ROUDNICE NAD LABEM


Roudnice nad Labem je místem, kde byl údajně na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus; dnes však návštěvníky zaujme zámek Lobkowiczů, ale hlavně secesní most, který nahradil třetí nejstarší kamenný most v Česku

Jižně od Roudnice nad Labem můžeme navštívit ikonickou horu Říp, která se dotýká základů české státnosti s jednou z nejstarších staveb v zemi – rotundou svatého Jiří; nesmíme ale zapomenout na Národní přírodní památku Kleneč, která je jediným místem na světě, kde se přirozeně vyskytuje bíle kvetoucí Hvozdík písečný český


Roudnice nad Labem (německy Raudnitz an der Elbe) je jedno z historicky nejstarších českých měst. Název města je odvozen od silného pramene železité vody, který byl jedním z důvodů, proč tu podle archeologických průzkumů existovalo osídlení už v pravěké době. Důležitost tohoto pramene, kterému byly v průběhu století přisuzovány i zázračné a léčivé účinky, se odrazila i v názvu města. Původní název Roudnice je totiž Rúdnik či Rúdnica a odkazuje právě na železitý (tedy rudný) zdroj vody.

Jedno ze zákoutí staré Roudnice nad Labem s věží Hláska a s kamennými hradbami
Jedno ze zákoutí staré Roudnice nad Labem s věží Hláska a s kamennými hradbami

Poprvé však o Roudnici nad Labem můžeme číst v písemných materiálech až z letopisů, které pocházejí z roku 1167. Je ale poměrně zajímavé, že ve stejné době získává sídlo jako jedno z prvních na našem území, městská práva.

Konec 12. století pro Roudnici znamená i výstavbu kamenného románského hradu, který se tak s největší pravděpodobností stává druhou nejstarší kamennou světskou stavbou v Čechách, hned po západočeském hradě Přimda. Dendrochronologický průzkum zbytků dřevěných výplní zdejší křížové klenby provedený v minulém století potvrdil, že k poražení stromů pro stavbu nejstarší části roudnického zámku došlo v letech 1189-90.

To všechno dokazuje, že Roudnice té doby měla zcela mimořádné postavení a panovnický dvůr považuje její úlohu za zcela klíčovou v posilování českého vlivu v této oblasti. Úzkou návaznost na nejvyšší přemyslovské špičky ještě potvrzuje skutečnost, že za stavbou stál Jindřich Břetislav, synovec krále Vladislava I., který byl pražským arcibiskupem a později i českým knížetem.

Most v Roudnici nad Labem byl jediný most přes řeku Labe, který fungoval i za povodní v roce 2002
Most v Roudnici nad Labem byl jediný most přes řeku Labe, který fungoval i za povodní v roce 2002

Roudnice této éry je velmi oblíbeným místem pražských biskupů a arcibiskupů, pro které se postupem času stává přímo oficiální rezidencí. Výstavba hradu nejde příliš od ruky a soustava budov prochází dlouhodobými, ale neustálými přestavbami a zvelebováním. Biskup Jan IV. z Dražic nařídí výstavbu kamenného mostu přímo pod roudnickým hradem, což velmi usnadní spojení s Prahou. Roudnický most budovaný v letech 1333-1340 se tak stává třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách.

Notoricky známá silueta hory Říp
Notoricky známá silueta hory Říp

Význam města Roudnice nad Labem i nadále stoupá a dokonce císař Karel IV. se na nějakou dobu na zdejším biskupském hradě ubytuje a zřizuje tu svůj dvůr. Pak ale hrad slouží jako vězení pro italského politika Colu di Rienza. Tento italský politik přišel už v průběhu 14. století s myšlenkou na spojení italských roztříštěných městských království v jeden funkční celek. Pro svoji myšlenku ale nenašel na Apeninském poloostrově spojence, naopak zdejší církev silně podporovaná jednotlivými často znepřátelenými státy ho označila za inkvizitora a hrozilo mu upálení. Rienzo se proto vydal do Čech, kde hledal ochranu přímo u císaře Karla IV., kterého ho chtěl přemluvit pro myšlenku sjednocení Itálie. Císař ovšem Rienza převezl a nechal ho uvrhnout do vězení na Roudnickém zámku.

