OLOMOUC - II. ČÁST


Lokalitě Olomouckého hradu jasně dominuje katedrála svatého Václava s nejvyšší moravskou kostelní věží a druhou nejvyšší věží v České republice
Lokalitě Olomouckého hradu jasně dominuje katedrála svatého Václava s nejvyšší moravskou kostelní věží a druhou nejvyšší věží v České republice

★★★★★ - Národní kulturní památka Olomoucký hrad, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Jedna z historicky nejcennějších lokalit České republiky. Nachází se na Václavském či Dómském pahorku. V místě byl roku 1306 zavražděn český král Václav III. Mnohokrát tato lokalita vstoupila do historie a ovlivňovala české dějiny.

Poloha: 49.5980867N, 17.2624653E

Parkoviště: v přílehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (350 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


Interiér katedrály svatého Václava v Olomouci je vyveden ve světlejších barvách; důsledek novogotické přestavby z 19. století
Interiér katedrály svatého Václava v Olomouci je vyveden ve světlejších barvách; důsledek novogotické přestavby z 19. století

★★★★★ - Katedrála svatého Václava (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Sídelní katedrála olomoucké arcidiecéze. Původně tu stála románská bazilika, která byla vysvěcena roku 1131 Jindřichem Zdíkem, což byl syn kronikáře Kosmy. Základní kámen byl položen knížetem Svatoplukem Olomouckým už v roce 1107. Velkou stavební změnu zažila katedrála po roce 1803. Tehdy do ní uhodil blesk a zapálil tři její průčelní věže. Místo nich pak byla vybudována věž jediná, která stojí na základě říms shořelých věží. Na konci 19. století prošla stavba náročnou neogotickou úpravou. Hlavní věž katedrály dosahuje výšky 100,65 metrů a je druhou nejvyšší kostelní věží v naší zemi a nejvyšší moravskou věží. V katedrále je také největší moravský a druhý největší zvon v České republice, který se jmenuje svatý Václav. Uvnitř dómu najdeme mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. V kryptě jsou uloženy ostatky místních biskupů a arcibiskupů, ale je tu uloženo i srdce rakouského arcivévody Rudolfa Jana Habsburského. Celý kostel je vyzdoben freskami Jana Kryštofa Handkeho. Součástí katedrály jsou i čtyři vnitřní kaple. V Kapli svatého Jana Křtitele odpočívají ostatky posledních tří kardinálů. Loretánská kapla pochází ze 14. století a najdeme zde sochu černé Madonny z italské Lorety. Za zmínku stojí i zlatem a stříbrem vykládaný svatostánek. Kaple svatého Stanislava je jednou ze stěžejních staveb české renesance. Vrcholným uměleckým předmětem je portál s tepanou bronzovou mříží a plastickou výzdobou, která vznikla pod rukama norimberských mistrů na konci 16. století. Poslední chórová kaple svatých Cyrila a Metoděje se pyšní třemi cennými předměty. První z nich je oltář z italského mramoru, druhou kamenný gotický reliéf Panny Marie Ochranitelky, který pochází ze zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. A ještě pískovcové sochy svatých Petra a Pavla, které pocházejí z druhé poloviny 15. století a byly v původním biskupském kostele sv. Petra na Předhradí.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)

GALERIE: CENTRUM MORAVSKÉHO URČENÍ


Vstupní schodiště Arcibiskupského paláce
Vstupní schodiště Arcibiskupského paláce

★★★★★ - Arcibiskupský palác, Olomouc (památka Evropského dědictví):

