SLANÝ


Slaný má jméno podle zdejšího kdysi velmi slaného pramene; v průběhu let však salinita výrazně poklesla a dnes tu najdete jen minerální zřídlo


Město proslulo i tím, že zde byla postavena jedna z nejstarších kaplí Božího hrobu v českých zemích, dnes ji najdeme v jižní části Slaného

Slaný (německy Schlan) je historické, kdysi královské město, ve kterém dnes žije zhruba šestnáct tisíc obyvatel.

Geologické zákoutí ztuhlého čediče na Slánské hoře
Geologické zákoutí ztuhlého čediče na Slánské hoře

Přírodní dominantu krajiny tvoří Slánská hora, která je společně s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem Českého středohoří. A právě se Slánskou horou je spojeno místo nejstaršího osídlení budoucího města. To se podle archeologických nalezišť datovalo do starší i mladší doby kamenné.

Ještě dřív než ale budeme postupovat v historickém sledu dějinami města, zastavme se na chvíli u jeho názvu.

Ten je celkem pochopitelně odvozen od zdejšího původního Slaného pramene. Paradoxem ale je, že dnes už ztratil svoji původně silnou slanost a je z něj jen minerální zřídlo. Najdeme ho v Nezamyslově ulici pod Slánskou horou.

Interiér muzea slánek ve Slaném
Interiér muzea slánek ve Slaném

Jakého je ale Slaný mluvnického rodu? Spisovná čeština mluví jasně – název města je mužského rodu. Je to tedy ten Slaný. Historický i současný jazykový úzus se ale spíše přiklání ke střednímu rodu. Dnes běžně slyšíme to Slaný. V běžné mluvě lze tedy používat oba tvary. Jenže používání středního rodu vede často k užití hyperkorektního tvaru to Slané, myšleno v prvním pádě. A to už není mluvnicky úplně správné.

Vlastní počátky města zmapoval kronikář Václav Hájek z Libočan. Jeho tvorbu však nesmíme brát příliš vážně, protože víme, jakých děsů se ve své kronice dokázal dopustit. Nicméně Hájek tvrdí, že Slaný založil už v roce 750 kníže Nezamysl.

S jistotou téměř stoprocentní ale můžeme tvrdit, že osada Slaný byla založena někdy v 11. století v rámci zastávky na obchodní stezce z Prahy do Saska.

Velvarská brána ve Slaném je jedinou ze čtyř věží, která ve městě přežila do dnešních dnů
Velvarská brána ve Slaném je jedinou ze čtyř věží, která ve městě přežila do dnešních dnů

V následujícím století zde vzniká pobočka benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, kterému také Slaný patří. Benediktini zde zakládají nejstarší kostel města, kostel svatého Gotharda.

Přesné datum povýšení Slaného na město neznáme. Odborníci ho zasouvají zhruba do desetiletého období. Vychází se přitom ze dvou základních premis. První z nich je jistota roku 1295, kdy Slaný stoprocentně ještě královským městem nebylo. Druhým předpokladem ke zjištění data povýšení je stoprocentní jistota v tom, že město mezi ta královská povýšil Václav II. Ten zemřel roku 1305, a tak nám zbývá desetileté období mezi lety 1295-1305, kdy bylo město povýšeno na královské.

Slaný okamžitě s povýšením začalo stavět městské opevnění a přistoupilo na užívání magdeburského právního systému.

Klášter bosých karmelitánů ve Slaném
Klášter bosých karmelitánů ve Slaném

Roku 1348 postihla město katastrofa ne příliš obvyklá v našich podmínkách – objevilo se tu zemětřesení.

O deset let později nařídil císař Karel IV., aby se ve Slaném začala ve velkém pěstovat vinná réva. Na svazích Slánské hory tak vyrostla řada vinohradů.

V roce 1371 však přichází nová pohroma – ničivý požár. V rámci obnovy města se objevuje nová podoba zdejšího kostela svatého Gotharda, která dostává gotickou podobu.

Budova bývalé přádelny bavlny ve Slaném
Budova bývalé přádelny bavlny ve Slaném

Husitství vyhání roku 1419 ze Slaného mnichy řádu benediktinů a na místo jsou dosazeni kněží husitského řádu.

Slaný mělo v kališnickém hnutí tak silný význam, že patřilo mezi šest vyvolených husitských měst, která měla být spasena při konci světa.

Jenže už o rok později je všechno jinak. Město dobyde císař Zikmund a zjedná tu pořádek. Husitství je vyhnáno.

Ne na dlouho, už v následujícím roce obyvatelé města sami otevřou brány členům umírněného pražského městského svazu a nad střechami města znovu zavlaje prapor s kalichem.

Kumpánova zahrada se znovu probouzí k životu
Kumpánova zahrada se znovu probouzí k životu

Jenže ani to neubrání město od dalšího vyplenění a krveprolití. Dojde k němu v roce 1425, kdy se o zkázu postarají příslušníci radikálního husitského táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé.

Po bitvě u Lipan v roce 1434 se raději město vzdává příslušníkům panské jednoty a o dva roky později přijímá Zikmunda Lucemburského za svého krále. I nadále je zde ovšem cítit silná utrakvistická nálada. Město podpoří volbu Jiřího z Poděbrad českým králem a na oplátku král nešetří směrem ke Slanému řadou městských výhod a výsad.

Přetrvávají nekatolické tendence se však městu vymstí v roce 1618, kdy se postaví na nevhodnou stranu barikády a drtivý dopad této události se v plné míře projeví v roce 1648, kdy se status královského města Slaný rázem mění ve status města poddanského, kterému začne vládnout rod Martiniců.