Na konci 14. století je postavení města ještě posíleno výstavbou hradeb kolem hradu a nově vzniklého Nového města. Tím ale šťastná doba Roudnice nad Labem končí. Její definitivní úpadek způsobí husitská doba a hlavně tehdejší války. K hradbám města dotáhnou vojska kališníků celkem třikrát a pokaždé se jim město podaří vyplenit a dobýt. V roce 1421 se o to postará Jan Žižka, o čtyři roky později Jan Roháč z Dubé a jako poslední svůj díl ke zkáze města přidá v roce 1428 Václav Carda z Petrovic. Žižkův útok na Roudnici v roce 1421 definitivně ukončí také činnost zdejšího kláštera. Ten je vypálen, srovnán se zemí a nikdy už nedojde k jeho obnově. Paradoxem doby je fakt, že se nenávist husitů obrátila třikrát proti městu, ve kterém byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze.

Pobořené a poničené město nevydělává vrchnosti peníze, a proto často střídá majitele. V roce 1467 je Roudnice povýšena sice mezi královská města, ale ani to úpadek nedokáže zbrzdit, natož pak zastavit. Roku 1577 se roudnické panství stává součástí majetku Viléma z Rožmberka. Ten napne své síly na přestavbu a rozšíření zdejšího hradu a nachází tu skvělé prostory pro uskutečnění své libůstky – tou je alchymie. Vznikají tu tak známé alchymistické dílny, které lákají různé šarlatány, ale i opravdové vědce té doby.

Centrem Roudnice nad Labem je Karlovo náměstí
Centrem Roudnice nad Labem je Karlovo náměstí

Roku 1592 však Vilém z Rožmberka umírá a majetek odkazuje své čtvrté manželce Polyxeně. Rázem se z této teprve šestadvacetileté ženy stává jedna z nejbohatších šlechtičen střední Evropy a o její ruka jde skutečně na dračku. Polyxena však zůstane věrna truchlivému vdovství a více než deset let pečlivě vede roudnické panství, které se zmáhá a zvelebuje. Nakonec ale přeci jen kývne na manželské návrhy Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz a v roce 1603 se slaví svatba. Společně pokračují v obnově panství a města. Jejich práce je ale zmařena příchodem švédských vojsk k Roudnici během třicetileté války. Roku 1634 a znovu v roce 1639 je Roudnice vypálena a pobořena. Trosky města volají po nových stavbách a brány města se tak naplno otvírají pro příchod barokního stavitelství. To už je ale pánem panství Václav Eusebio z Lobkowicz. Za něj je dokončena přestavba hradu na barokní zámek, kterou provedl Antonio della Porta. Václav Eusebio si Roudnici zamiluje natolik, že se rozhodne toto místo ustanovit jako nedělitelný rodový majetek, takzvaný fidelkomis a tento stav je neměnný až do roku 1945.

Vraťme se ale do roku 1634, kdy je silně pobořen v Roudnici nad Labem historický most a pro místní občany začíná problém se spojením s okolními městy a obcemi na pravém břehu řeky Labe. Ten bude přetrvávat až do výstavby nového mostu, ke které dojde na počátku 20. století, přesněji řečeno v roce 1910. Město však čekají jiné významné změny, které ho ovlivní v dalším vývoji na dlouhá léta.

Roku 1713 je Roudnice nad Labem postižena morovou ranou, stejně jako jiná česká města v té době. V první polovině 18. století je tu založena velká textilní manufaktura a ráz města se začíná velmi poněmčovat.

