PRAHA 6 - III. ČÁST



Architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou vytvořili v případě Müllerovy vily unikátní vnitřní Raumplán, který neakceptuje jednotlivá podlaží
Architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou vytvořili v případě Müllerovy vily unikátní vnitřní Raumplán, který neakceptuje jednotlivá podlaží

★★★★★ - Müllerova vila (Nad Hradním vodojemem 642/14), Praha 6:

Podle mnohých odborníků nejkrásnější a nejhodnotnější vila v Praze. Budovu si nechal postavit významný stavební podnikatel František Müller. Autorem projektu byl světoznámý architekt a teoretik Adolf Loos, který spolupracoval s Karlem Lhotou. Vila vznikala v letech 1928-30 a už v době svého vzniku byla mnohými odsuzována a hanobena. V první řadě za přílišnou strohost, nezdobnost a nevýraznost. Loos se v projektu zcela ponořil do takzvaného Raumplanu a podařilo se mu vytvořit objekt, který nemá jednotlivá patra, ale místnosti jsou vždy ucelenou částí a prolínají se na různých úrovních bez přesně definovaných a předem daných etáží. Vila si také zachovala jednoduché, ale velmi luxusní a kvalitní vnitřní vybavení. To všechno z ní dělá naprosto unikátní ukázku designu a vrcholné architektury srovnatelnou s nejkvalitnějšími světovými obdobnými projekty. Dnes je Müllerova vila otevřena zájemcům a jsou v ní konány pravidelné prohlídky.

Poloha: 50.0925789N, 14.3784506E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Baterie (70 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2 km)


GALERIE: MÜLLEROVA VILA


Bílkova vila je vrcholným dílem pražské secese, vznikla podle vlastního návrhu Františka Bílka
Bílkova vila je vrcholným dílem pražské secese, vznikla podle vlastního návrhu Františka Bílka

★★★★★ - Bílkova vila (Mickiewiczova 233/1), Praha 6:

Secesní budova, jedna z nejkrásnějších v Praze. Podle vlastního návrhu si ji nechal vystavět grafik, sochař, architekt a umělec František Bílek. Šlo vlastně o velkou rezidenci s ateliérem. Budova je ovlivněna létem, tomu František Bílek přizpůsobil i půdorys samotné stavby. Ta připomíná řez kosy obilným polem. Konec konců sloupy podpírající střechu vily jsou ztvárněny jako snopy klasů. V budově sídlí jedna z expozic Galerie hlavního města Prahy. Zajímavé je i sousoší v zahradě vily, jmenuje se Komenský se loučí s vlastí. Jedná se o velmi emotivní umělecké dílo odkazující na tragédii pobělohorské doby. Toto sousoší ale vzniklo až v roce 1926, tedy patnáct let po slavnostním otevření Bílkovy vily.

Poloha: 50.0952181N, 14.4083664E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (70 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,9 km)


GALERIE: BÍLKOVA VILA


Vila a ateliér Václava Špály jsou vystavěny z režného zdiva
Vila a ateliér Václava Špály jsou vystavěny z režného zdiva

★★★★★ - Vila s ateliérem Václava Špály (Na Dračkách 755/5), Praha 6:

Pro slavného malíře navrhl vilu architekt Otakar Novotný. Budova je vytvořena z režného zdiva a je třípodlažní. Bohužel v průběhu času, kdy byl dům rozdělen na více bytových jednotek byla dovnitř vestavěna příčka, která zabránila průhledu skrz dům, jak bylo v původním plánu zamýšleno. V roce 1965 přibyla na domě pamětní deska s informací, že v tomto domě žil a měl svůj ateliér slavný malíř. Součástí této pamětní desky je i umělcova busta od Karla Dvořáka z roku 1926.

Poloha: 50.0935831N, 14.3748192E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Baterie (490 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2,2 km)

Na domě, kde žil a tvořil malíř Václav Špála se nachází dodnes i pamětní deska umělce
Na domě, kde žil a tvořil malíř Václav Špála se nachází dodnes i pamětní deska umělce

Vila kubistického malíře Emila Fily a jeho švagra Františka Krejčího
Vila kubistického malíře Emila Fily a jeho švagra Františka Krejčího

★★★★★ - Vila Emila Filly (Lomená 492/12), Praha 6:

Jde vlastně o dvojdům, který byl postaven pro kubistického malíře Emila Filu a jeho švagra psychologa Františka Krejčího. Stavba vyrostla v letech 1923-4 a inspirací byly holandské stavby z režných cihel. Podle svědků byl hlavním architektem a otcem stavební myšlenky architekt Pavel Janák. Je ale pravda, že všechny důležité výkresy a materiály jsou podepsány architektem Jaroslavem Vondrákem, se kterým Janák na projektu spolupracoval. Výrazným znakem domu je velké prosklené okno na severní straně, kde se nacházel ateliér Emila Fily.

Poloha: 50.0946056N, 14.3783806E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Pod Vyhlídkou (160 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2 km)


Kafkova vila vznikla také v ateliéru Pavla Janáka, dominuje jí přízemní sochařský ateliér
Kafkova vila vznikla také v ateliéru Pavla Janáka, dominuje jí přízemní sochařský ateliér

★★★★★ - Kafkova vila (Na Ořechovce 484/41), Praha 6:

Vznikala ve stejném roce jako Filova vila. Stejný je i rukopis a dokonce i architekt. I na tomto domě pracoval Pavel Janák. I tento dům čerpá inspiraci z holandské architektury červené režné cihly. Na Kafkově vile je velmi poutavý připojený sochařský ateliér, který využívá severního světla z ulice a vyznačuje se efektním zaoblením skleněných panelů. Střecha ateliéru je zároveň verandou, na kterou se dá vejít z prvního patra domu. Vila vznikla pro významného sochaře Bohumila Kafku.