Město Slaný je v tu dobu silně pobořeno nepřátelskými vojsky, a tak první představitel rodu – Bernard Ignác z Martinic vtiskne podobě města barokní ráz. Do této doby spadá výstavba piaristické koleje, františkánského kláštera a nebo kostela Nejsvětější Trojice s loretánskou kaplí. Zbožnost nového pána se projevuje i tím, že na Slánské hoře jsou v roce 1662 vztyčeny tři kříže jako na Kalvárii a o tři roky později je nedaleko Slaného postavena nejstarší kaple Božího hrobu v českých zemích.

Kaple Božího hrobu ve Slaném je dokonalou kopií jeruzalémské stavby
Kaple Božího hrobu ve Slaném je dokonalou kopií jeruzalémské stavby

V poddanství zůstává město až do roku 1794, kdy bylo vyvázáno a přechází pod ochranu vrchnosti. O dva roky později se stává novým pánem Karel Josef Clam-Martinic.

Revoluce v roce 1848 přináší městu znovu povýšení jeho důležitosti. Začíná tu sídlit hejtmanství a Slaný se stává centrem jak politického, správního, tak i soudního života. Jenže tou dobou už se v poměrně nenápadném Kladně začíná rozvíjet průmysl a těžba. Slaný sice zpočátku drží krok, ale giganticky se rozvíjející Kladno brzy Slaný zcela zastíní.

Nejvýznamnější zdejší továrnou byla bezesporu takzvaná Bolzanka, která vznikla poměrně nenápadně v roce 1830 při zdejší prádelně jako slévárna a opravna strojů. Na začátku 20. století byl areál firmy přesunut blíž k železniční trati Praha-Most a došlo i na výraznou změnu v druhu výroby. Stala se z ní lokomotivka. Výroba lokomotiv se zde udržela až do roku 1947, kdy se z Bolzanky stalo ČKD Slaný a změnila se znovu náplň výroby. Nově tu začaly vznikat silniční stroje, jeřáby, zařízení pro cukrovary a ocelové konstrukce.

Budova bývalého sirotčince ve Slaném
Budova bývalého sirotčince ve Slaném

Olga Scheinpflugová byla jedna z nejznámějších českých hereček. Byla to také ale spisovatelka, básnířka a dramatička, hlavně ale manželka slavného spisovatele Karla Čapka. Narodila se ve Slaném 3. prosince 1902.

Slaný je rodištěm režiséra Karla Smyczka. Ten se tu narodil 31. března 1950. K jeho nejznámějším dílům patří například filmy Housata, Sněženky a machři nebo Lotrando a Zubejda. Je také režisérem seriálu Bylo nás pět.

Ne všichni rodáci ale dělají svému městu čest. Jedním z těch negativně vnímaných je Lesní vrah Viktor Kalivoda. Tento nadprůměrně inteligentní vrah tří náhodných lidí se ve Slaném narodil 11. září 1977. Po odsouzení na doživotí v roce 2006 se dostal do věznice ve Valdicích, kde se po čtyřech letech trestu podřezal.

Vývěr Slaného pramene ve Slaném nedávno prošel rekonstrukcí
Vývěr Slaného pramene ve Slaném nedávno prošel rekonstrukcí

Vesnice Třebíz s dnes pouhými 230 obyvateli se může chlubit dvěma slavnými rodáky. Tím prvním je Václav Cífka. Datum jeho narození je 20. června 1811. Brzy se však vydal na zkušenou do světa a víc než uspokojivě se mu dařilo. Stal se dvorním zahradním architektem portugalského královského dvora. Z jeho popudu vznikl v portugalské Sintře rozlehlý zahradní park v romantickém duchu, který je dnes součástí světového dědictví UNESCO. Ale tím jeho dopad pro kulturní rozvoj Portugalska zdaleka nekončí. Palác Pena vyzdobil dlaždicemi azulejos, což je typický zdejší keramický prvek.

Proslul i vytvořením řady malovaných keramických a majolikových předmětů, které se dnes nacházejí i v pražském Náprstkově muzeu. Ani to však není konec. Kromě toho se Cífka velmi zajímal o nový umělecký obor daguerrotypie a stal se prvním oficiálním fotografem portugalské královské rodiny.

Druhým rodákem z Třebíze, tentokrát s datem narození 27. února 1849, je český spisovatel Václav Beneš Třebízský. Ten se stal významným autorem historických románů, lidových pověstí a pohádek. Dožil se však pouhých 35 let a zemřel na tuberkulozu v Mariánských lázních 20. června 1884.

Pamětní deska slánského rodáka Josefa Františka Friče ve Slaném
Pamětní deska slánského rodáka Josefa Františka Friče ve Slaném

Obec Kvílice má popsanou v místní kronice legendu o zvonu ve zdejším kostele svatého Víta. Zdejší pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se věnoval dlouhá léta alchymii, ale výsledky byly víc než žalostné. Proto se rozhodl, že alchymii pověsí na hřebík a nástroje ze své alchymické laboratoře nechal slít dohromady a přeměnit na zvon. Jaké bylo ale překvapení, když zvon vzdal svému pánovi hold svým zvukem. Dodnes lze poznat v jeho zvonění: „Pětipejsek, Pětipejsek!“.

Děsivou hrůzu mezi místními lidmi v Dřínově způsobilo v roce 1895 vyorání lidské kostry na zdejším poli. Nešlo však o pozůstatek místního mordu, ale jen způsob, jakým bylo nalezeno jedno z nejvýznamnějších pohřebišť únětického typu. Nakonec bylo odkryto pohřebiště o rozměrech téměř 30 x 30 metrů.