Cesta vedoucí PP Dobříňský háj
Cesta vedoucí PP Dobříňský háj

To se ještě zintenzivní ve století devatenáctém, kdy díky výstavbě železnice v letech 1848-1850 dostane Roudnice nad Labem přímé spojení s německými Drážďany. Železný oř ale nepřináší jen rozvoj. Roudnice se kvůli železnici musí rozloučit s kostelem svatého Václava, městskými hradbami i bránami.

Konec 19. století znamená pro Roudnici velký rozvoj hospodářství a ekonomický rozvoj. V roce 1920 je tu založena firma Bekar. Tu vlastní bratři Klementové a jedná se o velkou fabriku na výrobu dětských kočárků. V roce 1936 se Roudnice nad Labem na několik dlouhých týdnů dostává na hlavní stránky československých novin. Nechvalnou proslulost městu zařídil Svatoslav Štěpánek. Tento zdejší rodák se stal několikanásobným brutálním vrahem.

V dějinách města hrála důležitou roli silná židovská komunita, která se v Roudnici usídlila už v první polovině 16. století. Už v roce 1541 je popsán první pogrom na obyvatele židovského vyznání. Komunitu částečně zdecimovala třicetiletá válka, ale i mor z roku 1713. Přesto se Roudnice nad Labem stala jedním z nejdůležitějších a nejvýznamnějších židovských středisek. O důležitosti svědčí i skutečnost, že tu sídlil krajský rabín. Postupně zde vyrostly dvě židovské čtvrti, ze kterých dnes už ovšem najdeme jen nepatrné stopy.

České středohoří a Roudnice nad Labem, jak jsou viděné z Kratochvílovy rozhledny
České středohoří a Roudnice nad Labem, jak jsou viděné z Kratochvílovy rozhledny

S koncem II. světové války je zestátněn i místní zámek – velmi cenné umělecké sbírky Lobkowiczké knihovny a obrazárny jsou převezeny na jiné zámky nebo rozkradeny a do areálu zámku se nastěhuje na dlouhá léta Vojenská hudební škola Víta Nejedlého. Vojáci zde zůstanou i dlouho po sametové revoluci. Nakonec je ale zámek vrácen rodu Lobkowiczů a je zpřístupněn v roce 2012. O šest let později pak Roudnice nad Labem získává statut vinařského města.

Dnes ve městě žije téměř 13 obyvatel.

Roudnice nad Labem dala světu 29. srpna 1817 člověka se jménem František Serafín Odkolek. Jako mlynářský krajánek prošel české země, aby nakonec založil velké mlynářské imperium, s jehož názvem se v obchodech můžeme setkat ještě dnes. Roudnice přála i osobnostem, které vynikly v uměleckých oborech. Jedním z nich byl rakouský filmový režisér Georg Wilhelm Pabst. Ten se tu narodil 25. srpna 1885 a natáčel v Rakousku, Německu nebo v Hollywoodu. To on stál za snímkem Ulička, kde není lásky, který jako jeden z prvních nabídl možnost zazářit superhvězdě Gretě Garbo. V Roudnici se narodil ve stejném roce (14. května) i představitel literární symbolistické dekadence Artur Breisky. Jeho život ale ukončila 10. července 1910 smrtelná nehoda v New Yorku. Pracoval zde jako liftboy a neopatrnou manipulací s výtahem si ve věku 25 let rozdrtil hlavu.

Ke kostelu svaté Markéty v bývalých Chodžovicích patří i samostatná zvonice
Ke kostelu svaté Markéty v bývalých Chodžovicích patří i samostatná zvonice