Poloha: 50.0948975N, 14.3786872E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Pod Vyhlídkou (160 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,9 km)


Vondrákova vila v sobě spojuje kubistické, modernistické i rondokubistické prvky
Vondrákova vila v sobě spojuje kubistické, modernistické i rondokubistické prvky

★★★★★ - Vlastní vila Jaroslava Vondráka (Západní 488/21), Praha 6:

Unikátní spojení obloučkového i jehlancové kubismu. To je základní charakteristika tohoto domu, který si v roce 1929 nechal pro sebe postavit architekt Jaroslav Vondrák. Na první pohled poněkud vizuálně rozháraný dům připomíná dvě lodě zaklesnuté do sebe. Údiv vzbuzuje Vondrákův nápad terasu nad ateliérem nechat zasklít a používat ji jako zimní zahradu, což se děje do dnešní doby.

Poloha: 50.0946183N, 14.3799006E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Macharovo náměstí (130 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,8 km)


Při sledovádí detailů obou domů v Tychonově ulici zjistíme, že architekt Josef Gočár jižnímu domu (na snímku vpravo) vetnul mnohem více prvků kubismu, zatímco severní dům zůstal více modernistický
Při sledovádí detailů obou domů v Tychonově ulici zjistíme, že architekt Josef Gočár jižnímu domu (na snímku vpravo) vetnul mnohem více prvků kubismu, zatímco severní dům zůstal více modernistický

★★★★ - Kubistická vila (Tychonova 268/6) a Kubistická vila od Josefa Gočára (269/4), Praha 6:

Budova je známá i jako Stachova a Hoffmannova dvojvila. Navrhl je architekt Josef Gočár. Začala se stavět v roce 1911. Původně byl však Gočárův návrh více modernistický. Jenže v té době byl Pavlem Janákem postaven v Jičíně slavný kubistický Jakubcův dům, a tak Gočár zasedl k návrhům a začal překreslovat. Nejenže změnil dispozice už i rozestavěného domu U Černé Matky Boží, ale pustil se do úprav i této dvojvily. Zajímavostí je, že severní dům, tedy ten s popisným číslem 268/8, byl upraven mnohem méně a zůstaly zde více zachovány prvky moderny, zatímco jižní dům dostal mnohem výraznější kubistické kontury. Budova vznikla pro Jana Stacha, úředníka Pražské městské pojištovny, která sídlila na Staroměstském náměstí.

Poloha: 50.0946861N, 14.4039553E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (130 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Traubova vila je dílem německého architekta Bruno Paula
Traubova vila je dílem německého architekta Bruno Paula

★★★★ - Traubova vila (Pod Hradbami 658/17), Praha 6:

Vila, která vyvolala v době svého vzniku velké nevole. Výrazně totiž narušila koncepci Ořechovky, která byla dána stavebně jako místo pro vznik historizujících vil. Německý architekt Bruno Paul však vytvořil stavbu, která je typickou ukázkou německé tvrdé moderny. Stavbu si nechal postavit továrník Edmund Traub. Rodina zde ovšem žila pouze deset let a pak byla nucena utéct před rozpínajícím se hitlerovským Německem. Po válce byla vila znárodněna a sloužila jako velvyslanectví Jugoslávie, Sovětského svazu a Německé demokratické republiky. Dnes po rekonstrukci objektu zde sídlí velvyslanectví Maďarska.

Poloha: 50.0950331N, 14.3910697E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Prašný most (470 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1 km)


Fišerova vila na Ořechovce, kde žil nacistický zločinec Adolf Eichmann
Fišerova vila na Ořechovce, kde žil nacistický zločinec Adolf Eichmann

★★★★ - Vila Rudolfa Fišera (Dělostřelecká 538/28), Praha 6:

Vila vznikla jako typická zástavba Ořechovky ve 20. letech 20. století. Vznikla pro židovského průmyslníka Rudolfa Fišera. Po nástupu fašismu se do vily nastěhoval válečný zločinec Adolf Eichmann, který tu žil se svoji českou ženou Veronikou a dvěma syny. Třetí se narodil v průběhu války. Společně s nimi tu žila Veroničina sestra Marie a její muž, příslušník československé armády Karel Lukáš. Na konci II. světové války nejprve odjela Eichmannova žena s dětmi a Lukáš křivě svědčil o tom, že Eichmann zemřel za květnového povstání. On ale utekl do Argentiny, kde byl ale izraelskými tajnými službami lapen a v židovské zemi v roce 1962 popraven. Rudolf Fišer holocaust přežil a po válce se vrátil do této vily. Ta byla ale v roce 1948 znárodněna a předělána na obecní bydlení. Fišer tu však v jednom domě mohl zůstat. Jedním z nájemníků byl i levicový novinář Egon Ervin Kisch. Po Kischovi však zůstala v domě jeho vdova Gizela, která často organizovala levicové večírky, což způsobovalo konflikty se členy rodiny Fišerů. Dnes dům vlastní soukromá firma.

Poloha: 50.0967217N, 14.3851100E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dělostřelecká (330 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,5 km)


Hübschmannova vila je unikátní esencí stavebního purismu
Hübschmannova vila je unikátní esencí stavebního purismu

★★★★ - Hübschmanova vila (U Laboratoře 565/4), Praha 6:

Stavbu navrhl pro sebe architekt Bohumil Hübschmann, který si po válce nechal počeštit jméno na Hypšmana, proto se můžeme setkat se dvěma rozdílnými názvy. Vila je složena ze tří obytných bloků, z nichž prostřední převyšuje o patro dva zbývající. Vila patří k vrcholným ukázkám puristického stavebního slohu.

