top of page

PRAHA 6 - II. ČÁST



Záběr z Přírodní rezervace Divoká Šárka
Záběr z Přírodní rezervace Divoká Šárka

★★★★★ - Přírodní rezervace Divoká Šárka, Praha 6:

Velmi ceněné místo z hlediska botanického. Ostré buližníkové vrchy vytvářejí velmi exkluzivní biotop. Na vrchních polohách se velmi daří teplomilné vegetaci, zatímco na místě v úzkém chladném území našli místo zaslíbené rostliny milující chlad a vlhko. Hlavní skalní buližníkové hřbety odděluje Litovický potok, který je ale známější pod názvem Šárecký. Hlavní hřbety tvoří Šestákova skála a Kozákova skála.

Poloha: 50.0983128N, 14.3200958E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Ruzyně (3 km)


GALERIE: DIVOKÁ ŠÁRKA


Z Nebušické vyhlídky je nádherný pohled na vyhlídku Dívčí skok
Z Nebušické vyhlídky je nádherný pohled na vyhlídku Dívčí skok

★★★★★ - Nebušická vyhlídka, Praha 6:

Jde o součást Přírodní rezervace Divoké Šárky. Dovede nás k ní odbočka červené turistické stezky. Je odsud nádherný kruhový výhled kolem celé vyhlídky. Vidět jsou jak zastavěné části metropole, tak i lokalita pražského ruzyňského letiště.

Poloha: 50.1036050N, 14.3214378E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: K Noskovně (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,6 km)


GALERIE: NEBUŠICKÁ VYHLÍDKA


Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem
Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem

★★★★★ - Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem, Praha 6:

Musíme se k ní vydat krátkou odbočkou z červené turistické stezky. Nachází se znovu na vrcholu buližníkových skal. Pod touto vyhlídkou najdeme přírodní amfiteátr. Oficiální začátek umělecké produkce v tomto přírodním divadle byl v roce 1913, kdy se zde hrály v plenéru opery a hry z produkce Národního divadla. V té době se jednalo o největší přírodní divadlo v Evropě, kam se vešlo 18 tisíc lidí. Díky nezalesněným kopcům zde byla vrcholná akustika, to všechno ale skončilo v roce 1922. K obnově činnosti zdejšího přírodního divadla došlo v roce 2005 a od té doby každý rok se vždy první neděli v září prezentuje jedna opera z produkce Národního divadla.

Poloha: 50.1001136N, 14.3270344E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,9 km)


GALERIE: NAD AMFITEÁTREM


Vyhlídka Dívčí skok
Vyhlídka Dívčí skok

★★★★★ - Vyhlídka Dívčí skok, Praha 6:

Nachází se na nejvyšším místě Přírodní rezervace Divoká Šárka. Skály zde dosahují výšky 350 metrů. Z údolí Divoké Šárky vypadá vyhlídka Dívčí skok naprosto děsivě, cesta k ní je však velmi pohodlná. Trochu nepříjemný je jen poslední úsek cesty, a to zvláště za vlhka. Z místa je vidět do údolí Litovického (Šáreckého) potoka, ale i třeba na místní koupaliště, které z výšky nabízí zajímavé záběry.

Poloha: 50.1003586N, 14.3226531E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,1 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,5 km)


GALERIE: DÍVČÍ SKOK


Vyhlídka Divoká Šárka a výhled směrem k Dejvicím
Vyhlídka Divoká Šárka a výhled směrem k Dejvicím

★★★★★ - Hradiště a vyhlídka Šárka, Praha 6:

Lidské osídlení zde bylo zaznamenáno už v pravěku a raném středověku. Hradiště mělo rozlohu zhruba 25 hektarů a nejvyšší a nejdůležitější místo se nacházelo na Kozákově skále. Dvě nižší předhradí se nacházela na nižších rovinatých územích. Nejstarší nalezené zbytky keramiky pocházejí od lidí kultury lineární keramiky a řivnáčské kultury. Hodně živě tu podle nálezů bylo i v době únětické a štítarské kultury či v době halštatské. Zdejší hradiště začalo ztrácet na významu se vznikem Pražského hradiště a následně sloužilo už jen jako výrobní a náboženské středisko. Přesto nám tu z té doby zůstaly zajímavé nálezy - sestava avarských opaskových kování nebo západofranské mince. Z desátého století také pocházejí nalezené hroby, ve kterých archeologové nalezly esovité záušnice či skleněné perly.

