PRAHA 2 - IV. ČÁST



Dominantu Novoměstské radnice tvoří 70 metrů vysoká věž, kde najdeme například šatlavu, kapli pro odsouzené nebo byt hlásného
Dominantu Novoměstské radnice tvoří 70 metrů vysoká věž, kde najdeme například šatlavu, kapli pro odsouzené nebo byt hlásného

★★★★★ - Národní kulturní památka Novoměstská radnice, Praha 2 (UNESCO):

Jedna z nejvýznamnějších gotických staveb v Praze. Skládá se z několika budov, které byly v průběhu historie postupně spojovány v jeden celek. Nejstarší část pochází z poslední čtvrtiny 14. století. V této části se nachází hlavní radniční síň, která je dlouhá 23 metrů, 11 metrů široká a stropy zde dosahují výšky 7 metrů. Dominanta radnice - věž byla přistavena až v polovině 15. století. Tato věž dosahuje výšky 70 metrů a má šest podlaží. Najdeme tu vězení, kapli pro odsouzeného, ale i byt hlásného. Své opodstatnění ztratila v roce 1784, kdy došlo ke sjednocení čtyř pražských měst v jedno. Pak se sem přestěhoval kriminální soud. Novoměstská radnice se také dvakrát stala místem defenestrací. Rozhodně bychom neměli přehlédnout na radnici při pohledu z Vodičkovy ulice pražský loket. Délkovou míru, která činí přesně 59,14 cm.

Poloha: 50.0782231N, 14.4211308E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Lazarská (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)

GALERIE: NOVOMĚSTSKÁ RADNICE


Na kostele svatého Ignáce z Loyoly upoutá socha zakladatele jezuitů na vrcholu průčelí s ohromnou zlatou aureolou
Na kostele svatého Ignáce z Loyoly upoutá socha zakladatele jezuitů na vrcholu průčelí s ohromnou zlatou aureolou

★★★★★ - Kostel svatého Ignáce z Loyoly, Praha 2 (UNESCO):

Jedná se o bohatě zdobený pražský barokní kostel - sídlo jezuitů. Architektem stavby byl Carlo Lurago. Jezuitský řád byl v roce 1773 zrušen, ale v roce 1866 byl jako jediný pražský kostel jezuitskému řádu navrácen. Stavba věrně kopíruje mateřský jezuitský chrám Il Gesú v Římě. Dominantou kostela zůstává vrcholová socha svatého Ignáce z Loyoly, který byl zakladatelem jezuitského řádu, na průčelí. Sochu zdobí zlatá svatozář. Právě tato svatozář se stala předmětem sváru mezi jezuity a dominikány. Ti namítali, že velikost aureoly na kostele svatého Ignáce z Loyoly je naddimenzovaná a uráží samotného Spasitele, který je na kostele zobrazen s mnohem menší svatozáří. Spor se dostal až do Říma k papeži, ale jezuité v něm nakonec vyhráli. Zajímavé je sledovat, kdo výstavbu kostela a přilehlé jezuitské koleje financoval. Šlo o zástupce české šlechty, kteří si v době pobělohorské chtěli vylepšit "morální kredit". Jejich erby najdeme v blízkosti kněžiště. Zjistíme tak, že ti co převlékli kabáty pocházeli z rodu Šternberků, Hohenzollernů, Věžníků, Martiniců a Lobkowiczů.

Poloha: 50.0754656N, 14.4211639E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)


GALERIE: JEZUITSKÝ KOSTEL


Kostel svatého Gorazda je spojen s nejtemnější dobou československých dějin
Kostel svatého Gorazda je spojen s nejtemnější dobou československých dějin

★★★★★ - Národní kulturní památka Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, Praha 2 (UNESCO):

Kostel vznikl ve 30. letech 20. století jako barokní kostel svatého Karla Boromejského. V roce 1935 byl převeden pod současným názvem jako hlavní chrám Metropolitní rady České pravoslavné eparchie. Smutně proslulým se stal v roce 1942, kdy se tu odehrával poslední marný odpor československých parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V kryptě kostela se ukrylo sedm hrdinů: Adolf Opálka, Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Proti nim se však postavilo na 800 příslušníků gestapa. Dodnes jsou na kostele patrné zásahy po německých zbraní. Část hrdinů padla při obraně kostela, část si zvolila smrt z vlastních zbraní, aby nepadli do rukou fašistů.