Romantické zákoutí slánského Ungeltu
Romantické zákoutí slánského Ungeltu

V blízkosti Klobuky najdeme největší český menhir Zkamenělý pastýř. Ten je vysoký 3,5 metrů. Podle místních obyvatel byl kdysi menhir obklopen skupinkou šesti až deseti menších kamenů, kterým se říkalo Ovečky; ty však musely v době kolektivizace ustoupit orbě. Pověst říká, že jde o pastýře, kterému se zaběhlo stádo a on zkameněl.


Slánská synagoga při pohledu od městských hradeb
Slánská synagoga při pohledu od městských hradeb

Jenže nejen menhirem prosluly Klobuky. Narodil se tu 21. prosince 1873 agrárnický předseda československé vlády Jan Malypetr. A aby toho nebylo málo, tak na přelomu 19. a 20. století tu jako farář působil Jindřich Šimon Baar. A svoji první lásku zde nalezl Svatopluk Čech. Na dívku čekával pod zdejší lípou a stín košatého stromu se stal pozdější inspirací pro básnickou sbírku Ve stínu lípy.

Nedaleké Zlonice jsou krátce spojeny s osobou Antonína Dvořáka. Ten tam jako mladý přišel s otcem, který si pořídil ve Zlonicích hospodu. Tento úsek svého života se pak odrazil v malé Dvořákově symfonii nazvané Zlonické zvony.

Znakem města Slaný je červený štít. Na něm najdeme českého dvouocasého lva ve skoku doprava, se zlatou korunkou na hlavě a zlatými drápy. Nad štítem spočívá zavřená přilba se stříbrnočervenými přikryvadly a klenotem černých složených orlích křídel, posetých 11 zlatými lipovými lístečky. Před přilbou je na štítě v pokleku chlapec v přirozených barvách, doleva obrácený, držící se oběma rukama přilby.

Unikátní umělecká výzdoba slánského náměstí
Unikátní umělecká výzdoba slánského náměstí

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Slaný leží na dálnici D7. V katastru města jde však stále ještě jen o silnici I. třídy číslo 7. Na západní straně města se tato komunikace kříží se silnicí I. třídy číslo 16. Kromě toho jsou ještě dovedeny do města dvě silnice II. tříd s čísly 118 a 236. Vzdálenosti Slaného z českých měst: Praha (37 km), Ústí nad Labem (61 km), Karlovy Vary (101 km), Plzeň (97 km), České Budějovice (180 km), Pardubice (140 km), Hradec Králové (145 km), Jihlava (161 km), Liberec (125 km).

Autobus: Autobusové spojení do Slaného je z přivedeno z Prahy, Litoměřic, Nového Strašecí, Vraného, Kladna, Loun, Rakovníka, Smečna, Tuřan, Kralup nad Vltavou, Velvar, Panenského Týnce, Libčic nad Vltavou, Jarpic a Milého.

Vlak: Do Slaného se dostanete i vlakem. Dovezou vás sem spoje s konečnými stanicemi v Lounech, Kralupech nad Vltavou, Praze a Zlonicích.

Slaný při pohledu ze Slánské hory
Slaný při pohledu ze Slánské hory

★★★★★ - Přírodní památka Slánská hora, Slaný:

Třetihorní čedičová kupa je bývalou sopkou. Druhou nejjižnější ve Středohoří. Velká část kopce byla v minulosti odtěžena. Zbytek polkly nálety, na jejichž odstranění se postupně pracuje. Na vrcholu hory byla vztyčena Kalvárie v podobě tří křížů. Oplocená hrana hory nabízí pohled do bývalého nitra vulkánu. Na svazích hory lze najít zajímavé čedičové skalní výchozy, ale i bývalou štolu, kde se těžil v minulosti kámen. Milovníci lezení si mohou na Slánské hoře vyzkoušet i zdejší feratu, která má několik větví s různými stupni obtížnosti.

Poloha: 50.2317836N, 14.0950756E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Slaný, Pražská (0,8 km)

Vlaková zastávka: Slaný předměstí (1,3 km)


GALERIE: SLÁNSKÁ HORA


Velvarská brána je pozůstatkem bývalého městského opevnění
Velvarská brána je pozůstatkem bývalého městského opevnění

★★★★ - Velvarská brána, Slaný:

Jediný a nejzřetelnější pozůstatek původního opevnění města. Slaný se mohlo chlubit celkem třemi velkými branami a jednou malou fortnou. Zůstala zachována jen brána Velvarská, která pochází z roku 1443. Brána je vysoká 38 metrů a na vrcholu střechy sedí měděný kohout. Stěny brány zdobí městský znak a znaky místních městských cechů. Na bránu je umožněn vstup, který nabízí výhled na velkou část města a okolí. U brány se nachází informační centrum. Jeho součástí je i sbírka slánek, která se řadí k největším v Evropě. Některé exponáty věnovaly i slavné osobnosti, například sklářský mistr Bořek Šípek. Najdeme tu také největší slánku v naší zemi.

Poloha: 50.2303886N, 14.0828839E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (50 m)

Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)


GALERIE: VELVARSKÁ BRÁNA


Kaple Božího hrobu ve Slaném je nejvýznamnější stavbou tohoto druhu v našich zemích
Kaple Božího hrobu ve Slaném je nejvýznamnější stavbou tohoto druhu v našich zemích

★★★★ - Kaple Božího hrobu, Slaný:

Tato kaple ve Slaném na rozdíl od ostatních podobných kaplí, které se v naší zemi vyskytují, tak je skutečnou a věrnou kopii jeruzalémského originálu. Jádro je obloženo opukou s pískovcovými deskami, před které předstupuje slepá arkáda s rytými symboly. Vpředu kaple vystupují kamenné lavice, které evokují místo odpočinku strážců hrobu a později poutníků. Zubořezové pásy postupující předním průčelím odkazují na závory, jimiž byl originální skalní hrob zajištěn.

