PRAHA 7 - II. ČÁST


Budova Národního technického muzea
Budova Národního technického muzea

★★★★★ - Národní technické muzeum (včetně osmi předmětů zařazených na seznam Národních kulturních památek), Holešovice:

Monumentální stavba konstruktivistického stylu podle projektu architekta Milana Babušky. Zakladatelem českého technického muzejnictví se stal Vojta Náprstek. Obliba technických novinek se ale v českých podmínkách velmi šířila, a tak vznikla potřeba založit Národní technické muzeum. Stalo se tak 5. července 1908. První expozice vznikla ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Stále se rozrůstající sbírky vyvolaly potřebu vlastní nové budovy, byla vypsána soutěž, ve které zvítězil architekt Milan Babuška. Stavělo se v letech 1938-41. Jenže budovu ihned po dostavění zabralo protektorátní ministerstvo pošt. Technické muzeum se mohlo do budovy přesunout až v roce 1948, jenže smělo využívat jen jednu třetinu budovy. Změnu přinesla až sametová revoluce, kdy nařízením vlády připadla celá budova muzeu. Následuje velká přestavba a myšlenka samostatné budovy je fakticky naplněna až v říjnu 2013 po 75 letech existence. V budově je ve stálých expozicích vystaveno zhruba 6 tisíc předmětů, což je zhruba 8 procent celkového muzejního fondu. Ty největší lahůdky, které jsou zároveň národními kulturními památkami, musíte hledat v sekci astronomie a dopravy. V prvně jmenované expozici najdeme tři národní kulturní památky. Jde o astronomické hodiny Engelberta Seigeho z roku 1791. Ty jsou dokladem výjimečného technického vývoje 2. poloviny 18. století a využívají tehdy nejmodernější poznatky astronomie. Ve svém orloji už mají zaznamenánu sedmou planetu sluneční soustavy Uran, která byla objevena jen 10 let předtím. Astronomicko-geografický orloj má mnoho funkcí a dokáže ukázat změny poloh hvězd a planet, stav Slunce nebo měsíční fáze. Předmět vyrobený z mosazi, železa, dubového a smrkového dřeva a skla má rozměry 190x180x70 centimetrů. Další dva předměty z kategorie národních kulturních památek jsou sextanty Josta Bergüho a Erasma Habermela. Sextanty sloužily k astrometrickému měření mezi vesmírnými objekty. Oba vznikly na přelomu 16. a 17. století, kdy v Praze na rudolfínském dvoře pobývali vědci Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Oba astrologové se spojili se špičkami v oboru mechaniky a hodinářství Habermelem a Bürgim a vznikly tak přístroje dokládající vysokou technickou vyspělost rudolfínské Prahy. Jen díky Bürgiho sextantu byl schopen Johannes Kepler napsat a sestavit svoje dílo Zákony o pohybu planet. Přístroje jsou vyrobeny z mosazi, zlacené mosazi, železa a dřeva.

Poloha: 50.0975375N, 14.4249417E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,5 km)

Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)


Bruselský pavilon EXPO 58
Bruselský pavilon EXPO 58

★★★★★ - Expo 58, Holešovice:

Československý pavilon získal na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu nejvyšší ocenění, Zlatou hvězdu. Za originálním návrhem a technicky kvalitním provedením stáli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Demontovatelná stavba byla po výstavě přesunuta do Letenských sadů. Restaurace v objektu fungovala až do roku 1990. Po několika letech chátrání byl poté obnoven a v současnosti je zde moderní sídlo reklamní agentury.

