8 km)

Radnice v Litovli

★★★ - Radnice s radniční věží, Litovel:

Radnice pochází z doby pozdní gotiky, a to i přestože byla několikrát přestavena renesančně i barokně. Rameno Moravy Nečíz protéká přímo pod 65,4 metrů vysokou a velmi štíhlou radniční věží. K vyhlídkovému ochozu vás dovede 174 schodů. Nahoře měl byt i hlásný.

Poloha: 49.7014892N, 17.0749400E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,6 km)

Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)

Chudobínský zámek

★★★ - Zámek Chudobín, Litovel:

Budova Nového zámku vznikla v roce 1847 v pseudorenesančním stylu. Nárožní strany zdobí čtyři věžičky okrouhlého tvaru. Zámek prostřídal mnohé majitele, dnes zajímavá stavba chátrá. U zámku najdeme krásný, ale neudržovaný anglický park.

Poloha: 49.6875828N, 17.0326200E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (310 m)

Železniční zastávka: Chudobín (1,2 km)

GALERIE: ZÁMEK A PARK V CHUDOBÍNĚ

Rozlévající se ramena Moravy zajišťují Přírodní památce Hvězda dostatek vláhy

★★★  Přírodní památka Hvězda, Litovel:

Bažinaté louky a lužní les. Tak to je vizitka této přírodní památky. Okouzlující tu jsou husté porosty keře Brslenu evropského, které se tu chlubí krásnými barevnými květy a ještě barevnějšími plody. Můžete tu spatřit také vzácné Modrásky bahenní. Na lokalitu bezprostředně navazuje další přírodní památka – Malá Voda. Jde tady hlavně o rameno řeky Moravy, kde ideálně přežívá Bobr evropský a Vydra říční.

Poloha: 49.6999261N, 17.0694589E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (320 m)

Železniční zastávka: Litovel město (230 m)

Národní přírodní rezervace Vrapač

★★★ - Národní přírodní rezervace Vrapač, Mladeč:

Nejméně zatížená část celého Litovelského Pomoraví. Osmdesátihektarový prostor, který je minimálně zatížen lidskou přítomností. Jedná se o pravidelně vylévající se ramena řeky Moravy. Je tu řada vzácných vodních živočichů, ale i velká netopýří kolonie.

Poloha: 49.7115953N, 17.0405742E

Parkoviště: na silnici (0,9 km)

Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (1,7 km)

Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (2,5 km)

GALERIE: MEDVĚDÍ ČESNEK - SYMBOL A VŮNĚ LUŽNÍHO LESA

PR Hejtmanka disponuje i občasnými zátopovými plochami

★★ - Přírodní rezervace Hejtmanka, Mladeč:

Velmi cenné porosty lužního lesa. Po jarním tání se zde vytvářejí periodické vodní tůně, které jsou domovem cenných a vzácných korýšů. Další z ukázek říčního fenoménu řeky Moravy.

Poloha: 49.7124756N, 17.0317094E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladeč, Nové Zámky, křižovatka (150 m)

Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (1,2 km)

Schody k Nečízu jsou vlastně cestou k podzemní řece, která teče pod dlažbou náměstí v Litovli

★★ - Schody k Nečízu, Litovel:

Nečíž je rameno řeky Moravy. To protéká pod dlážděním náměstí Přemysla Otakara. V roce 1856 se celý slepý tok schoval pod dláždění náměstí. K obnovení došlo v roce 2014. Objevilo se tak na veřejnosti klasicistní dvouramenné schodiště.

Poloha: 49.7015133N, 17.0752456E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,6 km)

Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)

Gustav Frištenský - místní na něj nedají dopustit a postavili mu před sokolovnou sochu; zvlášť když na výstavbu sokolovny Frištenský sám přispěl

★★ - Socha Gustava Frištenského, Litovel:

Bronzová socha slavného českého siláka stojí před místní sokolovnou. Na ní totiž Gustav Frištenský přispěl. S městem spojil svůj život na celých čtyřicet let. I když se tu nenarodil, v roce 1917 se sem přistěhoval a žil tu až do své smrti v roce 1957.

Poloha: 49.7026056N, 17.0804389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, škola (450 m)

Železniční zastávka: Litovel město (1,1 km)

Morový sloup na náměstí v Litovli

★★ - Morový sloup, Litovel:

Jeho autorství je přisuzováno Václavu Randerovi. Ten stojí i za sloupem Nejsvětější Trojice z Olomouce, který je památkou UNESCO. Ten v Litovli nese hodně společných prvků. Základna je tvořena jako osmiboká otevřená kaple. Uvnitř kaple je socha svaté Pavlíny a svaté Rozálie. Kolem kaple jsou svatý Šebestián, svatý Roch, svatý Karel Bartolomějský a svatý František Xaverský. Na dříku je pak Panna Marie Immaculata a andělé. Morový sloup je datován do roku 1724.

