PROSTĚJOV


Prostějov byl druhým nejvýznamnějším městem se židovskou komunitou na Moravě, i proto se mu říkalo pyšně Hanácký Jeruzalém

Město uprostřed hanáckých úrodných nížin si však prožil své těžké doby v téměř každé době a za každého režimu a pokaždé na jeho tváři vznikla nápadná jizva, kterou si připomíná dodnes


Prostějov (německy Prossnitz) je druhým největším městem Olomouckého kraje; dnes v něm žije 44 tisíc obyvatel. Uprostřed úrodných nížin se poprvé obec s názvem Prostějovice objevila v roce 1140.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Věž hladomorny v Otaslavicích

Ve 13. století přicházejí němečtí osadníci, kteří zakládají vlastní samostatnou osadu; ta je založena v lokalitě dnešního náměstí T. G. Masaryka, tedy v samotném srdci okresního města.

V roce 1213 má Prostějov dokonce dvě význačné návštěvy, které tu nějaký čas pobývají a zdrží se tu – jedná se o krále Přemysla Otakara I. a moravského markraběte Vladislava Jindřicha.

27. března 1390 je uděleno právo výročního trhu; Prostějov se tak de facto stává městem; zásluhu na tom mají páni z Kravař, kteří se o udělení trhu zasloužili. Petr z Kravař kolem roku 1390 také zakládá v Prostějově augustiniánský klášter. Město na úrodné Hané ale nehledá nové způsoby ochrany, a tak je do široka otevřené, bez opevnění. To se městu vymstí za husitských válek, kdy se nejprve provalí městem kordon kališníků, který zničí augustiniánské sídlo a ukončí tak krátký život zdejšího kláštera, který je sice oficiálně ukončen až v roce 1522, ale to je jen formální předání pobořené nemovitosti do rukou utrakvistů, a následně v roce 1431, kdy vojska markaběte Albrechta Rakouského Prostějov vypálí a vyrabují.

Vila Františka Kovaříka v Prostějově
Vila Františka Kovaříka v Prostějově

Stahování černých mraků pokračuje i dál v roce 1466, kdy vymírá po meči rod pánů z Kravař. To už ale v konturách města funguje dvanáct let židovská obec, která vyvádí Prostějov z nejhoršího hospodářského zmatku.

Další velmi přínosné období začíná rokem 1495, kdy se vlády nad Plumlovským panstvím, kam Prostějov patří, chopí Pernštejnové. Začíná výstavba kamenných hradeb se čtyřmi branami a baštami a Prostějov posiluje svoji obranyschopnost. Kromě toho se ve městě objevuje stavební huť, vyroste radnice, dochází k renesanční přestavbě zámku a už v roce 1499 je zmínka o prvních českých bratřích ve městě; ty tu působí až do svého zákazu pobytu v Čechách v roce 1547.

V roce 1527 dochází k události, která je historickým milníkem – Prostějov se může pochlubit tím, že je tu vytištěna první kniha na Moravě. Jmenuje se Listové bratřím boleslavským, jejím autorem je Jan Dubčanský a byla vytištěna u Kašpara Aorga.

Zámek Prostějov
Zámek Prostějov

V Prostějově se žije dobře, jenže toho si neváží místní měšťané, a tak finančně podpoří v roce 1599 Karla z Lichtenštejna, aby mohl od Pernštejnů odkoupit Plumlovské panství. Stane se tak a s Lichtenštejny přichází doba stagnace a úpadku. Na vině nejsou ale jen samotní Lichtenštejnové, kteří vyvolávají náboženské čistky, ale přidají se za třicetileté války i Švédové, kteří do města vpadnou v roce 1643 a město zcela zpustoší.

Co nezničí Švédové, spolyká roku 1697 ničivý oheň, kterému podlehne kostel, radnice i desítky domů. Město se začíná halit do barokního hávu a z největšího srabu ho vyvedou znovu zástupci židovské komunity, kteří stojí za velkým rozvojem potravinářského, textilního a oděvního průmyslu. Prostějov se začne intenzivně rozvíjet – v roce 1728 je připojen na císařskou silnici, hned dva roky poté je dostavěn klášter milosrdných bratří a v roce 1764 je založen kapucínský klášter; ten ale vydrží jen dvacet let, než ho uzavřou patenty Josefa II.

