MORAVSKÝ BEROUN


Oblast Moravského Berouna byla vždy silně německá a nebyla nakloněna vzniku Československého státu; to se projevilo na brutálním a krvavém konci druhé světové války, který byl poznamenán ztrátami na životech a utrpením obyčejných lidí, jak na straně vítězů, tak i poražených

Lokalitu na dlouhá léta ovlivnil vojenský újezd Libavá, který zabral do svého nitra i tak unikátní místo jako je poutní kostel svaté Anny ve Staré Vodě; dnes se k němu zase konají poutě a lze ochutnat i vodu ze zázračné Královské studánky


Moravský Beroun (německy Bärn) je město, ve kterém dnes žijí 3 tisíce obyvatel. Sídlo je jedním z turistických vstupů do pohoří Nízkého Jeseníku.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Čaro světla a stínů nad Starou Libavou

První písemná zmínka pochází z roku 1339, ale ví se, že obec byla založena v těsné blízkosti dolů na železnou rudu už v poslední třetině 13. století. Právě naleziště železné rudy stojí za prudkým rozvojem oblasti a k největšímu rozkvětu města dochází v 16. století.

Tehdy ještě Beroun, bez přízviska Moravský, získává statut města a jsou mu uděleny horní práva a práva trhů. Centrem hornické oblasti se stává město poté, co je v něm ustanoveno sídlo horního soudu. Od roku 1570 jsou datovány první hamry, ve kterých se zpracovává železná ruda.

Konec 18. století není už tak příjemný; Prusové a Rakušani se do sebe pustili ve válce, Olomouc je v obležení a zdá se, že padne, ale roku 1758 dochází ke zlomu v bitvě u Guntramovic a u Domašova. V obou případech se generálu Laudonovi podaří rozprášit pruský zásobovací konvoj, který chce dodat jídlo i válečnou zbroj vyčerpaným Prušákům před Olomoucí. Nakonec vyhladovělí Prusové odtáhnou od Olomouce a rakouská monarchie si může oddechnout.

Chomutovské Kamencové jezero
Náměstí v Moravském Berouně s památnou lípou

Ne tak Moravský Beroun. Už v roce 1779 zachvátí historické náměstí zničující oheň a téměř celé město s ještě dřevěnými budovami lehne popelem. Už z cihel se začne stavět nový Beroun a doprostřed náměstí na připomínku strašného ohně je vysazena lípa, která tu stojí dodnes.

Svět se k sobě přibližuje čím dál tím víc, a tak je nutné Berouny oddělit, začne se říkat Beroun na Moravě a v roce 1924 se ustálí Moravský Beroun.

Do té doby ale město zažívá rozkvět, který ovlivňuje technická revoluce. Staví se vodovod, pošta, nemocnice, do města je přivedena v roce 1872 železnice, která spojuje Olomouc s Opavou, vzniká továrna na zápalky a hlavně v roce 1895 vzniká historicky první továrna na výrobu umělé kůže a voskových pláten na území celého Rakouska-Uherska. V roce 1898 je dokonce vybudována úzkokolejná trať spojující Beroun na Moravě s Dvorcemi. Trať není rentabilní, a tak její provoz končí v roce 1933, přesto je její těleso viditelné v krajině v celé své délce jedenácti kilometrů.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Brod blízko Kamenných proudů u Domašova

V roce 1918 město rozhodně neoslavuje vznik Československého státu; dokonce se tu 150 obyvatelů vyzbrojí a dožadují se připojení k Sudetům, odpor musí zlomit až povolané olomoucké vojsko. Ve volbách v roce 1935 zde jednoznačně vítězí Sudetoněmecká Henleinova strana a v roce 1938 dochází k připojení k Říši. Osvobozování oblasti v roce 1945 bylo vzhledem k silnému zastoupení obyvatel německé národnosti velmi složité, krvavé a drastické.

V místní části Ondrášov vyvěrá známá minerální voda Ondrášovka. Její pramen Josef byl objeven už v roce 1260. Voda pak byla Štěpánem ze Šternberka prohlášena v roce 1357 léčivou. Nejvydatnější pramen se nazývá Klitis a tryská ze 150 metrů hluboké vrtané studny.

Celou oblast ovlivňuje svojí historií i nedaleké bývalé Město Libavá, respektive hlavně vojenský újezd, který zde byl vytvořen.

Piaristický klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bílé Vodě
Kouzlo slunce nad Starou Libavou

Ještě dřív, než se Libavá stala synonymem vojenské uzávěry, to bylo normální podhorské město založené hlavně na textilním průmyslu. Působila zde pobočka vídeňské firmy Tannenberger, která v roce 1893 vyrobila první metry hedvábných, strojově vyšívaných stuh na světě. Nebyla to ale zdaleka jediná místní úspěšná textilní firma. Všechny se však mohly chlubit odbytišti v celé Evropě, v Britské Indii i za oceánem.

