MNÍŠEK POD BRDY - I. ČÁST


Mníšek pod Brdy je centrum podbrdské oblasti, které bylo údajně založeno mnichy z davelského kláštera; odtud se také vzal název města

Dnes je Mníšek pod Brdy výchozím místem pro výlety do lesnatých oblastí severních Brd či skalního masívu Hřebeny; v minulosti však bylo i významným poutním místem - tisíce věřících směřovaly do poutního areálu Skalka


V lesnatém okolí pod známým poutním místem Skalka vyrostlo město Mníšek pod Brdy (německy Mnischek unter Kammwald) až do dnešní podoby, kdy se stalo domovem pro více než šest tisíc lidí.

Jeden z výhledů na štěchovickou přehradní nádrž se nachází v lokalitě U Altánu
Jeden z výhledů na štěchovickou přehradní nádrž se nachází v lokalitě U Altánu

První písemná zmínka pochází až z roku 1348 ze zákoníku císaře Karla IV. Maiestas Carolina. V ní panovník přikazuje, aby zdejší tvrz a městys kolem ní zůstal majetkem koruny a byl pouze propůjčován na určitou a omezenou dobu královským manům. Tato první zpráva pocházející nezvykle až z poloviny 14. století tak nahrává jedné jedné důležité otázce. Pokud se ve zmiňované době popisuje Mníšek už jako městys, jaká byla jeho historie jako obce a kam až sahá?

Na to částečně odpovídají nepodložené pověsti. Podle nich na místě dnešního Mníšku pod Brdy byla obec Dubčany, která celá podlehla zničujícímu požáru. Na jejím místě byl s velkým přispěním benediktínských mnichů z davelského kláštera vybudován nový městys. A ten podle vděčnosti panovníka i lidu dostal jméno Mníšek. Jeho založení je přesně datováno dnem 7. října 1348.

Poutníkův trůn v Kytíně se stal okamžitě místem odpočinku malé jezevčice Květy
Poutníkův trůn v Kytíně se stal okamžitě místem odpočinku malé jezevčice Květy

Život městysu odjakživa silně ovlivňovalo dění na Zlaté stezce mezi Prahou a Bavorskem. A hlavně její bezpečnost, jejíž udržení bylo pro chod království prvořadé. Z tohoto důvodu bylo Mníšku za panování vladyky Jana z Lestkova uděleno hrdelní právo.

Sídlu se dařilo tak dobře, že dokonce aspirovalo o zápis do seznamu královských měst, ale tyto ambice byly setřeny husitskými válkami. Jan z Lestkova byl totiž ryzí katolík. Sympatie k této víře způsobily skutečnost, že husité Mníšek vyrabovali a zdejší tvrz pobořili.

Po ukončení husitských válek se stává v roce 1487 Mníšek sídlem Vratislavů z Mitrovic a už na začátku 16. století král Vladislav Jagellonský dokonce vyvazuje Mníšek z manského úvazku a pro městys to znamená jediné, že po dobu více než 150 let páni z Mitrovic stávají suverénními a nezávislými vladaři.

Cesta podél skalních převisů v Údolí Svatojánských proudů může být pro někoho nepříjemná, zvlášť pokud trpí závratí
Cesta podél převisů v Údolí Svatojánských proudů může být nepříjemná, zvlášť pokud trpíme závratí

Za jejich éry vznikají v Mníšku tři podzámecké rybníky a v založeném pivovaru se začíná psát tradice výroby speciálního černého piva.

Politické, společenské a hospodářské zemětřesení přinese třicetiletá válka, která všechno obrátí naruby. Švédské vojsko se přehnalo několikrát zdejším krajem, ale nejhorší zkázu přinesl říjen 1639, kdy byla vypálena nejen tvrz, kostel a fara, ale byl zničen i místní vodovod a v podstatě doutnající zbytky staveb byly nakonec spláchnuty vodami rybníků, kterým Švédové protrhly hráze. Po útoku švédských vojsk vypadala podle místní kroniky oblast jako po velké zimní chumelenici. Všechny trosky byly totiž pokryty vrstvou bílého peří, které Švédové vysypali z peřin a polštářů, protože v povlacích si odnesli z městečka svoji kořist - cennosti a jídlo. Tragédii následně ještě završí morová epidemie, která se krajem přežene v roce 1640.

Roku 1655 zcela zničený kraj kupuje Servác Engel z Engelflussu, který vyzvedl oblast z nejhoršího. Za jeho panování je obnoven vodovod, místo tvrze začne v centru obce růst budova zámku a zbožnost nových pánů se projeví založením poutního místa Skalka nad Mníškem.

Pohled na jednotlivé kapličky křížové cesty v barokním areálu Skalka
Pohled na jednotlivé kapličky křížové cesty v barokním areálu Skalka

Co nezvládl rod Engelů z Engelflussu dokončuje po něm zbožný rod Unwerthů, který vládu nad Mníškem převzal. Za jeho panování je barokní areál Skalka dokončen a do tamního kláštera se stěhují františkáni, je zde vystavena křížová cesta a světlo světa spatří zcela nový barokní kostel uprostřed dnešního města.

