ZLATÉ HORY


V Cukmantlu, jak se celou dobu Zlaté Hory nazývaly, jsou místní kopce prokopány štolami jako ementál; v průběhu historie se tu našel i téměř dvoukilogramový valoun zlata

Nedaleko odtud v Rejvízu najdeme jedno z nejkrásnějších vrcholových rašelinišť České republiky, právem se jedná o Národní přírodní památku a Velké mechové jezírko by měl pro jeho krásu navštívit opravdu každý


Do roku 1200 neexistovalo žádné osídlení oblasti Zlatohorska, nebylo tu ani živáčka. Proto oblast lákala ke kolonizaci. Pokusily se o to současně dvě síly, které se tu střetly. Z jedné strany se pokusili Zlatohorsko obsazovat vratislavští biskupové, z druhé strany šlo o moravského markraběte Vladislava Jindřicha, který jednal z popudu svého bratra Přemysla Otakara I.

Pohled z vyhlídky Hradiště
Jeskyně Na Špičáku patří mezi nejkrásnější české jeskynní systémy

Nevraživosti se vyostřily mezi oběma skupinami poté, co zde byla v roce 1220 objevena ložiska zlaté rudy. Navíc šlo o takzvaná měkká ložiska, což je sen každého dobyvatele drahých kovů. Měkká ložiska v praxi znamenají, že se nemusí vynakládat téměř žádné úsilí a velký zisk je zaručen. Zlato se dá velmi efektivně rýžovat a nebo je uloženo velmi mělko v zemi.

Těžbu zde jako první zahájili polští biskupové, doly ale záhy uzmul Vladislav Jindřich a nevydal je zpět, ani když mu to nařídil papež Honorius III. Hlídacím a strážným psem oblasti se stává hrad Edelštejn a místní zlaté doly jsou dlouhá léta kamenem sváru mezi polskou a českou stranou. V té době se zmiňuje poprvé obec Zlaté Hory, tehdy ještě pod názvem Cukmantl (v němčině Zuckmantel).

Zdejší lokalita velmi rychle střídala majitele, chvíli byla polská, chvíli česká. Zlom přichází v roce 1467, kdy je hrad Edelštejn pobořen a už není obnoven. Spory v té době vrcholí a od roku 1477 je na dlouhá staletí oblast tehdejšího Cukmantlu polská.

Chomutovské Kamencové jezero
Ulice města Zlaté Hory zdobí i tato moderní kašna

První štola byla proražena v oblasti už v roce 1330, ale k největšímu rozvoji těžby dochází za vlády biskupa Jana VI. Turzy, který byl uherského původu. Na počátku 16. století se začíná s ražbou Tříkrálové štoly, která je dlouhá téměř sedm kilometrů. Na Turzu úspěšně navazuje další biskup Baltazar z Promnic. Kromě zlata se z hloubek daří dostat na povrch i olovo, cín a měď. Největšího úspěchu dosáhli havíři 14. srpna 1590, kdy je nalezen zlatý valoun o váze 1,385 kilogramu a ještě větší husarský kousek se povede 22. března 1591. To je nalezena hrouda zlata o hmotnosti 1,78 kg. Obojí skončí ve sbírkách kuriozit císaře Rudolfa II. Tam se ale valouny zlata příliš dlouho neohřály a brzy zmizely neznámo kam. To je ale labutí píseň zlata ze Zlatých Hor. O deset let později se těžba zlata už téměř nevyplácí a dochází k úpadku.

Biskupská mincovna je přesunuta ze Zlatých Hor do polské Nisy, přichází třicetiletá válka a pustošící Švédové. Když válka skončí, začínají čarodějnické procesy, kdy v plamenech skončí v Cukmantlu životy 85 lidí. Kolem roku 1700 se vzmáhající Zlaté Hory stávají jedním z mála středisek výroby modrobílého plátna - takzvaných Niských modrých cích. Jsme svědky toho, jak se hornické město pomalu mění v město tkalcovské.

V roce 1727 je postavena dřevěná kaple Panny Marie a vzniká kult významného poutního místa, ke kterému se i dnes sjíždějí stovky lidí denně. V roce 1759 přichází do města císařské nařízení, aby se lidé začali ve velkém věnovat pěstování brambor.

