PŘEROV


V oblasti přerovské okrajové čtvrti Předmostí žili lidé už hodně dlouho před tím, než vzniklo jakékoliv jiné české město; byli to lidé, kteří si s oblečením moc starostí nedělali, stačili jim kůže a na jejich jídelníčku byli hlavně mamuti

Přerov podle futurologů může čekat v nejbližší době největší rozmach ze všech českých měst; přispět by k tomu mohlo dovedení dálničních sítí k městu a jejich zdejší velké křížení, rozvoj místního železničního uzlu, ale hlavně vznik obrovského přístavu a překladiště, který by měl být klíčový pro českou část kanálu Labe-Odra-Dunaj


Jen málokteré město se může pochlubit tak skvělou a dlouhotrvající historií jako je Přerov. Jeho minulost se začala psát s prvním sídelním útvarem na území dnešního města. Ten bychom před 25 tisíci lety našli na pravém břehu řeky Bečvy v části Předmostí. Jednalo se o velmi rozsáhlé sídliště lovců mamutů.

Městský park Michalov v Přerově
Městský park Michalov v Přerově

Když se však budeme odrážet až od první písemné zmínky o městě, musíme několik tisíc let přeskočit a dostaneme se k roku 1141, kdy se o Přerovu poprvé zmiňuje ve svých zápiscích olomoucký biskup Jindřich Zdík. Už tehdy ale byl, jak z jeho zápisu vyplývá, Přerov významnou baštou a oporou přemyslovského státu.

K posílení postavení Přerova dochází v roce 1256, kdy Přemysl Otakar II. povyšuje zdejší osadu na královské město.

Tady bychom se mohli na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, odkud vzal Přerov své jméno. Podle jednoho pramene pochází název města od knížecího rodu Rurikovců. Když došlo k rozporům v této významné vladařské rodině, uprchl knížecí syn v roce 971 z rodiště. Cestou ale zemřelo knížecímu synovi prvorozené dítě, a tak šlechtic pro něj vykopal hrob a nazval místo Prvním hrobem. Podle Bartoloměje Paprockého z 16. století se „První hrob“ změnil časem na „První rov“ a odtud už je jen krůček ke vzniku pojmenování Přerov.

Vstupní brány zámku v Dřevohosticích
Vstupní brány zámku v Dřevohosticích

Jiné vysvětlení pro vznik názvu nabízí ve své topografií z roku 1835 Řehoř Volný. Podle něj se jeden urozený Slovan rozhodl, že přerube prales mezi řekami Oslavou a Odrou. V okamžiku, kdy se při těžké práci dostal až k řece Bečvě, založil město, které nazval Přerub, tedy pozdější Přerov.

V dobách husitských válek stál Přerov na straně husitů a stal se jedním z významných moravských husitských center. Po skončení husitských nepokojů město patřilo rodu Tovačovských z Cimburka. V té době byl nastartován rozvoj, který vyvrcholil v roce 1487, kdy moc nad městem získali Pernštejnové.

Od té doby se začíná psát doslova zlatá éra Přerova. Sídlo se začíná velmi prudce rozvíjet; noví kolonisté přicházejí po stovkách a návrší kolem hradu se začíná zabydlovat novými obyvateli.

Úvozová cesta na Švédských šancích u Přerova
Úvozová cesta na Švédských šancích u Přerova

Patří k nim i velká skupina příznivců jednoty bratrské. Ta tu zakládá jedno ze svých nejdůležitějších a největších českých center. Přerov je spojen hned se dvěma představiteli jednoty – Jan Blahoslav, autor české gramatiky se dokonce v Přerově v roce 1523 narodil.

Jeho pokračovatel Jan Ámos Komenský získává sám ve zdejší bratrské škole v letech 1608-11 vzdělání a znovu se do Přerova vrací o tři roky později, aby tu až do roku 1618 působil jako učitel. To už vládu nad Přerovem drží jeden z hlavních představitelů moravské protestantské šlechty – Karel starší ze Žerotína. Jenže jak je nám všem moc dobře známo, třicetiletá válka udělala přes všechno škrt a odbojná česká a moravská šlechta byla potrestána.

