Slaný má jméno podle zdejšího kdysi velmi slaného pramene; v průběhu let však salinita výrazně poklesla a dnes tu najdete jen minerální zřídlo
Město proslulo i tím, že zde byla postavena jedna z nejstarších kaplí Božího hrobu v českých zemích, dnes ji najdeme v jižní části Slaného
Slaný (německy Schlan) je historické, kdysi královské město, ve kterém dnes žije zhruba šestnáct tisíc obyvatel.
Přírodní dominantu krajiny tvoří Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem Českého středohoří. A právě se Slánskou horou je spojeno místo nejstaršího osídlení budoucího města. To se podle archeologických nalezišť datovalo do starší i mladší doby kamenné.
Ještě dřív než ale budeme postupovat v historickém sledu dějinami města, zastavme se na chvíli u jeho názvu.
Ten je celkem pochopitelně odvozen od zdejšího původního Slaného pramene. Paradoxem ale je, že dnes už ztratil svoji původně silnou slanost a je z něj jen minerální zřídlo. Najdeme ho v Nezamyslově ulici pod Slánskou horou.
Jakého je ale Slaný mluvnického rodu? Spisovná čeština mluví jasně – název města je mužského rodu. Je to tedy ten Slaný. Historický i současný jazykový úzus se ale spíše přiklání ke střednímu rodu. Dnes běžně slyšíme to Slaný. V běžné mluvě lze tedy používat oba tvary. Jenže používání středního rodu vede často k užití hyperkorektního tvaru to Slané, myšleno v prvním pádě. A to už není mluvnicky úplně správné.
Vlastní počátky města zmapoval kronikář Václav Hájek z Libočan. Jeho tvorbu však nesmíme brát příliš vážně, protože víme, jakých děsů se ve své kronice dokázal dopustit. Nicméně Hájek tvrdí, že Slaný založil už v roce 750 kníže Nezamysl.
S jistotou téměř stoprocentní ale můžeme tvrdit, že osada Slaný byla založena někdy v 11. století v rámci zastávky na obchodní stezce z Prahy do Saska.
V následujícím století zde vzniká pobočka benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, kterému také Slaný patří. Benediktini zde zakládají nejstarší kostel města, kostel svatého Gotharda.
Přesné datum povýšení Slaného na město neznáme. Odborníci ho zasouvají zhruba do desetiletého období. Vychází se přitom ze dvou základních premis. První z nich je jistota roku 1295, kdy Slaný stoprocentně ještě královským městem nebylo. Druhým předpokladem ke zjištění data povýšení je stoprocentní jistota v tom, že město mezi ta královská povýšil Václav II. Ten zemřel roku 1305, a tak nám zbývá desetileté období mezi lety 1295-1305, kdy bylo město povýšeno na královské.
Slaný okamžitě s povýšením začalo stavět městské opevnění a přistoupilo na užívání magdeburského právního systému.
Roku 1348 postihla město katastrofa ne příliš obvyklá v našich podmínkách – objevilo se tu zemětřesení.
O deset let později nařídil císař Karel IV., aby se ve Slaném začala ve velkém pěstovat vinná réva. Na svazích Slánské hory tak vyrostla řada vinohradů.
V roce 1371 však přichází nová pohroma – ničivý požár. V rámci obnovy města se objevuje nová podoba zdejšího kostela svatého Gotharda, která dostává gotickou podobu.
Husitství vyhání roku 1419 ze Slaného mnichy řádu benediktinů a na místo jsou dosazeni kněží husitského řádu.
Slaný mělo v kališnickém hnutí tak silný význam, že patřilo mezi šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena při konci světa.
Jenže už o rok později je všechno jinak. Město dobyde císař Zikmund a zjedná tu pořádek. Husitství je vyhnáno.
Ne na dlouho, už v následujícím roce obyvatelé města sami otevřou brány členům umírněného pražského městského svazu a nad střechami města znovu zavlaje prapor s kalichem.