Poloha: 50.0930578N, 14.3854597E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Sibeliova (130 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,5 km)


Vila Roberta Jana Kořána je dílem architekta Ladislava Skřivana
Vila Roberta Jana Kořána je dílem architekta Ladislava Skřivana

★★★★ - Vila Roberta Jana Kořána (U Písecké brány 266/24), Praha 6:

Architektem budovy je Ladislav Skřivan. Stavbu vybudovanou v letech 1911-12 na rozhraní slohů klasicismu a secese si nechal postavit majitel cukrovaru v Cerekvici nad Loučnou Robert Jan Kořán. Později budova sloužila jako nájemní bydlení. Uvnitř stavby se dochovala řada původních architektonických prvků.

Poloha: 50.0952278N, 14.4045583E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (120 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Pohled na Píseckou bránu z vnitřku fortifikačního opevnění
Pohled na Píseckou bránu z vnitřku fortifikačního opevnění

★★★★ - Písecká brána, Praha 6:

Jde o pozůstatek barokního fortifikačního opevnění Prahy. Najdeme ji mezi původními baštami svaté Ludmily a svatého Jiří.Píseckou bránu navrhl v roce 1721 architekt Giovanni Battista Alliprandi. Do dnešního dne se dochovaly jen čtyři brány z tohoto opevnění. Zbývající tři – Cihelnou, Táborskou a Leopoldovu najdeme ale na Vyšehradě. Písecká brána se stala velmi významným místem i poté, co už fortifikační opevnění nesplňovalo svůj účel. Bylo zde velmi významné nákladní překladiště, protože nedaleko odsud byla stanice koněspřežné trati vedoucí do Lán. Mylně se řada lidí domnívá, že název je odvozen od názvu jihočeského města, ale není to pravda. Pochází od přívltavské vesničky Písek, která se nacházela na sever od metropole. Dnes je Písecká brána využívána jako galerie, kavárna, ale i místo netradičních svatebních obřadů.

Poloha: 50.0952119N, 14.4058908E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (160 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


GALERIE: PÍSECKÁ BRÁNA


Vila Rudolfa Kočvary je místo, kde vznikl text Charty 77
Vila Rudolfa Kočvary je místo, kde vznikl text Charty 77

★★★ - Vila Rudolfa Kočvary (Střešovická 858/64), Praha 6:

Funkcionalistická vila byla postavena v roce 1936. Vznikla pro ředitele Zemské banky Rudolfa Kočvaru a jeho ženu Růženu. Architektem je Karel Stádník. V 70. letech 20. století zde bydlel spisovatel Zdeněk Urbánek. Právě v této vile vznikl text Charty 77. A právě odsud vyšli Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský, aby text předali představitelům komunistické moci.

Poloha: 50.0935519N, 14.3703853E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Baterie (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


Kodlova vila se vyznačuje omítkou s červených režných cihel
Kodlova vila se vyznačuje omítkou s červených režných cihel

★★★ - Kodlova vila (Patočkova 711/5), Praha 6:

Vilu nechal pro sebe a svoji rodinu podle vlastního návrhu postavit profesor ČVUT Jiří Kodl. Modernistická budova ve stylu moderny vznikala na zlomu 20. a 30. let 20. století. Je z červeného režného zdiva a byla vytvořena s obrovským smyslem pro detail. Do dnešních dní se dokonale zachovalo vnitřní vybavení. Budova však v 90. letech prošla rekonstrukcí, která ji znehodnotila například vybudováním střešních oken.

Poloha: 50.0902250N, 14.3848767E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Sibeliova (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,7 km)


Vila Ferdinanda Hrejsy je unikátní pětipodlažní puristická budova
Vila Ferdinanda Hrejsy je unikátní pětipodlažní puristická budova

★★★ - Vila Ferdinanda Hrejsy (Střešovická 687/36), Praha 6:

Bohumír Kozák připravil architektonický návrh na tuto budovu v roce 1931. Vznikla pro rodinu evangelického teologa a církevního historika Ferdinanda Hrejsu. Jedná se o puristickou pětipodlažní rodinnou vilu. Kozák zde využil kombinaci kvádru a půlkruhového tubusu schodiště. Se stejným tématem pracoval už Otto Rothmayer u své vlastní vily v blízkosti Vojenské nemocnice. Dcera původních majitelů se provdala za básníka Viléma Závadu a rodina Závadových dodnes vilu obývá.

Poloha: 50.0931106N, 14.3762078E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Baterie (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2,1 km)


Procházkova vila je menší sestrou sousední Bílkovy vily, i tu Procházkovu vytvořil architekt František Bílek
Procházkova vila je menší sestrou sousední Bílkovy vily, i tu Procházkovu vytvořil architekt František Bílek

★★★ - Procházkova vila (Mickiewiczova 234/3), Praha 6:

Tato budova se nese ve znamení podzimu. Přesně tak ji zamýšlel vytvořit její autor a architekt František Bílek. Stavba vznikala v letech 1910-11 a byla postavena pro velkého Bílkova přítele doktora Procházku. To byl Bílkův dlouholetý přítel a podporovatel zahradních měst a také jeden z iniciátorů výstavby vilové čtvrti v bývalých baštách Pražského hradu. Zatímco samotná Bílkova vila nese insignie léta, Procházkova vila nese na své omítce a fasádě znaky podzimu.

Poloha: 50.0953514N, 14.4080958E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (100 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Kino na Ořechovce
Kino na Ořechovce

★★★ - Kino Ořechovka, Praha 6:

Jaroslav Vondrák na počátku 20. let 20. století vyhrál konkurz na výstavbu centrálního objektu v jednom ze segmentů nově vznikající čtvrti Ořechovka. Vznikl tak objekt ve stylu art deco, který obsahoval kromě obchodů, kaváren, vinárny, knihovny, pošty, lékařské ordinace také spolkové místnosti a kino. Prvním promítaným filmem v tomto kině byl snímek Kid s Charlie Chaplinem. Původní interiér kina zůstal zachován do dnešních dní a i když se uskutečnila v 70. letech 20. století velmi necitlivá rekonstrukce, která zakryla nástěnné malby Cyrila Boudy. Dnes je kino na Ořechovce jediné poslední klasické kino na Praze 6. Bohužel se v něm už nehraje a postupně chátrá.

