UNIČOV


Dnes by se řeklo, že v roce 1770 se Uničov stal dějištěm summitu korunovaných hlav, ty tu osm dní diskutovaly o evropské politické situaci

Podle představ Přemysla Otakara I. se mělo město stát významným hornickým centrem této části země; jenže množství rud tu nebylo dostačující, a tak Uničov brzy odsunula na vedlejší kolej Olomouc


Uničov (německy Mährisch Neustadt) s 11 000 obyvateli je jedno ze sedmi moravských královských měst. Uničov byl založen kolem roku 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, což v roce 1223 potvrdil jeho bratr a král Přemysl Otakar I.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Pohled z Bradla do barevného údolí

Uničov má nejstarší městskou listinu na území Čech a Moravy. Privilegia města, jež přijalo právo magdeburské, dále rozšířil roku 1234 panovník o právo mílové, soudní, hrdelní, ale zejména právo horní. S Uničovem se počítalo jako se střediskem těžby rud a drahých kovů. Očekávání se však zcela nenaplnila. Ložiska rud nebyla dosti vydatná a pozornost panovníků se proto soustředila na výnosnější lokality - Jihlavu a Kutnou Horu.

Rozhodujícím činitelem byli němečtí kolonisté, kteří se do kraje dostali při první a druhé německé kolonizaci za Přemyslovců a Lucemburků. Správu města ovládali až do husitských válek.

Roku 1422 obsadil město litevský kníže Zikmund Korybutovič, "dožádaný král český", jehož husité zamýšleli učinit novým panovníkem. Korybut zlikvidoval dosud německou správu Uničova a ve farním kostele zavedl "velebnů svátost pod obojí způsobů". Město se počeštilo a na několik let se stalo jednou z významných bašt husitství na Moravě.

Chomutovské Kamencové jezero
Mladějovická křížová cesta za krásného dubnového počasí

Po smrti Jiřího z Poděbrad se stal králem Vladislav Jagellonský a ten poměrně rychle po korunovaci odstoupil Moravu, Slezsko a Lužici Matyáši Korvínovi. Předcházející husitství přineslo vyhnání Němců z města, teď se postupně vraceli a s nimi se upevňovala postupně katolická utvrzelost, která byla rozorána předcházejícími léty v barvách kališníků.

Na druhou stranu se rozvíjela prosperita města. Přibližovala se třicetiletá válka a město v té době patřilo Lichtejnštejnům. Těm byla ale jiná sídla mnohem bližší, takže když Uničov začali ohrožovat protestanté mansefeldovských vojsk, tak nechali Lichtenštejnové město na holičkách.

Místní si tedy sháněli zbraně a munici sami a i sami město bránili. To se ještě povedlo, jenže pak dorazila na Moravu švédská vojska Lennarta Torstensona. 14. června 1642 dobyla Olomouc, v následujících dvou dnech pak Litovel a Mohelnici. Uničov padl 18. června. Švédové tu setrvali do roku 1650, a to i přesto, že 2. června 1643 Uničov skoro celý vyhořel. V popel se proměnilo 357 domů, kostel i fara. Uničov se propadl z prvořadého města do druhořadé ligy.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Jak taneční parket pro víly a elfy se může zdát PR U Spálené

Jenže válka se po uplynutí sta let vrátila, Prusové rabovali Uničov v roce 1741 v první slezské válce a v roce 1758 se válečné útrapy dotkly Uničova znovu. Při sedmileté válce s nimi dokonce přišla i cholera.

V roce 1767 utrpělo hospodářství tím, že do Hodonína byla převedena velmi prosperující tabáková manufaktura; naopak prosperitu trochu pozvedl vznik barvírny a tiskárny v roce 1815; firma se specializovala na modrotisky, které vycházely ze středomoravských lidových krojů.