Poloha: 50.0759683N, 14.4170294E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (210 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,1 km)


GALERIE: KOSTEL VÝSADKÁŘŮ


Tančící dům je třetí nejnavštěvovanější památkou zahraničních turistů
Tančící dům je třetí nejnavštěvovanější památkou zahraničních turistů

★★★★★ - Tančící dům, Praha 2 (UNESCO):

Kontroverzní stavba patří dnes k výjimečným lokalitám hlavního města. Původně stál na tomto místě dům, který byl zničen při spojeneckém náletu na Prahu v roce 1945. O zástavbě se uvažovalo už od 60. let 20. století. Nikdy však nebyla realizována. Dostalo se na ní až po sametové revoluci. Hodně se o výstavbu zasloužil prezident Václav Havel, který žil v sousedním domě. Ten oslovil chorvatského architekta Vlada Miluniče a ten přizval k tvorbě projektu českokanadského architekta Franka Gehryho. Vznikla tak stavba se dvěma věžemi, které připomínají taneční pár - i proto se domu říká Ginger a Fred podle slavné taneční showbussinesové dvojice Fred Asteira a Ginger Rogersová. Na devítipodlažním domu je zajímavé, že jeho místnosti jsou nesymetrické a vnitřní stěny jsou šikmé. Dům také zajímavým způsobem vystupuje do linie chodníku a jako by se nakláněl do velmi frekventované křižovatky. Vnitřní návrhy jednotlivých místností měla na starost architektka Eva Jiřičná. V roce 1996, kdy byla stavba dokončena, získala budova architektonické ocenění časopisu Time a odborná porota českého časopisu Architekt ji zařadila mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let 20. století. I když stále sílí tendence, aby se budova stala technickou památkou, zatím nebyly tyto kroky učiněny. Mezi zahraničními návštěvníky metropole je po Svatovítské katedrále a Karlově mostu Tančící dům třetí nejnavštěvovanější stavbou Prahy.

Poloha: 50.0754372N, 14.4141733E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (50 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)


GALERIE: TANČÍCÍ DŮM


Výstavba Hlávkovy koleje byl architektonicky oříšek, vzhledem ke svažitosti zdejšího terénu
Výstavba Hlávkovy koleje byl architektonicky oříšek, vzhledem ke svažitosti zdejšího terénu

★★★★★ - Národní kulturní památka Hlávkova kolej, Praha 2 (UNESCO):

Z důvodu historických souvislostí je stavba od roku 2019 zařazena mezi kulturní památky České republiky nejvyšší kategorie. Architekt Josef Hlávka byl pouze mecenášem této stavby, architektem byl Josef Fanta. Budova vznikla pro nemajetné, ale výjimečně nadané studenty. V koleji pobýval i student Jan Opletal. Studenti zde měli volně a zadarmo k dispozici bydlení, topení, elektřinu, praní prádla, jídlo dvakrát denně a v průběhu dne i chléb. Za to museli povinně chodit na hodiny cizích jazyků a šermu. Po smrti studenta Jana Opletala vtrhli do budovu nacisté, kolej uzavřeli a část studentů propustili, studenty starší 20 let poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Budova Hlávkovy koleje je z architektonického hlediska velmi neurovnaná, protože se musí vyrovnávat se sousedními budovami různých výšek. Výzdoba fasád je provedena v novorenesančním stylu. Na domě najdeme bílou mramorovou pamětní desku s připomínkou zavražděného studenta Jana Opletala.

Poloha: 50.0752617N, 14.4161767E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Václavská (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)


GALERIE: HLÁVKOVA KOLEJ


Kostel svatého Václava na Zderaze nezapře gotickou historii
Kostel svatého Václava na Zderaze nezapře gotickou historii

★★★★ - Kostel svatého Václava na Zderaze, Praha 2 (UNESCO):

Jde o gotický jednolodní chrám. Na tomto místě stával od roku 1181 už románský kostel, poměrně brzy ale prošel gotickou přestavbou. Kostel bez poskvrny přežil i období husitských válek, protože byl předán husitským kněžím k vykonávání kališnických liturgií. Velmi cenné je i vnitřní vybavení kostela, kde jsou velmi hodnotné malované fresky pocházející z přelomu 14. a 15. století. Za zmínku pak určitě stojí i socha Ukřižovaný vyřezaná Františkem Bílkem a kostelní lavice vzniklé podle jeho návrhu.

Poloha: 50.0772006N, 14.4177858E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (110 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,2 km)


GALERIE: KOSTEL NA ZDERAZE


Kostel svatého Štěpána nese novogotickou podobu zásluhou architekta Josefa Mockera
Kostel svatého Štěpána nese novogotickou podobu zásluhou architekta Josefa Mockera

★★★★ - Kostel svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):

Svatostánek byl založen společně s Novým Městem císařem Karlem IV. Pozemek získal císař od křížovníků s červenou hvězdou, a právě oni spravovali tento kostel. V těsné blízkosti kostela se nacházel ohromný hřbitov, který sloužil hlavně dobách moru, dnes ale po něm není ani památka. Ve třetí čtvrtině 19. století prošel kostel novogotickou úpravou, za kterou stál architekt Josef Mocker. V kostele byla uzavřena řada zajímavých sňatků, své ano tu řekl Antonín Dvořák, Josef Suk, Bedřich Smetana nebo Miroslav Tyrš. Za prohlídku určitě stojí venkovní Branbergerovská kaple. Jde vlastně o barokní niku, která je součástí ohradní zdi kostela. Vznikla v roce 1736 a o tři roky později byla vyzdobena freskou Posledního soudu.