Poloha: 50.0953008N, 14.3808069E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Macharovo náměstí (210 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,7 km)


Bývalá kaple Panny Marie Pomocné byla postavena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, brzy však ztratila svůj původní význam
Bývalá kaple Panny Marie Pomocné byla postavena Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, brzy však ztratila svůj původní význam

★★★ - Bývalá kaple Panny Marie Pomocné, Praha 6:

Kaple byla postavena v roce 1735 s největší pravděpodobností samotným Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Stále těsně uvnitř bastionového opevnění pražského hradu. Zhruba po dvaceti letech vyrostla v těsné blízkosti kaple větší, jejím autorem byl Ignác Palliardi. Jenže ani jedna z budov dlouho svému účelu nesloužila. Mladší větší kaple byla zbořena. Starší a menší byla odsvěcena a sloužila jako skladiště. Později se dokonce změnila na rodinný domek, který byl následně rozšířen.

Poloha: 50.0950217N, 14.4062447E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Jeden z oltářů kostela svatého Norberta obsahuje i relikvie tohoto světce, které byly do Prahy přivezeny díky premonstrátům ze Strahovského kláštera
Jeden z oltářů kostela svatého Norberta obsahuje i relikvie tohoto světce, které byly do Prahy přivezeny díky premonstrátům ze Strahovského kláštera

★★★ - Kostel svatého Norberta, Praha 6:

Jedná se o jediný kostel v zemi, který je zasvěcen svatému Norbertovi. Byl postaven v letech 1899-91 a vzal na sebe podobu trojlodní baziliky v novorománském stylu. Uvnitř zaujmou zajímavé řezbářské práce a oltářní díla. V jednom z oltářů se nachází i relikvie svatého Norberta, která se do Čech dostala z Magdeburgu díky premonstrátům Strahovského kláštera.

Poloha: 50.0915339N, 14.3779786E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Norbertov (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2,1 km)


Funkcionalistický evangelický kostel ve Starých Střešovicích je dílem architekta Bohumíra Kozáka
Funkcionalistický evangelický kostel ve Starých Střešovicích je dílem architekta Bohumíra Kozáka

★★★ - Evangelický kostel, Praha 6:

Vznikl v předvečer II. světové války. Autorem návrhu je architekt Bohumír Kozák, který ho postavil ve funkcionalistickém slohu. Kostelu dominuje vysoká hranolovitá věž s hodinami a prosklenou zvonicí. Kozák se nechal inspirovat tolerančními modlitebnami, proto má vnitřní prostor podobu stodoly.

Poloha: 50.0911028N, 14.3734128E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Před Bateriemi (80 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2,4 km)


Střešovický hřbitov byl založen v roce 1900
Střešovický hřbitov byl založen v roce 1900

★★★ - Hřbitov Střešovice, Praha 6:

Hřbitov, který patří k farnosti svatého Norberta, byl založen v roce 1900. Najdeme zde hrob herců Josefa Větrovce a Jiřiny Švorcové, ale i zpěváka Milana Chladila, hudebního skladatele Išy Krejčího či političky Dagmar Burešové. Hrob zde má i slavný kubistický malíř Emil Filla.

Poloha: 50.0949914N, 14.3676489E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Baterie (420 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,1 km)


GALERIE: STŘEŠOVICKÝ HŘBITOV


Potok Brusnice tvoří v parku Max van der Stoela zajímavé místo k odpočinku
Potok Brusnice tvoří v parku Max van der Stoela zajímavé místo k odpočinku

★★★ - Park Max van der Stoela, Praha 6:

Odpočinková plocha vznikla až v souvislosti s výstavbou tunelového komplexu Blanka. Do parku je svedeno koryto potoka Brusnice, které je tu rozšířeno do malého rybníčku. V parku najdeme řadu zajímavých míst, například vrstvené kameny, které slouží jako odpočinkové místo. Součástí je i dětské hřiště, bosá stezka nebo zajímavý památník Max van der Stoela. Zajímavý pohled na park nabízejí dvě vyhlídky. Jedna se nachází poblíž ulice Patočkovy, druhá je na zbytku hradeb.

Poloha: 50.0912619N, 14.3869650E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hládkov (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,5 km)


Autorem pomníku Maxe van der Stoela je Dominik Lang, pomník má podobu betonové siluety stínu stromu, který vyrůstá z kořenů skutečného  stromu
Autorem pomníku Maxe van der Stoela je Dominik Lang, pomník má podobu betonové siluety stínu stromu, který vyrůstá z kořenů skutečného stromu

★★★ - Pomník Max van der Stoela, Praha 6:

Max van der Stoel byl nizozemský politik, který se stal prvním zahraničním signatářem Charty 77. Tento muž byl v letech 1973-77 a 1981-82 ministrem zahraničí Nizozemska. Místo jeho setkání s mluvčím Charty Janem Patočkou připomíná netradiční pomník v parku. Jde o betonovou siluetu stínu stromu, která vyrůstá z paty rostlého a skutečného kaštanu. K setkání obou mužů došlo při oficiální návštěvě van der Stoela v roce 1977 v tehdejším komunistickém Československu. Autorem pomníku je Dominik Lang. Max van der Stoel zemřel v roce 2011 ve věku 86 let.

