PRAHA 2 - IV. ČÁST



Dominantu Novoměstské radnice tvoří 70 metrů vysoká věž, kde najdeme například šatlavu, kapli pro odsouzené nebo byt hlásného
Dominantu Novoměstské radnice tvoří 70 metrů vysoká věž, kde najdeme například šatlavu, kapli pro odsouzené nebo byt hlásného

★★★★★ - Národní kulturní památka Novoměstská radnice, Praha 2 (UNESCO):

Jedna z nejvýznamnějších gotických staveb v Praze. Skládá se z několika budov, které byly v průběhu historie postupně spojovány v jeden celek. Nejstarší část pochází z poslední čtvrtiny 14. století. V této části se nachází hlavní radniční síň, která je dlouhá 23 metrů, 11 metrů široká a stropy zde dosahují výšky 7 metrů. Dominanta radnice - věž byla přistavena až v polovině 15. století. Tato věž dosahuje výšky 70 metrů a má šest podlaží. Najdeme tu vězení, kapli pro odsouzeného, ale i byt hlásného. Své opodstatnění ztratila v roce 1784, kdy došlo ke sjednocení čtyř pražských měst v jedno. Pak se sem přestěhoval kriminální soud. Novoměstská radnice se také dvakrát stala místem defenestrací. Rozhodně bychom neměli přehlédnout na radnici při pohledu z Vodičkovy ulice pražský loket. Délkovou míru, která činí přesně 59,14 cm.

Poloha: 50.0782231N, 14.4211308E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Lazarská (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)

GALERIE: NOVOMĚSTSKÁ RADNICE


Na kostele svatého Ignáce z Loyoly upoutá socha zakladatele jezuitů na vrcholu průčelí s ohromnou zlatou aureolou
Na kostele svatého Ignáce z Loyoly upoutá socha zakladatele jezuitů na vrcholu průčelí s ohromnou zlatou aureolou

★★★★★ - Kostel svatého Ignáce z Loyoly, Praha 2 (UNESCO):

Jedná se o bohatě zdobený pražský barokní kostel - sídlo jezuitů. Architektem stavby byl Carlo Lurago. Jezuitský řád byl v roce 1773 zrušen, ale v roce 1866 byl jako jediný pražský kostel jezuitskému řádu navrácen. Stavba věrně kopíruje mateřský jezuitský chrám Il Gesú v Římě. Dominantou kostela zůstává vrcholová socha svatého Ignáce z Loyoly, který byl zakladatelem jezuitského řádu, na průčelí. Sochu zdobí zlatá svatozář. Právě tato svatozář se stala předmětem sváru mezi jezuity a dominikány. Ti namítali, že velikost aureoly na kostele svatého Ignáce z Loyoly je naddimenzovaná a uráží samotného Spasitele, který je na kostele zobrazen s mnohem menší svatozáří. Spor se dostal až do Říma k papeži, ale jezuité v něm nakonec vyhráli. Zajímavé je sledovat, kdo výstavbu kostela a přilehlé jezuitské koleje financoval. Šlo o zástupce české šlechty, kteří si v době pobělohorské chtěli vylepšit "morální kredit". Jejich erby najdeme v blízkosti kněžiště. Zjistíme tak, že ti co převlékli kabáty pocházeli z rodu Šternberků, Hohenzollernů, Věžníků, Martiniců a Lobkowiczů.

Poloha: 50.0754656N, 14.4211639E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)


GALERIE: JEZUITSKÝ KOSTEL


Kostel svatého Gorazda je spojen s nejtemnější dobou československých dějin
Kostel svatého Gorazda je spojen s nejtemnější dobou československých dějin

★★★★★ - Národní kulturní památka Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, Praha 2 (UNESCO):

Kostel vznikl ve 30. letech 20. století jako barokní kostel svatého Karla Boromejského. V roce 1935 byl převeden pod současným názvem jako hlavní chrám Metropolitní rady České pravoslavné eparchie. Smutně proslulým se stal v roce 1942, kdy se tu odehrával poslední marný odpor československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V kryptě kostela se ukrylo sedm hrdinů: Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Proti nim se však postavilo na 800 příslušníků gestapa. Dodnes jsou na kostele patrné zásahy po německých zbraní. Část hrdinů padla při obraně kostela, část si zvolila smrt z vlastních zbraní, aby nepadli do rukou fašistů.