Jenže ani to neubrání město od dalšího vyplenění a krveprolití. Dojde k němu v roce 1425, kdy se o zkázu postarají příslušníci radikálního husitského táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé.
Po bitvě u Lipan v roce 1434 se raději město vzdává příslušníkům panské jednoty a o dva roky později přijímá Zikmunda Lucemburského za svého krále. I nadále je zde ovšem cítit silná utrakvistická nálada. Město podpoří volbu Jiřího z Poděbrad českým králem a na oplátku král nešetří směrem ke Slanému řadou městských výhod a výsad.
Přetrvávají nekatolické tendence se však městu vymstí v roce 1618, kdy se postaví na nevhodnou stranu barikády a drtivý dopad této události se v plné míře projeví v roce 1648, kdy se status královského města Slaný rázem mění ve status města poddanského, kterému začne vládnout rod Martiniců.
Město Slaný je v tu dobu silně pobořeno nepřátelskými vojsky, a tak první představitel rodu – Bernard Ignác z Martinic vtiskne podobě města barokní ráz. Do této doby spadá výstavba piaristické koleje, františkánského kláštera a nebo kostela Nejsvětější Trojice s loretánskou kaplí. Zbožnost nového pána se projevuje i tím, že na Slánské hoře jsou v roce 1662 vztyčeny tři kříže jako na Kalvárii a o tři roky později je nedaleko Slaného postavena nejstarší kaple Božího hrobu v českých zemích.
V poddanství zůstává město až do roku 1794, kdy bylo vyvázáno a přechází pod ochranu vrchnosti. O dva roky později se stává novým pánem Karel Josef Clam-Martinic.
Revoluce v roce 1848 přináší městu znovu povýšení jeho důležitosti. Začíná tu sídlit hejtmanství a Slaný se stává centrem jak politického, správního, tak i soudního života. Jenže tou dobou už se v poměrně nenápadném Kladně začíná rozvíjet průmysl a těžba. Slaný sice zpočátku drží krok, ale giganticky se rozvíjející Kladno brzy Slaný zcela zastíní.
Nejvýznamnější zdejší továrnou byla bezesporu takzvaná Bolzanka, která vznikla poměrně nenápadně v roce 1830 při zdejší prádelně jako slévárna a opravna strojů. Na začátku 20. století byl areál firmy přesunut blíž k železniční trati Praha-Most a došlo i na výraznou změnu v druhu výroby. Stala se z ní lokomotivka. Výroba lokomotiv se zde udržela až do roku 1947, kdy se z Bolzanky stalo ČKD Slaný a změnila se znovu náplň výroby. Nově tu začaly vznikat silniční stroje, jeřáby, zařízení pro cukrovary a ocelové konstrukce.
Olga Scheinpflugová byla jedna z nejznámějších českých hereček. Byla to také ale spisovatelka, básnířka a dramatička, hlavně ale manželka slavného spisovatele Karla Čapka. Narodila se ve Slaném 3. prosince 1902.
Slaný je rodištěm režiséra Karla Smyczka. Ten se tu narodil 31. března 1950. K jeho nejznámějším dílům patří například filmy Housata, Sněženky a machři nebo Lotrando a Zubejda. Je také režisérem seriálu Bylo nás pět.
Ne všichni rodáci ale dělají svému městu čest. Jedním z těch negativně vnímaných je Lesní vrah Viktor Kalivoda. Tento nadprůměrně inteligentní vrah tří náhodných lidí se ve Slaném narodil 11. září 1977. Po odsouzení na doživotí v roce 2006 se dostal do věznice ve Valdicích, kde se po čtyřech letech trestu podřezal.