Poloha: 50.0965536N, 14.3208989E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,5 km)


GALERIE: VYHLÍDKA ŠÁRKA


Skalní ostroh Přírodní památky Jenerálka
Skalní ostroh Přírodní památky Jenerálka

★★★★ - Přírodní památka Jenerálka, Praha 6:

Břidlicový skalní suk pojmenovaný po nedalekém zámečku. Jeho svahy jsou orientovány na všechny světové strany, a tak se tu můžeme setkat s různými typy rostlinného zastoupení. Samotný ostroh je chápán jako místo jednoho z nejstarších osídlení Prahy. O tom svědčí kosti ulovených pravěkých zvířat, které se tu našly. Archeologové zde objevily kosterní pozůstatky mamuta, nosorožce, soba, tura nebo koně. Ze samotného vrcholu Jenerálky je zajímavý výhled na nejbližší okolí.

Poloha: 50.1042611N, C4.3515097E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,5 km)


Štola Jenerálka
Štola Jenerálka

★★★ - Štola Jenerálka, Praha 6:

Samotný kopec je tvořen starohorními břidlicemi a z části sopečnými horninami. Štola je pozůstatkem pokusů o těžbu železné rudy. Další průzkumnou štolu najdeme i na temeni návrší. Zajímavá je také oblast bývalé cihelny na jihovýchodní patě hřebene, kde jsou významná naleziště zkamenělin.

Poloha: 50.1045042N, 14.3507583E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,4 km)


GALERIE: JENERÁLKA


Vodní nádrž Džbán dosahuje největší hloubky 7,5 metrů
Vodní nádrž Džbán dosahuje největší hloubky 7,5 metrů

★★★ - Vodní nádrž Džbán, Praha 6:

Jde o druhé největší přírodní koupaliště v Praze. Hned po Hostivařské přírodní nádrži. Džbán má rozlohu 13 hektarů, maximální hloubka je 7,5 metrů a pojme více než 300 tisíc vodních kubíků. Vodní nádrž byla budována pět let od roku 1966.

Poloha: 50.0944958N, 14.3244267E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (460 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


GALERIE: NÁDRŽ DŽBÁN


Zámeček Jenerálka
Zámeček Jenerálka

★★★ - Zámek Jenerálka, Praha 6:

Původně šlo o hospodářský dvůr, který byl na počátku 20. století novobarokně přestavěn, a tak vznikla tato zámecká budova. Název získala lokalita od sídla rakouského císařského generálního štábu, který zde sídlil v 18. století. Další osudy nemovitosti byly značně rozdílné, v roce 1922 se Jenerálka stala domovem pro vysloužilé legionáře. Velmi smutné osudy zažil zámeček v době protektorátu. Zato v dobách socialismu zde sídlil národní podnik Tesla. Do údržby nebyly investovány žádné prostředky, a tak byla budova po roce 1989 značně zchátralá. Odkoupila jí však baptistická církev, která zámek opravila a byl tu zřízen Mezinárodní baptistický teologický seminář. V nedávné době byla prodána budova znovu, koupila ji tentokrát realitní kancelář.

Poloha: 50.1061733N, 14.3514308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (270 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,7 km)


Pamětní deska dětí popravených rodičů za heydrichiády na zámečku Jenerálka
Pamětní deska dětí popravených rodičů za heydrichiády na zámečku Jenerálka

★★ - Pamětní deska dětí popravených rodičů za II. světové války, Praha 6:

Zámeček Jenerálka za protektorátu byl domovem 46 dětí ve věku od 2 do 16 let. Šlo o potomky rodičů, kteří byly po atentátu na Reinharda Heydricha popraveni. Zámeček sloužil jako dětský domov pro tyto děti až do roku 1944.

