PRAHA 5 - II. ČÁST


Severní průčelí kláštera a zámku na Zbraslavi
Severní průčelí kláštera a zámku na Zbraslavi

★★★★★ - Národní kulturní památka Zbraslavský klášter, Zbraslav:

Původní cisterciácký klášter byl založen v roce 1292. Zasloužil se o to král Václav II. Ten našel inspiraci ve francouzském klášteru Royaumont a v pohřebišti francouzských králů v Saint-Denis. Podle francouzského vzoru chtěl český král vytvořit na Zbraslavi přemyslovskou nekropoli. Ironií osudu to byl právě Václav II., který zde jako první v roce 1305 spočinul. Výstavba kláštera se začala protahovat a ještě v roce 1333 nebylo zdaleka dostavěno. Přesto byl gotický chrám Panny Marie na Zbraslavi unikátní a neuvěřitelnou budovou. S délkou 104 metry byl největším českým kostelem; o kousek ho přerostla až katedrála svatého Víta, Vojtěcha a Václava. Dnes známe přesnou podobu stavby, a to díky nálezu kresby v báni kostela v Horních Mokropsech v roce 1850. Podle ní víme, že stavba byla z lomového vápence, pískovce, opuky a terakoty. Totální zkázu přinesly klášteru husitské bitvy, zvláště rok 1420, kdy 10. srpna 1420 dovnitř vnikly houfy Pražanů a husitů vedených knězem Václavem Korandou. Opilý dav zneuctil ostatky královské rodiny a celý klášter lehl popelem. Cisterciáci se rozhodli pro obnovu kláštera, ale znovu byl do základů vypálen v době třicetileté války. Na začátku 18. století byl připraven plán na znovuvýstavbu kláštera, který připravil Jan Santini. Po jeho smrti v roce 1724 převzal stavbu František Maxmilián Kaňka. K dokončení velkolepého projektu ale nedošlo, protože klášter byl v roce 1785 zrušen.

Poloha: 49.9780886N, 14.3922442E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (240 m)

Vlaková zastávka: Praha – Zbraslav (1,1 km)


Kostel svatého Jakuba Většího na Zbraslavi ukrývá ostatky českých panovníků
Kostel svatého Jakuba Většího na Zbraslavi ukrývá ostatky českých panovníků

★★★★★ - Kostel svatého Jakuba Staršího (součástí NKP Zbraslavský klášter), Zbraslav:

Významná přemyslovská nekropole. Původně gotický farní kostel byl přestavěn v letech 1650-54. Jednolodní stavba s protáhlým chórem byla částečně rozšířena o boční kapli s předsíňkou. Plastická výzdoba je od Ignáce Františka Platzera, oltářový obraz od malíře Piazzetiho z let 1743 až 1744. Velmi cenným je obraz Zbraslavské madony, který namaloval kolem roku 1350 neznámý umělec. Kopie se nachází v kostele na oltáři jižní lodi; originál je v Anežském klášteře.

Poloha: 49.9782128N, 14.3924961E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (340 m)

Vlaková zastávka: Praha – Zbraslav (1,2 km)

GALERIE: ZBRASLAVSKÝ KLÁŠTER


První kočičky už vyrašily v PP Krňák na Zbraslavi, v pozadí Most Závodu míru
První kočičky už vyrašily v PP Krňák na Zbraslavi, v pozadí Most Závodu míru

★★★ - Přírodní památka Krňák, Zbraslav:

Lužní lesy kolem původního koryta Berounky, kterým se do roku 1834 vlévala do Vltavy. Vegetaci tvoří různé typy břehových a pobřežních stojatých vodních společenstev, poříčních vrbin, lužních luk, krátkostébelnatých trávníků a zbytky lužních lesů. Vodní a příbřežní společenstva jsou zastoupena rdesty či stulíkem, spatřit můžeme Blatěnku bažinnou, Šáchor hnědý, Ostřici říznou nebo Kamyšník přímořský. Na sušších místech jsou rozšířené Rozrazil rozprostřený nebo Trávnička obecná. Z hlediska výskytu živočichů je nejcennějším mrtvé rameno Berounky, kde se ve stojaté vodě vytvořila mohutná vrstva nánosů. Bylo zde zaznamenáno 22 druhů měkkýšů. Žije tu až 136 druhů motýlů, brouci, obojživelníci a oblast je hnízdištěm vodních ptáků.