Mezitím se tu ale stala událost tisíciletí. Do skoro venkovského Uničova zavítal císař Josef II., a to na víc než týden. Od 31. srpna do 7. září 1770 tu vedl hovory s pruským králem Friedrichem II. Velikým o tom, jak zastavit Rusko, které se intenzivně rozpínalo po Balkáně. Rozhovorů se zúčastnil i kancléř Kaunic a další důležití lidé. Josef II. byl ubytovaný po celou dobu na náměstí v Domě moravských stavů; Fridrich II. měl zase k dispozici Dům U Černého orla a dva sousední. Jednání však nebyla příliš intenzivní, protože obě korunované hlavy sledovaly nejméně dva dny vojenskou přehlídku pod vedením generála Laudona. Další program připravila vídeňská opera a balet. Pro jejich produkci byl dokonce postaven dřevěný pavilon na náměstí.

Piaristický klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bílé Vodě
Ukázka takzvaného hanáckého zastřešení v Medlově u kostela svatých Petra a Pavla

Vznik Československého státu byl přijat v roce 1918 se skepsí. Němci o to nestáli a vehementně se chtěli připojit k Sudetům. Vznik republiky tu nastal vlastně až 16. prosince 1918, kdy Uničov bez boje obsadilo československé vojsko. Němci a Češi se tu ale naučili vzájemně žít až do chvíle, než se do čela v Německu dostal Adolf Hitler. Tehdy se situace vyostřila, v roce 1935 ve volbách vyhrál Konrád Henlein a všechno bylo špatně. Uničov byl posledním městem v Sudetech, jižně od něj už byla hranice.

Po konci války bylo Uničovsko dosazeno Volyňskými Rusy.

13. září 1948 začal na zelené louce vyrůstat obří závod, kde byla zahájena výroba 30. dubna 1950 – šlo u Uničovské strojírny. První velká zásilka byla dodávka patnácti přístavních jeřábů pro švédský Göteborg. Specializace podniku se ale zaměřila na kolesová a lopatová rýpadla. Typy KU 300 a KU 800 se dodávala hlavně pro Severočeský hnědouhelný revír a do Sovětského svazu. V roce 1993 se z ní po kuponové privatizaci stala firma UNEX.

Říčka Bystřice
Památná Mladějovická lípa

V Uničově se držel jeden zajímavý svátek – Svátek voskové svíce. Podle pověsti přitáhli husité k městu večer před svátkem Nanebevzetí Panny Marie. Vystrašení měšťané se v modlitbách obrátili o pomoc k Panně Marii a uničovské ženy slíbily každoročně obětovat svíci dlouhou jako městské hradby. Panna Maria prosby vyslyšela, sestoupila z nebes a husity zahnala. Na paměť události se každý rok slavíval „Svátek voskové svíce“. Obrovskou dlouhou voskovou svíci pak ženy nosily v doprovodu kolem náměstí do kostela. Poslední svátek se držel v roce 1938. Dnes řada lidí usiluje o návrat krásné tradice.

Znakem města Uničov je červený štít se stříbrným kosočtvercovým mřížováním. V každém kosočtverci se nachází navíc stříbrný terčík. Na červenostříbrném mřížovaném štítě je položen další, tentokrát gotický štít (to znamená štít obrácený špicí nahoru) zlaté barvy. V něm je doleva hledící orlice s červeným jazykem a zbrojí.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: V Uničově se střetávají tři hlavní silnice. Mají čísla 444, 446 a 449. Vzdálenosti Uničova z českých měst: Praha (307 km), Olomouc (29 km), Ostrava (129 km), Zlín (96 km), Brno (104 km), Pardubice (123 km).

Autobus: Autobusové spojení do Uničova je ze Zábřehu, Olomouce, Paseky, Úsova, Oskavy, Litovle, Libiny, Troubelic, Pňovic, Rýmařova, Jeseníku, Brna, Šternberka, Malé Morávky a Velkého Týnce.

