MOHELNICE


Mohelnice, město s vysokými hradbami a přísnou věží, se stala 18. září 1685 svědkem jedné z nejbrutálnějších poprav v českých dějinách; v rámci čarodějnických procesů zde našel na hranici u hradeb velmi trýznivou smrt děkan Kryštof Alois Lautner

Jenže čas honů na čarodějnice neskončil v okolí Mohelnice ani o čtvrt tisíciletí později; změna byla jen v tom, že ti nepohodlní se odklízeli v 50. letech 20. století za tlusté zdi mírovského vězení; i dnes tu sedí nejtěžší vězni, nejsou však už ale odsouzeni za své politické postoje a názory, ale za brutální činy způsobené vlastním rozhodnutím


Mohelnice (německy Müglitz) je město, které leží v úrodné Mohelnické brázdě a je ze třech stran obklopené horami. Dnes tu domov našlo 10 tisíc obyvatel.

V prázdném sadu nad Lošticemi
Tajemství mohelnických hradebních uliček

Úrodná nížina vklíněná mezi Zábřežskou vrchovinu a Hrubý Jeseník byla odjakživa přitažlivá pro lidské osídlení. To dokazují archeologické nálezy, které v Mohelnici potvrdily silnou pravěkou kolonii už 9000 let před naším letopočtem. Jednalo se o lid kultury lineární keramiky. Dalším silným kmenem, který ovládl Mohelnicko ještě před Kristem, byli Keltové, kteří se zde usadili tři až čtyři století před změnou letopočtu. Po nich zde zbyly šperky, mince, zbraně i keramika.

Na přelomu letopočtu odcházejí i Keltové a na jejich místo se natlačili Germáni, kteří tu vydrželi až do století devátého, kdy oblast už navždy ovládli Slované. V kronikách najdeme první konkrétní zmínku v roce 1131, kdy se ale píše o místě jako o Mogilnici.

Původní osada ležela mnohem níže u řeky Moravy. Z důvodu častých záplav dochází ve 13. století k přesunu centra na malou krajinnou vyvýšeninu, což je dnešní centrální náměstí.

Chomutovské Kamencové jezero
Moderní litinová kašna na náměstí v Mohelnici

Školáci by si měli zapamatovat datum 1275 – to tu vznikla vůbec první škola na území severní Moravy.

Ve 20. letech 14. století jsou vybudovány masivní hradby, ale ty vydrží chránit město pouze jedno století. 28. října 1424 jsou už zbytečnými, protože husitské vojsko se přes ně převalí, kališníci město vydrancují a povraždí na 700 obyvatel Mohelnice.

Hradby jsou v 16. století obnoveny, ale opět vydrží pouze zhruba sto let. Třicetiletá válka a válečná vřava se městem proženou dokonce několikrát. Nejvíce to mohelničtí odnesou v roce 1642, kdy je celé město vypáleno. Oslabené sídlo se pak snadno stane dějištěm morové epidemie. Jedná se vůbec o poslední morovou ránu v této oblasti, po jejím skončení v roce 1717 je jako projev díků vztyčen na náměstí morový sloup.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Hrad Mírov je dnes jedním z nejstřeženějších českých vězení

To už vzmáhající se město získává na věhlasu a pověsti kvůli výrobě zdejšího kvalitního sukna. Mohelnice měla velké štěstí na muže v duchovní službě. Dva zdejší rodáci se v 16. století dokonce stali pražskými arcibiskupy. První se jmenoval Antonín Brus a druhý Martin Medek. Třetí duchovní Kryštof Alois Lautner už takové štěstí neměl a v roce 1680 byl lstivě v Mohelnici zadržen a uvězněn. Pět let trvalo jeho vyslýchání a velmi kruté mučení, než byl upálen na hranici. Tento katolický duchovní je hlavní postavou románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice a stejnojmenného filmu režiséra Otakara Vávry.

Roku 1698 na sebe Mohelnice konečně upozorní v přívětivějším světle – v tomto roce zde postaví mistr Hans Zuck obří sud na víno pro císaře Leopolda II. Vejde se do něj celkem 3 110 hektolitrů nápoje. Je to ale jen dočasné zapomenutí na starosti světa. Ty dají o sobě znovu vědět s průběhem válek o rakouské dědictví a s napoleonskými válkami, při kterých vojska různých armád mnohokrát městem projdou a vydrancují ho.

Napojení na železniční a silniční síť zlepší spojení se světem, ale další brzdou je v roce 1845 rozsáhlý požár, který zničí celé náměstí a vážně poškodí věž místního kostela.

Piaristický klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bílé Vodě
Fortna v městském opevnění pochází z roku 1540

V roce 1938 po Mnichovském diktátu se Mohelnice stává součástí Velkoněmecké říše.

V Mohelnici se narodili dva po sobě jdoucí pražští arcibiskupové. V roce 1518 to byl Antonín Brus, který se stal osmým arcibiskupem a byl hlavní osobou, která společně s císařem Ferdinandem I. přiměla papeže, aby bylo možné přijímat v Čechách pod obojí. O dvacet let později se tu narodil po něm jdoucí arcibiskup Martin Medek. Ten byl osobou, která velmi přispěla k prosazení a zavedení gregoriánského kalendáře v Čechách.

