TRMICE


Trmice byly kdysi nejdůležitějším centrem severočeského hnědouhelného revíru; dnes už tu nacházíme jen ošklivé strupy, které na zdejší krajině i městě rozvoj průmyslu a těžby způsobil

Okolí Trmic je ale z jiného těsta – na levém břehu Labe tu najdeme několik nádherných vyhlídek, které nabízejí nádherné pohledy na České středohoří; ve Stadicích se začala tvořit česká státnost – ze zdejšího Královského pole údajně po návštěvě poslů odešel Přemysl Oráč přímo do čela českého knížectví


Živo v oblasti Trmic (německy Türmitz), kde teče řeka Bílina, bylo už před 25 000 lety. Ukázaly to nedávné archeologické průzkumy. Pak se tu střídali Keltové, Germáni, Slované.

Zámek Trmice měl být v  socialismu zbořen; na jeho místě měla být D8; budovu zachránilo přemostění údolí
Zámek Trmice měl být za socialismu zbořen; na jeho místě měla být D8; budovu zachránilo přemostění údolí

První zmínka pochází z roku 1264, kdy se mluví i o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Historické anály také prozrazují, že v oblasti se těžil cín a proto bylo místo zařazeno do královského léna, které podléhalo manům z Oseka a později z Krupky.

Po celý středověk byly Trmice rozděleny mezi dvě panství na Horní a Dolní Trmice. Počátek spojení přišel s rokem 1589, kdy Trmice vyvázal z královského léna Rudolf II. Tím, kdo se zasloužil o spojení obou panství, byl Vavřinec Majdrle z Mansperka, který nejprve v době pobělohorských konfiskací koupil horní tvrz a později přikoupil i tvrz v dolní části Trmic.

Ovšem hospodářského rozkvětu se Trmice dočkaly až za vlády Jana Hartvíka, hraběte z rodu Nosticů. Ten obě tvrze Vavřince Majdrleho koupil a vedl oblast tak dobře, že hospodářský rozkvět byl více než patrný. Zásluhou Jana Hartvíka bylo do Trmic přemístěno trhové právo z Řehlovic, ale to rozhodně nebyl konec tehdejšího spanilého hospodářského boomu.

Pohled na Labe z vyhlídky Skalky u Moravan
Pohled na Labe z vyhlídky Skalky u Moravan

Trmice povýšil na město císař Leopold I. v roce 1664 a už tehdy sousední Ústí nad Labem nesouhlasilo, protože disponovalo mílovým právem.

18. století pak znamenalo pro město začátek těžby uhlí, to století následující s sebou přineslo epidemii cholery. A i přesto dochází k rozvoji oblasti, a to hlavně zásluhou rodu Nosticů, ti tu budují nejen průmyslové závody, ale třeba i novogotický zámek.

Pohledy z Doerellovy vyhlídky jsou opravdu kouzelné
Pohledy z Doerellovy vyhlídky jsou opravdu kouzelné

V roce 1930 mají Trmice nejvyšší počet obyvatel ve své historii – skoro 8 000, dnes jich tu žije 3 300. Pak ale přichází temné období. Po Mnichovské dohodě jsou Trmice připojeny k Ústí nad Labem, lepší to není ani po válce.

V 60. letech stát rozhodl, že v Trmicích lidé bydlet nebudou a bude tu jen průmyslová výroba. Obyvatelé jsou pomalu přesídlováni, bourá se starý zámek a barokní radnice. Přímo nad městem vzniká dálniční most. Ke zlepšení dochází v roce 1994, kdy Trmice odloučením od krajského města vykračují znovu na cestu samostatnosti.

Dnes jsou Trmice druhým exekucemi nejzatíženějším sídlem v obcích nad 1500 obyvatel v Česku. Alespoň jedna z exekucí je uvalena na více než 41 procent zdejší populace.

Náměstí v Trmicích s kostelem Narození Panny Marie
Náměstí v Trmicích s kostelem Narození Panny Marie

Nedaleké Řehlovice, respektive jejich část Stadice je spojena s legendou o Přemyslu Oráčovi. V těchto místech najdeme Královské pole, na kterém podle pověsti Přemysl oral se svými voly, když ho zastihli poslové od kněžny Libuše. Dnes je pomník Přemysla Oráče a přilehlé Královské pole národní kulturní památkou.

Nad tokem řeky Labe najdeme obec Dolní Zálezly. Ta byla dlouhá léta známá pěstováním meruněk a vinné révy. Meruňky zde dnes sporadicky najdeme, po víně ovšem zbyly už jen kamenné terasy. Vzpomínky na prvorepublikové Meruňkové slavnosti jsou tak už dávnou vzpomínkou. Na zdejší Meruňkové slavnosti vzpomínal rád i architekt Jan Kotěra, který prožil v Dolních Zálezlech dětství.

Znak města je poměrně složitý. V červeném štítě je kvádrová hradba s cimbuřím. Za ní jsou dvě bílé věže. Obě mají černé cimbuří zakončené zlatou makovicí a korouhvičkou. Uprostřed mezi věžemi je modro-stříbrně čtvrcený štítek se zlato-modře čtvrcenou kotvou. V prvním poli je zlatý stoupající půlměsíc, ze kterého vyrůstají červeně šachované odkloněné kančí zuby, ve druhém poli je černé křídlo a v něm zlaté břevno.

Kletečná a Milešovka při pohledu ze zelených luk nad obcí Moravany
Kletečná a Milešovka při pohledu ze zelených luk nad obcí Moravany

Dopravní dosažitelnost:

Auto: Trmice leží přímo pod mostem dálnice D8 u sjezdu na 69. kilometru. Vzdálenosti z českých měst: Praha (87 km), Ústí nad Labem (5 km), Hradec Králové (188 km), Karlovy Vary (117 km), Plzeň (177 km), Liberec (100 km).