Poloha: 50.1059983N, 14.3527633E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,7 km)


Na jaře rozkvetají nejvyšší patra svahů Přírodní památky Vizerka květy Koniklece lučního
Na jaře rozkvetají nejvyšší patra svahů Přírodní památky Vizerka květy Koniklece lučního

★★ - Přírodní památka Vizerka, Praha 6:

Jde o nejjižnější část meandru Šáreckého potoka. Odnedávna byla lokalita využívána k pastvě ovcí a koz. Ty zabraňovaly tomu, aby se zde rozšířily náletové rostliny. K tomu však došlo ve velké míře od 80. let 20. století. V současné době je prováděna velká rekultivace oblasti, která je nutná k záchraně teplomilných druhů rostlin. Zvláště ceněným rostlinným druhem je Koniklec luční.

Poloha: 50.1091383N, 14.3380300E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Škola Nebušice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


GALERIE: V TICHÉ I DIVOKÉ ŠÁRCE


Výlet 2: Neopakovatelné vyhlídky Divoké a Tiché Šárky, jejich skalní království i zajímavá místa spojená s uměním a kulturou (pěší)


Start: Praha-Liboc, Tramvajová stanice Divoká Šárka

Cíl: Praha-Liboc, Tramvajová stanice Divoká Šárka

Délka trasy: 11,4 km

Časová náročnost: 3:55 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Šárka je místo opředené českou historií, ale zároveň lokalita, nad kterou zaplesají srdce všech milovníků přírody. Zajímavé skály nabízejí zajímavé pohledy nejen od jejich paty, ale hlavně z vrcholů, kdy při dobrém počasí a viditelnosti skutečně vidíte do dalekého kraje. Lokalitou se dá projít pohodlně po turistických stezkách vedoucích údolím, ale tuto cestu si záměrně nebudeme vybírat. Půjdeme náročnějšími cestami po vyhlídkách. Z tohoto důvodu patří výlet vůbec mezi nejtěžší městské výlety v republice.

Vhodnost: Abychom se do tohoto výletu pustili, je potřeba mít něco našlapáno, protože cesta po skalách není jednoduchá. Nejvýše vystoupáme do výšky 363 metrů nad mořem, kam se dostaneme na Nebušické vyhlídce. Naopak nejníže nás trasa zavede v blízkosti zámečku Jenerálka, kde budeme ve výšce 226 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 425 metrů, proto je výlet zařazen v pátém stupni náročnosti. Výhodou je skutečnost, že na této cestě bychom neměli potkat žádný automobil, protože nebudeme křížit žádné silnice. Na výlet se však vydávejte jen za suchého počasí. Skály kloužou a nejeden výlet v Šárce skončil tragicky pádem ze skal. Pokud se na trasu vydáte v létě, můžete závěrečný úsek oživit vykoupáním ve vodní nádrži Džbán. Nezapomeňte proto na plavky.


Zastávky:

Praha-Liboc, Přírodní rezervace Divoká Šárka (0,5 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka z Šestákovy skály (0,6 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka z Kozákovy skály (1,8 km) – Praha-Liboc, Hradiště a vyhlídka Šárka (2,2 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka Dívčí skok (2,6 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka Dívčí skok II (2,7 km) – Praha-Liboc, Přírodní divadlo Divoká Šárka (3,1 km) – Praha-Liboc, Nebušická vyhlídka (3,7 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Vizerka (5,2 km) – Praha-Dejvice, Zámek Jenerálka (6,5 km) – Praha-Dejvice, Pamětní deska dětí rodičů popravených za heydrichiády (6,6 km) – Praha-Dejvice, Štola v Přírodní památce Jenerálka (6,9 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Jenerálka a výhled Jenerálka (7,1 km) – Praha-Vokovice, Vyhlídka na Šárecké údolí (8,7 km) – Praha-Dejvice, Jeskyně v Šáreckém údolí (9,2 km) – Praha-Dejvice, Výhled nad přírodním amfiteátrem (10,4 km) – Praha-Dejvice, Vodní nádrž Džbán (11 km)


Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda vyniká svoji atypickou střechou i půdorysem
Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda vyniká svoji atypickou střechou i půdorysem

★★★★★ - Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda, Praha 6:

Absolutní perla severského stylu renesančního stavitelství. Budovu založil v roce 1555 habsburský arcivévoda Ferdinand Tyrolský a vybudoval ji tandem stavitelů Bonifác Wolmuth – Hans Tirol. V roce 1620 byla budova vážně poškozena během Bitvy na Bílé Hoře. Zásadní rekonstrukci objekt uskutečnil v roce 1952 architekt Pavel Janák. Poté byla Hvězda přeměněna na muzeum Mikoláše Alše a Aloise Jiráska. Nedaleko od letohrádku se zachovala také budova Císařské kuchyně.

