ROUDNICE NAD LABEM


Roudnice nad Labem je místem, kde byl údajně na kněze vysvěcen Mistr Jan Hus; dnes však návštěvníky zaujme zámek Lobkowiczů, ale hlavně secesní most, který nahradil třetí nejstarší kamenný most v Česku

Jižně od Roudnice nad Labem můžeme navštívit ikonickou horu Říp, která se dotýká základů české státnosti s jednou z nejstarších staveb v zemi – rotundou svatého Jiří; nesmíme ale zapomenout na Národní přírodní památku Kleneč, která je jediným místem na světě, kde se přirozeně vyskytuje bíle kvetoucí Hvozdík písečný český


Roudnice nad Labem (německy Raudnitz an der Elbe) je jedno z historicky nejstarších českých měst. Název města je odvozen od silného pramene železité vody, který byl jedním z důvodů, proč tu podle archeologických průzkumů existovalo osídlení už v pravěké době. Důležitost tohoto pramene, kterému byly v průběhu století přisuzovány i zázračné a léčivé účinky, se odrazila i v názvu města. Původní název Roudnice je totiž Rúdnik či Rúdnica a odkazuje právě na železitý (tedy rudný) zdroj vody.

Jedno ze zákoutí staré Roudnice nad Labem s věží Hláska a s kamennými hradbami
Jedno ze zákoutí staré Roudnice nad Labem s věží Hláska a s kamennými hradbami

Poprvé však o Roudnici nad Labem můžeme číst v písemných materiálech až z letopisů, které pocházejí z roku 1167. Je ale poměrně zajímavé, že ve stejné době získává sídlo jako jedno z prvních na našem území, městská práva.

Konec 12. století pro Roudnici znamená i výstavbu kamenného románského hradu, který se tak s největší pravděpodobností stává druhou nejstarší kamennou světskou stavbou v Čechách, hned po západočeském hradě Přimda. Dendrochronologický průzkum zbytků dřevěných výplní zdejší křížové klenby provedený v minulém století potvrdil, že k poražení stromů pro stavbu nejstarší části roudnického zámku došlo v letech 1189-90.

To všechno dokazuje, že Roudnice té doby měla zcela mimořádné postavení a panovnický dvůr považuje její úlohu za zcela klíčovou v posilování českého vlivu v této oblasti. Úzkou návaznost na nejvyšší přemyslovské špičky ještě potvrzuje skutečnost, že za stavbou stál Jindřich Břetislav, synovec krále Vladislava I., který byl pražským arcibiskupem a později i českým knížetem.

Most v Roudnici nad Labem byl jediný most přes řeku Labe, který fungoval i za povodní v roce 2002
Most v Roudnici nad Labem byl jediný most přes řeku Labe, který fungoval i za povodní v roce 2002

Roudnice této éry je velmi oblíbeným místem pražských biskupů a arcibiskupů, pro které se postupem času stává přímo oficiální rezidencí. Výstavba hradu nejde příliš od ruky a soustava budov prochází dlouhodobými, ale neustálými přestavbami a zvelebováním. Biskup Jan IV. z Dražic nařídí výstavbu kamenného mostu přímo pod roudnickým hradem, což velmi usnadní spojení s Prahou. Roudnický most budovaný v letech 1333-1340 se tak stává třetím nejstarším kamenným mostem v Čechách.

Notoricky známá silueta hory Říp
Notoricky známá silueta hory Říp

Význam města Roudnice nad Labem i nadále stoupá a dokonce císař Karel IV. se na nějakou dobu na zdejším biskupském hradě ubytuje a zřizuje tu svůj dvůr. Pak ale hrad slouží jako vězení pro italského politika Colu di Rienza. Tento italský politik přišel už v průběhu 14. století s myšlenkou na spojení italských roztříštěných městských království v jeden funkční celek. Pro svoji myšlenku ale nenašel na Apeninském poloostrově spojence, naopak zdejší církev silně podporovaná jednotlivými často znepřátelenými státy ho označila za inkvizitora a hrozilo mu upálení. Rienzo se proto vydal do Čech, kde hledal ochranu přímo u císaře Karla IV., kterého ho chtěl přemluvit pro myšlenku sjednocení Itálie. Císař ovšem Rienza převezl a nechal ho uvrhnout do vězení na Roudnickém zámku.

Na konci 14. století je postavení města ještě posíleno výstavbou hradeb kolem hradu a nově vzniklého Nového města. Tím ale šťastná doba Roudnice nad Labem končí. Její definitivní úpadek způsobí husitská doba a hlavně tehdejší války. K hradbám města dotáhnou vojska kališníků celkem třikrát a pokaždé se jim město podaří vyplenit a dobýt. V roce 1421 se o to postará Jan Žižka, o čtyři roky později Jan Roháč z Dubé a jako poslední svůj díl ke zkáze města přidá v roce 1428 Václav Carda z Petrovic. Žižkův útok na Roudnici v roce 1421 definitivně ukončí také činnost zdejšího kláštera. Ten je vypálen, srovnán se zemí a nikdy už nedojde k jeho obnově. Paradoxem doby je fakt, že se nenávist husitů obrátila třikrát proti městu, ve kterém byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze.

Pobořené a poničené město nevydělává vrchnosti peníze, a proto často střídá majitele. V roce 1467 je Roudnice povýšena sice mezi královská města, ale ani to úpadek nedokáže zbrzdit, natož pak zastavit. Roku 1577 se roudnické panství stává součástí majetku Viléma z Rožmberka. Ten napne své síly na přestavbu a rozšíření zdejšího hradu a nachází tu skvělé prostory pro uskutečnění své libůstky – tou je alchymie. Vznikají tu tak známé alchymistické dílny, které lákají různé šarlatány, ale i opravdové vědce té doby.

