MEZIBOŘÍ


Meziboří je uměle vybudované město na původních historických základech; ty ale dokázali plánovači socialistické výstavby dokonale vymazat z mapy

Navštivte perlu Krušných hor Flájský plavební kanál – je nejstarším kanálem v Čechách a sloužil k plavení dřeva do saského vnitrozemí poté, co si Němci svoji stranu Krušných hor už vykáceli; samotné město Meziboří vám moc turistických cílů nenabídne – je totiž výlučně postavené z cihlových a panelových sídlišť


Historie Meziboří se začala psát už ve 14. století. V roce 1398 tehdejší osadu, která se jmenovala Schönbach prodal Boreš z Rýzmburka míšeňskému markraběti Vilémovi.

Pohled na vodní nádrž Fláje z Puklé skály
Pohled na vodní nádrž Fláje z Puklé skály

Od 17. století vesnice patřila Valdštejnům až do roku 1848. Poté se stalo Meziboří součástí Horního Litvínova, aby se v roce 1913 osada Schönbach osamostatnila.

Po druhé světové válce došlo k odsunu Němců, z téměř čtyř set obyvatel tu nezůstal nikdo!

Dočasně byl ale povolen pobyt osmi rodinám, protože muži byli označeni za nepostradatelné odborníky v otázce hornictví.

Vodní dílo Flájský vodní kanál
Vodní dílo Flájský vodní kanál

Místo toho začaly do Schönbachu proudit zástupy imigrantů z východního Slovenska, Rumunska i z dalších zemí. Není potřeba připomínat, že podhorská obec v tu chvíli ztratila svého ducha, území se odlidštilo, staré chalupy a domky šly k zemi.

Místo nich tu vyrostlo první cihlové a pak panelové sídliště. Socialističtí plánovači přemýšleli, co tu vznikne, a tak rozhodli, že tu vybudují učiliště pro budoucí dělníky socialistického režimu.

Vzniklo učiliště pro učně v těžkém průmyslu, učně chemického průmyslu a učiliště pro hornice. A nově budované sídliště vlastně mělo být domovem pro jejich vzájemné křížení. A to doslova. V podstatě šlo o státem plánové sexuální a socialistické dovádění.

PP Černý rybník a jeho rašeliniště
PP Černý rybník a jeho rašeliniště

Je pochopitelné, že název Schönbach už nemohl vyhovovat, a tak se hledal nový název. Zvítězilo Meziboří.

Město se ale mohlo jmenovat také Fučíkov, Hornické Mladé, Zápotocké nebo Rozmach. I takové návrhy tehdy padaly.

Od konce 50. let mezibořská sídliště sloužila jako nové bydliště pro lidi z těžbou zrušených obcí jako byl Růžodol, Kopisty, Záluží či Dolní Litvínov.

Čestná stráž vzpřímených buků za padlého kolegu v Šumném dolu
Čestná stráž vzpřímených buků za padlého kolegu v Šumném dolu

Zatímco v roce 1950 tu žilo 235 lidí, v roce 1961 to bylo 2 900 lidí, v roce 1970 už 6 200 lidí. Dnes se počet obyvatel zastavil zhruba na 4 800 obyvatelích.

Přebujelá a naddimenzovaná školní výstavba dnes způsobila, že bývalé vzdělávací budovy zejí prázdnotou a jen těžko hledají uplatnění.

Některá se přeměnila na domov seniorů, jiná na svobodárnu, přesto se stalo Meziboří městem prázdných školních budov.

Osou Šumnodůlského údolí je Bílý potok
Osou Šumnodůlského údolí je Bílý potok

Mezibořsko a okolí je domovem několika druhů kriticky ohrožených jedinců flory i fauny.

Sotva tři místa výskytu v České republice, a jedno z nich je právě zde, mají zástupci žahadlových blanokřídlých Kutík osténkatý a Kutík pilonohý.

Ve Flájském vodním kanále lze najít vzácnou rostlinu Zdrojovku nahosemennou pravou a na okrajích lesních cest můžeme narazit na dva vzácné zástupce rostlinné říše – Vítod douškolistý a Hruštičku prostřední.

Kostel svatého Jana Křtitele v Českém Jiřetíně
Kostel svatého Jana Křtitele v Českém Jiřetíně

Ke svému znaku přišlo Meziboří až v roce 1970, deset let po té, co se stalo městem. Znak tvoří štít se třemi svislými pruhy. Oba krajní jsou zelené, prostřední je bílý. Uprostřed štítu je rudé slunce s písmenem M a se šestnácti paprsky. Osm z nich je plamenných, osm je trojúhelníkových. Paprsky se vzájemně střídají a mají také červenou barvu.