Dalším rodem, který vládl zdejšímu kraji byli Pachtové z Rájova. Za jejich vladaření se začalo nesměle s těžbou zdejší železné rudy. První roky těžby byly ale velmi sporadické, nahodilé a více méně neorganizované. Vytěžená ruda byla ke svému zpracování převážena do hutí ve Staré Huti u Dobříše. Postupně časem let se začala těžba zdokonalovat, byla intenzivnější a i její zpracování probíhalo sofistikovanějším způsobem - rudnina se proto začala převážen do mnohem výkonnějších pecí, které byly vybudovány v Řevnicích.

Do roku 1945 zažije Mníšek pod Brdy ještě vládu dvou rodů - Schnirdingů a Kastů z Ebelsbergu. Posledně jmenovaným je za jejich proněmecké postoje za II. světové války v roce 1945 zámek i panství konfiskováno.

Výhled Zadka odkrývá nádherné pohledy na meandrující tok Vltavy
Výhled Zadka odkrývá nádherné pohledy na meandrující tok Vltavy

Ještě před tím ale mníšeckou veřejnost, ale díky pozornosti tehdejších novin i čtenáře jinde v rakouskohabsburské monarchii pobouří a i pobaví případ zdejší slečny z pošty Žofie Vobořilové. Ta se na počátku 20. století zamilovala ve svých 36 letech do nadporučíka Bohumila Skutila, který byl velitelem nedaleké kytínské střelnice. Začala mu posílat řadu dárků a pozorností, které ovšem defraudovala z peněz mníšecké pošty. Konec románků byl smutný - slečna Žofie zpronevěřila celkem trojapůlnásobek svého ročního platu a byla odsouzena k 10 měsícům těžkého žaláře. Sufražetky tehdy případu využily a poukazovaly na to, že zatímco nebohá Žofie putovala za mříže nadporučík byl ještě povýšen.

V této době se také k Mníšku začíná přidávat jak v poštovním, tak v železničním styku přídomek pod Brdy, aby nedocházelo k záměnám s jinými sídly se stejným názvem.

Poválečné období přináší pro Mníšek rozhodnutí vlády o zintenzivnění těžby železné rudy a vybudování nových hrudkovacích pecí přímo ve městě. To má nepřímo za následek sesedání skalního masívu pod barokním areálem Skalka, který začíná od 50. let 20. století bojovat doslova o přežití, protože jednotlivé budovy praskají a hroutí se.

Socha Káji Maříka vítá návštěvníky Kytína
Socha Káji Maříka vítá návštěvníky Kytína

Brzy se však zjistí, že ani mnohem vyšší intenzifikace těžby a zpracování rudy není vzhledem k nedostatečnosti zdroje rentabilní a těžby v polovině 70. let 20. století končí. Nově vystavený zpracovávatelský areál je pak následně využit pro zpracování dováženého hliníku.

V roce 1974 dochází také k poslední výrazně změně, která se týká Mníšku pod Brdy. Město opouští okres Příbram a stává se součástí okresu Praha-západ.

27. května 1887 se v Mníšku narodila Marie Wagnerova-Černá, která se proslavila pod uměleckým pseudonymem Felix Háj. Pod tímto jménem vyšla velká řada idylických románů pro mládež, kterým ale vévodí Kája Mařík a Řídících Márinka.

Neopakovatelný kostel svatého Jana Nepomuckého ve Štěchovicích je dílem architekta Kamila Hilberta
Neopakovatelný kostel svatého Jana Nepomuckého ve Štěchovicích je dílem architekta Kamila Hilberta

Dnes je Mníšek pod Brdy významným satelitním sídlem v blízkosti Prahy a domov si tu našla řada osobností. Žijí tu se svými rodinami moderátoři Jan Rosák a Zbyněk Merunka, ale také hudební manželé Zora Jandová a Zdeněk Merta nebo zpěvák Tomáš Klus.

Štěchovice jsou starou zlatokopeckou obcí, která se s kujným nerostem potýkala už od začátku 13. století. Konec konců to se ale týkalo i řady okolních obcí, na což se dá poukázat podle názvů - Brunšov pochází z německého slova Brunnseifen, tedy rýžoviště a Šlemín má kořen svého jména ve slovesu šlemit, což znamená těžbu zlata z písečného nánosu. Málokdo ví, že těžba zlata zde byla ukončena už na konci 16. století, a to z důvodu naprosté nerentabilnosti zdroje, tak i přesto mají Štěchovice tajemný a zlatý nádech dodnes. A je to nespravedlivé hlavně vůči hrnčířství, které v 16. století po zlatokopectví nahradilo hlavní druh obživy místních lidí. A to i přesto, že tradice hrnčířství se tu v mnohých rodinách udržuje až dodnes.

9. července 1921 se ve Štěchovicích narodila talentovaná česká herečka Zora Babková, známá pod jménem Zorka Janů. Šlo o mladší sestru Lídy Baarové. Její život však nabral otáčky, které sama nemohla ovlivňovat a řídit. Obvinění její sestry z napomáhání fašismu, nenávist hereckých kolegů a nedostatek příležitostí ji dohnaly 27. března 1946 k sebevraždě. Ve věku pouhých 24 let ukončila svůj život skokem ze střechy vily na Hanspaulce v Praze.