25. října 1902 je datum narození českého herce Václava Vydry mladšího. Manžel Dany Medřické vynikl výraznými postavami, ale i svým silným prokomunistickým postojem. Jeho extrémní opovržení sestrou Lídy Baarové Zorkou Janů ve Vinohradském divadle bylo jednou z příčin, proč si mladá herečka sáhla na svůj život. Již v samostatné Československé republice se zde narodil 24. února 1918 dokonalý elegán českého stříbrného plátna Svatopluk Beneš. Herec, který se dožil 89 let nikdy na své rodné město nezapomněl a to si jeho postavu připomíná dodnes pamětní deskou, kterou najdeme na roudnickém vlakovém nádraží. 11. března 1947 se narodil v Roudnici nad Labem jeden z nejlepších evropských filmařských střihačů – Jiří Brožek. Jeho umění můžeme sledovat ve více než stovce celovečerních filmů. Získal 13 nominací na Českého lva a 9 jich dokázal proměnit. Jednalo se o filmy Krvavý román, Je třeba zabít Sekala, Anděl Exit, Nuda v Brně, Sluneční stát, Hezké chvilky bez záruky, ...a bude hůř, Odcházení a Špína. 29. listopadu 1971 má v rodném listě napsáno vedle místa narození Roudnice nad Labem i česká herečka Klára Melíšková.

Ve městě se narodil i televizní moderátor Bohumil Klepetko. Jeho datum narození je 13. ledna 1967; rodačkou ze dne 1. března 1973 je i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V Roudnici se narodil 8. prosince 1975 i jeden z nejlepších českých automobilových závodníků David Vršecký nebo významný ekonom Tomáš Sedláček. Datum jeho narození je 23. ledna 1977.

Nesmíme zapomenout ale ani na to, že Roudnice je rodným městem i pro jednoho z nejlepších českých tenistů Vladimíra Černíka. Ten se tu narodil 9. července 1917.

Nejkrásnější ulička v Roudnici nad Labem - Varhanova
Nejkrásnější ulička v Roudnici nad Labem - Varhanova

V katastru obce Mnětěš najdeme Národní kulturní památku Říp. Tento ikonický vrch se přímo dotýká samotných počátků české státnosti. Na vrcholu této posvátné zvonovité hory najdeme jednu z nejstarších románských staveb v Česku – rotundu svatého Jiří, která vznikla kolem roku 1039. Stavba byla rozšířena roku 1126 na pokyn Soběslava I. Druhou památkou s národní ochranou je Kleneč. Tato národní přírodní památka je pověstná tím, že se jedná o jediné místo na světě, kde můžeme najít endemický druh květiny Hvozdík písečný český. Roste zde asi 1500 trsů této rostliny. Ještě v 50. letech minulého století rostl Hvozdík písečný český i u obce Vražkov, tato lokalita výskytu ale byla zničena. Od poloviny 80. let minulého století se vědci pokoušejí přesadit některé rostliny i do lokality Kyškovic, kde se zatím podařilo uchytit zhruba 16 rostlin.

Horní Beřkovice jsou známy zdejším zámkem, ve kterém sídlí psychiatrická nemocnice, ale prosluly i jako rodiště operní pěvkyně Klementiny Kalašové. Ta slavila velké úspěchy v milánské La Scale, ale i v Brazílii. Tady se na koncertním turné nakazila žlutou zimnicí a ve městě Salvador nemoci ve věku 38 let v roce 1889 podlehla. Její hrob pak na žádost Josefy Náprstkové objevil při cestě do Jižní Ameriky Alberto Vojtěch Frič.

Nedaleko od Roudnice najdeme obec Dobříň. Tato vesnice je rodištěm českého básníka Josefa Hory. V obci ale najdeme i velmi zajímavý dům. Stojí v blízkosti železniční stanice, má číslo popisné 118 a jedná se o vilu stavitele Beno Kabáta. Předválečné roky zde prožila dcera Beno Kabáta, herečka Zita Kabátová.

Úvozová cesta pod Řípem
Úvozová cesta pod Řípem

Ctiněves je obec pod horou Říp. Podle českého kronikáře Václava Hájka z Libočan je právě zde pochován praotec Čech. V 19. století bylo prozkoumáváno okolí obce mnohými archeology, ale hrob nalezen nebyl.

