★★★★★ - Národní kulturní památka Novoměstská radnice, Praha 2 (UNESCO):
Jedna z nejvýznamnějších gotických staveb v Praze. Skládá se z několika budov, které byly v průběhu historie postupně spojovány v jeden celek. Nejstarší část pochází z poslední čtvrtiny 14. století. V této části se nachází hlavní radniční síň, která je dlouhá 23 metrů, 11 metrů široká a stropy zde dosahují výšky 7 metrů. Dominanta radnice - věž byla přistavena až v polovině 15. století. Tato věž dosahuje výšky 70 metrů a má šest podlaží. Najdeme tu vězení, kapli pro odsouzeného, ale i byt hlásného. Své opodstatnění ztratila v roce 1784, kdy došlo ke sjednocení čtyř pražských měst v jedno. Pak se sem přestěhoval kriminální soud. Novoměstská radnice se také dvakrát stala místem defenestrací. Rozhodně bychom neměli přehlédnout na radnici při pohledu z Vodičkovy ulice pražský loket. Délkovou míru, která činí přesně 59,14 cm.
Poloha: 50.0782231N, 14.4211308E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Lazarská (220 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)
GALERIE: NOVOMĚSTSKÁ RADNICE
★★★★★ - Kostel svatého Ignáce z Loyoly, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o bohatě zdobený pražský barokní kostel - sídlo jezuitů. Architektem stavby byl Carlo Lurago. Jezuitský řád byl v roce 1773 zrušen, ale v roce 1866 byl jako jediný pražský kostel jezuitskému řádu navrácen. Stavba věrně kopíruje mateřský jezuitský chrám Il Gesú v Římě. Dominantou kostela zůstává vrcholová socha svatého Ignáce z Loyoly, který byl zakladatelem jezuitského řádu, na průčelí. Sochu zdobí zlatá svatozář. Právě tato svatozář se stala předmětem sváru mezi jezuity a dominikány. Ti namítali, že velikost aureoly na kostele svatého Ignáce z Loyoly je naddimenzovaná a uráží samotného Spasitele, který je na kostele zobrazen s mnohem menší svatozáří. Spor se dostal až do Říma k papeži, ale jezuité v něm nakonec vyhráli. Zajímavé je sledovat, kdo výstavbu kostela a přilehlé jezuitské koleje financoval. Šlo o zástupce české šlechty, kteří si v době pobělohorské chtěli vylepšit "morální kredit". Jejich erby najdeme v blízkosti kněžiště. Zjistíme tak, že ti co převlékli kabáty pocházeli z rodu Šternberků, Hohenzollernů, Věžníků, Martiniců a Lobkowiczů.
Poloha: 50.0754656N, 14.4211639E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Štěpánská (140 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)
GALERIE: JEZUITSKÝ KOSTEL
★★★★★ - Národní kulturní památka Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, Praha 2 (UNESCO):
Kostel vznikl ve 30. letech 20. století jako barokní kostel svatého Karla Boromejského. V roce 1935 byl převeden pod současným názvem jako hlavní chrám Metropolitní rady České pravoslavné eparchie. Smutně proslulým se stal v roce 1942, kdy se tu odehrával poslední marný odpor československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V kryptě kostela se ukrylo sedm hrdinů: Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Proti nim se však postavilo na 800 příslušníků gestapa. Dodnes jsou na kostele patrné zásahy po německých zbraní. Část hrdinů padla při obraně kostela, část si zvolila smrt z vlastních zbraní, aby nepadli do rukou fašistů.