Vesnice Třebíz s dnes pouhými 230 obyvateli se může chlubit dvěma slavnými rodáky. Tím prvním je Václav Cífka. Datum jeho narození je 20. června 1811. Brzy se však vydal na zkušenou do světa a víc než uspokojivě se mu dařilo. Stal se dvorním zahradním architektem portugalského královského dvora. Z jeho popudu vznikl v portugalské Sintře rozlehlý zahradní park v romantickém duchu, který je dnes součástí světového dědictví UNESCO. Ale tím jeho dopad pro kulturní rozvoj Portugalska zdaleka nekončí. Palác Pena vyzdobil dlaždicemi azulejos, což je typický zdejší keramický prvek.
Proslul i vytvořením řady malovaných keramických a majolikových předmětů, které se dnes nacházejí i v pražském Náprstkově muzeu. Ani to však není konec. Kromě toho se Cífka velmi zajímal o nový umělecký obor daguerrotypie a stal se prvním oficiálním fotografem portugalské královské rodiny.
Druhým rodákem z Třebíze, tentokrát s datem narození 27. února 1849, je český spisovatel Václav Beneš Třebízský. Ten se stal významným autorem historických románů, lidových pověstí a pohádek. Dožil se však pouhých 35 let a zemřel na tuberkulozu v Mariánských lázních 20. června 1884.
Obec Kvílice má popsanou v místní kronice legendu o zvonu ve zdejším kostele svatého Víta. Zdejší pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se věnoval dlouhá léta alchymii, ale výsledky byly víc než žalostné. Proto se rozhodl, že alchymii pověsí na hřebík a nástroje ze své alchymické laboratoře nechal slít dohromady a přeměnit na zvon. Jaké bylo ale překvapení, když zvon vzdal svému pánovi hold svým zvukem. Dodnes lze poznat v jeho zvonění: „Pětipejsek, Pětipejsek!“.
Děsivou hrůzu mezi místními lidmi v Dřínově způsobilo v roce 1895 vyorání lidské kostry na zdejším poli. Nešlo však o pozůstatek místního mordu, ale jen způsob, jakým bylo nalezeno jedno z nejvýznamnějších pohřebišť únětického typu. Nakonec bylo odkryto pohřebiště o rozměrech téměř 30 x 30 metrů.
V blízkosti Klobuky najdeme největší český menhir Zkamenělý pastýř. Ten je vysoký 3,5 metrů. Podle místních obyvatel byl kdysi menhir obklopen skupinkou šesti až deseti menších kamenů, kterým se říkalo Ovečky; ty však musely v době kolektivizace ustoupit orbě. Pověst říká, že jde o pastýře, kterému se zaběhlo stádo a on zkameněl.
Jenže nejen menhirem prosluly Klobuky. Narodil se tu 21. prosince 1873 agrárnický předseda československé vlády Jan Malypetr. A aby toho nebylo málo, tak na přelomu 19. a 20. století tu jako farář působil Jindřich Šimon Baar. A svoji první lásku zde nalezl Svatopluk Čech. Na dívku čekával pod zdejší lípou a stín košatého stromu se stal pozdější inspirací pro básnickou sbírku Ve stínu lípy.
Nedaleké Zlonice jsou krátce spojeny s osobou Antonína Dvořáka. Ten tam jako mladý přišel s otcem, který si pořídil ve Zlonicích hospodu. Tento úsek svého života se pak odrazil v malé Dvořákově symfonii nazvané Zlonické zvony.
Znakem města Slaný je červený štít. Na něm najdeme českého dvouocasého lva ve skoku doprava, se zlatou korunkou na hlavě a zlatými drápy. Nad štítem spočívá zavřená přilba se stříbrnočervenými přikryvadly a klenotem černých složených orlích křídel, posetých 11 zlatými lipovými lístečky. Před přilbou je na štítě v pokleku chlapec v přirozených barvách, doleva obrácený, držící se oběma rukama přilby.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Slaný leží na dálnici D7. V katastru města jde však stále ještě jen o silnici I. třídy číslo 7. Na západní straně města se tato komunikace kříží se silnicí I. třídy číslo 16. Kromě toho jsou ještě dovedeny do města dvě silnice II. tříd s čísly 118 a 236. Vzdálenosti Slaného z českých měst: Praha (37 km), Ústí nad Labem (61 km), Karlovy Vary (101 km), Plzeň (97 km), České Budějovice (180 km), Pardubice (140 km), Hradec Králové (145 km), Jihlava (161 km), Liberec (125 km).