Tragédii do zdejšího života, kde poklidně žila německá většina s českou menšinou, přinesl až konec války. 4. května 1945 město těžce ostřelovala Rudá armáda, místní představitelé wermachtu a vedoucí činitelé NSDAP se odmítali vzdát. V těžkých bojích o město, které skončily až 8. května 1945, bylo napočítáno 200 mrtvých na obou stranách. O to zuřivější pak bylo počínání vítězů s německým obyvatelstvem. Mnoho Němců bylo zastřeleno, bito, vězněno, ženy byly znásilňovány.

Ještě počátkem roku 1948 mělo Město Libavá téměř 3 500 obyvatel, což je víc, než má dnešní Moravský Beroun. K 1. červenci 1950 bylo ale město oficiálně zrušeno i jako obec a začleněno do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá, později jenom Libavá.

Říčka Bystřice
Říčka Bystřice

Až v roce 2002 si senátoři všimli, že Libavá žije v rozporu s ústavou České republiky, protože je zdejším lidem upíráno právo na samosprávu. Lidé žijící uvnitř vojenského újezdu nemohli totiž volit v místních komunálních volbách. Ke změně došlo v roce 2011, kdy byl vojenský újezd zmenšen a byl z něj vytěsněn co největší počet obyvatel. A tak se Libavá, sice s paradoxním názvem Město Libavá, vrátila alespoň mezi české obce.

Znakem města Moravský Beroun je modrý štít, z jehož paty vyrůstá zelený trávník. Po něm kráčí černý medvěd odvrácený směrem doprava. Nad ním najdeme v pravé části znaku černé hornické kleště a v levé části černé hornické kladivo s rukojetí v přirozené barvě. Mezi nářadím je uprostřed zlatá osmicípá hvězda.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Moravský Beroun leží na hlavní silnici číslo 46. Ve městě ji kříží komunikace s číslem 440. Vzdálenosti Moravského Berouna z českých měst: Praha (316 km), Olomouc (34 km), Ostrava (75 km), Zlín (93 km), Brno (113 km), Pardubice (156 km).

Autobus: Autobusové spojení do Moravského Berouna je z Olomouce, Opavy, Bruntálu, Šternberka, Horní Loděnice a Krnova.

Vlak: Železniční trať přivádí do Moravského Berouna vlaky z Olomouce, Ostravy, Krnova, Opavy a Bruntálu.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Kostel Svatého Jakuba Většího a Svaté Anny v Městě Libavá

★★★★ - Poutní místo Kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího, Město Libavá:

Jen kostel zbyl z obce Stará Voda. Ta byla v 50. letech srovnána se zemí a na jejím místě vznikl vojenský prostor Libavá. Jednalo se o velmi známé poutní místo, kde se konala tradiční pouť ke svaté Anně. Důstojný průběh poutí umožnilo až vybudování kostela v roce 1688 podle návrhu císařského architekta Tencalliho. Poutě byly vedeny k soše světice držící v ruce dítko Ježíše. Proslulé byly zdejší vynikající varhany. Místo mělo takový věhlas, že zde byla na dobu 232 let zřízena kolej školského řádu piaristů, ve které studoval i Jan Evangelista Purkyně. Po druhé světové válce se konala poslední pouť v roce 1949, pak došlo k uzavření místa. Prostor se otevřel znovu po revoluci.

Poloha: 49.7403994N, 17.5714569E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Budišov nad Budišovkou, Podlesí, střed (3,6 km)

Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (11,2 km)


Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Královská studánka

★★★ - Královská studánka, Město Libavá:

V 19. století byla prohlášena za léčivou. Proto zde vznikly lázně. Studánku najdeme u barokní kaple svaté Anny. Po roce 1948 byla zabrána armádou a poničena, zkázu pak přinesla péče sovětské armády. K vyjmutí z armádního záboru došlo po roce 1990.

Poloha: 49.7358478N, 17.5736122E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Budišov nad Budišovkou, Podlesí, střed (4,2 km)

Vlaková zastávka: Domašov nad Bystřicí (11,8 km)

Vývěr Královské studánky
Vývěr Královské studánky

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Skála Malý Rabštýn

★★★ - Malý Rabštýn, Domašov nad Bystřicí:

Krásná vyhlídka nad řekou Bystřicí. Z výšky zhruba 40 metrů je opojný výhled do údolí řeky. Skalní útvar používají horolezci jako cvičnou lezeckou stěnu. Nahoru se dostaneme snadno, část výstupu je i po železných schodech.

Poloha: 49.7230194N, 17.4516817E

Parkoviště: nedaleko (300 m)

Autobusová zastávka: Domašov nad Bystřicí, železniční stanice (3,5 km)

Vlaková zastávka: Jívová (2,2 km)















GALERIE: MALÝ RABŠTÝN