STARÉ MĚSTO


Staré Město leží v kruhu, který tvoří čtyři horské masivy – Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník a Hanušovická vrchovina; zdejší vzduch a příroda je považována za nejčistší na celé severní Moravě a je nejméně zamořena zplodinami a exhaláty

Výjimečností celého krajinného prostředí si byli vědomi za II. světové války představitelé wermachtu; proto chtěli Staré Město přetvořit v ukázkovou kulturní a rekreační zónu; projekt odstartovala výstavba Německého učitelského ústavu a řady rekreačních objektů, které jsou k vidění ještě dodnes


S názvem to nemá toto město až tak úplně jednoduché. Ještě když dnes uděláme anketu mezi obyvateli, zjistíme, že bývalý název Staré Město pod Sněžníkem je velmi zažitý. Můžeme se setkat dokonce i s variantou Staré Město pod Kralickým Sněžníkem. Zkracující tendence posledních let ale oficiálně z tohoto města udělala jen Staré Město (německy Mährisch Altstadt).

Pohled z vyhlídky Hradiště
Náměstí ve Starém Městě

Říká se: „Ať si stoupneš ve Starém Městě kamkoliv, vždycky uvidíš hory“ a každý, kdo tam jednou zavítá, musí tato slova potvrdit. Kolem Starého Města je věnec hor a kopců, které na západě tvoří Kralický Sněžník, na severu Rychlebské hory, východ opanoval Hrubý Jeseník a jih patří Hanušovické vrchovině. Oblast je považována za nejméně znečištěné místo na celé severní Moravě a zdejší poměrně strmé svahy a kopce si zachovaly nejpřírodnější ráz a jsou nejméně dotčeny okolními vlivy. To je skvělá výzva pro nás, abychom se to snažili tak udržet co nejdéle.

Vraťme se ale ještě zpět k názvu města a dodejme, že ani tím není výčet kompletní. Původně se sídlo jmenovalo Goldek, což by se dalo přeložit jako Zlatý roh nebo Zlatý kout. Už samotný původní název dává jasně najevo, že založení města je výsledkem hornické kolonizace severní Moravy na konci 13. a na začátku 14. století.

Ve Starém Městě také sídlilo původní panství, než bylo centrum později přesunuto na Kolštejn.

Obilné pole u Střezova
Kolem Kunčického potoka je krásné prostředí

V držení se za celou historii prostřídalo šest vládnoucích rodů. První byli páni z Lipé, které po jejich epizodě vlády ve 14. století vystřídali Valdštejnové v první polovině následujícího století. Od počátku vlády pánů ze Zvole v polovině 15. století se postupně začalo usazovat jméno Staré Hory. Zvolští se tu udrželi po celé 16. století a na jeho konci přišly dvě časově krátké údobí vlády Vrbenských a Petřvaldských. Od 17. až do poloviny 19. století pak stáli v čele Lichtenštejnové.

V roce 1325, což je první zmínka o samotném městě, věnuje rytíř Jan Wüstehube celou oblast klášteru jako velký poplužní dvůr. Lidé zde nacházeli práci hlavně v hornictví; o čemž dodnes svědčí ložiska zlata, stříbra, železné rudy a mědi v okolí. Jenže pustošiví husité násilným zničením báňských děl zcela pohřbili velkou etapu vývoje města.

Po válkách se zdála kutací ložiska nenávratně zničena, a tak se musel najít nový způsob obživy. Ten přišel s Václavem ze Zvole, který založil ve městě tradici pláteníků.

Chomutovské Kamencové jezero
Kašna ve Starém Městě

O dnešní podobu města se nejvýznamněji zasloužili rytíři z Petřvaldu, a to i přesto, že zde vládli pouhých devět let. Eliška Petřvaldská nechala strhnout dřevěné domy na náměstí a postavila místo nich zděné. Jenže Jan Petřvaldský se postavil na špatnou stranu politické barikády, a tak byl majetek zkonfiskován. Následně byl prodán knížeti Karlu z Lichtenštejna.

I tady řádilo švédské vojsko za třicetileté války. Jejich vpád v roce 1645 skončil pro město vydrancováním a z poloviny vypálením. Staré Město však velmi rychle chytlo druhý dech a začalo se dál rozvíjet. Vedle řady mosazných a železných hamrů se zde rozvíjelo i tradiční zaměstnání jako krejčovství, kožešnictví či punčochářství.

Překvapivě zde obchod prosperoval a rozvíjel se i během Slezských válek a Staré Město se dokonce na začátku 19. století stalo nejsilnějším sídlem v regionu. Jednalo se o centrum nejen politického, ale i soudní okresu.

Vznik, rozvoj a činnost františkánského kláštera v Kadani silně podporovali Lobkowiczové; k nejvýznamnějším podporovatelům patřili Jan Hasištejnský, jeho bratr Bohuslav; v době renesance pak Jan Popel z Lobkowicz
V lyžařském areálu Paprsek

V té době začíná vystupovat do popředí rodinný klan Buhlů, který se stal na dlouhá léta nejbohatší podnikatelskou rodinnou větví Staroměstska. Právě Buhlové stáli nejprve za zřízení textilní manufaktury na zpracování lnu, ale od roku 1828 začali jako první z místních hor těžit tuhu.

V roce 1905 přijíždí do města první vlak a všichni čekají na vybudování pokračování trati z Hanušovic do polského Klodska. Na uskutečnění těchto plánů ale do dnešních dnů nedošlo. Na počátku 20. století objevuje Staré Město další z možných zdrojů příjmů a tím je turismus.