Autobus: Autobusové spojení do Slaného je z přivedeno z Prahy, Litoměřic, Nového Strašecí, Vraného, Kladna, Loun, Rakovníka, Smečna, Tuřan, Kralup nad Vltavou, Velvar, Panenského Týnce, Libčic nad Vltavou, Jarpic a Milého.
Vlak: Do Slaného se dostanete i vlakem. Dovezou vás sem spoje s konečnými stanicemi v Lounech, Kralupech nad Vltavou, Praze a Zlonicích.
★★★★★ - Přírodní památka Slánská hora, Slaný:
Třetihorní čedičová kupa je bývalou sopkou. Druhou nejjižnější ve Středohoří. Velká část kopce byla v minulosti odtěžena. Zbytek polkly nálety, na jejichž odstranění se postupně pracuje. Na vrcholu hory byla vztyčena Kalvárie v podobě tří křížů. Oplocená hrana hory nabízí pohled do bývalého nitra vulkánu. Na svazích hory lze najít zajímavé čedičové skalní výchozy, ale i bývalou štolu, kde se těžil v minulosti kámen. Milovníci lezení si mohou na Slánské hoře vyzkoušet i zdejší feratu, která má několik větví s různými stupni obtížnosti.
Poloha: 50.2317836N, 14.0950756E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Slaný, Pražská (0,8 km)
Vlaková zastávka: Slaný předměstí (1,3 km)
GALERIE: SLÁNSKÁ HORA
★★★★ - Velvarská brána, Slaný:
Jediný a nejzřetelnější pozůstatek původního opevnění města. Slaný se mohlo chlubit celkem třemi velkými branami a jednou malou fortnou. Zůstala zachována jen brána Velvarská, která pochází z roku 1443. Brána je vysoká 38 metrů a na vrcholu střechy sedí měděný kohout. Stěny brány zdobí městský znak a znaky místních městských cechů. Na bránu je umožněn vstup, který nabízí výhled na velkou část města a okolí. U brány se nachází informační centrum. Jeho součástí je i sbírka slánek, která se řadí k největším v Evropě. Některé exponáty věnovaly i slavné osobnosti, například sklářský mistr Bořek Šípek. Najdeme tu také největší slánku v naší zemi.
Poloha: 50.2303886N, 14.0828839E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (50 m)
Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)
GALERIE: VELVARSKÁ BRÁNA
★★★★ - Kaple Božího hrobu, Slaný:
Tato kaple ve Slaném na rozdíl od ostatních podobných kaplí, které se v naší zemi vyskytují, tak je skutečnou a věrnou kopii jeruzalémského originálu. Jádro je obloženo opukou s pískovcovými deskami, před které předstupuje slepá arkáda s rytými symboly. Vpředu kaple vystupují kamenné lavice, které evokují místo odpočinku strážců hrobu a později poutníků. Zubořezové pásy postupující předním průčelím odkazují na závory, jimiž byl originální skalní hrob zajištěn.
Poloha: 50.2197556N, 14.0813256E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Slaný, Kvíček (400 m)
Vlaková zastávka: Slaný (2 km)
★★★★ - Slaný pramen, Slaný:
Najdeme ho v Nezamyslově ulici. Vývěr vody během let ztratil na své slanosti a dnes se jedná o běžný pramen. Nicméně toto místo dalo Slanému své jméno. V 19. století zde vznikly lázně, které ale byly v roce 1938 uzavřeny.