Poloha: 50.0759683N, 14.4170294E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,1 km)
GALERIE: KOSTEL VÝSADKÁŘŮ
★★★★★ - Tančící dům, Praha 2 (UNESCO):
Kontroverzní stavba patří dnes k výjimečným lokalitám hlavního města. Původně stál na tomto místě dům, který byl zničen při spojeneckém náletu na Prahu v roce 1945. O zástavbě se uvažovalo už od 60. let 20. století. Nikdy však nebyla realizována. Dostalo se na ní až po sametové revoluci. Hodně se o výstavbu zasloužil prezident Václav Havel, který žil v sousedním domě. Ten oslovil chorvatského architekta Vlada Miluniče a ten přizval k tvorbě projektu českokanadského architekta Franka Gehryho. Vznikla tak stavba se dvěma věžemi, které připomínají taneční pár - i proto se domu říká Ginger a Fred podle slavné taneční showbussinesové dvojice Fred Asteira a Ginger Rogersová. Na devítipodlažním domu je zajímavé, že jeho místnosti jsou nesymetrické a vnitřní stěny jsou šikmé. Dům také zajímavým způsobem vystupuje do linie chodníku a jako by se nakláněl do velmi frekventované křižovatky. Vnitřní návrhy jednotlivých místností měla na starost architektka Eva Jiřičná. V roce 1996, kdy byla stavba dokončena, získala budova architektonické ocenění časopisu Time a odborná porota českého časopisu Architekt ji zařadila mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let 20. století. I když stále sílí tendence, aby se budova stala technickou památkou, zatím nebyly tyto kroky učiněny. Mezi zahraničními návštěvníky metropole je po Svatovítské katedrále a Karlově mostu Tančící dům třetí nejnavštěvovanější stavbou Prahy.
Poloha: 50.0754372N, 14.4141733E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (50 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)
GALERIE: TANČÍCÍ DŮM
★★★★★ - Národní kulturní památka Hlávkova kolej, Praha 2 (UNESCO):
Z důvodu historických souvislostí je stavba od roku 2019 zařazena mezi kulturní památky České republiky nejvyšší kategorie. Architekt Josef Hlávka byl pouze mecenášem této stavby, architektem byl Josef Fanta. Budova vznikla pro nemajetné, ale výjimečně nadané studenty. V koleji pobýval i student Jan Opletal. Studenti zde měli volně a zadarmo k dispozici bydlení, topení, elektřinu, praní prádla, jídlo dvakrát denně a v průběhu dne i chléb. Za to museli povinně chodit na hodiny cizích jazyků a šermu. Po smrti studenta Jana Opletala vtrhli do budovu nacisté, kolej uzavřeli a část studentů propustili, studenty starší 20 let poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Budova Hlávkovy koleje je z architektonického hlediska velmi neurovnaná, protože se musí vyrovnávat se sousedními budovami různých výšek. Výzdoba fasád je provedena v novorenesančním stylu. Na domě najdeme bílou mramorovou pamětní desku s připomínkou zavražděného studenta Jana Opletala.
Poloha: 50.0752617N, 14.4161767E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Václavská (140 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)
GALERIE: HLÁVKOVA KOLEJ
★★★★ - Kostel svatého Václava na Zderaze, Praha 2 (UNESCO):
Jde o gotický jednolodní chrám. Na tomto místě stával od roku 1181 už románský kostel, poměrně brzy ale prošel gotickou přestavbou. Kostel bez poskvrny přežil i období husitských válek, protože byl předán husitským kněžím k vykonávání kališnických liturgií. Velmi cenné je i vnitřní vybavení kostela, kde jsou velmi hodnotné malované fresky pocházející z přelomu 14. a 15. století. Za zmínku pak určitě stojí i socha Ukřižovaný vyřezaná Františkem Bílkem a kostelní lavice vzniklé podle jeho návrhu.
Poloha: 50.0772006N, 14.4177858E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (110 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,2 km)
GALERIE: KOSTEL NA ZDERAZE
★★★★ - Kostel svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):
Svatostánek byl založen společně s Novým Městem císařem Karlem IV. Pozemek získal císař od křížovníků s červenou hvězdou, a právě oni spravovali tento kostel. V těsné blízkosti kostela se nacházel ohromný hřbitov, který sloužil hlavně dobách moru, dnes ale po něm není ani památka. Ve třetí čtvrtině 19. století prošel kostel novogotickou úpravou, za kterou stál architekt Josef Mocker. V kostele byla uzavřena řada zajímavých sňatků, své ano tu řekl Antonín Dvořák, Josef Suk, Bedřich Smetana nebo Miroslav Tyrš. Za prohlídku určitě stojí venkovní Branbergerovská kaple. Jde vlastně o barokní niku, která je součástí ohradní zdi kostela. Vznikla v roce 1736 a o tři roky později byla vyzdobena freskou Posledního soudu.