Poloha: 50.2197556N, 14.0813256E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Slaný, Kvíček (400 m)

Vlaková zastávka: Slaný (2 km)



Slaný pramen dal městu jméno
Slaný pramen dal městu jméno

★★★★ - Slaný pramen, Slaný:

Najdeme ho v Nezamyslově ulici. Vývěr vody během let ztratil na své slanosti a dnes se jedná o běžný pramen. Nicméně toto místo dalo Slanému své jméno. V 19. století zde vznikly lázně, které ale byly v roce 1938 uzavřeny.

Poloha: 50.2326197N, 14.0919911E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Palackého (0,6 km)

Vlaková zastávka: Slaný (1,5 km)


Kostel svatého Gottharda ve Slaném patří k nejstarším českým kostelům
Kostel svatého Gottharda ve Slaném patří k nejstarším českým kostelům

★★★★ - Kostel svatého Gottharda, Slaný:

Základní korpus kostela patří k nejstarším v zemi. S jeho výstavbou začali benediktini z ostrovského kláštera už v první polovině 12. století. V té době šlo o románskou svatyni, která se o dvě století později převlékla do gotického hávu. Původně se nacházel kolem kostela hřbitov. Za své vzal kostel v době husitské. Od kališnického poboření až do doby třicetileté války byl kostel utrakvistický, v průběhu třicetileté války se změnil na katolický a je jím do dnešní doby.

Poloha: 50.2296094N, 14.0897456E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Autobusové nádraží (470 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,4 km)


Wiehlův dům ve Slaném
Wiehlův dům ve Slaném

★★★★ - Wiehlův dům, Slaný:

Je skutečně typickou ukázkou tvorby českého architekta Antonína Wiehla. Ten postavil budovu v roce 1880. Dům nese typické znaky tvorby tohoto významného stavitele. Mezi ně patří typický pás fresek a sgrafiti. Dnes je dům v majetku města a to do celkové rekonstrukce investovalo značné finance.

Poloha: 50.2300358N, 14.0818314E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (200 m)

Vlaková zastávka: Slaný (0,6 km)


Piaritistická kolej ve Slaném je dominantní stavbou celého náměstí
Piaritistická kolej ve Slaném je dominantní stavbou celého náměstí

★★★ - Piaristická kolej, Slaný:

Dominantní budova na slánském centrálním náměstí. Jde o dvoupatrovou budovu, o jejichž vznik se zasloužil znovu Bernard Ignác Bořita z Martinic. Kolej vznikla v roce 1660. Zajímavostí je, že před tím než vyrostlo ve Slaném divadlo, bylo jedno křídlo zdejší koleje využíváno na divadelní představení. Dnes v objektu najdeme Vlastivědné muzeum a knihovnu.

Poloha: 50.2304492N, 14.0880631E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (130 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,3 km)


Ungelt ve Slaném
Ungelt ve Slaném

★★★ - Ungelt, Slaný:

Slánský Ungelt je historickou budovou, jejíž stopy sahají až do 14. století. Ungelt prošel řadou pozdějších přestaveb. Velká rekonstrukce na začátku 21. století umožnila odkrytí středověké studny uvnitř domu. Zdejší průchod budovou Ungeltu patří k nejromantičtějším a nejmalebnějším místům celého města.

Poloha: 50.2302814N, 14.0871389E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (50 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)

Průchod budovou slánského Ungeltu patří k nejromantičtějším místům města
Průchod budovou slánského Ungeltu patří k nejromantičtějším místům města

Radnice ve Slaném získala dnešní podobu v posledních letech 19. století
Radnice ve Slaném získala dnešní podobu v posledních letech 19. století

★★★ - Historická budova radnice, Slaný:

Na tomto místě stál už v roce 1378 dům, který získalo Slaný jako dar od Karla IV. Císař měl však jedinou podmínku, že se z něj stane radnice. Z původní budovy však dnes neexistuje vůbec nic, a to nejen proto, že v roce 1751 byla na základech vystavěna nová stavba. Ta však zanedlouho po otevření vyhořela. I další stavba se nezachovala v původní podobě a dnešní stav je výsledkem výrazné rekonstrukce na konci 19. století.

Poloha: 50.2303225N, 14.0869397E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (20 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)


Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném
Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném

★★★ - Kostel Nejsvětější Trojice, Slaný:

Budova kostela byla založena na přelomu 16. a 17. století. Svatostánek byl silně zpustošen v období třicetileté války. Po jejím skončení byla uvnitř kostela vybudována Loretánská kaple. Od roku 1662 je kostel součástí františkánského kláštera. Jenže hned tři roky roky poté kostel vyhořel, v následné rekonstrukci byla rozšířena loď kostela.

Poloha: 50.2338406N, 14.0880814E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Nosačická (120 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)


Vstupní portál do kláštera bosých karmelitánů ve Slaném
Vstupní portál do kláštera bosých karmelitánů ve Slaném

★★★ - Klášter bosých karmelitánů, Slaný:

Klášter byl založen Bernardem Ignácem z Martinic v roce 1655. Tehdy patřil františkánům a ti v něm sloužili lidu až do roku 1950. V tom roce ho však komunistický režim zrušil, františkáni byli deportováni a na místě vzniká věznice s lehkou ostrahou, autoškola, zoologická zahrada. Zcela devastovaný klášter se po sametové revoluci vrací zpět františkánům, ti ho ale darují bosým karmelitánům a je zahájena náročná rekonstrukce.

