ROZTOKY


Na území Roztok najdeme nejstarší kostel v České republice; založil ho po roce 882 kníže Bořivoj a dnes už existují jen jeho základy, ty jsou součástí kostela svatého Klimenta na Žalově

Malé městečko Roztoky severně od české metropole proslavila ve světě však nejvíc Felklova továrna na globusy; ta vznikla roku 1870 a v té době téměř každý v Evropě vyrobený globus pocházel právě odsud; během svých studií ho držely v rukou miliony studentů


Roztoky (německy Rostock), dříve Roztoky u Prahy, respektive Vltavská terasa při ústí Únětického potoka do Vltavy je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených míst v naší zemi.

Bývalý hotel Sakura v Roztokách byl oblíben hlavně pražskou smetánkou
Bývalý hotel Sakura v Roztokách byl oblíben hlavně pražskou smetánkou

Zmínky o prvních lidských chodidlech vystopovali archeologové až do doby mladší doby kamenné.

Zcela mimořádného postavení z hlediska kořenů české státnosti má zdejší hradiště Levý Hradec nacházející se v části města zvané Žalov.


Pohled na meandrující tok Únětického potoka v Tichém údolí
Pohled na meandrující tok Únětického potoka v Tichém údolí

První písemná zmínka o Roztokách je pochopitelně mnohem a mnohem mladší. Pochází z roku 1233 a je tu zmiňován také první vladař oblasti - Petr z Roztok. Víme, že v té době se tu nacházela vodní tvrz a také opatský dům s poplužním dvorem, který vlastnil břevnovský klášter. Tak poklidně plynul ve stejných kolejích čas až do století čtrnáctého, které přineslo pro Roztoky řadu změn.

Ty se týkaly hlavně vlastnických poměrů zdejšího panství. V poslední třetině 14. století patřily Roztoky Olbramovicům, kteří založili pražský špitál U Milosrdných. Ale už na konci zmiňovaného století oblast vlastnili po sobě dva bratři Eberhard a Reinhard z Remeše. Druhý jmenovaný se zapsal do dějin tím, že výrazně nechal přestavět zdejší vodní tvrz. Jenže husitské války prověřovaly charaktery ale i majetky a jelikož se Reinhard přiklonil na stranu císaře Zikmunda, byl mu majetek zkonfiskován. Následovalo válečné období, kdy se jména pánů měnila rychleji než počasí. Změna přišla až po bitvě u Lipan, kdy po totální porážce kališníků byl majetek vrácen zpět Reinhardovi z Remeše.

Reinhard po restitucích nežil dlouho a po jeho smrti roztocký majetek připadl formou královské odúmrtě Ladislavu Pohrobkovi.

Třetí vyhlídkové místo u Roztok nabízí nádherný výhled na Vltavu
Třetí vyhlídkové místo u Roztok nabízí nádherný výhled na Vltavu

Díky tomuto kroku může roztocké panství putovat dál z rukou do rukou. A děje se tak.

Jedním z důležitých majitelů je, a to ještě v druhé polovině 15. století, Bedřich z Donína. Ten se zapsal tím, že nechal zdejší tvrz goticky přestavět. Jenže netušil, že gotice v té době už pomalu zvoní hrana, a tak se nemůžeme divit tomu, že po následném častém střídání majitelů přišla další velká rekonstrukce. Pod ní je podepsán rytíř David Boryně ze Lhoty a tvrz se jeho zásluhou roku 1565 změnila ve dvoupatrový renesanční zámek s arkádovým ochozem.

Bílá hora přinesla pro české země velmi temné období a nejinak na tom byly i Roztoky. Panství získávají Lichtenštejnové, kteří ho drží pevně ve svých rukou až do roku 1803. Roztoky se však musejí vzpamatovávat z nájezdu Švédů, kteří město velmi poničili.

Kostel svatého Klimenta na Levém Hradci je nejstarším českým kostelem
Kostel svatého Klimenta na Levém Hradci je nejstarším českým kostelem

Lichtenštejnové stavějí panství na nohy a místním se ve srovnání s jinými oblastmi nežije tak špatně, i přesto však Roztoky zažijí za vlády Marie Terezie selské bouře a dva z hlavních organizátorů vzpoury místních nevolníků končí pro výstrahu na šibenici.