Na přelomu 19. a 20. století už hlavní roli ve městě nehraje těžba, ale opracování kamene. Kromě toho do důležitosti vyrostly i zdejší textilní a obuvnické závody, plynárna a výrobna likérů. V Cukmantlu žije tehdy téměř devět tisíc lidí, což je více než dvakrát tolik, co dnes.

Vědci objevili teprve nedávno uvnitř kostela svatého Jakuba Většího ve Škrlech náznak vzácných fresek; na pečlivý průzkum tak kostel stále ještě čeká
Velké Mechové jezírko v Národní přírodní památce Rejvíz

Po první světové válce nikdo nechápe, proč se město stalo součástí Československa, když tu mezi tisícovkami Němců žije jen zhruba stovka Čechů. První česká škola tu vzniká dokonce až v roce 1932.

Cukmantl je obsazen německým vojskem ještě před Mnichovským diktátem a městem v rámci spanilé jízdy projíždí 7. října 1938 ve svém otevřeném voze Mercedes i sám vůdce Adolf Hitler. Po poválečném odsunu Němců je město téměř prázdné. 5. ledna 1948 se mění oficiální název z Cukmantlu na Zlaté Hory.

Piaristický klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bílé Vodě
Vápenná pec v Supíkovicích je jednou z nejzachovalejších v naší zemi, proto je vyhlášena technickou památkou

Jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v naší zemi je Kostel Panny Marie Pomocné. Legenda vypráví, že v době švédského vpádu za třicetileté války utekla Anna Tanheiserová před vojáky na zdejší horu Boží Dar. Prosila Svatou Pannu o přímluvu, která byla vyslyšena. Anně se narodil zdravý syn Martin, který se stal v dospělosti městským radním. Ve své poslední vůli přikázal, aby na místě byl zavěšen obraz Panny Marie, jeho poslední přání splnila jeho dcera. Krátce na to, zde byla zřízena dřevěná kaple a i když v době josefínských reforem přišel několikrát příkaz k odstranění lesní kaple, nikdo se to neodvážil udělat. 8. října 1841 je zde postaven zděný kostel a na začátku 20. století se přichází věčné památce poklonit 100 tisíc lidí ročně. Místní proslavené poutě byly trnem v oku komunistickému režimu, a tak 22. listopadu 1973 je kostel vyhozen do vzduchu a místo srovnávají se zemí buldozery. Po revoluci snaha o výstavbu nového kostela roste, a tak může arcibiskup Jan Graubner posvětit 23. září 1995 novou stavbu. Místo je zasvěceno i Panně Marii Ochránkyni počatého života a o velké tradici místa svědčí fotografie stovek malých dětí, které tu jsou připnuty na stěnách kostela.

V Edelstadtu, Zuckmantelu nebo ve Zlatých Horách tam všude se narodil někdy v letech 1611-12 nejslavnější člověk tohoto města. Sám se tento rakouský právník představoval ale výhradně jako Heinrich Franz Boblig von Edelstadt a šlo o známého inkvizitora, který má na svědomí na Šumpersku a Velkolosinsku nejméně 100 lidských životů upálených během čarodějnických procesů. Jeho osoba je zachycena v knize Kladivo na čarodějnice nebo ve stejnojmenném filmu.

V místní části Salisov se narodil 20. září 1921 muž, který byl hvězdou a legendou nacistické tankové armády. Kurt Knispel byl velkým tankovým esem. V bojových akcích dosáhl 168 bojových vítězství, dalších 27 nešlo oficiálně potvrdit. Jenže i hvězda měla své minusy; byl konfliktní, neuznával nadřízené, nosil dlouhé vlasy, vousy a neposlouchal. Osudné se mu staly tankové boje na jižní Moravě. Následkům zranění podlehl a byl uložen na německém válečném hřbitově ve Vrbovci. V roce 2013 byly ostatky exhumovány a uloženy v sekci německého válečného hřbitova v Brně.