Poloha: 50.0964728N, 14.4298192E

Parkoviště: téměř v místě

Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (340 m)

Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (0,9 km)


GALERIE: PAVILON EXPO 58


Budova historického Letenského kolotoče
Budova historického Letenského kolotoče

★★★★ - Historický kolotoč, Holešovice:

Jedná se o nejstarší dochovaný kolotoč v České republice a dokonce i v celé Evropě. Byl postaven v roce 1892 v pražských Vinohradech ale od roku 1894 stojí naproti budově Národního technického muzea. Dřevěný podlahový kolotoč (neboli karusel) má tvar pravidelného dvanáctiúhelníku o průměru 12 metrů a je v něm umístěno 21 koní a čtyři autíčka. Koně mají různou velikost, jsou tak určeny jak pro děti, tak i pro dospělé a všechny jsou potaženy pravou koňskou kůží. Dvě autíčka jsou dřevěná a dvě kovová a všechny odpovídají typům automobilů ze 30. let 20. století. Pavilon s dřevěným kolotočem nechal vyrobit Josef Nebeský pro letní sezónu 1892 při příležitosti Jubilejní výstavy. Točna je poháněna elektromotorem (prvně instalován již v 90. letech 19. století). Původně byl součástí i historický orchestrion, který byl ale ukraden v roce 1994.

Poloha: 50.0966489N, 14.4251883E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,7 km)

Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,3 km)


Budova Veletržního paláce z východní strany
Budova Veletržního paláce z východní strany

★★★★ - Veletržní palác, Holešovice:

Jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy vznikla podle návrhů architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Postavena byla v letech 1925 až 1928 jako sídlo společnosti Pražské vzorkové veletrhy. V této době byla největší stavbou tohoto typu na světě a zároveň i jednou z nejoceňovanějších českých budov. Brzy však začaly být s budovou problémy. Týkaly se využití budovy, nebylo snadné ji totiž mimo pořádání veletrhů smysluplně využít. Pomalu se tak hroutí ambiciózní myšlenka výstavby Veletržního city. Veletržní palác byl jen první etapou. V další části projektu měl vzniknout podobný palác i v trojúhelníku mezi ulicemi Dukelských hrdinů, Veletržní a Strojnická. Navíc tu měl být postaven ještě hotel. K naplnění projektu Veletržního city nedošlo z důvodu velké zadluženosti projektu už po výstavbě Veletržního paláce. Po druhé světové válce zde sídlily společnosti zabývající se zahraničním obchodem. Jako výrazný mezník se do historie paláce zapsal požár ze dne 14. srpna 1974, jehož likvidace trvala 6 dní. Kompletní opravy se budova dočkala až v 90. letech. Dnes je sídlem Národní galerie a od roku 1958 je nemovitou kulturní památkou. Budova je 140 m dlouhá, 60 m hluboká a 35 m vysoká, členěná do sedmi pater. Hlavní prostorotvorný význam mají dvě dvorany: velká, umístěná rovnoběžně s ulicí Dukelských hrdinů, a malá, která je kolmá k velké a kterou obíhají ochozy. V poslední době však síly informace o tom, že se Národní galerie bude z budovy stěhovat. Její provoz z hlediska energetické náročnosti je totiž velice nákladný.

Poloha: 50.1013503N, 14.4322894E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Veletržní palác (50 m)

Železniční zastávka: Praha – Bubny (0,6 km)

GALERIE: VELETRŽNÍ PALÁC


Hanavský pavilon dnes slouží jako restaurace
Hanavský pavilon dnes slouží jako restaurace

★★★★ - Hanavský pavilon, Holešovice:

Byl vytvořen pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 jako reprezentační objekt hořovických železáren knížete Hanavského. Železárny se prezentovaly jak samotným pavilonem, tak vzorkovou kolekcí výrobků, která byla instalována uvnitř. Pavilon stojí na kraji srázu Letné nad Vltavou. Je postaven v novobarokním holandském slohu kombinací litinové konstrukce zdiva s hojnými uměleckými litinovými doplňky. V interiéru je centrální polygonální prostora s bočními výklenky, do kterých se vstupuje pod vysokou arkádou, nesenou litinovými sloupy na podstavcích. Ve výklencích jsou v lunetách malované galantní scény. O Hanavském pavilonu se vyjádřil velmi pochvalně ve 20. letech 20. století i jeden z největších světových architektů Le Corbusier.