Proti městu také stojí příroda, která v roce 1784 formou velké povodně zpustoší značnou část města.

Roku 1803 kupuje roztocké panství od Lichtenštejnů profesor práv Josef Mader. Jenže i ten ho brzy prodává manželům Lederovým. To se píše rok 1839. Za jejich správy prožívají Roztoky období obrovského rozvoje.

Vyhlídka svaté Ludmily se nachází na Levém Hradci
Vyhlídka svaté Ludmily se nachází na Levém Hradci

To způsobí připojení města na nově vybudovanou Severní dráhu směrem do Drážďan. Rázem mají Pražané kam jezdit na výlety a náležitě to využívají. Někteří se zde rozhodnou usadit natrvalo či si tu zřídí letní byty. V centru zájmu stavebníků se ocitá zdejší Tiché údolí. Jednou z prvních výstavních vil je vila Mia (č. p. 79), jejímž nejslavnějším hostem byl hudební skladatel Bedřich Smetana. V této lokalitě pak stojí za zmínku při procházce i historizující zámeček, kteří si tu postavili členové aristokratického rodu Lobkoviczů, dnes ho najdeme na místě bývalého Nového mlýna a má číslo popisné 10.

V Roztokách se nacházela ještě jedna z vrcholných architektonických budov. Našli bychom ji také v Tichém údolí a jednalo se o luxusní hotel Sakura, který byl až do první třetiny 20. století útočištěm pražské smetánky. V českých podmínkách nebylo mnoho budov postaveno v japonském stylu, hotel Sakura ano. O to víc rozesmutní skutečnost, že při jeho adaptaci na nemocnici v 70. letech 20. století byly všechny zajímavé architektonické prvky zničeny a budova zcela ztratila umělecký význam.

Železnice ale otevírá nejen možnosti pro výlety, ale i pro průmyslový a hospodářský rozvoj Roztok. Ty se administrativně oddělují v roce 1867 od sousedního Žalova, chybí jim ale kostel. A tak přijde na řadu v Čechách velmi ojedinělý nápad. Místní kostel Narození svatého Jana Křtitele vybudují ze starého nevyhovujícího špejcharu.

Nádherný pohled z vyhlídky Stříbrník
Nádherný pohled z vyhlídky Stříbrník

Roku 1870 je zde vybudována v rakouské monarchii naprosto ojedinělá Felklova firma na výrobu globusů.


Hradiště Řivnáč bylo osídleno téměř čtyři a půl tisíce let
Hradiště Řivnáč bylo osídleno téměř čtyři a půl tisíce let

Vyrostou tu ale i další průmyslové podniky - továrna na umělá hnojiva, olejna, Wohankova čistírna řepky a také firma Oesinger, která se zabývala extrakty z barevných dřev.

Jenže Roztoky se potýkají s velkým problémem, který brání jejich růstu. Je jím velmi nevhodná poloha obce. Uprostřed se totiž zvedá ostrý hřbet, který brání ve stavebním rozvoji. Cesta k novým stavebním parcelám tak vede zdlouhavými oklikami. Řešení najde v roce 1886 starosta Matěj Vošahlík. Ten nechá vystavět roztockou serpentinu, která oddělené části spojí. Nic už pak nebrání tomu, aby byly Roztoky o sedm let později povýšeny na městys.

To nastartuje nový rozvoj a v první třetině 20. století zde vzniká řada rodinných domů.

Po II. světové válce dochází k necitlivému urbanistickému zásahu. Zdejší zámek je v dezolátním stavu a úřady počítají s tím, že z jejich strany žádná neposkytnutá pomoc brzy pošle památku k zemi. Proto dovolí v těsné blízkosti rozpadajícího se zámku výstavbu technokratické budovy tzv. Penicilinky. Místní tímto názvem označují areál zdejšího Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací. Úřady se však přepočítaly. Místní nadšenci nenechali zámek spadnout a iniciativou oprav zde umožnili vybudování Středočeského muzea. Bohužel se proto dnes musíme dívat na budovu zámku v těsné blízkosti technologických budov a věžového vodojemu.

Něha a krása květů třešní na hradišti Řivnáč
Něha a krása květů třešní na hradišti Řivnáč

V roce 1960 se Roztoky znovu spojují se Žalovem a osm let později jsou povýšeny na město.