Poloha: 50.0763742N, 14.4248200E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (210 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)


Na místě Zvonice u kostela svatého Štěpána dříve stávala zvonice dřevěná
Na místě Zvonice u kostela svatého Štěpána dříve stávala zvonice dřevěná

★★★★ - Zvonice u kostela svatého Štěpána, Praha 2 (UNESCO):

Samostatně stojící zvonice vznikla v prvních letech 17. století. Na stejném místě však dříve stála jiná, dřevěná věž. V místech, kde dnes stojí zajímavá stavba s jehlancovou střechou se rozkládal obrovský morový hřbitov. Z původních zvonů se zachoval už jen jediný. Jde o dvoutunový zvon Štěpán od novoměstského zvonaře Jiřího z konce 15. století. Ostatní kostely byly zrekvírovány během světových válek.

Poloha: 50.0761706N, 14.4256739E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (320 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)


Rotunda svatého Longina patří k jedné ze šesti zachovaných pražských rotund
Rotunda svatého Longina patří k jedné ze šesti zachovaných pražských rotund

★★★★ - Rotunda svatého Longina, Praha 2 (UNESCO):

Jedna z šesti dochovaných románských pražských rotund. Pochází z počátku 12. století a původně byla zasvěcena svatému Štěpánovi. Poté co jen pár metrů odsud založil Karel IV. kostel, byla přejmenovaná na svatého Longina. Jeho ostatky přivezl totiž Karel IV. do Čech. Původně sloužila rotunda pro zdejší osadu Rybníček a kolem se nacházel osadní hřbitov. Po Josefovských dekretech byla odsvěcena a sloužila jako skladiště. V průběhu 19. století měla být zbořena, když se urbanisticky plánovala ulice Na Rybníčku, ale že zůstala zachována do dnešních dní je zásluhou Františka Palackého, který bojoval proti jejímu zbourání. Na počátku 20. století byla rekonstruována Antonínem Wiehlem.

Poloha: 50.0765147N, 14.4256136E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Štěpánská (260 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,4 km)

GALERIE: ŠTĚPÁNSKÝ KOSTEL


Karlovo náměstí je rušnou dopravní tepnou
Karlovo náměstí je rušnou dopravní tepnou

★★★ - Karlovo náměstí, Praha 2 (UNESCO):

Jedná se o největší náměstí v České republice o velikosti 8 hektarů. S tímto názvem se ale poprvé setkáváme až v roce 1848, do té doby se jedná o Dobytčí trh. Ve své době se jednalo o největší středověké náměstí Evropy, na které se při svátku Milostivého léta, kdy se tu ukazovaly náboženské relikvie, vměstnalo na 30 tisíc věřících. Za dnešní podobu vděčíme zahradnímu architektovi Josefu Thomayerovi, který v roce 1884 vytvořil koncepci anglického parku uprostřed náměstí, která je držena do dnešních dní. Karlovo náměstí je také náměstím s největším počtem pomníků a soch v republice. Nachází se jich tu celkem šest. Dnes se jedná o největší dopravní uzel pražské hromadné dopravy. Kromě stanice žluté B linky metra se tu kříží hned několik důležitých tramvajových linek. Proto se tu také v ulicích Lazarské a Spálené nachází centrální křižovatka nočních spojů.

Poloha: 50.0751769N, 14.4197461E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (v místě)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)


Pomník Aloise Jiráska, na pozadí je vidět dům, kde velký spisovatel zemřel
Pomník Aloise Jiráska, na pozadí je vidět dům, kde velký spisovatel zemřel

★★★ - Pomník Aloise Jiráska, Praha 2 (UNESCO):

Najdeme ho v blízkosti domu na rohu Resslovy ulice, kde velký spisovatel žil. Alois Jirásek zemřel v roce 1930, přesto si Pražané na odhalení jeho sochy museli počkat dalších 30 let. Mezitím došlo k přejmenování prostranství na náměstí Aloise Jiráska, byly tu vysázeny lípy, ale pomník stále chyběl. Nakonec byl pověřen úkolem vytvořit ho Karel Pokorný. Vznikla spisovatele podoba v sedící podobě, kdy má na překřížených nohách položený sešit, do kterého zapisuje poznámky.