Poloha: 49.7014061N, 17.0759914E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,7 km)

Železniční zastávka: Litovel město (0,6 km)

Kostel svatého Marka v Litovli

★★ - Kostel svatého Marka, Litovel:

Vznikl krátce po vybudování městských hradeb v roce 1342. Jedná se o nejstarší stavbu v Litovli. Správu nad kostelem udělila Eliška Rejčka cisterciačkám, ty se o něj staraly až do roku 1562. Vnitřek je poměrně chudý, v posledních letech byly umístěny do kostelních oken nové moderní vitráže.

Poloha: 49.7025992N, 17.0740547E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (440 m)

Železniční zastávka: Litovel město (340 m)

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně

★★ - Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně, Litovel:

Kostel vznikl kvůli náboženským sporům. Místní farář z o deset let staršího kostela začal totiž inklinovat k pravoslaví, což se nelíbilo místním. Farář proto nechal zbudovat druhý kostel, který je zasvěcen také Cyrilu a Metoději, je ale pravoslavný. Otevřen byl v roce 1935. Stavba i vnitřní výzdoba byla svěřena Andreji Vsevolodovi Kolomackému. Zároveň je chrám památníkem mučednické smrti jugoslávského krále Alexandra I.

Poloha: 49.6897894N, 17.0377308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (235 m)

Železniční zastávka: Chudobín (0,7 km)

Dům soukenického stavu neboli takzvaný Mazhaus v Litovli

★ - Dům soukenického cechu, Litovel:

Renesanční dům stál původně u hradební zdi. Postavili si ho místní soukeníci v 16. století. V roce 1668 do něj ale Lichtejnštejnové umístili vrchnostenský špitál.

Poloha: 49.7030189N, 17.0740708E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (460 m)

Železniční zastávka: Litovel město (360 m)

Kostel Církve Československé husitské v Chudobíně

★ - Přírodní památka Chudobín, Litovel:

Jde o místní kostel Sboru svatého Cyrila a Metoděje. Ten byl otevřen v roce 1925. V roce 1999 byla pod střechou objevena letní kolonie netopýra velkého. Kolonii tvoří samice s mláďaty. Nejvíce tu bylo napočítáno 234 jedinců.

Poloha: 49.6879656N, 17.0364864E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, Chudobín, pošta (35 m)

Železniční zastávka: Chudobín (1 km)

Městské opevnění v Litovli pochází ze 14. století; dnes však najdeme už jen zbytky; poradilo si s ním švédské vojsko za třicetileté války

★ - Městské opevnění, Litovel:

Hradby tu vyrostly už v 1. polovině 14. století díky vlivu Jana Lucemburského. Městu k obraně pomáhaly i dva rybníky, slepá ramena řeky Moravy a tři věže a dvě brány. Jenže přišel 19. červen 1643 a s ním i švédská armáda, co dotáhla k městu. Výsledkem bylo poboření opevnění a zbytek vyhodila švédská armáda do vzduchu.

Poloha: 49.6996069N, 17.0764178E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, autobusové nádraží (0,7 km)

Železniční zastávka: Litovel město (0,5 km)

V červnu 2004 zasáhlo Litovel tornádo srovnatelné s těmi slabšími na americkém Středozápadě a napáchalo ohromné škody

★ - Památník tornáda, Litovel:

Sloup stojí na kraji místních Smetanových sadů. Právě ty byly po tornádu, které se tu prohnalo 9. června 2004 nejvíce postiženy. Pomník připomíná obnovu parku, která musela po ojedinělém meteorologickém jevu, zákonitě přijít.

Poloha: 49.7013103N, 17.0788586E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Litovel, škola (470 m)

Železniční zastávka: Litovel město (0,8 km)

Výlet 1: Kouzlo Nečízu a dalších ramen Moravy přímo v historickém centru Litovle nebo v panenské přírodě v okolí města (pěší)

Start: Litovel, turistický rozcestník Litovel – město, železniční stanice

Cíl: Litovel, turistický rozcestník Litovel – město, železniční stanice

Délka trasy: 18,7 km

Časová náročnost: 4 hodiny 55 minut, bez prohlídky lokalit

Popis: Z výletu přirozeně plynou dvě části. V první se pohybujeme po zastavěné části Litovle, a prohlížíme hlavně stavební památky, kterých je ve městě dost. To samé se týká i městské části Chudobín, kde díky náboženské přelétavosti faráře Žídka vznikl jeden kostel za druhým. Od zhruba desátého kilometru výletu zcela opustíme místní zástavbu a ponoříme se do lužního lesa, v jehož krásném prostředí prožijeme zbytek výletu. Jdeme v podstatě téměř po rovině. Celkové převýšení výletu je na osmnáct kilometrů trasy jen 41 metrů. Nejnižším bodem je překonání řeky Moravy u Svatojánského mostu, kde je výšková kóta 230 metrů nad mořem. Naopak nejvýše budeme u zámku v Chudobíně, kde se dá naměřit výška 262 metrů.