Poloha: 50.0833958N, 14.3261542E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (440 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,5 km)


GALERIE: LETOHRÁDEK HVĚZDA


Vyhlídka od mohyly na Bílé Hoře
Vyhlídka od mohyly na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka Bojiště bitvy na Bílé Hoře, Praha 6:

Toto místo zaujímá v dějinách naší země opravdu významné místo. 8. listopadu 1620 tu na sebe narazila dvě vojska. Na jedné straně stálo vojsko císařské pod vedením Karla Bonaventury hraběte Buquoye a v jeho barvách bojující Katolická liga v čele s vévodou Johannesem Tserclaesem hrabětem Tilly. Proti nim se postavila česká stavovská armáda, do jejíhož vedení se postavil český král Friedrich Falcký. Bitva netrvala dlouho a za krátkou dobu bylo rozhodnuto o tom, že se České království na tři století stalo nedílnou součástí Habsburské říše.

Poloha: 50.0785008N, 14.3194583E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,1 km)


Mohyla na bojišti bitvy na Bílé Hoře
Mohyla na bojišti bitvy na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka Mohyla na Bílé Hoře a vyhlídka na Bílé Hoře, Praha 6:

Mohyla z neopracovaných kamenů byla na bojišti vztyčena v den 300. výročí bitvy na Bílé Hoře. Za vzpomínkou z roku 1920 stojí sokolové z Podbělohorské sokolské župy. Z vyvýšeného místa u mohyly je krásný pohled do okolí. Dobře je vidět Letohrádek Hvězda.

Poloha: 50.0782236N, 14.3192458E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,1 km)


Národní kulturní památka kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře
Národní kulturní památka kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní Kostel Panny Marie Vítězné a klášter benediktinek, Praha 6:

Nejstarší částí kostela je jednoduchá obdélníková kaple na západní straně kostela. Ta byla postavena záhy po bitvě na Bílé Hoře v letech 1622-24. V roce 1628 pak byl položen základní kámen kostela Panny Marie Vítězné, který měl připomínat velké vítězství císařských vojsk a katolické církve nad českými stavy. Pokládání základního kamene se 25. dubna 1628 zúčastnil císař Ferdinand II, jeho manželka Eleonora a syn Ferdinand III. Zároveň se začalo se stavbou kláštera. Vpád Švédů za třicetileté války přinesl poškození původní kaple a její postupnou přeměnu na kostnici. V první pětině 18. století se kolem kostela objevil ambit a v uzavřeném areálu vznikl Rajský dvůr. Ambity jsou dílem, podle tvrzení mnoha historiků, Jana Blažeje Santini Aichla. Nikde však nebylo nalezeno nic, co by tuto informaci podpořilo.

Poloha: 50.0760614N, 14.3221483E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (100 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,6 km)


GALERIE: KOSTEL BÍLÁ HORA


Přírodní památka Obora Hvězda
Přírodní památka Obora Hvězda

★★★ - Přírodní památka Obora Hvězda, Praha 6:

Osídlení této lokality pochází už z doby halštatské. To potvrdily intenzivní archeologické nálezy, které v roce 2004 odkryly nejbohatší naleziště této kultury v naší zemi, a to včetně několika hrobů a staveb. První zmínky pocházejí z roku 993, kdy se místo stalo součástí hospodářských objektů u nově založeného Břevnovského kláštera. Obora Hvězda je spjata s každoroční svatomarkétskou pouti, která je prosebným procesím za spuštění deště na místní krajinu. Poprvé se tu konala už 13. července 1262. Začátkem 30. let 16. století zakládá Ferdinand I. Habsburský novou oboru, která je základem dnešního Hvězdy. Tehdy ji s Břevnovským klášterem spojovalo dubové dvouřadí. V roce 1555 je pak položen základní kámen dnešního letohrádku a do té doby také spadá výstavba květinové zahrady, která však nebyla nikdy dokončena. Mnohokrát však byla zdejší obora zpustošena, a to zvláště v dobách válečných, kdy se tu přímo na bojišti vedly bitvy a nebo zde tábořila vojska. Devastace vojsky pokračovala i v době II. světové války. Dnes je Obora Hvězda vděčným místem procházek místních obyvatel a návštěvníků Prahy.

