VÝSLUNÍ


Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na Mědníku

Kolem Výsluní můžeme najít nejcennější a nejméně zasažená přírodní místa Krušných hor, ať se jedná o unikátní Novodomské rašeliniště a nebo Prameniště Chomutovky

V nehostinném a drsném horském prostředí Výsluní lidé po třicetileté válce řešili, jakým způsobem si budou vydělávat na obživu; stali se mistry v pletení košíků, byli součástí velkých kapel, které hrály po světě a nebo jimi získaný led chladil sklepy až v maďarské metropoli Budapešti


Město Výsluní, které se dřív jmenovalo Suniperk (německy Sonnenberg), najdeme na náhorní plošině Krušných hor v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem. Jméno mu dala Sluneční hora, na jejichž svazích se nachází. Dnes tu žije jen 360 obyvatel.

Prunéřovský potok se svými meandry dodává vláhu Přírodní památce Na Loučkách II
Prunéřovský potok se svými meandry dodává vláhu Přírodní památce Na Loučkách II

První zmínky jsou z let 1543-1547 a pochopitelně za vznikem osady stála těžba, tentokrát stříbra a železa. Zakladatelem byl Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Z osady se město stává v roce 1597, kdy ho povýšil císař Rudolf II. Udělal to z důvodu podpory zdejší těžby, ta ale už na konci 16. století postupně upadala. Císař se ještě pokusil oživit situaci tím, že odpustil horníkům daně, poplatky, robotu, ale i službu ve vojsku.


Výsluní stejně jako ostatní města poničila třicetiletá válka. Katastrofální bylo období mezi lety 1639-41, kdy bylo v okolí vedeno několik bitev; v březnu 1640 bylo město dokonce zcela vypáleno švédským vojskem Johana Banéra, údajně ale k tomu došlo nešťastnou náhodou.


Po třicetileté válce přišly pokusy o oživení těžby, ale bezúspěšně. Lidé si museli hledat nový způsob obživy. Zemědělství tu bylo okrajovou záležitostí, snad s výjimkou pěstování lnu, který byl pro svoji kvalitu velmi žádaný. Za zmínku stojí i pěstování čekanky, ze které se ve Výsluní dělala cikorka. Z dalších způsobů obživy jmenujme výrobu sametu a krajek, obchodování s léčivými bylinami a výrobu kobaltové barvy. Nejzajímavějším druhem výdělku obživy místních mužů bylo účinkování ve velkých kapelách, které si vydělávaly hraním v řadě zemí světa.

Krušnohorské oko I má téměř dokonalý kruhový tvar
Krušnohorské oko I má téměř dokonalý kruhový tvar

V poslední třetině 19. století byla do Výsluní dovedena železnice, což zvýšilo přitažlivost lokality a mnoho bohatých lidí z velkých měst českého severu si tu zařizovalo letní byty.


V roce 1940 byl v jednom velkém statku ve městě zřízen zajatecký tábor pro 25 Francouzů. O tři roky později vznikl další lágr, tentokrát pro ukrajinské vězně. Po válce dochází k odsunu německého obyvatelstva a město začíná chátrat.


To se nevyhne ani zdejšímu kostelu, který byl nejdříve několikrát vykraden a nakonec v roce 1981 vyhořel. Přesto se jedná mezi filmaři o velmi oblíbenou lokaci. Byl použitý v díle Vyznavači ohně ze seriálu 30 případů majora Zemana, točilo se tu i Zapomenuté světlo s Bolkem Polívkou. Lokalitu využily i štáby amerických filmařů, kteří tu točily film xXx s Vin Dieslem a Britové tu natáčeli scény filmu Jindřich IV. Navarrský.

U vodní clony Kýšovického vodopádu
U vodní clony Kýšovického vodopádu

Kolem Výsluní najdeme řadu zajímavých míst. Patří k nim Kýšovický potok, na kterém najdeme nejvyšší vodopád Krušných hor – Kýšovický. Jihozápadně od města je přírodní památka, ve které je největší populace chráněné a výjimečné Břízy ojcovské v Česku.


Sousední Hora Svatého Šebestiána patří mezi stará hornická sídla. Těžily se tu zejména rudy stříbra, mědi a cínu. I tady se hledaly náhradní způsoby obživy poté, co byla postupně těžba utlumena. Mnoho lidí našlo práci ve zdejších rašelinných závodech. Věhlasné bylo v Schreiberovo rašeliniště, které s mocností rašeliny 7 metrů můžeme vidět ještě dnes severně od obce na levé straně silnice I. třídy číslo 7. V Hoře Svatého Šebestiána vznikla v roce 1902 slavná košíkářská škola, která brzy získala renomé v celém světě. Svůj kredit si udržela až do druhé světové války. Mít košík právě odtud byla společenská prestiž.


Kdo ale proslavil nenápadnou horskou obec nejvíce ve světě, byli místní ledaři. Ti získávali led z okolních rybníků a prodávali ho pivovarům, hostincům a domácnostem ke chlazení sklepů. Led z Hory Svatého Šebestiána se například v roce 1910 vozil po železnici až do Berlína, Magdeburgu, Lipska a dokonce až do Budapešti.

Hasištejn je feudálním sídlem, které bylo založeno už ve 14. století
Hasištejn je feudálním sídlem, které bylo založeno už ve 14. století

V okolí Výsluní si přijdou na své milovníci mineralogie. Zářez silnice I. třídy číslo 7 v blízkosti nádraží v Křimově je krásným místem pro nalezení jaspisů a hematitů. Stejně tak pomohli stavitelé silnice i výš u Hory Svatého Šebestiána. Tady v zářezu silnice najdeme vzorky barytu, pyritu či sfaleritu.