Centrem Roudnice nad Labem je Karlovo náměstí
Centrem Roudnice nad Labem je Karlovo náměstí

Roku 1592 však Vilém z Rožmberka umírá a majetek odkazuje své čtvrté manželce Polyxeně. Rázem se z této teprve šestadvacetileté ženy stává jedna z nejbohatších šlechtičen střední Evropy a o její ruka jde skutečně na dračku. Polyxena však zůstane věrna truchlivému vdovství a více než deset let pečlivě vede roudnické panství, které se zmáhá a zvelebuje. Nakonec ale přeci jen kývne na manželské návrhy Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz a v roce 1603 se slaví svatba. Společně pokračují v obnově panství a města. Jejich práce je ale zmařena příchodem švédských vojsk k Roudnici během třicetileté války. Roku 1634 a znovu v roce 1639 je Roudnice vypálena a pobořena. Trosky města volají po nových stavbách a brány města se tak naplno otvírají pro příchod barokního stavitelství. To už je ale pánem panství Václav Eusebio z Lobkowicz. Za něj je dokončena přestavba hradu na barokní zámek, kterou provedl Antonio della Porta. Václav Eusebio si Roudnici zamiluje natolik, že se rozhodne toto místo ustanovit jako nedělitelný rodový majetek, takzvaný fidelkomis a tento stav je neměnný až do roku 1945.

Vraťme se ale do roku 1634, kdy je silně pobořen v Roudnici nad Labem historický most a pro místní občany začíná problém se spojením s okolními městy a obcemi na pravém břehu řeky Labe. Ten bude přetrvávat až do výstavby nového mostu, ke které dojde na počátku 20. století, přesněji řečeno v roce 1910. Město však čekají jiné významné změny, které ho ovlivní v dalším vývoji na dlouhá léta.

Roku 1713 je Roudnice nad Labem postižena morovou ranou, stejně jako jiná česká města v té době. V první polovině 18. století je tu založena velká textilní manufaktura a ráz města se začíná velmi poněmčovat.

Cesta vedoucí PP Dobříňský háj
Cesta vedoucí PP Dobříňský háj

To se ještě zintenzivní ve století devatenáctém, kdy díky výstavbě železnice v letech 1848-1850 dostane Roudnice nad Labem přímé spojení s německými Drážďany. Železný oř ale nepřináší jen rozvoj. Roudnice se kvůli železnici musí rozloučit s kostelem svatého Václava, městskými hradbami i bránami.

Konec 19. století znamená pro Roudnici velký rozvoj hospodářství a ekonomický rozvoj. V roce 1920 je tu založena firma Bekar. Tu vlastní bratři Klementové a jedná se o velkou fabriku na výrobu dětských kočárků. V roce 1936 se Roudnice nad Labem na několik dlouhých týdnů dostává na hlavní stránky československých novin. Nechvalnou proslulost městu zařídil Svatoslav Štěpánek. Tento zdejší rodák se stal několikanásobným brutálním vrahem.

V dějinách města hrála důležitou roli silná židovská komunita, která se v Roudnici usídlila už v první polovině 16. století. Už v roce 1541 je popsán první pogrom na obyvatele židovského vyznání. Komunitu částečně zdecimovala třicetiletá válka, ale i mor z roku 1713. Přesto se Roudnice nad Labem stala jedním z nejdůležitějších a nejvýznamnějších židovských středisek. O důležitosti svědčí i skutečnost, že tu sídlil krajský rabín. Postupně zde vyrostly dvě židovské čtvrti, ze kterých dnes už ovšem najdeme jen nepatrné stopy.

České středohoří a Roudnice nad Labem, jak jsou viděné z Kratochvílovy rozhledny
České středohoří a Roudnice nad Labem, jak jsou viděné z Kratochvílovy rozhledny

S koncem II. světové války je zestátněn i místní zámek – velmi cenné umělecké sbírky Lobkowiczké knihovny a obrazárny jsou převezeny na jiné zámky nebo rozkradeny a do areálu zámku se nastěhuje na dlouhá léta Vojenská hudební škola Víta Nejedlého. Vojáci zde zůstanou i dlouho po sametové revoluci. Nakonec je ale zámek vrácen rodu Lobkowiczů a je zpřístupněn v roce 2012. O šest let později pak Roudnice nad Labem získává statut vinařského města.

Dnes ve městě žije téměř 13 obyvatel.

Roudnice nad Labem dala světu 29. srpna 1817 člověka se jménem František Serafín Odkolek. Jako mlynářský krajánek prošel české země, aby nakonec založil velké mlynářské imperium, s jehož názvem se v obchodech můžeme setkat ještě dnes. Roudnice přála i osobnostem, které vynikly v uměleckých oborech. Jedním z nich byl rakouský filmový režisér Georg Wilhelm Pabst. Ten se tu narodil 25. srpna 1885 a natáčel v Rakousku, Německu nebo v Hollywoodu. To on stál za snímkem Ulička, kde není lásky, který jako jeden z prvních nabídl možnost zazářit superhvězdě Gretě Garbo. V Roudnici se narodil ve stejném roce (14. května) i představitel literární symbolistické dekadence Artur Breisky. Jeho život ale ukončila 10. července 1910 smrtelná nehoda v New Yorku. Pracoval zde jako liftboy a neopatrnou manipulací s výtahem si ve věku 25 let rozdrtil hlavu.

Ke kostelu svaté Markéty v bývalých Chodžovicích patří i samostatná zvonice
Ke kostelu svaté Markéty v bývalých Chodžovicích patří i samostatná zvonice

25. října 1902 je datum narození českého herce Václava Vydry mladšího. Manžel Dany Medřické vynikl výraznými postavami, ale i svým silným prokomunistickým postojem. Jeho extrémní opovržení sestrou Lídy Baarové Zorkou Janů ve Vinohradském divadle bylo jednou z příčin, proč si mladá herečka sáhla na svůj život. Již v samostatné Československé republice se zde narodil 24. února 1918 dokonalý elegán českého stříbrného plátna Svatopluk Beneš. Herec, který se dožil 89 let nikdy na své rodné město nezapomněl a to si jeho postavu připomíná dodnes pamětní deskou, kterou najdeme na roudnickém vlakovém nádraží. 11. března 1947 se narodil v Roudnici nad Labem jeden z nejlepších evropských filmařských střihačů – Jiří Brožek. Jeho umění můžeme sledovat ve více než stovce celovečerních filmů. Získal 13 nominací na Českého lva a 9 jich dokázal proměnit. Jednalo se o filmy Krvavý román, Je třeba zabít Sekala, Anděl Exit, Nuda v Brně, Sluneční stát, Hezké chvilky bez záruky, ...a bude hůř, Odcházení a Špína. 29. listopadu 1971 má v rodném listě napsáno vedle místa narození Roudnice nad Labem i česká herečka Klára Melíšková.

Ve městě se narodil i televizní moderátor Bohumil Klepetko. Jeho datum narození je 13. ledna 1967; rodačkou ze dne 1. března 1973 je i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V Roudnici se narodil 8. prosince 1975 i jeden z nejlepších českých automobilových závodníků David Vršecký nebo významný ekonom Tomáš Sedláček. Datum jeho narození je 23. ledna 1977.

Nesmíme zapomenout ale ani na to, že Roudnice je rodným městem i pro jednoho z nejlepších českých tenistů Vladimíra Černíka. Ten se tu narodil 9. července 1917.

Nejkrásnější ulička v Roudnici nad Labem - Varhanova
Nejkrásnější ulička v Roudnici nad Labem - Varhanova

V katastru obce Mnětěš najdeme Národní kulturní památku Říp. Tento ikonický vrch se přímo dotýká samotných počátků české státnosti. Na vrcholu této posvátné zvonovité hory najdeme jednu z nejstarších románských staveb v Česku – rotundu svatého Jiří, která vznikla kolem roku 1039. Stavba byla rozšířena roku 1126 na pokyn Soběslava I. Druhou památkou s národní ochranou je Kleneč. Tato národní přírodní památka je pověstná tím, že se jedná o jediné místo na světě, kde můžeme najít endemický druh květiny Hvozdík písečný český. Roste zde asi 1500 trsů této rostliny. Ještě v 50. letech minulého století rostl Hvozdík písečný český i u obce Vražkov, tato lokalita výskytu ale byla zničena. Od poloviny 80. let minulého století se vědci pokoušejí přesadit některé rostliny i do lokality Kyškovic, kde se zatím podařilo uchytit zhruba 16 rostlin.

Horní Beřkovice jsou známy zdejším zámkem, ve kterém sídlí psychiatrická nemocnice, ale prosluly i jako rodiště operní pěvkyně Klementiny Kalašové. Ta slavila velké úspěchy v milánské La Scale, ale i v Brazílii. Tady se na koncertním turné nakazila žlutou zimnicí a ve městě Salvador nemoci ve věku 38 let v roce 1889 podlehla. Její hrob pak na žádost Josefy Náprstkové objevil při cestě do Jižní Ameriky Alberto Vojtěch Frič.

Nedaleko od Roudnice najdeme obec Dobříň. Tato vesnice je rodištěm českého básníka Josefa Hory. V obci ale najdeme i velmi zajímavý dům. Stojí v blízkosti železniční stanice, má číslo popisné 118 a jedná se o vilu stavitele Beno Kabáta. Předválečné roky zde prožila dcera Beno Kabáta, herečka Zita Kabátová.

Úvozová cesta pod Řípem
Úvozová cesta pod Řípem

Ctiněves je obec pod horou Říp. Podle českého kronikáře Václava Hájka z Libočan je právě zde pochován praotec Čech. V 19. století bylo prozkoumáváno okolí obce mnohými archeology, ale hrob nalezen nebyl.

Malá obec Černouček na pomezí Středočeského kraje je místem, kde na přelomu 20. a 30. let 20. století pobýval spisovatel Josef Věromír Pleva. Ve svém učitelském působišti tak autor napsal svou nejslavnější knihu Malý Bobeš.

Znak Roudnice nad Labem lze popsat následovně: V modrém štítě je stříbrná dvakrát zalomená hradba s cimbuřím o třech stínkách na postranních, kosmo a šikmo stoupajících úsecích a o třech stínkách na středním rovném úseku. V něm je prázdná brána s vytaženou zlatou mříží. Po stranách brány je po jedné černé obdélníkové střílně. Za hradbou vynikají dvě stříbrné věže s cimbuřím o čtyřech stínkách, černým oknem a červenou jehlancovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi najdeme doprava nakloněný červený štítek se stříbrným břevnem.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: V katastru Roudnice nad Labem najdeme pár metrů dálnice D8, ale není tu žádný exit. Pro návštěvu města použijte sjezd na 29. kilometru dálnice. Do Roudnice vás dovede dvojice hlavních silnic II. třídy s čísly 246 a 240. Vzdálenosti Roudnice nad Labem z českých měst: Praha (50 km), Ústí nad Labem (40 km), Karlovy Vary (127 km), Plzeň (123 km), Liberec (94 km).

Autobus: Autobusové spojení do Roudnice nad Labem je z Mladé Boleslavi, Litoměřic, Horních Beřkovic, Dušníků, Snědovic, Loun, Ledčic, Libochovic, Štětí, Úštěku, Hoštky, Lovečkovic, Brozan nad Ohří, Vědomic, Prahy a Budyně nad Ohří.

Vlak: Železnice nás do Roudnice nad Labem dopraví z těchto cílových stanic: Praha, Děčín, Bříza, Ústí nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Teplice v Čechách, Lovosice, Cheb a Hněvice.

Roudnický zámek při pohledu z místního náměstí
Roudnický zámek při pohledu z místního náměstí

★★★★ - Zámek Roudnice nad Labem, Roudnice nad Labem:

Lobkowiczký barokní zámek je čtvrtý největší v České republice. Byl postaven na místě původního románského hradu. Zásadní přestavbou prošel v letech 1652-84 za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz. Ještě před zámeckou přestavbou byl hrad oblíbeným místem pro letní odpočinek pražských biskupů a zde údajně byl Mistr Jan Hus vysvěcen na kněze. Původně byl zámek sídlem rodové lobkowiczké knihovny a rukopisů, ale také věhlasné lobkowiczké obrazárny. Jenže interiéry se 180 místnostmi za II. světové války využívala nacistická armáda, po válce pak československá, která zde zřídila Vojenskou konzervatoř, která zde sídlila až do roku 2008. V současnosti si můžeme prohlédnout zámeckou jízdárnu, galerii obrazů českých malířů 19. a 20. století nebo zámeckou kapli. Poloha: 50.4256369N, 14.2616203E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, autobusové nádraží (180 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,7 km)


GALERIE: ZÁMEK ROUDNICE


Funkcionalistický ochoz Kratochvílovy rozhledny poskytuje úžasný pohled na Roudnici nad Labem
Funkcionalistický ochoz Kratochvílovy rozhledny poskytuje úžasný pohled na Roudnici nad Labem

★★★★ - Kratochvílova rozhledna, Roudnice nad Labem:

Výstavba betonové rozhledny začala v roce 1934 u příležitosti 60. výročí založení Rolnické záložny Podřipské. Podle zakladatele spolku Václava Kratochvíla získala i jméno. Po vystoupání 49 schodů na vyhlídkovou plošinu ve výšce 13 metrů nad zemí se naskytne výhled severním směrem na České středohoří. Rozhledna je skvostnou ukázkou funkcionalistického stylu. Výhledovou plochu nese šestice štíhlých bílých sloupů. Kolem středového sloupu se obtáčí schodiště vřetenovitého typu.

Poloha: 50.4216442N, 14.2611011E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Riegrova (180 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,9 km)


GALERIE: KRATOCHVÍLOVA ROZHLEDNA


Kamenná věž Hláska v Roudnici nad Labem
Kamenná věž Hláska v Roudnici nad Labem

★★★★ - Kamenná věž Hláska, Roudnice nad Labem:

Věž byla dříve využívána k obraně, později k hlášení ponocného a ohlašování požárů. Jejím dalším využitím bylo zřízení vodojemu pro místní kašnu, dnes je využívána jako rozhledna. Je to jediný dochovaný pozůstatek původního opevnění staré Roudnice. Vznikla z iniciativy arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi po roce 1378. Tehdy ale měla ještě dřevěnou podobu. Nikdy nebyla vážněji poškozena a to až do roku 1665, kdy s ní hodně zatočil velký požár města. Pak byla stavba upravena na vodojem.

Poloha: 50.4250950N, 14.2638106E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (210 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,7 km)


Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem je jeden z nejcennějších
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem je jeden z nejcennějších

★★★★ - Starý židovský hřbitov, Roudnice nad Labem:

Nesmírně cenný židovský hřbitov. Na hřbitov byla přenesena část náhrobků z původního židovského hřbitova v místech dnešního kapucínského kláštera. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1611. Tento náhrobek byl přenesen z původního hřbitova, protože zdejší hřbitov byl založen až dva roky poté. V severní části je skupina hrobů mučedníků, kde jsou pohřbeny oběti pogromů. Poslední pohřeb se konal roku 1896. Najdeme zde celkem přes 1700 náhrobků.

Poloha: 50.4268731N, 14.2491919E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, U Hřbitova (380 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (1,1 km)


Kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
Kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem

★★★ - Kostel Narození Panny Marie s areálem augustiniánského kláštera, Roudnice nad Labem:

Kostel byl vybudován spolu s klášterem augustiniánů ve 14. století na místě původního románského kostelíka. Základní kámen položil v roce 1333 arcibiskup Jan IV. z Dražic. V 15. století byl poškozen nájezdy husitů a později několika požáry. O jeho rozvoj se nejvíce postarala Polyxena z Lobkowicz. V letech 1725-1734 byl barokně přestavěn Octavianem Broggiem.

Poloha: 50.4266028N, 14.2568183E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (460 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,6 km)

Interiér kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem
Interiér kostela Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem

Rudný pramen stojí za názvem samotného města Roudnice nad Labem
Rudný pramen stojí za názvem samotného města Roudnice nad Labem

★★★ - Rudný pramen, Roudnice nad Labem:

Rudný pramen stojí za názvem města Roudnice nad Labem (Rúdník, Rúdnica). Najdeme ho ve výklenku zdi augustiniánského kláštera s chrámem Narození Panny Marie. Silně železitou vodu není rozhodně doporučeno pít. Rudný pramen po bombardování Roudnice 9.5.1945 přestal vyvěrat ze zdi kostela a vytékal ve dvoře vedlejší restaurace U Vágnerů. V roce 1983 se dva bratři z Roudnice nad Labem rozhodli vodu přivést zpět na původní místo a od té doby se jeden z nich o pramen pravidelně stará. Voda je velice železitá a kdyby se neodstraňoval nános železa, pramen by se ucpal.

Poloha: 50.4266853N, 14.2574150E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (420 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,5 km)


Zvonice v Roudnici nad Labem
Zvonice v Roudnici nad Labem

★★★ - Zvonice, Roudnice nad Labem:

Zděná zvonice z roku 1715 stojí na místě původní dřevěné zvonice. Ta shořela roku 1676.

Poloha: 50.4256533N, 14.2568681E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (0,5 km)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,9 km)


Černá borovice u Chodoun
Černá borovice u Chodoun

★★★ - Černá borovice u Chodoun, Chodouny:

Nádherná borovice. Stojí osamoceně v poli. Je vysoká 17 metrů. Obvod kmene má téměř 300 centimetrů. Patří k nejkrásnějším solitérním borovicím.

Poloha: 50.4653456N, 14.2502892E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodouny (0,8 km)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (5 km)


Ozdobou Lounek u Chodoun je zvonice u tamního kostela
Ozdobou Lounek u Chodoun je zvonice u tamního kostela

★★★ - Kostel svatého Mikuláše, Chodouny:

Jádro svatyně pochází ze 13. století. Kolem roku 1400 byl kostel rozšířen o dnešní polygonální presbytář s opěrnými pilíři. V 18. století prošel kostel zevnitř i zvenčí barokní přestavbou. Velkým lákadlem je vedle stojící polygonální zděná zvonice s dřevěným patrem.

Poloha: 50.4785392N, 14.2396917E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Chodouny, Lounky (180 m)

Vlaková zastávka: Polepy (5,3 km)


Pohled na Kostel svaté Kateřiny a samostatnou zvonici v Chodžovicích
Pohled na Kostel svaté Kateřiny a samostatnou zvonici v Chodžovicích

★★★ - Kostel svaté Kateřiny, Libotenice:

Zrekonstruovaný barokní kostel svaté Kateřiny se samostatnou zvonicí stojí v místech již bývalé obce Chodžovice. Tato obec zmizela z mapy už v dobách husitských válek. Nejprve byl zdejší dřevěný kostel v roce 1591 předělán na zděný. Později prošel barokní úpravou. Kostelní interiéry skrývají mimo jiné expozici o jeho historii a rekonstrukci kostela a sochy Matyáše Bernarda Brauna. V nedalekých Libotenicích můžeme navštívit i unikátní galerii kraslic.

Poloha: 50.4841839N, 14.2328944E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libotenice, hřbitov (0,7 km)

Vlaková zastávka: Oleško (3,7 km)

Kostel svaté Kateřiny v bývalé obci Chodžovice
Kostel svaté Kateřiny v bývalé obci Chodžovice

Klášter kapucínů v Roudnici nad Labem
Klášter kapucínů v Roudnici nad Labem

★★ - Klášter kapucínů, Roudnice nad Labem:

Tento areál je druhým nejstarším kapucínským klášterem v Čechách a byl postaven v první polovině 17. století na místě roudnického ghetta. Základní kámen byl položen 3. května 1615 pražským arcibiskupem Janem III. Loheliusem. Byla tu umístěna také hrobka rodu Lobkowiczů. Klášter spolu s kostelem byl počátkem 50. let 20. století zrušen a areál využívala armáda. V současnosti je areál opuštěný a chátrá. Kvůli výstavbě kláštera bylo přestěhováno celé židovské ghetto do ulice zvané Hasa.

Poloha: 50.4256369N, 14.2616203E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Zámecký park (160 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,7 km)


Nejstaršímu českému klášteru kapuciánů v Roudnici nad Labem vévodí kostel svatého Václava
Nejstaršímu českému klášteru kapuciánů v Roudnici nad Labem vévodí kostel svatého Václava

★★ - Kostel svatého Václava, Roudnice nad Labem:

Základní kámen kapucínského kláštera s kostelem byl položen v květnu 1615. Stavba byla pravděpodobně stržena během stavovského povstání, takže k dokončení chrámu došlo až v roce 1628, kdy byl 2. srpna vysvěcen. Jednolodní bezvěžový kostel svatého Václava má typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem. Na přání Lobkowiczů, kteří do města kapucíny přivedli a kteří si z chrámu vytvořili rodové pohřebiště, byl kostel zasvěcen svatému Václavovi, přičemž toto patrocinium bylo přeneseno z jiného kostela v Roudnici. Chrám byl uzavřen v roce 1952, celý areál kláštera dále využívala československá armáda. Kostel i klášterem od té doby chátrá.

Poloha: 50.4250950N, 14.2638106E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (210 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,7 km)


 - Valouškova hrušeň, Černěves: (bez fotografie)

Valouškova hrušeň má 350 centimetrů v obvodu kmene. Vysoká je 13 metrů.

Poloha: 50.4531317N, 14.2436303E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Černěves (160 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (4,3 km)


Zbytky obřadní židovské síně na novém židovském hřbitově v Roudnici nad Labem
Zbytky obřadní židovské síně na novém židovském hřbitově v Roudnici nad Labem

 - Nový židovský hřbitov, Roudnice nad Labem:

Zanedbaný zbytek hřbitova z roku 1890. Při vstupu na hřbitov stojí zřícenina obřadní síně v maurském slohu, zničené požárem. Roku 1985 po požáru obřadní síně byla většina náhrobků odvezena z hřbitova pryč.

Poloha: 50.4270325N, 14.2377644E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, U Hřbitova (465 m)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (2 km)


Nejpatrnější je podoba roudnické židovské čtvrti v dnešní Havlíčkově ulici
Nejpatrnější je podoba roudnické židovské čtvrti v dnešní Havlíčkově ulici

 - Židovská čtvrť, Roudnice nad Labem:

Židovská komunita byla v Roudnici už od poloviny 16. století. Původní židovské ghetto bylo jihovýchodně od zámku a stávalo zde skoro 20 domů. Počátkem 17. století byla čtvrť zbořena a na jejím místě byl postaven klášter. Židovská čtvrť se přesunula západně od mostu přes Labe. Postupně se rozrostla až na 63 domů v polovině 19. století. Část ghetta spolu se synagogou musela ustoupit stavbě železnici v roce 1851. Velká část byla zbořena po roce 1970. I tak se velká část dochovala dodnes, především v Havlíčkově ulici. Postupně s ghettem vznikaly a zanikaly také synagogy. Poslední sloužila svému účelu do druhé světové války.

Poloha: 50.4275189N, 14.2545106E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, Autobusové nádraží (0,7 km)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (0,8 km)


Místo, kde byl sehrán první historický fotbalový zápas v České republice, památník se nachází u lodě
Místo, kde byl sehrán první historický fotbalový zápas v České republice, památník se nachází u lodě

 - Pomník prvního fotbalového zápasu, Roudnice nad Labem:

Místo povinné pro návštěvu všech fotbalových historiků. Tady se 29. září 1887 uskutečnil první fotbalový zápas v Čechách. Utkal se zde tým místního Sokola s veslaři z Českého Athletic Clubu. Není snadné se na ostrov v řece Labi dostat.

Poloha: 50.4292292N, 14.2510631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roudnice, U hřbitova (0,8 km)

Vlaková zastávka: Roudnice nad Labem (1,1 km)


GALERIE: ROUDNICKÉ OBRÁZKY

Výlet 1: Odkrývání krásy Roudnice nad Labem a zklidňující procházka po obou březích Labe s využitím přívozu (pěší, silniční i horské kolo)


Start: Roudnice nad Labem, Železniční stanice Roudnice nad Labem

Cíl: Roudnice nad Labem, Železniční stanice Roudnice nad Labem

Délka trasy: 26,5 km

Časová náročnost: 7:05 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Velkou část tohoto výletu tvoří zajímavosti a historické pozoruhodnosti města Roudnice nad Labem. Tu si ale necháme až na úplný závěr výletu a nejprve vyrazíme přes most přes řeku Labe za zajímavými církevními stavbami a krásnými stromy, které najdeme níž po proudu řeky Labe za Roudnicí. Zcela neproblematickým je výlet po stránce výškového profilu. Nejvyšším bodem je 208 metrů nad mořem, což je výškový bod Kratochvílovy rozhledny v Roudnici nad Labem. Nejnižší bod je 146 metrů nad mořem, což je místo v místě přívozu. Jelikož je právě cesta přívozem přes řeku Labe mezi Nučnicemi a Nučničkami součástí trasy výletu, je dobré se předem přesvědčit, zda je přívoz v provozu.

Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 140 metrů. Je tedy zcela neproblematický a nenáročný co se týká výškového profilu. Je však poněkud delší – má délku 26,5 kilometru. Proto ho zařazujeme do kategorie tři. Není problém trasu s minimálními úpravami projet i na horském či silničním kole.


Zastávky:

Černěves, Valouškova hrušeň (4,3 km) – Chodouny, Borovice černá u Chodoun (5,8 km) – Chodouny, Kostel svatého Mikuláše (7,9 km) – Přívoz Nučničky - Nučnice (11,6 km) – Libotenice, Kostel svaté Kateřiny (14,3 km) – Roudnice nad Labem, Nový židovský hřbitov (21,8 km) – Roudnice nad Labem, Starý židovský hřbitov (22,6 km) – Roudnice nad Labem, Pomník prvního fotbalového utkání (23 km) – Roudnice nad Labem, Židovská čtvrť (23,3 km) – Roudnice nad Labem, Rudný ramen (23,6 km) – Roudnice nad Labem, Kostel Narození Panny Marie (23,7 km) – Roudnice nad Labem, Zvonice Roudnice nad Labem (24,1 km) – Roudnice nad Labem, Kamenná věž Hláska (24,6 km) – Roudnice nad Labem, Kratochvílova rozhledna (25,2 km) – Roudnice nad Labem, Klášter kapucínů a kostel svatého Václava (25,7 km) – Roudnice nad Labem, Zámek Roudnice nad Labem (25,9 km)

Obnovená rotunda svatého Jiřího na vrcholu hory Říp
Obnovená rotunda svatého Jiřího na vrcholu hory Říp

★★★★★ - Rotunda svatých Jiří a Vojtěcha, Mnetěš:

Stavba stojí na nejvyšším místě hory Říp ve výšce 459 metrů nad mořem. Stavba byla postavena v roce 1126 za posvěcení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Byla zbudována na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem. Tato bitva se odehrála 18. února 1126 u Chlumce v blízkosti Ústí nad Labem. Stavba byla budována jako rotunda poloválcovitou apsidou a připojenou válcovou věží, tvarem se již hlásící k typům podélných kostelů, z opracovaných opukových kvádříků.

V 19. a 20. století prodělala rotunda mnohé dílčí opravy a rekonstrukce.

Poloha: 50.3864386N, 14.2895042E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Krabčice, Rovné, Váha (2 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,5 km)


Pohled z Mělnické vyhlídky na Řípu nabízí výhled na města Štětí a Mělník
Pohled z Mělnické vyhlídky na Řípu nabízí výhled na města Štětí a Mělník

★★★★★ - Mělnická vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Nejníže položená vyhlídka z hory Říp. Nejvíce viditelné je královské město Mělník se siluetou zámku a přilehlého kostela sv. Petra a Pavla. Další dominantní stavbou, která na první pohled upoutá, je elektrárna v Horních Počaplích. Naprosto nepřehlédnutelná je pak papírna ve městě Štětí. Při dobré viditelnosti můžeme vidět Kozákov, Bezděz i Ještěd.

Poloha: 50.3880167N, 14.2920750E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Krabčice, Rovné, Váha (1,6 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,6 km)


Z Roudnické vyhlídky na Řípu spatříme úrodné lány Polabí
Z Roudnické vyhlídky na Řípu spatříme úrodné lány Polabí

★★★★★ - Roudnická vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Na Roudnické vyhlídce, která leží stranou značených cest se údajně zastavil se svým lidem praotec Čech. A právě tady pronesl onu pověstnou větu: „Toto je země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem a strdím oplývající!“ Z této vyhlídky lze spatřit řeku Labe a pochopitelně i město Roudnice nad Labem. Zrak nepřehlédne unikátní kopec Kleneč s jediným nalezištěm Hvozdíku písečného českého na světě. Spatříme i města Lovosice a Litoměřice. Ze vzdálenějších cílů můžeme rozpoznat i vrchy Kletečná, Hazmburk, Milešovku, Lovoš nebo Sedlo. Nedaleko od vyhlídky se nachází vrch Sovice. Na něm byl podle legendy slyšet zvučný hlas Mistra Jana Husa, když právě na Roudnické vyhlídce kázal.