Poloha: 50.0759683N, 14.4170294E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (210 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,1 km)


GALERIE: KOSTEL VÝSADKÁŘŮ


Tančící dům je třetí nejnavštěvovanější památkou zahraničních turistů
Tančící dům je třetí nejnavštěvovanější památkou zahraničních turistů

★★★★★ - Tančící dům, Praha 2 (UNESCO):

Kontroverzní stavba patří dnes k výjimečným lokalitám hlavního města. Původně stál na tomto místě dům, který byl zničen při spojeneckém náletu na Prahu v roce 1945. O zástavbě se uvažovalo už od 60. let 20. století. Nikdy však nebyla realizována. Dostalo se na ní až po sametové revoluci. Hodně se o výstavbu zasloužil prezident Václav Havel, který žil v sousedním domě. Ten oslovil chorvatského architekta Vlada Miluniče a ten přizval k tvorbě projektu českokanadského architekta Franka Gehryho. Vznikla tak stavba se dvěma věžemi, které připomínají taneční pár - i proto se domu říká Ginger a Fred podle slavné taneční showbussinesové dvojice Fred Asteira a Ginger Rogersová. Na devítipodlažním domu je zajímavé, že jeho místnosti jsou nesymetrické a vnitřní stěny jsou šikmé. Dům také zajímavým způsobem vystupuje do linie chodníku a jako by se nakláněl do velmi frekventované křižovatky. Vnitřní návrhy jednotlivých místností měla na starost architektka Eva Jiřičná. V roce 1996, kdy byla stavba dokončena, získala budova architektonické ocenění časopisu Time a odborná porota českého časopisu Architekt ji zařadila mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let 20. století. I když stále sílí tendence, aby se budova stala technickou památkou, zatím nebyly tyto kroky učiněny. Mezi zahraničními návštěvníky metropole je po Svatovítské katedrále a Karlově mostu Tančící dům třetí nejnavštěvovanější stavbou Prahy.

Poloha: 50.0754372N, 14.4141733E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (50 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)


GALERIE: TANČÍCÍ DŮM


Výstavba Hlávkovy koleje byl architektonicky oříšek, vzhledem ke svažitosti zdejšího terénu
Výstavba Hlávkovy koleje byl architektonicky oříšek, vzhledem ke svažitosti zdejšího terénu

★★★★★ - Národní kulturní památka Hlávkova kolej, Praha 2 (UNESCO):

Z důvodu historických souvislostí je stavba od roku 2019 zařazena mezi kulturní památky České republiky nejvyšší kategorie. Architekt Josef Hlávka byl pouze mecenášem této stavby, architektem byl Josef Fanta. Budova vznikla pro nemajetné, ale výjimečně nadané studenty. V koleji pobýval i student Jan Opletal. Studenti zde měli volně a zadarmo k dispozici bydlení, topení, elektřinu, praní prádla, jídlo dvakrát denně a v průběhu dne i chléb. Za to museli povinně chodit na hodiny cizích jazyků a šermu. Po smrti studenta Jana Opletala vtrhli do budovu nacisté, kolej uzavřeli a část studentů propustili, studenty starší 20 let poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Budova Hlávkovy koleje je z architektonického hlediska velmi neurovnaná, protože se musí vyrovnávat se sousedními budovami různých výšek. Výzdoba fasád je provedena v novorenesančním stylu. Na domě najdeme bílou mramorovou pamětní desku s připomínkou zavražděného studenta Jana Opletala.