Poloha: 50.2336522N, 14.0885211E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Nosačická (120 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)


Akustiku Městského divadla ve Slaném proslavil hlavně zlatý slavík Karel Gott
Akustiku Městského divadla ve Slaném proslavil hlavně zlatý slavík Karel Gott

★★★ - Městské divadlo, Slaný:

Legendární budova proslavená zlatým slavíkem. Karel Gott se zasloužil o slávu této budovy s dokonalou akustikou. I z tohoto důvodu zde velmi často a velmi rád vystupoval. Podle některých zdrojů dokonce nejznámější český zpěvák v dobách socialismu dokonce usiloval o odkoupení budovy, ale tehdejší režim mu to neumožnil. Do soutěže o architektonický návrh se zapojil i slavný Antonín Wiehl, ale nevyhrál. Výstavba slánského divadla pak byla vedena podle vítězného návrhu architekta Jindřicha Fialky. Divadlo vzniklo v roce 1883.

Poloha: 50.2301942N, 14.0823097E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (130 m)

Vlaková zastávka: Slaný (0,6 km)


Okresní dům ve Slaném
Okresní dům ve Slaném

★★ - Okresní dům, Slaný:

Jde o dvoupatrovou novorenesanční budovu, která vznikla v roce 1902. Architektem byl Jan Vejrych. Logicky byla tak dále utvářena jedna z hlavních městských tříd do podoby moderního bulváru. Stavbě dominuje vysoká, štíhlá, jehlancová a bohatě zdobená věž na ochozu. Sochařskou výzdobu vytvářel Antonín Popp, budova sloužila jako okresní hejtmanství.

Poloha: 50.2306994N, 14.0831750E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (80 m)

Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)


Budova bývalé okresní hospodářské záložny ve Slaném
Budova bývalé okresní hospodářské záložny ve Slaném

★★ - Budova bývalé okresní hospodářské záložny, Slaný:

Další novorenesanční budova v centru města. Zaujme zdobenou fasádou a malbou symbolických postav Hospodárnosti a Spořivosti. K nim předlohu vytvořil Mikuláš Aleš, ale samotné ztvárnění je dílem Arnošta Hofbauera.

Poloha: 50.2303886N, 14.0828839E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Šultysova (50 m)

Vlaková zastávka: Slaný (0,7 km)


Modletický dům je nejvýraznější renesanční budovou ve Slaném
Modletický dům je nejvýraznější renesanční budovou ve Slaném

★★ - Modletický dům Slaný:

Jde o původně gotický dům. V roce 1578 však přišla renesanční přestavba a od té doby je Modletický dům jedním z nejkrásnějších reprezentantů renesanční architektury ve Slaném. Rozhodně upoutá arkýřem s kamenným portálem. Dnes sídlí v Modletickém domě jeden z menších soukromých pivovarů.

Poloha: 50.2299481N, 14.0886428E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (170 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,3 km)


Kumpánova zahrada ve Slaném
Kumpánova zahrada ve Slaném

★★ - Kumpánova zahrada, Slaný:

Nově rekonstruované odpočinkové místo ve městě. Jméno má po architektovi Josefu Kumpánovi, který zde vytvořil v době první republiky pro podnikatele Přibyla původní zahradu. Ta obklopuje dnes zanedbanou vilu Ferdinanda Přibyla, která se snad dočká rekonstrukce.

Poloha: 50.2247567N, 14.0793247E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Modelářské středisko (280 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1 km)

Zanedbaná vila Ferdinanda Přibyla ve Slaném
Zanedbaná vila Ferdinanda Přibyla ve Slaném

Kostel svatého Václava ve slánské části Ovčáry je nejstarší církevní stavbou města
Kostel svatého Václava ve slánské části Ovčáry je nejstarší církevní stavbou města

 - Kostel svatého Václava, Slaný:

Nejstarší církevní stavba ve Slaném se nachází v části Ovčáry. V historických letopisech je poprvé zmiňována už v roce 1465. K zásadní přestavbě dochází po třicetileté válce. Dnes je budova kostela, stejně jako okolní hřbitov, opuštěna.

Poloha: 50.2355706N, 14.1071650E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Blahotice (1 km)

Vlaková zastávka: Slaný předměstí (2,2 km)


Zbytky městského opevnění ve Slaném
Zbytky městského opevnění ve Slaném

 - Městské opevnění, Slaný:

Dnes z něj zůstaly už jen nepatrné zbytky. Opevnění začalo vznikat v první polovině 14. století. Zajímavostí je, že hradby ve Slaném byly dvojité a dosahovaly až čtyřmetrové výšky. Do města se vcházelo třemi branami, ze kterých se dodnes dochovala jen Velvarská. Kromě toho byla součástí opevnění i jedna malá fortna. K likvidaci hradeb došlo na začátku 19. století. Dnes zůstaly zachovány jen v blízkosti kostela svatého Gotharda, kde zpevňují jeho základy.

Poloha: 50.2294025N, 14.0899944E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Autobusové nádraží (280 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,4 km)


Maurská židovská synagoga ve Slaném je jediná v republice, kde dnes sídlí obvodní oddělení policie
Maurská židovská synagoga ve Slaném je jediná v republice, kde dnes sídlí obvodní oddělení policie

 - Židovská synagoga, Slaný:

Budova v maurském stylu byla postavena v roce 1865. V náboženské části synagogy byly uloženy mohutné Mojžíšovy desky, které připomínají desatero božích přikázání. V druhé, světské části, bydlel rabín. Dnes se jedná snad o jedinou českou synagogu, kde sídlí policie. Ve Slaném najdeme i židovský hřbitov, který je však těžko přístupný a nachází se nedaleko Slánské hory uprostřed místních sadů.