Hranice mrazu a tání v PP Černý rybník
Hranice mrazu a tání v PP Černý rybník

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Meziboří leží stranou jakýchkoliv hlavních silnic. Vede sem z Litvínova jen jedna jediná silnice, která celé město obkrouží a vrací se zpět. Nejblíže je silnice číslo 27, která prochází Litvínovem. Vzdálenosti Meziboří z českých měst: Praha (112 km), Ústí nad Labem (45 km), Karlovy Vary (83 km), Liberec (141 km), Plzeň (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Meziboří je pouze z Litvínova.

Vlak: Vlakové spojení v Meziboří neexistuje.

Přírodní rezervace Černý rybník
Přírodní rezervace Černý rybník

★★★★ - Přírodní rezervace Černý rybník, Klíny:

Více než 70 hektarová rezervace je z velké části zaplněna vrchovištním rašeliništěm. V místním rašeliništi se vytváří pramen potoka Svídnice. Právě rašeliništní flóra je největší devizou této přírodní rezervace. Domoviště tu má kriticky ohrožená rostlina Šicha černá.

Poloha: 50.6525831N, 13.5224172E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klíny, obora (1,4 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (12,7 km)


GALERIE: ČERNÝ RYBNÍK


Buky v Pekelském údolí s popraškem sněhu u svých nohou
Buky v Pekelském údolí s popraškem sněhu u svých nohou

★★★ - Pekelské údolí, Meziboří:

Údolí ležící mezi horami Studenec a Střelná. Původně tu kdysi bylo Čertí jezírko. Tomu se však protrhla hráz, a tak tu zbyly jen její zbytky. Malebné místo ideální k procházkám.

Poloha: 50.6326408N, 13.5920708E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (1,2 km)

Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (1,6 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,6 km)


GALERIE: PEKELSKÉ ÚDOLÍ


V údolí Šumný důl v Meziboří
V údolí Šumný důl v Meziboří

★★★ - Šumný důl, Klíny:

Místní klidová zóna s informačními tabulemi. Cesta lokalitou je přizpůsobena pro pohyb cyklistů, bruslařů, pěších, ale i návštěvníků s kočárky. Údolím vede 13 kilometrů dlouhá procházka.

Poloha: 50.6357011N, 13.5716789E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Meziboří - stadion (2,5 km)

Autobusová zastávka: Meziboří, stadion (2,7 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (6,4 km)


GALERIE: ŠUMNÝ DŮL

Výlet 1: Tesařovou, Rašovskou a Kostelní cestou k Černému rybníku (pěší nebo horské kolo)


Start: Meziboří, Turistický rozcestník Meziboří - stadion

Cíl: Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník, Turistický rozcestník U Desítky

Délka trasy: 12 km

Časová náročnost: 4:05 hodiny, bez prohlídky lokalit (pěší); 1:10 hodiny, bez prohlídky lokalit (horské kolo)

Popis: Výlet mapuje ryze přírodní lokality a nabízí mnoho krásných pohledů. Je to milá a zklidňující procházka či projížďka. Nejvyšší bod je pod Mračným vrchem na Kostelní cestě ve výšce 820 metrů nad mořem. Nejnižším je bod druhého dotyku žluté turistické stezky a Naučné stezky Tesařova cesta s výškou 471 metrů. Celkově vyšlápneme do výšky 425 metrů; zhruba 170 metrů sejdeme dolů.

Vhodnost: Výlet je možné absolvovat bez problémů. Problematickou pasáží, a to hlavně pro cyklisty, je stoupání po žluté stezce mezi Šumným dolem a Rašovem. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.


Zastávky:

Meziboří, Tesařova cesta (0,5 km) - Meziboří, Pekelské údolí (1,2 km) – Meziboří, Šumný důl (4,2 km) - Meziboří, Rašovská cesta (5,1 km) - Meziboří, Kostelní cesta (7,5 km) - Klíny, Přírodní rezervace Černý rybník (11,9 km)

Pěšina kolem Flájského vodního kanálu
Pěšina kolem Flájského vodního kanálu

★★★★★ - Flájský vodní kanál, Český Jiřetín:

Nejstarší plavební kanál na území státu. Dokonalá technická práce, která umožňovala splavovat dříví do německého Freibergu. V jeho okolí totiž lidé vyplenili lesy a na stavbu budov a hutní práce se jim dřeva nedostávalo. Bylo tedy rozhodnuto postavit tuto unikátní stavbu. Zachovala se jen na území našeho státu, na německé straně byl kanál rozorán.

Poloha: 50.6925331N, 13.5784667E (začátek)

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje(0,7 km)

Vlaková zastávka: Osek(16,8 km)


GALERIE: FLÁJSKÝ VODNÍ KANÁL


Hladina vodní nádrže Fláje
Hladina vodní nádrže Fláje

★★★★ - Vodní nádrž Fláje, Český Jiřetín:

Jediná pilířová přehradní nádrž na území Česka. Byla vybudována v roce 1963 a slouží jako regulace záplavových vln, ale zároveň i jako zásobárna pitné vody pro města v hnědouhelném revíru. Vody zaplavily dřívější vesnici Fláje, jejíž zbytky lze spatřit na břehu přehrady. Cenný dřevěný kostel byl rozebrán a převezen do Českého Jiřetína.