Poloha: 50.0763742N, 14.4248200E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Štěpánská (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)
★★★★ - Zvonice u kostela svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):
Samostatně stojící zvonice vznikla v prvních letech 17. století. Na stejném místě však dříve stála jiná, dřevěná věž. V místech, kde dnes stojí zajímavá stavba s jehlancovou střechou se rozkládal obrovský morový hřbitov. Z původních zvonů se zachoval už jen jediný. Jde o dvoutunový zvon Štěpán od novoměstského zvonaře Jiřího z konce 15. století. Ostatní kostely byly zrekvírovány během světových válek.
Poloha: 50.0761706N, 14.4256739E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Štěpánská (320 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)
★★★★ - Rotunda svatého Longina, Praha 2 (UNESCO):
Jedna z šesti dochovaných románských pražských rotund. Pochází z počátku 12. století a původně byla zasvěcena svatému Štěpánovi. Poté co jen pár metrů odsud založil Karel IV. kostel, byla přejmenovaná na svatého Longina. Jeho ostatky přivezl totiž Karel IV. do Čech. Původně sloužila rotunda pro zdejší osadu Rybníček a kolem se nacházel osadní hřbitov. Po Josefovských dekretech byla odsvěcena a sloužila jako skladiště. V průběhu 19. století měla být zbořena, když se urbanisticky plánovala ulice Na Rybníčku, ale že zůstala zachována do dnešních dní je zásluhou Františka Palackého, který bojoval proti jejímu zbourání. Na počátku 20. století byla rekonstruována Antonínem Wiehlem.
Poloha: 50.0765147N, 14.4256136E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Štěpánská (260 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)
GALERIE: ŠTĚPÁNSKÝ KOSTEL
★★★ - Karlovo náměstí, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o největší náměstí v České republice o velikosti 8 hektarů. S tímto názvem se ale poprvé setkáváme až v roce 1848, do té doby se jedná o Dobytčí trh. Ve své době se jednalo o největší středověké náměstí Evropy, na které se při svátku Milostivého léta, kdy se tu ukazovaly náboženské relikvie, vměstnalo na 30 tisíc věřících. Za dnešní podobu vděčíme zahradnímu architektovi Josefu Thomayerovi, který v roce 1884 vytvořil koncepci anglického parku uprostřed náměstí, která je držena do dnešních dní. Karlovo náměstí je také náměstím s největším počtem pomníků a soch v republice. Nachází se jich tu celkem šest. Dnes se jedná o největší dopravní uzel pražské hromadné dopravy. Kromě stanice žluté B linky metra se tu kříží hned několik důležitých tramvajových linek. Proto se tu také v ulicích Lazarské a Spálené nachází centrální křižovatka nočních spojů.
Poloha: 50.0751769N, 14.4197461E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (v místě)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)
★★★ - Pomník Aloise Jiráska, Praha 2 (UNESCO):
Najdeme ho v blízkosti domu na rohu Resslovy ulice, kde velký spisovatel žil. Alois Jirásek zemřel v roce 1930, přesto si Pražané na odhalení jeho sochy museli počkat dalších 30 let. Mezitím došlo k přejmenování prostranství na náměstí Aloise Jiráska, byly tu vysázeny lípy, ale pomník stále chyběl. Nakonec byl pověřen úkolem vytvořit ho Karel Pokorný. Vznikla spisovatele podoba v sedící podobě, kdy má na překřížených nohách položený sešit, do kterého zapisuje poznámky.
Poloha: 50.0759294N, 14.4143297E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (70 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)
★★★ - Jiráskův most, Praha 2 (UNESCO):
Železobetonový most spojuje Nové Město a Smíchov. Projekt vytvořila dvojice architektů Vlastislav Hofman a František Mencl. Most je dlouhý 310,6 metrů a široký 21 metrů. Vznikal od roku 1929. Pět pilířů širokých 460 centimetrů je zapuštěno do Vltavy a mezi nimi se nachází šest obloukových polí, které mají rozpětí od 45 do 51 metrů. Nejprve byla do provozu dána v roce 1931 stavba s tramvajovými kolejemi na povrchu až o dva roky později byl do provozu dán i zbytek mostu s mostovkou pro vozidla. Později tramvajové koleje ztratily opodstatnění, a tak byly odstraněny. Místo toho se stal most jediným, po kterém později vedla pražská trolejbusová doprava.