Poloha: 50.2311400N, 14.0890922E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Slaný, Masarykovo náměstí (250 m)

Vlaková zastávka: Slaný (1,2 km)

Ve Slaném najdeme i opuštěný židovský hřbitov
Ve Slaném najdeme i opuštěný židovský hřbitov

GALERIE: OBRÁZKY ZE SLANÉHO


Výlet 1: Výstup na bývalou sopku Slánskou horu a zevrubná prohlídka Slaného (pěší)


Start: Slaný, Turistický rozcestník Slaný – železniční stanice

Cíl: Slaný, Turistický rozcestník Slaný – železniční stanice

Délka trasy: 11,3 km

Časová náročnost: 3:25 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet je vlastně krátkou procházkou po jednom z nejkrásnějších středočeských měst. Navíc Slaný zůstalo zachováno z velké části pro současné generace. Neplatí to však beze zbytku, protože třeba z městských hradeb zbyla opravdu jen malá část a Velvarská brána, ale ta rozhodně stojí za návštěvu. Budeme pátrat i potom, proč se Slaný jmenuje Slaný a hlavně si objasníme, že dnes už by se rozhodně mělo jmenovat Neslaný. S městem jsou spojeny i budovy, které jsou v našich podmínkách skutečně unikátní, a to myslíme hlavně stavbu Kaple Božího hrobu, kterou navštívíme. Hlavním vrcholem však bude výstup na Slánskou horu. Z této původní sopky budeme mít výhled na město jako na dlani.

Vhodnost: I když se Slaný nachází na rovině, tak nás čekají dva vrcholy. Jsou téměř totožně vysoké a jde o Slánskou horu a kaple Svatého hrobu. Slánská hora je však o malinko vyšší a v ní výlet dosahuje nejvyššího bodu, tedy 329 metrů nad mořem. Nejnižší bod se nachází ve výšce 239 metrů a jde o lokalitu Slaného pramene. Celkové převýšení je 247 metrů a to nám zařazuje ryze městský výlet do třetí kategorie náročnosti. Jen je nutné upozornit na to, že cesta na Slánskou horu a po ní není rozhodně pro vozíčkáře ani pro rodiny s kočárky.


Zastávky:

Slaný, Wiehlův dům (0,5 km) – Slaný, Městské divadlo Slaný (0,55 km) – Slaný, Okresní hospodářská záložna (0,6 km) – Slaný, Okresní dům (0,65 km) – Slaný, Kostel Nejsvětější Trojice (1,2 km) – Slaný, Klášter bosých karmelitánů (1,25 km) – Slaný, Slaný pramen (2 km) – Slaný, Kostel svatého Václava (3,8 km) – Slaný, Přírodní památka Slánská hora (5,6 km) – Slaný, Městské opevnění (6,3 km) – Slaný, Kostel svatého Gotharda (6,5 km) – Slaný, Modletický dům (6,6 km) – Slaný, Piaristická kolej (6,8 km) – Slaný, Synagoga Slaný (7 km) – Slaný, Velvarská brána (7,2 km) – Slaný, Radnice (7,4 km) – Slaný, Ungelt (7,45 km) – Slaný, Kaple Božího hrobu (9,2 km) – Slaný, Kumpánova zahrada (10 km)

Písemná historie zná menhir Zkamenělý pastýř teprve necelých posledních tři sta let
Písemná historie zná menhir Zkamenělý pastýř teprve necelých posledních tři sta let

★★★★★ - Menhir Zkamenělý pastýř, Klobuky:

Největší český menhir. Kámen je vysoký 3,5 metrů a váží 5 tun. Zhruba padesáti centimetry zasahuje menhir pod zem. Složení je prosté. Jedná se o rezavě červený pískovec s malými křemennými valounky. Jeho stáří se odhaduje na několik tisíc let, leč první písemné zmínky o něm najdeme až ve vojenské mapě z druhé poloviny 18. století. Roku 1852 však bouře menhir vyvrátila a bylo nutné jen vztyčit uměle. Od té doby se údajně pod menhirem nachází sbírka mincí z té doby.

Poloha: 50.3012600N, 13.9844825E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klobuky, Obecní úřad (1 km)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (1,7 km)


GALERIE: ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ


Dřevěná zvonice v Neprobylicích je jedinou českou zvonicí, kde můžeme obdivovat krásu zvonů zvenčí
Dřevěná zvonice v Neprobylicích je jedinou českou zvonicí, kde můžeme obdivovat krásu zvonů zvenčí

★★★★ - Dřevěná zvonice, Neprobylice:

Velmi zajímavá zvonice vzpěradlového typu s otevřeným zvonovým patrem. Je to tedy jediná česká zvonice, kde lze obdivovat krásu zvonů zvenčí. Jsou tu tři. Nejstarší je ten nejmenší a pochází z 15. století, další dva pak vznikly až ve století následujícím. Bohužel se však jedná jen o repliku původní stavby. Ta musela být kvůli velmi špatnému stavu v roce 1896 stržena. Na jejím místě však vyrostla přesná replika původní stavby z druhé poloviny 15. století.

Poloha: 50.2640111N, 14.0271886E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Neprobylice (150 m)

Vlaková zastávka: Páleček (3,3 km)


Přímo v srdci vesnické památkové rezervace Třebíz se nachází kostel svatého Martina
Přímo v srdci vesnické památkové rezervace Třebíz se nachází kostel svatého Martina

★★★★ - Vesnická památková rezervace Třebíz, Třebíz:

Velmi výjimečně zachovalý soubor památkově chráněných budov. Tvoří je usedlosti, chalupy, ale třeba i historický obchod. Jádro obce je velmi malebné, doplňují je zdejší pískovcové sklípky a místa spojená se zdejším rodákem spisovatelem Václavem Benešem Třebízským.

