LOUČNÁ POD KLÍNOVCEM


Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na Mědníku

Zdejší krajina byla v roce 2014 zahrnuta do Hornické kulturní krajiny Háj – Kovářská – Mědník a později dokonce mezi památky na seznamu kulturního dědictví UNESCO; tady se hornická a důlní činnost provozovala už od 10. století


V Měděnci se v roce 1984 odehrál nejtragičtější poválečný požár Československa; při požáru ústavu sociální péče zemřelo 26 chovanek; událost inspirovala Filipa Renče k natočení filmu Requiem pro panenku


Loučná pod Klínovcem (německy Böhmisch Wiesenthal) je druhé nejmenší město v České republice. V roce 2018 v něm žilo 114 obyvatel. Město tvoří pár domů za hraniční říčkou Polavou oddělující Loučnou pod Klínovcem od mnohem většího německého města Oberwiesenthalu. To je velkým lyžařským a sportovním střediskem Krušných hor.

Umělci oživují svými díly lokalitu Königsmühle už od roku 2012
Umělci oživují svými díly lokalitu Königsmühle už od roku 2012

Loučná pod Klínovcem je také nejzápadnějším městem Ústeckého kraje a v katastru města najdeme i nejvyšší vrch kraje – horu Macechu s výškou 1113 metrů nad mořem. Vrch je však plochý a zcela zalesněný, nic odsud neuvidíme.


První písemná zmínka o obci Loučná pochází z roku 1431; podle ní se tehdejší perštejnské panství dělí mezi Aleše a Viléma ze Šumburku. Ne nadlouho, protože následné husitské války Loučnou vymazaly z mapy a obec je roku 1449 uváděna jako zpustlá.


Loučná pod Klínovcem byla šest století jenom Loučnou; v místním referendu si pak hrstka obyvatel vydobyla změnu názvu, a tak se obec jmenuje od 1. ledna 2004 Loučná pod Klínovcem. 10. října 2006 byl vrácen statut města, trochu nepochopitelně; není tu totiž lékař, policie, škola ani pošta. Sousední městys Kovářská (do roku 1948 Šmídeberk) je zhruba šestkrát lidnatější a může se chlubit tím, že v jeho katastru stávala jedna z nejstarších vysokých pecí v našich zemí. Lobkowiczové zde nechali v roce 1595 vystavět takzvanou dýmačku, ale o čtyři roky později zde už stála regulérní vysoká pec.

Bývalá vápenka v Kovářské
Bývalá vápenka v Kovářské

V roce 1872 sem byla přivedena železniční trať, a tak mohla vzniknout továrna, kterou bychom v srdci Krušných hor jen těžko hledali. Podnikatel Antonín Kalla dal v roce 1888 vzniknout jedné z největších středoevropských továren na výrobu rybích konzerv. Kromě toho firma produkovala z odpadních látek krém na boty, technický tuk a hnojivo. Od roku 1859 se v Kovářské vyráběly zápalky, jenže firma v roce 1903 paradoxně vyhořela, později ji pohltilo mnohem známější sušické SOLO, ale výroba tu brzy zanikla kvůli malému odbytu. Věhlasná byla i továrna rytíře Gustava z Klierů, která až do druhé světové války vyráběla samet i pro taková odbytiště jako Sýrie, Turecko a Egypt.


Nad obcí Kovářská byla 11. září 1944 svedena jedna z největších leteckých bitev na našem území. Tehdy se tu do sebe zakously bombardéry 8. letecké armády USA a stíhači Luftwaffe; k zemi šlo tehdy přes padesát strojů.


Nedaleký Měděnec patří k jedněm z nejhistoričtějších důlních míst v zemí. K důlní činnosti zde docházelo už v 10. století. Pohromou pro tehdejší město byla třicetiletá válka, kdy drtivou většinu lidí zabila morová rána a o zbytek se postaral zničující požár založený švédskými vojsky v roce 1640. Ve zdejším dole se rozvinula těžba znovu po roce 1948 a až téměř do konce tisíciletí se tu těžil magnetovec, ale také granáty a slída.

Koňská jáma je dalším důlním dílem, kterým je doslova provrtán vrch Mědník
Koňská jáma je dalším důlním dílem, kterým je doslova provrtán vrch Mědník
Přírodní památka Sfingy
Přírodní památka Sfingy

Na začátku ledna roku 2014 byla oblast vyhlášena Hornickou kulturní krajinou Háj – Kovářská – Mědník. Lokalita má rozlohu 11,5 čtverečních kilometrů a místo je vymezeno náhorní parovinou v nadmořské výšce od 800 do 900 metrů. Památková ochrana je vztažena na vrch Mědník se středověkými štolami, Důl Měděnec, starou vápenku s lomem, bývalou železárnu a uhelnu v Kovářské, ale součástí je i fara v Kovářské, kostel, kaple a měšťanské domy v Měděnci. Později se část z této lokality dostala dokonce na seznam světového dědictví UNESCO.