Do světové historie vstoupil lékař z Roztok Čeněk Ryzner. Nestalo se tak však v jeho lékařském oboru, ale na poli archeologickém. Jako nadšený historik objevil v letech 1870-1882 pohřebiště v nedalekých Úněticích. Tato pravěká sídliště z doby bronzové pak vstoupila do dějin jako únětická kultura. Toto naleziště Čeňka Ryznera se nachází v lokalitě Holého vrchu.

S Roztoky je spojeno působení známého poslance Františka Augusta Braunera; tento český veřejný činovník byl členem Říšského sněmu i rady. Neméně významné však bylo působení i jeho dcery - Zdislavy Rosalie Augusty Braunerové, kterou zná česká veřejnost jako mecenášku umění Zdeňku Braunerovou. Ta byla patronkou mnoha umělců jako Antonína Chittussiho, Viléma Mrštíka, Julia Zeyera, Jožy Uprky či Jana Zrzavého. Svůj osobní život spojila s životem francouzského generála Maurice Pellého, se kterým žila později v Dobřichovicích.

Na břehu Únětického potoka
Na břehu Únětického potoka

V nedalekých Hořovicích se 11. června 1888 narodil Rudolf Procházka. To jméno vám asi nic neřekne a bohužel dnešní generaci neřekne zpravidla nic ani jeho umělecké jméno Rudolf Myzet. Tento český herec, režisér a scénárista se příliš v české kinematografii neprosadil. O to cennější je však jeho osobní přátelství s Charlie Chaplinem a účinkování v jeho filmu Cirkus z roku 1928. Rudolf Procházka zemřel v Praze 28. listopadu 1964 ve věku 76 let.

Zastavme se teď na chvíli v další obci, ve Statenicích. Tady velkou část svého dětství prožila ikona českého kulinářství - Magdaléna Dobromila Rettigová. Ve zdejším chátrajícím zámečku se natáčela pohádka Tři veteráni. A nezbytnou součástí této obce je část Černý Vůl. Podle skupiny Yo-Yo Band jsou právě tady a na několika dalších místech republiky ty nejlepší holky. Jinak to však vidí v pohádce Fimfárum Jan Werich. Podle něj je Černej Vůl pojmenovaný po starostovi, ale jak citujeme Wericha jedná se o pojmenování barvoslepé, protože starosta byl zrzavej.

Znakem města Roztoky je stříbrnočervený vertikálně polcený štít. V pravé stříbrné části najdeme přemyslovskou plamennou orlici se zlatou zbrojí a zlatým dvoudílným jetelovitě zakončeným perizoniem. V levé červené části je stříbrný pětilistý květ se zlatým semeníkem.

Raně barokní arkády na zámku v Roztokách
Raně barokní arkády na zámku v Roztokách

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Roztoky leží na silnici II. třídy číslo 242, která tu oficiálně končí a změní se ve změť místních komunikací. Vzdálenosti Roztok z českých měst: Praha (14 km), Ústí nad Labem (75 km), Karlovy Vary (122 km), Plzeň (99 km), České Budějovice (160 km), Pardubice (116 km), Hradec Králové (122 km), Jihlava (139 km), Liberec (118 km).

Autobus: Autobusové spojení do Roztok je z pražských Dejvic, Suchdola a dále z Velkých Přílep.

Vlak: Roztoky leží na severním koridoru Českých drah. Vlaky nás přímými spoji dovezou až do těchto cílových stanic: Praha, Ústí nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Lovosice a Vraňany.

Na hřbitově na Levém Hradci u kostela svatého Klimenta najdeme hroby i řady významných českých občanů
Na hřbitově na Levém Hradci u kostela svatého Klimenta najdeme hroby i řady významných českých občanů

★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatého Klimenta, Roztoky:

Nejstarší český kostel. K jeho založení došlo v 80. letech 9. století. Jde vlastně o první křesťanský kostel v našich podmínkách. Založil ho kníže Bořivoj. Stalo se tak po jeho návštěvě Velké Moravy, kde byl slavnostně pokřtěn. Bořivoj si přivezl s sebou i kněze moravského původu Kaicha. Kostel následně patřil do majetku přemyslovských knížat. 19. února 982 se v tomto kostele rozhodlo o tom, že slavníkovec Vojtěch se stane českým biskupem. Na zdejším hřbitově najdeme pohřbené i známé osobnosti. Například atleta a držitele dvou světových rekordů v běhu Stanislava Jungwirtha, komika Miroslava Šimka, pediatra Josefa Švejcara či hudebníka Ladislava Kantora.

Poloha: 50.1694031N, 14.3742408E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roztoky, Levý Hradec (330 m)

Vlaková zastávka: Roztoky-Žalov (0,9 km)


Vyhlídka svaté Ludmily se nachází na Levém Hradci a v její blízkosti se nachází pietní rozptylové místo zdejšího hřbitova a je součástí původního hradiště
Vyhlídka svaté Ludmily se nachází na Levém Hradci a v její blízkosti se nachází pietní rozptylové místo zdejšího hřbitova a je součástí původního hradiště

★★★★★ - Národní kulturní památka Hradiště Levý Hradec, Roztoky:

Šestiapůlhektarové hradiště pochází z mladší doby kamenné. V pozdní době kamenné bylo poprvé opevněno. Střídaly se tu lidé řady kultur a místo patřilo také Keltům. Ovšem až Přemyslovci udělali z tohoto hradiště jeden z pilířů české státnosti. Zánik hradiště byl plynulý, nedošlo k němu během válečné vřavy. Na druhou stranu musíme uznat, že útok a obléhání vojsky míšeňského markrabího Ekkeharda v roce 1041 značně lokalitu hradiště zničilo. Důvodem vlastního úpadku je ale hlavně fakt, že v té době Přemyslovci učinili změnu domácí i zahraniční politiky a Levý Hradec pro ně přestal mít klíčový význam. Hradby tak přestaly být obnovovány, po čase zarostly a zřítily se do údolí.

Poloha: 50.1689619N, 14.3733811E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roztoky, Levý Hradec (240 m)

Vlaková zastávka: Roztoky-Žalov (0,8 km)


Vyhlídka svaté Ludmily
Vyhlídka svaté Ludmily

★★★★★ - Národní kulturní památka Vyhlídka svaté Ludmily, Roztoky:

Nachází se u ohradní zdi hřbitova u kostela svatého Klimenta. Na Levém Hradci si můžeme prohlédnout tok řeky Vltavy. Na vyhlídce se nachází pietní místo s rozptylovou loučkou zdejšího hřbitova. Jedná se o místo navždy spojené s dějinami českého národa.

Poloha: 50.1701842N, 14.3734625E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roztoky, Levý Hradec (460 m)

Vlaková zastávka: Roztoky-Žalov (0,9 km)


GALERIE: PŘEMYSLOVSKÉ HRADIŠTĚ


Z hradiště Řivnáč lze dokonale sledovat obydlí na opačné straně Vltavy
Z hradiště Řivnáč lze dokonale sledovat obydlí na opačné straně Vltavy

★★★★ - Hradiště a vyhlídka Řivnáč, Roztoky:

Sídliště na zdejší vyhlídce bylo osídleno v době eneolitu. Mluvíme o osídlení, které trvalo skoro 2500 let mezi lety 4400 a 2000 před naším letopočtem. Žili zde lidé řivnáčské kultury. Velký archeologický výzkum zde byl prováděn Čeňkem Ryznerem v 19. století, kdy byly nalezeny zlomky keramiky kulovitých amfor, nálevkovitých a zvoncovitých pohárů. Zajímavostí jsou nálezy nádob s rohatými uchy. Ty sloužily s největší pravděpodobností jako rituální předměty. Zajímavý objev byl uskutečněn také v roce 1924, kdy tu bylo nalezeno ohromné množství denárů pocházejících z roku 1012. Hradiště Řivnáč je chápáno jako první systematicky prozkoumané eneolitické hradiště v Čechách.

Poloha: 50.1662511N, 14.3609419E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Roztoky, Přemyslovská (0,9 km)

Vlaková zastávka: Roztoky-Žalov (1,6 km)


GALERIE: HRADIŠTĚ ŘIVNÁČ


Květuška sleduje dění na druhém vyhlídkovém místě na Vltavu u Roztok
Květuška sleduje dění na druhém vyhlídkovém místě na Vltavu u Roztok

★★★★ - Vyhlídková místa, Roztoky:

Jsou tři a leží všechna nad údolím Vltavy. Všechny najdeme v délce 200 metrů a jde vlastně o tři plošinky na zdejších kamenných výchozech. Jsou v městské části Solníky a nabízejí nádherné pohledy na pravý břeh řeky, ale také na dopravní ruch na železničním koridoru i na říční tepně. Jsou vděčným procházkovým cílem roztockých občanů.

Poloha: 50.1704694N, 14.3801531E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Roztoky, Solníky (0,8 km)

Vlaková zastávka: Roztoky-Žalov (1,6 km)


GALERIE: VYHLÍDKY U ROZTOK


O tom, že zámek v Roztokách dřív býval tvrzí, nemůže být ani pochyb
O tom, že zámek v Roztokách dřív býval tvrzí, nemůže být ani pochyb

★★★★ - Zámek Roztoky, Roztoky:

Základem zámku je gotická tvrz, která vznikla už někdy ve 13. století. O tom, že se jednalo o vodní tvrz není nejmenších pochyb. Dosvědčuje to vodní příkop, stavební dispozice budovy i most, který bývalou vodní plochu překračuje. Dnešní podoba je částečně renesanční a můžeme za ní poděkovat Davidu Boryňovi ze Lhoty, který nechal takto tvrz přestavět v roce 1565. Za třicetileté války však byl zámek dobyt a při požáru přišel o nejvyšší hrázděné dřevěné patro, které už nebylo nikdy obnoveno. Lichtenštejnové pak k zámku v druhé polovině 18. století nechali přistavět hospodářský dvůr. V první polovině 20. století zámek zchátral natolik, že byl na něj vypsán demoliční výměr. Zbourání nakonec zachránilo zřízení zdejšího muzea, které velkými náklady po roce 1948 budovu renovovalo.

Poloha: 50.1583081N, 14.3993656E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roztoky, Nádraží (240 m)

Vlaková zastávka: Roztoky u Prahy (350 m)


GALERIE: ZÁMEK ROZTOKY


Most přes Únětický potok v Tichém údolí
Most přes Únětický potok v Tichém údolí

★★★★ - Tiché údolí, Roztoky:

Velmi oblíbené místo Pražanů. Jedná se o klidné údolí podél Únětického potoka. Jde o krajinářsky velmi hodnotné místo, které zdobí nejen zdejší skalní výchozy, smíšené lesní porosty, ale i teplomilná společenstva, která se zachytávají na vyhřátých skalách nad údolím. Vede tudy naučná stezka, která je svým povrchem vhodná i pro cyklisty, bruslaře či rodiny s kočárky.

Poloha: 50.1583081N, 14.3993656E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Roztoky, Nádraží (240 m)

Vlaková zastávka: Roztoky u Prahy (350 m)


GALERIE: TICHÉ ÚDOLÍ


Přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí v okrajové části v Roztokách
Přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí v okrajové části v Roztokách

★★★ - Přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí, Roztoky:

Místo plné rozličných biotopů. Najdeme zde nejen listnaté a smíšené lesy, ale hlavně skalní výchozy s kriticky ohroženými druhy – například Ještěrkou zelenou nebo Koniklecem lučním. Oblast zachycuje severní část odpočinkového údolí mezi Prahou a Roztoky. Součástí rezervace je vyhlídka na Suchdol.

Poloha: 50.1493147N, 14.3908850E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Roztoky, Bělina (0,9 km)

Vlaková zastávka: Roztoky u Prahy (1,5 km)


Vyhlídka Stříbrník
Vyhlídka Stříbrník

★★★ - Vyhlídka Stříbrník, Roztoky:

K vyhlídce vede velmi příkrá cesta od železniční stanice Úholičky. Námaha ale rozhodně stojí za to. Vyhlídka Stříbrník se nachází na stejnojmenném kopci, ale není na jeho samotném vrcholu. Vyhlídka leží na kamenech nad řekou Vltavou. Na řeku je konec konců nádherný výhled.

Poloha: 50.1682622N, 14.3511817E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Úholičky (1,7 km)

Vlaková zastávka: Úholičky (0,7 km)


GALERIE: VYHLÍDKA STŘÍBRNÍK


Alšova vyhlídka inspirovala v mnohém slavného českého malíře
Alšova vyhlídka inspirovala v mnohém slavného českého malíře

★★★ - Alšova vyhlídka, Únětice:

Místo, kde tvořil obrazil sám Mistr Mikoláš Aleš. Najdeme ho na skalním výchoze nad údolím Únětického potoka. Na vrchol nás dovede turistická stezka modré barvy. Na vrcholu na nás čekají malebné pohledy do údolí a nebo přes Kozí hřbety na Suchdol.

Poloha: 50.1485617N, 14.3669531E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Únětice (1,3 km)

Vlaková zastávka: Roztoky u Prahy (3,1 km)


 - Pravěké pohřebiště, Únětice: (bez fotografie)

Dnes už jde jen o pole. V 19. století však šlo o výjimečné místo, které objevil archeolog Čeněk Ryzner. Objevil tak rozsáhlé pohřebiště z doby bronzové. Celá jedna kultura lidských dějin pak získala po této lokalitě jméno – únětická kultura.

Poloha: 50.1522181N, 14.3704783E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Únětice (1,2 km)

Vlaková zastávka: Roztoky u Prahy (2,7 km)


GALERIE: ROZTOCKÉ OBRÁZKY


Výlet 1: Za nejstarším kostelem naší země na Levý Hradec a na řadu skalních vyhlídek nad Vltavou (pěší)


Start: Roztoky, Turistický rozcestník Roztoky – železniční stanice

Cíl: Roztoky, Turistický rozcestník Roztoky – železniční stanice

Délka trasy: 13,8 km

Časová náročnost: 4:10 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Roztoky jsou dnes sice satelitem hlavního města, a to i přesto, že nás místní asi za tento výrok nebudou mít moc rádi. Zároveň jde o místo, které patří k významným farmaceutickým centrům. Ve městě se nezachovaly téměř žádné významnější památky, což poznáte při výletě sami. Navíc si socialističtí plánovači v podstatě nedělali těžkou hlavu s tím, jak bude město z pohledu estetického vypadat, což ale uvidíte při procházce sami. To obrovské bohatství, které nás k výletu láká, leží mimo vlastní město. Jedná se v první řadě o komplex Národní kulturní památky Přemyslovské hradiště Levý Hradec, kde se seznámíme s nejstarším českým kostelem. Tudy všude kráčela historie. Druhým neméně důležitým důvodem, proč se na tento výlet vydat, je skutečnost, že kolem Roztok najdeme nádhernou krajinu. Ta vynikají nejen výhledy ze skal nad Vltavou, a těchto vyhlídek dnes navštívíme hned několik, ale také z krásného Tichého údolí, které svoji podobou dokáže na první pohled okouzlit snad každého.

Vhodnost: Na nejnižším místě budeme krátce po startu, a to při návštěvě místního zámku. Bude se jednat o výšku 180 metrů nad mořem. Následně na nás čeká cesta Tichým údolím, ale počítejme s tím, že budeme postupně stoupat. Poměrně ostrý vzestup na nás čeká před Alšovou vyhlídkou. Odsud však půjdeme znovu více méně po rovině, abychom dosáhli nejvyššího bodu – 309 metrů nad mořem v lokalitě vyhlídky Stříbrník. Naše další cesta nás už povede jen dolů s malými výkyvy. Po celou dobu ale půjdeme po vltavské hraně a budeme obdivovat krásné vyhlídky z kamenných skal na řeku. Celkové převýšení je 243 metrů a výlet je zařazen ve třetí výkonnostní třídě. Apelujeme na skalních vyhlídkách na zvýšenou opatrnost, a to zvláště za kluzkého a vlhkého počasí.


Zastávky:

Roztoky, Zámek Roztoky u Prahy (0,3 km) – Roztoky, Tiché údolí (2,3 km) – Únětice, Pravěké pohřebiště Únětice(4 km) - Únětice, Alšova vyhlídka (4,5 km) – Roztoky, Vyhlídka Stříbrník (8 km) – Roztoky, Vyhlídka Řivnáč (9,3 km) – Roztoky, Národní kulturní památka Přemyslovské hradiště Levý Hradec (10,7 km) – Roztoky, Národní kulturní památka Vyhlídka svaté Ludmily (10,9 km) – Roztoky, Národní kulturní památka Kostel svatého Klimenta (11,1 km) – Roztoky, Vyhlídková místa (11,7 km)




8 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

SLANÝ

VELVARY

UNHOŠŤ