Poloha: 50.0759294N, 14.4143297E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (70 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)


Kvůli Jiráskovu mostu musel být pobořen barokní Dientzenhoferův pavilon na smíchovském břehu Vltavy
Kvůli Jiráskovu mostu musel být pobořen barokní Dientzenhoferův pavilon na smíchovském břehu Vltavy

★★★ - Jiráskův most, Praha 2 (UNESCO):

Železobetonový most spojuje Nové Město a Smíchov. Projekt vytvořila dvojice architektů Vlastislav Hofman a František Mencl. Most je dlouhý 310,6 metrů a široký 21 metrů. Vznikal od roku 1929. Pět pilířů širokých 460 centimetrů je zapuštěno do Vltavy a mezi nimi se nachází šest obloukových polí, které mají rozpětí od 45 do 51 metrů. Nejprve byla do provozu dána v roce 1931 stavba s tramvajovými kolejemi na povrchu až o dva roky později byl do provozu dán i zbytek mostu s mostovkou pro vozidla. Později tramvajové koleje ztratily opodstatnění, a tak byly odstraněny. Místo toho se stal most jediným, po kterém později vedla pražská trolejbusová doprava.

Poloha: 50.0755714N, 14.4114553E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2 km)

GALERIE: JIRÁSKŮV MOST


Památný platan na Karlově náměstí
Památný platan na Karlově náměstí

★★★ - Platan na Karlově náměstí, Praha 2 (UNESCO):

Jedná se o jeden z nejvýznamnějších pražských stromů. Vysazen byl na Karlově náměstí v polovině 19. století a od té doby narostl díky svému netradičnímu kmeni do impozantních rozměrů. Obvod kmene je téměř neměřitelný kvůli svému rozčlenění. Na druhou stranu, pokud bychom ho měřili u země, a ne jak je zvykem v prsní výšce 130 centimetrů, tak neměříme obvod kmene téměř 8 metrů. Za zmínku stojí i skutečnost, že na počátku 80. let 20. století se jednalo o jeden z prvních stromů v Československu, na kterém se zkoušela metoda prodloužení životnosti výjimečných stromových jedinců. Spočívá ve speciálních penetračních nátěrech, vyčištění stromové dutiny a v aplikaci protiplísňových přípravků. Bohužel v posledních letech došlo k odlomení spodní větve, ať už vinou samotné tíhy či vandalismem některého z návštěvníků.

Poloha: 50.0763131N, 14.4202033E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (110 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,8 km)


Pamětní deska na domě v Žitné ulici, kde byl smrtelně postřelen prvorepublikový ministr financí Alois Rašín
Pamětní deska na domě v Žitné ulici, kde byl smrtelně postřelen prvorepublikový ministr financí Alois Rašín

★★★ - Pamětní deska Aloise Rašína (Žitná 562/10), Praha 2 (UNESCO):

Žitná ulice je ulicí výstřelů. Jen o pár metrů výš směrem k Václavskému náměstí výstřely zavraždily Jana Opletala a Václava Sedláčka. Před tímto domem byl spáchán velký politický atentát první republiky. 5. ledna 1923 byl na tomto místě postřelen komunistickým anarchistou československý ministr financí Alois Rašín. Svému zranění po několika týdnech v nemocnici podlehl. Ze stejného domu pak v roce 1939 odvedli nacisté Ladislava Rašína, syna tehdejšího ministra a odvlekli ho do nacistické věznice ve Frankfurtu nad Mohanem, kde zemřel. O dva domy dál, v budově s popisným číslem 14, najdeme v úrovni prvního patra bustu hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Nachází se na domě, kde velikán české hudby žil a působil v letech 1877 až 1904.

Poloha: 50.0773314N, 14.4228847E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (290 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,5 km)


Pomník Vítězslava Hálka je vlastně kombinací pomníku, fontány a odpočinkového místa
Pomník Vítězslava Hálka je vlastně kombinací pomníku, fontány a odpočinkového místa

★★★ - Pomník Vítězslava Hálka s kašnou, Praha 2 (UNESCO):

Autorem velmi zajímavého pomníku je Bohuslav Schnirch. Malá stavba má polokruhový půdorys. V jejím středu je kamenná nádržka s reliéfní lví maskou, nad kterou se tyčí bronzová busta básníka. Dvě podkovovitá ramena slouží zároveň jako odpočivné kamenné lavice a jsou zakončeny sokly, na kterých byly nádržky, do kterých tryskala voda z amfor, které drží ve svých tlapách sfingy. Tento velmi vizuálně zdařilý pomník je vlastně kombinací pomníku, fontány a odpočinkového místa. Pomník byl odhalen sedm let po Hálkově smrti, která básníka zastihla ve věku pouhých 39 let.

Poloha: 50.0778206N, 14.4204469E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (130 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)


Kašna se sochou svatého Josefa na Karlově náměstí
Kašna se sochou svatého Josefa na Karlově náměstí

★★★ - Kašna se sochou svatého Josefa, Praha 2 (UNESCO):

Tato kašna je nejstarším artefaktem umístěným na Karlově náměstí. Pochází z roku 1698. Je vyjádřením díků místních radních, měšťanů a obyvatel za to, že morová epidemie, která zachvátila Nové Město pražské v roce 1680 odezněla. Při morové ráně zahynulo na šest tisíc obyvatel města. Na vrcholu sloupu stojí svatý Josef s Ježíškem v náručí a se čtyřmi andílky.