V roce 1801 je založena ve městě první továrna v moderním slova smyslu – jde o soukenickou fabriku firmy Veit Ehrenstamm. Jako magnet pro další obchodníky působí otevření první konfekční továrny bratří Mandlů v roce 1858. Začínají nové a lepší časy – Prostějov je v roce 1870 připojen na železnici z Brna do Olomouce, ve stejném roce se ulice města rozzáří plynovými lampami a začíná se s bouráním městských hradeb. Na jejich místě vznikají nové domy – vypadají jako pohádkově zázračné – nesou stopy historismu, později se přidávají secesní prvky, Prostějov se mění k nepoznání.

Vývěry pramenů Jan a Julinka v Lázních Skalka
Vývěry pramenů Jan a Julinka v Lázních Skalka

Textilní fabriky jedou na plné obrátky, celá třetina oblečení vyrobená v Rakouském císařství pochází z Prostějova. V roce 1872 se stává Prostějov třetím největším městem Moravy, před ním jsou jen Brno a Jihlava.

Replika prostějovského židovského města namalovaná na zbytku městských hradeb
Replika prostějovského židovského města namalovaná na zbytku městských hradeb

Německé obyvatelstvo bylo v Prostějově v menšině, přesto bylo vedení města kvůli kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, stále německé. Prvním českým starostou Prostějova se stává v roce 1892 Karel Vojáček.

V letech 1906-07 vzniká v Prostějově Národní dům, úžasná secesní stavba Jana Kotěry.

Nepokoje I. světové války se odrazily i na náladách ve městě. K největšímu konfliktu došlo 26. dubna 1917; zůstalo po něm 23 mrtvých.

Nový československý stát sotva nedávno sfoukl sedmou svíčku na svém dortu, přesto i v tomto školním věku musí myslet na obranu. Posiluje leteckou obranyschopnost a to je hlavní důvod události, která se v Prostějově odehraje 3. února 1926.

Přírodní rezervace Blátka
Přírodní rezervace Blátka

K další vyhrocené události dochází v Prostějově v noci 10. dubna 1953, kdy je na náměstí v Prostějově stržena potají socha prvního československého prezidenta Tomáše Garigua Masaryka. Občané to považují za urážku a následujícího dne se uskuteční ve městě demonstrace. Demonstraci rozeženou lidové milice a StB. 90 lidí je zatčeno, 43 souzeno a 20 lidí je odsouzeno k trestu odnětí svobody až na 1,5 roku. Později vyjde najevo, že za stržením sochy stál sám předseda ONV František Ján, několik místních důstojníků leteckého učiliště a příslušníci StB.

Poslední velmi hořká událost, která ovlivnila chod hanáckého města se stala v srpnu 1968, kdy vystresovaní ruští vojáci začali střílet do místních obyvatel. Řada lidí byla zraněna, tři mladé životy ale vyhasli při incidentu nadobro.

Ke slavným rodákům patří Matěj Rejsek, což byl slavný architekt katedrální jagelonské gotiky. Narodil se někdy v letech 1445-1450. K jeho mistrovským dílům patří Prašná brána v Praze a katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře. S jeho určením rodiště to není tak jednoduché, protože si stejné právo na jeho místo narození dělá i Prostějov v Čechách, tedy obec v okrese Chrudim.

Socha Jiřího Wolkera, zdejšího rodáka, v Prostějově
Socha Jiřího Wolkera, zdejšího rodáka, v Prostějově

29. března roku 1900 se narodil v domě na hlavním náměstí představitel dělnické poezie Jiří Wolker. 6. srpna 1910 je datum narození Caroly Zwillinger, která se po emigraci v roce 1939 do Palestiny proslavila pod jménem Lola Beer Ebner. Jednalo se o slavnou izraelskou módní návrhářku, která navrhovala nejen šaty bohaté klientele, ale na jejím kontě jsou i uniformy izraelských vojákyň, zaměstnanců poštovních úřadů či letušek společnosti El-Al; byla držitelkou titulu Rytíř umění a literatury francouzské vlády.