Poloha: 50.0937081N, 14.4126772E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (370 m)

Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,4 km)


GALERIE: HANAVSKÝ PAVILON


Letenský zámeček v Letenských sadech
Letenský zámeček v Letenských sadech

★★★ - Letenský zámeček, Holešovice:

Jednopatrová novorenesanční budova stojí dnes tam, kde původně byly staré církevní vinice. Postavil ji v roce 1863 Vojtěch Ignác Ullmann ve stylu italské předměstské vily. Koncepce se opírá o vzor Palladiovy vily v Porto v Loretu.

Poloha: 50.0963664N, 14.4255700E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,6 km)

Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1,2 km)


Základy kostela svatého Klimenta v Holešovicích pocházejí už z roku 1088
Základy kostela svatého Klimenta v Holešovicích pocházejí už z roku 1088

★★★ - Kostel svatého Klimenta, Holešovice:

Nejstarší dochovná církevní stavba na území Prahy 7, první zmínky o ní pocházejí již z roku 1234. Původně tu stál ale kostelíček už v roce 1088 a ten byl základem osady Bubny. Po požáru v roce 1603 byl přestavěn barokně, románské a gotické prvky se ale zachovaly. Pro nedostatečnou kapacitu byl nahrazen nedalekým novogotickým kostelem sv. Antonína Paduánského. Zajímavostí je, že původní zvon pro kostel svatého Klimenta byl ulit už v roce 1559 zvonařem Brikcim z Cinperka a tento zvon se dochoval do dnešních dnů. Byl však přenesen a zavěšen v kostele svatého Antonína Paduánského.

Poloha: 50.0973881N, 14.4319114E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (210 m)

Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (0,7 km)


Národní zemědělské muzeum
Národní zemědělské muzeum

★★★ - Národní zemědělské muzeum, Holešovice:

Budova tohoto muzea je vlastně rodnou sestrou budovy Národního technického muzea. I tuto stavbu projektoval architekt Milan Babuška. Zemědělské muzejnictví se začalo formovat v našich zemích po Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 v Praze. Muzeum bylo nejdříve součástí Národopisného muzea, pak se osamostatnilo. Sídlilo nejdříve v paláci Silva-Tarouca Na Příkopech, pak v letohrádku Kinských. Nová stavba vznikla v roce 1939, ale hned byla zabrána nacisty pro vojenské účely. Zemědělské muzeum se mohlo vrátit až v roce 1945, pak jej ale vyhnala Státní dislokační komise. Do svých vlastních prostor se mohlo Národní zemědělské muzeum vrátit až po revoluci, kdy byla zase potřebná celková rekonstrukce budovy. Díky ní vznikla na střeše terasa, ze které je jeden z nejkrásnějších výhledů na Prahu.

Poloha: 50.0971106N, 14.4232733E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,6 km)

Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)


Funkcionalistá budova Elektrických podniků prochází nákladnou rekonstrukcí
Funkcionalistá budova Elektrických podniků prochází nákladnou rekonstrukcí

★★★ - Budova elektrických podniků, Holešovice:

Výrazná funkcionalistická budova Elektrických podniků z let 1930–1935 od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Působivá je zejména monumentální dvorana s ochozy a centrálním schodištěm. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, vzájemně prostoupených, výškově odlišných. Nejvyšší střední část je sedmipodlažní, kolmo jí pak prostupuje další šestipodlažní část stavby. Zadní nízké křídlo polikliniky obrácené ke kostelu sv. Antonína je odděleno od budovy třemi malými dvory. V suterénu budovy jsou umístěny tři společenské sály, dva menší a jeden velký dvouúrovňový, s galerií (první a druhý suterén). Unikátně je dochovaná i přízemní hala s přepážkami a kójemi (původně pokladny Dopravního podniku). Naprostým unikátem je pak původní vzduchotechnika – jednalo se o vůbec první plně klimatizovanou budovu v Československé republice. Vnitřek často využívají filmaři k navození pocitu 30. let. Bohužel původně dominantní stavba utrpěla v 70. a 80. letech stavebními úpravami okolí. Konec severojižní magistrály a výstavba objektu stanice metra Vltavská ji dostatečně utopily v okolí.

Poloha: 50.0986989N, 14.4365983E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Vltavská (150 m)

Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (280 m)


Kostel svatého Antonína Paduánského ze zadního pohledu