Poloha: 50.0779178N, 14.4209786E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Novoměstská radnice (160 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)


Pomník Karolíny Světlé se nachází nedaleko jejího posledního bydliště v domě U Kamenného stolu; ten se nachází na křižovatce ulic Ječné a Karlova náměstí
Pomník Karolíny Světlé se nachází nedaleko jejího posledního bydliště v domě U Kamenného stolu; ten se nachází na křižovatce ulic Ječné a Karlova náměstí

★★★ - Pomník Karolíny Světlé, Praha 2 (UNESCO):

Pomník české spisovatelky se na Karlově náměstí objevil jedenáct let po její smrti. Autorem je sochař Gustav Zoula. Na rohu Ječné ulice a Karlova náměstí se nachází dům U Kamenného stolu. V něm svůj život Karolína Světlá v roce 1899 dožila. Nejednalo se však o dnešní dům, který na místě stojí a na kterém najdeme její pamětní desku. Poslední adresou Karolíny Světlé byl předchůdce této stavby, dům, který velmi silně zasahoval do profilu Ječné ulice a ve 30. letech 20. století byl nahrazen domem novým. Za zmínku stojí i název tohoto domu - U Kamenného stolu. Ten odkazuje na dávnou historii Karlova náměstí, které se původně nazývalo Dobytčí trh. Uprostřed existoval skutečný kamenný stůl, kde obchodníci mezi sebou uzavírali obchody a předávali si peníze.

Poloha: 50.0754889N, 14.4194789E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (60 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)


Pomník Elišky Krásnohorské vznikl z bílého mramoru
Pomník Elišky Krásnohorské vznikl z bílého mramoru

★★★ - Pomník Elišky Krásnohorské, Praha 2 (UNESCO):

Socha známé spisovatelky a libretistky osvěžila Karlovo náměstí v roce 1931. Autorkou sochy z bílého mramoru je Karla Vobišová - Žáková. Socha zachycuje Krásnohorskou ve stojící pozici se svitkem rukopisů v ruce. Eliška Krásnohorská se silně angažovala i v ženském hnutí a byla jednou ze zakladatelek prvního dívčího gymnázia Minerva.

Poloha: 50.0760883N, 14.4196997E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (30 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)


Pomník zahradníka a cestovatele Bohumila Roezla na Karlově náměstí
Pomník zahradníka a cestovatele Bohumila Roezla na Karlově náměstí

★★★ - Pomník Benedikta Roezla, Praha 2 (UNESCO):

Autory pískovcové sochy z roku 1898 jsou Čeněk Vosmík a Augustin Zoula. Benedikt Roezl byl známý a proslulý zahradník a cestovatel. Ten přivezl do Evropy řadu nových a neznámých druhů orchidejí, kaktusů a dalších subtropických a tropických květin. I proto je zachycen Roezl s orchidejí v ruce. Postavu biologa pak doplňuje socha malého indiánského chlapce s mačetou v ruce.

Poloha: 50.0737486N, 14.4193128E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Moráň (110 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)


Faustův dům
Faustův dům

★★★ - Faustův dům (Karlovo náměstí 502/40), Praha 2 (UNESCO):

V souvislosti s tímto legendami nejvíce opředeným pražským domem se můžeme setkat také s názvem Mladotovský palác. Historie domu je zmapována do roku 1378, ale je jisté, že ještě dříve zde stávalo pohanské obětiště. Navíc dům ležel na velmi významné spojce mezi Pražským hradem a Vyšehradem a pod jeho okny procházely korunovační průvody. Z historie by se mohlo zdát, že dům svým vlastníkům nosil jen neštěstí, pohromy a smrt. Majitelé často přišly o své jmění kvůli dluhům, soudním sporům, nemocem či spáchání hrdelního zločinu. V roce 1587 získává dům anglický alchymista Edward Kelley. Ani on, ale ani další majitelé znovu příliš mnoho štěstí ve zdech tohoto domu nezažili. Až v roce 1838 se stala budova součástí Pražského ústavu pro hluchoněmé. To už byl jen kousek k tomu, aby se dům stal v roce 1902 součástí Všeobecné nemocnice. Stejně jako mnoho dalších lokalit v této oblasti, tak i Faustův dům byl vážně poškozen během únorového spojeneckého náletu v roce 1945.