Nedaleké Supíkovice lze označit s naprostým klidem jako jedno z českých center zpracování kamene, a ještě navíc s dlouholetou tradicí. Už první zmínka italského cestovatele Walyho zmiňuje skutečnost, že se v hoře Špičák těžilo zlato a stříbro a tato zpráva z roku 1430 hovoří i o místních jeskyních. A tím se jedná o první písemnou zmínku o českých jeskyních vůbec. Jenže na zlato a stříbro se brzy zapomnělo, a začal se tu těžit vápenec a žula. Věhlasnost však kraji dal místní mramorový lom, kterému se říká Slezská Carrara. Zde byla založena v roce 1886 Zemská odborná škola pro mramorový průmysl, která zanikla s koncem války a byla sloučena s kamenickou školou v Hořicích.

Znak Zlatých Hor je modrý štít a na zeleném trávníku horník v černém šatě a botách, stříbrných kalhotách a ve stříbrné kukle, dobývající zlato ze skály přirozené barvy. Vlevo na znaku vidíme listnatý strom přirozené barvy.


Dopravní dosažitelnost:

Auto: Zlaté Hory leží na křižovatce hlavních silnic 445, 453 a 457. Vzdálenosti Zlatých Hor z českých měst: Praha (270 km), Olomouc (97 km), Ostrava (100 km), Zlín (159 km), Brno (174 km), Pardubice (155 km).

Autobus: Autobusové spojení do Zlatých Hor je z Jeseníku, Ostravy, Krnova, Přerova, Jindřichova a Vrbna pod Pradědem.

Vlak: Železniční trať přivádí do Zlatých Hor vlaky z Mikulovic a z Jeseníku.

Světový unikát Kamencové jezero v Chomutově
Poutní místo Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách
Studánka se zázračnou vodou u poutního kostela je prý původcem mnoha zázraků
Studánka se zázračnou vodou u poutního kostela

★★★★★ - Poutní kostel Panny Marie Pomocné, Zlaté Hory:

Jedno z nejvyhledávanějších poutních míst. Ročně přijíždějí tisíce poutníků z Česka, ale i z dalekého zahraničí. Tradice uctívání vznikla už za třicetileté války. Komunistický režim však odpálil kostel a místo srovnal buldozery. Nový svatostánek mohl vzniknout až po revoluci. V areálu je Mariánská studánka s léčivou a kouzelnou vodou. V blízkosti se nacházejí i další dvě studánky – Posvátná a u Maria Hilfe. V posledních letech se poutní místo stalo děkovným prostorem za narození nových dětí, což dokazují stovky fotografií uvnitř kostela.

Poloha: 50.2260792N, 17.3960017E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní místo Maria Hilf (180 m)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory

Moderní interiér poutního kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách
Moderní interiér poutního kostela Panny Marie Pomocné

Pohled z Městské věže na kostel svaté Kateřiny v Chomutově
Poštovní štola ve Zlatých Horách

★★★★ - Poštovní štola, Zlaté Hory:

Zlato se tu začalo těžit už v roce 1513. Vznikla síť velmi hustých podzemních chodeb, které dnes slouží jako unikátní prohlídkový prostor. Je nutné se objednat předem, rozhodně to však stojí za to.

Poloha: 50.2184461N, 17.4055289E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, poutní kostel (1,8 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (9,1 km)


Rozhledna Biskupská kupa
Rozhledna na Biskupské kupě

★★★★ - Rozhledna na Biskupské kupě, Zlaté Hory:

Jde o nejstarší rozhlednu v Jeseníkách. Leží přímo na hraničním přechodu a pochází z roku 1898. Tehdy ji založil aktivní německý turistický spolek. Ještě o osm let dřív tu však byla první dřevěná vyhlídková věž. Samotná Biskupská hora tvořila od roku 1229 hranici mezi Českým královstvím a Polskem. V historickém běhu ale nebyla moc často akceptována.

Poloha: 50.2567456N, 17.4284658E

Parkoviště: u silnice (1,2 km)

Autobusová zastávka: Zlaté Hory, Petrovy Boudy, hřeben (1,8 km)

Vlaková zastávka: Zlaté Hory (4,4 km)

Pohled z rozhledny Biskupská kupa
Pohled z rozhledny Biskupská kupa
Tento pohled od rozhledny Biskupská kupa se nabízel strážcům hranice
Tento pohled od rozhledny Biskupská kupa se nabízel strážcům hranice