Vhodnost: Výlet je fascinující, nenáročný a pohodový. Nabízí od každého něco, jak cestu panenskou přírodou, tak stavební unikáty i historii zajímavého města. Nelze než nedoporučit. A navíc je zařazen v první nejlehčí náročnostní kategorii.

Zastávky:

Litovel, Kostel svatého Marka (0,3 km) – Litovel, Dům soukenického cechu (0,4 km) – Litovel, Kaple svatého Jiří - Česká kaple (0,5 km) – Litovel, Radnice s radniční věží (0,6 km) – Litovel, Schody k Nečízu (0,7 km) – Litovel, Morový sloup (0,8 km) – Litovel, Svatojánský most (1,3 km) – Litovel, Socha Gustava Frištenského (1,8 km) – Litovel, Památník tornáda (2 km) – Litovel, Zbytky městského opevnění (2,3 km) – Litovel, Vila Gustava Frištenského (3 km) - Litovel, Kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně a Přírodní památka Chudobín (7,2 km) – Litovel, Zámek Chudobín (7,6 km) – Litovel, Pravoslavný kostel svatých Cyrila a Metoděje v Chudobíně (8 km) – Mladeč, Přírodní rezervace Hejtmanka (12,6 km) – Mladeč, Národní přírodní rezervace Vrapač (13,5 km) – Litovel, Přírodní památka Malá Voda (16,4 km) – Litovel, Přírodní památka Hvězda (18,3 km)

Smuteční vrby jsou vždy ozdobou zahrady, a to i v arboretu Bílá Lhota

★★★★★ - Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě, Bílá Lhota:

Možná nejkrásnější arboretum v České republice. Najdeme tu zhruba 300 druhů dřevin včetně různých poddruhů a hybridů. O rozvoj parku se postaral Quido Reidel, který rozšiřoval park v letech 1926-1940. Místo nabízí přenádherný odpočinek a krásnou podívanou. Uvnitř parku je zámek, který vznikl přestavbou původní tvrze. Čtyřkřídlá renesanční stavba slouží pro potřeby obce. Patrné jsou v parku i čtvercové valy původní tvrze, které byly později předělány na jízdárnu, ale i ta už zanikla.

Poloha: 49.7100375N, 16.9763472E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bílá Lhota, náměstí (150 m)

Železniční zastávka: Mladeč (2,6 km)

GALERIE: ARBORETUM BÍLÁ LHOTA

Úvozová cesta pod Třesínem

★★★★ - Národní přírodní památka Třesín, Mladeč:

Kopíruje svojí velikostí vlastně areál Mladečských jeskyní. Jsou extrémně významné z hlediska paleontologického. Byly zde nalezeny stopy po tzv. mladečském člověku aurignacienské kultury, což je nejstarší známý člověk moderního typu v Evropě. Kromě toho jsou jeskyně významným zimovištěm několika druhů netopýrů.

Poloha: 49.7067217N, 17.0158925E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (440 m)

Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (0,8 km)

Vstup do Mladečských jeskyní

★★★★ - Mladečské jeskyně, Mladeč: (součást NPP Třesín)

Člověk kromaňonský zde žil už před 31 tisíci lety. Jeskyně byly pak znovu objeveny v roce 1826 při lámání kamene. Zpřístupněny byly až na přelomu 19. a 20. století a v roce 1911 byly elektricky osvětleny. V jeskyních bylo nalezeno obrovské množství kosterních pozůstatků po kromaňoncích; bohužel jen málo se jich zachovalo. Na vině byla velká část 19. století, kdy jsem vnikali turisté a kosti si odnášeli jako suvenýry. Velký odborný průzkum zde provádělo vídeňské muzeum v 80. letech 19. století. Byla zde sesbírána jedna z největších sbírek pravěkých pozůstalostí. Ta bohužel ale nepřežila; byla uložena na zámku v Mikulově, který na konci II. světové války při osvobozování shořel a s ním i celá kosterní sbírka.

Poloha: 49.7067497N, 17.0160264E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (440 m)

Železniční zastávka: Mladeč - jeskyně (0,8 km)

Čertův most je krásnou ukázkou přeměny lesního prostoru v užitný park s romantickými prvky

★★★ - Čertův most, Mladeč:

Pověst říká, že jde o dílo čerta. Ten údajně pomohl vyhrát sázku jednomu ze sousedů, který tvrdil, že ho sám postaví za jeden den. Pravdou je, že kamenný most vznikl při Lichtenštejnských romantických úpravách v 19. století.

Poloha: 49.7121933N, 17.0116506E

Parkoviště: v obci Mladeč (0,6 km)

Autobusová zastávka: Mladeč, náměstí (1 km)

Železniční zastávka: Mladeč – jeskyně (1,5 km)