Nejrozsáhlejší budova v Olomouci. Je sídlem arcibiskupa, ten v něm ale už nebydlí. Nebýt totální devastace ze strany švédských vojsk, asi by těžko vyrostla tato barokní perla. Červený kohout budově škodil po třicetileté válce ještě dvakrát, velký požár zažil palác v letech 1661 a 1904. Teprve v roce 2011 byl otevřen veřejnosti. Jedná se o budovu, kterou procházely nejen české dějiny. Navštívila ho Marie Terezie, která v roce 1777 povýšila místní biskupství na arcibiskupství. 2. prosince 1848 zde abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn dosedl František Josef I. Stalo se tak v Trůnním či Audienčním sále. Ve Vídni tehdy nebylo bezpečno, probíhala tam revoluce, a tak se celý dvůr přesunul do Olomouce. Paradoxem je, že trůn, který najdete v Trůnním sále není ten, na kterém seděl až do května 1849 František Josef I., ale jedná se o trůn dovezený ze zámku Jánský vrch. Trůn Františka Josefa I. dnes uvidíte při prohlídce v Červeném salónku. Už o dva roky později zde byla podepsána takzvaná Olomoucká punktace, což byla mírová dohoda mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem. V roce 1947 zde v Zeleném salonku přespal prezident Eduard Beneš, když se zúčastnil obnovení místní Univerzity Palackého. V roce 1995 palác navštívil papež Jan Pavel II. a prezident Václav Havel u příležitosti svatořečení Jana Sarkandera. Naprosto nejhonosnějším sálem celého objektu je Slavnostní dvorana, která okouzlí svoji výzdobou každého návštěvníka. V Červeném salonku přespávala při své návštěvě Olomouce Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským. A také se tu sešel císař František II. s ruským carem Alexandrem I., aby projednali strategii proti Napoleonovi před bitvou u Slavkova.

Poloha: 49.5957278N, 17.2608881E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (130 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – hlavní nádraží (1,5 km)


GALERIE: PÝCHA OLOMOUCKÉ ARCIDIECÉZE


Nejstarší část NKP Olomoucký hrad - takzvaný Biskupský nebo Zdíkův palác; budova nese naprosto ukázkové prvky románského slohu; bohužel je katedrálou velmi zastíněna
Nejstarší část NKP Olomoucký hrad - Biskupský (Zdíkův) palác; budova nese ukázkové prvky románského slohu; bohužel je katedrálou velmi zastíněna

★★★★★ - Zdíkův (Přemyslovský nebo Biskupský) palác (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jde o jediný románský palác ve střední Evropě. Založen byl ve 30. letech 12. století a nechal jej postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík. Dnes už zbylo jen torzo. Budova je velmi ovlivněna cizími stavebními vlivy, zvláště německými a italskými. Architektonicky palác připomíná porýnskou falc. Zachovaly se zbytky románského paláce se sdruženými okny, můžeme obdivovat gotickou křížovou chodbu s nástěnnými malbami a gotickou kapli sv. Jana Křtitele s freskami. Poslední zachovanou součástí paláce je rajský dvůr se studnou. Zdíkův palác byl vlastně společným obydlím olomoucké kapituly, to znamená hlavních představitelů olomoucké diecéze. Svůj význam ztratila, když si každý z hodnostářů založil vlastní sídlo. V tu dobu byla do paláce přesunuta katedrální škola. Žáci byli ale zlobiví a do stěn ryli svými písatky nápisy – tvořili předchůdce dnešních graffitti.

Poloha: 49.5977494N, 17.2626906E

Parkoviště: v přilehlých ulicích

Autobusová zastávka: U Dómu (320 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,4 km)


Budova Kapitulního děkanství je místem, kde byl Václav III. zavražděn; při přestavbě v 19. století vznikla  Krvavá pavlač; jedná se o místo, kde k vraždě došlo, pochopitelně v době vraždy šlo o uzavřenou místnost
V Kapitulním děkanství byl Václav III. zavražděn; přestavbou v 19. století vznikla Krvavá pavlač; v době vraždy šlo ale o uzavřenou místnost

★★★★★ - Kapitulní děkanství (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Místo vraždy posledního českého Přemyslovce, krále Václava III. Ten byl zavražděn 4. srpna 1306. V 16. století dochází k velké renesanční přestavbě a když o něco později definitivně Olomoucký hrad ztrácí svůj vedoucí historický význam v dějinách českého státu spojují se tři samostatné části do jediného stavebního celku. Budova je pak upravována barokně a v 19. století je postavena takzvaná Krvavá pavlač, na kterou je umístěna pamětní deska připomínající vraždu českého krále. Tato budova stála za smrtí jednoho velkého člověka, zachránila ale život druhému. Zde byl v roce 1767 ubytován půl roku Wolfgang Amadeus Mozart, když se při útěku ze Salzburgu nakazil černými neštovicemi. Bylo mu tehdy jedenáct a v budově ho nechal a lékařské služby mu poskytl tehdejší vikář Leopold Podstatský. V budově je dnes Arcidiecézní muzeum.