Poloha: 49.9824472N, 14.3971003E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,4 km)


Románský kostel svatého Havla na Zbraslavi, jedna z variant, kde měl stát legendární Kazín
Románský kostel svatého Havla na Zbraslavi, jedna z variant, kde měl stát legendární Kazín

★★★ - Kostel svatého Havla, Zbraslav:

Původně románský kostel z poloviny 12. století. V 17. století byl barokně přestavěn. V interiéru na zdi pod a nad kruchtou se dochovaly fragmenty románských nástěnných maleb. Uvnitř je vzácný renesanční oltář od řezbáře známého pouze monogramem S. T., z doby kolem roku 1550. Ke kostelu patří kostnice a rozsáhlý hřbitov.

Poloha: 49.9748253N, 14.3867792E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,6 km)


Vančurova vila na Zbraslavi podle návrhu Jaromíra Krejcara je poctou architektu Le Corbusierovi
Vančurova vila na Zbraslavi podle návrhu Jaromíra Krejcara je poctou architektu Le Corbusierovi

★★ - Vila Vladislava Vančury, Zbraslav:

Vančurův přítel z Devětsilu nakreslil první plány vily v roce 1924. Návrh pojal radikálně v puristickém slohu jako dům s plochou střechou a pásovými okny zahnutými přes nároží. Schvalovacím řízením ale neprošla ani přepracovaná verze z roku 1926. Projekt nakonec realizoval místní stavitel Václav Vejvoda.

Poloha: 49.9748942N, 14.3913067E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Elišky Přemyslovny (230 m)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,2 km)

Zbraslavský pomník Vladislava Vančury
Zbraslavský pomník Vladislava Vančury

Zbraslavská vila Růže z let 1911-3 patří mezi nejkrásnější pražské vily
Zbraslavská vila Růže z let 1911-3 patří mezi nejkrásnější pražské vily

★★ - Vila Růže, Zbraslav:

Patrová vila z roku 1913 od vynikajícího architekta Otakara Novotného. Ukázka moderní architektury ve stylu secese s prvky art deca, naznačenými na fasádě. Původní charakter si zachovalo oplocení pozemku. Součástí vily je rozsáhlá udržovaná zahrada.

Poloha: 49.9761011N, 14.3961936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (180 m)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (0,9 km)


U Karlova stánku stojí také litinový kříž postavený na památku dcery doktora Šurovského
U Karlova stánku stojí také litinový kříž postavený na památku dcery doktora Šurovského

★★ - Karlův stánek, Zbraslav:

Od roku 1850 zde byl litinový kříž na paměť zemřelé dcery zbraslavského lékaře J. Šurovského. V 70. letech 19. století byl z iniciativy knížete Oettingena nahrazen zděným altánem. Místo získalo název podle pověsti, která praví, že se tu při svém návratu do Čech zastavil císař Karel IV.

Poloha: 49.9757908N, 14.3903411E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (450 m)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,3 km)


Ottova vila na Zbraslavi byla postavena v letech 1909-11 ve stylu geometrické secese a moderny
Ottova vila na Zbraslavi byla postavena v letech 1909-11 ve stylu geometrické secese a moderny

★★ - Ottova vila, Zbraslav:

Ottova vila navržená architektem Otakarem Novotným pro majitele nakladatelství Jana Ottu. Jeho rodina jezdila na léto na Zbraslav od roku 1873. Sám Jan Otto na Zbraslav přijížděl za rodinou denně v kočáru obvykle k večeru. V roce 1909, ve svých 68 letech, nechal Jan Otto postavit na Zbraslavi malebnou vilu obklopenou zahradou.

Poloha: 49.9728858N, 14.3954961E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Most Závodu Míru (25 m)

Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (0,6 km)


Památník středověkého pohřebiště v Radotíně
Památník středověkého pohřebiště v Radotíně

★★ - Památník středověkého pohřebiště, Radotín:

</