PRAHA 7 - I. ČÁST


Městský obvod Praha 7 je sice jedním z nejmenších v hlavním městě, při seznámení s ním ale máte dojem, že se zde zajímavé věci nabízejí na každém metru; ojedinělé památky odtajní Národní technické muzeum, o zábavu se vám postará zoologická i botanická zahrada

Sedmý pražský obvod je také jedním z nejvíce zkoušených – zažil dva obrovské a zničující požáry Veletržního a Průmyslového paláce, nejtragičtější tramvajovou dopravní nehodu v Praze, Olga Hepnarová si vybrala Prahu 7 za cíl své divoké a smrtonosné jízdy a v roce 2002 velkou část obvodu zaplavila devastující povodeň


Městský obvod Praha 7 se skládá z městských částí Praha 7 a Praha-Troja. Z hlediska katastrálních území, která nás budou zajímat patří do sedmého pražského městského obvodu Holešovice, dolní část Troji a východní část Bubenče.

Zapadající slunce na hladině Vltavy
Zapadající slunce na hladině Vltavy

Se sedmým pražským obvodem jsou především spojovány Holešovice. V průběhu historie se potkáváme i s názvy Holišovice, Holejšovice nebo Holýšovice. O nich najdeme první zmínku už v kronice z roku 1228. Jenže pak se dlouhá staletí nic významného nedělo. Oblast tvoří vlastně zvláštní mohutný meandr řeky Vltavy, který vznikl už v době kamenné.

Holešovice byly malou zemědělskou osadou na hony vzdálenou Praze, která stávala v místech dnešního holešovického vlakového nádraží. Všude okolo se nacházely pole, vinice, louky, ladem porostlé plochy a podmáčené záplavové oblasti řeky Vltavy. Obyvatelé se věnovali hlavně zemědělství a rybolovu. V poklidné době převalujícího se stojatého vzduchu bylo největším vzrušením připojení osady Bubny k Holešovicím. Stalo se tak v roce 1850 a od té doby se používá spojený název Holešovice-Bubny.

Původní Bubny se vyznačovaly velmi frekventovaným brodem přes Vltavu, který hojně využívali obchodníci se svými povozy. Z původních Bubnů dnes zůstala stát snad jen stejnojmenná vlaková zastávka.

Klid v této oblasti zůstal až do poslední třetiny 19. století, kdy se změnily nevyužívané plochy na průmyslové předměstí Prahy. Byla tu nejdříve v roce 1888 otevřena nová plynárna, v roce 1895 městská jatka, v roce 1897 měšťanský pivovar a na přelomu století elektrárna.

Těžko budete v Praze hledat krásnější bydlení, než v těsné blízko Místodržitelského paláce
Těžko budete v Praze hledat krásnější bydlení, než v těsné blízko Místodržitelského paláce

Navíc místo poblíž Holešovic bylo vybráno jako areál, kde se v roce 1891 konala Zemská výstava. Do toho všeho vyrůstá na přelomu století v Holešovicích nový přístav, a to hned na protějším břehu toho libeňského. – na opačném břehu Vltavy, než je přístav libeňský.

Obrovský budoucí potenciál Holešovic-Bubnů už byl rozpoznán, a tak není divu, že začínají námluvy s Prahou. 8. listopadu 1884 se stává tato oblast oficiálně součástí Prahy a Holešovice-Bubny jsou historicky první obcí, které se připojují k Praze. Začlenění do Prahy ještě zvyšuje stavební boom.

V éře samostatného státu se vysušuje a překládá tok řeky Vltavy. Z mapy tak zmizí záplavové území Manin a vysušení půdy umožní výstavbu Libeňského mostu a mostu Barikádníků. V nově se rozvíjejícím území je postavena moderní budova Elektrických podniků, Dělnická úrazová pojišťovna a na konci 30. let unikátní Veletržní palác.

Platany v Letenských sadech
Platany v Letenských sadech

Za druhé světové války prosluly Holešovice velmi nechvalně sběrným židovským táborem, kterému se říkalo podle předválečného využití oblasti - Radiotrh. Z prostoru mezi ulicemi Dukelských hrdinů, Veletržní a Strojnická (bývalý Parkhotel) bylo v letech 1941-44 vypraveno do ghetta v Lodži a následně do Terezína více než 50 tisíc Židů.