Poloha: 50.2694894N, 13.9901931E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (270 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (3,9 km)


Cífkův statek je místem rodiště slavného všeuměla Václava Cífky
Cífkův statek je místem rodiště slavného všeuměla Václava Cífky

★★★★ - Cífkův statek, Třebíz:

Je společně se Šubrtovým statkem základem Národopisného muzea Slánska. V tomto statku s barokním štítem se narodil Josef Cífka, který to dotáhl až k portugalskému královskému trůnu. Statek byl postaven v 16. století.

Poloha: 50.2696542N, 13.9916786E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (150 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (3,8 km)


GALERIE: CÍFKŮV STATEK


Hospodářské budovy Šubrtova statku v Třebízi
Hospodářské budovy Šubrtova statku v Třebízi

★★★★ - Šubrtův statek, Třebíz:

Jedná se o obytný dům, který byl postaven v polovině 19. století na místě starší vesnické zástavby. Zbytek hospodářských staveb pochází ze starší doby. Na dvoře najdeme zajímavou originální sochu krávy, která představuje holubník. Jedná se o dílo Františka Antonína Skály. Šubrtův statek je zázemím, ale i také procházkovým okruhem Národopisného muzea Slánska. Oba statky využívají často filmaři k natáčení pohádek a historických dobových snímků. Vznikly zde záběry do filmu Rašín nebo Detektivních příběhů Velké Prahy.

Poloha: 50.2696903N, 13.9913917E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (190 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (3,9 km)


GALERIE: ŠUBRTŮV STATEK


Socha spisovatele Václava Beneše Třebízského v jeho rodné obci Třebízi
Socha spisovatele Václava Beneše Třebízského v jeho rodné obci Třebízi

★★★ - Pomník Václava Beneše Třebízského, Třebíz:

Socha místního slavného rodáka byla odhalena v roce 1892. Autory této velmi zdařené sochy jsou Antonín Procházka a František Hergessel. Zdejší rodák se stal významným představitelem historické prozy, jeho život však předčasně ukončila tuberkuloza.

Poloha: 50.2679608N, 13.9898414E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Třebíz (430 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (4,1 km)


Rodný dům Václava Beneše Třebízského v Třebízi
Rodný dům Václava Beneše Třebízského v Třebízi

★★★ - Rodný dům Václava Beneše Třebízského, Třebíz:

Spisovatel se narodil v jednom ze tří řemeslných domků v obci. Tento má velmi netradiční půdorys. V přízemí se nachází jen světnice, komory jsou v patře. Třebízského rodný dům se stal památníkem slavného rodáka už v roce 1904.

Poloha: 50.2690039N, 13.9904544E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (270 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (3,9 km)


Historický obchod v Třebízi pochází ve skutečnosti z obce Stehelčeves
Historický obchod v Třebízi pochází ve skutečnosti z obce Stehelčeves

★★★ - Historický obchod, Třebíz:

Původně se jednalo o výměnek této vesnické usedlosti. Dnes je zřízen vesnický krámek. Jeho zařízení však nepochází z Třebíze, ale bylo do vesnické památkové rezervace převezeno ze Stehelčevse, kde se zachovalo v historicky cenné původní podobě.

Poloha: 50.2697628N, 13.9902403E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (270 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (3,9 km)


Ševcovna je historickou stavbou v Třebízi
Ševcovna je historickou stavbou v Třebízi

★★★ - Ševcovna, Třebíz:

Jednalo se o výměnkářskou chalupu. Jednoduchý vesnický domeček pracuje s jasným půdorysem světnička, síň a komora. Vedle domku se nacházejí dva chlívky pro kozu a vepře. Malá světnička musela posloužit ševci, jeho rodině a ještě jako ševcovská dílna.

Poloha: 50.2691058N, 13.9889844E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (360 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (4 km)


Výměnkářská chalupa v Třebízi
Výměnkářská chalupa v Třebízi

★★★ - Výměnkářská chalupa, Třebíz:

Domek byl přistavěn k budově špýcharu a sklípku v první polovině 19. století. Vybavení tohoto domku odpovídá historicky první polovině 19. století.

Poloha: 50.2687947N, 13.9890114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (370 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (4 km)


V pískovcovém podloží v Třebízi místní obyvatelé vytvořili nejen pískovcové sklípky, ale i ozdobné reliéfy
V pískovcovém podloží v Třebízi místní obyvatelé vytvořili nejen pískovcové sklípky, ale i ozdobné reliéfy

★★★ - Skalní reliéfy a sklípky, Třebíz:

Obojí vznikly v 17. století, kdy se do pískovcového podloží tesaly zdejší sklípky. Ty slouží k uskladnění brambor a zeleniny do dnešních dní. Skalní reliéfy se dnes zachovaly už jen zčásti a k těm nejzachovalejším patří reliéf Piety.

Poloha: 50.2680197N, 13.9906261E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Třebíz (350 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (4 km)


GALERIE: SKALNÍ SKLÍPKY


Studánka Kašna v Klobukách
Studánka Kašna v Klobukách

★★★ - Studánka Kašna, Klobuky:

Tváří se jako vesnická kašna na konci návsi. Ve skutečnosti však jde o vývěr podzemního jezírka, které je uvězněno v místním pískovcovém podloží. Lidé sem téměř nepřetržitě jezdí a čerpají si s sebou dobrou pitnou vodu.

Poloha: 50.2942675N, 13.9876836E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klobuky, Obecní úřad (130 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (1,1 km)


Kostel svatého Vavřince v Klobukách
Kostel svatého Vavřince v Klobukách

★★ - Kostel svatého Vavřince, Klobuky:

Dominantní stavba vesnice. Nachází se na vysokém návrší nad obcí. Kostel pochází ze začátku 14. století. Za své však vzal kostel v době husitských válek. O dalších sto let později byla přistavěna hranolová věž se zvonem, do které se ovšem netradičně vchází ze hřbitova. Věž kostela pak poskytuje velmi jímavý pohled do krajiny kolem obce Klobuky.