Přerov padá na dno a pro město nastává doba úpadku. Ztrácí na významu a už nikdy to nedožene.

Unikátní Moštěnický jinan
Unikátní Moštěnický jinan

Od poloviny 19. století se přeci jen v souvislosti s technickohospodářskou revolucí situace zlepšuje. Objevují se tak první podniky a fabriky. Jde hlavně o výrobu zemědělských strojů. V roce 1841 přijíždí do Přerova první vlak; z města se stává důležitý železniční uzel, kterým zůstane Přerov až do dnešních dnů. Právě existence intenzivního železničního spojení pomáhá dál rozvíjet průmyslovou výrobu. Velké zastoupení vzhledem k blízkosti velkých úrodných lánů Hané má i potravinářská výroba – vznikají tu podniky pivovarnické, cukrovarnické a sladovnické.

I nadále po mnoha stoletích zůstává v Přerově stále živý odkaz učitele národů Jana Ámose Komenského. Projevuje se to tím, že je zde založena první česká rolnická škola na Moravě, to se píše rok 1865. O pět let později se Přerov může chlubit třetím ryze českým gymnáziem na Moravě. Starší jsou jen ta v Brně a Olomouci.

Středobodem Horního náměstí v Přerově je socha Jana Blahoslava od Františka Bílka
Středobodem Horního náměstí v Přerově je socha Jana Blahoslava od Františka Bílka

Po II. světové válce se Přerov postupně stával významným průmyslovým městem, kde vznikla řada firem působících do dnešních dnů – jsou tu Přerovské strojírny, chemické závody PRECHEZA, ale i výrobce optických přístrojů Meopta či firma na kožené a koženkové kufry Kazeto.

Dlouhá léta bylo také toto město velkým vojenským sídlem – svoji základnu tu měla 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneša.

Tak jak je Přerov (německy Prerau) spojen s velkou dějinnou historií, tak někteří představitelé státu předpokládají, že město by v budoucnu mohla čekat extrémně světlá budoucnost. Přerov by se měl stát klíčovou křižovatkou průplavu Dunaj-Odra-Labe a měl by tu vzniknout velký přístav s obřím překladištěm. Dnes v Přerově žije 43 tisíc obyvatel.

Řeka Bečva tekoucí do centra Přerova
Řeka Bečva tekoucí do centra Přerova

Výjimečným přírodním místem v katastru města Přerov je Národní přírodní rezervace Žebračka. Jedná se o poslední zbytky lužního lesa v povodí řeky Bečvy. Zastoupeny tu jsou rostliny tvrdého luhu, ale i řada vzácných rostlin.

Naprosto unikátním uměleckým artefaktem je zvonkohra s 22 zvonky v městyse Brodek u Přerova, kterou vytvořila zvonařská dílna rodiny Dytrychových.

Statisticky výjimečnou obcí v okrese Přerov je Radkova Lhota. Jedná se o obec, která má v České republice druhý největší podíl seniorů nad 65 let v populaci; ti tvoří 55,8 % všech místních obyvatel; zároveň společně s obcí Anenská Studánka je Radkova Lhota obcí s nejnižším podílem ekonomicky aktivních obyvatel. Ti tvoří jen 20,9 % populace.

Přerovské hradby
Přerovské hradby

Nejvýznamnějším rodákem města Přerov je Jan Blahoslav; český humanista se tu narodil v roce 1523.

Další osobnost s přesahem do celosvětového významu je Rudolf Weigl. Ten se tu narodil 2. září 1883; tento muž byl odborníkem na Lvovské univerzitě, kde vyvinul vakcínu proti skvrnitému tyfu. Za II. světové války mu bylo, i přesto že byl žid, umožněno pracovat na svých vědeckých projektech, protože i samotní Němci považovali jeho práci za velmi důležitou a klíčovou pro německý válečný průmysl. Ve výzkumném ústavu Lvovské univerzity umožnil pracovat řadě ohrožených polských vědců, ale dokázal zaměstnávat i řadu obyčejných židů, kteří například svojí krví živili pokusné vši. Podařilo se mu tak zachránit v době holocaustu řadu životů, za což získal v roce 2003 in memoriam nejvyšší izraelské vyznamenání Jad Vašem Spravedlivý mezi národy. Weigl byl neúspěšně několikrát nominován i na Nobelovu cenu. Místo toho ale musel po II. světové válce ze strany polského komunistického režimu snášet perzekuce a útlaky a byl veřejně označován za kolaboranta s fašistickým Německem.

Rodným dnem pro Františka Rasche byl 9. prosinec 1889. Jednalo se o českého námořníka, revolucionáře a vůdce vzpoury rakousko-uherského námořnictva v Boce Kotorské.

Ovocnými sady chce město Přerov navázat na předválečnou tradici Josefa Knejzlíka
Ovocnými sady chce město Přerov navázat na předválečnou tradici Josefa Knejzlíka

Dalším slavným rodákem byl Josef Kainar, který se narodil 29. června 1917. Tento český básník, textař, dramatik a překladatel patřil k vrcholným českým spisovatelům po II. světové válce.

V poslední březnový den roku 1927 se ve městě nad Bečvou narodil herec Lubomír Kostelka. Herec, který začal svoji kariéru po studiu JAMU v divadle v Českém Těšíně znal každý, a to i přesto, že si téměř nikdy nezahrál ve filmu hlavní roli.

Rodačka z Přerova Dana Hlobilová stála za vznikem jednoho z nejvýznamnějších českých uměleckých děl 20. století. Je autorkou skleněné fontány pro EXPO 1958. Fontána ve tvaru stromu s mísami z foukaného skla se stala šlágrem světové výstavy. Sama autorka byla oceněna diplomem. O to smutnější jsou osudy díla po slavném EXPU. Do Československa se vrátilo rozebrané v přepravních krabicích a v nich zůstalo v Bratislavě dlouhých osm let. Až po autorčině osobním naléhání byla fontána vystavena v Nitře v parku Galerie umění v Nitře. A to i přesto, že plastika byla vytvořena pro interiér. Nevhodné venkovní umístění způsobilo téměř likvidaci uměleckého díla a v polovině 90. let hrozilo zničení fontány. Až bezplatné převedení formou daru ze strany Dany Hlobilové na Národní technické muzeum zachránilo toto výjimečné dílo. Dlouholetá rekonstrukce byla ukončena v roce 2009 a od té doby je možné fontánu vidět vystavenou v pražském Národním technickém muzeu.

Kaple svatého Františka Xaverského v Kokorech je označována za nejkrásnější kapli na Hané
Kaple svatého Františka Xaverského v Kokorech je označována za nejkrásnější kapli na Hané

10. září 1943 se v Přerově narodil jeden z dvorních textařů zpěvačky Marie Rottrové. V jejím repertoáru jsou od Jaroslava Wykrenta takové texty jako Střapatá nohatá, To nic, Večerem zhýčkaná nebo Lásko. Jiný zdejší rodák stojí za takovými nesmrtelnými hity naší populární hudby jakou jsou Jdou panenky trávou, Pihovatá dívka nebo Nádherná láska. Jmenoval se Pavel Novák a tento původním povoláním učitel tělocviku se v Přerově narodil 10. březnu 1944. Ve stejném městě však na rakovinu prostaty 11. února 2009 ve věku 64 let zemřel. A do třetice rodák ze světa hudebních not. Přerov má za rodné město od 23. srpna 1958 také Karel Plíhal.

Přerov dal světu i tři úspěšné trenéry špičkových sportů. 24. července 1957 se tu narodil tenisový trenér Jaroslav Navrátil. 6. prosince 1958 bylo datum narození trenéra hokejové reprezentace Miloše Říhy. Ten získal jako hráč ligové zlato v dresu hokejových Vítkovic. Jako trenér dovedl své svěřence z Pardubic dvakrát k českému stříbru, hokejisty Slovanu Bratislava dvakrát ke slovenskému zlatu a hokejisty Atlant Mytišči k ruskému stříbru. Třetím z trenérů, který se v Přerově narodil je fotbalový reprezentační kouč Pavel Vrba. Plzeňskou Viktorku dovedl třikrát k ligovému vítězství a jednou k fotbalovému poháru a jednou k Superpoháru. Ve slovenské lize vybojoval s žilinskými fotbalisty dvakrát zlato v lize a v bulharské lize si vítězství užil s celkem Ludogorec Razgrad. Datum jeho narození je 6. prosince 1963.

Umístění pamětní desky Františka Venclovského na náplavce řeky Bečvy
Umístění pamětní desky Františka Venclovského na náplavce řeky Bečvy

Napadlo vás někdy, kdo namluvil postavičku loutky Mufa, která patřila k pilířům Studia Kamarád? Byla to herečka a dabérka Zuzana Skalníková, která se v Přerově narodila 20. června 1949.

Ne všichni rodáci ale dělají svému městu čest. Do té druhé kategorie bezesporu patřil Bedřich Reicin.

Nedaleké Radslavice u Přerova se staly 18. října 1929 rodištěm českého herce Svatopluka Matyáše.

Znakem města Přerov je bílý štít se dvěma totožnými kulatými červenými věžemi. Věže mají černý vchod, nad ním jsou dvě patra, každé se třemi patrnými okny. Vrch věží tvoří cimbuří se čtyřmi viditelnými stínkami a se stanovou střechou, která je ukončena zlatou makovicí. Mezi oběma věžemi je černá hlava zubra s červeným jazykem a zlatou houžví, která je protažena nozdrami zubra.

Národní přírodní rezervace Žebračka
Národní přírodní rezervace Žebračka

Dopravní dosažitelnost:

Auto: V katastru Přerova se v blízké budoucnosti střetnou a setkají dálnice D1 a D55. Na napojení se v současné době intenzivně pracuje. Kromě toho městem prochází silnice I. třídy číslo 47 a 55 a pak silnice II. třídy číslo 150, 434 a 436. Vzdálenosti Přerova z českých měst: Praha (289 km), Olomouc (24 km), Ostrava (86 km), Zlín (41 km), Brno (86 km), Pardubice (163 km).

Autobus: Autobusové spojení do Přerova je z Prostějova, Vlkoše, Bystřice pod Hostýnem, Tršic, Kojetína, Líšné, Velkého Újezda, Buku, Všechovic, Nelešovic, Kostelce u Holešova, Horních Netčic, Pavlovic u Přerova, Jeseníku, Dolního Újezdu, Hranic, Zábeštní Lhoty, Olomouce, Lipníku nad Bečvou, Kroměříže, Zlína, Vsetína a Velkého Týnce.

Vlak: Přerov je jedním z významných moravských železničních uzlů. Nabídka měst, se kterými je město spojené vlakovými spoji, je tedy velká. Do Přerova nás dovezou železniční spoje z těchto cílových měst: Praha, Zlín, Šumperk, Uherské Hradiště, Staré Město u Uherského Hradiště, Nezamyslice, Bohumín, Olomouc, Břeclav, Vsetín, Brno, Břeclav, Luhačovice, Vyškov na Moravě, Hranice na Moravě, ale také z rakouské Vídně a Štýrského Hradce, slovenské Nitry a polských měst Varšava, Katowice, Przemysl, Terespol a Gdynia.

Památník lovců mamutů v Přerově
Památník lovců mamutů v Přerově

★★★★ - Památník lovců mamutů, Přerov:

Památník lovců mamutů představuje originální terénní prezentaci archeologických nálezů. Vznikl v roce 2006 a připomíná dobu období gravettienu, kdy se v Přerově–Předmostí lovci mamutů vyskytovali.

Poloha: 49.4668622N, 17.4371328E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přerov, Předmostí, Hřbitov (250 m)

Vlaková zastávka: Přerov (2,8 km)

Výzdoba Památníku lovců mamutů v Přerově
Výzdoba Památníku lovců mamutů v Přerově

V lokalitě Předmostí u Přerova najde Stezku lovců mamutů; průvodcem je Mamutík Tom
V lokalitě Předmostí u Přerova najde Stezku lovců mamutů; průvodcem je Mamutík Tom

★★★ - Socha mamutíka Toma, Přerov:

Socha mamutího mláděte Toma. Ta je umístěná na vyhlídce na Přerov a je jedním ze zastavení místní naučné stezky.

Poloha: 49.4852886N, 17.4315972E

Parkoviště: