TEPLICE



V Teplicích se využívají léčebné prameny už dlouhá staletí; první stopy tu zanechali už Keltové ve 4. století před naším letopočtem; léta byly Teplice nejvýznamnějšími českými lázněmi; při zapadení Pravřídla v roce 1879 se však do čela obliby dostaly Karlovy Vary a Teplice ztrátu už nikdy nesrovnaly


Lázeňské město Teplice mělo druhou nejpočetnější židovskou komunitu v českých zemích; před válkou zde žilo více než šest tisíc lidí, kteří se hlásili k židovskému vyznání; proto tu taky vyrostla jedna z největších synagog světa; její konec přinesl březen 1939, kdy ji nacisté zcela vypálili

Teplice (německy Teplitz, dříve Teplitz-Schönau) se v letech 1945-6 jmenovaly Teplice – Šanov a tento název občas přežívá i v dnešní době. Dnes tu ve statutárním městě žije 50 tisíc obyvatel. Teplice patřily vždy mezi nejhonosnější česká města; žily bohatým kulturním a společenským životem, o což se z velké části zasloužily i místní lázně.



Architektonicky patřily mezi nejnákladnější sídla českých zemí, proto se jím říkalo Malá Paříž. To ale platilo pouze do konce II. světové války. V době poúnorové se na tváři Teplic objevil nejeden šrám, který se dnes město snaží odstraňovat, ale návrat k bývalému věhlasu a slávě je složitý.


První důkazy o pobytu lidí jsou situovány na svahy Doubravské hory, kde byly nalezeny pazourkové čepele lovců a sběračů pocházející z let 40 000 – 10 000 před naším letopočtem. Od roku 5000 př. n. l. je oblast Teplic už trvale obydlena. Své stopy v dlouhé historii tu nechali lidé únětické a lužické kultury, ale i Keltové. Ti se zde usadili zhruba ve 4. století před naším letopočtem. A už v té době využívali zdroje minerálních vod. Nechali po sobě nejlepší důkaz, který byl objeven v roce 1879 v době, kdy prudce poklesla hladina zdejšího léčebného Pravřídla. Při jeho obnově a vytahování na povrch byly v hlavním rezervoáru nalezeny keltské mince, ale také římské mince spadající do počátku našeho století. Nálezem mincí dostala pořádně na frak teorie spřádaná Václavem Hájkem z Libočan v jeho kronice, kde uvádí, že termální prameny byly objeveny pasáčkem vepřů Kolostůjem v roce 762.


Novodobé osídlení a historii lze začít u data 1160, kdy královna Judita, manželka Vladislava II., zakládá klášter benediktinek. Královna Judita, i když zemřela v německém Durynsku, je v teplickém klášteře pochována. V té době už procházela Teplicemi důležitá obchodní stezka do Saska. Klášter ale dlouho město nezdobil, protože padl důsledkem husitského běsnění po bitvě v roce 1426 u Ústí nad Labem.


Posledním českým majitelem zdejšího panství byl Vilém Vchynský ze Vchynic, který byl zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna v únoru 1634 v Chebu. Od té doby vládl ve městě šlechtický rod Clary-Aldringen.



Hodně utrpělo město ve třicetileté válce, kdy zemřelo při nájezdech armád mnoho obyvatel. To byl pokyn pro osídlení města německými kolonisty, kteří převažovali v místní populaci až do roku 1945, kdy začal jejich odsun.


V roce 1680 se objevili v Teplicích první oficiální lázeňští hosté. Léčebné procedury tu tedy byly veřejnosti otevřeny nejdřív ze všech českých lázeňských měst.


Teplice se pustily v 18. století do masivního rozvoje průmyslu, který šel ruku v ruce s dalším rozvojem lázeňství. Město se stalo synonymem velmi kvalitní a oblíbené výroby punčoch. 1. června 1793 ale rozvoj města zastavil obrovský požár, při kterém velká část ještě dřevěného města lehla popelem. Město se začalo znovu rodit v klasicistním stylu.


Naprosto neopakovatelnou událost zažily Teplice 23. července 1812, kdy se v místní Zámecké zahradě setkali jen jedinkrát ve svých životech dva velikáni tehdejšího světa – Ludwig van Beethoven a Johann Wolfgang Goethe. Navíc oba tu při procházce potkali ještě vládnoucí rakouskou císařovnu Marií Ludoviku Beatrix z Modeny. Zajímavé bylo, jak k setkání každý z nich přistupoval. Zatímco tehdy 62letý Goethe se už z dálky klaněl, 42letý Beethoven prošel hrdě středem bez pozdravu.


Další důležité setkání se v Teplicích událo hned rok poté, co zde tehdejší vládci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu, která spojovala jejich síly proti Napoleonovi.



Historii Teplic nelze oddělit od historie tehdejších lázní. Už lékař Paracelsus zařadil Teplice mezi deset evropských nejvýznamnějších lázní.

Dvakrát ale mělo místní lázeňství namále. Poprvé po požáru v roce 1793, kdy se v popel proměnilo více než dvě stě budov, kompletní lázeňské centrum a budovy pramenů.

Dne 13. února 1879 o šesté hodině ranní proběhla městem zpráva, že Pravřídlo přestalo vyvěrat. Důvod byl jasný: na dole Döllinger u Duchcova došlo šedesát hodin předtím k vodnímu průvalu, při kterém byla šachta zatopena a 25 horníků zahynulo. Průval narušil rovnováhu spodní vody a způsobil pokles hladiny teplických pramenů o 26 metrů. Vypukla panika: lidé začali vybírat vklady ve spořitelně a zdálo se, že s lázněmi je konec. Do Teplic přijeli přední báňští odborníci a geologové a řídili práce na záchranu pramenů. Jejich znovu-nalezení 3. března pomohla vrtací věž americké firmy, katastrofa byla odvrácena.

Město to ale stálo pošramocenou pověst, Karlovy Vary a Mariánské Lázně využily příležitost a získaly teplickou klientelu pro sebe. Od té doby se prameny čerpají uměle a hlavně – teplické lázně už nikdy nedosáhly proslulosti z dob, kdy sem přijížděla smetánka celé Evropy.


I tak ale mohl seznam hostů narůstat. Jedním z prvních, a to ještě před oficiálním začátkem lázeňské historie, byl Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který skončil vyhozen z okna při pražské defenestraci v roce 1618. Léčil se tu i jezuita Bohuslav Balbín, řada korunovaných hlav - například ruský car Petr Veliký, císaři Josef II. a Leopold II. nebo pruský král Fridrich Vilém III. a švédský král Gustav IV. Své zdraví zde obnovovali například Fryderik Chopin, Robert Schumann, Franz Schubert, Richard Wagner, Carl Maria von Weber, Hans Christian Andersen, Henryk Sienkiewicz, Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Čelakovský.

Ačkoliv ve světě existuje množství různých vodních zdrojů s léčivým potenciálem, není známa lokalita, která by byla ve světě s Teplicemi srovnatelná. Ani v české kotlině nejsou teplickým ostatní lázně ani vzdáleně podobné. Zdejší voda má zvýšený výskyt fluoridů a kyseliny meta-křemičité. Starý Horský pramen navíc obsahuje i radioaktivní látky. Od roku 1978 se využívá k léčebným účelům voda z jediného vrtu, který je hluboký 972 metrů a má teplotu 45,8° Celsia.

Jenže i dnes se potýkají teplické lázně s problémy. Před časem se po více než 120 letech těžaři rozhodli, že přestanou odčerpávat spodní vodu. To by mělo za následek nejen ztrátu a znehodnocení zdejších pramenů, ale i zaplavení městských domů vodou. Nakonec se vedení města a lázní domluvilo s představiteli ministerstva zdravotnictví a průmyslu na dalším čerpávání spodní vody.


Teplice byly spojeny s druhou nejstarší komunitou Židů v našich zemí, poprvé byla zmiňována už v roce 1414 a starší je už jenom ta pražská. Židovské ghetto disponovalo Starou synagogou, hřbitovem, náboženskou školou, mikví, košer masnými krámy, sirotčincem a chudobincem. V druhé polovině 19. století zde proto Židé vybudovali novou synagogu, která patřila k největším na světě. Bohužel v předvečer II. světové války byla nacisty vypálena. V roce 1938 se počet židovských obyvatel ve městě pohyboval kolem šesti tisíc. Teplice měly také jednu z prvních tramvajových tratí v našich zemích. Linka mezi Teplicemi a Dubím byla zprovozněna už v roce 1895. Ve městě se narodil 9. ledna 1839 známý paleontolog Gustav Karl Laube a také polárník Julius von Payer (2. září 1841). Zapomenutou postavou, která se v Teplicích 29. března 1903 narodila, byl Paul Kohner. Jednalo se o židovského filmového producenta a agenta, který v Hollywoodu zastupoval takové hvězdy jako Marlene Dietrich, Gretu Garbo, Ingmara Bergmana, Liv Ullmann, Ericha von Stroheima, Henryho Fondu nebo Lanu Turner. Zemřel v Los Angeles v roce 1984. Jeho vnuci jsou autory poněkud plytké, ale oblíbené filmové série Prci, prci, prcičky. V 60. letech se narodili v Teplicích členové skupiny Kabát včetně frontmana Josefa Vojtka (21. června 1965) a Teplice jsou rodným městem moderátora a starosty Vladimíra Kořena (30. prosince 1973) a modelky Veroniky Kopřivové (22. března 1991). Znakem Teplic je modrý štít, ve kterém je na zlaté míse en face hlava svatého Jana Křtitele v přirozených barvách.


Zámek Teplice
Zámek Teplice

★★★★★ - Zámek Teplice, Teplice:

Zámecký komplex prošel složitým stavebním vývojem. Na začátku byl ženský klášter benediktinek, který založila v polovině 12. století královna Judita Durynská. Moc dlouho nevydržel; už v roce 1278 ho vyplenilo společně braniborské, durynské a míšeňské vojsko, které se vracelo z bitvy na Moravském poli. V roce 1421 ho zpustošili husité a pak se do něj znovu pustilo míšeňské vojsko; což byla definitivní tečka. Majitelkou zbořeniny se stala královna Johana z Rožmitálu, která ho nechala přestavět na hrad. Po ní se majitelé dost výrazně střídali, za zmínku ale stojí až podkomoří Volf z Vřesovic, který zahájil přestavbu hradu na zámek. Výraznějšími majiteli byla pak členové rodu Clary-Aldrigen, kteří pozvali na zámek třeba Goetha, Beethovena, Chopina či Casanovu. V roce 1835 se tu zastavila dokonce trojice slavných panovníků – pruský král Fridrich Vilém III., ruský car Mikuláš I. a rakouský císař Ferdinand I. Ti se tu setkali, aby byli přítomni slavnostnímu odhalení památníku bitvy u Chlumce. Rodu patřil zámek až do roku 1945.

Poloha: 50.6373181N, 13.8257267E

Parkování: v místě

Autobusová zastávka: Teplice, VOC Galerie (450 m)

Vlaková zastávka: Teplice zámecká zahrada (1,2 km)



GALERIE: ZÁMEK TEPLICE A JEHO OKOLÍ