Poloha: 50.0752617N, 14.4161767E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Václavská (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)


GALERIE: HLÁVKOVA KOLEJ


Kostel svatého Václava na Zderaze nezapře gotickou historii
Kostel svatého Václava na Zderaze nezapře gotickou historii

★★★★ - Kostel svatého Václava na Zderaze, Praha 2 (UNESCO):

Jde o gotický jednolodní chrám. Na tomto místě stával od roku 1181 už románský kostel, poměrně brzy ale prošel gotickou přestavbou. Kostel bez poskvrny přežil i období husitských válek, protože byl předán husitským kněžím k vykonávání kališnických liturgií. Velmi cenné je i vnitřní vybavení kostela, kde jsou velmi hodnotné malované fresky pocházející z přelomu 14. a 15. století. Za zmínku pak určitě stojí i socha Ukřižovaný vyřezaná Františkem Bílkem a kostelní lavice vzniklé podle jeho návrhu.

Poloha: 50.0772006N, 14.4177858E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (110 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,2 km)


GALERIE: KOSTEL NA ZDERAZE


Kostel svatého Štěpána nese novogotickou podobu zásluhou architekta Josefa Mockera
Kostel svatého Štěpána nese novogotickou podobu zásluhou architekta Josefa Mockera

★★★★ - Kostel svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):

Svatostánek byl založen společně s Novým Městem císařem Karlem IV. Pozemek získal císař od křížovníků s červenou hvězdou, a právě oni spravovali tento kostel. V těsné blízkosti kostela se nacházel ohromný hřbitov, který sloužil hlavně dobách moru, dnes ale po něm není ani památka. Ve třetí čtvrtině 19. století prošel kostel novogotickou úpravou, za kterou stál architekt Josef Mocker. V kostele byla uzavřena řada zajímavých sňatků, své ano tu řekl Antonín Dvořák, Josef Suk, Bedřich Smetana nebo Miroslav Tyrš. Za prohlídku určitě stojí venkovní Branbergerovská kaple. Jde vlastně o barokní niku, která je součástí ohradní zdi kostela. Vznikla v roce 1736 a o tři roky později byla vyzdobena freskou Posledního soudu.

Poloha: 50.0763742N, 14.4248200E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (210 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)


Na místě Zvonice u kostela svatého Štěpána dříve stávala zvonice dřevěná
Na místě Zvonice u kostela svatého Štěpána dříve stávala zvonice dřevěná

★★★★ - Zvonice u kostela svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):

Samostatně stojící zvonice vznikla v prvních letech 17. století. Na stejném místě však dříve stála jiná, dřevěná věž. V místech, kde dnes stojí zajímavá stavba s jehlancovou střechou se rozkládal obrovský morový hřbitov. Z původních zvonů se zachoval už jen jediný. Jde o dvoutunový zvon Štěpán od novoměstského zvonaře Jiřího z konce 15. století. Ostatní kostely byly zrekvírovány během světových válek.

Poloha: 50.0761706N, 14.4256739E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (320 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)


Rotunda svatého Longina patří k jedné ze šesti zachovaných pražských rotund
Rotunda svatého Longina patří k jedné ze šesti zachovaných pražských rotund

★★★★ - Rotunda svatého Longina, Praha 2 (UNESCO):

Jedna z šesti dochovaných románských pražských rotund. Pochází z počátku 12. století a původně byla zasvěcena svatému Štěpánovi. Poté co jen pár metrů odsud založil Karel IV. kostel, byla přejmenovaná na svatého Longina. Jeho ostatky přivezl totiž Karel IV. do Čech. Původně sloužila rotunda pro zdejší osadu Rybníček a kolem se nacházel osadní hřbitov. Po Josefovských dekretech byla odsvěcena a sloužila jako skladiště. V průběhu 19. století měla být zbořena, když se urbanisticky plánovala ulice Na Rybníčku, ale že zůstala zachována do dnešních dní je zásluhou Františka Palackého, který bojoval proti jejímu zbourání. Na počátku 20. století byla rekonstruována Antonínem Wiehlem.

Poloha: 50.0765147N, 14.4256136E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (260 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)