Poloha: 50.0896333N, 14.3869000E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hládkov (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,7 km)


Pomník padlým pruským vojákům  odpočívají ostatky vojáků,  kteří zemřeli na infekční nemoci nebo na následky popálenin, kteří likvidovali munici
Pomník padlým pruským vojákům odpočívají ostatky vojáků, kteří zemřeli na infekční nemoci nebo na následky popálenin, kteří likvidovali munici

★★★ - Pomník pruským padlým vojákům, Praha 6:

Byl zřízen v roce 1866 a jde o společný šachtový hrob. Jsou v něm uloženy ostatky pruských dělostřelců, kteří zemřeli 25. srpna 1866 na následky popálenin, které utrpěli při likvidaci munice v kasematech Strahova. Jsou tu i ostatky vojáků pohřbených na tyfus či choleru v době pruské okupace Prahy. Hrob je označen hvězdicovitým náhrobkem.

Poloha: 50.0918706N, 14.3887342E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Vozovna Střešovice (340 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,4 km)


Až dojemně působí staré náhrobky zaniklého vojenského hřbitova zasazené do zdi Kamenné bašty XI
Až dojemně působí staré náhrobky zaniklého vojenského hřbitova zasazené do zdi Kamenné bašty XI

★★★ - Bývalý vojenský hřbitov na Hradčanech, Praha 6:

Hřbitov původně sloužil pro zemřelé z posádky dělostřeleckého pluku. Založen byl v druhé polovině 18. století. Pohřbívalo se na něm až do počátku 20. století. Později hřbitov sloužil i pro vojáky jiných vojsk než dělostřeleckých a dokonce i jejich rodinným příslušníkům. Bohužel některé náhrobky neušly pozornosti spreyerů a byly postříkány barvami. Bývalé náhrobní kameny ze hřbitova, který zanikl pod dnešním parkem Maxe van der Stoela jsou vsazeny do kamenné bašty či do kurtiny, což je rovná zeď spojující jednotlivé bašty.

Poloha: 50.0929250N, 14.3908219E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Vozovna Střešovice (240 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,3 km)


GALERIE: PARK MAXE VAN DER STOELA


Zobrazení panovnice Marie Terezie vzniklo z umělého kamene a má výšku pět a půl metru
Zobrazení panovnice Marie Terezie vzniklo z umělého kamene a má výšku pět a půl metru

★★★ - Pomník Marie Terezie, Praha 6:

Základní kámen pomníku byl položen v roce 2017 u příležitosti 300. výročí narození panovnice. Radnice šesté pražské městské části vypsala veřejnou uměleckou soutěž, kterou vyhrála dvojice umělců - sochař Jan Kovařík a architekt Jan Proksa. Dílo bylo odhaleno o tři roky později 20. října 2020, přesně na den 280 let poté, co se Marie Terezie stala českou královnou. Pět a půl metru vysoká socha císařovny je však mistrovským dílem. Vznikla velmi zajímavá silueta panovnice bez jediné ozdoby i bez tělesných znaků. Městskou pokladnu vyšla na čtyři miliony korun, ale vzniklo skutečné umělecké dílo. A to i navzdory odpůrcům projektu, kteří brojili nejen proti samotnému zpracování tématu, ale hlavně i proti myšlence stavět Marii Terezii pomník. Dílo je vytvořeno z umělého kamene a kolem tryskají nízké vodní fontány.

Poloha: 50.0943128N, 14.3953378E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Prašný most (100 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


★★★ - Park Marie Terezie, Praha 6:

Jedná se o poměrně nový park, který vznikl až při výstavbě tunelového komplexu Blanka. Nachází se mezi dvěma baštami barokního opevnění Prahy. Toto opevnění však bylo velmi narušeno až téměř zničeno výstavbou tunelu, a tak musela být na některých místech vytvořena replika tohoto bastionového opevnění. Přímo pod samotným parkem se nacházejí vjezdy do Brusnického a do Dejvického tunelu.

Poloha: 50.0941669N, 14.3945075E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Prašný most (100 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


GALERIE: PARK MARIE TEREZIE


U Písecké brány můžeme zahlédnout model  levobřežního bastionového opevnění Prahy
U Písecké brány můžeme zahlédnout model levobřežního bastionového opevnění Prahy

★★★ - Model barokního levobřežního opevnění Prahy, Praha 6:

Zajímavě pojatá venkovní expozice seznamuje s bastionovým opevněním Prahy. Z toho zbylo už jen velmi málo. Zájemci se tu mohou seznámit s lokalitami, kde stálo více než třicet původních cihelných bašt. Expozice je vytvořena z uměle zrezlé oceli a je velmi zajímavou sondou do historie našeho hlavního města.

Poloha: 50.0948792N, 14.4065767E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (200 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


GALERIE: MODEL OPEVNĔNÍ


Bašta svatého Františka Borginského X je z obou stran obklopena parkem Max van der Stoela
Bašta svatého Františka Borginského X je z obou stran obklopena parkem Max van der Stoela

★★ - Bašta svatého Františka Borginského X, Praha 6:

Tato část bastionového opevnění se dochovala kompletní. Je celá obklopena parkem Maxe van der Stoela. Tvořila součást původního barokního opevnění Prahy. Jižněji situovaná bašta s pořadovým číslem IX se však nezachovala vůbec. Dnes tu najdeme gymnázium Jana Keplera ale hlavně blok domů sevřený ulicemi Parléřova, Myslbekova, Dlabačov a Pohořelec.

Poloha: 50.0900658N, 14.3875375E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hládkov (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,6 km)


Na kamenné baště XI pražského barokního opevnění se nacházejí dnes náhrobky z původního vojenského hřbitova
Na kamenné baště XI pražského barokního opevnění se nacházejí dnes náhrobky z původního vojenského hřbitova

★★ - Kamenná bašta XI, Praha 6:

Z této části barokního opevnění Prahy už moc nezbylo. Nezachovala se ani její střední část ani severní křídlo. Zbylo jen křídlo jižní, které se postupně svažuje do parku Maxe van der Stoela. Na tomto jižním křídle se dnes nacházejí náhrobní kameny, které byly dříve součástí vojenského hřbitova.