Poloha: 50.0755714N, 14.4114553E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (220 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2 km)
GALERIE: JIRÁSKŮV MOST
★★★ - Platan na Karlově náměstí, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o jeden z nejvýznamnějších pražských stromů. Vysazen byl na Karlově náměstí v polovině 19. století a od té doby narostl díky svému netradičnímu kmeni do impozantních rozměrů. Obvod kmene je téměř neměřitelný kvůli svému rozčlenění. Na druhou stranu, pokud bychom ho měřili u země, a ne jak je zvykem v prsní výšce 130 centimetrů, tak neměříme obvod kmene téměř 8 metrů. Za zmínku stojí i skutečnost, že na počátku 80. let 20. století se jednalo o jeden z prvních stromů v Československu, na kterém se zkoušela metoda prodloužení životnosti výjimečných stromových jedinců. Spočívá ve speciálních penetračních nátěrech, vyčištění stromové dutiny a v aplikaci protiplísňových přípravků. Bohužel v posledních letech došlo k odlomení spodní větve, ať už vinou samotné tíhy či vandalismem některého z návštěvníků.
Poloha: 50.0763131N, 14.4202033E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (110 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,8 km)
★★★ - Pamětní deska Aloise Rašína (Žitná 562/10), Praha 2 (UNESCO):
Žitná ulice je ulicí výstřelů. Jen o pár metrů výš směrem k Václavskému náměstí výstřely zavraždily Jana Opletala a Václava Sedláčka. Před tímto domem byl spáchán velký politický atentát první republiky. 5. ledna 1923 byl na tomto místě postřelen komunistickým anarchistou československý ministr financí Alois Rašín. Svému zranění po několika týdnech v nemocnici podlehl. Ze stejného domu pak v roce 1939 odvedli nacisté Ladislava Rašína, syna tehdejšího ministra a odvlekli ho do nacistické věznice ve Frankfurtu nad Mohanem, kde zemřel. O dva domy dál, v budově s popisným číslem 14, najdeme v úrovni prvního patra bustu hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Nachází se na domě, kde velikán české hudby žil a působil v letech 1877 až 1904.
Poloha: 50.0773314N, 14.4228847E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (290 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,5 km)
★★★ - Pomník Vítězslava Hálka s kašnou, Praha 2 (UNESCO):
Autorem velmi zajímavého pomníku je Bohuslav Schnirch. Malá stavba má polokruhový půdorys. V jejím středu je kamenná nádržka s reliéfní lví maskou, nad kterou se tyčí bronzová busta básníka. Dvě podkovovitá ramena slouží zároveň jako odpočivné kamenné lavice a jsou zakončeny sokly, na kterých byly nádržky, do kterých tryskala voda z amfor, které drží ve svých tlapách sfingy. Tento velmi vizuálně zdařilý pomník je vlastně kombinací pomníku, fontány a odpočinkového místa. Pomník byl odhalen sedm let po Hálkově smrti, která básníka zastihla ve věku pouhých 39 let.
Poloha: 50.0778206N, 14.4204469E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (130 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)
★★★ - Kašna se sochou svatého Josefa, Praha 2 (UNESCO):
Tato kašna je nejstarším artefaktem umístěným na Karlově náměstí. Pochází z roku 1698. Je vyjádřením díků místních radních, měšťanů a obyvatel za to, že morová epidemie, která zachvátila Nové Město pražské v roce 1680 odezněla. Při morové ráně zahynulo na šest tisíc obyvatel města. Na vrcholu sloupu stojí svatý Josef s Ježíškem v náručí a se čtyřmi andílky.
Poloha: 50.0779178N, 14.4209786E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (160 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)
★★★ - Pomník Karolíny Světlé, Praha 2 (UNESCO):
Pomník české spisovatelky se na Karlově náměstí objevil jedenáct let po její smrti. Autorem je sochař Gustav Zoula. Na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí se nachází dům U Kamenného stolu. V něm svůj život Karolína Světlá v roce 1899 dožila. Nejednalo se však o dnešní dům, který na místě stojí a na kterém najdeme její pamětní desku. Poslední adresou Karolíny Světlé byl předchůdce této stavby, dům, který velmi silně zasahoval do profilu Ječné ulice a ve 30. letech 20. století byl nahrazen domem novým. Za zmínku stojí i název tohoto domu - U Kamenného stolu. Ten odkazuje na dávnou historii Karlova náměstí, které se původně nazývalo Dobytčí trh. Uprostřed existoval skutečný kamenný stůl, kde obchodníci mezi sebou uzavírali obchody a předávali si peníze.