Znakem města Výsluní je vodorovně polcený štít. Ve spodní modré části je v patě štítu stříbrná skála, nad kterou svítí zlaté slunce s lidským obličejem. Ve vrchní bílé části štítu je uprostřed prsní busta červeného lva, který drží v rukou hornická nářadí. Ta jsou stříbrná se zlatými topůrky. Ze znaku vyrůstá rytířská stříbrná busta se zlatým šperkem, z její levé části vycházejí červenobílá a z pravé části modrožlutá přikryvadla. Čelenka busty je převázaná modrobílou čelenkou, z busty vyrůstá jako klenot zlaté slunce s lidským obličejem.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Výsluní najdeme na hlavní silnici II. třídy číslo 223. Vzdálenosti Výsluní z českých měst: Praha (111 km), Ústí nad Labem (80 km), Karlovy Vary (54 km), Plzeň (117 km), Liberec (164 km).

Autobus: Autobusové spojení do Výsluní je s Chomutovem a Vejprty.

Vlak: Železnice i zastávka sice ve Výsluní je, provoz tu však nefunguje.

Kapky si hrají s podložím Kýšovického vodopádu
Kapky si hrají s podložím Kýšovického vodopádu

★★★★★ - Kýšovický vodopád, Výsluní:

Jde o největší vodopád celých Krušných hor. Má výšku 25 metrů a má čtyři stupně, ve kterých padá voda pod různými úhly zlomu. Vlastní výstup zezdola je poměrně velmi náročný, protože jde téměř o kolmé stoupání. Námaha ale stojí za to.

Poloha: 50.4699542N, 13.2583164E

Parkoviště: v obci Kýšovice

Autobusová zastávka: Výsluní, Kýšovice (0,7 km)

Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (8,4 km)














GALERIE: NEJVYŠŠÍ KRUŠNOHORSKÝ VODOPÁD

VIDEA: NEJVYŠŠÍ KRUŠNOHORSKÝ VODOPÁD


Hrad a hradní rozhledna Hasištejn
Hrad a hradní rozhledna Hasištejn

★★★★ - Zřícenina hradu a hradní rozhledna Hasištejn, Místo:

Rodiště významného českého aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Opevněné místo zde bylo už ve století dvanáctém. První zmínku o hradu pak najdeme v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století. Hrad stál a hlídal obchodní stezku z Kadaně do německého Zwickau. Bohuslav Hasištejnský se zde narodil s největší pravděpodobností v roce 1461; tady také založil jednu z největších knihoven českého království, která byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 kompletně celá shořela. Na začátku třicetileté války byl ale Hasištejn už opuštěný. V 18. století upravil zříceninu Emanuel Karsch a vybudoval tu i hostinec, který vyhořel v roce 1976. Ještě před tím se ale objevil ve čtvrtém díle seriálu 30 případů majora Zemana Hon na lišku. Hradní rozhledna je na vrcholu věže. Ta je vysoká 25 metrů. Je z ní hezký výhled na Krušné či Doupovské hory. Našemu pohledu se pak naskytne i krásný výhled na České středohoří.

Poloha: 50.4450103N, 13.2572578E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (0,8 km)

Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (4,9 km)


GALERIE: HASIŠTEJN A OKOLÍ


Prunéřovský mostek
Prunéřovský mostek

★★★ - Historický most přes Prunéřovský potok, Výsluní:

Jedna z velkých otázek české historie. Někteří odborníci se domnívají, že se dokonce jedná o nejstarší český most v Česku. Měl by pocházet už z 5. století od slovanských kmenů. Národní památkový ústav se naopak domnívá, že jde s největší pravděpodobností o most z vrcholného středověku. I tak by se řadil mezi desítku nejstarších mostů v naší zemi. Rozhodující slovo v této otázce by mohl mít podrobný průzkum izotopové historie; na něj se však zatím nenašly peníze.

Poloha: 50.4561586N, 13.2476636E

Parkoviště: u hradu Hasištejn (1,4 km)

Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (1,6 km)

Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (6,2 km)

GALERIE: V ÚDOLÍ PRUNÉŘOVSKÉHO POTOKA


Kostel svatého Václava nebo takzvaná Krušnohorská katedrála ve Výsluní
Kostel svatého Václava nebo takzvaná Krušnohorská katedrála ve Výsluní

★★★ - Kostel svatého Václava, Výsluní:

Monumentální kostel se stal filmovou a televizní hvězdou, stále však bojuje o přežití. Na místě dřív stával dřevěný kostel, ten ale vzal své, když obec zapálila 27. března 1640 švédská vojska. Místo jako kdyby bylo prokleté. Na stejném místě totiž vyrostl v roce 1659 druhý kostel, ten ale vyhořel v roce 1843, kdy do věže uhodil blesk. Třetí kostel byl postaven v letech 1851-57 podle projektu Karla Řivnáče a stal se skutečnost dominantou města, ale i celé krajiny. Pro jeho velkolepost se mu začalo říkat Krušnohorská katedrála. Měl pět oltářů a velkolepé varhany.

Poloha: 50.4649828N, 13.2393550E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Výsluní (165 m)

Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (8,4 km)


Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice pochází z Míst, na toto místo byl však přeložen z dolní části zdejšího náměstí
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice pochází z Míst, na toto místo byl však přeložen z dolní části zdejšího náměstí

★★★ - Sloup svaté Trojice, Místo:

Barokní sloup je datován rokem 1724. I on byl přenesen na jiné místo. Nebylo to ale zdaleka. Přesouval se jen v rámci obce Místo. Původně totiž stával v dolní části náměstí.

Poloha: 50.4460850N, 13.2676592E

Parkoviště: v místě