Vlak: Železniční trať přivádí do Uničova vlaky z Olomouce, Šumperka, Hanušovic a Jeseníka.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Cesta vzhůru Mladějovickou křížovou cestou

★★★★ - Křížová cesta Mladějovice, Mladějovice:

Jedna z nejmalebnějších křížových cest v zemi. Vznikla v druhé polovině 19. století a tvoří ji čtrnáct výklenkových kapliček. Ty jsou umístěny těsně u sebe v krátké cestě na nízký vrch nad obcí. Uprostřed je kamenný kříž pocházející z roku 1867.

Poloha: 49.7509258N, 17.2281114E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladějovice, kostel (310 m)

Vlaková zastávka: Mladějovice (1 km)


GALERIE: MLADĚJOVICKÁ KŘÍŽOVÁ CESTA

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Mladějovická lípa

★★★★ - Mladějovická lípa, Mladějovice:

Druhý nejmohutnější a možná i nejkrásnější strom Olomouckého kraje. Obvod lípy s podivně krásným kmenem je téměř devět metrů. Názory na její staří se různí. Ale i odborníci se shodují, že na místě stojí už nejméně 700 let. Podle pověsti pod ní odpočívat husitský vojevůdce Prokop Holý při tažení v roce 1430. Když se na pokroucený kmen pečlivě zadíváme, dostaneme dojem, že v koruně spí lidská postava. Proto vznikla pověst o stromové víle, která plní návštěvníkům přání.

Poloha: 49.7528128N, 17.2309183E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Mladějovice, kostel (60 m)

Vlaková zastávka: Mladějovice (0,7 km)

Vývěr Královské studánky
Detail kmene Mladějovické lípy se "spící vílou"

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Barokní sloup Panny Marie Immaculaty v Uničově

★★★ - Mariánský sloup, Uničov:

Údajně jeden z nejkrásnějších českých mariánských sloupů. Dokončen byl v roce 1743 a děkoval za záchranu města před husity, před Kumány a také před morovými ranami. Jeho autory jsou Georg Anton Heinz a Severin Tischler.

Poloha: 49.7712603N, 17.1213367E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Uničov, U pomníku (370 m)

Vlaková zastávka: Uničov (1,1 km)


Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
Mohutný Řítovský dub u Želechovic

★★★ - Řítovský dub, Želechovice:

Tento krásně rostlý exemplář Dubu letního najdeme na břehu řeky Oskavy. V obvodu kmene má téměř šest metrů a do výšky 30 metrů.

Poloha: 49.7404189N, 17.1291406E

Parkoviště: na kraji obce Dětřichov (1,7 km)

Autobusová zastávka: Uničov, Dětřichov, náves (0,7 km)

Vlaková zastávka: Červenka (4 km)


Jezuitský areál v Chomutově
Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie nakukují přes uničovské hradby

★★★ - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Uničov:

Pochází z počátku 14. století. Je to jeden z českých rekordmanů, co se týká požárů, červený kohout zachvátil kostel celkem osmkrát. Má dvě nesymetrické věže. Osmiboké se říká psí, protože je na ní zazděn chrlič vody v podobě psa.

Poloha: 49.7710217N, 17.1198200E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Uničov (450 m)

Vlaková zastávka: Uničov (1,1 km)


Kostel svatého Ignáce z Loyoly
Panorama uničovského náměstí s radnicí

★★ - Radnice, Uničov:

Radnice byla tržním domem. Několikanásobná přestavba setřela původní gotický ráz stavby. V severovýchodním rohu byla přistavěna věž, která postupně vyrostla do výše 45 metrů a byla doplněna pavlačí pro strážce věže. Dnes se dá na ní vystoupat. Poslední přestavba byla vedena v pseudorenesančním stylu.

Poloha: 49.7707733N, 17.1215278E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Uničov, Bezručovo náměstí (0,5 km)

Vlaková zastávka: Uničov (1,2 km)


Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově