PRAHA 2 - I. ČÁST


Na území městského obvodu Prahy 2 najdeme jedno z nejlegendárnějších českých míst - bájný Vyšehrad; dějiště mnoha legend a místo věčného odpočinku řady velikánů české historie


Výstavba Nového Města Pražského, kterou zahájil v roce 1348 císař Karel IV. byla největší stavbou Evropy 14. století; i přes přání Otce vlasti však žilo Nové Město svůj vlastní, čtyři století trvající, na Praze nezávislý život


Městský obvod Praha 2 se skládá z městské části Praha 2. Tato část je složena kompletně z celého katastrálního území Vyšehradu, poloviny výměry Nového Města, větší části Vinohrad a malé části katastrálního území Nuslí. My se budeme věnovat v souvislosti s městským obvodem Prahy 2 Vyšehradu, Novému Městu a Vinohradům. Nusle jsou podrobně popsány v kapitole Praha 4.

Pohled na umělou jeskyni v Havlíčkových sadech  z prostředního ochozu
Pohled na umělou jeskyni v Havlíčkových sadech z prostředního ochozu

Nové Město založil 8. března 1348 český král Karel IV. Město bylo hned od počátku obehnáno gotickými pevnými hradbami, které začínaly na Těšnově odbočkou z hradeb staroměstských a pak kopírovaly více či méně dnešní Severojižní magistrálu. V místě dnešního předpolí Nuselského mostu se začaly hradby odklánět doprava směrem k Botiči, kde navázaly na hradby Vyšehradské. Vzniklo tak největší stavební dílo Evropy 14. století.

Právě úsek od magistrály k Botiči zůstal stát do dnešních dní a lze říci, že z celkové délky více než 3,5 kilometrů zůstalo zachováno zhruba 600 metrů původních gotických hradeb Nového Města.

Představa Karla IV. byla jednoznačná: spojit Staré a Nové Město v jeden celek - to se ale za jeho života nepodařilo. Města se totiž po dobu čtyř století vyvíjela jako dva různé městské celky.

Poslední novinkou, která vznikla na pražském Hlavním nádraží je podchod na Žižkov
Poslední novinkou, která vznikla na pražském Hlavním nádraží, je podchod na Žižkov

Přeplněné Staré Město si brzy oddychlo, protože prostor mezi hradbami Nového Města se začal velmi rychle plnit rychle rostoucími domy a hustota zalidnění na Starém Městě klesla na únosnou mez. Nicméně na 14. století se jednalo o značně naddimenzovaný projekt. Oblast v jižní části Nového Města zůstávala mezi hradbami dlouhá desetiletí jen porostlá pýrem a plevelem.

Nové Město té doby se pyšnilo třemi náměstími - Dobytčím trhem (Karlovo náměstí), Koňským trhem (Václavské náměstí) a Senovážným náměstím. Do města bylo možné vstoupit čtyřmi branami - Špitálskou, Horskou, Koňskou a Svinskou.

Radní Starého Města začaly do Nového Města přesunovat hlučná a špinavá řemesla. Každý, kdo se sem přemístil a během 18 měsíců si zde postavil kamenný dům, získal od panovníka daňové úlevy a řadu zajímavých výhod. Na Novém Městě byla narýsována síť pravoúhlých ulic a z urbanismu byla vyloučena nahodilost.

Pohled do kopule Fantovy kavárny z podchodu vedoucího k nástupištím je ohromující, zaujmou i jednotlivé erby měst, kudy vedla původní rakousko-uherská státní dráha
Pohled do kopule Fantovy kavárny z podchodu vedoucího k nástupištím je ohromující, zaujmou i jednotlivé erby měst, kudy vedla původní rakousko-uherská státní dráha

Praha té doby existovala vlastně jako čtyřměstí - Hradčany, Malá Strana, Staré Město Pražské a Nové Město Pražské. Každá část však měla vlastní hospodaření, vedení, radnici a existovala jako samostatné město.

Velmi důležitou úlohu sehrálo Nové Město v dobách husitských. Staré Město bylo osídleno většinou katolíky a Židy, a to zvláště německé národnosti, naopak na Novém Městě měla převahu česká národnost a zdejší sociální podhoubí nahrávalo husitským myšlenkám. Tomu chtěl zabránit král Václav IV., a tak na radnici Nového Města dosadil novou protihusitskou radu. Ta nechala brzy nejradikálnější husity uvěznit. To byla živná půda pro konflikt, který dnes nazýváme Novoměstskou defenestrací. K radnici přitáhla husitská lůza, která žádala propuštění vězňů. Arogantní městská rada se dopustila chyby tím, že spoléhala na brzkou pomoc z Pražského hradu a začala se davu vysmívat, nadávat mu a házet z oken mezi lid kameny. 30. července 1419 pohár trpělivosti přetekl. Rozvášněný dav vylomil dveře a vtrhl na radnici a šest konšelů a jednoho purkmistra vyhodil z okna. Masakr dokončili ti, co zůstali před radnicí - muže ubodali či umlátili. Husitská revoluce začala. Vůdcem zfanatizovaného davu se stal kazatel Jan Želivský. Ten následně stanul v čele Nového Města, ale netrvalo to dlouho. Po třech letech byl vylákán do Starého Města, kde byl zatčen a zanedlouho i popraven.

Dalšího ničení majetku a staveb se dočkalo Nové Město během třicetileté války, po které přibylo k obraně města bastionové opevnění.

Ukázka bravurního řešení schodiště v Zemské porodnici u svatého Apolináře
Ukázka bravurního řešení schodiště v Zemské porodnici u svatého Apolináře

Velká událost nastala 12. února 1784, kdy vzniklo Královské hlavní město Praha. Čtyři samostatná města splynula v jedno; radnice v každém městě ztratily svůj význam a vznikl jeden centrální c. k. pražský magistrát.

Tímto krokem byly smazány hranice Starého a Nového města a vnitřní opevnění ztratilo význam. Byly zbourány hradby a na jejich místech vznikly široké bulváry. Dnes se jedná o ulice Národní a Na Příkopě.

Roku 1848 je založen na území Prahy 2 Svatováclavský národní výbor. K jeho ustavení došlo 3. března v dnes už neexistujících Svatováclavských lázních; cílem výboru byl boj za konstituční svobody v rámci rakouské monarchie.

Vyšehradský tunel slouží tramvají i automobilům, dříve tu ale jezdily i trolejbusy
Vyšehradský tunel slouží tramvají i automobilům, dříve tu ale jezdily i trolejbusy

Snahy Svatováclavského výboru vyvrcholily ještě téhož roku 2. června svoláním Slovanského sjezdu. Došlo k němu na Žofíně a do Prahy se sjeli zástupci slovanských národů z celé habsburské monarchie. Slovanský sjezd chtěl přetvořit monarchii na spolkový stát, ve kterém by jednotlivé země našli důstojný prostor pro život pod žezlem habsburské císařské rodiny.

Velký stavební rozvoj nastává v 19. století, kdy vznikají unikátní stavby jako Národní muzeum, Národní divadlo nebo dnešní Masarykovo nádraží.

V katastrálním výměru Nového Města Pražského dnes najdeme tři národní kulturní památky. Jedná se o areál Kláštera benediktinů Na Slovanech, který je vymezen ulicemi Vyšehradská, Trojická, Na Slovanech a Pod Slovany. Dalšími budovami pod národní kulturní ochranou jsou Kostel svatého Cyrila a Metoděje a Hlávkova studentská kolej.

Z parku Folimanka se nabízí úctyhodný pohled na Nuselský most
Z parku Folimanka se nabízí úctyhodný pohled na Nuselský most

Na závěr krátkého povídání o Novém Městě Pražském si ale musíme ujasnit po jaké části se budeme toulat v rámci městského obvodu Prahy 2. Tato hranice vede Jiráskovým mostem, Masarykovým nábřežím, ulicemi Myslíkova, Spálená, Lazarská, Vodičkova a Žitná. Nás bude zajímat vše z Nového Města, co leží jižně od této linie.

Kdo by hádal, že dnes jedna z nejlukrativnějších částí Prahy - Vinohrady do roku 1788 vlastně ani neexistovala. Nacházela se tu řada vinic, zahrad a malých zahradních usedlostí. Ty se rozkládaly na zdejších prosluněných svazích. Obec v této části města vzniká až v roce 1849 a je pojmenována Viničné Hory. Roku 1867 dochází k přejmenování na Královské Vinohrady na počest českého krále Karla IV., který právě tady nařídil vybudovat řadu výše zmiňovaných vinic.

V 70. letech 19. století dochází k velkému administrativnímu chaosu, kdy se tu během pár let stane mnoho překotných událostí. Nejprve jsou Královské Vinohrady roku 1875 rozděleny na dvě části s latinskými číslicemi I. a II. O dva roky později se z Královských Vinohrad I. stává Žižkov a za další dva roky jsou Královské Vinohrady II. povýšeny na samostatné město.

Park Bastion kromě milého prostředí nabízí i zajímavé panoramatické výhledy
Park Bastion kromě milého prostředí nabízí i zajímavé panoramatické výhledy

To vyvolává nevídaný a extrémní stavební rozvoj, který má za následek výstavbu desítek a stovek činžovních domů pro střední a vyšší třídy směrem od Národního muzea na jihovýchod v ose dnešní Vinohradské třídy. V té době jsou Královské Vinohrady nejrychleji se rozvíjejícím městem rakousko-habsburské monarchie.

Rok 1882 přináší připojení zdejších vodovodů na nově vybudovanou Podolskou vodárenskou síť. Tři roky před koncem 19. století se přes Královské Vinohrady začnou prohánět první tramvaje. Brzy vyroste v této městské části i divadlo, Národní dům, Kostel svaté Ludmily, síť škol různých stupňů, řada parků a jedna z největších evropských nemocnic.

V roce 1922 jsou Královské Vinohrady čtvrtým největším městem Československa. Mají 90 tisíc obyvatel, ale rázem zmizí z mapy. Jsou ve stejném roce totiž pohlceny expandující Prahou.

Zahradu Michnova letohrádku zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna
Zahradu Michnova letohrádku zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna

To si ovšem vynutí obrovské administrativní změny. Existuje totiž velká řada duplicitních názvů ulic, a tak se téměř všechny ulice na Královských Vinohradech musí přejmenovat. Jde o názvy například Palackého, Dobrovského, Komenského, které se na mapě Velké Prahy už opakují. Rozhodnutí, kde brát nové názvy ulic tak padne na pojmenování po státech Dohody a jejich významných měst. Na mapu se tak dostávají jména jako Italská, Anglická, Londýnská, Uruguayská, Americká, Jugoslávská, Bělehradská, Bruselská, Římská...

Komunistický režim v roce 1960 dochází ještě dál a oficiálně ruší název Královské Vinohrady a nahrazuje je prostými Vinohrady. Dnes se oficiálně původní pojmenování zachovalo jen v názvu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a na řadě domů ve štítcích starých popisných čísel.

V katastrálním území Vinohrad v rámci druhého pražského městského obvodu najdeme jednu národní kulturní památku. Jedná se o budovu Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.

Vnitřní vybavení kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého v sobě mísí baroko a gotické prvky
Vnitřní vybavení kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého v sobě mísí baroko a gotické prvky

Vinohrady se staly jedinou pražskou katastrální částí, která zasahuje do pěti městských obvodů. Těžiště Vinohrad sice leží v druhém městském obvodu, ale poměrně významné části přesahují do třetího a desátého obvodu. Miniaturní části katastru Vinohrad pak připadly i do městského obvodu Prahy 1 a Prahy 4.

Žádné místo není opředeno pověstmi z dřevních dob českého prostoru tak jako Vyšehrad. Koneckonců údajně ho založil sám kníže Krok. Archeologové ale mluví jinak. Podle nich je počátek zdejšího hradiště kladen až do druhé poloviny 10. století.

Na druhou stranu je ale pravda, že lidské pokolení se tu pohybovalo už mnohem dřív, a to v době 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. Na konci doby měděné se zde nacházelo sídliště lidí kultury s nálevkovitými poháry, které zhruba po 500 letech vystřídali lidé řivnáčské kultury. Pak s největší pravděpodobností byl na více než 3000 let Vyšehrad opuštěn a Slované ho objevili až na konci 10. století. Legendy o tom, že zde bylo sídlo prvních Slovanů už v 6. století se s největší pravděpodobností tak nezakládají na pravdě, protože z té doby nebyl nalezen ani jediný střípek.

Pohled do útrob Vyšehradských kasemat
Pohled do útrob Vyšehradských kasemat

Naopak jisté je, že na konci 10. století za vlády Boleslava II., Boleslava III. a Jaromíra se na Vyšehradě v knížecí mincovně razily denáry. O událostech na počátku 11. století informuje kronikář Kosmas a plně zmiňuje Vyšehradské hradiště.


Originál pískovcové sochy svaté Anny z Karlova mostu dnes najdeme v bastionu Gorlice na Vyšehradě
Originál pískovcové sochy svaté Anny z Karlova mostu dnes najdeme v bastionu Gorlice na Vyšehradě

Na konci 11. století na vysoké skále nad Vltavou zřídil kníže Vratislav II. vyšehradskou kapitulu. Stalo se tak v roce 1070, kdy se rozkmotřil se svým mladším bratrem Jaromírem, který byl pražským biskupem. Vratislav II. přenesl světskou moc na Vyšehrad a zřídil zde odnož církevní moci. Při příležitosti královské korunovace pak vzniká jedno z nejcennějších uměleckých děl české historie - Kodex Vyšehradský.

V té době kvůli hádce dvou bratrů došlo také k jediné exempci v dějinách českých zemí. Exempce je právní akt, při kterém byla určitá oblast, v tomto případě k Vyšehradu přilehlých 66 vesnic, vyjmuto z biskupské pravomoci a bylo podřízeno přímo římskému papeži. K potvrzení této výjimky došlo znovu v roce 1144 papežem Luciem III. Jako důkaz vděku založil Vratislav II. na Vyšehradě baziliku svatých Petra a Pavla. Nebyl to však jediný kostel, který tu stál. Nacházela se tu rotunda svatého Jana Evangelisty, kostel svatého Klimenta a dodnes stojící Rotunda svatého Martina.

Cihelná brána na Vyšehradě vznikla z nutnosti rozvoje pražské dopravy
Cihelná brána na Vyšehradě vznikla z nutnosti rozvoje pražské dopravy

Dnešní Staré děkanství na Vyšehradě skrývá jednu z nejstarších hmatatelných památek, a to jsou kostelní dlaždice, které se tu kdysi nacházely v dnes už neexistující Bazilice svatého Vavřince a pocházejí z doby kolem roku 1150.

Stejně jako v blízkosti Pražského hradu, tak i v blízkosti Vyšehradu začala vznikat bohatá kupecká obec.

Jen málo lidí si v Korunní ulici uvědomuje krásu tohoto novogotického domu
Jen málo lidí si v Korunní ulici uvědomuje krásu tohoto novogotického domu

Čeští panovníci měli za hlavní sídlo Vyšehrad až do roku 1140, kdy se kníže Vladislav II. vrátil zpátky na Pražský hrad. Tento návrat význam Vyšehradu oslabil. Hlavním projevem ztráty pozice bylo zklidnění stavebního ruchu, ale na druhou stranu Vyšehrad posílil na poli diplomatickém a mezinárodním. Stále byl totiž vyvázán z odpovědnosti k pražskému biskupství a podléhal přímo papežskému stolci ve Vatikánu. Sporné pře a problematické kauzy se proto musely řešit až v Mohuči u arcibiskupského úřadu, a tak byl Vyšehrad mnohokrát využíván k diplomatickým jednáním. V té době patří také Vyšehradská kapitula k nejbohatším českým vlastníkům půdy, pod její nadvládu patří například bohaté hornické město Prachatice.

Rok 1249 přináší požár zdejší Baziliky svatých Petra a Pavla. Brzy se začíná s rekonstrukcí, která ale bude trvat několik desetiletí. Na začátku náročné přestavby stojí královna Elliška Přemyslovna. Ta ale 28. září 1330 na Vyšehradě v domě svého nevlastního bratra Jana Volka umírá. Když je rekonstrukce dokončena, stojí na vyšehradské skále chrám dlouhý 110 metrů, což z něj dělá naprosto nejmohutnější stavbu v celé lokalitě dnešní Prahy.

Stále však byl Vyšehrad samostatným sídlem, a to i za vlády Karla IV., kdy byly gotické hradby Nového Města napojeny na hradby vyšehradské. Došlo tak k významovému napojení na centrum Prahy, ale stále nešlo o faktické spojení. Vyšehradské hradby dostaly za Karla IV. novou podobu. Radikálně byly zesíleny, přestavěny a vznikly dvě věže - Špička, jejíž malé zbytky můžeme ještě na Vyšehradě vidět a věž Jeruzalémská, která vzala už dávno za své.

Štědrovečerně nasvícený Kostel Panny Marie a Svatého Karla Velikého d při pohledu z Nuselského mostu
Štědrovečerně nasvícený Kostel Panny Marie a Svatého Karla Velikého d při pohledu z Nuselského mostu

Karel IV. si byl vědom dávné tradice a důležitosti Vyšehradu, a tak sám sepsal Korunovační řád českých králů. Podle něj jsou právě zde v předvečer vlastní korunovace zahájeny slavnostní obřady, při kterých jsou budoucímu králi ukázány údajné střevíce a mošna Přemysla Oráče.

Z této doby pochází další velmi cenné umělecké dílo. Je jím Panna Marie Pokorná neboli Vyšehradská madona, italský obraz ikonografického typu, který zobrazuje světici sedící přímo na trávníku rajské zahrady bez trůnu s Ježíškem, který si pohrává s jejím pláštěm.