Městským znakem je červený štít s šesti bílými jehlany. Čtyři jsou ve vrchní řadě, dva ve spodní. To symbolizuje šest ochranných měst olomouckého biskupství. Tento znak předal městu císař Rudolf II. v roce 1588.

Démanty rosy na listech
Přírodní památka Zátrže

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Mohelnice leží přímo na křižovatce dálnice D 35 s další významnou komunikací 44, která je spojnicí Hané s Jeseníky. Kromě toho městem ještě prochází silnice 444, 635 a 644. Vzdálenosti Mohelnice z českých měst: Praha (224 km), Olomouc (34 km), Ostrava (134 km), Zlín (100 km), Brno (109 km), Pardubice (105 km).

Autobus: Autobusové spojení do Mohelnice je ze Šumperka, Loštic, Mírova, Líšnice, Bouzova, Pavlova, Borušova, Vranové Lhoty, Zvole, Bílé Lhoty, Zábřehu, Kamenné, Moravské Třebové a Luké.

Vlak: Mohelnice leží přímo na hlavním železničním koridoru. Vlaky nás proto v přímých spojích rozvezou do Nezamyslic, Olomouce, Koutů nad Desnou, Prahy, Brna, Lúk pod Makytou, Šumperka, Prostějova, Vsetína a Jeseníku.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Interiér kostela svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici

★★★ - Kostel Svatého Tomáše z Canterbury, Mohelnice:

Kostel je společně s městskou věží dominantou Mohelnice. Svatostánek je zasvěcen svatému Tomášovi z Canterbury, známému jako svatý Tomáš Becket. Pochází z roku 1480, ale už před tím zde stál románský kostel, který byl zničen husity. Postupně byl upravován barokně a novogoticky do dnešní podoby. Zajímavá je zejména výzdoba interiéru se síťovou klenbou, dvěma bočními kaplemi a vzácnými figurálními náhrobky.

Poloha: 49.7775147N, 16.9188211E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (260 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)

perka, Prostějova, Vsetína a Jeseníku.


Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Městská věž a část opevnění Mohelnice

★★★ - Městská věž Mohelnice, Mohelnice:

Mohelnická městská věž byla nejdříve postavena jako strážní hláska. Následně začala sloužit jako zvonice, hodinová věž a v současnosti i jako rozhledna. Původní věž vznikla už kolem roku 1322. Dnešní podoba s jehlancovou střechou pochází až z novogotické přestavby z roku 1876 po posledním požáru města. Se svoji výškou 72 metrů se řadí k nejvyšším městským věžím v republice. Jsou na ní instalovány tři zvony, z nichž největší váží téměř půl tuny.

Poloha: 49.7775633N, 16.9185703E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (310 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
V Čarodějnickém domku v Mohelnici byl při čarodějnických procesech vězněn děkan Alois Lautner

★★★ - Čarodějnický domek, Mohelnice:

V domě byla zřízena první farní škola na severní Moravě. Dům je součástí obranného systému města a součástí městských hradeb. V blízkosti najdeme gotickou baštu z 15. století. Svůj název získal dům v 17. století, kdy v něm byl vězněn děkan Alois Lautner. Ten byl po několikaletém mučení při čarodějnických procesech upálen v roce 1685.

Poloha: 49.7778911N, 16.9186597E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (310 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,3 km)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Mohelnická Městská věž a část opevnění města

★★★ - Městské opevnění, Mohelnice: Pozůstatky po kompletním gotickém městském opevnění lze najít po celém obvodu jádra města. Fortna pod kostelem je datována do roku 1540. Z opevnění se však dochovala do dnešních dnů jediná brána – Severní. Místo zbývajících se dají najít jen pilíře s mohelnickým erbem.

Poloha: 49.7781667N, 16.9175417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Mlýnská (150 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,5 km)
















Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Z městského opevnění se dochovala pouze jediná brána - Severní brána

★★★ - Severní brána, Mohelnice:

Je jedinou dochovanou bránou v Mohelnici. Pozdně gotická stavba pochází z roku 1540. Byla součástí městského opevnění. Nad jejím vnějším portálem je umístěn latinský nápis, který v překladu znamená: Když Bůh neochraňuje město, snaží se obránci zbytečně!“

Poloha: 49.7781667N, 16.9175417E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, Pod bránou (120 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (2,2 km)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
Moravičanské jezero

★★★ - Moravičanské jezero, Mohelnice:

Jezero vzniklo zatopením pískovny, má rozlohu 108 ha a maximální hloubku 15 m. Je využíváno jako zásobárna pitné vody a část se nachází v přírodní rezervaci. Na jezeře platí přísný zákaz motorových člunů.

Poloha: 49.7783756N, 16.9589561E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mohelnice, U Bagru (430 m)

Vlaková zastávka: Mohelnice (1,9 km)


Pollnerova hrušeň v Bratroušově
PP Zátrže na Moravičanském jezeře