Poloha: 50.0732650N, 14.4190169E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Moráň (110 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)


Novoměstská jezuitská kolej je se svoji délkou 200 metrů třetí největší jezuitskou stavbou Evropy
Novoměstská jezuitská kolej je se svoji délkou 200 metrů třetí největší jezuitskou stavbou Evropy

★★ - Novoměstská jezuitská kolej, Praha 2 (UNESCO):

Jde o téměř 200 metrů dlouhou barokní dvoupatrovou stavbu. S těmito rozměry jde o největší barokní stavbu pražského Nového Města a zároveň o třetí největší jezuitskou stavbu v Evropě. Dnes slouží budova Všeobecné fakultní nemocnici.

Poloha: 50.0743317N, 14.4204897E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)

Jeden ze vstupních portálů Novoměstské jezuitské koleje
Jeden ze vstupních portálů Novoměstské jezuitské koleje

Dům, ve kterém začala Božena Němcová psát své nejslavnější dílo Babičku, najdeme v pražské Ječné ulici
Dům, ve kterém začala Božena Němcová psát své nejslavnější dílo Babičku, najdeme v pražské Ječné ulici

★★ - Pamětní deska Boženy Němcové (Ječná 516/28), Praha 2 (UNESCO):

Tady na tomto místě se pustila nejslavnější česká spisovatelka Božena Němcová do psaní svého nejznámějšího díla - Babičky. Psaly se roky 1853-4. Samotné dílo však tady Němcová nedokončila, musela se přestěhovat nedaleko odsud do ulice Vyšehradské. I tam najdeme na domě, kde dílo dokončila pamětní desku. Tuto památku na spisovatelku vytvořili v roce 1957 Eva Springerová a Jan Zázvorka.

Poloha: 50.0754411N, 14.4253489E

Parkoviště: v místě

Tramovajová zastávka: Štěpánská (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,5 km)


Deska z červeného mramoru zdobí dům v ulici V Tůních, kde se narodila spisovatelka Tereza Nováková
Deska z červeného mramoru zdobí dům v ulici V Tůních, kde se narodila spisovatelka Tereza Nováková

★★ - Pamětní deska Terezie Novákové (V Tůních 525/16), Praha 2 (UNESCO):

Nepřehlédnutelná pamětní deska se zajímavou podobou se nachází na domě, kde se spisovatelka narodila. Stalo se tak 31. července 1853. Deska je vytvořena z červeného mramoru a je na ní reliéf jabloně s dozrávajícími jablky. Zlatým písmem je vyveden nápis. Deska byla vytvořena v roce 1935.

Poloha: 50.0770822N, 14.4267000E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ve Smečkách (50 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,2 km)


Na tomto místě byli při protinacistické manifestaci v Žitné ulici zasaženi Václav Sedláček a Jan Opletal
Na tomto místě byli při protinacistické manifestaci v Žitné ulici zasaženi Václav Sedláček a Jan Opletal

★★ - Pamětní deska Jana Opletala a Václava Sedláčka, Praha 2 (UNESCO):

Pamětní deska se nachází v Žitné ulici. Právě na tomto místě šel 28. října 1939 protestní studentský pochod. Studenti bojující proti nacismu postupovali Žitnou ulicí směrem na Karlovo náměstí. Právě tady se ozvaly výstřely a dva studenti byli zasaženi. Student medicíny Jan Opletal byl převezen na blízkou kliniku profesora Jiráska, kde bylo zjištěno, že má jednou prostřelené tlusté střevo a čtyřikrát tenké. 11. listopadu Opletal zemřel; jeho pohřeb o čtyři dny později se stal velkou protinacistickou manifestací, ale zasahovalo gestapo, a tak rodina musela i s rakví rychle odjet na rodnou Hanou. Tady se následně konal venkovský pohřeb. Ostatky Jana Opletala jsou uloženy v rodinné hrobce v hanácké obci Náklo. Společně s Janem Opletalem byl na stejném místě zastřelen i Václav Sedláček - 22letý dělník, který se také zúčastnil protinacistické manifestace.

Poloha: 50.0772078N, 14.4256964E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ve Smečkách (30 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,3 km)


V tomto domě, kde žila Eliška Krásnohorská, díky ní působil i Ženský výrobní spolek
V tomto domě, kde žila Eliška Krásnohorská, díky ní působil i Ženský výrobní spolek

★★ - Pamětní deska Elišky Krásnohorské (Dittrichova 1940/16), Praha 2 (UNESCO):

Další ze slavných místních rodaček. Pamětní desku najdeme na rohovém domě, kde Eliška Krásnohorská žila v letech 1897-1912. Ve stejném domě také spoluzaložila Ženský výrobní spolek.

Poloha: 50.0758403N, 14.4157356E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (160 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)

Detail pamětní desky Elišky Krásnohorské
Detail pamětní desky Elišky Krásnohorské

Pamětní deska na domě, kde na Rašínově nábřeží žil Jaroslav Vrchlický
Pamětní deska na domě, kde na Rašínově nábřeží žil Jaroslav Vrchlický

★★ - Pamětní deska Jaroslava Vrchlického (Rašínovo nábřeží 1897/72), Praha 2 (UNESCO):

Vzpomínka na spisovatele se nachází na jednom z nábřežních domů. Slavný umělec zde tvořil v letech 1898 až 1910. Autorem desky je slavný český sochař Ladislav Šaloun. K odhalení pamětní desky došlo v roce 1929.