Poloha: 50.0929250N, 14.3908219E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Vozovna Střešovice (240 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,3 km)


Pohled na celkovou kompizici Parku Marie Terezie, na pozadí je vidět Bašta svatého Benedikta XIII, která je součástí pražského bastionového opevnění
Pohled na celkovou kompizici Parku Marie Terezie, na pozadí je vidět Bašta svatého Benedikta XIII, která je součástí pražského bastionového opevnění

★★ - Bašta svatého Benedikta XIII, Praha 6:

Tato bašta se zachovala v celém půdorysu. Byla ale po výstavbě tunelového komplexu Blanka dostavěna a rekonstruována. Přímo pod touto baštou vede Brusnický tunel. Vpravo k baště přiléhá park Marie Terezie a vlevo jedna z budov Ministerstva kultury. Hůř dopadla sousední bašta Panny Marie XII, která musela částečně ustoupit výstavbě Patočkovy ulice a ztratila tak své západní křídlo.

Poloha: 50.0929250N, 14.3908219E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Prašný most (140 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Parku Marie Terezie dominuje socha stejnojmenné panovnice, na pozadí můžeme vidět Pražský hrad a Baštu svatého Václava XIV, která je součástí pražského barokního opevnění
Parku Marie Terezie dominuje socha stejnojmenné panovnice, na pozadí můžeme vidět Pražský hrad a Baštu svatého Václava XIV, která je součástí pražského barokního opevnění

★★ - Bašta svatého Václava XIV, Praha 6:

Tato bašta se nachází západně od ulice U Prašného mostu. Chybí ji východní křídlo, které muselo ustoupit výstavbě školy kadetů, která se později změnila na dnešní Ministerstvo obrany. Střed a západní křídlo bašty zůstaly zachovány, i když se musely po výstavbě tunelu Blanka velmi rekonstruovat a dostavět. Nalevo je tato bašta sevřena parkem Marie Terezie.

Poloha: 50.0941542N, 14.3968903E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Prašný most (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Pohled na Píseckou bránu se zbytky Bašty svatého Jiří
Pohled na Píseckou bránu se zbytky Bašty svatého Jiří

★★ - Bašta svatého Jiří XVI, Praha 6:

Tato bašta dopadla stejně jako sousední bašta svaté Ludmily. Byla snížena, příklopy zasypány a v prostoru bašty vznikly obytné domy. Přesto zůstává zachována nejvyšší část cihlové koruny samotného opevnění. Na něm byla vybudována dnešní ulice Na Baště svatého Jiří a vyrostly tu i domy. Na rozdíl však od sousední bašty svaté Ludmily se tato nezachovala v celé podobě. Chybí jí západní křídlo. Nadobro zmizela i na západní stranu situovaná Bašta XV a východní křídlo Bašty XIV svatého Václava. Tyto části musely svého času ustoupit výstavbě kadetní školy, ze které se postupem času stalo dnešní Ministerstvo obrany.

Poloha: 50.0952275N, 14.4041447E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Z bývalé Bašty svaté Ludmily XVII zbyla už jen stejnojmenná ulice
Z bývalé Bašty svaté Ludmily XVII zbyla už jen stejnojmenná ulice

★★ - Bašta svaté Ludmily XVII, Praha 6:

Z jedné bývalé bašty, která patřila kdysi k obraně Pražského hradu, moc nezbylo. Jde vlastně jen o samotnou cihlovou koruny samotné bašty. Těleso bývalé bašty s číslem XVII dnes zaujala ulice Na Baště svaté Ludmily se zajímavými domy.

Poloha: 50.0960139N, 14.4074286E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (240 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Za krásou vily manželů Markových stojí architekt Oscar Oehler a jeho partnerka, bytová architektka Elly Oehler-Sonnenschein
Za krásou vily manželů Markových stojí architekt Oscar Oehler a jeho partnerka, bytová architektka Elly Oehler-Sonnenschein

★★ - Vila Marie a Antonína Markových (Na Bateriích 820/13), Praha 6:

Vila vznikla pro ředitele Ústřední sociální pojišťovny Antonína Marka. Za její výstavbou stáli architekt Oskar Oehler a bytová architektka Elly Oehler-Sonnenschein. Ti se nechali inspirovat holandskými a francouzskými vzory a vytvořili budovu racionální a přísně strohou.

Poloha: 50.0895933N, 14.3705058E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Náměstí Před Bateriemi (300 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,2 km)


Plastika Vějíř Žofie Chotkové slouží i jako mlhoviště a v teplých dnech osvěžuje zdejší prostředí
Plastika Vějíř Žofie Chotkové slouží i jako mlhoviště a v teplých dnech osvěžuje zdejší prostředí

★★ - Vějíř Žofie Chotkové, Praha 6:

Velmi zajímavý doplněk zdejší architektury je špičkovou ukázkou současného užitného umění. Kovovou plastiku z neopracované oceli vytvořila v roce 2019 umělkyně Martina Hozová. Vějíř se odvolává na historickou postavu Žofie Chotkové, je symbolem ženskosti a zároveň slouží jako mlhoviště, které osvěžuje zdejší lokalitu.

Poloha: 50.0944328N, 14.4060111E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (100 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Sousoší Johannese Keplera a Tycho de Brahe stojí v místech, kde oba muži žili v dnes už neexistující vile
Sousoší Johannese Keplera a Tycho de Brahe stojí v místech, kde oba muži žili v dnes už neexistující vile

★★ - Pomník Tychona Brahe a Johanna Keplera, Praha 6:

Sousoší vzniklo v roce 1984. Autorem je sochař Josef Vajce. Pomník stojí na místě, kde dříve byla Kurzova vila, kde oba astronomové pracující na dvoře Rudolfa II. bydleli. Jak Tychon de Brahe, tak i Johannes Kepler byli astronomové a astrologové. Kromě toho se Brahe věnoval ještě alchymii a Kepler zaměřoval na matematiku.