Zajímavou lokalitou pro mineralogy zůstávají svahy kolem osad Mítinka a Údolíčko, kde se dají dodnes najít acháty a jaspisy.


Znakem Loučné pod Klínovcem je svisle polcený štít. V jeho spodní šíři prochází zelený trávník. V pravém červeném poli stojí na trávníku vztyčený doprava situovaný stříbrný dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou zbrojí, držící v předních tlapách kus zářící stříbrné rudy. Levá polovina štítu je stříbrná, napříč je ale prostoupená červeným břevnem. Nad břevnem se nachází červená dvojitá lilie a pod břevnem jsou zkřížená hornická kladiva přirozené barvy. Po stranách štítu je zelený věnec a dva horničtí knapové k sobě obrácení. Pravý je bezvousý, levý s plnovousem v přírodních barvách. Oblečeni jsou v šatech německého stylu, s botami, opásáni hornickou kůží „flekem“ v přirozených barvách. Na hlavě mají stříbrné kápě lemované černou portou. Každý z nich drží jednou rukou roh štítu a druhou ruku mají v bok.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Loučnou pod Klínovcem prochází silnice 219. Vzdálenosti Loučné pod Klínovcem z českých měst: Praha (137 km), Ústí nad Labem (107 km), Karlovy Vary (33 km), Plzeň (114 km), Liberec (187 km).

Autobus: Autobusové spojení do Loučné pod Klínovcem je z Božího Daru a Vejprt.

Vlak: Železnice do Loučné pod Klínovcem nebyla nikdy přivedena.

Výstavba kaple je poděkování za záchranu života; šlechtic se ve špatném počasí ztratil při vyjížďce na koni a zachránil ho zdejší uhlíř
Výstavba kaple je poděkování za záchranu života; šlechtic se ve špatném počasí ztratil při vyjížďce na koni a zachránil ho zdejší uhlíř

★★★★★ - Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, Měděnec (UNESCO):

Stavba na samém vrcholu kopce Mědníku. Stojí ve výšce 910 metrů nad mořem. Nechal ji v roce 1674 v barokním slohu postavit vévoda Julius František Sasko-Lauenburský. Podle legendy byl důvodem stavby fakt, že se šlechtic během lovu ztratil a zachránil ho zdejší uhlíř. Kaple měla být poděkováním za záchranu života.

Poloha: 50.4244092N, 13.1115481E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Měděnec (0,6 km)

Vlaková zastávka: Perštejn (7,4 km)



Bývalá štola Marie Pomocné v hornické krajině na vrchu Mědník
Bývalá štola Marie Pomocné v hornické krajině na vrchu Mědník

★★★★ - Bývalá štola Marie Pomocné, Měděnec (UNESCO):

Šachta pochází z 16. století. Těžila se tu měď a stříbro, důlní činnost zde ustala v roce 1860. Za války pak sloužila jako protiletecký kryt pro zdejší obyvatele. Před tím však byla slavnou turistickou atrakcí.

Poloha: 50.4238403N, 13.1131631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Měděnec (280 m)

Vlaková zastávka: Perštejn (7 km)



Horská modlitebna Kaple Nejsvětějšího srdce Ježišova na vrchu Mědník a pod ní bývalá štola Země zaslíbená
Horská modlitebna Kaple Nejsvětějšího srdce Ježišova na vrchu Mědník a pod ní bývalá štola Země zaslíbená

★★★★ - Bývalá štola Země zaslíbená, Měděnec (UNESCO):

Najdete ji v těsné blízkosti kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Lze si ji po domluvě projít. Prohlédneme si tu zbytky ruční těžby, hornické zařízení a nářadí a také způsoby starého důlního osvětlení.

Poloha: 50.4235667N, 13.1108669E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Měděnec (450 m)

Vlaková zastávka: Perštejn (7,2 km)


GALERIE: VRCH MĚDNÍK


Krajina v Königsmühle našla pod uměleckými díly znovu svůj smysl
Krajina v Königsmühle našla pod uměleckými díly znovu svůj smysl

★★★★ - Přírodní rezervace Horská louka u Háje, Loučná pod Klínovcem:

Důvodem ochrany je jedna z posledních horských rašelinných luk v Krušných horách. Vhodné podmínky z ní dělají pokladnici rostlinných druhů. Najdeme tu nádherné ale silně ohrožené rostliny Tučnice obecná, Kropenáč vytrvalý, Běloprstka bělavá a kriticky ohroženou Zdrojovku hladkosemennou pravou. Území je také významnou ptačí rezervací.

Poloha: 50.4057925N, 13.0076733E

Parkoviště: na kraji komunikace (cca 200 m)

Autobusová zastávka: Loučná, Rozcestí (1,6 km)

Vlaková zastávka: Boč (11,7 km)


GALERIE: UMĚLECKÝ TÁBOR KÖNIGSMÜHLE


Nejstarší vápenka na území Česka - Kovářská