Poloha: 50.6808764N, 13.5920683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (100 m)

Vlaková zastávka: Osek (16 km)


Dřevěný kostel v Českém Jiřetíně
Dřevěný kostel v Českém Jiřetíně

★★★★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Český Jiřetín:

Dřevěná sakrální stavba pochází z 2. poloviny 17. století. Původně stála v obci Fláje. Když ale byla obec obětována přehradní nádrži, bylo rozhodnuto o přesunu jediného dřevěného kostela v Krušných horách do Českého Jiřetína.

Poloha: 50.7063861N, 13.5439775E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Český Jiřetín (200 m)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (21,5 km)


Pohled z Puklé skály na vodní nádrž Fláje
Pohled z Puklé skály na vodní nádrž Fláje

★★★ - Puklá skála, Český Jiřetín:

Výhled na hladinu Flájské vodní nádrže je prostě okouzlující. A ještě k tomu nás může uchvátit malé kamenné moře, na které těsně pod Puklou skálou narazíme. Samotný skalní výchoz je tvořen červeně zbarveným porfyrem, proto působí v oblasti dost nezvykle.

Poloha: 50.6946444N, 13.5856100E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (2,2 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (3,5 km)

Vlaková zastávka: Osek (15,6 km)


Vyschlý Jiřetínský vodopád
Vyschlý Jiřetínský vodopád

★★ - Jiřetínský vodopád, Český Jiřetín:

Jedná se o uměle vytvořený vodopád o výšce 60 metrů. Ten slouží jako přepad z Flájského vodního kanálu a zásobuje níže tekoucí Flájský potok.

Poloha: 50.7039925N, 13.5572092E

Parkoviště: u turistického rozcestníku – Český Jiřetín, rozcestí (0,7 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, požární zbrojnice (1,1 km)

Vlaková zastávka: Litvínov – město (22,8 km)


Svatý Jan Nepomucký na místě zaniklé obce Fláje
Svatý Jan Nepomucký na místě zaniklé obce Fláje

★★ - Bývalá osada Fláje, Český Jiřetín:

Musela ustoupit v roce 1963 výstavbě Flájské přehradní nádrže. Na břehu ve východní části přehrady se zachovaly fragmenty místních domů a obrysy bývalého Flájského dřevěného kostela, který byl převezen do Českého Jiřetína. Na místě najdeme i sochu svatého Jana Nepomuckého, která ale není původní.

Poloha: 50.6826231N, 13.6117381E

Parkoviště: u turistického rozcestníku Fláje – hájovna (0,6 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje (2,8 km)

Vlaková zastávka: Osek (13,8 km)


Zámek Lichtenwald
Zámek Lichtenwald

★★ - Zámek Lichtenwald, Český Jiřetín:

Budova, která byla svatebním darem. Věnoval ho Emanuel Filibert z Valdštejna své ženě, kněžně Marie Anně Lichtenštejnské. Půdorysně je zámek společně s hospodářskými budovami postaven do kruhu. I název symbolizuje spojení obou rodů. K zámku nás dovede téměř dvoukilometrová alej.

Poloha: 50.6860231N, 13.5590025E

Parkoviště: u autobusové zastávky Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)

Autobusová zastávka: Český Jiřetín, Fláje, zámeček (1,6 km)

Vlaková zastávka: Litvínov - město (18,5 km)

GALERIE: FLÁJSKÉ PROCHÁZKY

Výlet 2: Kolem Flájí, po stopách stopách Flájského vodního kanálu a zaniklé obce (pěší)


Start: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon

Cíl: Český Jiřetín, Turistický rozcestník Flájský náhon

Délka trasy: 15,7 km

Časová náročnost: 4:45 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet mapuje technické dovednosti našich předků, a to v souvislosti s nejstarším českým vodním dílem – Flájským vodním kanálem. Pak můžeme ocenit práci inženýrů, kteří dokázali vybudovat Flájskou vodní nádrž a přestěhovat dřevěný kostel. Nejnižší bod výletu je ve výšce 605 metrů nad mořem u kostela v Českém Jiřetíně. Nejvyšší bod výletu je naopak místo Puklá skála, kde je výška 817 metrů.

Vhodnost: Výlet není náročný a je možné ho absolvovat bez problémů. Celkové převýšení výletu je 302 metrů. Tato procházka kolem Flájí je zařazena do třetí náročnostní skupiny.


Zastávky:

Český Jiřetín, Jiřetínský vodopád (2,8 km) – Český Jiřetín, Kostel svatého Jana Křtitele (4,5 km) – Český Jiřetín, Puklá skála (9,1 km) – Český Jiřetín, Pamětní kříž za obec Fláje (11,6 km) – Český Jiřetín, Bývalá osada Fláje (11,9 km)


57 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

VELVARY

UNHOŠŤ