Poloha: 50.0879828N, 14.3879022E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Pohořelec (40 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,8 km)


Sochařský ateliér Bohumíra Kafky v Buštěhradské ulici
Sochařský ateliér Bohumíra Kafky v Buštěhradské ulici

★★ - Sochařský ateliér Bohumíra Kafky (Buštěhradská 5), Praha 6:

Ateliér byl vystavěn v roce 1932. Důvodem vzniku byla nutnost najít místo, kde se bude řešit otázka výstavby jezdecké sochy na hoře Vítkově. Tento úkol připadl na Bohumíra Kafku, proto se místu říká Kafkárna. V pozdějších letech zde ale vznikala i podoba velkého Stalinova sousoší na Letné. Dnes slouží stavba jako umělecký ateliér UMPRUM a režisér Jan Hřebejk zde třeba natáčel film Pupendo.

Poloha: 50.0964139N, 14.3907500E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dělostřelecká (270 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (1,1 km)


Busta Charlotty Garrigue Masarykové označuje dům v dnešní Mickiewiczově ulici, kde manželka prvního československého prezidenta žila
Busta Charlotty Garrigue Masarykové označuje dům v dnešní Mickiewiczově ulici, kde manželka prvního československého prezidenta žila

 - Busta Charlotty Garigue Masarykové (Mickiewiczova 293/13), Praha 6:

Busta z bílého mramoru se nachází na domě, kde manželka prvního československého prezidenta žila. Pod bustou se nachází text: „Zde žila a trpěla velká žena. Američanka rodem – Češka duchem oddaná spolupracovnice našeho osvoboditele.“

Poloha: 50.0955083N, 14.4071450E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (170 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,8 km)


Pamětní deska Vladimíra Clementise v ulici Na Valech
Pamětní deska Vladimíra Clementise v ulici Na Valech

 - Pamětní deska Vladimíra Clementise (Na Valech 283/16), Praha 6:

Deska byla umístěna na dům v roce 2002. Vladimír Clementis byl slovenský spisovatel, novinář, československý politik a pozdější ministr zahraničí. Clementise semlely vnitřní souboje v Gottwaldově vládě. Tento právník byl obviněn ze slovenského buržoásního nacionalismu, byl uvězněn a ve vykonstruovaném soudním procesu byl odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán 3. prosince 1952. Vladimír Clementis zemřel ve věku 50 let.

Poloha: 50.0965547N, 14.4057983E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hradčanská (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,6 km)


Pamětní deska Jana Malypetra se nachází na domě, kde šest let agrární politik žil
Pamětní deska Jana Malypetra se nachází na domě, kde šest let agrární politik žil

 -  Pamětní deska Jana Malypetra (Na Baště svatého Jiří 257/5), Praha 6:

Najdeme ji na domě, kde v letech 1934-40 žil předseda československé vlády a vedoucí představitel agrárníků Jan Malypetr.

Poloha: 50.0954500N, 14.4048917E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Královský letohrádek (200 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (0,7 km)


GALERIE: SLAVNÉ VILY


Výlet 5: Kolem barokního opevnění Pražského hradu za nejkrásnějšími vilami ve Střešovicích, na Ořechovce a pod Pražským hradem (pěší)


Start: Praha-Hradčany, Stanice metra Hradčanská

Cíl: Praha-Hradčany, Stanice metra Hradčanská

Délka trasy: 11 km

Časová náročnost: 3:15 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Tento výlet je věnován hlavně milovníkům architektury a honosných sídel. Na území Střešovic, Ořechovky a pod Pražským hradem se nacházejí krásné vily, které patřily a dodnes patří k nejluxusnějšímu bydlení v metropoli. Dnes jsou v mnoha vilách zastupitelské úřady jednotlivých států. V mnoha vilách žili také slavní umělci a i v jejich stopách dnes půjdeme. Netušíme ani kolik vil má velmi zajímavou historii a osud, a i na ty se pečlivě zaměříme. Průvodce nám však bude dělat i staré barokní opevnění Prahy, o kterém si povíme to nejzákladnější a podíváme se, co z něj vlastně zbylo. Lokalitu hodně změnila výstavba tunelového komplexu Blanka a my se zaměříme na to pozitivní a přínosné, co po této obrovské stavbě zbylo – dva nádherné parky.

Vhodnost: Jde o ryze městský výlet, přesto se budeme překvapivě pohybovat po velmi klidných místech. Je v silách každého, aby trasu zvládl. Nejnižší bod na nás čeká ve výšce 338 metrů nad mořem a najdeme ho v blízkosti evangelického kostela. Nejníže ve výšce 228 metrů budeme krátce před cílem trasy. Celkové převýšení je 157 metrů. Výlet je zařazen do druhého koše z deseti z pohledu fyzické náročnosti.


