OLOMOUC - III. ČÁST


Fort II z Fortového věnce v Olomouci stále využívá armáda
Fort II z Fortového věnce v Olomouci stále využívá armáda

★★★★ - Pevnostní opevnění Olomouc, Olomouc:

Jedna z nejzajímavějších staveb svého druhu v naší zemi. S potřebou opevnit důležité město se setkáváme už od historického počátku města Olomouce. Vytvoření bastiónové pevnosti souvisí úzce až s rozhodnutím Marie Terezie z roku 1742. Úplná bastiónová pevnost pak byla vybudována do roku 1757 podle návrhů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine.V té době Rakousko ztrácí Slezsko a Olomouc se v podstatě stává strategickou pohraniční pevností. První zkoušku odolnosti vyzkouší pevnost hned následující rok, kdy Olomouc neúspěšně pět týdnů obléhají Prusové. Na přelomu 18. a 19. století poznala olomoucká pevnost slavného vězně – generála Gilberta du Motier, markýze de La Fayette. Později byl ubytován v pevnosti ruský maršál Alexander Vasilijevič Suvorov. V roce 1850 se vyostřilo napětí mezi Rakouskem a Pruskem a do olomoucké pevnosti byl jako velitel povolán maršál Josef Václav Radecký z Radče. V té době navštívil pevnost několikrát i císař František Josef I., který se tu setkal i s ruským carem Mikulášem I. Rakousko-pruská válka v roce 1866 se ale Olomouci zcela vyhnula, a tak pevnost ztratila na významu. Přesto ještě v letech 1870-76 byla vystavena poslední část pevnosti – předsunutý Radíkovský fort II. V roce 1886 je ale pevnost zrušena a město Olomouc může začít bořit, aby se mělo kam rozšiřovat.

Fortový věnec - Fort XXII
Fortový věnec - Fort XXII
Fort XVII - Křelov
Fort XVII - Křelov

Části pevnosti v dobrém stavu:

Fort II: Tento objekt je dodnes ve vynikajícím stavu a stále slouží armádě. Jeho výstavba spadá do let 1854-1857. Dokonce byl v roce 1866 doplněn ještě dalšími valy. V době míru zde pracovalo 150 mužů, v době, kdy se Olomouc v roce 1866 připravovala na pruský útok tak dokonce 380 vojáků.

Fort IV: Najdeme ho mezi olomouckou částí Bělidla a obcí Bystrovany. Byl jedním z nejvybavenějších. Osmiúhelníkový půdorys budovy je dodnes patrný. Je v soukromém vlastnictví a slouží hospodářským účelům.

Fort XI: Byl vybudován v letech 1851-54 na Zlatém vrchu. Je vynikajícím stavu a dodnes slouží soukromé firmě a je nepřístupný. Kolem se rozprostírá zahrádkářská kolonie.

Fort II Radíkov je poslední­ pevností­ postavenou na území­ České republiky; vznikl v letech 1871-76
Fort II Radíkov je poslední­ pevností­ postavenou na území­ České republiky; vznikl v letech 1871-76

Fort XIII: Za druhé světové války zde sídlila pobočka Hitlerjugend. Při osvobozování města kladli velký odpor. Je vynikajícím stavu a dnes je v soukromých rukách. Po domluvě s majitelem je možná jeho prohlídka. Tento fort má tu zvláštnost, že jako jeden z mála nebyl budován do podzemí, ale jenom v nadzemní části.

Fort XV: Jediná pevnost, která zasáhla do bojů proti Prušákům. Zdejší vojáci podnikli na postupující pruské vojsko střelbu. Dnes je ve vynikajícím stavu a je v soukromých rukou.

Fort XVII: Pevnost, ve které dnes najdete muzeum celé pevnosti. Byla vybudována v letech 1851-54 a její hlavní vojenskou silou byl val s těžkou dělostřeleckou výzbrojí.

Fort XX: Postaven byl v roce 1850.Zůstal zachován do dnešního dne. Je v soukromém vlastnictví a funguje zde motobar.

Fort XXII: Jeho výstavba probíhala ve stejný čas, jako u Fortu XX. Dílčí úpravy pak byly provedeny ještě v roce 1866.

Vojenská pevnost Fort XIII v Olomouci
Vojenská pevnost Fort XIII v Olomouci

Částečně zachovalé části pevnosti:

Fort V: V jeho vnitřku sídlí zahradnictví. Přesto rozložení budov i terénní valy jasně ukazují, kde Fort V stál. Po zrušení byl odprodán a lidé si zdivo rozebrali na stavby.

Fort VII: Plnil stejnou funkci jako Fort I. Byl rozdělen železniční tratí a úkolem bylo nepustit do Olomouce nepřátelský vlak. Valy najdeme v blízkosti rybníků Amerika.