Kostel svatých Petra a Pavla ve Slapech je unikátní stavbou kruhového tvaru
Kostel svatých Petra a Pavla ve Slapech je unikátní stavbou kruhového tvaru

Zdejší trampské osady se staly základem a kolébkou české trampské muziky. Konec konců Bílé skály nad Štěchovickou přehradou stojí za vznikem písničky Až usnou Bílé skály, v katastru Bratřínova zase najdeme osadu Askalonu, která je opěvovaná v nejedné trampské skladbě.

V roce 1935, ještě hluboko před začátkem II. světové války, pobouřila domácí, ale i světovou veřejnost událost, která se odehrála téměř v srdci Československého státu - na Slapech.


Kořenové náběhy jednoho ze stromů v Mníšecké aleji
Kořenové náběhy jednoho ze stromů v Mníšecké aleji

Další s Vltavou spojenou obcí je Davle. Tady se proslavil zdejší starý most přes Vltavu, který se v roce 1968 stal dokonce filmovým hitem. Natáčely se tu scény amerického válečného filmu Most u Remagenu.

Znakem města Mníšek pod Brdy je červený štít s nekorunovaným stříbrným dvouocasým lvem ve skoku doprava, s vyplazeným jazykem a zlatou zbrojí.

Jíní a mlha na umírající trávě v Mníšku pod Brdy
Jíní a mlha na umírající trávě v Mníšku pod Brdy

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Mníšek pod Brdy leží přímo na dálnici D4. V katastru města leží dokonce tři dálniční exity. Na exitu 14 odbočíme na Řitku, na exitu 18 přímo do centra Mníšku a na exitu 21 do Kytína. Kromě toho se v katastru města objevuje ještě silnice II. třídy číslo 116. Vzdálenosti Mníšku pod Brdy z českých měst: Praha (31 km), Ústí nad Labem (114 km), Karlovy Vary (140 km), Plzeň (80 km), České Budějovice (126 km), Pardubice (135 km), Hradec Králové (140 km), Jihlava (142 km), Liberec (138 km).

Autobus: Autobusové spojení do Mníšku pod Brdy je z Prahy, Dobříše, Letů, Nového Knína a Jíloviště.

Vlak: Vlakem se z Mníšku pod Brdy dostaneme do konečných stanic v Praze a na Dobříši.

Odměnou při procházce Údolím Svatojánských proudů je krásný pohled na tok řeky Vltavy ve Štěchovické přehradě
Odměnou při procházce Údolím Svatojánských proudů je krásný pohled na tok řeky Vltavy ve Štěchovické přehradě

★★★★★ - Údolí Svatojánských proudů, Štěchovice:

Snad nejikoničtější část středního toku Vltavy. Zdejší peřeje tvořily jednu z nejkrásnějších částí Vltavy, bohužel vzhledem k nutnosti splavení toku také jednu z nejnebezpečnějších. Dnes si krásu zdejšího neupraveného toku můžeme prohlédnout jen na starých fotografiích a malbách. Výjimečnou příležitostí, která však přesně nekopíruje původní situaci je čas, kdy je Štěchovická přehrada vypuštěna a probíhá údržba. Tato šance se však naskýtá zhruba jednou za generaci. Právě kolem Svatojánských proudů byla 11. května 1889 vytyčena historicky první turistická stezka Klubu českých turistů.

Poloha: 49.8296761N, 14.4417400E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Štěchovice, Třebenice (1,2 km)

Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (10,4 km)

GALERIE: SVATOJÁNSKÉ PROUDY


Kamenný ostroh na výhledu Zadka nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu
Kamenný ostroh na výhledu Zadka nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu

★★★★★ - Výhled Zadka, Štěchovice:

Nachází se těsně pod vrcholem stejnojmenného kopce nad Štěchovickou přehradou. Kamenný ostroh, ze kterého je krásný výhled na meandrující tok Vltavy, leží zhruba 100 metrů nad hladinou přehrady. Místo je jedním z nejkrásnějších pohledů, které nabízejí Střední Čechy a Povltaví.

Poloha: 49.8428339N, 14.4462081E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Štěchovice (4 km)

Vlaková zastávka: Petrov u Prahy (8,2 km)

GALERIE: VÝHLED ZADKA


Ferdinandův sloup na místě u Slapské hráze, kam byl převezen v době výstavby přehrady Slapy
Ferdinandův sloup na místě u Slapské hráze, kam byl převezen v době výstavby přehrady Slapy

★★★★★ - Ferdinandův sloup, Štěchovice:

Nad historickými peripetiemi sloupu můžeme jen žasnout. Pískovcový sloup byl vytvořen v roce 1643 na počest císaře Ferdinanda III., který se zasloužil o splavnění Vltavy a zvláště tohoto posledního, téměř nesplavného, úseku. Sloup stál na skále Sedlo, která se kvůli splavnění musela zčásti odpálit dynamitem. Na zbylé čá