Poloha: 50.0746683N, 14.4140631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jiráskovo náměstí (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2 km)


Budova bývalé Československé obchodní akademie, kde učil Josef Václav Sládek, druhou jeho pamětní desku najdeme hned za rohem, na domě, kde žil
Budova bývalé Československé obchodní akademie, kde učil Josef Václav Sládek, druhou jeho pamětní desku najdeme hned za rohem, na domě, kde žil

★★ - Pamětní deska Josefu Václavu Sládkovi (Resslova 1780/8), Praha 2 (UNESCO):

V blízkosti Hlávkovy koleje najdeme hned dvě pamětní desky tohoto českého spisovatele. Na rohu Jenštejnské a Václavské ulice je jedna z nich na domu, ve kterém Sládek 17 let žil. Druhou pak najdeme o malý kousek dál v Resslově ulici na budově bývalé Českoslovanské obchodní akademie. Tady Josef Václav Sládek dlouhých 28 let vyučoval.

Poloha: 50.0756569N, 14.4166803E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Václavská (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)


Z kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zbyla jen budova probošství, zbytek byl na přelomu 19. a 20. století asanován stejně jako celá osada Zderaz
Z kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zbyla jen budova probošství, zbytek byl na přelomu 19. a 20. století asanován stejně jako celá osada Zderaz

★★ - Bývalý klášter křižovníků strážců Božího hrobu na Zderaze, Praha 2 (UNESCO):

Klášter je v této oblasti datován už od roku 1188. Husitství vliv tohoto významného kláštera oslabilo a na další rozkvět si oblast musela počkat až do doby pobělohorské. V roce 1898 celý komplex odkoupil Český polytechnický ústav Království českého (dnešní ČVÚT). Na přelomu 19. a 20. století tak proběhla velká asanace, která zničila téměř celou osadu Zderaz. Vyrostly tu nové školní budovy a téměř všechny klášterní budovy zanikly. Zachovala se tak pouze budova probošství.

Poloha: 50.0765439N, 14.4169153E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Myslíkova (250 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)


Pomník Jana Evangelisty Purkyně na pražském Karlově náměstí velmi nápadně připomíná sochu Josefa Jungmanna
Pomník Jana Evangelisty Purkyně na pražském Karlově náměstí velmi nápadně připomíná sochu Josefa Jungmanna

★★ - Pomník Jana Evangelisty Purkyně, Praha 2 (UNESCO):

Socha slavného českého vědce se na Karlově náměstí objevila až v roce 1961 a jejími autory jsou sochaři Vladimír Štrunc a Oskar Kozák. Znalci Prahy jsou však při pohledu na zobrazení vědce zmateni, protože jeho socha až příliš nápadně svoji podobou a celkovou koncepcí připomíná sochu Josefa Jungmanna na nedalekém Jungmannově náměstí.

Poloha: 50.0745414N, 14.4198322E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Karlovo náměstí (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)


 - Kaple Svatého hrobu na Zderaze, Praha 2 (UNESCO): (bez fotografie)

V tomto případě se jedná o poslední doklad barokního areálu zderazského kláštera. Samotná kaple svatého hrobu je dílem stavitele Jana Blažeje Santiniho a kopíruje jeruzalémský hrob. Dnes se tato kulturní památka nachází na dvoře bytového domu a je proto obtížně přístupná.

Poloha: 50.0772006N, 14.4177858E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Myslíkova (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,9 km)


Budova bývalého Borůvka sanatoria by se mohla stát Muzeem českých dějin 20. století
Budova bývalého Borůvka sanatoria by se mohla stát Muzeem českých dějin 20. století

 - Budova bývalého Borůvkova sanatoria, Praha 2 (UNESCO):

V první republice šlo o soukromé zdravotnické zařízení pro movitější klientelu, kde se prováděly i potraty. Za protektorátu byla budova přeměněna na popáleninovou kliniku. V této budově zemřely dvě výrazné osobnosti československých dějin. 25. února 1950 zde vydechl naposled po brutálním mučení ve valdické věznici kněz Josef Toufar a 19. ledna 1969 po třídenní léčbě Jan Palach. V době normalizace sloužila budova Farmakologickému ústavu; dnes je převedena na Hasičský záchranný sbor, ale i nadále chátrá. Stavba je jednou ze zvažovaných lokalit, kde by mohlo být umístěno Muzeum českých dějin 20. století. Na oprýskané omítce jsou vytvořeny improvizované pamětní desky obou mužů. Vyrobil je designér Otakar Dušek.