Vojenská pevnost - Fort XI
Vojenská pevnost - Fort XI

Neexistující části pevnosti:

Fort I: Dvojfort postaven v letech 1861-66. Mezi částmi pevnosti procházela železniční trať. Terénní náznaky najdeme tam, kde je viadukt přes železnici v Černovíru.

Fort III: Jeho výstavba skončila v roce 1850. Dnes ho v polích už ani nezahlédneme. Nezůstaly po něm žádné pozůstatky.

Fort IIIa: Výstavba současně s Fortem III. Od něj vzdálen jen 200 metrů jižním směrem a spojen podzemní chodbou. Ani po něm se nezachovaly žádné stopy.

Fort XVII byl vybudován v letech 1851-54
Fort XVII byl vybudován v letech 1851-54

Fort Va: Vybudován jako provizorní základna v roce 1850. O sedm let později se stal plnohodnotnou základnou. Rozebrán na stavební materiál, zbyly zbytky nadzemního valu. Fort VI: Nezůstalo po něm zachováno vůbec nic. Byl zhruba 800 metrů jihozápadně od Fortu Va.

Fort VIII: I tato část byla vystavena v roce 1866.Zůstávají po něm nerovnosti v terénu, uprostřed bývalého objektu je sklad sypkého materiálu, štěrku a kamení.

Fort IX: Dnes zcela zaniklý Fort IX se nacházel v části Olomouce nazvané Nemilany. Jeho výstavba se uskutečnila v roce 1850 a byl zhruba 1200 metrů západně od Fortu VIII.

Fortový věnec v Olomouci - Fort II
Fortový věnec v Olomouci - Fort II

Fort X: Jednalo se o předsunutou část obranného věnce. Byl vystaven 1866 a dnes po něm nezůstaly žádné stopy. Ležel asi 200 metrů západně od železniční zastávky Kožušany.

Fort XVIII: Jedna z nejdůležitějších předsunutých pevností. V roce 1886 ji armáda zničila při zkouškách trhavin. Dnes se tu nachází vodárna, patrné jsou jen zbytky terénních valů.

Fort XIX: Nacházel se zhruba dva kilometry severovýchodně od předcházejícího. Byl zřízen v roce 1850, dnes po něm nezůstaly žádné stopy.

Ve fortu XVII Křelov jsou  pořádány pravidelné komentované prohlídky po redutách i kasematech
Ve fortu XVII Křelov jsou pořádány pravidelné komentované prohlídky po redutách i kasematech
Devonské vápence v Národní přírodní památce Na Skále
Devonské vápence v Národní přírodní památce Na Skále

★★★★ - Národní přírodní památka Na Skále, Bystročice:

Nikde jinde nenajdete v Česku Mateřídoušku vejčitou kraňskou. Kvete od července do září. Pozor na to, abychom si ji nespletli s Mateřídouškou vejčitou pravou. Ta kraňská má oboustranně chlupaté listy. Zdejší národní přírodní památka je významné stepní společenství, které je zaklíněné na devonském vápenci.

Poloha: 49.5556322N, 17.1772125E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Bystročice, Žerůvky, kaplička (2,3 km)

Vlaková zastávka: Vrbátky (6,8 km)

Matřídouška vejčitá kraňská (jiný zdroj)
Matřídouška vejčitá kraňská (jiný zdroj)

Kostel svatých Cyrila a Metoděje
Kostel svatých Cyrila a Metoděje

★★★★ - Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Olomouc:

Neoklasicistní kostel se může pochlubit největším oltářním obrazem ve střední Evropě. Má rozměry 870 x 720 centimetrů a tuto mozaiku vytvořil akademický malíř Jan Köhler. Strohost kostela zvenčí je v příkrém protikladu s na výzdobou bohatým interiérem. Vnitřek je trojlodní římská bazilika s plochým stropem ve výšce téměř patnáct metrů. Při výzdobě kostela bylo použito 10 druhů mramorů, 2 druhy onyxů, 5 druhů žuly, 2 druhy travertinu, 2 druhy pískovce a acháty. Věž kostela je vysoká 65 metrů, kříž na jeho vrcholu má 8 metrů a průčelí věže zdobí 4,5 metrů vysoké sousoší Cyrila a Metoděje. Architektem je Josef Šálek.

Poloha: 49.6027531N, 17.2331567E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Na Trati (280 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hejčín (330 m)








Svatý Kryštof - socha akademického sochaře Maria Kotrby žehná společně s Ježíškem řidičům na dálnici D35
Svatý Kryštof - socha akademického sochaře Maria Kotrby žehná společně s Ježíškem řidičům na dálnici D35

★★★ - Socha svatého Kryštofa, Olomouc: