PRAHA 2 - II. ČÁST



Bazilika svatých Petra a Pavla na pražském Vyšehradě
Bazilika svatých Petra a Pavla na pražském Vyšehradě

★★★★★ - Národní kulturní památka Bazilika svatých Petra a Pavla, Praha 2 (UNESCO):

Původní chrám založil na Vyšehradě už český král Vratislav II. v letech 1070-80. Tehdejší trojlodní bazilika byla vystavěna v románském slohu. Už po padesáti letech došlo k první přestavbě a rozšíření, které inicioval kníže Soběslav I. V roce 1249 byla budova velmi těžce poškozena požárem požárem a došlo k výstavbě v podstatě celého nového chrámu. Stalo se tak za vlády císaře Karla IV. K další renesanční přestavbě došlo v 16. století a o sto padesát let později čekala budovu znovu přestavba, tentokrát barokní. Poslední velmi významná úprava se uskutečnila v 80. letech 19. století, kdy podvedením architekta Josefa Mockera vyrostly dvě 58 metrů vysoké vyšehradské věže tvořící dnes dominantu města. Vnitřní vybavení je naprosto unikátní, protože zasahuje do řady uměleckých období a směrů. Najdeme zde pozůstatky gotických maleb, ale i řadu renesančních, barokních, ale i secesních uměleckých předmětů. V roce 2003 byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na basilicu minor.

Poloha: 50.0644239N, 14.4178456E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


GALERIE: VYŠEHRADSKÁ BAZILIKA


VIDEO: POVĚSTNÉ VYŠEHRADSKÉ ZVONY


Společná hrobka pěvců Beno Blachuta a Eduarda Hakena a herečky Marie Glázrové
Společná hrobka pěvců Beno Blachuta a Eduarda Hakena a herečky Marie Glázrové

★★★★★ - Národní kulturní památka Vyšehradský hřbitov, Praha 2 (UNESCO):

Rozloha vyšehradského hřbitova je téměř zanedbatelná, činí necelý jeden hektar. Přesto se tu nachází ohromné množství lidí, kteří patří k elitě českého národa. Hřbitov se tu nacházel už ve 13. století, ale až teprve od 19. století se proměnil v národní pohřebiště. Tuto myšlenku navrhl politik František Ladislav Rieger. Už v té době měl ale vyšehradský hřbitov výjimku jako jediný v metropoli. Nařízením z roku 1785 bylo totiž zakázáno pohřbívat na hřbitovech, které jsou uvnitř městské zástavby. Kolem původního hřbitova vyrostly nejprve neorenesanční arkády podle návrhu architekta Antonína Wiehla, kde vznikly první velké hrobky. Velkou dějinnou události bylo pak převezení ostatků spisovatele Karla Hynka Máchy na vyšehradský hřbitov v předvečer II. světové války. Tady byly pohřbeny do vysvěcené půdy 7. května 1939. Na hřbitově najdeme také dva kenotafy. Jedná se o hroby bez ostatků. Jedná se o místa odpočinku Milady Horákové a malíře Josefa Čapka.

Poloha: 50.0647161N, 14.4180161E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Albertov (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)

GALERIE: VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV


Čestné pohřebiště Slavín zdobí sochy Josefa Maudera
Čestné pohřebiště Slavín zdobí sochy Josefa Maudera

★★★★★ - Národní kulturní památka Pohřebiště Slavín, Praha 2 (UNESCO):

Společná hrobka národních velikánů - pantheon. S myšlenkou na založení tohoto místa přišel vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer. Výstavba Slavína trvala čtyři roky od roku 1889 do roku 1893. Hlavní slovo měl architekt Antonín Wiehl. Původně ve hře byly dvě varianty podoby. První z nich byla společná velkolepá hrobka, nakonec však zvítězila tato varianta - tedy čestné pohřebiště. O sochařskou výzdobu se postaral Josef Mauder, který vytvořil sochu okřídleného génia na rakvi na hlavním pylonu pohřebiště. Po stranách tohoto pylonu se nacházejí další dvě Mauderovy sochy - Vlast vítězná a Vlast truchlící. Ve 30. letech 20. století došlo k přestavbě Slavína, kterou provedl architekt Josef Fanta. Do prostoru krypty je vstup povolen pouze ve vybraný čas každoročně o adventu, jinak jsem mohou vstupovat pouze pozůstalí. O čestné pohřebiště se dnes stará Hlavní město Praha a spolek Svatobor.

Poloha: 50.0646206N, 14.4187011E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Albertov (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)


GALERIE: SLAVÍN


Rotunda svatého Martina na pražském Vyšehradě je nejstarší pražskou rotundou
Rotunda svatého Martina na pražském Vyšehradě je nejstarší pražskou rotundou

★★★★ - Národní kulturní památka Rotunda svatého Martina, Praha 2 (UNESCO):

Jedná se o nejstarší budovu na pražském Vyšehradě. Zároveň je to nejstarší ze všech pražských rotund. Pochází z období vlády Vratislava II. z druhé poloviny 11. století. V době husitských válek byla silně poničena a často se využívala i k jiným, než církevním účelů Sloužila jako sklad prachu či výrobna nábojů, ale dokonce i jako bydliště chudiny. Zajímavostí je pak ve zdi zazděná dělová koule, která pochází z roku 1757, kdy Prahu obléhalo pruské vojsko.

Poloha: 50.0631664N, 14.4217114E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,9 km)


★★★★ - Národní kulturní památka Knížecí a královská akropole, Praha 2 (UNESCO): (bez fotografie)

Bezesporu jde o historicky nejcennější území dnešního Vyšehradu. A to se může zdát mnoha návštěvníkům zvláštní, protože se tu zdánlivě nenachází téměř nic než parková zeleň. Jde však o místo, kde stával původní přemyslovský palác, jehož základy můžeme při pečlivější obhlídce objevit. Největší budovou na Vyšehradě však byla barokní zbrojnice, která se na tomto místě nacházela až do roku 1927, kdy byla zničena požárem. Na místo, kde stála původně zbrojnice byly po II. světové války převezeny čtyři velká sousoší z Palackého mostu. Jejich autorem je Josef Václav Myslbek. Sochy byly částečně poškozeny po masivním bombardování Prahy v roce 1945.

Poloha: 50.0639211N, 14.4180992E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


Sousoší slovanských bojovníků Záboje a Slavoje je originálem sochy z Palackého mostu
Sousoší slovanských bojovníků Záboje a Slavoje je originálem sochy z Palackého mostu

★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Záboje a Slavoje, Praha 2 (UNESCO):

Sochy vznikly jako ozdoba Palackého mostu na konci 19. století. Jejich podobu podobu vytvořil sochař Josef Václav Myslbek a vytvořil je sochař Čeněk Vosmík přímo na tělese Palackého mostu. Toto sousoší bylo bombami téměř neponičeno, přesto bylo na konci roku 1947 převezeno na Vyšehrad. Dnes se nachází na místě, kde do požáru v roce 1927 stávala barokní zbrojnice.

Poloha: 50.0640211N, 14.4182581E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


Sousoší Ctirada a Šárky stálo původně na pražském Palackého mostě, z náletu v roce 1945 si odneslo jen drobné poškození
Sousoší Ctirada a Šárky stálo původně na pražském Palackého mostě, z náletu v roce 1945 si odneslo jen drobné poškození

★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Ctirad a Šárka, Praha 2 (UNESCO):

Čtyři metry vysoké sousoší představuje postavy z legendy o Dívčí válce. Původně bylo sousoší vytvořené pro Palackého most. Po bombardování v roce 1945 bylo však toto sousoší částečně poničeno, zrekonstruováno a v roce 1947 odvezeno na místo královské a knížecí akropole na Vyšehradě.

Poloha: 50.0639069N, 14.4182497E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


Sousoší Lumír a Píseň bylo během válečného náletu na Prahu zcela zničeno; na Vyšehradě se kopie objevila až v 50. letech 20. století
Sousoší Lumír a Píseň bylo během válečného náletu na Prahu zcela zničeno; na Vyšehradě se kopie objevila až v 50. letech 20. století

★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Lumír a Píseň, Praha 2 (UNESCO):

Původní sousoší se nedochovalo. Bylo zničeno při bombardování Prahy v únoru 1945. Původní sousoší stálo na Palackého mostě se třemi dalšími. Dvě se po náletu zachránila a byla převezena na dnešní místo na Vyšehradě v roce 1947, kopie dvou zničených byla na Vyšehradskou akropoli přidána v 50. letech 20. století. Lumír byl bájným přemyslovským pěvcem a zmínky o něm se objevují v Rukopisu královédvorském.

Poloha: 50.0639119N, 14.4174375E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


Ani sousoší Přemysla Oráče a kněžny Libuše není původní, zničeno bylo při bombardování Prahy v roce 1945
Ani sousoší Přemysla Oráče a kněžny Libuše není původní, zničeno bylo při bombardování Prahy v roce 1945

★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Přemysla Oráče a Libuše, Praha 2 (UNESCO):

Dílo Josefa Václava Myslbeka bylo zničeno při bombardování Prahy v roce 1945. Sousoší původně stálo přímo na Palackého mostě. Po skončení války bylo rozhodnuto o převozu původních nezničených soch na pražský Vyšehrad. Kopie dvou zničených sousoší pak přibyla v 50. letech 20. století.

Poloha: 50.0640367N, 14.4174494E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)


Chodbami na pražském Vyšehradě probíhal i Tom Cruise, natáčel se tu film Mission Impossible 4
Chodbami na pražském Vyšehradě probíhal i Tom Cruise, natáčel se tu film Mission Impossible 4

★★★★ - Národní kulturní památka Vyšehradské kasematy, Praha 2 (UNESCO):

Chodby uvnitř barokní pevnosti Vyšehrad vznikly v době baroka. Nikdy však nebyly využity v přímém vojenském střetu. Dochoval se zhruba kilometr délky. Jedná se však o tři vzájemně nepropojené úseky, a tak je návštěvníkům otevřen a zpřístupněn jen asi 250 metrů dlouhý úsek od Cihelné brány k bastionu Gorlice. Cesty uvnitř hradeb jsou zhruba dva metry vysoké a 150 centimetrů široké. Na konci pruské války měly být kasematy i s celým Vyšehradem vyhozeny do povětří. Tomu se nakonec zabránilo díky odvaze hrstky Podskaláků. Ve vyšehradských kasematech se natáčel film Mission Impossible 4 s Tomem Cruisem. Ve filmu je však zdejší podzemní chodba vydávána za podzemní chodbu pod moskevským Kremlem.

Poloha: 50.0652350N, 14.4191961E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)