Poloha: 50.2938239N, 13.9931611E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klobuky, Obecní úřad (300 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (0,7 km)


Honosná vila v Klobukách je rodištěm významného prvorepublikového politika Jana Malypetra
Honosná vila v Klobukách je rodištěm významného prvorepublikového politika Jana Malypetra

★★ - Malypetrova vila, Klobuky:

Tato na vesnické rolníky zámožná vila přiléhala k velkému statku. Právě tady už od začátku 18. století působili předkové Jana Malypetra, který se stal významným agrárním politikem. Několikrát byl na zdejším statku hostem i prezident Tomáš Gariggue Masaryk. Na zdi u silnice můžeme spatřit pamětní desku, která na původ jednoho z nejvýraznější prvorepublikových politiků upomíná.

Poloha: 50.2935356N, 13.9910069E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Klobuky, Obecní úřad (130 m)

Vlaková zastávka: Klobuky v Čechách (0,8 km)


Dřevěná zvonice Kvílice
Dřevěná zvonice Kvílice

★★ - Dřevěná zvonice, Kvílice:

Gotická zvonice pochází ze 16. století. Zajímavá stavba s valbovou střechou skrývá jeden zvon, který pochází z počátku 17. století a který vznikl ve zvonařské firmě Jindřicha Senomatského ve Slaném.

Poloha: 50.2596272N, 13.9996828E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kvílice I (410 m)

Vlaková zastávka: Páleček (5,5 km)


Kostel svatého Víta Kvílice
Kostel svatého Víta Kvílice

★★ - Kostel svatého Víta, Kvílice:

Hřbitovní kostel v Kvílicích pochází až z konce 19. století. Původní budova byla totiž krátce před tím zasažena bleskem a vyhořela. Současná stavba je vystavěna v novorománském duchu a stojí za ní architekt Rudolf Štech. Na zdejší faře sídlí odloučené pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Neméně zajímavou je odsud jen pár metrů chůze studna se stříškou a sochou svatého Jana Nepomuckého. Bohužel je v soukromých rukou a nepřístupná.

Poloha: 50.2594344N, 13.9999919E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Kvílice I (370 m)

Vlaková zastávka: Páleček (5,5 km)


GALERIE: KLOBUKY A OKOLÍ


Výlet 2: Za největším českým menhirem, za malebností obce Třebíz a zajímavými dřevěnými zvonicemi (pěší)


Start: Klobuky, Železniční stanice Klobuky v Čechách

Cíl: Klobuky, Železniční stanice Klobuky v Čechách

Délka trasy: 15,4 km

Časová náročnost: 4:25 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás provede velmi malebným prostředím Slánska, které je tak trochu přehlíženo v nabídce okolních lokalit. O tom ale že je zdejší krajina velmi malebná, nás přesvědčí už jen pár prvních kroků na naší cestě. Navíc na nás čekají tak unikátní cíle jako je největší český menhir – Zkamenělý pastýř v Klobukách. Určitě nás ale v této obci zaujme i rodný statek Jana Malypetra a nebo zdejší velmi chutný pramen pískovcové vody. Následně nás povedou nohy do vedlejší Třebíze, která je právem vesnickou památkovou rezervací, kde zůstala řada statků a domů zachována ve velmi kvalitním a původním stavu. Kromě toho je zdejší lokalita rodištěm dvou slavných osobností, které si tu připomeneme. K posledním zastávkám budou patřit dvě ukázky architektury zdejších dřevěných zvonic, které se v této části naší země objevují víc častěji než v jiných částech Česka. Zvonice v Neprobylicích je ještě o to zajímavější, že je jedinou českou stavbou, kde můžeme obdivovat zvony zvenčí.

Vhodnost: Nejvyšším bodem je lokalita těsně za Třebízí, kde vyjdeme do 325 metrů nad mořem. Nejníže budeme u dřevěné zvonice v Neprobylicích, a to ve výšce 249 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 200 metrů. Náročnost výletu není velká, proto je trasa zařazena na nízkém třetím stupni. Je tu ale jiný problém. Často vede trasa po místních komunikacích, kde není příliš hustý provoz, ale přesto cesta vyžaduje zvýšenou opatrnost. Rozhodně ale z těchto důvodů nemůžeme výlet doporučit rodinám s kočárky, malými dětmi nebo lidem na vozíku. Ulehčit si lze v určitých ročních obdobích, kdy se dá cesta po silnicích nahradit chůzí po sousedních pokosených polích.


Zastávky:

Klobuky, Kostel svatého Vavřince (0,7 km) – Klobuky, Malypetrova vila (0,9 km) – Klobuky, Menhir Zkamenělý pastýř (2 km) – Klobuky, Studánka Kašna (2,9 km) – Třebíz, Cífkův statek (5,9 km) – Třebíz, Šubrtův statek (5,95 km) – Třebíz, Obchod ve zboží smíšeném (6 km) – Třebíz, Rodný dům Václava Beneše Třebízského (6,1 km) – Třebíz, Ševcovna (6,2 km) – Třebíz, Výměnkářská chalupa (6,25 km) – Třebíz, Socha Václava Beneše Třebízského (6,3 km) – Třebíz, Skalní reliéfy (6,6 km) – Kvílice, Dřevěná zvonice Kvílice (7,9 km) – Kvílice, Kostel svatého Víta (8 km) – Neprobylice, Dřevěná zvonice Neprobylice (10,2 km)