Poloha: 49.5982075N, 17.2617892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)

Deska na Kapitulním děkanství napovídá, že génius Mozart vděčí zdejší budově za záchranu života; v roce 1767 ho tu zdejší vikář Leopold Podstatský léčil půl rok z černých nešťovic, kterými se nakazil v Salcburgu
Mozart vděčí budově za záchranu života; v roce 1767 ho vikář Leopold Podstatský léčil půl roku z černých nešťovic

Nejstarší moravská kupolovitá stavba - kostel svatého Michala v Olomouci - při pohledu z Univerzitní ulice
Nejstarší moravská kupolovitá stavba - kostel svatého Michala v Olomouci - při pohledu z Univerzitní ulice

★★★★ - Kostel svatého Michala, Olomouc:

Jedná se o nejstarší kopulovou stavbu na Moravě. Zasloužil se o ní při barokní přestavbě v roce 1707 Giovanni Pietro Tencalla, který postavil i baziliku na nedalekém Svatém kopečku. Původní kostel tu stál ale už od 13. století. Kostel byl součástí dominikánského kláštera Součástí kostela jsou i další dvě kaple.

Poloha: 49.5938167N, 17.2543233E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (340 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: KOSTEL SVATÉHO MICHALA


Při pohledu z parku pod hradbami je dobře patrná kaple svaté Barbory a Zdíkovský palác
Při pohledu z parku pod hradbami je dobře patrná kaple svaté Barbory a Zdíkovský palác

★★★★ - Kaple svaté Barbory (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Barokní kaple vznikla v nejvyšším patře románské okrouhlé věže. Původně šlo o samostatnou věž, která stála už v polovině 12. století. V době renesance byla součástí Kapitulního děkanství. V době baroka byla věž rozdělena do tří pater, z nichž jedno je podzemní. V tom nejvyšším byla zřízena prelátská kaple s bohatou výzdobou a krásnými malbami.

Poloha: 49.5982761N, 17.2622025E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Nejdůležitější relikvií uloženou v kostele svaté Anny v Olomouci je paže této světice
Nejdůležitější relikvií uloženou v kostele svaté Anny v Olomouci je paže této světice

★★★★ - Kostel svaté Anny (Národní kulturní památka v rámci Olomouckého hradu), Olomouc:

Jednolodní manýristická budova s gotickým jádrem. Pochází z roku 1268; s termínem Kostel či Kaple svaté Anny se setkáváme ale až po roce 1349, protože do té doby byla budova přestavována a upravována, aby byla vhodným místem pro relikvii paže svaté Anny. Nejvýznamnější je manýristická přestavba z doby mezi vrcholnou renesancí a počínajícím barokem. Na konci 19. století byla sousední katedrála svatého Václava přestavována v neogotickém stylu a muselo dojít ke zkrácení kostela o jedno vnitřní pole.

Poloha: 49.5981289N, 17.2621244E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Dómu (180 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Hlavní nádraží (1,5 km)


Kaple svatého Jana Sarkandera
Kaple svatého Jana Sarkandera

★★★★ - Kaple svatého Jana Sarkandera, Olomouc:

Novobarokní stavba, která vznikla na místě bývalé mučírny, kde zemřel v roce 1620 svatý Jan Sarkander. Tato postava moravského katolické kněze stále ještě dokáže rozpoutat vášně mezi českými katolíky a protestanty. Sarkandera blahořečil v roce 1860 papež Pius IX, svatořečil ho pak v roce 1995 Jan Pavel II. Dodnes se uvnitř kaple zachovaly mučící nástroje, kterými byl Sarkander před smrtí mučen. Vidět je můžeme ve skleněné vitríně.

Poloha: 49.5945611N, 17.2543556E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Republiky (260 m)

Vlaková zastávka: Olomouc – Smetanovy sady (1,3 km)

GALERIE: POUTNÍ MÍSTO HLAVNÍ MORAVSKÉ CÍRKEVNÍ OSOBY