Holešovice zažily i jedny z nejostřejších bojů na konci druhé světové války. Boje probíhaly kolem tehdejšího Trojského mostu, který byl následně přejmenován památečně na most Barikádníků. Ostré konflikty ale zažilo i okolí nádraží Bubny, Letenská pláň nebo Štvanice.

V roce 1955 vyrůstána Letné gigantický nomenklaturní pomník Josefa Visarionoviče Stalina. K zemi je poslán náloží dynamitu o sedm let později.

V roce 1960 mizí z oficiálního názvu městské čtvrti Bubny. Na přelomu 70. a 80. let je lokalita rozpůlena severojižní magistrálou a od roku 1984 jezdí do Holešovic metro.

Plavební kanál na Císařském ostrově
Plavební kanál na Císařském ostrově

V 70. letech se v Holešovicích stanou dvě události, které šokují celou republiku. V roce 1973 zavraždí Olga Hepnarová nákladním automobilem v ulici Obránců mírů (dnešní ulice Milady Horákové) 8 lidí. O rok později Československo šokuje monstrózní požár Veletržního paláce, který se nedaří uhasit celý týden. Velmi citelně ovlivnila Holešovice katastrofální povodeň v roce 2002. V ulici Komunardů šli k zemi dva velké domy a na Ortenově náměstí se ocitl pod vodou depozitář vzácných tisků Městské knihovny.

Netradiční pohled na fotbalový stadion Sparty z ochozu vodárenské věže na Letné
Netradiční pohled na fotbalový stadion Sparty z ochozu vodárenské věže na Letné

Poprvé se zmínky o této osadě objevují v roce 1197, ale v té době byste rozhodně nenašli na žádné mapě název Bubeneč. Tehdy se osada jmenovala Přední Ovenec a patřila vladykovi Hroznatovi. Ten v tomto roce odjížděl na křížovou výpravu na Blízký východ, a protože si nebyl jistý, jak výprava dopadne, sepsal závěť, kde oblast odkázal premonstrátům v Teplé.

Význam obce pak prudce vzrostl ještě na konci 13. století, kdy byla založena Královská obora. Jenže tu už hned v roce 1401 zcela zničila vojska vzdorokrále Ruprechta a v rámci následné pijatiky byla všechna vysoká zvěř vybita a snědena.

Karel IV. dokonce uvažoval, že Nové město pražské bude situovat právě do oblasti Předního Ovence. Další válečná vřava přišla do těchto míst v roce 1420, kdy se tu střetla vojska Jana Žižky a oddíly Jana z Michalovic. Další menší bitva se Předního Ovence dotkla hned po bitvě na Bílé hoře, kdy byl zpustošen mlýn s brusírnou drahokamů.

Podzimní nálada ve Stromovce
Podzimní nálada ve Stromovce

V listopadu 1741 sem dotáhla francouzská, saská a bavorská vojska. Při obléhání Prahy byla velmi poškozena Královská obora a navíc padlo plamenem i několik budov.

V roce 1880 dochází ke změně, kdy se oficiálně mění název osady Přední Ovenec na Bubeneč, ale už po celá dvě předcházející století se souběžně používaly oba názvy. Často se ale místo Ovenec říkalo také Vovenec a trochu pejorativně také Hovenec.

V roce 1904 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen Bubeneč na město a hned o tři roky se začalo jednat s Prahou o připojení. K tomu ale došlo až v roce 1922.

Dnes je území Bubenče rozděleno mezi dva pražské městské obvody. Východní část, tedy Stromovka, Výstaviště a Letná jsou součástí sedmého obvodu, západní část sahající až k Vítěznému náměstí patří šesté městské části.

A na závěr si musíme říct, že Bubeneč je sice rodu mužského a skloňuje se podle vzoru stroj, ale pravidla českého pravopisu užívají i skloňování podle vzoru ženského.

Hlavní budova AVU vznikla podle návrhu Václava Roštlapila v letech 1898-1902
Hlavní budova AVU vznikla podle návrhu Václava Roštlapila v letech 1898-1902
Trojský kůň v Troji
Trojský kůň v Troji

Území Zadního Ovence, neboli Troja, bylo osídleno už v mladší době kamenné. To potvrzuje i objevené sídliště z mladší doby kamenné z usedlosti Kazanka, kde byla nalezena vypichovaná keramika.

Zdejší lokalita je jednou z nejstarších na území dnešní republiky, kde bylo zaznamenáno pěstování vinné révy. Málokdo si uvědomuje, že ulice Na Dlážděnce je jednou z nejstarších cest na území naší republiky. Její trasa se za posledních nejméně 800 let nezměnila.