V Prostějově se narodili sourozenci Hana a Otto Wichterlovi; Hana byla slavná česká sochařka, která se narodila 2. března 1903 a Otto vynálezce kontaktní čoček. Ten se narodil v Prostějově 27. října 1913.

Dalším známým rodákem byl spisovatel Antonín Přidal; jeho datum narození v Prostějově je 13. října 1935. 12. října 1939 – to je datum narození českého prozaika Vladimíra Körnera.

Bludný kámen ve Smetanových sadech v Prostějově, který sem za doby ledové dorazil až z Finska
Bludný kámen ve Smetanových sadech v Prostějově, který sem za doby ledové dorazil až z Finska

Prostějov měl štěstí i na narození významných českých herců – 7. září 1938 se tu narodila Milena Dvorská, 19. ledna 1942 Gabriela Wilhelmová a 9. srpna 1943 Ladislav Županič.

Od 9. dubna 1965 má v rodném listě Prostějov uvedené jako rodné město také jedna z nejkrásnějších žen světa Pavlína Pořízková; zajímavostí je, že její rodiče emigrovali do Švédska v roce 1968, Pavlína mohla až na přímluvu švédského premiéra Olafa Palmeho vycestovat v roce 1975.

V Prostějove se také narodil 18. dubna 1969 zlatý olympionik v desetiboji z roku 1992 v Barceloně a držitel zlaté medaile v halovém sedmiboji z roku 1997 Robert Změlík.

V nedalekých Držovicích bylo v roce 1805 po bitvě u Slavkova v dnešní restauraci U Romže francouzsko-rusko-rakouské jednání o rozmístění vojsk a podobě demarkační linie.

Znak Prostějova představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.

Zámek v Brodku u Prostějova
Zámek v Brodku u Prostějova

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Prostějov leží na dálnici D46. Pro návštěvu města je dobré použít sjezdy 21, 23, 24 a 26. Vzdálenosti Prostějova z českých měst: Praha (240 km), Olomouc (19 km), Ostrava (110 km), Zlín (61 km), Brno (60 km), Pardubice (134 km).

Autobus: Autobusové spojení do Prostějova je z Olomouce, Brna, Lutína, Rozstání, Pavlovic u Kojetína, Hrubčic, Mostkovic, Prostějoviček, Kroměříže, Kladek, Myslejovic, Protivanova, Konice, Horního Štěpánova, Oplocan, Podivic, Dřínova, Hrušky, Vyškova, Bukové, Otaslavic, Polomí, Držovic, Přerova, Ptení, Vřesovic, Kojetína, Jeseníku, Čech pod Kosířem, Krnova, Boskovic, Zlína, Vyškova, Hradce Králové, Jihlavy, Liberce a ukrajinského Zoločivu.

Vlak: Železniční trať přivádí do Prostějova přímé spoje z Brna, Dzbel, Nezamyslic, Červenky, Šumperku, Koutů nad Desnou, Olomouce, Šumperka a Senice na Hané.

Boční stěna Národního domu v Prostějově
Boční stěna Národního domu v Prostějově

★★★★★ - Národní kulturní památka Národní dům, Prostějov:

Nádherná secesní budova postavená v letech 1905-7. Autorem projektu je architekt Jan Kotěra. Necitlivě byla ale budova rekonstruována během druhé světové války Emilem Tranquillinim, profesorem Německé vysoké školy technické. Při této rekonstrukci byly setřeny veškeré secesní prvky stavby. V dalších letech se postupně secesní podoba budovy vracela zpět. Stavbu doplňuje pomník manželů Vojáčkových z roku 1910 na prostranství před východním průčelí. Pomník navrhl také Jan Kotěra.

Poloha: 49.4734444N, 17.1144878E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Prostějov, Vápenice (180 m)

Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (1 km)

Detail Kotěrova pomníku manželů Vojáčkových v Prostějově
Detail Kotěrova pomníku manželů Vojáčkových v Prostějově

Soumrak nad radnicí s vyhlídkovou věží v Prostějově
Soumrak nad radnicí s vyhlídkovou věží v Prostějově