Zastávky:

Praha-Hradčany, Pamětní deska Vladimíra Clementise (0,1 km) – Praha-Hradčany, Bašta svaté Ludmily (0,3 km) – Praha-Hradčany, Busta Charlotty Garrigue Masarykové (0,35 km) – Praha-Hradčany, Procházkova vila (0,4 km) – Praha-Hradčany, Bílkova vila (0,45 km) – Praha-Hradčany, Model barokního levobřežního opevnění (0,7 km) – Praha-Hradčany, Vějíř Žofie Chotkové (0,8 km) – Praha-Hradčany, Bývalá kaple Panny Marie Pomocné (0,9 km) – Praha-Hradčany, Písecká brána (0,95 km) – Praha-Hradčany, Bašta svatého Jiří (1 km) – Praha-Hradčany, Pamětní deska Jana Malypetra (1,05 km) – Praha-Hradčany, Vila Roberta Jana Kořána (1,2 km) – Praha-Hradčany, Vila Tychonova 6 a Kubistická vila Josefa Gočára (1,3 km) – Praha-Hradčany, Vyhlídka na park Maxe van der Stoela (2,6 km) – Praha-Hradčany, Kamenná bašta (2,65 km) – Praha-Hradčany, Bývalý vojenský hřbitov (2,85 km) – Praha-Hradčany, Pomník padlým pruským vojákům (3 km) - Praha-Hradčany, Park Maxe van der Stoela (3,1 km) – Praha-Hradčany, Bašta svatého Františka Borgii (3,25 km) – Praha-Hradčany, Pomník Maxe van der Stoela (3,3 km) – Praha-Hradčany, Pomník Tychona Brahe a Johannese Keplera (3,5 km) – Praha-Střešovice, Kodlova vila (4 km) – Praha-Střešovice, Hübschmannova vila (4,4 km) – Praha-Střešovice, Národní kulturní památka Müllerova vila (4,9 km) – Praha-Střešovice, Kostel svatého Norberta (5,1 km) – Praha-Střešovice, Evangelický kostel (5,5 km) – Praha-Střešovice, Vila Antonína a Marie Markových (5,8 km) – Praha-Střešovice, Vila Rudolfa Kočvary (6,5 km) – Praha-Střešovice, Hřbitov Střešovice (6,9 km) – Praha-Střešovice, Vila s ateliérem Václava Špály (7,5 km) – Praha-Střešovice, Vila Ferdinanda Hrejsy (7,7 km) – Praha-Střešovice, Vila Emila Fíly (8,1 km) – Praha-Střešovice, Kafkova vila (8,2 km) – Praha-Střešovice, Vlastní vila Jaroslava Vondráka (8,4 km) – Praha-Střešovice, Kino Ořechovka (8,5 km) – Praha-Střešovice, Vila Rudolfa Fišera (9 km) – Praha-Střešovice, Sochařský ateliér Bohumila Kafky (9,5 km) – Praha-Střešovice, Traubova vila (9,8 km) – Praha-Hradčany, Bašta svatého Benedikta (10,2 km) – Praha-Hradčany, Park Marie Terezie (10,25 km) – Praha-Hradčany, Socha Marie Terezie (10,3 km) – Praha-Hradčany, Bašta svatého Václava (10,4 km)



Na stavbu Rotundy svaté Máří Magdalény byla použita opuka z místního lomu
Na stavbu Rotundy svaté Máří Magdalény byla použita opuka z místního lomu

★★★★★ - Rotunda svaté Máří Magdalény, Praha 6:

Neomítnutá stavba je postavena z malých opukových kvádříků. Ty byly získány ze zdejšího lomu, který je dodnes zdrojem materiálu a zároveň přírodní památkou. Koneckonců opuka z Přední Kopaniny je přítomna na řadě nejstarších pražských staveb. Stavba románského architektury vznikla kolem roku 1150. V roce 1779 došlo ke zřícení klenby a s osudem rotundy to bylo pěkně nahnuté. Kroky k záchraně byly podniknuty ale až v následujícím století. Kostel dostal novou klenbu, byla výrazně zvýšena věž a vysekány nové okenní otvory. Rekonstrukce z let 1852-58 vznikala podle projektu profesora Karla Weisenfelda.

Poloha: 50.1172789N, 14.2964497E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Přední Kopanina (50 m)

Vlaková zastávka: Tuchoměřice (3,9 km)


GALERIE: ROTUNDA V KOPANINĚ


Z vyhlídky na Přírodní památce Sedlecké skály
Z vyhlídky na Přírodní památce Sedlecké skály

★★★★ - Přírodní památka Sedlecké skály a vyhlídka Sedlecké skály, Praha 6:

Jedná se o mohutný břidlicový val na levém břehu Vltavy. Chráněny jsou nejen horniny, ale i přírodní biotopy, které se tu vyskytují. Jde hlavně o teplomilné skalní stepi, kde se vyskytuje řada vzácných rostlin a živočichů. Součástí přírodní památky jsou i dvě vyhlídky. Ty spojuje úzká a za deště poměrně nebezpečná traverzní pěšina.

Poloha: 50.1388347N, 14.3921936E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Budovec (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha-Sedlec (1,4 km)


GALERIE: SEDLECKÉ SKÁLY


Vyhlídka na údolí řeky Vltavy je také součástí Přírodní památky Sedlecké skály
Vyhlídka na údolí řeky Vltavy je také součástí Přírodní památky Sedlecké skály

★★★★ - Vyhlídka na údolí Vltavy, Praha 6:

I tato vyhlídka je součástí Přírodní památky Sedlecké skály. Najdeme ji však na jižním cípu, a proto se před námi odkrývá trochu jiný pohled do údolí Vltavy. Katastrálně už tato vyhlídka patří do části Sedlec, na rozdíl od vyhlídky Sedlecké skály, která paradoxně leží v katastru Suchdola. Z této vyhlídky vidíme jako na dlani život a prostředí Sedlece. Na místo nás dovede odbočka žluté turistické stezky.

Poloha: 50.1354075N, 14.3885494E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Budovec (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha-Sedlec (0,8 km)


Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka
Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka

★★★★ - Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, Praha 6:

Přímo přiléhá k Přírodní rezervaci Roztocký háj – Tiché údolí. Jedná se vlastně o jižní pražskou část stejnojmenné rezervace. Je výjimečná hlavně geologickým složením. Vysoké ostré kamenné hradby se tyčí nad malebným údolím.

Poloha: 50.1462761N, 14.3698231E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Únětice, Obecní úřad (2,2 km)

Vlaková zastávka: Praha-Sedlec (3,5 km)