Poloha: 50.2326197N, 14.0919911E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Palackého (0,6 km)
Vlaková zastávka: Slaný (1,5 km)
★★★★ - Kostel svatého Gottharda, Slaný:
Základní korpus kostela patří k nejstarším v zemi. S jeho výstavbou začali benediktini z ostrovského kláštera už v první polovině 12. století. V té době šlo o románskou svatyni, která se o dvě století později převlékla do gotického hávu. Původně se nacházel kolem kostela hřbitov. Za své vzal kostel v době husitské. Od kališnického poboření až do doby třicetileté války byl kostel utrakvistický, v průběhu třicetileté války se změnil na katolický a je jím do dnešní doby.
Poloha: 50.2296094N, 14.0897456E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Autobusové nádraží (470 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,4 km)
★★★★ - Wiehlův dům, Slaný:
Je skutečně typickou ukázkou tvorby českého architekta Antonína Wiehla. Ten postavil budovu v roce 1880. Dům nese typické znaky tvorby tohoto významného stavitele. Mezi ně patří typický pás fresek a sgrafiti. Dnes je dům v majetku města a to do celkové rekonstrukce investovalo značné finance.
Poloha: 50.2300358N, 14.0818314E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (200 m)
Vlaková zastávka: Slaný (0,6 km)
★★★ - Piaristická kolej, Slaný:
Dominantní budova na slánském centrálním náměstí. Jde o dvoupatrovou budovu, o jejichž vznik se zasloužil znovu Bernard Ignác Bořita z Martinic. Kolej vznikla v roce 1660. Zajímavostí je, že před tím než vyrostlo ve Slaném divadlo, bylo jedno křídlo zdejší koleje využíváno na divadelní představení. Dnes v objektu najdeme Vlastivědné muzeum a knihovnu.
Poloha: 50.2304492N, 14.0880631E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (130 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,3 km)
★★★ - Ungelt, Slaný:
Slánský Ungelt je historickou budovou, jejíž stopy sahají až do 14. století. Ungelt prošel řadou pozdějších přestaveb. Velká rekonstrukce na začátku 21. století umožnila odkrytí středověké studny uvnitř domu. Zdejší průchod budovou Ungeltu patří k nejromantičtějším a nejmalebnějším místům celého města.
Poloha: 50.2302814N, 14.0871389E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (50 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)
★★★ - Historická budova radnice, Slaný:
Na tomto místě stál už v roce 1378 dům, který získalo Slaný jako dar od Karla IV. Císař měl však jedinou podmínku, že se z něj stane radnice. Z původní budovy však dnes neexistuje vůbec nic, a to nejen proto, že v roce 1751 byla na základech vystavěna nová stavba. Ta však zanedlouho po otevření vyhořela. I další stavba se nezachovala v původní podobě a dnešní stav je výsledkem výrazné rekonstrukce na konci 19. století.
Poloha: 50.2303225N, 14.0869397E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (20 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)
★★★ - Kostel Nejsvětější Trojice, Slaný:
Budova kostela byla založena na přelomu 16. a 17. století. Svatostánek byl silně zpustošen v období třicetileté války. Po jejím skončení byla uvnitř kostela vybudována Loretánská kaple. Od roku 1662 je kostel součástí františkánského kláštera. Jenže hned tři roky roky poté kostel vyhořel, v následné rekonstrukci byla rozšířena loď kostela.
Poloha: 50.2338406N, 14.0880814E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Nosačická (120 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)
★★★ - Klášter bosých karmelitánů, Slaný:
Klášter byl založen Bernardem Ignácem z Martinic v roce 1655. Tehdy patřil františkánům a ti v něm sloužili lidu až do roku 1950. V tom roce ho však komunistický režim zrušil, františkáni byli deportováni a na místě vzniká věznice s lehkou ostrahou, autoškola, zoologická zahrada. Zcela devastovaný klášter se po sametové revoluci vrací zpět františkánům, ti ho ale darují bosým karmelitánům a je zahájena náročná rekonstrukce.