Poloha: 50.3892367N, 14.2879272E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Krabčice, Rovné, Váha (2 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (3 km)


Pohled z Pražské vyhlídky na hoře Říp
Pohled z Pražské vyhlídky na hoře Říp

★★★★★ - Pražská vyhlídka z Řípu, Mnetěš:

Najdeme ji na jižní straně hory Říp. Vidět je odsud do daleka. Za dobrého počasí spatříme Kralupy nad Vltavou, Veltrusy, Nelahozeves, ale i továrnu v Neratovicích. Od všech ostatních vyhlídek je u této nejkamenitější povrch.

Poloha: 50.3841569N, 14.2886556E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Ctiněves, Železniční stanice (2,2 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,3 km)


GALERIE: ŘÍPSKÉ VYHLÍDKY


Pohled na lokalitu Národní přírodní památky Kleneč s Řípem na obzoru
Pohled na lokalitu Národní přírodní památky Kleneč s Řípem na obzoru

★★★★★ - Národní přírodní památka Kleneč, Kleneč:

Jediné místě na světě, kde najdeme malou voňavou rostlinu. Přírodní památka se rozkládá na západně orientovaném svahu nad říčkou Čepel. Otevřené části oblasti jsou porostlé pískomilnými trávníky s psinečkem a paličkovcem. Roste zde endemický druh Hvozdík písečný český, který se přirozeně vyskytuje pouze na této lokalitě. Nicméně k udržení jeho populace je nutné okolí pravidelně upravovat. Můžeme zde nalézt i Bělozářku liliovitou, žije zde také množství druhů hmyzu, například střevlíci nebo motýl Lišaj pryšcový.

Poloha: 50.3888194N, 14.2565356E

Parkoviště: na kraji obce

Autobusová zastávka: Vražkov (2,6 km)

Vlaková zastávka: Kleneč (1 km)


GALERIE: NPP KLENEČ A HVOZDÍK


Pramen Hamlouf pod úpatím Řípu objevil údajně praotec Čech
Pramen Hamlouf pod úpatím Řípu objevil údajně praotec Čech

★★★★ - Pramen Hamlouf, Mnetěš:

Pramen vytéká z betonové jímky, zřejmě jako přepad, studánka nad jímkou je zakrytá. Pramen údajně objevil praotec Čech před výstupem na Říp.

Poloha: 50.3805528N, 14.2973389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ctiněves, Železniční stanice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (0,8 km)


Lipová alej na úpatí památného hory Říp
Lipová alej na úpatí památného hory Říp

★★★ - Lipová alej na úpatí památné hory Říp, Krabčice:

Alej se skládá ze 143 stromů. 26 jich je Lip velkolistých, 117 Lip srdčitých. Stromořadí vede z obce Rovné až po úbočí posvátné hory.

Poloha: 50.3947175N, 14.2922861E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Krabčice, Rovné, Váha (0,8 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,7 km)


Hora Říp je vlastně stejnojmennou přírodní památkou
Hora Říp je vlastně stejnojmennou přírodní památkou

★★★ - Přírodní památka Hora Říp, Mnetěš:

Přírodní památka zahrnuje celou zalesněnou část mýtické hory. Jedná se o třetihorní vulkanický čedičový vrch, na jehož úbočí se nachází rozsáhlá suťoviště. Původně se jednalo o bezlesý vrch pokrytý stepní vegetací - k umělém zalesnění dubohabřinou došlo v 19. století. Biologicky nejzajímavější však zůstaly zbytky původní stepi kolem skalních výchozů. Z chráněné květeny zde můžeme nalézt Křivatec český, Kosatec nízký nebo Bělozářku liliovitou. Žije zde velké množství bezobratlého hmyzu, z nichž řada patří mezi ohrožené druhy.

Poloha: 50.3854306N, 14.2881864E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Ctiněves, Železniční stanice (2,3 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,4 km)


Rodný dům Josefa Hory v Dobříně
Rodný dům Josefa Hory v Dobříně

★★★ - Rodný dům Josefa Hory, Dobříň:

V rodném domě básníka Josefa Hory se nachází expozice rodinných fotografií, nábytku, obrazů, maleb a kreseb sourozenců. Kromě toho zde najdeme i rodinné knihy i básníkovy spisy, odkazy na dílo, plakáty a texty básníka.

Poloha: 50.4374531N, 14.2924828E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dobříň (120 m)

Vlaková zastávka: Dobříň (290 m)


Přírodní památka Dobříňský háj
Přírodní památka Dobříňský háj

★★★ - Přírodní památka Dobříňský háj, Dobříň:

Přírodní památka se rozkládá v nivě řeky Labe porostlé lužním lesem. V oblasti hojně roste vzácná Sněženka podsněžník a řada chráněných druhů hmyzu. Na území se také nachází zbytek staré dubové aleje. V posledních letech potěšila přírodovědce zpráva o výskytu brouka Lesáka rumělkového právě v této oblasti.

Poloha: 50.4444011N, 14.2919464E

Parkoviště: na kraji obce Dobříň

Autobusová zastávka: Dobříň (1 km)

Vlaková zastávka: Dobříň (1,1 km)

Sněženka podsněžník na konci února v PP Dobříňský háj
Sněženka podsněžník na konci února v PP Dobříňský háj

Odtud z Řípu byl vyzvednut jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo
Odtud z Řípu byl vyzvednut jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo

★★ - Místo odebrání základního kamene pro Národní divadlo, Mnetěš:

Z tohoto místa na hoře Říp pochází jeden z devatenácti základních kamenů národního divadla. Původně měl být základní kámen pouze jeden, a to odtud z Řípu. Kameny byly slavnostně položeny 16. května 1868.