Poloha: 50.0754889N, 14.4194789E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (60 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)
★★★ - Pomník Elišky Krásnohorské, Praha 2 (UNESCO):
Socha známé spisovatelky a libretistky osvěžila Karlovo náměstí v roce 1931. Autorkou sochy z bílého mramoru je Karla Vobišová - Žáková. Socha zachycuje Krásnohorskou ve stojící pozici se svitkem rukopisů v ruce. Eliška Krásnohorská se silně angažovala i v ženském hnutí a byla jednou ze zakladatelek prvního dívčího gymnázia Minerva.
Poloha: 50.0760883N, 14.4196997E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (30 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)
★★★ - Pomník Benedikta Roezla, Praha 2 (UNESCO):
Autory pískovcové sochy z roku 1898 jsou Čeněk Vosmík a Augustin Zoula. Benedikt Roezl byl známý a proslulý zahradník a cestovatel. Ten přivezl do Evropy řadu nových a neznámých druhů orchidejí, kaktusů a dalších subtropických a tropických květin. I proto je zachycen Roezl s orchidejí v ruce. Postavu biologa pak doplňuje socha malého indiánského chlapce s mačetou v ruce.
Poloha: 50.0737486N, 14.4193128E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Moráň (110 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
★★★ - Faustův dům (Karlovo náměstí 502/40), Praha 2 (UNESCO):
V souvislosti s tímto legendami nejvíce opředeným pražským domem se můžeme setkat také s názvem Mladotovský palác. Historie domu je zmapována do roku 1378, ale je jisté, že ještě dříve zde stávalo pohanské obětiště. Navíc dům ležel na velmi významné spojce mezi Pražským hradem a Vyšehradem a pod jeho okny procházely korunovační průvody. Z historie by se mohlo zdát, že dům svým vlastníkům nosil jen neštěstí, pohromy a smrt. Majitelé často přišly o své jmění kvůli dluhům, soudním sporům, nemocem či spáchání hrdelního zločinu. V roce 1587 získává dům anglický alchymista Edward Kelley. Ani on, ale ani další majitelé znovu příliš mnoho štěstí ve zdech tohoto domu nezažili. Až v roce 1838 se stala budova součástí Pražského ústavu pro hluchoněmé. To už byl jen kousek k tomu, aby se dům stal v roce 1902 součástí Všeobecné nemocnice. Stejně jako mnoho dalších lokalit v této oblasti, tak i Faustův dům byl vážně poškozen během únorového spojeneckého náletu v roce 1945.
Poloha: 50.0732650N, 14.4190169E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Moráň (110 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
★★ - Novoměstská jezuitská kolej, Praha 2 (UNESCO):
Jde o téměř 200 metrů dlouhou barokní dvoupatrovou stavbu. S těmito rozměry jde o největší barokní stavbu pražského Nového Města a zároveň o třetí největší jezuitskou stavbu v Evropě. Dnes slouží budova Všeobecné fakultní nemocnici.
Poloha: 50.0743317N, 14.4204897E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (240 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)
★★ - Pamětní deska Boženy Němcové (Ječná 516/28), Praha 2 (UNESCO):
Tady na tomto místě se pustila nejslavnější česká spisovatelka Božena Němcová do psaní svého nejznámějšího díla - Babičky. Psaly se roky 1853-4. Samotné dílo však tady Němcová nedokončila, musela se přestěhovat nedaleko odsud do ulice Vyšehradské. I tam najdeme na domě, kde dílo dokončila pamětní desku. Tuto památku na spisovatelku vytvořili v roce 1957 Eva Springerová a Jan Zázvorka.
Poloha: 50.0754411N, 14.4253489E
Parkoviště: v místě
Tramovajová zastávka: Št