Poloha: 50.2336522N, 14.0885211E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Nosačická (120 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)
★★★ - Městské divadlo, Slaný:
Legendární budova proslavená zlatým slavíkem. Karel Gott se zasloužil o slávu této budovy s dokonalou akustikou. I z tohoto důvodu zde velmi často a velmi rád vystupoval. Podle některých zdrojů dokonce nejznámější český zpěvák v dobách socialismu dokonce usiloval o odkoupení budovy, ale tehdejší režim mu to neumožnil. Do soutěže o architektonický návrh se zapojil i slavný Antonín Wiehl, ale nevyhrál. Výstavba slánského divadla pak byla vedena podle vítězného návrhu architekta Jindřicha Fialky. Divadlo vzniklo v roce 1883.
Poloha: 50.2301942N, 14.0823097E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (130 m)
Vlaková zastávka: Slaný (0,6 km)
★★ - Okresní dům, Slaný:
Jde o dvoupatrovou novorenesanční budovu, která vznikla v roce 1902. Architektem byl Jan Vejrych. Logicky byla tak dále utvářena jedna z hlavních městských tříd do podoby moderního bulváru. Stavbě dominuje vysoká, štíhlá, jehlancová a bohatě zdobená věž na ochozu. Sochařskou výzdobu vytvářel Antonín Popp, budova sloužila jako okresní hejtmanství.
Poloha: 50.2306994N, 14.0831750E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (80 m)
Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)
★★ - Budova bývalé okresní hospodářské záložny, Slaný:
Další novorenesanční budova v centru města. Zaujme zdobenou fasádou a malbou symbolických postav Hospodárnosti a Spořivosti. K nim předlohu vytvořil Mikuláš Aleš, ale samotné ztvárnění je dílem Arnošta Hofbauera.
Poloha: 50.2303886N, 14.0828839E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (50 m)
Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)
★★ - Modletický dům Slaný:
Jde o původně gotický dům. V roce 1578 však přišla renesanční přestavba a od té doby je Modletický dům jedním z nejkrásnějších reprezentantů renesanční architektury ve Slaném. Rozhodně upoutá arkýřem s kamenným portálem. Dnes sídlí v Modletickém domě jeden z menších soukromých pivovarů.
Poloha: 50.2299481N, 14.0886428E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (170 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1,3 km)
★★ - Kumpánova zahrada, Slaný:
Nově rekonstruované odpočinkové místo ve městě. Jméno má po architektovi Josefu Kumpánovi, který zde vytvořil v době první republiky pro podnikatele Přibyla původní zahradu. Ta obklopuje dnes zanedbanou vilu Ferdinanda Přibyla, která se snad dočká rekonstrukce.
Poloha: 50.2247567N, 14.0793247E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Modelářské středisko (280 m)
Vlaková zastávka: Slaný (1 km)
★ - Kostel svatého Václava, Slaný:
Nejstarší církevní stavba ve Slaném se nachází v části Ovčáry. V historických letopisech je poprvé zmiňována už v roce 1465. K zásadní přestavbě dochází po třicetileté válce. Dnes je budova kostela, stejně jako okolní hřbitov, opuštěna.
Poloha: 50.2355706N, 14.1071650E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slaný, Blahotice (1 km)
Vlaková zastávka: Slaný předměstí (2,2 km)
★ - Městské opevnění, Slaný:
Dnes z něj zůstaly už jen nepatrné zbytky. Opevnění začalo vznikat v první polovině 14. století. Zajímavostí je, že hradby ve Slaném byly dvojité a dosahovaly až čtyřmetrové výšky. Do města se vcházelo třemi branami, ze kterých se dodnes dochovala jen Velvarská. Kromě toho byla součástí opevnění i jedna malá fortna. K likvidaci hradeb došlo na začátku 19. století. Dnes zůstaly zachovány jen v blízkosti kostela svatého Gotharda, kde zpevňují jeho základy.
Poloha: 50.2294025N, 14.0899944E
Parkoviště: v místě