Poloha: 50.0818947N, 14.3335769E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (2,1 km)


Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla  Boromejského s kostelem svaté Rodiny
Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského s kostelem svaté Rodiny

★★★ - Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského, Praha 6:

Budova kláštera byla postavena v letech 1858-64 v klasicistním stylu. Klášter slouží nejprve jako sirotčinec, po čtyřech letech však zde byla zřízena ženská trestnice. Důvodem zrušení sirotčince byla skutečnost, že mezi 400 sirotky se epidemicky rozšířila oční nemoc trachom. Ta svoji činnost ukončila až v roce 1948, kdy byla přestavěna na domov důchodců. Ani ten tu však nevydržel dlouho a už v roce 1958 zde sídlil Výzkumný ústav zemědělské techniky. Sametová revoluce umožnila návrat majetku sestrám boromejkám. Ty zde zřídily domov pro nemocné seniory, ale zároveň se zde nachází i oddělení výkonu trestu pro ženy. Součástí kláštera je i přístupný kostel svaté Rodiny s nádhernou barevnou a bohatou výmalbou ve stylu beuronské malby. Ta se však vrátila na zdi až po sametové revoluci, v 50. letech byly fresky zabíleny a prostor kostela se používal jako garáž pro nákladní automobily. Ve zdejším domově prožila své poslední dny zpěvačka Eva Pilarová.

Poloha: 50.0694094N, 14.2951569E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Škola Řepy (60 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (0,7 km)


Náhrobní kámen loupežníka Václava Babínského na řepském vězeňském hřbitově
Náhrobní kámen loupežníka Václava Babínského na řepském vězeňském hřbitově

★★★ - Hřbitov Řepy, Praha 6:

Hřbitov je rozdělen na několik částí. V hlavní části se nacházejí hroby a márnice. Umělecky nejcennějším náhrobkem je bezesporu z černého mramoru vyhotovená hrobka majitelů továrny JASO se sochou jedné z majitelek - Jenky Studničkové. Továrna JASO byla velmi věhlasnou firmou na výrobu patentních zámků. Dodnes se zachovalo zkrácené logo JAS a hlava hlídacího psa v logu. V této části najdeme i hrob zavražděného Václava Kočky mladšího. Prostřední velmi úzká část řepského hřbitova představuje řeholní hřbitov, kde jsou pochovány sestry z řepského kláštera. V této části se natáčela povídka Svatební košile z filmu Kytice. Hned za touto zdí se nachází vězeňský hřbitov, kam se pochovávaly ostatky žen, které zemřely v ženské kázeňské věznici. Dodnes zde můžeme najít náhrobní kámen Václava Babínského, který po svém propuštění ze žaláře sloužil v klášteře jako zahradník.

Poloha: 50.0730650N, 14.3056100E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Radnice Řepy (220 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (1,6 km)


GALERIE: HŘBITOV ŘEPY


Kostel svatého Martina v Řepích
Kostel svatého Martina v Řepích

★★★ - Kostel svatého Martina, Praha 6:

Jedná se o původně románskou jednolodní stavbu. Ta vznikla už ve třetí čtvrtině 12. století. Věž byla ke kostelu dostavěna až ve století sedmnáctém. Jedná se o významnou stavební památku šestého městského pražského obvodu.

Poloha: 50.0713564N, 14.3002047E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ke Kaménce (170 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (1 km)


Kostel svatých Šebestyána a Floriána v pražské Liboci
Kostel svatých Šebestyána a Floriána v pražské Liboci

★★★ - Kostel svatých Šebestyána a Floriána, Praha 6:

Hlavní církevní stavba pražské Liboce. Dnes má klasicistní podobu, ale kostel vyrostl na místě původně románského svatostánku, který zde stál už ve 13. století. Kolem kostela najdeme hřbitov. Nejcennějším uměleckým dílem uvnitř je oltářní obraz svatých Fabiána a Šebestyána od Josefa Helicha.