Poloha: 50.3890322N, 14.2894853E

Parkoviště: na úpatí hory

Autobusová zastávka: Krabčice, Rovné, Váha (2,1 km)

Vlaková zastávka: Ctiněves (2,8 km)


Památné stromy u kostela ve Ctiněvsi
Památné stromy u kostela ve Ctiněvsi

★★ - Lípa malolistá a Jírovec maďal ve Ctiněvsi, Ctiněves:

Dvojice stromů u zdejšího kostela. Lípa je 24 metrů vysoká a obvod kmene má 440 centimetrů. Kaštan je nižší o čtyři metry a i o 40 centimetrů užší v objemu. Oba dva stromy dotvářejí nádherný prostor u zdejšího kostela, který byl očividně původně hradištním kostelem.

Poloha: 50.3757375N, 14.3072631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ctiněves, Železniční stanice (250 m)

Vlaková zastávka: Ctiněves (340 m)


Dub v Dobříňském háji
Dub v Dobříňském háji

★★ - Dub v Dobříňském háji, Dobříň:

27 metrů vysoký strom. Dub letní má obvod kmene v prsní výšce 550 centimetrů. Najdeme ho uprostřed hlavní cesty vedoucí právě Přírodní památkou Dobříňský háj. Kvůli své velikosti je už zdaleka nepřehlédnutelný.

Poloha: 50.4428975N, 14.2914708E

Parkoviště: na kraji obce Dobříň

Autobusová zastávka: Dobříň (0,8 km)

Vlaková zastávka: Dobříň (1 km)


Dub u Dobřína
Dub u Dobřína

 - Dub u Dobřína, Dobříň:

Ten najdeme hned na kraji obce jen pár metrů v lužním lese. Je vysoký 27 metrů a obvod kmene má 520 centimetrů.

Poloha: 50.4401328N, 14.2914083E

Parkoviště: na kraji obce Dobříň

Autobusová zastávka: Dobříň (440 m)

Vlaková zastávka: Dobříň (0,6 km)


GALERIE: PŘÍRODA ROUDNICKA

Výlet 2: Výlet ke kořenům českého národa na horu Říp, za světovým endemitem na Kleneč a do rodiště Josefa Hory (pěší)


Start: Roudnice nad Labem, Železniční stanice Roudnice nad Labem

Cíl: Roudnice nad Labem, Železniční stanice Roudnice nad Labem

Délka trasy: 26,2 km

Časová náročnost: 7:35 hodin, bez prohlídky lokalit

Popis: Co může být pro Čechy legendárnější než cesta na Říp? A právě při tomto výletu si prohlédneme místo, kde česká historie nechávala hodně hluboké stopy, ale zároveň se nenecháme ochudit ani o unikátní výhledy z této typické a ikonické hory. Nezapomeneme ale ani na zdánlivě nenápadný vrch u obce Kleneč. Ten je výjimečný tím, že právě tady se nachází jediné místo na světě, kde lze ve volné přírodě vidět endemickou rostlinu Hvozdík písečný český. V první části výletu ale navštívíme pozůstatky lužního lesa řeky Labe v blízkosti obce Dobříň a zavzpomínáme na zdejšího rodáka – básníka Josefa Horu. Nejvyšší bod výletu na nás čeká na hoře Říp, a to ve výšce 459 metrů nad mořem. Na nejnižším místě pak budeme ve výšce 149 metrů nad mořem, což je krátce po startu výletu.

Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 359 metrů. Výlet je ve své podstatě klidný a rovinatý, jedinou výškovou překážkou je výstup na Říp. Ale říká se, že Říp musí za svůj život navštívit každý Čech alespoň jednou, tak proč to neudělat právě dnes? Výlet je zařazen i s ohledem na nadprůměrnou délku na čtvrtém stupni desetibodové stupnice náročnosti.

Zastávky:

Dobříň, Rodný dům Josefa Hory (2,6 km) – Dobříň, Dub u Dobříně (2,9 km) – Dobříň, Dub v Dobříňském háji (3,4 km) – Dobříň, Přírodní památka Dobříňský háj (3,6 km) – Krabčice, Lipová alej na úpatí památné hory Říp (10,5 km) – Mnetěš, Mělnická vyhlídka na Řípu (11,3 km) – Mnetěš, Národní kulturní památka Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na Řípu (11,7 km) – Mnetěš, Roudnická vyhlídka na Řípu (12,1 km) – Mnetěš, Místo původu základního kamene Národního divadla (12,2 km) – Mnetěš, Pražská vyhlídka na Řípu (12,8 km) – Mnetěš, Přírodní památka Hora Říp (12,9 km) – Ctiněves, Pramen Hamlouf (14,5 km) – Ctiněves, Jírovec maďal a Lípa malolistá ve Ctiněvsi (15,4 km) – Kleneč, Národní přírodní památka Kleneč (20,8 km)

Lípa v Kozlovicích
Lípa v Kozlovicích

★★ - Lípa v Kozlovicích, Záluží:

Lípa je vysoká jen 15 metrů. V obvodu svého pasu ale patří k elitě. Pětimetrové elitě. Má ještě o dvacet centimetrů víc. Stojí v centru obce.

Poloha: 50.4569875N, 14.3110108E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Záluží, Kozlovice, rozcestí (410 m)

Vlaková zastávka: Záluží (1,4 km)


Zámek Horní Beřkovice
Zámek Horní Beřkovice

 - Zámek Horní Beřkovice, Horní Beřkovice:

Monumentální zámek byl postaven v letech 1738–56 Adamem Františkem Hartigem. Boční křídla byla dokončena v letech 1770-80. Skládá se z dvoupatrové budovy s čestným dvorem a parkem v anglickém stylu. Od roku 1890 zde sídlil Státní ústav pro choromyslné.

Poloha: 50.3584317N, 14.3479708E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Horní Beřkovice, Obecní úřad (250 m)

Vlaková zastávka: Horní Beřkovice (0,6 km)


156 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

VELVARY

UNHOŠŤ