Malá obec Černouček na pomezí Středočeského kraje je místem, kde na přelomu 20. a 30. let 20. století pobýval spisovatel Josef Věromír Pleva. Ve svém učitelském působišti tak autor napsal svou nejslavnější knihu Malý Bobeš.

Znak Roudnice nad Labem lze popsat následovně: V modrém štítě je stříbrná dvakrát zalomená hradba s cimbuřím o třech stínkách na postranních, kosmo a šikmo stoupajících úsecích a o třech stínkách na středním rovném úseku. V něm je prázdná brána s vytaženou zlatou mříží. Po stranách brány je po jedné černé obdélníkové střílně. Za hradbou vynikají dvě stříbrné věže s cimbuřím o čtyřech stínkách, černým oknem a červenou jehlancovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi najdeme doprava nakloněný červený štítek se stříbrným břevnem.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: V katastru Roudnice nad Labem najdeme pár metrů dálnice D8, ale není tu žádný exit. Pro návštěvu města použijte sjezd na 29. kilometru dálnice. Do Roudnice vás dovede dvojice hlavních silnic II. třídy s čísly 246 a 240. Vzdálenosti Roudnice nad Labem z českých měst: Praha (50 km), Ústí nad Labem (40 km), Karlovy Vary (127 km), Plzeň (123 km), Liberec (94 km).

Autobus: Autobusové spojení do Roudnice nad Labem je z Mladé Boleslavi, Litoměřic, Horních Beřkovic, Dušníků, Snědovic, Loun, Ledčic, Libochovic, Štětí, Úštěku, Hoštky, Lovečkovic, Brozan nad Ohří, Vědomic, Prahy a Budyně nad Ohří.

Vlak: Železnice nás do Roudnice nad Labem dopraví z těchto cílových stanic: Praha, Děčín, Bříza, Ústí nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Teplice v Čechách, Lovosice, Cheb a Hněvice.

Roudnický zámek při pohledu z místního náměstí
Roudnický zámek při pohledu z místního náměstí

★★★★ - Zámek Roudnice nad Labem, Roudnice nad Labem:

Lobkowiczký barokní zámek je čtvrtý největší v České republice. Byl postaven na místě původního románského hradu. Zásadní přestavbou prošel v letech 1652-84 za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz. Ještě před zámeckou přestavbou byl hrad oblíbeným místem pro letní odpočinek pražských biskupů a zde údajně byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze. Původně byl zámek sídlem rodové lobkowiczké knihovny a rukopisů, ale také věhlasné lobkowiczké obrazárny. Jenže interiéry se 180 místnostmi za II. světové války využívala nacistická armáda, po válce pak československá, která zde zřídila Vojenskou konzervatoř, která zde sídlila až do roku 2008. V současnosti si můžeme prohlédnout zámeckou jízdárnu, galerii obrazů českých malířů 19. a 20. století nebo zámeckou kapli. Poloha: 50.4256369N, 14.2616203E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, autobusové nádraží (180 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,7 km)


GALERIE: ZÁMEK ROUDNICE


Funkcionalistický ochoz Kratochvílovy rozhledny poskytuje úžasný pohled na Roudnici nad Labem
Funkcionalistický ochoz Kratochvílovy rozhledny poskytuje úžasný pohled na Roudnici nad Labem

★★★★ - Kratochvílova rozhledna, Roudnice nad Labem:

Výstavba betonové rozhledny začala v roce 1934 u příležitosti 60. výročí založení Rolnické záložny Podřipské. Podle zakladatele spolku Václava Kratochvíla získala i jméno. Po vystoupání 49 schodů na vyhlídkovou plošinu ve výšce 13 metrů nad zemí se naskytne výhled severním směrem na České středohoří. Rozhledna je skvostnou ukázkou funkcionalistického stylu. Výhledovou plochu nese šestice štíhlých bílých sloupů. Kolem středového sloupu se obtáčí schodiště vřetenovitého typu.

Poloha: 50.4216442N, 14.2611011E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Riegrova (180 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,9 km)