Poloha: 50.0870408N, 14.3289292E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libocká (80 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,7 km)


Zámeček Veleslavín
Zámeček Veleslavín

★★★ - Zámek Veseslavín, Praha 6:

Patrová novobarokní budova byla postavena v první polovině 18. století. Autorem návrhu byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Od roku 1910 se zde nacházelo plicní a také psychiatrické sanatorium. K léčebným účelům slouží až do dnešního dne. Během pruského obléhání Prahy zde bydlel pruský král Fridrich II. S psychickými problémy se zde léčila i manželka prezidenta Charlotte Gariggue Masaryková. V zahradě zámku najdeme vzrostlý památný strom Dub u zámku Veleslavín.

Poloha: 50.0932769N, 14.3508769E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (440 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (360 m)


Kamenný renesanční vodovodní domek na Veleslavíně byl postaven v roce 1555
Kamenný renesanční vodovodní domek na Veleslavíně byl postaven v roce 1555

★★★ - Vodovodní domek, Praha 6:

Kamenný renesanční domek byl postaven už v roce 1555. Tento kamenný renesanční domek sloužil k čištění vody a rour nejdelší z větví královského hradního vodovodu.

Poloha: 50.0943581N, 14.3478567E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (340 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (180 m)


Pomník nejslavnějšího veleslavínského rodáka Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka
Pomník nejslavnějšího veleslavínského rodáka Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka

★★ - Pomník Daniela Adama z Veleslavína, Praha 6:

Pomník nejslavnějšího rodáka z Veleslavína byl slavnostně odhalen 8. června 1902. Bustu spisovatele, překladatele, humanisty a tiskaře Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka.

Poloha: 50.0944917N, 14.3474922E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (310 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (150 m)


Evangelický toleranční hřbitov na Ruzyni
Evangelický toleranční hřbitov na Ruzyni

★★ - Evangelický toleranční hřbitov, Praha 6:

Jedná se o jediný toleranční hřbitov na území Prahy. Toleranční hřbitovy jsou vlastně hřbitovy zakládané podle tolerančního patentu z roku 1781 a sloužící pro příslušníky evangelického vyznání. Tento hřbitov vstoupil do historie v roce 1848, kdy tehdejší čeští studenti chtěli uctít památku padlých na bojišti Bílé Hory, tehdejší úřady jim to však odmítly povolit, a tak smuteční tryznu uskutečnili na zdejším hřbitově. Poslední pohřeb se zde konal krátce po skončení II. světové války.

Poloha: 50.0811028N, 14.3201547E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ruzyňská škola (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (1,1 km)


Funkcionalistická podoba studničního domku Světlička v pražské Oboře Hvězda
Funkcionalistická podoba studničního domku Světlička v pražské Oboře Hvězda

★★ - Studniční domek a pramen Světlička (Světluška), Praha 6:

Dnešní podoba studničního domku je funkcionalistická. Nicméně pramen, který se zde nachází má mnohem delší historickou stopu. Tento potok byl odváděn trubkami, umělým korytem i podzemní štolou a sloužil jako zásobárna vody pro Pražský hrad. Jednalo se proto o velmi strategické místo. Když nefungovalo přirozené zásobování hradu vodou, byly každý den vyslány na místo koně s povozy, které vodu na hrad přivážely.

Poloha: 50.0816500N, 14.3250981E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,6 km)


Studniční domek v Oboře Hvězda
Studniční domek v Oboře Hvězda

★★ - Studniční domek, Praha 6:

Nachází se na nejvyšším bodě Obory Hvězda. Pod budovou se nachází třicetimetrová studna. V posledních letech prošla stavba rekonstrukcí. Bohužel není veřejnosti přístupná, ale pohledem do okna uvidíme rumpál a ruční čerpací zařízení na odběr podzemní vody.

Poloha: 50.0828603N, 14.3362714E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,9 km)