Poloha: 50.0767417N, 14.4300453E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: I. P. Pavlova (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1 km)


Výstavbu Novoměstské sokolovny hradil téměř celou z vlastních zdrojů Jindřich Fügner
Výstavbu Novoměstské sokolovny hradil téměř celou z vlastních zdrojů Jindřich Fügner

 - Novoměstská sokolovna, Praha 2 (UNESCO):

Jedna z nejstarších sokolských památek u nás. Vyrostla v letech 1862-63 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Zajímavostí je, že drtivá část nákladů na výstavbu sokolovny byla hrazena ze soukromých financí spoluzakladatele Sokola Jindřicha Fügnera.

Poloha: 50.0767111N, 14.4286078E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: I. P. Pavlova (230 m)

Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,1 km)


GALERIE: OBRÁZKY Z VÝLETU


Výlet 4: Zajímavá místa kolem největšího českého náměstí - Karlova a nádherná ukázka moderní architektury - Tančící dům (pěší)


Start: Praha-Nové Město, Stanice metra I. P. Pavlova

Cíl: Praha-Nové Město, Stanice metra I. P. Pavlova

Délka trasy: 5,3 km

Časová náročnost: 1:30 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Karlovo náměstí je největším českým náměstím a má rozlohu 8 hektarů. Procházely po něm české dějiny. Vůbec místo dnešní procházky je tak úzce spjato s českou historií, že až zaráží, jak velká koncentrace takto význačných míst může být. Navštívíme místo, kde byl spáchán atentát na ministra financí Aloise Rašína; jen o pár metrů dál se nachází místo, kde došlo ke střetu nacistů s revoltujícími studenty a kde vyhasly dva mladé životy Jana Opletala a Václava Součka. Jen o pár metrů projdeme kolem Novoměstské radnice, kde dokonce při defenestracích tekla krev ve velkém. Kromě toho uvidíme i místa, kde vznikalo jedno z nejslavnějších děl naší literatury - Babička a podíváme se na domy, kde žila elita české společnosti. Nejvyšší místo na nás čeká hned na startu a v cíli - to budeme ve výšce 233 metrů nad mořem. Nejnižší bod na nás čeká u Jiráskova mostu, kde je výška jen 187 metrů nad mořem.

Vhodnost: Výlet je typicky městskou procházkou s převýšením pouhých 58 metrů. Velký pozor musíme dávat na dopravní situaci, protože se budeme pohybovat po nejrušnějších místech naší metropole. A rozhodně uděláme dobře, pokud budeme dávat pozor i na naše osobní věci. Procházka je zařazena v prvním náročnostním koši.

Zastávky:

Praha-Nové Město, Bývalé Borůvkovo sanatorium (0,2 km) – Praha-Nové Město, Budova Sokola Pražského (0,3 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Terezy Novákové (0,6 km) – Praha-Nové Město, Památník Jana Opletala a Václava Součka (0,7 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Aloise Rašína (0,9 km) – Praha-Nové Město, Novoměstská radnice (1,1 km) – Praha-Nové Město, Kašna se sochou svatého Josefa (1,15 km) – Praha-Nové Město, Pomník Vítězslava Hálka (1,2 km) – Praha-Nové Město, Kaple Božího hrobu (1,5 km) – Praha-Nové Město, Klášter Na Zderaze (1,6 km) – Praha-Nové Město, Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (1,9 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Josefa Václava Sládka (2 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Jana Opletala (2,05 km) – Praha-Nové Město, Hlávkova kolej (2,1 km) – Praha-Nové Město, Kostel svatého Václava (2,2 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Elišky Krásnohorské (2,4 km) – Praha-Nové Město, Pomník Aloise Jiráska (2,55 km) – Praha-Nové Město, Jiráskův most (2,8 km) – Praha-Nové Město, Tančící dům (3 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Jaroslava Vrchlického (3,1 km) – Praha-Nové Město, Faustův dům (3,6 km) – Praha-Nové Město, Pomník Benedikta Roezla (3,7 km) - Praha-Nové Město, Novoměstská jezuitská kolej (3,8 km) - Praha-Nové Město, Pomník Jana Evangelisty Purkyně (3,9 km) - Praha-Nové Město, Pomník Karolíny Světlé (4 km) - Praha-Nové Město, Pomník Elišky Krásnohorské (4,1 km) - Praha-Nové Město, Platan na Karlově náměstí (4,2 km) - Praha-Nové Město, Kostel svatého Ignáce z Loyoly (4,4 km) - Praha-Nové Město, Pamětní deska Boženy Němcové (4,6 km) - Praha-Nové Město, Kostel svatého Štěpána (4,8 km) - Praha-Nové Město, Rotunda svatého Longina (4,85 km) - Praha-Nové Město, Zvonice u kostela svatého Štěpána (4,9 km)

4 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

VELVARY

UNHOŠŤ