Troja má velmi složitý terén, a tak tam nikdy nemohl proniknout velkoměstský typ výstavby. Proto je zdejší zástavba složená jen z vil a rodinných domků.

Jedinou výjimkou je Trojský zámek. Ten nechal postavil v letech 1683-1692 Václav Vojtěch Šternberk. Jedná se o jednu z nejkrásnějších historických staveb a právem se na ní vztahuje národní památková ochrana.

Málokdo tuší, že graffitti poničená drobná stavba je unikátní průduch, který vznikl při kopání Rudolfovy štoly v 16. století
Málokdo tuší, že graffitti poničená drobná stavba je unikátní průduch, který vznikl při kopání Rudolfovy štoly v 16. století

Vliv zámečku je tak silný, že podle něho se mění název celé čtvrti. Až do 18. století byla oblast nazývaná stále Zadní Ovenec, v 18. století se pak ustálil vžitý název Troja.

Od 1. ledna 1922 se stává Troja součástí hlavního města. Důležitou osobou trojského veřejného života byl zdejší velkostatkář Alois Svoboda, který 7. října 1922 věnoval hlavnímu městu Praha rozsáhlé pozemky o rozloze větší než 82 hektarů, včetně zdejšího Trojského zámečku. Pozemky věnoval za účelem vybudování osvětových a sociálně humanitních zařízení ve prospěch mládeže.

Svobodův štědrý dar tak umožnil fakt, že od 10. dubna 1924 se píše historie pražské botanické a od 1. října 1924 i pražské zoologické zahrady.

Budovy Pražských jatek
Budovy Pražských jatek

Troja patří k nejkrásnějším lokalitám v Praze, úzký skalní koridor však nese problémy s úzkým říčním koridorem a katastrofálními záplavami. Prahu a hlavně Troju zasáhly za posledních dvě stě let čtyři extrémní povodně. Ta poslední v roce 2002 způsobila i velkou devastaci zdejší zoologické zahrady, když se utopilo 134 zvířat. Velké povodně či vysoké říční stavy ale způsobuji u Troji speciální jevy, které se nedají jinde v Praze sledovat.

Velké říční proudy ve Vltavě vytvářejí ostrovy. Na konci osmnáctého století bylo popsáno celkem 11 malých ostrůvků, které se postupně slily ve tři velké, které v 19. století umožnily rybářům na nich vybudovat dřevěné domy.

I v současné době je možné ve Vltavě jeden nově vznikající ostrov sledovat. Vznikl při povodni v roce 2002 a stále se zvětšuje. Je v těsné blízkosti Čistírny odpadních vod o kousek dál po proudu v katastru městského obvodu Prahy 6. Od povodní dokázal zarůst už i rostlinami a používají ho ke svému přenocování vodní ptáci.

Budova pražské AVU na pražském Výstavišti
Budova pražské AVU na pražském Výstavišti

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Prahou 7 neprochází žádná dálnice. Jedná se o městský obvod, který je v širším centru metropole. Jeho páteřní silnicí je městský okruh a zvláště silniční tunel Blanka. Velmi významná pro dopravu je také severojižní magistrála. Vzdálenosti Prahy 7 z českých měst: Pardubice (119 km), Jihlava (133 km), České Budějovice (151 km), Plzeň (93 km), Karlovy Vary (128 km), Ústí nad Labem (86 km), Liberec (107 km), Hradec Králové (115 km).

Autobus: Klíčové autobusové nádraží pro tuto část Prahy na nádraží Holešovice. Jezdí odtud autobusy do celé severní části Čech. Odjet můžete přímým spojem do Teplic, Nového Boru, Rumburku, Budyně nad Ohří, Jablonného v Podještědí, Šluknova a Litoměřic.

Vlak: Hlavním nádražím Prahy 5 je nádraží Holešovice. Z něho vás přímé vlaky rozvezou do Roztok u Prahy, Ústí nad Labem, Českých Budějovic, Děčína, Kralup nad Vltavou, Českých Velenic, Chebu, Chomutova, Vraňan, Loun ale i do německých měst Berlín, Hamburk, Kiel, Lipsko, Summerau a také do maďarské Budapešti či rakouského Lince.

Metro: Prahu 7 obsluhuje linka C pražského metra. V městském obvodu najdeme stanice metra Vltavská a Nádraží Holešovice.

Rybníčky ve Stromovce si oblíbilo vodní ptactvo