Byla to právě znovu rodina Buhlů, která se snaží o vytvoření prvních turistických tras, výstavbu zajímavých návštěvnických cílů například rozhleden a o zkvalitnění služeb pro návštěvníky města. Rozvíjející se turismus na začátku 20. století však přibrzdila vlna tragédií, které se oblastí prohnaly. V první řadě šlo o několik velmi ničivých povodní, které neodstranila ani regulace potoku Krupá. Největší pohromou však byl požár z roku 1907, po kterém byla zničena polovina města.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Postupně zapadající slunce blízko Starého Města

Po vzniku Československa se zde vytváří česká menšina složená hlavně z úředníků a železničářů. I nacisté po obsazení Sudet velmi oceňovali zdejší téměř neporušenou přírodu. Chtěli ze Staroměstska vytvořit rekreační zónu. Poměrně náročný projekt vzorové kulturní a rekreační oblasti byl zahájen zřízením německého učitelského ústavu a výstavbou řady rekreačních objektů pro členy a pohlaváry wermachtu. Některé z nich jsou k vidění do dnešních dní. Situace se jak domeček z karet zřítila 9. května 1945, kdy do Starého Města dojely sovětské osvobozenecké tanky.

Měsíce po válce byly ve znamení odsunu německého obyvatelstva. Do prázdných domů pak přicházeli osadníci ze Slovenska, Olomoucka, ale i z Bulharska. Podoba Starého Města se nevratně změnila.

Nedaleká obec Vikantice se v roce 2014 stala filmovým centrem. Režisér Miroslav Krobot tu natáčel film Díra u Hanušovic.

Pohled na vrcholy Hrubého Jeseníku
Pohled na vrcholy Hrubého Jeseníku

Znakem města Staré Město je modrý štít, ve kterém se nachází postava medvěda a horníka. Medvěd je situovaný vpravo je v přirozených barvách v pozici na zadních nohou hledící na horníka. Horník je oblečen do zlatých kalhot, černých vysokých bot, na sobě má slavnostní hornickou uniformu s prodlouženými krovkami. Přepásán je stříbrným pásem a jeho uniforma má stříbrné ozdobné lemy. Na hlavě slavnostní černou hornickou čepici se stříbrnou ozdobou na čele. V pravé ruce svírá hornické železo.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Staré Město je posledním českým sídlem na silnici II. třídy číslo 446 před polskými hranicemi. Vzdálenost Starého Města z českých měst: Praha (222 km), Olomouc (85 km), Ostrava (184 km), Zlín (153 km), Brno (160 km), Pardubice (111 km).

Autobus: Autobusové spojení do Starého Města je z Hanušovic, Branné a Litomyšle.

Vlak: Železniční trať ve Starém Městě končí a spoje vás dovezou do Hanušovic.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Kostel svatého Michaela v Branné byl postaven v roce 1614

★★★★ - Kostel svatého Michaela, Branná:

Renesanční svatostánek z roku 1614. Původně se jednalo o evangelický kostel Zmrtvýchvstání Krista, v té době ještě patřil do panství pánů z Vrbna. V roce 1622 však panství připadlo Lichtenštejnům, a ti ho změnili na katolický. Ve 40. letech 18. století byl kostel upravován, byla zvýšena věž a současně bylo změněno také jeho zasvěcení (patrocinium). Za zmínku rozhodně stojí místní empory, které najdeme za hlavním oltářem a jsou tak typické pro renesanční paláce. Jsou neseny toskánskými sloupy. Nad oltářem se nachází kopie gotické sochy Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské, ke které se konaly v minulosti velké poutě. To se ale ještě nacházela přímo u Mariánského pramene. Dnes se socha nachází v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Poloha: 50.1516061N, 17.0103936E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Branná, náměstí (100 m)

Vlaková zastávka: Branná (0,8 km)


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
Fojství v Branné

★★★ - Fojství Branná, Branná:

Původně přízemní budova byla vybudována v 16. století jako sídlo majitele panství. V 17. století byla o patro zvýšena. Přesné datum, kdy se u budovy objevila i věž není známo, ale historici předpokládají, že k tomu došlo až v 19. století. Fojství je výrazná dominanta obce nacházející se v těsné blízkosti zámku a kostela. Dnes je budova nevyužívaná a veřejnosti nepřístupná.

Poloha: 50.1513631N, 17.0106869E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Branná, náměstí (120 m)

Vlaková zastávka: Branná (0,6 km)


Městská věž v Chomutově se sloupem Nejsvětější Trojice
Nádvoří hradu a zámku Kolštejn

★★★ - Hrad a zámek Kolštejn, Branná:

Hrad byl založen již ve 14. století jako obrana okolních zlatých dolů. Představoval dobře opevněný a těžko dobyvatelný objekt. Koncem 16. století začal Jan mladší ze Žerotína hrad upravovat na renesanční zámek. V průběhu následujících let se majitelé často střídali. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a majitelem se stal Karel z Lichtenštejna. Od té doby jeho význam upadal. Stal se sídlem správy panství a roku 1850 zámek získala obec. Zámek byl několik let rekonstruován a od roku 2016 slouží jako hotel.

Poloha: 50.1509261N, 17.0117342E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Branná, náměstí (140 m)

Vlaková zastávka: Branná (0,9 km)


Jezuitský areál v Chomutově
Kdysi poutní léčivý Mariánský pramen v Branné

★★★ - Mariánský pramen, Branná:

Mariánský pramen se nachází u starého poutního místa Branná. Traduje se, že má léčivé účinky. U pramene stojí svatý obrázek. Voda, která teče z upraveného pramene, má teplotu 8,7 °C. Původně zde byla i socha Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské, kterou podle legendy přivezli maltézští rytíři přímo ze Svaté země.

Poloha: 50.1518817N, 17.0132117E

Parkoviště: nedaleko lokality