Autobus: Autobusové i trolejbusové linky městské hromadné dopravy spojují Trmice s Ústím nad Labem.

Vlak: Z místní železniční zastávky nás vlaky dovezou do Bíliny a do Ústí nad Labem.

U pomníku Přemysla Oráče je symbolicky vyznačeno také jeho královské pole, které se stalo ve středověku základem české polní míry
U pomníku Přemysla Oráče je symbolicky vyznačeno také jeho královské pole, které se stalo ve středověku základem české polní míry

★★★★★ - Národní kulturní památka Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče, Řehlovice:

Pomník nechal postavit v roce 1841 kníže Ervín Nostic podle návrhu hamburského architekta Františka Jiřího Staumanna. Na mohutném kvádru vidíme dvojici reliéfů Josefa Maxe. Jeden zobrazuje příchod poslů k Přemyslovi a druhý pak Přemyslovo uvítání kněžnou Libuší a jejím doprovodem na Vyšehradě. Na vrcholu pomníku se nachází pluh Přemysla Oráče. Součástí národní kulturní památky je i Královské pole, ze kterého byl Přemysl povolán. To ve středověku sloužilo svými rozměry jako základ české polní míry. Za železniční tratí, kterou najdeme na konci Královského pole se nachází významné archeologické naleziště. Tam bylo na konci 80. let 20. století nalezeno 426 předmětů lidu kultury nálevkových pohárů a kultury šňůrové keramiky.

Poloha: 50.6145214N, 13.9632642E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Řehlovice, Lány dolní (430 m)

Vlaková zastávka: Řehlovice (0,9 km)

Reliéf od autora Josefa Maxe zachycuje přivítání Přemysla Oráče na Vyšehradě a jeho setkání s kněžnou Libuší
Reliéf od autora Josefa Maxe zachycuje přivítání Přemysla Oráče na Vyšehradě a jeho setkání s kněžnou Libuší
Reliéf Josefa Maxe zachycující příchod poslů k Přemyslovi na pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích
Reliéf Josefa Maxe zachycující příchod poslů k Přemyslovi na pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích

Památná Lípa u Královského pramene ve Stadicích
Památná Lípa u Královského pramene ve Stadicích

★★★ - Lípa u Královského pramene ve Stadicích, Řehlovice:

Jeden z největších stromů okresu Ústí nad Labem. Jedná se o Lípu velkolistou. V obvodu měří téměř 550 centimetrů. Dává stín Královskému prameni.

Poloha: 50.6200053N, 13.9718069E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)


Královský pramen ve Stadicích
Královský pramen ve Stadicích

★★★ - Královský pramen ve Stadicích, Řehlovice:

Legendární místo české historie. U tohoto pramene dával Přemysl Oráč pít svým volům. Voda tu dnes vytéká z chrliče v podobě lví hlavy.

Poloha: 50.6199914N, 13.9719581E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)


GALERIE: KRÁLOVSKÝ PRAMEN


Zelené suťové svahy Volské hory ve Stadicích
Zelené suťové svahy Volské hory ve Stadicích

★★★ - Volská hora (skála), Řehlovice:

Jde o bájnou horu, která je spojená s legendou o Přemyslu Oráčovi. V okamžiku, kdy dorazili k němu poslové od kněžny Libuše, odebrali se volové sami na nedalekou Volskou horu, která se za nimi zavřela. Podle legendy je z hor slyšet jejich bučení a zvonění kravských zvonců. Z hory také vytéká rezavě zbarvený potok. Pověst říká, že se jedná o močůvku volů Přemysla Oráče. Dnes však víme, že jde o železitý pramen.

Poloha: 50.6188281N, 13.9766908E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Stadice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Stadice (0,6 km)


Čedičové schody na Volskou horu jsou velmi prudké a pomalu se ztrácejí v krajině
Čedičové schody na Volskou horu jsou velmi prudké a pomalu se ztrácejí v krajině

★★★ - Čedičové schody na Volskou horu, Řehlovice:

Téměř zapomenutá zajímavost v místní krajině. Na vrcholu Volské hory kdysi stál skalní útvar, který připomínal voly Přemysla Oráče. Tento skalní výstup vzal během let za své a dnes už najdeme jen zbytky skály, které ztratily původní tvar. Co však přetrvalo jsou vybudované čedičové schody, které vedou na 309 metrů vysoký vrchol Volské hory. Kdy schody vznikly není známo, jisté však je, že tu byly už v 17. století.

Poloha: 50.6171258N, 13.9784822E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)


GALERIE: VOLSKÁ HORA


Zámek Trmice
Zámek Trmice

★★★ - Zámek a zámecký park Trmice, Trmice

O výstavbu se zasloužil hrabě Albert Nostic v letech 1856-63. Budova je vystavěna ve stylu tudorovské novogotiky. K nejcennějším devizám patří pozoruhodný mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a kazetové stropy v jednotlivých zámeckých sálech. Zámek byl původně určen k demolici, protože tudy socialističtí inženýři naplánovali dálnici D8. Budovu nakonec zachránilo přemostění údolí. Dnes najdeme uvnitř dvě stále expozice. První připomene hornickou minulost Trmic, druhá potěší malé kluky i jejich tatínky – je totiž věnována železničnímu modelářství. Za procházku stojí i místní zámecký park. Za zámkem se zvedá vrch Rovný, kde bylo archeology objeveno tábořiště lovců mamutů staré 14 500 let.